ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e66a7c90-8f10-11dd-900a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 54, person 87, org 10, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 10. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 157.
4 article
la ranní a večerní listy předplšcí se- V Práze v administraci- na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta sK-k s dvoji donáškou na čtvrt leta . . . . 7 K ežh vo filiálkách na měsío . . . . 2 K 30 Poštou. na měslo, . . . . na čtvrt iota . . . . 9 k e0 a dvojí zásilkou na měsíc. na čtvrt iota : . . . k k
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 9 s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6 article První volba na Moravě.
První volba na Moravě. Včerejškem zahájeny volby do sněmu moravského, avšak toliko v jedné, a to nejméně obdařené volební kurii čtvrté. Sněm markrabství moravského čítá, jak vě- domo, 151 členů; a sice dva vírilisty (kato- lické to preláty) a 149 volených poslanců. z nichž náleží velkostatku 30, městům a obchodním komorám 46, venkovu 53 a vše- obecné (4. kurii) 20. — Voličové městští. venkovští, jakož i ve všeobecné kurii jsou národně rozdělení ve dva od sebe odlouče- né volební sbory tak, že nemůže dojíti při volbách ku zápasu obou národností proti sobě. Ze 46 poslanců městský ch přiřknuto jest nám Čechům 20 mandátů. Němcům tolikéž 20; obchodním komorám, brněnské a olomoucké, v nichž jako v kurii velkostatkářské zaveden proporciální vo- lební systém, dáno po 3 poslancích. Z 53 poslanců za venkov volí české vo- lební okresy 39, německé 14 poslanců. Ve všeobecné volební kurii pak máme my Če- chové 14. Němci 6 mandátů. Tříčtvrtinová česká většina Moravy nemá tedy na sněmu ani prosté nadpolo- viční většiny, nýbrž toliko 73 poslanců mezi 151, i jest odkázána na hubenou pomoc konservativních velkostatkářů. — Tím větší tudíž potřeba, aby česká Morava vo- lila do sněmu své nejlepší a nejschopnější národovce, kteří by vůči sjednocenému tá- boru německých protivníků dovedli nále- žitě obhájit a opatřit věc vlasti a národa svého. Neutěšený byl věru pohled na uply- nulé právě šestiletí sněmu moravského. které bylo haceno jednak vyděračskou tak- tikou Němců, jednak sváry a srážkami me- zi stranami českými téměř až po samý ko- nec jeho, kde teprv sjednán kompromismem jakýsi vespolný modus vivendi, aby aspoň nejnutnější mohlo být vyřízeno a opatřeno.
Čecho Němec Morava český Morava
7 article
Však pravá, nejtěžší práce, sanace to těžce zubožených financí zemských při sou- časném opatření předůležitých potřeb kul- turních, zůstavena sněmu příštímu. Jestli kdy, bylo tedy přáti naši Moravě tento- kráte šťastných a zdárných voleb sně- movních. Němci to pochopili a záhy docílilí předvolební dohodou mezi stranami svými, aby nepříšli na sněm vespolek krajně rozvaděni a na sebe nevraživi. Ale jak se naproti tomu chystala a připravovala k dů- ležitému letošnímu výkonu volebnímu na- še Morava? Slyšeli jsme tu o pokusech k upřímné dohodě mezi stranami pod prapo- rem vyšší sjednocující myšlenky národní a vlastenecké? Šlo se do voleb s jasnými ští- ty snah obecně zdatných a zásad, majících za cil jedině zvelebení strádající vlasti a blaho trpícího národa? I vybráni k tomu konci z řad pracovníků národních kandidá- ti k poslanectví nejschopnější, síly nej- osvědčenější, hodni, aby byli vyznamenáni důvěrou voličstva? Pohříchu nebylo o podobných přípra- vách a o podobné výchově lidu ku letošní volební kampani na Moravě ani vidu, ani slechu. Naopak, čím blíže nadcházel den voleb, tím více vzrůstala na Moravě naší nezřízenost, roztříštěnost a malicherná ne- vraživost stran i frakcí, až zvrhl se před- volební nástup jich téměř ve všeobecný rozbroj a zmatek, ze kterého vynikaly už jen dva prapory — jeden černý, druhý rudý — jako zástavy dvou soků a sou- peřů nejsilnějších.
Němec Morava
8 article
Toliko čtrnáct mandátů bylo uprázdně- no, ale přes — šedesát kandidátů seo ně potýkalo a mezi těmi zjišťuje „Morav- ská Orlice“ — neméně než 36 — politi- ckých analfabetů! „Kolik mezi těmito 36 politickými analfabety je analfabetů sku- tečných, stydno nám říci, dokládá, a před nepřítelem není ani radno to říci.“ — Ano, v ovzduší nejžalostnějšího zmatku šel této neděle lid náš ve čtvrté kurii na Moravě k osudí volebnímu a výsledek volby dle toho dopadl. Občanské strany a vrstvy podlehly — klerikálové zvítězili na ráz třemi svými kandidáty (Šrámkem, šillingrem a Kadlčákem), devět pak jich přijde do užší volby. Sociální demokraté zvítězili na ráz sice pouze jedním kandidátem, ale8 jejich kandidátů přijde do užší volby proti klerikálům a devátý proti kan- didátu agrárnímu. Toliko v jednom okresu přijde do užší volby pokrokář proti kleri- káloví. Až dosud měli klerikálové v této kurii sedm mandátů, sociální demokraté pět a strana pokroková dva. Nyní se těší klerikálové, že v užších volbách příští ne- děle dobudou nejméně ještě aspoň 5 man- dátů, tak že by jich celkem měli za vše- obecné kurie 8, sociální demokraté však počítají opět v užší volbě na výhru ve4 okresech, tak že by dosáhli celkem za vše- obecné kurie 5 poslanců.
Šrámek Kadlčák Morava ská Orlice
9 article
Však ještě povážlivější jest vzrůst hla- sů klerikálních a sociálně-demokratických proti úpadku stran ostatních. O volbách r. 1906 měli v této kurii klerikálové 100.847 hlasů, dnes soustředili ku svému praporu však 134.928 voličů. Sociální demokraté měli před šesti lety 79.680 hlasů, letos však dosáhli pouze „autonomičtí“ sociální de- mokraté 107.554, „centralističti“ 10.185 hlasů. Naprotí tomu sklesli národní sociali- sté s 28.349 hlasů před šesti lety dnes na 15.978 a lidoví pokrokáři dokonce s tehdej- ších 36.091 na dnešních 19.011 hlasů. — Agrárníci před šesti lety v této kurii ne- kandidovali, letos soustředilí v ní pod svůj prapor 39.901.
hlas
10 article
Pod dojmem tohoto kormutlivého vý- sledku prvního volebního boje svého trne dnes národní Morava a shledává, že nej- větším původcem a vinníkem žalostného j- padku lidově-pokrokového živlu jest zná- mý „démon Moravy“ poslanec dr. Štránský. který svými politickými intrikami, svou ne- upřímnou hrou na všechny strany, svým dnešním štvaním proti kněžstvu a na- držováním sociálním demokratům jen nad- háněl vodu na mlýn klerikálům, hospodář- sky usilovně činným, zpromrzel a odradil lidi pokrokově a národně smýšlející a způ- sobil dnešní osudné zmatky ve veřejnosti moravské. Konference zástupců většiny s vládou. Vláda povolila železničním zaměst nancům 15 milionů ročně. Z Vídně, 9. června. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«) »Národními Listy« ohlášená konference zástupců stran většíny ve výboru rozpočto- vém s vládou konala se o 4. hod. odpolední. Z ministrů dostavili se m.-p. hr. Stürgkh. ministr financí ryt. Zaleski a obchodu šl. Schuster a odborný šéf ministerstva financí tajný rada dr. Engel, za Český klub posl. dr. Franta, za Kolo polské Da- víd ryt. Abrahamowicz, dvor. rada Rosner a dvor. r. dr. German, za ně- mecko-nacionální svaz dr. Gross, dr. Steinwender a dr. Stölzel, za vlašské konservativce bar. Malfattí a Geniti li. za křesť. sociály Schraffel a Schois- wohl Porada věnována byla skoro výhradně návrhu post. Tomschika, aby zároveň s rozpočtovým provisoriem na II. půlletí t. povolilo se na prospěch železničních zaměst- nanců ročně 17 mil. K. O návrhu tom rozpředla se rozsáhlá de- bata, která byla přerušena, aby ministři zů- stali sami a se rozhodli.
doktor Štránský Stürgkh Zaleski Schuster Engel Franta Rosner German Gross Steinwender Stölzel Schois Tomschik Morava Vídeň národní Morava Český klub posl
11 article
Potom sešla se velká porada na nov a usneseno: Vláda vyhovujíc žádostem po- slanců, povoluje postupné zlepšení platů že- lezničních zaměstnanců v ten způsob : na rok 1913 povoluje se celkem 6 mil., z kte- rých se dá do budžetního provisoria polo- viční tangenta 3 mil. Na r. 1914 povolí se již 10 mil., 6 mil. starých a 4 mil. nových. Na rok 1915 povolí se nových 5 mil., celkem pak 15 mil., takže jmenovaného roku do- sáhne přídavek železničních zaměstnanců celkové sumy 15 mil., jen o 2 mil. méně nežli se v návrhu Tomschikově žádalo.
Tomschikův
12 article
Z Vídně, 9. června. (Zvl. tel. „N. L.“) Po konferenci ministrů se zástupci stran většino- vých ze sněmovny poslanecké povolal ministr financí ryt. Zaleski parlamentn zpravodaje do ministerského salonu, kdle jim sdělil obsah a znění celého rozhodnutí Stalo se dnes po prvé, co poslanecká sněmov- na existuje, že člen vlády přijal hromadně zá- stupce tisku a dal jim společnou informaci. Budiž ještě jen podotčeno, že iniciativu tu vy- konal ministr slovanský. Zpráva, kterou dal ministr financí parlamentním zpravodajům je tato: „Po několikadenním vyjednávání zástup- ců Německo-nacionálního svazu, křesťansko- sociálního sdružení. Kola polského, Mlado- čechů a Unio Latina s ministerským předse- dou a zúčastněnými resortními ministry o po- stupném provedení opatření za účelem zlep- šení hmotných poměrů zřízenců a dělníků stát- ních drah, která jsou již pojata do zatímného rozpočtu na I. pololetí 1913, bylo docíleno na- prosté dohody o krocích, které budou podnik- nuty. Ve smyslu požadavků zmíněných stran co nejdůtklivěji zastávaných, aby úmysly že- lezniční správy byly přesněji zjištěny, projevila vláda ochotu provésti zamýšlená opatření bě- hem tří rozpočtových roků, počínaje II. polo- letím r. 1913. Za tím účelem má dojíti jižv nejbližší době k trvalým zlepšením, ročním ná- kladem 6 mil., ke kterémuž účelu na II. polo- letí r. 1913 vláda podá dodatečnou předlohu k státnímu rozpočtu na r. 1913 za účelem zabez- pečení tangenty 3 mil. Další opatření, jež vy- žadovati budou další roční potřeby 4 mil., jsou navržena na rok 1914 a rovněž dalších 5 milionů roční potřeby na rok 1915.
Zaleski Mlada Vídeň Německo nacionální svaz křesťanskýsociální sdružený
13 article
Dle toho bude od roku 1915 celkový roční náklad na tato opatření, jež mají býti postupně provedena ve prospěch zaměstnanců a dělníků státních drah, činiti 15 mil., kterýžto náklad bude uhražen ze stoupajících větších příjmů státní železniční správy. Dle názoru účastníků těchto konferencí jsou tudíž vyří- zena usnesení poslanecké sněmovny 16. pro- since 1911, pokud státní železniční správa ne- musila vznésti proti jednotlivým usnesením těmto námitky ze zásadních a organisačních důvodů, a to postupným způsobem, zastáva- ným od počátku vládou a stanoveným též zá- konně v posledním zatímním rozpočtu. Bylo již půl 9., když žurnalisté opouštěl konferenční síň ministerskou v parlamentě. Po připomenutých konferencích předpo- kládá se hladké a brzké vyřízení zatímního rozpočtu na II. polovinu t. r. zajištěným v ten rozum, že přijme se, co vláda poskytuje po- stupně železničním zaměstnancům a nic jiného Následkem toho nebude také třeba, aby pan- ská sněmovna zatímný rozpočet poslaneck sněmovně vracela. Vláda postará se již, aby také panská sněmovna dala dodatečným úvě- rům pro železniční zaměstnance svůj souhlas
poslanecký sněmovna
14 article
Spor mezi Bulharskem a Srbskem. Koaliční kabinet v Srbsku. Z Bělehradu, 9. června. Na dnešní večer povoláni jsou vůdcové stran k Pašičovi. V za- svěcených kruzích se praví, že zřídí se koa- líční kabinet, ve kterém veškeré strany budou zastoupeny, aby pro vážné případy všechny strany dělily se o zodpovědnost. Srbská vlá- da požádala opět bulharskou, aby ustanovila den, kdy konati se má schůzka minister- ských předsedů. Srbsko žádá, sby to- hoto týdne nastalo úplné jasno o tom, bu- de-li mír anebo válka meži Bulharskem a Srbskem. Nevěří přílišnému poplachu. Z Berlína, 9. června. Ve zdejších dobře informovaných kruzích politických doufají, že přes poplašné zprávy ze Sofije a Bělehradu nedojde k válce mezi oběma stá- ty. Bude sice třeba překonati velké potíže. ale je domněnka, že přes to dojde k pokoj- nému vyřízení sporných otázek. Nerozhodnost před krisi. Kc. Z Bělehradu, 9. června. Včera byl u m.-p. Pašiče bulharský vyslanec Tošev, ale nepřinesl určité odpovědi, pouze sdělil, že se Bulharsko nemůže vyjádřití o dni schůzky premiérů, dokud nebude v Sofiji rozřešena ministerská krise. Na bulharském vyslanectvu jest přesvědčení, že ke schůzce té rozhodně dojde. Ze Sofije potvrzují četné zprávy, že hlav- ním podněcovatelem válečné horečky je Sa- vov. Mají prý se tam zostříti různé ma- nipulace za války, kdy šlo o částky do milionů. Dle jedné informace mírumilovný směr v Sofiji žádá od vlády, aby pohnala k zodpovědnosti, koho se týká, k vysvětlení aféry Slambulovců. „Blgaria“ Daneva opět pi- še, že mír bude zachován na nátlak slovanských činitelů. „Piemont“, který byl včera zabaven poněvadž vyzval vojsko, aby samo bez roz- kazu vlády dalo se na pochod proti Bulha- rům, opět vyzývá vládu, aby ctila vůli těch. kdo jsou ochotni přinésti oběti a prohlásila anexi.
Pašič Tošev Bulharsko Srbsko Bělehrad Berlín Sofijá Piemont
15 article
M.-p. Pašíč u krále, který je proti všeliké rekonstrukcí kabínetu. — Vojvoda Putník. Z Bělehradu, 9. června. M.-p. P aši č by dnes přijat králem Petrem v audienci. Krá Petr, který všemožně se snaží, aby konflik byl pokojně urovnán, žádal Pašíče, aby za nynějších poměrů zůstal v úřadě. Král je vů- bec proti jakékoli rekonstrukci nynějšího ka- binetu, i kdyby Pašič opět předsedal novému kabinetu. Poměr mezi Pašičem a vojvodou Putní- kem se v poslední době přiostřil. Všeobecně se označuje Putník za onu osobu, která úmysly Pašičovy stále křižuje a působí v neprospěch pokojného vyřízení konfliktu. Král, jenž sdíli sice Pašičův názor, uveden je v nesnáze sta- noviskem Putnikovým a válečné strany. Rusko usiluje o balkánskou demobilisací. Z Paříže, 9. června. Dle „Liberté“ ruská vláda energicky zakročila v hlavnícli balkán- ských městech, aby pokud možno byla bez- prostředně úplně demobilisována válečná po- hotovost. Po názoru ruské vlády byla by vy- jednávání mezi jednotlivými balkánskými stá- ty demobilisací značně usnadněna. Řecko a Srbsko přijaly dotyčné rady Ruska pří- znivě a prohlásilý, že budou demobilisovat asi 70.000—80.000 mužů. Stanovisk Bulharska není síce odmítavé, ale vyhýbavé.
Pašíč Vojvoda Putník Petro Petr Pašičův Král Bělehrad Rusko Paříž Řecko Srbsko Bulharsko
16 article Před annexí dobytých krajů.
Před annexí dobytých krajů. Z Bělehradu, 9. června. Zdejší vojenské kruhy tvrdí, že naděje na pokojné rozřešení srbsko-bulharského konfliktu téměř úplne zmizely a činí již přípravy k nevyhnutelné prý válce. Očekává se, že co nejdříve bude Srbskem a Řeckem vyhlášena annexe doby- tých území, což by bylo Bulharskem považo- váno za casus belli. S druhé strany se zase prohlašuje, že to je jen nevyhnutelné opatření k obhájení zájmů. Naděje Černohorců. Z Cetyně, 9. června. Je zde pevná naděje že se veškeré sporné záležitosti, také srbské a bulharské, smírně vyřídí.
Černohorec Bělehrad Řecko Bulharsko Cetyně
17 article Bulharské vojsko ve Valandovu.
Bulharské vojsko ve Valandovu. Ze Soluna, 9. června. Bulharské vojsko přibylo do Valandova, v okresu dojranském kde leží srbské vojsko. Bulharský velitel po- žádal Srby, by tam směl přenocovati, což bylo povoleno. V noci přibylo dalších 7 pra- porů bulharských se 3 bateriemi. Srbové ustoupili na protější návrší a požádali o po- sily. Je domněnka, že Bulhaři budou postupo- vatí na dráhu mezi Gevgely a Strumici, abyji obsadili. Srbové naléhají na odpověď o revisi spoje- necké smlouvy. Z Bělehradu, 9. června. (K. k.) Dle sou- hlasných zpráv srbských novin bylo mezi m.-p. Pašičem a vůdci stran docíleno dohody v ten rozum, aby na Bulharsku byla závaznou formou žádána odpověď na srbskou notuo revisi srbsko-bulharské spojenecké smlouvy. Odepře-li Bulharsko revisi, bude prohlášena annexe dobytého území Vládní „Samouprava“ dokazuje úvodniku „Bilance bulharsko-srbského spo- ru“, že Bulhaří páší svými požadavky na spo- jencích křiklavé bezpráví, což musí každý uznati. V zájmu balkánského svazu dlužno očekávati, že vůdčí bulharští státníci, třeba i v poslední chvíli, uznají toto bezpráví a usta- nou od podníkání, kterým vydávají se v šane velké vymoženosti války proti Turecku. Řekové nepozbývají naděje v dohodu. Z Athén, 9. června. (K. k.) Pád kabinetu Gešova vyvolal zde trapný dojem, protože veřejné mínění doufalo, že jemu podaří se dohodnouti se se spojenci, aby tak zabráněno bylo bratrovražedné válce. Dosud však ne- zmizela všechna naděje, že neshody rozřeší se pokojným způsobem.
Srba Bulhar Pašič Bulhařit Řek Soluna Bělehrad Bulharsko Turecko Atény
18 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vidně. 9. června. (K. k.) Rozpočtový výbor rokoval dál o prozatímném rozpočtu. Posl. dr. Dulibič brojil proti lehkomysl- nému projednávání jihoslovanské otázky Jihoslované srovnávají poměry v Srbsku a Bul- harsku s poměry v říši proto, že touží po pomě- rech lepších. Žádají, by záhřebská unive sitnístudia byla uznána. Probíraje železniční poměry v Dalmacii, stěžoval si zvlášť do za- nedbávání šibenického přístavu. Posl. dr. Rosner považuje balkánskou kris za počátek latentní nebezpečné krise dua- lismu. K tomu poznání měli by přijíti také v Uhrách.
Posl doktor Dulibič Jihoslovan Rosner Srbsko Dalmacie Uhry
19 article
Poláci budou hlasovati pro zatímný rozpočet Odb. přednosta Riedl konstatoval, že v po sledních 5 letech bylo v Dalmacii dokončeno při- stavních staveb za 3.3 mil. a další stavby za 2.7 mil. provádějí se. Proto nelze mluvit o zanedbá- vání staveb přístavních v Dalmacii, zvláště v ši- beniku. Pro Austro-Americanu je volná disposice pr používání jejích lodí v jihoamerickém a severo- americkém spojení předpokladem racional ního provádění dopravy. Na druhé straně musila býti zabezpečen svobodná plavba proti snížení kontingentu jiho- americkou službou. Austro-Americana konala tedy službu do jižní Ameriky na základě zákona o ná- mořních podporách, zřekla se však plavebních premii pro všechny své plavby do jižní Amerikya jako náhradu příjala za to paušál, jenž se rovnal asi obnosu plavební premie za 26 plaveb. Zájmy zasílatelů byly zachovány seznamem nákladů, který pokud jde o nákladní tarify a pravidelnost plaveb, obsahuje po obné závazky jako smlouva Lloydu. Na tomto zákla dě bylo uzavřeno provi- sorium na rok 1912. Při jeho prodloužení na rok 1913 bylo docileno zlepšení tím, že závazky spo- lečnosti se vztahují mimo 26 smluvních plaveb na službu, jež má býti dle potřeby dopravy přimě- řeně zvětšena, kdežto finanční úkony státu se zmenšily.
Polák Riedl Lloyd Dalmacie Americana jižní Amerika
20 article
Posl. dr. Ellenbogen opřel se často roz- šiřované zprávě, že sociální demokraté chtějí zmařiti finanční plán a tim uzákonění služebni pragmatiky. Vládní strany vědí, že finančni plán pro rusínskou obstrukci nemůže býti hotov před podzimem. Uváději tudiž úřadníky v omyl. činí-li tak, jakoby chtěly plán násilně podporovati. Aby jim vzata byla jakákoliv výmluva, byl podán ná- vrh Diamandův, aby vyšší úřadnické platy byly zařaděny do běžného rozpočtového roku. Argu- ment, že chybí pro to úhrada, je ve státě se 60- milionovým schodkem neudržitelný. Totéž platío návrhu Tomschikově. Chce li se spořiti, ať se tak činí při vojenských výdajích. Jak vojenské výdaje zatlačují výdaje kulturní. toho příkladem jest otázka investic a mistních drah. Ze 130 mil., zařaděných do rozpočtu železničních inyestic, byla vydána jen čtvrtina. Nyní není o pokračování v této akci ani řeči. Namístní dráhy není pro vojen- ské výda je peněz. I v oboru telefon- nichinvestic ukazuje se totéž. Rečník stěžoval si pak do propouštění telefonních dělníků a poukazoval na nedostatečnou péči ministerstva obchodu o instituci živnostenských inspektorů.
Posl doktor Ellenbogen Diamandův Arga Tomschikův
21 article
Posl. Gostinčar navrhl, aby vláda směla uzavříti půjčku 20 mil. na stavbu telefonu. Posl. Diamand navrhl, aby jako § 3 bylo do zatímného rozpočtu pojato ustanovení o zru- šení výhod pro zemědělské palírny a obnosy tím ušetřené byly přikázány královstvím a zemím k zlepšení učitelských platů. Posl. Delugan stěžoval si do prodlužování vlašskě universitní otázky a se zřetelem na vyjasnění balkánské otázky žádal úplné pro- pustění záložníků. jichž přítomnost ve vlasti je vždy nutnější. Příští schůze bude zejtra. Z Vídně. 9. června. (N. W. Tg.) V poslední schůzi železničního výboru dotkl se ministr železnic svob. p. Forster otázky zřízení nákladního nádraží v Praze. Na podzim minulého roku byla v Praze dosazena nádražní korise, které náleželi ředitelé všech v Praze ústících drah. Předsedou komise byl dv.r. Marek. Z iniciativy železničního ministra mají býti nyní porady, této věci se týkající, doplněny jednáním s odbornými korporacemi. Nákladní ná- draní jest určeno pro náklady dráhy Františk Josefa, spol. státních drah, českou severní dráhu a severozápadní.
Posl N W Forster Marek Josef Vídeň Praha
22 article Zájezd delegátek Mezinárodní alliance žen v Praze.
Zájezd delegátek Mezinárodní alliance žen v Praze. Slavnostní schůze v Obecním domě, V nádherné dvoraně Smetanově Obecního do- mu sešla se vzácná společnost žen i mužů, aby by- la přítomna slavnosti, jaké nebývá Praha často svědkem. Přišly cizinky, aby poznaly nás, přišly z různých států a zemí světa a meeting, jejž jim připravil komitét, sestávající ze zástupkyň různých českých ženských organisací politických a spolků, měl jim předvéstí v mohutných rázovitých rysech obraz politického zápasu národa českého i jeho chrabré větve slovácké, aby pochopily veliké ná- rodní zájmy a snahy naše, jež jsou společny ženám jako mužům. Je to úděl českého národa, národa dlouhole- tým jařmem pokořeného a teprve v době nové svě- todějinnými událostmi revoluce francouzské k ná- rodní uvědomělosti vzbuzeného. Ty ideály svobo- dy, rovnosti a bratrství více než v kterémkoli ná- rodě u nás nalezly živého ohlasu, poněvadž jimi k srdcím českého lidu promluvila slavná minu- lost historická a česko-bratrská. Úkolu tomu plně vyhověl náš ženský poslanec pí. B. Viková- Kunětická a jsme hrdy na to, že proslovem svým tak dokonale, tak vroucně a tak přesvědčivě vyřkla vše, co naplňuje duši každého českého člo- věka, co tvoří součást národní naší bytosti. Bylo to opravdové, nadšené kredo českého politického V drobném prodejii ranní číslo o sobě . za sh večerni za d h Ve fliálkách na venkověí ranní čislo jo večerní lnserátv platí se hotově napředl- Předplaceni a insorty přijimá kdministrace v Marianské ul., J. Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a expodice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejl.
Smetanův Viková Praha obecní dům
23 article
zápasníka, pravé havlíčkovské slovo, tvrdé, nepod- dajné, věštíci, že ani žena česká na politickém kolbišti nezůstane v národním našem zápase za- mužem, ale že chce se stejnou horoucnosti a hou- ževnatostí nastoupiti v sjednocený šik tam, kde jde o úporný boj s našimi odvěkými národními nepřá- Projev pí. Kunětické byl obrácen celou váhou své drlivé přesvědčivosti vůči ženám maďar- ským a dovolával se u nich porozumění pro prá- va lidskosti a ochrany národních menšin. Oprav- dovost feministických snah žádá, aby ženy, politi- cky rovnoprávné, vnesly do života politického smysl pro rovné právo nejen všech stavů a vrstev v národě, ale ve státě mnohonárodním také smysl pro rovné právo všech národů mezi sebou. Tento prvek vnáší do pro- gramu mezínárodního hnutí feminl- stického česká žena a věrně po boku jejím stojí všechny ostatní ženy slovanské, jak možno souditi z projevů, jež na meetingu učinily Sloven- ka, Chorvatka. Projevy milých našich hostů, jež byly do našt mateřštiny tlumočeny, byly vesměs sympatickéa byly s nadšeným potleskem českou společnosti při- jaty. Dekorativními čísly programu byly skvostné ukázky našeho hudebního a zpěvného umění a ze- jména proslavený sbor pražských učitelú strhl cizi naše hosty k bouřlivé pochvale. Průběh slavnosti byl následovní: Krátce po 8. hodině naplněn byl Smetanův sál ve všech svých prostorách vybraným obecenstvem, representujícím naši mužskou i ženskou inteligenci.
Chorvatka Smetanův
24 article
Za akční výbor národní strany svobodomyslné přítomni byli: president V. Kraus, tov. K y sela. sl. M. Sísová, poslanec insp. Weigner a vů- bec pozorovali jsme mezi účastníky velice mnoho příslušníků strany svobodomyslné. Za městskou radu pražskou přítomní byli pp. F. Soukup. dr. Ottis, soudce J. Mattuš, . Šeyd a jiní. Omluvil se starosta dr. Groš a jeho náměstek J. Schrötter. Zastoupeny byly četně také politické strany jiné, spolky ženské. Lože a přední místa zaujaly delegátky cizích států kongressových a amerických. Mohutným do- jmem působil koncert na varhany hudebního skla- datele p. Wiedermanna a nevšední nadšení vyvolal slavnostní sbor Pěveckého sdružení pražského uči- telstva. Vastní schůzi zahájila sl. Fr. Plamínková. Jako spoluzakladatelka a člen Výboru pro volební právo žen a od té doby i člen mezinárodního hnutí, vítá hosty i prosí, aby bylo přijato předsednictvo. jak je zvykem v mezinárodní Allianci, které se- stává z předsedkyní jednotlivých delegací, které zaujaly místo na tribuně. Byla to zástupkyněa předsedkyně amerického sdružení Rev. A. H. Sha- wová, za Dánsko miss Munchová, člen fin- ského parlamentu dr. Jenny Forsellesová, de- legátka francouzská Mme. M. Véronová, za Ně- mecko pí. Regina Deutschová, delegátka Velké Britanie, za Hollandsko dr. Aletta Jakobsová, delegátka norská, švédská, oficielní delegátku státu Oregon a delegátka Kanady. Toto čestné předsed- nictvo rozšířeno bylo zástupkyněmi Moravy, pi. l. Konečnou, Chorvatska pí. Ivekovičovou, uherského Slovenska pí. P. Tóthovou, naši po- slankyní pí. B. Vikovou-Kunětickou a zá- stupkyněmi voličstva z Mladé Boleslavě. Nymburka a Vysokomýtska.
V Kraus M Sísová Weigner F Soukup doktor Ottis J Mattuš Groš J Schrötter Wiedermann František Plamínková Sh Munchová Forsellesová jítlegátka M Véronová Deutschová Alett Jakobsová Konečná Ivekovičová P Tóthův Vikův Dánsko Velká Británie Oregon Kanada Morava Chorvatsko Slovensko Mladá Boleslav Nymburk Vysokomýtsko akční výbor národní strana pěvecký sdružený pražský uč Rev
25 article
Po úvodních slovech sl. Plamínkové ujala se slova, uvitána bouřlivým potleskem, posťanec paní Božena Viková-Kunětická, která promluvila v řeči. přerušované potleskem, na thema „Malí národové a ženy“ v podstatě takto: V úvodu svého proslovu vitá zástupkyně me- zinárodního ženského hnutí jako jediná poslan- kyně monarchie a ihned navazuje na vřelé přijelt její volby organisacemi Mezinárodního svazu. Jest- liže však zvolení její vítáno bylo Svazem radostně jako úspěch ženského hnutí, nemohou mu býti ani lhostejné poměry lidu, který úspěch tento umožnil a nemůže mu býti lhostejné, když proti vůli ná- roda nevstoupí žena do sboru zákonodárného, aby tam mohla zastávati svůj důležitý úřad. Řečnice zabývá se dále poměry v rakousko- uherské monarchii, jež vymykají se již politicev běžném toho slova smyslu a staly se otázkou hlubší, totiž otázkou mravní a lidskou. Všim prá- vem můžeme doufati, že žena přinese do politiky mravní a všelidské zásady, které i z malých ná- rodů učiní stejně rovnocenné politické činitele, jako z žen učiní rovnocenné politické občany. Otázka malých národů jest nezvratnou pod- mínkou každého mezinárodního hnutí. Zvláště že- ny, jako zakladatelky rodiny a racy, nemohou připustiti, aby matka a děti malých národů byly zotročeny a využity národy vládnoucími, poněvadž by tím uznaly právo moci nad právem života, právo paragrafů nad zákonem srdce a důše.
Plamínek Viková organizace mezinárodní svaz
26 article
Ačkoliv mezinárodní hnutí ženské je mi právě z důvodů nevyřízené otázky národnostní cizí a těžce pochopitelné, přece jen doufám, že se do- vede povznéstí výše, než se dosud povzneslo me- zinárodní hnutí sociálně-demokratické, poněvadz žena svou celou přirozeností i svým vztahem ke společnosti sleduje hlubší cíle, než jsou cíle hmot- né a čistě stavovské. Mimo to přece jen ženský svět jest vlastně spojen jediným svým určením, totiž mateřstvím, které činí z ženy spolutvůrce celého lidstva, jeho bolestnou strážkyní a vítěz- nou obnovovatelku. Není v ničem morálky, co ne- dovede setřiti tento věčností vytčený svazek dvou lidských bytostí — která život dává a život při- jímá. Ženské mezinárodní hnutí musí na prvním místě raziti cestu matce a dítěti, aby právě v tom- to hnutí nalezla ve všech případech bezpečného obhájce a hluboko chápajícího zákonodárce, Mlu- vím-li o matce a dítěti, mluvím zároveň o rodině a národu. Není možno odloučiti tyto pojmy tak úzce sloučené, neboť zcelení lidstva ve velkých myšlenkách kultury, etiky a humanity neznamená ještě vymizení rodiny a splynutí národů ani sebe- citu národního.
27 article
Vzácní naši hosté slyšeli bezpochyby málo o českém národu, o jeho minulosti, která dala Evropě Komenského a Husa, slyšeli ještě méně o jeho přítomnosti. Jsme zakleti za hradbami ne- přátelské žurnalistiky, které na tom záleží, aby nikdo nevěděl, že v Rakousko-Uhersku žijí ná- rodové, jejichž státoprávní i kulturní požadavky luští systém rakousko-uherský společnou snahou, vyrvati jejich existenci i s kořeny. Malí národové nebudou nikdy ohrožovat životy národů silných, ale národy silné a svobodné nebudou prospívat, pokud otázku politického života národů ujařme- kých nerozhodnou ve prospěch spravedlnosti, po- ctivosti a práva. Nemyslím, že by pro naše vzácné hosty měly historické památky naše takový vý- zam, aby nezapomněli na vše, jakmile překročí hranice, ale, že český národ může podati nejlepšt Zůkaz své úcty k ženě mandátem prvního svého poslance ženy, jest výsledkem jeho slavné historle. i jeho demokratické i kulturní pohotovosti sou- časné a jest zároveň důkazem jeho velikých zá- pasů politických v této věci, v nichž se žena u nás propracovala k úřadu svrchovaně zodpovědnému. v němž má příležitost brániti také staré privileje, volební právo žen v království Českém. Věc tato
Komenský Hus Evropa Rakousko Uhersko
29 article
zasluhuje pozornosti zástupkyň Mezinárodního sva- zu žen. Zabývajíc se nynější situací politickou a svého mandátu, praví řečnice dále, že Rakousko tím, že hrání vykonání mandátu ženy, získá dvojí věca zadrží postup ženského hnutí za volební právo a potlačí polltické hnutí Češek, směřující k ochraa
Češka Rakousko