V Praze, v sobdtu dne 28. prosince.

K číslu 358. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou

NAk na měsíc 3 K 80h

Jps

Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Členové delegací na válečných lodích rakousko-uherských. Z Vídně, 28. prosince. Vrchní velitel ná- mořnictví zaslal všem členům obou delegací po- zvánky k paroplavební jízdě, jež na- stoupena bude 13. ledna z Tersitu. Správa mariny najala veliký lloydový parník »Thalie«, na kterém budou bydleti delegáti tři dni a na kterém, jsouce provázeni několika loďmi, podniknou plavbu do Pulje a do Rěky, prohlédnou stav lodí a budou přítomni něko- lika manévrům a bojům v palbé dělostřelecké. Několik lodních důstojníků dělati bude honeury na »Thalii« a umožní de- legátům odborné orientování o všech odvětvích ma- riny a služby námořní. Bude-li jednání delegací ob- noveno již před 20. lednem, bude odjezd z Terstu nastoupen dříve. Účelem celé výpravy jest členy obou parlamentů poučiti o vá- lečných potřebách mariny, o její zdatnosti a pilnosti dalšího, soustavného vybu- dování válečných lodí, křižáků a flotily tor- pédové.

Ze statistiky prošlého zasedání říšské rady. Z Vídně, 28. prosince. Vydává se právě statistika prošlé kampaně říšské rady. Jest velmi zajímavá. Vláda předloži a 40 osnov zákonů, cifra to, které nebylo dosa- ženo, co má Rakousko ústavu. Interpelací vzne- seno na ministry od 17. října do 21. prosince 2156, pilných návrhů podáno 96, kromě toho pak 537 pilných návrhů za poskytnutí státní po- moci k úlevě nouze. Počet zodpověděných d- tazů jest praskrovný: vláda reagovala pouze na 90 interpelací a to: bar. Beck na 5, minist orby na 3, ministr justice na 36, ministr země- brany na 7, ministr vnitra na 17, ministr ob- chodu na 6 a ministr vyučování na 16. Ministr financí a železniční nezodpověděli vůbec ani je- dinou interpelaci. Největší počet dotazů podán byl na ministra vnitra a justice. Veliký počet interpelací, jejichž zodpovědění podavatelé sami nečekali, podáno v příčině konfiskace tiskopisů a jedině za tím asi účelem, aby publikace ty byly imunisovány a jejich otisk byl zabezpečen.

Björnson a uherští Rumuni. Z Pešti, 28. prosince. »Tribuna« uveřej- ňuje rozmluvu, kterou měl její redaktor s Björnstjernem Björnsonem v Římě. Björnson pravil, že má veliký zájem pro osud Ru- munů uherských. Spravedlnost jest na straně jejich a veřejné mínění evropské sympa- tisuje s nimi. Pravil dále: »Co Maďaři dě- lají s národy nemaďarskými, jes t opravdu věcí zahanbující; opakuji; co se v Uhrách děje, jest hanbou a potupou. Píši nyní novou stať o národno stn otázce uherské. Bude vydána v revue »März«. V této své práci vložím otázku Rumunů před celou Evropu v její skutečnosti.« Volby do haličského sněmu. Ze Lvova, 28. prosince. Nové volby do haličského snému nebudou se konati teprve v dubnu, jak se původné myslilo, nýbrž již koncem února a počátkem března. Ze Lvova, 28. prosince. Zde konala se po- rada ruské rady, které se zúčastnili po- slanci na říšské radě: Glěbovický, Daviďák, dr. Korol a Kurilovič. Vykonány průpravy a organi- sace pro nastávající volby do zemského sněmu.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 28. prosince. (K. k.) „W. Ztg. přináší sdělenou již zprávu, že ministru vyučo- vání dru. Marchetovi a ministru železnic dru. šl. Derschattovi byl propůjčen řád železné koruny první třídy. Z Vídně, 28. presince. (K. k.) „W. Ztg.“ Císař propůjčil ministerskému radovi v minister- stvu financí dru. Theodoru Trägerovi kom- turský kříž řádu Františka Josefa s hvězdou. Z Vídně, 28. prosince. (K. k.) „W. Ztg.“ uveřejňuje vyhlášku ministerstva fi- nancí ze dne 18. prosince 1907 o cenných papírech všeobecného státního dluhu a stát- ního dluhu království a zemí na říšské radě za- stoupených, kteréžto papíry mají se přijímati jako kauce při vojenských sňat- cích; dále vyhlášku ministerstva financí ze dne 27. prosince r. 1907 o umoření čá- stečných hypotekárních poukázek a o snižení tohoto dluhu na obno 57,324.905 K.

profesora Michala Mayra strhla se před zahájením i později vřava a rvačka, kte- rou zavinili zejmena sociální demokraté, chtějící rozbíti schůzi. Četné osoby dostaly rány a některé byly lehce zra- něny. Brzy byl opět obnoven klid, takže bylo možno schůzi konati. Zatčen nebyl nikdo. Nepokoje v Persii. Z Täbrisu, 27. prosince. (K. k.) Včera přišel na ruský generální konsulát zdejší muž, který podrobně vyprávěl, že jemu a dvěma soudruhům bylo losem určeno zavražditi generálního konsula Počkitonova. Udal, že rozkazu tomu nedostál, poněvadž se příčí jeho přesvědčení. Potvrdil své udání v pří- tomnosti perských úřadů, které k vyzvání kon- sulovu dostavily se protokolovat jeho výpovědi. Z francouzské sněmovny Z Paříže, 27. prosince. (K. k.) Sněmovna téměř jednohlasně prohlásila za neplatnou volbu poslance Archimbauda; uznala, že nelze ho voliti, poněvadž nedostál své vojenské povinnosti. Archímbaud byl zvolen jako odpůrce rozšíření parlamentní in- demnity. Zastavena pravidelná mořská plavba. Z Hamburku, 27. prosince. (K. k.) Akciová společnost sdružených labských pla- vebnich společností oznamuje současně také jménem rakouské severo-západní paropla- vební společnosti, akciové německo-rakouské paroplavební společnosti a akciové labské paro- plavební společnosti, že se pro pokročilou roční dobu zastavuje pravidelná plav ba dnem 28. prosince t. r. Totéž oznamuje sou- kromé lodní dopravní společenstvo v Akenu. Události v Marokku. Z Laly Marnie, 27. prosince. (K. k.) Ge- nerál Lyautey odebral se dnes dopoledne do tá- bora u Ain Sfy. Obyvatelstvo, které se podro- bilo, snaží se nadále platiti uložené mu ná- hrady.

Voličská schůze se rvačkou. Ze Světce, 27. prosince. (K. k.) (Tyrolsko. Na včerejší voličské schůzi říšského poslance

Události na Rusi. Proces pro vyborský manifest.

Z Petrohradu, 27. prosince. (K. k.) V přelíčení s osobami, poďpsavšími vyborské provolání, pro- hlásil socialista Iševský, že manifest podepsal,

FEUILLETON. Moderní Robinsonové. Do Southamptonu přibyli nyní poslední zachrá- nění z norské bárky »Alexander Oubis« a druhý kormidelník Donald Morrison líčí dlouhou řadu strá dání, zklamání a útrap, jež se svými druhy zažil, než se opuštěných ujala cizí loď a zachránila je o jisté smrti. V Tichém oceánu dostala se bárka do úplného bezvětří a měsíc míjel za měsícem, aniž by byli s to přijíti opět do větrného pásma. Po třech měsí- cích stala se situace kritickou, potraviny byly spo- třebovány, sladká voda shnila, když konečně spatřili skupinu malých ostrůvků. Dle jejich map byly to ostrovy Galapagos. Nouze nedovolila jim dlouho s rozmýšleti; dne 8. května zanechali bárku osudu a ve dvou malých člunech snažila se posádka nalézti záchranu na ostrovech. Nastal tuhý zápas se živly; silný proud stále zaháněl čluny do širého moře a stále se snažili doraziti k zemi, jež jim na dohled kynula. Deset dní trval tento zápas, ve tmě se čluny navzájem ztratily a když se konečně Morrisonovi podařilo dosáhnouti se soudruhy břehu, nebylo po druhém člunu ani potuchy. »Ostrov zdál se úplně pustým a nehostinným.

Nikde ani slopy po živé bytosti ani po vodě. Uříz- nuté kaktusové listy byly naší první potravou. Ne- zapomenu nikdy na onen požitek, když jsem chlad nou šťávu ucítil na svých rtech.« Snažili se rozdělati oheň. Šestnáct zápalek bylo jejich pokladem a stře- žili jej dobře, neboť když po měsících přišla spása, měli jich v zásobě ještě devět. Ale nedostatek po travy byl stále citelnější. Stěží podařilo se chytiti několik želv, jejich krev sloužila k uhasení kruté žízně. Později byli lvouni a ještěrky jedinou změnou v jídle, »Čeho jsme nejvíce postrádali, byl chléb. Pátrali jsme všude po nějakém plodu, z něhož by se dala upraviti mouka, ale nenalezli jsme ničeho. Připadl jsme na myšlenku, chytiti několik ptáků, umleti ko- sti a upraviti z toho suchary, ale také tento pokus se nezdařil.« Nepřekročitelná bažina bránila prozkou- mati druhou část ostrova; konečně odvážili se čtyři zoufalci podniknouti výzkum plováním, neboť člun rozbil příboj vln již první den. Plovali do mořea oklikou dostalí se k druhé části ostrova. Na západě nalezli čerstvou vodu a brzy odvážili se stejným způsobem nazpět, aby soudruhům přinesli zprávu. »Všichni jsme byli odhodlání přeplovati, jen jeden Američan odporoval a prohlásil, že je možno na starém místě právě tak dobře zemříti jako na kterémkoli jmém. Nic nedovedlo ho odvrátiti od jeho beznadějnosti, zůstal a stal se obětí své tvrdo- šíjnosti«. Ale o mnoho lépe neměli se opuštění ani v novém bydlišti. Mravenci a moskyti jim téměř ne- dovolili spáti a osamělost počínala účinkovati na jejich mysl. Kapitán zšílel a déle než pěťt neděl musili o něj pečovati.

Němec jménem Schaffer odvážil se jednoho dne, puzen nedostatkem potravy, smělého vzestupu na skalisko, sřítil se však a zabil se. Za několik dní nalezli jeho kosti ohlodané ptáky a vybílené slun cem. Byla to chvíle temného smutku, když pohřbí vali pozůstatky svého spolutrpitele a každý mysli v duchu na onu krátkou dobu, která ho snad dělí od stejného osudu. Následky nedostatku potravy po- čaly se záhy jeviti, slabí a vyhublí plížili se opuštění po ostrově, jen stěží drželi se na nohou a zrak jejich slábl. Dne 29. října nadešla konečně spása. Druhý člun dostihl pevniny a podal zprávu o osudu sou- druhů. Z Iquique vyslali škuner a po dlouhém hle- dání nalezii opuštěné námořníky nemocné a úplně vysílené na pustém ostrově.

= Drama na moři. V posledních týdnech padlo zase mnoho lodí a lidských životů moři za oběť. Jen ve Středozemním a Černém moři ztroskotalo se přes třicet lodí různých druhů. Hrozné drama ode- hrálo se před několika dny v Severním moři, zná- mém svými hitými bouřemi. Holandský parník Schel- derstroom, plující do Plymouthu, srazil se s angli- ckou plachetní lodí „Tarforshire“ z Glasgova nedaleko Folkestonu. Tato loď prorazila jej svou přídou právě na místě, kde jest parní stroj, tak že se skoro oka- mžitě zaplavil a parník klesl na jednu stranu. Stal se hříčkou rozburácených vln, jež přes něj šlehaly, ženouce jej k roklinatému břehu, by jej tam na úska- lích roztříštily a pohltily. Kapitán dával ohňostrojné signály, by přivolal pomoc ze záchranné stanice, když ale pomoc dlouho nepřicházela, spustil záchran- nou loďku a s devíti muži posádky, čítající 21 mužů, pokoušel se dosáhnouti břehu. Ačkoliv břeh byl jen asi 200 metrů vzdálen od parníku, byl jeho pokus marným. Rybáři, kteří mu pospíchali na pomoc, vi- děli, že jeho loďka náhle zmízela. Rozbila se o ostrou skálu pod vodou a její posádka zápasila zoufaleo život. Když konečně rybáři dostali se na ono místo, zastihli jen tři muže, držící se na ostrých skaliskách.

Zuřivé vlny burácely přes ně. Jejich ruce, prsaa nohy byly od skalisek rozervány a celé tělo bylo již zimou zmodralé. Byly to již poslední okamžiky zou- falého boje o život. Rybáři odvezli je hned do zá- chranné stanice, kde se jim dostalo nutné pomoci. Mezi tím dosáhla záchranná loď staniční parníku a převzala ostatní muže posádky. Z těch scházeli ale tři, ztrativše se neznámým způsobem, který byl- příštího dne vysvětlen. Když se totiž plachetní lod svou přídou zabodla do parníku, trvalo delší čas, než obrátila plachty a zase se osvobodila. Její přídní stěžeň sáhal přes celý parník. Toho použili oni tři plavci a přeskočili na plachetní loď, s kterou dojeli do Folkestonu. Parník vrhly k ránu zuřící vlny úplně na podmořské skály, do nichž se zaryl tak, že ne- může býti zachráněn. Mezi utonulými jest kapitán Geritsen. Náklad parníku sestával zvláště z cukru. Ještě bylo štěstí, že když voda vnikla do stroje, ne- vybuchly kotly, neboť by byla celá posádka vyletěla do povětří.