1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 7. června 1913.
Praha
4
article
Naranní avečerní listy
Naranní avečerní listy
předpláci se
V Praze v administrací-
na měsle. . . . . . 2 K —n
na čtvrt leta. ... 6 K — p
s dvojí donáškou? u
na měste. . . . . 9 K 54 b
na čtvrt leta -
7k
ve filiálkáchá
na měslo .
2K80
Poštou-
na město,
na čtvrt ieta . . . . 9 K č0
s dvojl zásilkou
na měsie,
na čtvrt ieta : . . . 11 K s0b
V Praze, 7. června.
Londýnské porady vyslanecké pokra-
čují pomalu. Mezi Turky a Bulhary jedná se
ještě o definitivní určení hranic. V zásobě je
stanovena čára Enos-Midia. Turecko chce.
aby Bulharsko hned vyklidilo území za touto
čarou; Bulharsko je k tomu ochotno, ale chce.
aby Turecko schválilo bulharský požadavek-
aby hranice mezi oběma státy začínaly se
něco na východ od Enosu u Joridže a táhly
se odtud přes Muradli a Airobol k Midii. Bul-
harsko chce mít ústí Marice úplně ve své
moci. Většina velmocí s bulharským poža-
davkem souhlasí.
Vůči Řecku činí Turecko ještě obtíže v
záležitosti „kapitulací“, zvláštních výsad, kte-
rých požívají občané cizí národností v Ture-
cku. Řekové by rádi pro své sourodáky za-
chovali různé výhody, kterých pozbyli po
prohrané válce r. 1897; v Turecku zůstane
na milion Řeků. Jen v Cařihradě jest jich asi
300.000. Spor Řecka o jižní hranice Albanie
netýká se již Turecka, nýbrž Italie. Francie
podporovala snahy řecké, aby celé území
proti ostrovu Korfu bylo připojeno k Řecku,
ale v poslední chvíli povolila Italii, aby prů-
plav u Korfu zůstal volný a hranice albanské
začínaly se asi proti městu Korfu u Ftelie.
Tato jednání budou na konec potvrzena
v dodatečném protokole k mírovému prelimi-
náři, až se mezi sebou strany dohodnou. Sin
Grey nechce na prelimináři nic měnit.
Pošta
Bulhar
Marika
Řek
Korf
Ftelie
Praha
Turecko
Bulharsko
Enos
Řecko
Cařihrad
Albánie
Francie
Korf
Sina Grey
5
article
Mezitím, co se takto vyřizují staré spory
křesťanských států na Balkáně s mohamedán-
ským porobitelem, na západě Evropy politi-
cká konstelace trochu se mění. Nové válečné
síly, které prokázaly balkánské státy, nahnaly
strachu Němcům, že začali hned usilovněji
zbrojit. Francie na zvýšený počet německých
vojáků nemohla odpovědět stejným zvýšením
protože ve Francii, bohaté penězi, není po-
žehnání na dětech. Když za loňské návštěvy
Poincaréa v Petrohradě ruská vláda upozorňo-
vala na nedostatečné vojenské síly Francie,
tehdejší president ministerstva a nynější pre-
sident republiky pochopil, že třeba nějakým
způsobem sesílit presenční stav francouzské
armády a našel k tomu jediný příhodný způ-
sob — návrat od dvouleté služby ke tříleté.
Francouzská vláda našla v sobě tolik
patriotické odvahy, že s tímto odiósním ná-
vrhem vystoupila. Francouzům ovšem návrat
ke tříleté službě není příjemný a protimilitari-
stická agitace, vedená bez omezení již více
let, nalézá dnes nejpříznivější půdu. Nebude-
me zde sahat na kořeny antimilitaristického
hnutí, nebudeme uvažovat, jak dalece vy-
růstá z potřeb domácích a kolik je v něm ci-
zích vlivů; překvapuje, že našel se anglický
list, vládě blízký, „Westminster Gazette“
který ochlazuje francouzský zápal pro rozší-
ření vojska a upozorňuje, že sousedé Francie
přejí si míru a že Anglie nebude podporovat
Francii, bude-li Francie agresivně postupoyat
V Paříži právem jsou tímto ostrým odmít-
nutím překvapení. Proč pacifistická Anglie chce
vnutit svou touhu po klidu také Francii?
Němec
Francouz
Balkán
Evropa
Francie
Petrohrad
Anglie
Paříž
Westminster Gazette
6
article
Vždyť Francie neprovokovala, Francie neštv
do války, Francie činí pouze zavčas opatření
proti svému sousedovi, který zvýšením svých
vojenských sil a mimořádnými dávkami na
vojsko nedokazuje, že by tak vřele si přál
míru. Znamená to snad nový krok na cestě
sblížení Anglie s Německem? Je snad An-
glie příliš unavena závoděním ve stavbě ná-
mořních velikánů a sama touží po klidu?
Nebo je zase jednou Anglie politicky nasy-
cena, když si může anektovat Cypr, obsadit
Koveit a celý Perský záliv, když dosáhla se-
sílení svého vlivu v Syrii (proti Francii), v
Mesopotamii a Arménii (proti Německu)?
Možno postavít ještě řadu takových otá-
zek, ale jedno zdá se být jistým: poměr mez
Německem a Anglií není tak napiatým, jak
byl ještě před rokem. Jaké budou z toho dů-
sledky, projeví se asi záhy.
Francie se o tom již dovídá. Dnes všal
sotva může vyhovět pacifistickým přáním
anglického časopisu. Dokud Německo tak ho-
rečně zbrojí, je každé povídání o věčném
míru, o nutnosti odzbrojení naivním klamem.
Cypr
Koveit
Francie
Anglie
Německo
Sýrie
Mesopotamia
Arménie
7
article
Bertha Suttnerova, která 9. června slaví 70leté
narozeniny, je mezi svými krajany hlasem vo-
lajícího na poušti. Celá Evropa pozbývá dechu
pod tíží vojenského břemene, vnucovaného
jí stále ozbrojeným národem německým, ale
jistě by si rozmyslila, kdyby měla na věčné
věky „odzbrojit!“
Válka je kruté řemeslo, krvavý boj ne-
může být věčným cílem, ale je nutným pro-
středkem tam, kde jsou uražení a ponížení
jsou národy, které jsou odsouzeny k životu
epickému, ke práci nad svým osvětovým
hospodářským vývojem, kterým vzata jes
možnost dobývat své svobody heroickým způ-
sobem. My patříme k nim, a musíme se s tím-
to osudem smířit, třeba dle slov Palackého
proto, že nás není 50 milionů, jako našich
sousedů. Jsou národy, a k těm patří balkánšti
Slované, kteří mohli ještě prožít heroickou
periodu své historie a po půltisícileté porobe
se zbraní v ruce dobýt si svobody.
Suttnerův
Slovan
Evropa
8
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Velevyslanecká konference v Londýně.
Z Londýna, 6. června. (K. k.) Jak se dovídá
Reuterova kancelář, byla hlavním předmětem vče-
rejší schůze konference velvyslanců o rgani s a ce
Albanska. Jednotlivým vládám byly zaslány
telegramy o různých podrobnostech, avšak roz-
hodnutí se nestalo žádné. Všeobecně byl názor.
že všechny arangementy musí miti
prozatímní ráz. Předmětem diskuse bylo té
prohlášení mezinárodní komise, jež má na místě
samém stanoviti hranice severního a se-
verovýchodního Albanska dle základů
usnesených mocnostmi. Avšak ani v této příčině
nebylo učiněno žádné usnesení. Otázka ohraničení
Epiru nebyla dotčena, aniž otázka Egejských ostro-
vů. Jen povrchně byla projednána ořázka, týka-
jící se toho, aby formálně bylo vůči Srbsku odů-
vodněno usnesení mocností, že Srbsko má ob-
držeti hospodářský přístup k Jader-
skému mořL. Velvyslanecká konference má
pondělí přikročiti k otázce jižních hranie
Albanska.
Reuterův
Albanska
Balkán
Londýn
Epirus
Srbsko
Velevyslanecká konference
9
article
Spor srbsko-bulharský.
M. Z Kolína nad Rýnem, 7. června. (Zvl.
telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ obdržel
z Bělehradu telegram, ve kterém se praví
Zřízení nového ministersiva bul-
harského s Danevem a Malinovem
v čele vzbudilo by tumalou naděj
na zlepšení poměrumezi Srbskem
a Bulharskem, ježto zejména Malinov za
velkého odpůrce Srbů je považován. Naděje
na brzké odzbrojení vojsk se roz-
prchla, ježto řecko-bulharské vyjednáván
s výsledkem se minulo a také schůze čtyř mi-
nisterských předsedů teprve po vyřízení bul-
harské krise skutkem státi se může. Dosazen
nového ministerstva v Sofiji urychlí výbuch
války anebo zjedná platnost srbským tužbám
— dle toho, jak ministerstvo definitivně bude
sestaveno. V Bělehradě přihlásilo se už několil
tisíc dobrovolníků. Co den přecházejí přes hra-
nici uprchlíci bulharští.
Z Bělehradu, 7. června. Zprávy srbských
listů ze Sofije jsou vesměs velmi pochybné
Jest však pravdou, že v Bulharsku na-
byl převahy směr radikální. Pů-
vodní naděje na povolnost Bulharska zmízela.
Vojenská opatření provádějí se
rychle a každé noci dopravují
vlaky vojsko k hranicim. Doprava
zboží jest zastavena. Poštovní zásilky dochá-
zejí s několikadenním zpožděním. Bulharsko
zaopatřuje se ve velkých rozměrech.
Z Bělehradu, 7. června. [„N. Fr. Pr. )
Zprávy o demissi kabinetu Gešova v srb-
ských kruzích živě se přetřásají. Soudí se, že
odstoupení Gešova mělo by za následek pod-
statné přiostření situace, potože by nový bul-
harský kabinet zaujal vůči Srbsku patrně mé-
Srba
Kolín nad Rýn
Bělehrad
Srbsko
Bulharsko
Francie
Gešov
Kölnische Zeitung
10
article
NLl
NLl
ečerní
11
article
ně přátelské stanovisko. Ve vojenských
kruzích vzrůstá nedůvěra v úspěch
diplomatických vyjednávání a na-
léhá se na energický postup, protože účelem
bulharské prodlužovací politiky je, aby pří-
znivé postavení srbského vojska
bylo seslabeno.
Z Bělehradu, 7. června. Ministr vojenství
Bojánovič prohlásil ke zpravodaji „Nového
Vremene“: „Napětí mezi Srbskem
Bulharskem dosud nepolevilo.
Srbsko trvá na stanovisku, že ob-
sazená území mají mu zůstati. Ne-
dojde-li k dohodě a vypukne-li válka, bude
krátká, ale krvavá. Jsme na všechno připra-
veni a vojenské operace můžeme zahájiti, bu-
de-li toho třeba, hned zejtra.“
Jaké bude nové bulharské mínísterstvo?
Ze Sofije, 7. června. („Reichspost“.) Po
slyšení dra. Daneva u krále vypráví sev
politických kruzích, že povolání Daneva ku-
tvoření kabinetu považuje se za nemožné
Bulharsko hotoví se dle všeho upustiti od do-
savadního ruského směru, poněvadž chování
Ruska přináší prý Bulharsku jenom zklamán
a ukládá mu velké národní oběti. Pravděpo-
dobným je kabinet Radoslavův. Na ústupky
Srbsku nepomýšlí ani jediný politik žádné
strany. Nepřistoupí-li Srbsko na splnění
smlouvy, je válka neodvratna. Od nastávající
konference ministerských předsedů balkán-
ského spolku neočekává nikdo vyjasnění po-
měrů. Ve válečných přípravách se horečně po-
kračuje.
Bojánovič
Radoslavův
Bělehrad
Nový Vremen
Srbsko
Bulharsko
Sofijá
Rusko
12
article
Srážka srbského vojska s bulharským.
Z Bělehradu. 7. června. „Malí Journal“
oznamuje, že u Velesu 40 bulharských dobro-
volníků přepadlo srbskou přední stráž. Roz-
vínuly se prudká přestřelka a tuhý boj, ve
kterém přispělo útočníkům ku pomoci řadové
vojsko bulharské. 200 Srbů bylo prý zraněno
nebo zabito. Do Velesu poslán zdravotní vlak.
Zmíněný list oznamuje, že ze Skoplje přibylo
do Bělehradu zvláštním vlakem 500 raněných
a nemocných vojínů, kde ranění dáni byli do
městských nemocnic.
Srbští dobrovolníci na hranice.
Z Bělehradu, 7. června. „Politika“ sdě-
luje, že přihlásilo se do zbraně 25.000 (?) do-
brovolníků, kteří byli posláni na bulharské
hranice. i
Řecko o výkonech svého loďstva.
Ze Soluna, 7. června. (K. k.) („Agence
dAthénes.“) Proti tvrzením některých bul-
harských listů, že řecké loďstvo za vál-
ky balkánských států s Tureckem bylo málo
platným, konstatuje se z úřadního řeckého
místa, že bulharský generál Ivanov blahopřál
náčelníkovi řeckého námořního štábu Dusma-
nisovi k úspěchům řeckého loďstva.
které nejen Řecku, nýbrž všem
spojencům, zejména Bulharsku.
prokázalo cenné služby tím, že za-
bránilo povolání tureckého vojska z Male
Roza
Srba
Ivanov
Bělehrad
Veles
Řecko
Soluna
Turecko
Bulharsko
Mala
Veles
13
article
Asie.
Asie.
Neshoda mezi Bulharskem a Tureckem.
Z Londýna, 7. června. („N. Fr. Pr.“ 1 Konference
mírových delegátů o protokolech, které s
mají připojiti ke smlouvě o míru, bude
jak se zdá, jako bezvýsledná přerušena. Snažším
zdají se býti zvláštní ujednání Porty s jednotlivý-
mi spojenci, za kterýmž účelem by se zvlášť vy-
jednávalo mezi Cařihradem a hlavními městy bal-
kánskými. Ačkoli se Turecko a Bulharsko zvláštnín
protokolem, jak známo, dohodly, že smlouva
míru mezi nimi je platnou již před svou ratifikací
přece jeví se mezi nimi rozpory, které nebylo la
v Londýně urovnati. Turecko žádá s poukazem
na skutečné uzavření míru, aby Bulharsko nepro-
dleně vyklidilo Turecku přiřkauté území až k po-
hraniční čáře Enos-Midia a provedlo výměnu vá-
lečných zajatců, kdežto Bulharsko chce, aby Tu-
recko uznalo tuto pohraniční čáru tak, jak přeje
si ji Bulharsko, totiž aby končila nikoli u Enosu
Bulharsko
Turecko
Londýn
Francie
Cařihrad
EnoMidium
14
article
dání
nýbrž asi 20 kilometrů jihovýchodně u Ivridžev
zálivu sároském, aby tím celé ústí Marice případle
Bulharsku. Toto žádá, aby Turecko tuto pohraniční
čáru, vedoucí přes Muradli a Airobol,u-
znalo dříve, nežli sejde se mezinárodní komise
určená ke stanovení hranic.
Kiamil paša o poměru mezi Řeckem
a Tureckem a o Mladoturcích.
Z Athén, 6. června. (K. k.) Kiamil paša, který
na svě cestě do Alexandrie přibyl do Pirea, pro-
hlásil zástupci „Hestie“: Sblížení mezi Řee-
kem a Tureckem jest možné, ano do-
konce nutné. Řekové a Turci nemohli by
balkánskými Slovany žíti v harmonii. Sblížení obou
těchto států jest tedy přirozeným důsled-
kem posledních událostí. Kiamil připo-
mněl, že v březnu loni, když slyšel o projektu
řecko-bulharské dohody, podnikl u kabinetu athén-
ského kroky, aby uskutečnění tohoto projektu
zmařil, který dle jeho přesvědčení nemůže nésti
dobré ovoce. Pokud jde o situaci Turecka, země
ta Mladoturky velice trpěla a potřebuje nyní
klidu a zotavení. Postavení Mladoturků jest však
silně otřeseno. Jsou sice ještě nyní při moci, velmi
rychle však padnou, jakmile se vrátí do země kli
Kiamil popřel konečně, že byl nucen Cařihra
opustiti neb že byl Mladoturky ohrožován.
Essad paša a zatímná vláda albanská.
Z Valony, 7. června. („N. Fr. Pr.“) člen
prozatímní vlády ministr vnitra Mufid ode-
jel do Tirany vyjednávati s Essa dem pašou.
Nová situace v Uhrách.
Demíse Lukácsova mínísterstva příjata.
Z Pešti, 7. června. (K. k.) Úřadní list ozna-
muje: Jeho Veličenstvo přijal roz-
hodnutím ze dne 5. června 1913 de-
misi celého ministerstva uher-
ského a zároveň nařídil, aby jed-
notliví ministři vedli správ
svých resortů až do dalšího Nej-
vyššího rozhodnutí.
Hr. štěpán Tísza ministerským předsedou.
Marika
Hestia
Řek
Slovan
Kiamil
Cařihr
Lukácsův
Ivridžev záliv
Bulharsko
Turecko
Řecko
Atény
Alexandrie
Pireus
Řee
Turec
Valon
Francie
Tirana
Uhry
Pešť
Hradec
Esso
16
article
Z Vídně, 7. června. (Zvláštní telefonická
zpráva „Národních Listů“.) Předseda uherské
sněmovny poslanecké hr. Štěpán Tisza při-
jel sem dnes ráno se zpožděním skoro celo-
hodinným. Po příjezdu svém měl poradu s do-
savadním ministerským předsedou Ladislaven
Lukácsem, která trvala hodinu. Potom od-
jel do Schönbrunnu, kde byl o 11. hodině do-
polední přijat panovníkem v audienci, která
trvala přes hodinu. Na tomto slyšení byl hr
štěpán Tisza pověřen Jeho Veličenstvem úko-
lem sestaviti nový kabinet. Ještě dnes večer
odjede hr. Tisza do Pešti, aby neprodleně vy-
konal tam přípravy k sestavení své vlády
Jakmile budou tyto průpravy skoncovány
přijede zase do Vídně, aby předložil panovní-
kovi referát a zároveň podal návrh stran jme-
nování členů svého ministerstva. K žurnali-
stům vyslovil se hr. Tisza o svém slyšení
u panovníka: „Půjdeme dosavadní cestou
klidně dále. Nebudeme provokovati žádný
boj, ale před žádným bojem také neustou-
píme.“ Také Lukács odjede dnes večer o
Pešti.
Před hr. Tiszou přijal panovník o 10.
hodině dopolední předsedu uherské sněmovny
magnátů bar. Samuela Josiku ve zvláštním
slyšení, které věnováno bylo výhradně řešen
uherské krise. Bar. Josika podal panovní-
kovi zevrubný referát. O svém přijetí pravi
pak žurnalistům: „Král přijal mne co nejblaho-
sklonněji. Dána mně příležitost, abych vy-
slovil svoje mínění o situaci. Celkový dojem
který jsem nabyl, možno shrnouti ve slovech
Král si přeje rychlého vyřízení krise.
Za situace velmi svízelné přejímá hr. Ště-
pán Tisza podruhé funkci chefa vlády ma-
ďarské. Ovšem od jeho prvního ministrpresi-
dentství poměry se velmi změnily. Hr. Štěpán
Štěpán Tisza
Ladislaven Lukács
Tisza
Lukács
Josiek
Dán
Král
Štěpán
Vídeň
Schönbrunn
Pešť
Šta
Hradec
uherský sněmovna
17
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě
za e
večerní
za tb
Ve fliálkách na venkové
ranni čislo
večerní a
lnserály
plati se hotověi napřen-
ředplacení a inserty
jim
administrace v Marianské ul., l.
Tam nacházejí se táž
redakce, řiskárna a expedice
„Národníeb Listů“
Rnkopisy se nevracen
18
article
Tisza podlehl poprvé maďarske
obstrukci. Nyní proti této maďarské ob-
strukci udělal nový jednací řád a zavedl par-
lamentní vojenskou stráž.
Z Peští, 7. června. (K. k.) Jak se uh. tel.
kor. kanc. dovídá, pověřil Jeho Velíčenstvo
hr. Tíszu v dnešní audiencí po vyslechnutí je-
ho názorů sestavením kabinetu.
Nový mínisterský předseda a obecní rada
pešťská.
Z Pešti, 7. června. Oposiční členové měst-
ské rady konali včera poradu, ve kteréž usne-
seno pro případ, že hr. Tisza bude jme-
nován ministerským předsedou,
konati mimořádnou valnou schů-
zi, ve které bude demonstrováno
proti tomuto jmenování a hr.
Tiszovi bude vyslovena nedůvě-
ra. Vrchní starosta jest povinen vyhověti žá-
dosti 40 členů městské rady a svolati mimo-
řádnou valnou schůzi.
Aféra Geröova.
Z Pešti, 6. června. (K. k. uh.) Zastupující ve-
litel stráže parlamentní setník Vilém Gerö dal
dvěma důstojníky žádati satisíakci od plnomocníků
hr. Lehela Hedervara, hr. Michala Karo-
lyiho a posl. Marcela Hajdu pro urážlivá pro-
hlášení, jakož i od posl. Jiřího Szmrecsanýho
a Viléma Vaszonyho pro urážlivé výroky. Tito
čtyři měli společnou poradu, a jak se praví, o de-
prou Geröovi všelikou satisfakei
Tisza
Gerö
Hedervar
Michalus
Hajda
Jiří Szmrecsaný
Vaszony
Pešť
Tisza
19
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Nové studentské shluky ve Vídní.
Z Vídně, 7. června. Dnes o polednách
bylo zase několik set německonacionálních a
německo-židovských studentů a buršáků
shluknuto před universitní budovou, pořáde
ještě zavřenou. Zase bylo povoláno na 100 po-
licejních strážníků a důstojníků, aby udržovali
mezi oběma tábory prostranství je dělící. Ram-
pu a schody před universitní budovou obsadili
buršáci. Dole promenovali, jako je tu zvykem
každou sobotu, členové buršáckých spolkův
cereviskách a na druhé straně přes uliciv
počtu několika set tlačili se němečtí nacioná-
lové. Ke srážce nedošlo. Všeobecné bylo však
rozhořčení nad stálou ostudou,
která tropi se na těchto místech
každou sobotu.
Vídeň
Rama
20
article
Z rakousko-uherského ministerstva války.
Z Vídně, 7. června. (K. k.) Velitel váleč-
ného loďstva admirál Haus onemocněl po
svém návratu do Vídně a pověřil až na další
svého náměstka kontreadmirála šl. Kailera,
aby vedl správu c. a k. minister-
stva vojenství, námořní sekc e.
Z chorvatské strany práva.
Ze Záhřeba, 7. června. Velký sjezd chor-
vatské strany práva, který zasedal v
Terstu, odsoudil — jak známo — postup chor-
vatské Horvatovy skupiny a žádal, aby se v příči-
ně propuštěných redaktorů a politického směru
orgánu strany provedlo obnovení bývalého stavu.
Tomuto usnesení opřela se přehlasovaná menšin
na sjezdu, která prohlašuje, že nejvyšší rada stra-
ny nemá se míchati do věcí, které se týkají jen
organisace strany v Chorvatsku; k tomu je jedině
kompetentním forum členské schůze strany práva
v Chorvatsku, které tato záležitost také bude před-
ložena. Na usneseních této schůze bude záviseti,
jak vyvinou se poměry ve straně práva a jaku-
tváří se otázka dohody s koalicí.
Po bavorské návštěvě ve Vídni.
Z Vídně, 6. června. [K. k.) Při návštěvě prince
vladaře propůjčil Jeho Veličenstvo císař bavor-
skému vyslanci svob. p. Tucherovi svou podobiznu.
Dále obdržel legační rada bavorského vyslanectví
svob. p. Freiss komturský křiž řádu Františka Jo-
sefa a kancelářský tajemník Altschuh zlaté hodin-
ky s nejvyššími iniciálkami. Bavorsklý prin
Hausa
Horvatův
František
Vídeň
Záhřeb
Terst
Chorvatsko
Altschuh
22
article
Euthanasie.
Euthanasie.
Myšlenka euthanasie, čili pomoci při umírání
jest jistě tak stará, jak staré je lidské uvažování.
Komu nepřipadla na mysl ve chvílich, kdy viděl
zápasiti se smrtí někoho ze svých nejdražších
třeba i jen někoho, kdo byl mu příbuzen pouze
svým lidstvím. Nesmírně vážným problémem uleh-
čení smrti a zkrácení smrtelného zápasu obírá se
poslední číslo časopisu „Das monistische Jahr-
hundert“. Myšlenky v článku obsažené jsou odka-
zem člověka, který umíral leta a kterého přivedlo
na tyto myšlenky právě jeho dlouhé utrpení. Ne-
snesitelné bolesti diktovaly mu celý plán eutha-
nasie, který pak zaslal vydavateli zmíněného listu
Vilému Ostwaldovi. Ale dříve ještě, než došla ne-
mocného rychlá odpověď Ostwaldova, kterou vy-
davatel sliboval uveřejnění zaslaného rukopisu
zemřel smrtelně nemocný. Aby se dosáhlo práv-
ního odůvodnění k vykonání euthanasie, byly my-
šlenky v monistickém listě zahrnuty v tyto para-
grafy:
§ 1. Kdo je nevyléčitelně nemocen má právo
na pomec při umírání (euthanasii).
§ 2. Zjištění práva na euthanasii stane se ne
žádost nemocného, podanou příslušným úřadům.
§ 3. Na základě žádosti nařídí soud vyšetřen
nemocného soudním lékařem a dvěma lékaři-spe-
cialisty. Prohlídky mohou se na žádost nemocného
zúčastniti ještě další lékaři. Tato lékařská pro-
hlídka má se státi nejpozději během týdne po
podání žádosti.
§ 4. Při protokolování lékařského nálezu dluž-
no udati, je-li dle vědeckého přesvědčení lékaře
pravděpodobnější smrt, nežli nové nabytí trval
schopnosti k práci.
Ostwald
Ostwaldův
23
article
§ 5. Je-li výsledkem prohlídky převážný soud,
že nemoc skončí smrtelně, pak přiřkne soud ne-
mocnému právo na euthanasii. V opačném případě
se žádost nemocného zamitne.
§ 6. Kdo nemocného na jeho výslovné jasné
přání bezbolestně usmrtí, zůstává beztrestný, bylo-
li nemocnému dle § 5. přiznáno právo na pomoe
při smrti, anebo zjistí-li se dodatečnou prohlídkou.
že byl nevyléčitelně nemocen.
§ 7. Kdo usmrtí nemocného, aniž by si toho
byl tento výslovně a jasně přál, bude trestán jako
zločinec.
§ 8. Paragrafy 1.—7. platí také pro mrzáky.
Dle našeho mínění dlužno posuzovati právo
na euthanasii relativně a proto těžko činiti pra-
vidla a utvářeti je v paragrafy. Jinak bude
jednotlivé případy pohlížeti lékař, jinak filosof
sociolog
24
article
= Kostel v automobilu. Péče o duši roztrou-
šených osadníků v západních končinách Severní
Ameriky nadělala už církevním úřadům mnoho
starostí. Teď však je veškerému nedostatku od-
pomoženo. Byly totiž pořízeny automobily, které
vozí s sebou vše, čeho je třeba k službě boží.
Oltář, varhany, zpovědnici a stan, do kterého se
pohodlně vejde 300 zbožných duší. Na přední části
vozu jsou sedadla pro duchovního a pro kostel-
níka. Sedadla slouží v případě nutnosti za lůžka.
Celý automobilový kostel stojí 85.000 K
— Mravný Nový York. Novovorská mravnost-
ní jury zabývala se také veřejnými zábavamia
vydala různé zákazy. V hostinských místnostech
jsou nyní vyvěšeny plakáty s předpisy pro sklep-
niky, které jury ustanovila za první strážce mrav-
nosti veřejných místnosti. Tak na příklad je přísně
zapovězeno, aby sklepník doručil dámě psaničko
nebo vzkaz od některého pána. Vrchní sklepník
má dbáti, aby páni nepřisedali si k dámám u ji-
ných stolů, nejsou-li k tomu vyzváni pány, kteří
dámy doprovázejí. Je-li některá dáma na chvíli
sama, mají sklepníci dbáti, aby se k ní žádný ciaí
severní Amerika
Nová York
25
article
muž nepřiblížil, neboť je přísně zapovězeno, aby
se dáma bavila s cizím mužem. — To otvíráme oč
na „svohodnou“ Amerikul
= Ústřední šatna „Spolku rakouských díva-
del“. Dle příkladu francouzských hereček chtěj
také rakouské německé herečky zříditi šatnu pro
nemajetné, především venkovské, herečky. Spolek
obrací se připisem na všecky dobře situované he-
rečky, aby své obnošené toilety, které by jinak
za nepatrný peníz prodaly, věnovaly zamýšlenému
podniku.
— V Paříži nemají vody. Vždy a ve všem je
naším zvykem, poukazovati na různá zařízení v cl-
zině, za nimiž naše zůstávají daleko pozadu, ale
že přece nemáme vždy příčiny záviděti jinýma
bručeti na své, toho důkazem jsou zprávy v růz-
ných pařižských listech, z nichž vidno, že pařížský
vodovod má v létě velice málo vody a jak humori-
sticky povídá Clément Vautel v „Matinu“, vodo-
vod „prolévá jen slzy“, snad nad svou bídou. Nouze
o vodu opakuje se v létě v Paříži každý rok. Ne-
dostatek vody je citelný zvláště v některých
čtvrtích.
= Památník z čalounů. Ve sbírce autografů
která byla dnes vydražena v Lipsku, je také pa-
mátník na čalounech, které pokrývaly stěny domku
německého básníka Gleima v Halberstadtu. Za-
hradní domek nesl jméno „Chrám přátelství“ a
shromažďoval také skutečně všecky přátele básní-
kovy k rozhovorům. Při tom byly činěny na ča-
louny (hnědý květinový vzorek na bílé půdě) ducha-
plné poznámky, psány verše a jména. Když byl
r. 1840 domek bourán, aby na jeho místo mohl se
postaviti Gleimovi pomník, byly čalouny opatrně
sňaty a z popsaných částí byl udělán památník.
Vautel
Matin
Paříž
Lipsko
Halberstadt
26
article
= Ledová hlídka v Atlantickém oceáně. K ol-
vrácení srážek lodí s ledovci zavedena byla ne-
dávno pravidelná hlídka v onom obvodě Atlanti-
ckého oceánu, kde se nejčastěji ledovce objevují.
Hlídku vykonává loď, určená k lovu velryb „Sco-
tia“ z Dundee, která po celé tři jarní měsíce po-
zoruje pohyby ledovcových hor a oznamuje nebez-
pečí transatlantickým parníkům telegrafií bez
drátu. „Scotia“ byla vyzbrojena potřebnými pří-
stroji na společný náklad anglického obchodního
úřadu a velkých severoatlantických paroplavebních
společností. Svá pozorování sděluje pravádelně
londýnskému centrálnímu meteorologickému ústa-
vu, mimo to může zprávy její zachytiti každá paro-
loď, opatřená bezdrátovou telegrafickou stanicí
Meteprologická ústředna londýnská vydává kaž-
dého týdne veškerá došlá sdělení, aby i ostatní
paroplavha ze zařízení toho mohla míti užitek. O
výsledků této exposice bude záviseti, zdali tato
ledová hlídka na Atlantickém oceáně bude i na
dále udržena a v pravidelnou povětrnostní službu
proměněna.
Využitkování vodní sily řeky Mississippi.
Hlídek
Sco
Dundee
Scotia
Mississippi
27
article
Oba největší světové podniky pro zužitkování vod-
ních sil, jak u vodopádů niagarských tak i u Rju-
kanu v Norsku, budou nyní překonány podnikem.
který zužitkuje vodní sílu řeky Mississippi pro
elektrický proud o 300.000 koňských silách a bude
jej rozváděti v kruhu o poloměru 250 km. St. Louie
už se zavázalo, že bude stále odbírati 60.000 koň-
ských sil
— Manželský konflikt vévodských manželi
Orleánských zdá se spočívati na nedorozuměn-
vévody s tchyní. Jak se píše z Pařiže, vydal fran-
couzský pretendent, vévoda Orleánský, oficiosní
komuníké, které prohlašuje za nesprávné všecky
zprávy, jež byly o jeho rodinných poměrech roz-
šířeny. Vévodkyně, jejíž finanční záležitosti jsou
zvláště spravovány, má všecko jmění, které ji ná-
leží. Jejího věna, 1.200.000 fr., prý se vévoda ne-
dotkl. Po svém otci nedědila. Před dvěma léty
opustila vévodkyně bez příčiny panství Wood-
nerten a odjela ke své matce arcikněžně Klotyldě
do Uher. Ale vévoda nechce žíti pod jednou stře-
chou s tchyní. Z toho vidno, že ve velkých do-
mech nejsou poměry lepší nežli v domech malých.
= Nová, kyselinám vzdorující sloučenina ko-
vová. Z Kolína n. R., 7. června. Do rýnské spo-
lečnosti pro vědecké zkoumání přinesl tajný rada
Borches sensační zprávu, že za jeho vedent
v ústavě v Cáchách vyrobena byla sloučenina, kte-
rá vzdoruje i nejsilnějším kyselinám
a rovná se platině.
Wood nerten
Norsko
Mississippi
St . Louie
Uhry
Kolín
Cáchy
km
28
article
— Tichým městem chce býti Chicago. Zakázalo
všecka těžká kovová kola u vozů, vyvolávání po-
uličních prodavačů, ba ani kohouty nesmí nikdo
míti, protože prý kokrháním rozrušují nervy lidí.
— Plukovník zemřel na osypky. Lékařsky jistě
zajímavé úmrtí oznamuje se ze Šoproně. Velitel hu-
sarského pluku v Komárně, plukovník Ludvík
Kirchmayer dlel v Šoproni za služební záležitostí
a při tom navštívil známou rodinu, kde měli právě
dítě nemocné osypkami. Za nedlouho na to plu-
kovník onemocněl a lékař konstatoval osypky.
nemoci této plukovník podlehl
Serum proti tylu Z Paříže. 7. června.
„Matin“ oznamuje, že francouzský lékař prof. Vin-
cent v Paříži objevil serum proti tyfu. Účinky při
léčení tímto serem jsou kromobyčejné.
Děsné drama v dolu. Z Lille, 6. června.
Strašlivé drama odehrálo se včera v šachtě dolu
Ferfaysského. Právě byla dolů spuštěna střída, když
se z dolu ozvalo volání o pomoc. Několik havířů
kvapně sestoupilo dolů a nalezlo mrtvoly jednoho
vrchního havíře a jednoho havíře. Dva ranění hor-
níci leželi vedle nich. Oha tito byli zatčeni čet-
nictvem, poněvadž dle výpovědi jednoho havíře
přepadli vrchního havíře, který po zoufalé obraně
zabiv jednoho z útočníků, podlehl svým ranám.
Kirchmayer
Ser
Chicago
Šoproň
Komárno
Paříž
Lille
29
article
Oba zatčení popírají vinu jim přisuzovanou.
— Uloupený vzácný obraz. Z Brunšvika.
6. června. (K. k.) Ze zdejšího městského musea byl
ukraden cenný obraz. Pochází ze 17. století a je
od hollandského malíře Henrika Steenwivka. Obraz
představuje kněze, který mává pochodní.
= Skvrnitý tyl mezi mužstvem terstského par-
níku „Vorwärts“. Z Terstu, 6. června. (K. k.)
Dnes vyskyil se mezi vyloděným mužstvem Lloydo-
vého parníku „Vorwärts“ nový případ skvrnitého
tvíu. Onemocnělý, lodní číšník, byl dopraven do
infekční nemocnice, kde je 12 lidí onemocnělých
skvrnitým tyfem. Jejich stav se nezměnil. Také je
39 lidí pod lékařským dozorem, ale jsou vesměs
zdrávi. V námořním lazaretu ve Sv. Bartoloměji
byly rovněž zjištěny 3 nové případy skvrnitého
tvíu, takže jsou tam celkem ošetřováni 23 lidé
onemocnělí skvrnitým tyfem.
Steenwivka
Bartoloměj
Terst