1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 10. června 1913.
Praha
4
article
la ranní a večerní listy
předplšcí se-
V Práze v administraci-
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta
sK-k
s dvoji donáškou
na čtvrt leta . . . . 7 K ežh
vo filiálkách
na měsío . . . . 2 K 30
Poštou.
na měslo, . . . .
na čtvrt iota . . . . 9 k e0
a dvojí zásilkou
na měsíc.
na čtvrt iota : . . . k k
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 9
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6
article
První volba na Moravě.
První volba na Moravě.
Včerejškem zahájeny volby do sněmu
moravského, avšak toliko v jedné, a to
nejméně obdařené volební kurii čtvrté.
Sněm markrabství moravského čítá, jak vě-
domo, 151 členů; a sice dva vírilisty (kato-
lické to preláty) a 149 volených poslanců.
z nichž náleží velkostatku 30, městům a
obchodním komorám 46, venkovu 53 a vše-
obecné (4. kurii) 20. — Voličové městští.
venkovští, jakož i ve všeobecné kurii jsou
národně rozdělení ve dva od sebe odlouče-
né volební sbory tak, že nemůže dojíti při
volbách ku zápasu obou národností proti
sobě. Ze 46 poslanců městský ch
přiřknuto jest nám Čechům 20 mandátů.
Němcům tolikéž 20; obchodním komorám,
brněnské a olomoucké, v nichž jako v kurii
velkostatkářské zaveden proporciální vo-
lební systém, dáno po 3 poslancích. Z 53
poslanců za venkov volí české vo-
lební okresy 39, německé 14 poslanců. Ve
všeobecné volební kurii pak máme my Če-
chové 14. Němci 6 mandátů.
Tříčtvrtinová česká většina Moravy
nemá tedy na sněmu ani prosté nadpolo-
viční většiny, nýbrž toliko 73 poslanců mezi
151, i jest odkázána na hubenou pomoc
konservativních velkostatkářů. — Tím
větší tudíž potřeba, aby česká Morava vo-
lila do sněmu své nejlepší a nejschopnější
národovce, kteří by vůči sjednocenému tá-
boru německých protivníků dovedli nále-
žitě obhájit a opatřit věc vlasti a národa
svého. Neutěšený byl věru pohled na uply-
nulé právě šestiletí sněmu moravského.
které bylo haceno jednak vyděračskou tak-
tikou Němců, jednak sváry a srážkami me-
zi stranami českými téměř až po samý ko-
nec jeho, kde teprv sjednán kompromismem
jakýsi vespolný modus vivendi, aby aspoň
nejnutnější mohlo být vyřízeno a opatřeno.
Čecho
Němec
Morava
český Morava
7
article
Však pravá, nejtěžší práce, sanace to těžce
zubožených financí zemských při sou-
časném opatření předůležitých potřeb kul-
turních, zůstavena sněmu příštímu. Jestli
kdy, bylo tedy přáti naši Moravě tento-
kráte šťastných a zdárných voleb sně-
movních. Němci to pochopili a záhy docílilí
předvolební dohodou mezi stranami svými,
aby nepříšli na sněm vespolek krajně
rozvaděni a na sebe nevraživi. Ale jak se
naproti tomu chystala a připravovala k dů-
ležitému letošnímu výkonu volebnímu na-
še Morava? Slyšeli jsme tu o pokusech k
upřímné dohodě mezi stranami pod prapo-
rem vyšší sjednocující myšlenky národní a
vlastenecké? Šlo se do voleb s jasnými ští-
ty snah obecně zdatných a zásad, majících
za cil jedině zvelebení strádající vlasti a
blaho trpícího národa? I vybráni k tomu
konci z řad pracovníků národních kandidá-
ti k poslanectví nejschopnější, síly nej-
osvědčenější, hodni, aby byli vyznamenáni
důvěrou voličstva?
Pohříchu nebylo o podobných přípra-
vách a o podobné výchově lidu ku letošní
volební kampani na Moravě ani vidu, ani
slechu. Naopak, čím blíže nadcházel den
voleb, tím více vzrůstala na Moravě naší
nezřízenost, roztříštěnost a malicherná ne-
vraživost stran i frakcí, až zvrhl se před-
volební nástup jich téměř ve všeobecný
rozbroj a zmatek, ze kterého vynikaly už
jen dva prapory — jeden černý, druhý
rudý — jako zástavy dvou soků a sou-
peřů nejsilnějších.
Němec
Morava
8
article
Toliko čtrnáct mandátů bylo uprázdně-
no, ale přes — šedesát kandidátů seo
ně potýkalo a mezi těmi zjišťuje „Morav-
ská Orlice“ — neméně než 36 — politi-
ckých analfabetů! „Kolik mezi těmito 36
politickými analfabety je analfabetů sku-
tečných, stydno nám říci, dokládá, a před
nepřítelem není ani radno to říci.“ — Ano,
v ovzduší nejžalostnějšího zmatku šel této
neděle lid náš ve čtvrté kurii na Moravě
k osudí volebnímu a výsledek volby dle
toho dopadl. Občanské strany a vrstvy
podlehly — klerikálové zvítězili na ráz
třemi svými kandidáty (Šrámkem,
šillingrem a Kadlčákem), devět pak jich
přijde do užší volby.
Sociální demokraté zvítězili na
ráz sice pouze jedním kandidátem, ale8
jejich kandidátů přijde do užší volby
proti klerikálům a devátý proti kan-
didátu agrárnímu. Toliko v jednom okresu
přijde do užší volby pokrokář proti kleri-
káloví. Až dosud měli klerikálové v této
kurii sedm mandátů, sociální demokraté
pět a strana pokroková dva. Nyní se těší
klerikálové, že v užších volbách příští ne-
děle dobudou nejméně ještě aspoň 5 man-
dátů, tak že by jich celkem měli za vše-
obecné kurie 8, sociální demokraté však
počítají opět v užší volbě na výhru ve4
okresech, tak že by dosáhli celkem za vše-
obecné kurie 5 poslanců.
Šrámek
Kadlčák
Morava
ská Orlice
9
article
Však ještě povážlivější jest vzrůst hla-
sů klerikálních a sociálně-demokratických
proti úpadku stran ostatních. O volbách
r. 1906 měli v této kurii klerikálové 100.847
hlasů, dnes soustředili ku svému praporu
však 134.928 voličů. Sociální demokraté
měli před šesti lety 79.680 hlasů, letos však
dosáhli pouze „autonomičtí“ sociální de-
mokraté 107.554, „centralističti“ 10.185
hlasů. Naprotí tomu sklesli národní sociali-
sté s 28.349 hlasů před šesti lety dnes na
15.978 a lidoví pokrokáři dokonce s tehdej-
ších 36.091 na dnešních 19.011 hlasů. —
Agrárníci před šesti lety v této kurii ne-
kandidovali, letos soustředilí v ní pod svůj
prapor 39.901.
hlas
10
article
Pod dojmem tohoto kormutlivého vý-
sledku prvního volebního boje svého trne
dnes národní Morava a shledává, že nej-
větším původcem a vinníkem žalostného j-
padku lidově-pokrokového živlu jest zná-
mý „démon Moravy“ poslanec dr. Štránský.
který svými politickými intrikami, svou ne-
upřímnou hrou na všechny strany, svým
dnešním štvaním proti kněžstvu a na-
držováním sociálním demokratům jen nad-
háněl vodu na mlýn klerikálům, hospodář-
sky usilovně činným, zpromrzel a odradil
lidi pokrokově a národně smýšlející a způ-
sobil dnešní osudné zmatky ve veřejnosti
moravské.
Konference zástupců většiny
s vládou.
Vláda povolila železničním zaměst
nancům 15 milionů ročně.
Z Vídně, 9. června.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«)
»Národními Listy« ohlášená konference
zástupců stran většíny ve výboru rozpočto-
vém s vládou konala se o 4. hod. odpolední.
Z ministrů dostavili se m.-p. hr. Stürgkh.
ministr financí ryt. Zaleski a obchodu
šl. Schuster a odborný šéf ministerstva
financí tajný rada dr. Engel, za Český
klub posl. dr. Franta, za Kolo polské Da-
víd ryt. Abrahamowicz, dvor. rada
Rosner a dvor. r. dr. German, za ně-
mecko-nacionální svaz dr. Gross, dr.
Steinwender a dr. Stölzel, za vlašské
konservativce bar. Malfattí a Geniti li.
za křesť. sociály Schraffel a Schois-
wohl
Porada věnována byla skoro výhradně
návrhu post. Tomschika, aby zároveň
s rozpočtovým provisoriem na II. půlletí t.
povolilo se na prospěch železničních zaměst-
nanců ročně 17 mil. K.
O návrhu tom rozpředla se rozsáhlá de-
bata, která byla přerušena, aby ministři zů-
stali sami a se rozhodli.
doktor
Štránský
Stürgkh
Zaleski
Schuster
Engel
Franta
Rosner
German
Gross
Steinwender
Stölzel
Schois
Tomschik
Morava
Vídeň
národní Morava
Český klub posl
11
article
Potom sešla se velká porada na nov
a usneseno: Vláda vyhovujíc žádostem po-
slanců, povoluje postupné zlepšení platů že-
lezničních zaměstnanců v ten způsob : na
rok 1913 povoluje se celkem 6 mil., z kte-
rých se dá do budžetního provisoria polo-
viční tangenta 3 mil. Na r. 1914 povolí se
již 10 mil., 6 mil. starých a 4 mil. nových.
Na rok 1915 povolí se nových 5 mil., celkem
pak 15 mil., takže jmenovaného roku do-
sáhne přídavek železničních zaměstnanců
celkové sumy 15 mil., jen o 2 mil. méně
nežli se v návrhu Tomschikově žádalo.
Tomschikův
12
article
Z Vídně, 9. června. (Zvl. tel. „N. L.“) Po
konferenci ministrů se zástupci stran většino-
vých ze sněmovny poslanecké povolal ministr
financí ryt. Zaleski parlamentn
zpravodaje do ministerského salonu, kdle
jim sdělil obsah a znění celého rozhodnutí
Stalo se dnes po prvé, co poslanecká sněmov-
na existuje, že člen vlády přijal hromadně zá-
stupce tisku a dal jim společnou informaci.
Budiž ještě jen podotčeno, že iniciativu tu vy-
konal ministr slovanský. Zpráva, kterou
dal ministr financí parlamentním zpravodajům
je tato:
„Po několikadenním vyjednávání zástup-
ců Německo-nacionálního svazu, křesťansko-
sociálního sdružení. Kola polského, Mlado-
čechů a Unio Latina s ministerským předse-
dou a zúčastněnými resortními ministry o po-
stupném provedení opatření za účelem zlep-
šení hmotných poměrů zřízenců a dělníků stát-
ních drah, která jsou již pojata do zatímného
rozpočtu na I. pololetí 1913, bylo docíleno na-
prosté dohody o krocích, které budou podnik-
nuty. Ve smyslu požadavků zmíněných stran
co nejdůtklivěji zastávaných, aby úmysly že-
lezniční správy byly přesněji zjištěny, projevila
vláda ochotu provésti zamýšlená opatření bě-
hem tří rozpočtových roků, počínaje II. polo-
letím r. 1913. Za tím účelem má dojíti jižv
nejbližší době k trvalým zlepšením, ročním ná-
kladem 6 mil., ke kterémuž účelu na II. polo-
letí r. 1913 vláda podá dodatečnou předlohu k
státnímu rozpočtu na r. 1913 za účelem zabez-
pečení tangenty 3 mil. Další opatření, jež vy-
žadovati budou další roční potřeby 4 mil., jsou
navržena na rok 1914 a rovněž dalších
5 milionů roční potřeby na rok 1915.
Zaleski
Mlada
Vídeň
Německo
nacionální svaz
křesťanskýsociální sdružený
13
article
Dle toho bude od roku 1915 celkový
roční náklad na tato opatření, jež mají býti
postupně provedena ve prospěch zaměstnanců
a dělníků státních drah, činiti 15 mil., kterýžto
náklad bude uhražen ze stoupajících větších
příjmů státní železniční správy. Dle názoru
účastníků těchto konferencí jsou tudíž vyří-
zena usnesení poslanecké sněmovny 16. pro-
since 1911, pokud státní železniční správa ne-
musila vznésti proti jednotlivým usnesením
těmto námitky ze zásadních a organisačních
důvodů, a to postupným způsobem, zastáva-
ným od počátku vládou a stanoveným též zá-
konně v posledním zatímním rozpočtu.
Bylo již půl 9., když žurnalisté opouštěl
konferenční síň ministerskou v parlamentě.
Po připomenutých konferencích předpo-
kládá se hladké a brzké vyřízení zatímního
rozpočtu na II. polovinu t. r. zajištěným v ten
rozum, že přijme se, co vláda poskytuje po-
stupně železničním zaměstnancům a nic jiného
Následkem toho nebude také třeba, aby pan-
ská sněmovna zatímný rozpočet poslaneck
sněmovně vracela. Vláda postará se již, aby
také panská sněmovna dala dodatečným úvě-
rům pro železniční zaměstnance svůj souhlas
poslanecký sněmovna
14
article
Spor mezi Bulharskem
a Srbskem.
Koaliční kabinet v Srbsku.
Z Bělehradu, 9. června. Na dnešní večer
povoláni jsou vůdcové stran k Pašičovi. V za-
svěcených kruzích se praví, že zřídí se koa-
líční kabinet, ve kterém veškeré strany budou
zastoupeny, aby pro vážné případy všechny
strany dělily se o zodpovědnost. Srbská vlá-
da požádala opět bulharskou, aby ustanovila
den, kdy konati se má schůzka minister-
ských předsedů. Srbsko žádá, sby to-
hoto týdne nastalo úplné jasno o tom, bu-
de-li mír anebo válka meži Bulharskem a
Srbskem.
Nevěří přílišnému poplachu.
Z Berlína, 9. června. Ve zdejších dobře
informovaných kruzích politických doufají, že
přes poplašné zprávy ze Sofije a Bělehradu
nedojde k válce mezi oběma stá-
ty. Bude sice třeba překonati velké potíže.
ale je domněnka, že přes to dojde k pokoj-
nému vyřízení sporných otázek.
Nerozhodnost před krisi.
Kc. Z Bělehradu, 9. června. Včera byl u
m.-p. Pašiče bulharský vyslanec Tošev, ale
nepřinesl určité odpovědi, pouze sdělil, že
se Bulharsko nemůže vyjádřití o dni schůzky
premiérů, dokud nebude v Sofiji rozřešena
ministerská krise. Na bulharském vyslanectvu
jest přesvědčení, že ke schůzce té rozhodně
dojde.
Ze Sofije potvrzují četné zprávy, že hlav-
ním podněcovatelem válečné horečky je Sa-
vov. Mají prý se tam zostříti různé ma-
nipulace za války, kdy šlo o částky do
milionů. Dle jedné informace mírumilovný
směr v Sofiji žádá od vlády, aby pohnala
k zodpovědnosti, koho se týká, k vysvětlení
aféry Slambulovců. „Blgaria“ Daneva opět pi-
še, že mír bude zachován na nátlak
slovanských činitelů.
„Piemont“, který byl včera zabaven
poněvadž vyzval vojsko, aby samo bez roz-
kazu vlády dalo se na pochod proti Bulha-
rům, opět vyzývá vládu, aby ctila vůli těch.
kdo jsou ochotni přinésti oběti a prohlásila
anexi.
Pašič
Tošev
Bulharsko
Srbsko
Bělehrad
Berlín
Sofijá
Piemont
15
article
M.-p. Pašíč u krále, který je proti všeliké
rekonstrukcí kabínetu. — Vojvoda Putník.
Z Bělehradu, 9. června. M.-p. P aši č by
dnes přijat králem Petrem v audienci. Krá
Petr, který všemožně se snaží, aby konflik
byl pokojně urovnán, žádal Pašíče, aby za
nynějších poměrů zůstal v úřadě. Král je vů-
bec proti jakékoli rekonstrukci nynějšího ka-
binetu, i kdyby Pašič opět předsedal novému
kabinetu.
Poměr mezi Pašičem a vojvodou Putní-
kem se v poslední době přiostřil. Všeobecně
se označuje Putník za onu osobu, která úmysly
Pašičovy stále křižuje a působí v neprospěch
pokojného vyřízení konfliktu. Král, jenž sdíli
sice Pašičův názor, uveden je v nesnáze sta-
noviskem Putnikovým a válečné strany.
Rusko usiluje o balkánskou demobilisací.
Z Paříže, 9. června. Dle „Liberté“ ruská
vláda energicky zakročila v hlavnícli balkán-
ských městech, aby pokud možno byla bez-
prostředně úplně demobilisována válečná po-
hotovost. Po názoru ruské vlády byla by vy-
jednávání mezi jednotlivými balkánskými stá-
ty demobilisací značně usnadněna. Řecko
a Srbsko přijaly dotyčné rady Ruska pří-
znivě a prohlásilý, že budou demobilisovat
asi 70.000—80.000 mužů. Stanovisk
Bulharska není síce odmítavé, ale
vyhýbavé.
Pašíč
Vojvoda Putník
Petro
Petr
Pašičův
Král
Bělehrad
Rusko
Paříž
Řecko
Srbsko
Bulharsko
16
article
Před annexí dobytých krajů.
Před annexí dobytých krajů.
Z Bělehradu, 9. června. Zdejší vojenské
kruhy tvrdí, že naděje na pokojné rozřešení
srbsko-bulharského konfliktu téměř úplne
zmizely a činí již přípravy k nevyhnutelné
prý válce. Očekává se, že co nejdříve bude
Srbskem a Řeckem vyhlášena annexe doby-
tých území, což by bylo Bulharskem považo-
váno za casus belli. S druhé strany se zase
prohlašuje, že to je jen nevyhnutelné opatření
k obhájení zájmů.
Naděje Černohorců.
Z Cetyně, 9. června. Je zde pevná naděje
že se veškeré sporné záležitosti, také srbské
a bulharské, smírně vyřídí.
Černohorec
Bělehrad
Řecko
Bulharsko
Cetyně
17
article
Bulharské vojsko ve Valandovu.
Bulharské vojsko ve Valandovu.
Ze Soluna, 9. června. Bulharské vojsko
přibylo do Valandova, v okresu dojranském
kde leží srbské vojsko. Bulharský velitel po-
žádal Srby, by tam směl přenocovati, což
bylo povoleno. V noci přibylo dalších 7 pra-
porů bulharských se 3 bateriemi. Srbové
ustoupili na protější návrší a požádali o po-
sily. Je domněnka, že Bulhaři budou postupo-
vatí na dráhu mezi Gevgely a Strumici, abyji
obsadili.
Srbové naléhají na odpověď o revisi spoje-
necké smlouvy.
Z Bělehradu, 9. června. (K. k.) Dle sou-
hlasných zpráv srbských novin bylo mezi
m.-p. Pašičem a vůdci stran docíleno dohody
v ten rozum, aby na Bulharsku byla závaznou
formou žádána odpověď na srbskou notuo
revisi srbsko-bulharské spojenecké smlouvy.
Odepře-li Bulharsko revisi, bude prohlášena
annexe dobytého území
Vládní „Samouprava“ dokazuje
úvodniku „Bilance bulharsko-srbského spo-
ru“, že Bulhaří páší svými požadavky na spo-
jencích křiklavé bezpráví, což musí každý
uznati. V zájmu balkánského svazu dlužno
očekávati, že vůdčí bulharští státníci, třeba i
v poslední chvíli, uznají toto bezpráví a usta-
nou od podníkání, kterým vydávají se v šane
velké vymoženosti války proti Turecku.
Řekové nepozbývají naděje v dohodu.
Z Athén, 9. června. (K. k.) Pád kabinetu
Gešova vyvolal zde trapný dojem, protože
veřejné mínění doufalo, že jemu podaří se
dohodnouti se se spojenci, aby tak zabráněno
bylo bratrovražedné válce. Dosud však ne-
zmizela všechna naděje, že neshody rozřeší
se pokojným způsobem.
Srba
Bulhar
Pašič
Bulhařit
Řek
Soluna
Bělehrad
Bulharsko
Turecko
Atény
18
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vidně. 9. června. (K. k.)
Rozpočtový výbor rokoval dál o prozatímném
rozpočtu.
Posl. dr. Dulibič brojil proti lehkomysl-
nému projednávání jihoslovanské otázky
Jihoslované srovnávají poměry v Srbsku a Bul-
harsku s poměry v říši proto, že touží po pomě-
rech lepších. Žádají, by záhřebská unive
sitnístudia byla uznána. Probíraje železniční
poměry v Dalmacii, stěžoval si zvlášť do za-
nedbávání šibenického přístavu.
Posl. dr. Rosner považuje balkánskou kris
za počátek latentní nebezpečné krise dua-
lismu. K tomu poznání měli by přijíti také
v Uhrách.
Posl
doktor
Dulibič
Jihoslovan
Rosner
Srbsko
Dalmacie
Uhry
19
article
Poláci budou hlasovati pro zatímný rozpočet
Odb. přednosta Riedl konstatoval, že v po
sledních 5 letech bylo v Dalmacii dokončeno při-
stavních staveb za 3.3 mil. a další stavby za 2.7
mil. provádějí se. Proto nelze mluvit o zanedbá-
vání staveb přístavních v Dalmacii, zvláště v ši-
beniku.
Pro Austro-Americanu je volná disposice pr
používání jejích lodí v jihoamerickém a severo-
americkém spojení předpokladem racional ního
provádění dopravy.
Na druhé straně musila býti zabezpečen
svobodná plavba proti snížení kontingentu jiho-
americkou službou. Austro-Americana konala tedy
službu do jižní Ameriky na základě zákona o ná-
mořních podporách, zřekla se však plavebních
premii pro všechny své plavby do jižní Amerikya
jako náhradu příjala za to paušál, jenž se rovnal
asi obnosu plavební premie za 26 plaveb. Zájmy
zasílatelů byly zachovány seznamem nákladů,
který pokud jde o nákladní tarify a pravidelnost
plaveb, obsahuje po obné závazky jako smlouva
Lloydu. Na tomto zákla dě bylo uzavřeno provi-
sorium na rok 1912. Při jeho prodloužení na rok
1913 bylo docileno zlepšení tím, že závazky spo-
lečnosti se vztahují mimo 26 smluvních plaveb na
službu, jež má býti dle potřeby dopravy přimě-
řeně zvětšena, kdežto finanční úkony státu se
zmenšily.
Polák
Riedl
Lloyd
Dalmacie
Americana
jižní Amerika
20
article
Posl. dr. Ellenbogen opřel se často roz-
šiřované zprávě, že sociální demokraté chtějí
zmařiti finanční plán a tim uzákonění služebni
pragmatiky. Vládní strany vědí, že finančni plán
pro rusínskou obstrukci nemůže býti hotov před
podzimem. Uváději tudiž úřadníky v omyl. činí-li
tak, jakoby chtěly plán násilně podporovati. Aby
jim vzata byla jakákoliv výmluva, byl podán ná-
vrh Diamandův, aby vyšší úřadnické platy byly
zařaděny do běžného rozpočtového roku. Argu-
ment, že chybí pro to úhrada, je ve státě se 60-
milionovým schodkem neudržitelný. Totéž platío
návrhu Tomschikově. Chce li se spořiti, ať se tak
činí při vojenských výdajích. Jak vojenské
výdaje zatlačují výdaje kulturní.
toho příkladem jest otázka investic
a mistních drah. Ze 130 mil., zařaděných do
rozpočtu železničních inyestic, byla vydána jen
čtvrtina. Nyní není o pokračování v této akci ani
řeči. Namístní dráhy není pro vojen-
ské výda je peněz. I v oboru telefon-
nichinvestic ukazuje se totéž. Rečník
stěžoval si pak do propouštění telefonních dělníků
a poukazoval na nedostatečnou péči ministerstva
obchodu o instituci živnostenských inspektorů.
Posl
doktor
Ellenbogen
Diamandův
Arga
Tomschikův
21
article
Posl. Gostinčar navrhl, aby vláda směla
uzavříti půjčku 20 mil. na stavbu telefonu.
Posl. Diamand navrhl, aby jako § 3 bylo
do zatímného rozpočtu pojato ustanovení o zru-
šení výhod pro zemědělské palírny a obnosy tím
ušetřené byly přikázány královstvím a zemím
k zlepšení učitelských platů.
Posl. Delugan stěžoval si do prodlužování
vlašskě universitní otázky a se zřetelem na
vyjasnění balkánské otázky žádal úplné pro-
pustění záložníků. jichž přítomnost ve
vlasti je vždy nutnější.
Příští schůze bude zejtra.
Z Vídně. 9. června. (N. W. Tg.)
V poslední schůzi železničního výboru dotkl
se ministr železnic svob. p. Forster otázky
zřízení nákladního nádraží v Praze.
Na podzim minulého roku byla v Praze dosazena
nádražní korise, které náleželi ředitelé všech
v Praze ústících drah. Předsedou komise byl dv.r.
Marek. Z iniciativy železničního ministra mají
býti nyní porady, této věci se týkající, doplněny
jednáním s odbornými korporacemi. Nákladní ná-
draní jest určeno pro náklady dráhy Františk
Josefa, spol. státních drah, českou severní dráhu
a severozápadní.
Posl
N W
Forster
Marek
Josef
Vídeň
Praha
22
article
Zájezd delegátek Mezinárodní
alliance žen v Praze.
Zájezd delegátek Mezinárodní
alliance žen v Praze.
Slavnostní schůze v Obecním domě,
V nádherné dvoraně Smetanově Obecního do-
mu sešla se vzácná společnost žen i mužů, aby by-
la přítomna slavnosti, jaké nebývá Praha často
svědkem. Přišly cizinky, aby poznaly nás, přišly
z různých států a zemí světa a meeting, jejž jim
připravil komitét, sestávající ze zástupkyň různých
českých ženských organisací politických a spolků,
měl jim předvéstí v mohutných rázovitých rysech
obraz politického zápasu národa českého i jeho
chrabré větve slovácké, aby pochopily veliké ná-
rodní zájmy a snahy naše, jež jsou společny ženám
jako mužům.
Je to úděl českého národa, národa dlouhole-
tým jařmem pokořeného a teprve v době nové svě-
todějinnými událostmi revoluce francouzské k ná-
rodní uvědomělosti vzbuzeného. Ty ideály svobo-
dy, rovnosti a bratrství více než v kterémkoli ná-
rodě u nás nalezly živého ohlasu, poněvadž jimi
k srdcím českého lidu promluvila slavná minu-
lost historická a česko-bratrská. Úkolu tomu plně
vyhověl náš ženský poslanec pí. B. Viková-
Kunětická a jsme hrdy na to, že proslovem
svým tak dokonale, tak vroucně a tak přesvědčivě
vyřkla vše, co naplňuje duši každého českého člo-
věka, co tvoří součást národní naší bytosti. Bylo
to opravdové, nadšené kredo českého politického
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . za sh
večerni
za d h
Ve fliálkách na venkověí
ranní čislo
jo
večerní
lnserátv
platí se hotově napředl-
Předplaceni a insorty přijimá
kdministrace v Marianské ul., J.
Tam nacházejí se též
redakce, tiskárna a expodice
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracejl.
Smetanův
Viková
Praha
obecní dům
23
article
zápasníka, pravé havlíčkovské slovo, tvrdé, nepod-
dajné, věštíci, že ani žena česká na politickém
kolbišti nezůstane v národním našem zápase za-
mužem, ale že chce se stejnou horoucnosti a hou-
ževnatostí nastoupiti v sjednocený šik tam, kde jde
o úporný boj s našimi odvěkými národními nepřá-
Projev pí. Kunětické byl obrácen celou váhou
své drlivé přesvědčivosti vůči ženám maďar-
ským a dovolával se u nich porozumění pro prá-
va lidskosti a ochrany národních menšin. Oprav-
dovost feministických snah žádá, aby ženy, politi-
cky rovnoprávné, vnesly do života politického
smysl pro rovné právo nejen všech stavů a vrstev
v národě, ale ve státě mnohonárodním také
smysl pro rovné právo všech národů
mezi sebou. Tento prvek vnáší do pro-
gramu mezínárodního hnutí feminl-
stického česká žena a věrně po boku jejím
stojí všechny ostatní ženy slovanské, jak možno
souditi z projevů, jež na meetingu učinily Sloven-
ka, Chorvatka.
Projevy milých našich hostů, jež byly do našt
mateřštiny tlumočeny, byly vesměs sympatickéa
byly s nadšeným potleskem českou společnosti při-
jaty. Dekorativními čísly programu byly skvostné
ukázky našeho hudebního a zpěvného umění a ze-
jména proslavený sbor pražských učitelú strhl cizi
naše hosty k bouřlivé pochvale.
Průběh slavnosti byl následovní: Krátce po 8.
hodině naplněn byl Smetanův sál ve všech svých
prostorách vybraným obecenstvem, representujícím
naši mužskou i ženskou inteligenci.
Chorvatka
Smetanův
24
article
Za akční výbor národní strany svobodomyslné
přítomni byli: president V. Kraus, tov. K y sela.
sl. M. Sísová, poslanec insp. Weigner a vů-
bec pozorovali jsme mezi účastníky velice mnoho
příslušníků strany svobodomyslné.
Za městskou radu pražskou přítomní byli pp.
F. Soukup. dr. Ottis, soudce J. Mattuš, .
Šeyd a jiní. Omluvil se starosta dr. Groš a jeho
náměstek J. Schrötter. Zastoupeny byly četně
také politické strany jiné, spolky ženské.
Lože a přední místa zaujaly delegátky cizích
států kongressových a amerických. Mohutným do-
jmem působil koncert na varhany hudebního skla-
datele p. Wiedermanna a nevšední nadšení vyvolal
slavnostní sbor Pěveckého sdružení pražského uči-
telstva.
Vastní schůzi zahájila sl. Fr. Plamínková.
Jako spoluzakladatelka a člen Výboru pro volební
právo žen a od té doby i člen mezinárodního hnutí,
vítá hosty i prosí, aby bylo přijato předsednictvo.
jak je zvykem v mezinárodní Allianci, které se-
stává z předsedkyní jednotlivých delegací, které
zaujaly místo na tribuně. Byla to zástupkyněa
předsedkyně amerického sdružení Rev. A. H. Sha-
wová, za Dánsko miss Munchová, člen fin-
ského parlamentu dr. Jenny Forsellesová, de-
legátka francouzská Mme. M. Véronová, za Ně-
mecko pí. Regina Deutschová, delegátka Velké
Britanie, za Hollandsko dr. Aletta Jakobsová,
delegátka norská, švédská, oficielní delegátku státu
Oregon a delegátka Kanady. Toto čestné předsed-
nictvo rozšířeno bylo zástupkyněmi Moravy, pi. l.
Konečnou, Chorvatska pí. Ivekovičovou,
uherského Slovenska pí. P. Tóthovou, naši po-
slankyní pí. B. Vikovou-Kunětickou a zá-
stupkyněmi voličstva z Mladé Boleslavě. Nymburka
a Vysokomýtska.
V Kraus
M Sísová
Weigner
F Soukup
doktor
Ottis
J Mattuš
Groš
J Schrötter
Wiedermann
František
Plamínková
Sh
Munchová
Forsellesová
jítlegátka
M Véronová
Deutschová
Alett Jakobsová
Konečná
Ivekovičová
P Tóthův
Vikův
Dánsko
Velká Británie
Oregon
Kanada
Morava
Chorvatsko
Slovensko
Mladá Boleslav
Nymburk
Vysokomýtsko
akční výbor národní strana
pěvecký sdružený pražský uč
Rev
25
article
Po úvodních slovech sl. Plamínkové ujala se
slova, uvitána bouřlivým potleskem, posťanec paní
Božena Viková-Kunětická, která promluvila v řeči.
přerušované potleskem, na thema „Malí národové
a ženy“ v podstatě takto:
V úvodu svého proslovu vitá zástupkyně me-
zinárodního ženského hnutí jako jediná poslan-
kyně monarchie a ihned navazuje na vřelé přijelt
její volby organisacemi Mezinárodního svazu. Jest-
liže však zvolení její vítáno bylo Svazem radostně
jako úspěch ženského hnutí, nemohou mu býti ani
lhostejné poměry lidu, který úspěch tento umožnil
a nemůže mu býti lhostejné, když proti vůli ná-
roda nevstoupí žena do sboru zákonodárného, aby
tam mohla zastávati svůj důležitý úřad.
Řečnice zabývá se dále poměry v rakousko-
uherské monarchii, jež vymykají se již politicev
běžném toho slova smyslu a staly se otázkou
hlubší, totiž otázkou mravní a lidskou. Všim prá-
vem můžeme doufati, že žena přinese do politiky
mravní a všelidské zásady, které i z malých ná-
rodů učiní stejně rovnocenné politické činitele,
jako z žen učiní rovnocenné politické občany.
Otázka malých národů jest nezvratnou pod-
mínkou každého mezinárodního hnutí. Zvláště že-
ny, jako zakladatelky rodiny a racy, nemohou
připustiti, aby matka a děti malých národů byly
zotročeny a využity národy vládnoucími, poněvadž
by tím uznaly právo moci nad právem života,
právo paragrafů nad zákonem srdce a důše.
Plamínek
Viková
organizace mezinárodní svaz
26
article
Ačkoliv mezinárodní hnutí ženské je mi právě
z důvodů nevyřízené otázky národnostní cizí a
těžce pochopitelné, přece jen doufám, že se do-
vede povznéstí výše, než se dosud povzneslo me-
zinárodní hnutí sociálně-demokratické, poněvadz
žena svou celou přirozeností i svým vztahem ke
společnosti sleduje hlubší cíle, než jsou cíle hmot-
né a čistě stavovské. Mimo to přece jen ženský
svět jest vlastně spojen jediným svým určením,
totiž mateřstvím, které činí z ženy spolutvůrce
celého lidstva, jeho bolestnou strážkyní a vítěz-
nou obnovovatelku. Není v ničem morálky, co ne-
dovede setřiti tento věčností vytčený svazek dvou
lidských bytostí — která život dává a život při-
jímá. Ženské mezinárodní hnutí musí na prvním
místě raziti cestu matce a dítěti, aby právě v tom-
to hnutí nalezla ve všech případech bezpečného
obhájce a hluboko chápajícího zákonodárce, Mlu-
vím-li o matce a dítěti, mluvím zároveň o rodině
a národu. Není možno odloučiti tyto pojmy tak
úzce sloučené, neboť zcelení lidstva ve velkých
myšlenkách kultury, etiky a humanity neznamená
ještě vymizení rodiny a splynutí národů ani sebe-
citu národního.
27
article
Vzácní naši hosté slyšeli bezpochyby málo
o českém národu, o jeho minulosti, která dala
Evropě Komenského a Husa, slyšeli ještě méně
o jeho přítomnosti. Jsme zakleti za hradbami ne-
přátelské žurnalistiky, které na tom záleží, aby
nikdo nevěděl, že v Rakousko-Uhersku žijí ná-
rodové, jejichž státoprávní i kulturní požadavky
luští systém rakousko-uherský společnou snahou,
vyrvati jejich existenci i s kořeny. Malí národové
nebudou nikdy ohrožovat životy národů silných,
ale národy silné a svobodné nebudou prospívat,
pokud otázku politického života národů ujařme-
kých nerozhodnou ve prospěch spravedlnosti, po-
ctivosti a práva. Nemyslím, že by pro naše vzácné
hosty měly historické památky naše takový vý-
zam, aby nezapomněli na vše, jakmile překročí
hranice, ale, že český národ může podati nejlepšt
Zůkaz své úcty k ženě mandátem prvního svého
poslance ženy, jest výsledkem jeho slavné historle.
i jeho demokratické i kulturní pohotovosti sou-
časné a jest zároveň důkazem jeho velikých zá-
pasů politických v této věci, v nichž se žena u nás
propracovala k úřadu svrchovaně zodpovědnému.
v němž má příležitost brániti také staré privileje,
volební právo žen v království Českém. Věc tato
Komenský
Hus
Evropa
Rakousko
Uhersko
29
article
zasluhuje pozornosti zástupkyň Mezinárodního sva-
zu žen.
Zabývajíc se nynější situací politickou a svého
mandátu, praví řečnice dále, že Rakousko tím, že
hrání vykonání mandátu ženy, získá dvojí věca
zadrží postup ženského hnutí za volební právo
a potlačí polltické hnutí Češek, směřující k ochraa
Češka
Rakousko