1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 6. června 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní lioty
předpláci ne
V Prane v administracii
5
article
NAP
NAP
na měsle
na čtvrt leta .. 8 K — k
s dvoji denáškou!
na měste. . . .
na čtvrt leta : . ./ . 7 K esk
na měsjo Ve filiálkách
2 K,3
Poštou:
na město, . . . . . S K 20h
na čtvrt lsta . . . . B K 50
s dvoji zásilkou
na měsle
ne čtvrt jeta . . . . 1I K soh
7
article
Vecerni
Vecerni
ání
8
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě
za s
večerni
za 4l
Ve mliáikách na venkově
ranní čislo. . . . . jo
vočerní . . . .
Ineeráty
plati se hotově napřed
Předplaceni a insorty přijím
sdminístrace v Marianské ul.,
Tam nacházojí se téš
redakce, tiskárna a sxpediee
„Národnich Listů-
Rukopisy se nevracel
9
article
V Praze, 6. června.
Balkánské státy, když se před válkou
s Tureckem smlouvaly o vzájemné pomoci
velmi podrobně si určily všechny povinnosti.
a jestliže v něčem udělaly chybu, tedy v tom,
že příliš věřily správnosti bajky o dělení
medvědí kůže. Kdyby byly se předem do-
hodly, jak tu dobytou medvědí kůži mezi
sebou rozdělí, nebylo by teď tak ostrých spo-
rů. Příští úterý v Solunu na společné po-
radě zástupců všech čtyř spojeneckých států
snad aspoň dodatečně svou chybu napraví.
Kdyby bylo možno věřit zprávám bulhar-
ské „Večerné Pošty“, která troubí stále na
válečný pozoun a bude asi velmi nerada, ne-
dojde-li k bratrovražednému boji, situace
mezi Srbskem a Bulharskem by se velmi zhor-
šila po demisí Gešova. Podobně soudila o si-
tuaci i londýnská bursa, která na zprávyo
demisi Gešova odpověděla silným poklesnutím
papírů. Včerejší „Večerna Pošta“ vysvětluje
demisi Gešova tím, že nechce být jako zod-
povědný státník při tom, až by Bulharsko po-
zvedlo svou ruku proti nevěrnému spojenci
protože po dlouhá léta pracoval pro sblížení
se Srbskem. Gešov není sice posud ani sám
rozhodnut, má-li vůbec odstoupit nebo jen
pokusit se o sestavení koaličního „národního“
ministerstva, které by vzalo na sebe odpo-
vědnost za vážná řešení v nynější krisi. De-
mokraté ústy svého vůdce Malinova slíbili mu
pomoc.
Gešův
Malinův
Praha
Turecko
Soluna
Srbsko
Bulharsko
Večerný Pošta
10
article
Liberálové pod vedením Radoslavova
jsou proti smírné politice a chtějí vést vý-
lučnou národní politiku bulhar-
skou bez ohledu na druhé národy Balkánu
Jejich ideálem jest. Velké Bulharsko, jak je
načrtal mír svatoštěpánský, a svým heslem
prohlásili: „Ani jeden Bulhar pod řeckým nebo
srbským panstvím!“
Tato výlučně šovinistická politika bul-
harská nese v sobě zárodek stálých sporů
na Balkáně. Po nynější válce Bulhaři budou
v podstatě nejsjednocenějším národem balkán-
ským. Ohromná většina jich bude pod pan-
stvím bulharským. Ale naprostého osvobozen
všech Bulharů dosáhnout nelze. Potom mu-
sili by se právem Bulhaři domáhat, aby byly
připojeny k jich říši i ty tisíce bulharských
osadníků v Rusku, potom musili by žádat co
nejrychleji vrácení Dobrudže Bulharsku, po-
něvadž většina obyvatelstva tam je bulharská.
potom mohli by žádati též osvobození těch
několika bulharských vesníc v jižních Uhrácí.
Radoslavův
Bulhar
Balkán
Bulharsko
Rusko
11
article
Bulhaři mají svaté právo na osvobození svých
bratří, ale nesmějí přehánět své požadavky
poněvadž území balkánské je příliš pestré ná-
rodnostně, než aby mohlo být politicky
teritoriálně rozděleno jen podle zásady ná-
rodnostní. Sami Bulhaři jistě odmítají tuto zá-
sadu, když ji proti nim staví Řekové, kteř
sídlí podél celého pobřeží Egejského moře
jež připadne Bulharům.
Hospodářské a politické důvody mluví na
pobřeží Egejském ve prospěch panství bul-
harského. Aspoň v zásadě nutno tedy přiznat
oprávněnost hospodářských důvodů srbských
Věcí diplomatů obou států jest, aby dobře
uvážili možnost vzájemných ústupků a na tom
základě se vyrovnali.
V dané chvili mluví se více o válce
rozdělení území, než o tom, o čem by se mělo
více uvažovat, o společném poměru po válce,
o hospodářské součinnosti, o hospodářském
sblížení, po případě celní a tarifní jednotě.
Hospodářský ráz balkánských států není jed-
notný, vzájemná soutěž není veliká, proto je
spíše možno mluvit o hospodářské jednotě.
Bulharsko bude jistě kráčet cestou obrození
průmyslového, jež by doplňovalo jeho země-
dělský ráz, Srbsko zůstane patrně ještě dlou-
ho státem po výtce zemědělským, kdežto síla
Řecka bude v obchodu. Umlkají-li zbraně na
Balkáně, neumlkne hned hospodářský boj-
Turecko přávě oznamuje, že po uzavření míru
uvalí na zboží z balkánských států stopro-
centní clo.
Bulhar
Řek
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Balkán
Turecko
12
title
Válka na Balkáně.
Balkán
13
article
Schůze čtyř mínísterských předsedů
balkánských.
Schůze čtyř mínísterských předsedů
balkánských.
Z Bělehradu, 6. června. Schůzka čtyř mi
nisterských předsedů balkánských států koná
se v úterý v Solunu. Nedocílí-li se na n
dohoda, konati se bude v Petro-
hradě koníerence za předsednic-
tvíRuska.
Změna vlády v Bulharsku a její význam.
Z Paříže, 6. června. „Matin“ sděluje ze
Sofije: Včera večer konala se minister-
ská rada. Danev a Theodorov souhlasil
s Gešovem, že je nezbytno, aby nynější kabi-
net ustoupil. Demise jeho bude dnes
vyhlášena. Za vlastní příčinu
změny ve vládě považuje se zdrá-
hání ministerstva Gešova podro-
biti se podminkám Ruska pro
urovnáni sporu se Srbskem. Protože
však kabinet pana Gešova nechce dosta-
ti Bulharsko do sporu s Ruskem
raději odstupuje. Ministerská krise potrvá je-
ště několik dní.
Ze Sofíje, 6. června. Dosazení nového ka-
binetu působí velké potíže. Nacionalisté pro-
hlašují, že těžkosti způsobuje ruský vyslanee
Někludov, klerý činí podmínky a návrhy.
jakoby Bulharsko se nalézalo pod svrchova-
ností Ruska. Danev měl prý s Někludovem
poradu, nežli šel ke králi a Gešov prý je
úplně v ruském zajetí. Listy nacionalistické
žádají pronikavou změnu systém u.
Jak se soudí v Bělehradě a Athénách.
Z Bělehradu, 6. června. Zde domnívají se
že Bulhaři odkládají rozhodnutí o společné
poradě čtyř ministerských předsedů jenom
proto, aby nabyli času k soustředění vojsk
na západních hranicích.
Z Athen, 6. června. Zde se situace
posuzuje velmi vážně. „Patris“ uka-
zuje na to, že Bulharsko stále posu-
nuje své vojsko k hranicím a že z
všech okolností dlužno nabýti dojmu, jakoby
v Sofiji chtěli získati času, aby zahájíl
jednání o dohodu již za plné poho-
tovostikválce.
Theodorov
Gešův
Bulhar
Bělehrad
Soluna
Petra
Bulharsko
Paříž
Rusko
Srbsko
Atény
můj dohoda
Matin
Sofijá
14
article
Ruský hlas o sporu srbsko-bulharském.
Ruský hlas o sporu srbsko-bulharském.
Z Petrohradu, 6. června. „Rěč“ považuje
za docela pochybné, že by Bulharsko při děle-
ní dobytého území bylo ochotno k ústupkům.
myslí však, že dohoda mezi Bulharskem a Srb-
skem bude míti pro Srbsko tak velký význam.
že snad k ní přece dojde. V diplomatických
kruzích považují situaci za značně zlepšenou.
Srbsko-bulharské srážky.
Z Bělehradu, 6. června. „Politika“ dovídá
se z dobře zpraveného pramene, že vzhledem
na útoky bulharského vojska na vojsko srb-
ské na srbsko-bulharských hranicích zpravi
vojvoda Putnik generála Savova telegraficky.
že v případě, kdyby se útoky opakovaly, dá
rozkaz srbskému vojsku, aby na celé čáře
zahájilo protí Bulharům ofensivu.
Turecký projekt samosprávné Makedonie.
Z Cařihradu, 6. června. President ture-
ckého národního komitétu pro zřízen
autonomní Makedonie Nissím Rouse
effendí prohlásil, že myšlenka dáti autonomi
Srb
Savův
Rous
Petrohrad
Bulharsko
Srbsko
Bělehrad
Makedonie
Cařihrad
15
article
Makedonii jest jediným možným vý-
chodiskem z hrozící krise bal-
kánské. To viděli také vůdčí velvyslanci
londýnské konference, ale zjistilo se, že vel-
vyslanci ruský a francouzský zachovali se
vůči této idei velmi chladně, neboť jejich
vlády věří, že o rozdělení Makedonie
nebude svedena válka. Předložili
jsme, prohlásil Nissim, velvyslancům přání
Turecka, která nesou se v ten rozum, aby
Solun i s pozadím byl autonomní pod evrop-
skou kontrolou. Řecku a Bulharsku necht
přiznány jsou v mezinárodní radě členství pro
toto autonomní území. Ukážou-li se tyto po-
žadavky v příčině autonomie neproveditel-
nými, bude lépe, když Solun se stane bulhar-
ským, poněvadž město bez pozadí nemůže
existovati.
Černohorský král a jeho vojácí.
Z Cetyně, 6. června. („N. W. J.“) Král
Mikuláš vykonal prohlídku vojska, vrátivšího
se ze Skadru a děkoval vojínům za vytrva-
lost a vlastenectví, s nimiž šli do války. Pra-
vil, že nyní nenadešel ještě okamžik, aby s
mluvilo o výsledcích války a oznámil, že dal
raziti pamětní medaile v upomínku na tuto
válku s nápisem: „Odplata za Kosovo“. Vo-
jíni uspořádali králi velk“ ovace. Král objala
poceloval několik starých vojínů. Větší část
mužstva byla již ze služby propuštěna a ode-
brala se do svých domovů.
Mikuláš
Makedonie
Turecko
Bulharsko
Cetyně
Kosovo
Soluna
16
article
Srbský princ Jíří zase doma.
Z Bělehradu, 6. června. Prine Jiří vráti
se ze svého pobytu na Rivieře úplně zdráv.
Také generál živkovič se uzdravil a pře
vezme velení ve Skoplji.
Turecko se v otázce Egejských ostrovů
nepodrobí.
Z Cařihradu, 6. června. Mladoturecký
tisk prohlašuje v inspřovaných článcích, že
Turecko nepřijme klidně rozhodnut
v otázce Egejských ostrovů. Roz-
hodnutí velmocí, kterým bylo by Turecko
ostrovy oloupeno, musilo by vésti k váž-
ným důsledků m.
Nové torpédové lodí turecké.
Z Cařihradu, 6. června. Čtyry torpědové
lodi, vystavené ve Francii, byly již tureckou
námořní správou převzaty, a nastoupily již
cestu do tureckých vod. JJejich důstojníci byli
již jmenováni.
Odvolaná válečná opatření v Cařihradě.
Z Caříhradu, 5. června. (K. k) Vláda nařídila
aby majáky, které za války byly shasnuty, byly
opětně uvedeny v činnost. Dále nařídila vláda, aby
byly odstrančny podmořské miny. Příslušná naří-
zení byla jiz vydána.
Jířit
Jiří vráťa
Bělehrad
Riviera
Turecko
Cařihrad
Francie
17
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Uherská ministerská krise.
Z Pešti, 6. června. Předseda sněmovny
magnátů bar. Josika odjel včera do Vídně.
Hr. Štěpán Tisza odjede tam dnes. „Pester
Lloyd“ oznamuje, že hr. Tisza zaslal šl. Lu-
kácsovi list, ve kterém ohlašuje mu svůj pev-
ný úmysl, v polovici června vzdáti se neodvo-
latelně hodnosti předsedy poslanecké sně-
movny.
Z Pešti, 6. června. (K. k.) „Uher. tel. kor
kanc.“ oznamuje z Vídně: Politikové
kteři budou povoláni k Jeho Veli-
čenstvu za příčinou uherské krl-
se, totiž president sněmovny magnátů bar
Samucl Josika a president poslanecké sně-
movny hr. Štěpán Tisza, budou přijati zítra
dopoledne Jeho Veličenstvem v soukromém
slyšení. Bar. Josika přibyl dnes ráno do
Vídně a měl s ministerským předsedou drem.
šl. Lukácsem konferenci, která trvala
11/4 hodiny.
Josiek
Štěpán Tisza
Lloyd
Tisza
Samucl Josiek
doktor
Lukács
Pešť
Vídeň
Hradec
Uhry
18
article
O parlamentní stráží uherské.
Z Peští, 6. června. [„N. W. J.“) Obecně se
nyní soudí, že vojenská organisace
parlamentní strážeje velkou chy-
bou a že parlamentní stráž v nynější formě
zůstati nemůže. Posl. Pavel Sandor prohlá-
sil včera: „V příčině aféry Geröovy jsem pře-
svědčen, že posl. Hedervary netušil, že se na
něj chystá útok, protože jinak by byl setníka
Geröa jistě uchopil za chřtán. Parlamentní
stráž v nynějši své formě neznamenala by nic
jiného, než podřízení občanstva po
vojenskou svrchovanost. Ve středu
byla porušena imunita poslanecké sněmovny
a vojsko stalo se pánem nad souverenním za-
stupitelstvem lidu. Co se stane, jestliže někdy
poslanci na základě ústavně jim zaručeného
práva podrobí kritice jednání koruny? V pří-
padu tom bylo by povinností pánů, kteří nosí
porte-épée císařovo, poslance, kteří vykoná-
vají jen své právo, na místě rozsekati. Za tuto
situaci máme co děkovati hr. Tiszovi, on jedí-
ný je za to zodpověden.
Vyzvědačský proces Jaenickův.
Z Lipska, 5. června. (K. k.) Přelíčení pro vy-
zvědačství s bývalým strážníkem Petrem Jaeni-
ekem z Wilhelmshavenu ustanovené na 30. květ-
na, později odročené na 7. června, bylo opět odro-
čeno a to na neurčito, poněvadž obžalovaný odňal
svému obhájci mandát.
Anglícký hlas k irancouzské branné předloze.
Z Londýna, 5. června. (K. k.) „Westminsten
Gazette“ praví se zřetelem k francouzské branné
předloze: Francie ví, že její sousedé smýšlejí po-
kojně a že by nedošla ani povzbuzen
ani přispění k agressivnímu hnutí
kdyby skutečně o takových věcech snila.
Posl
Pavel Sandor
Gerö
Petro
Pešť
Lipsko
Wilhelmshaven
Londýn
poslanecký sněmovna
Westminsten Gazette
Francie vědět
19
article
Antimilitaristické rejdy ve Francií.
Z Paříže, 5. června. [K. k.) Večer přistihl stráž-
ník tři muže a ženu, kteří hodili několik pa-
pírových svitků přes zeď Toureles-
ských kasáren. Lidé ti dalí se na útěk, policii
však podařilo se zatknouti dva z nich v hotelu.
kde bydleli pod nepravými jmény. Zatčení odepřeli
říci něco o své osobě a osvých pomocnicích, při-
znali se však. že jsou anarchisty a hodili
do kasárenského dvora antimilita-
ristické lztáky. Totožnost lidí nedala se
dosud zjistiti. Ve svitcích byla mimo jiné hekto-
grafovaná provolání, vyzývající vojáky, aby de-
monstrovali proti tříleté služební době.
Poincaré do Madridu.
Z Paříže, 6. června. („N. W. J.“) Návštěva
presidenta Poincaréa v Madridě uskuteční s
teprve po návratu královské rodiny ze San Seba-
stiana, kde tráví léto, tudíž asi počátkem října.
Předseda španělského senátu odstupuje.
Z Madridu, 6. června. (K. k.) Proslýchá se, že
předseda senátu Montero Rios podal demisi, kte-
rou vláda patrně přijme.
Anglická vojenská vzduchoplavba.
Z Londýna, 5. června. (K. k.) (Dolní sně-
movna.) Za rozpravy o vojenském rozpočtu pro-
hlásil ministr vojenství Seely, že anglic ká
vzduchoplavba učinila během léta
značný pokrok a je nyní, pokud jde o počet
vycvičených aviatiků, vlastní stroje a organisaci vý-
cviku na třetím, ne-li na druhém místě.
Carská rodina na objížďce.
Z Pereslavu (gub. Vladimirská), 5. června.
(P. t. a.) Carská rodina sem přijela a prohlédne si
historické kláštery. Car vykoná přehlídku stopař
ského praporu.
jítmonstrovat
Poincaré
Montero Rios
Vladimirská
Francie
Paříž
Madrid
San Seba
Londýn
Pereslav
20
title
Z parlamentních výborů.
21
article
Z Vídně, 6. června. (K. k.
Rozpočtový výbor
pokračoval dnes v projednávání zatímního roz-
počtu.
Posl. Friedmann kritisuje telefonní po-
měry a navrhuje, aby ministr financí byl zmocněn
s platností od konce r. 1914 uzavřiti umořitelnou
půjčku 40 mil. K k vybudování telefonní sítě. Ur-
guje podání zákona o elektrických cestách a ve-
deních a navrhuje konečně, aby ministr financí
každoročně při předkládání státního rozpočtu po-
dával zevrubnou zprávu o úvěrních operacích, pro-
vedených během roku, s udáním hrubých a čistých
ztrát.
Posl. Lang vytýká, pojednávaje o zahraniční
politice, že Rakousko při rozdílení potravin, do-
pravených do Skadru na „Metkoviči“, bylo Italií
zatlačeno do pozadí. Potraviny byly rozdilenyv
italské škole, takže obyvatelstvo musilo miti za
to, že potraviny přicházejí z Italie. Ve věci
Redlově stěžuje si řečník, že nebylo řečeno, jak
dospěl Redl k samovraždě. Řečník prohlašuje ko-
nečně, že za svou osobu bude hlasovati pro 17mi-
lionový návrh železničním zřízencům, ježto mají
býti zlepšeny platy státních úřadniků.
Posl. Tusar polemisuje s ministrem finaní
o záčtování státní pokladny s jednotlivými zem-
skými fondy a prohlašuje, že jest nutnou změna
ústavy k úpravě neudržitelného poměru mezi stá-
tem a zeměmi. Dalšího zadlužení nesnese ani stát.
ani země. Řečník si stěžuje, že rozpočtový výbor
jest vládou ignorován. Urguje odpověď na své do-
tazy, proč bylo olomouckému arcibiskupovi vrá-
ceno 961.000 K z daní, proč ustavičně ubývá při-
jmů náboženského fondu a proč právě u fondu pro
bytovou pěči byla provedena úspora 226.000k
Posl
Friedmann
Lang
Italia
Redlův
Redl
Tusar
Vídeň
Ur
Rakousko
Metkovič
22
article
Rakousko a Srbsko.
Rakousko a Srbsko.
(Rozmluva se srbským vyslancem p. J. Jov a no-
vičem.)
Bělehrad. 2. června.
Sešel jsem se s vídeňským vyslancem Srbska
p. J. Jovanovičem od jeho přesídlení do
Vídně v Bělehradě poprvé. Od oné chvíle, kdy
jsme se rozloučili, uplynulo za vážných událostí
dosti času a mnoho se změnilo. Pan vyslanec od-
jížděl do Vídně za vyvrcholeného napětí mezi Srb-
skem a Rakouskem s upřímným odhodláním, že se
přičiní ze všech sil o vyjasnění vzájemných po-
měrů. Zajímalo mne tudíž zvěděti nyní jeho dojmy
i úsudky z jeho nového působiště.
Pan vyslanec všeobecně je spokojen
s dosavadními svými úspěchy. Ve Vídni
byl všude přijat co nejlépe a mohl v poměrně
krátké době zapracovati se dosti podrobně do
svého poslání dík ochotě, na všech stranách mu
projeveně.
— Zjistil jsem, hovořil p. vyslanec, že všude
ve vážných kruzích hlásí se k slovu vůle, aby
s balkánskými zeměmi a zejména se Srbskem stvo-
řeny byly přátelské styky, aby upraveny byly vzá-
jemné poměry dobrými smlouvami ob-
chodními. V tom smyslu uplatňuje se, jak po-
zoruji, velmi pronikavě zvláště český prů-
mysl. My s naší strany chceme ochotně těmto
tužbám vyjíti vstříc a naše vláda dala mně za tou
příčinou docela určité pokyny.
J Jov
Srb
Rakousko
Srbsko
Bělehrad
Jovanovič
Vídeň
23
article
— Dána vám, pane vyslanče, rakouskou
vládou již nějaká osnova pro upravení obchodně-
politického poměru k Srbsku, jak by si jej ona
přála míti?
— To dosud nikoli. Zatím pro mne mohou
býti směrodatnými jen projevy dvou povola-
ných státníků: Baerenreitra na rakouskéa
Wekerla na uherské straně. V naznačených
jimi hranicích bude se patrně vyjednávání pohybo-
vati. Rozhodně má rakousko-uherská vláda již vy-
pracovaný určitý program pro meritorní vy-
jednávání o obchodní smlouvě.
— Bude snad v příčině srbského výcho-
du na moře nějaké vázání s novou obchodní
smlouvou?
— My budeme rozhodně o to usilovati, aby
i tento bod byl pojat v podstatu jednání. Rakousko
vidí, že my ochotně příjímáme každou novou ko-
munikaci, ať v kterémkoli směru. Železniční s po-
jení s Bosnou už je po skupštinském schválení
našeho nového železničního programu hotovou věcí.
Ovšem, všechna naše spojení s Evropou přes Ra-
kousko-Uhersko nedávají nám záruky bezpeč-
nosti pro budoucnost. Rakousko spěchalo zakou-
pením akcií solunské trati zabezpečiti si
transit k Solunu. A proto musí pochopiti i naše
snahy o stvoření jistot nezávislosti našemu vý-
vozu, tím spíše, že z této nové cesty i samo bude
míti užitek. Budeme-li takto uspokojeni ve svých
Dán
Srbsko
Rakousko
Bosna
Evropa
RakouskoUhersko
24
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
V šárce ponejprv.
25
article
Redaktora „Nár. Listů“ došel soukromý dopis,
který pro svůj obsah zasluhuje, aby byl dán na ve-
řejnost. Zní takto: Milý pane doktorel Zařekla
jsem se, že do Šárky nepůjdu podívati se na
„Prodanou nevěstu“. A udala jsem Vám, drahý pa-
ne doktore, asi šest hlavních a nejméně 3 z ve-
dlejších důvodů pro toto své rozhodnutí. Ale byla
jsem tam přece, a abych aspoň v něčem zůstala
důslednou, nešla jsem skutečně, ale jela jsem
tam v kočáře minulé nádherné neděle, abych pře-
ce se přesvědčila o správnosti svého úsudku. —
Viděla jsem již hezký kousek světa v zemích ko-
runy České a nejkrásnější hory Rakouska též —
v Šárce však jsem ještě nebyla, ač v Praze dlím
již hezkou řadu let.
Přiznávám se — byla jsem překvapená, tot
čarovný koutek z pohádky — ty skály zvětralé
bizarních tvarů — zelená úbočí svahů netušených
— vše v jarní zeleni mladého listí rozmanitých
tvarů, kterou proráží bělost ztepilých bříz nebo
temné kmeny stromů ostatních. Nad tím modré
nebe — ovšem bledší než se klene nad velehorami.
ale za to nám zde zpívají nad hlavou skřivánci
se všech stran zeleného háje neviditelní kosi
pěnkavky jako o závod. Jak šťastně rozřešeno je
zde prostředí, kde za chvilku uvidím vtělený sen
Bedřicha Smetany! Jen jsem si tak myslila, proč
orkestr je umístěn tak nízko — zdá se mi, žes
pavlače hostince „Na Knížecí“, kde by byl umí-
stěn výhodněji, lépe by se snášel skvostný vodo-
pád melodií našeho „Mozarta“
Šárek
Smetan
Rakousko
Praha
Knížecí
26
article
Vidíte, drahý pane doktore, měla jsem v ně-
čem pravdu, ale nie jsem se nemrzela, že skutečně
na výší, kde sledovala jsem skrze „trieder“ po-
stup hry ve vesnici — hudba nezněla jako v „Ná-
rodním“, nýbrž zcela tak, jak jsme o tom spolu
mluvilil Vždyť znám každou notu, každé slovo roz-
kožné „Prodané nevěsty“! Ale bylo tu tolik pro
oko, pro srdce — pro krasocit, že radostí nad sou-
ladem umění a přírody jsem se chvělal — Mojí
sousedi i sousedky též sledovali s celou duší život
„ve vsi“ a se stejnou rozkoší vdechovali jsme
všichni plnými doušky lichotivý, líbezný dech le-
sa i luk
27
article
Chtěla bych přísahati, že, dospěv až sem ve
čtení mé epištoly. Jste přesvědčen, že přece ná-
sloduje nějské „ale“. — A máte pravdul — Padl
na nás stín, byl v kukátkách před námí, za námi.
kam jen jsme hlavu obrátili: — byl všude, někde
větší, někde menší, toť jediný rozdíl. — Byly to
dámské klobouky rozměrů — loň-
ských — neboť letošní jsou hezounké maličké —
mnohem menší než účesy před 2 lety! — Tak jsem
si myslila: každá dáma má aspoň 2 klobouky, je-
den velký, jeden malý, dle úboru a denního času a
konečně má uvážiti i místo, kam v kloboučku chce
jíti. Většina „lepší polovice“ celého lidstva praž-
ského, které tu dekorovalo stráň, asi v úzkosti
před lijákem — nebo úpalem slunečním — vzala
si klobouky, jichž poloměr byl asi tak od 75
do 100 cm — některá dokonce ještě zahalila si šiji
závojem s klobouku splývajícím! Ta radost pána
za ní sedícího! Neměla jsem dostatek podivua
úcty nad jeho trpělivostí — nakláněl se v pravo,
v levo, klonil hlavu — krk vytahoval — škoda, že
jsem vdaná — takového dobráka bych si hned vza-
la — za celou dobu ani slovíčkem nezareptall
Jaká je v tom logika. Bůh ví — neboť podí-
vám-li se na plovárně kolem sebe — vidím tytéž
dámy v nejnutnějším pouze úboru vystavovati se
nejprudšímu slunci od rána do večera — až jsou
hezky „do hněda“, asi jako kůrka dobře upečené
telecí pečeně.
centimetr
28
article
Teď vám ale na štěstí, vedle mne, za mnou.
přede mnou začalo nejprve zdvořilé, pak naléha
vé, konečně velmi „upřímné“ reptání proti tět-
bezohlednosti mých spolusester: — mne to velic
bavilo — neboť potměšile nasadila jsem do št-
ky svůj nejmenší klobouček a tak jsem se dočkaa,
že mnohá hlavička se obnažila po příkladě páů.
kteří své „panama“ většinou již hned při počatku
hry odložili. — Před námi mizely klobouky, jeom
některý „na truc“ hrdě setrval na kadeřích sví ma-
jitelky až do konce — byla to statečnost, které
pouze žena ve své duševní síle je schopna — ne-
boť co ty dámy se všech stran o sobě slyšely licho-
tivého — pomlčím raději! — Jestli někdy byste.
drahý pane doktore, si v takovém případě nevěděl
rady — vezměte si mého milého chotě s ebou —
ten má Vám logiku a úsudekl Jsem šťasta, že jej
tak hlasitě pronesl, a doufám v souhlase šech pá-
nů i dam, které umějí se obléci comme i faut —
že o příštím představení v Šárce si dám vezmou
nejmodernější kloboučky letošní, ač nedspějí-liv
uvážení, že v Šárce jako na plovární jsouv
„pleine airu“ k úsudku, že je nejlépe sloboučel
odložiti na klin po trvání hry, vůbec
seřa Nyklesová-Bukovnských
Nyklesová
29
article
= Musejní půjčovna obrazů. Známý německý
dramatk Heřman Bahr napsal v jednom z posled-
ních čsel „Berl. Tagblattu“ zajímavý feuilleton,
v němž propaguje myšlenku, aby bylo zřízeno mu-
seum, vlastně obrazárna, která by za určitý roční
poplatek půjčovalá abonentům na čas do jejich
bytu dobré originály a třeba i pěkné reprodukce.
Po určitě době, řekněme po měsíci, vyměnila by
je za jiné a tak mohl by míti každý potěšení, žiti
na čes s uměleckým dílem, vnikati do něho a chá-
pati e. Vědomí, že má obraz jen na čas, přinutilo
by ho všímati si obrazu více, než kdyby byl jeho
vlashictvím. Za rok by tak poznal slušnou řadu
uměeckých děl a měl by z toho větší zisk, než
kdsoy proběhl několika galeriemi a výstavami.
Talé umělci by tím dle Bahrova mínění získali.
Heřman Bahr
Berl
Bahrův
30
article
Dnis putuje pěkný obraz od výstavy k výstavě.
ab pak dostal se do zajetí některého boháče. Babr
je přesvědčen, že bylo by umělci milejším vědomí.
že jeho dílo je hostem dobrých, tichých lidí, kteři
všnují mu své nejčistší chvíle, než vědomi, že jeho
dbrazem chlubí se někdo před lidmi lhostejnými.
faké by měli umělci z takové půjčovny stálý pří-
em, což se nemůže podceňovati. — K Bahrově
feuilletonu podotkl „Berl. Tagblatt“, že vysoko-
školští studenti v Kýlu zavedli už si takovou půj-
čovnu obrazů před několika lety. Za malý popla-
tek půjčují se k výzdobě skromných studentských
pokojíků obrazy, buď originály neb pěkné repro-
dukce, vždy na celý semestr. Pak se mohou bud
ponechati na další semestr, nebo vyměniti. — Naši
studenti jistě nemají méně smyslu pro umění než
Němci, což kdyby také podobným podnikem při-
spěli k řešení otázky nevkusu zařízení student-
ských bytů, na který je každý rok stížnost? Otázka
umělecké výchovy by tím jistě udělala velký krok
ku předu, neboť přišlo by tu také v úvahu, že
obrazy působily by rovněž na rodiny, jež mají stu-
denty na bytě. Pro nadšené, mladé pracovníky
otvírá se tu velké pole činnosti jistě záslužné
radostné.
Bahrův
Berl
Němec
31
article
— Promoce dvou Indů. Na filosofické fakultě
berlínské university byli promování na doktory In-
dové Harish Chandra a Juavendra Chandra
Dasdupta, oba chemikové. Zároveň vystavila fa-
kulta poprvé doktorský diplom, který uvádí také
hodnost diplomovaného inženýra, přiznanou nedáv-
ným výnosem ministerstva i lídem se vzděláním
universitním
= Příčinou mořské nemoci je prý, jak píše dr
Příbram ve „Wiener klinischen Wochenschritt“
podráždění bludného nervu kolísáním lodi. V těž-
kých případech použil s úspěchem injekcí atropi-
nových, které prý se osvědčily.
— 40 osob cnemocnělo po požití zmrzliny. V
Lublíně byl zatčen zmrzlinář. protože po požití u
něho koupené zmrzliny onemocnělo přes 40 osob
za příznaků prudké otravy. Tři z nich zemřely.
Zmrzlinář byl i se svým vozíkem dopraven na po-
licii, a tam policisté, neznající příčiny jeho za-
tčení, vesele se pustili do zmrzliny. Také všichnt
onemocněli a pochybuje se o jejich uzdravení. Dl
všeho bylo k obarvení zmrzliny použito jedovaté
látky.
= Mezinárodní sjezd nakladatelů. Z Pešti
5. června. (K. k. uh.) Osmý mezinárodní sjezd na-
kladatelů projednával ve své dnešní plenární schů-
zi resoluce, předložené sekcemi, jež byly schvá-
leny v navrženém znění. Odpoledne konala se zá-
věrečná schůze sjezdu. Příšti sjezd bude se konati
v r. 1916 v Paříži. Večer konal se na počest hostů
v Leopoldovském kasinu rout, jehož se zúčastnil též
ministr vyučování šl. Jankovič. Mezinárodní komise
nakladatelského sjezdu zvolila dnes po skončení
sjezdu ředitele Viktora Ranschburga čestným
předsedou.
Chander Dasdupt
Wiener
Wochenschritt
Jankovič
Ranschburg
Příbram
Lublín
Pešť
Paříž
doktor Ina
32
article
= Děsný čin slabomyslné ženy. Ze Stor-
kova, 5. června. (K. k.) V sousední obci Vindské
Ročici zakopala dnes dopoledne 60letá paní Rich-
trová za živa na kraji lesa 4leté děvčátko svého
syna. Když byl strašný čin objeven, bylo dítě již
mrtvo. Pachatelka, která je považována za slabo-
myslnou, byla odpoledne zatčena. Obyvatelstvo obce
chtělo ji utlouci.
= Neštěstí při stavbě jeřábu. Z Berlína.
5. června. (K. k.) Na terrénu plynárenské společ-
nosti Imperial-Continental v Blažejovu staví se
právě nový jeřáb. Dnes dopoledne uvolnilo se ně-
kolik roubení, několik trámů a prken lešení spadlo
do hlubiny, s nimi pak čtyři montéři, kteří byli
vesměs těžce zraněni. Jeden z nich již zemřel.
= Vražda pro neopětovanou lásku. Ze Zá-
mostů, 5. června. (K. k.) Dnes ráno přepadl děl-
ník bez zaměstnání Karel Sponn 20letou dceru
vdovy Maiové, s níž nadarmo usiloval navázati
milostný poměr, a udeřil ji obuškem tak prudce
do hlavy, že klesla mrtva. Vrah byl zatčen.
= Skvrnitý tyl v mužstvu terstského parníku
„Vorwärts“. Z Terstu, 5. června. (K. k.) Stav
12 osob z mužstva Lloydového parníku „Vor-
wärts“, které onemocněly skvrnitým tvfemi a jsou
umístěny ve zdejší infekční nemocnici, nezměni
Rich
Sponn
Maio
Monitor
Vindský Ročice
Berlín
Terst
Imperial
Continental
Blažejov
Zámost
33
article
se během dnešní noci. V námořním lazaretu ve
Svatém Bartoloměji byly zjištěny tři nové připady
skvrnitého tyfu, takže celkem je tam 19 případů.
Dnes byli vypátráni ještě 4 příslušníci vyloděných
námořníků „Vorwärtsu“, takže chybí již jen dvě
osoby. Dnes odpoledne připlul sem Lloydový par-
ník „Melpomene“. Poněvadž byl na něm lékař
„Vorwärtsu“ onemocnělý skvrnitým tvfem, který
zdráv vstoupil v Cařihradě na loď, byla loď po-
slána před námořní lazaret ve Svatém Bartoloměji
a dána do karantény. Mužstvo lodi, které je úplně
zdrávo, bylo z opatrnosti dáno pod lékařský dozor.
— Srážka vozů pouliční dráhy ve Vratislaví.
Z Vratislavi, 5. června. (K. k.) Dnes večer
kolem 6. hodiny srazily se v Sadové třídě proti
hlavnímu nádraží dva vozy pouliční dráhy. Deset
lidí bylo raněno z části těžce, z části lehce. Vozy
byly velmi značně poškozeny
= Výbuch v dělostřeleckém skladíšti. Z Kre-
menčuku, 5. června. [Spb. Ag.) Ve zdejším dělo-
střeleckém skladišti vybuchl při vybílení děla
šrapnel. Jeden úřadník byl usmrcen, jeden ohně-
strůjce těžce zraněn.
Bartoloměj
Lloydová
svatý Bartoloměj
Cařihrad
Vratislav
Kre
Vorwärts
Aga
34
article
= Oheň v londýnských kasárnách. Z Lon-
dýna. 5. června. (K. k.) Dnes ráno vypukl v hlav-
ních kasárnách pozemní armády v Liverpoolu
prudký oheň a zničil úplně podkroví. Má se za to,
že oheň byl založen přívrženkami hlasovacího prá-
va ženského.
= Krvavé drama rodinné. Z Vídně. 6. červ-
na. Dnes ráno o 1/44. hodině zastřelila v VII. okresu
vídeňském 31letá Marie Poloniová svého 32letého
manžela sklepníka a pak se zastřelila. Vraždu spá-
chala ze žárlivosti. Devítiletý její syn, kterého si
již do manželství přivedla, byl svědkem vraždy a
sebevraždy, které oznámil na policii. Bude ode-
vzdán babičce, která žije v Čechách.
— Automobilové neštěsti. Z Bukurešti
6. června. (K. k.) Poslanec Ventura a jeho chot
stali se dnes v noci nedaleko Bukurešti obětmi
automobilového neštěsti: spadli do řeky a utonuli.
— Oheň v nádražních dílnách. Z Miškovců,
6. června. [K. k.) Dnes ve 2 hod. ráno vypukl v díl-
nách na tisském nádraží uherských státních drah
oheň, který zničil část dílen. Pouze vozy, nalézající
se v dílnách, byly zachráněny. Teprve v 6 hodin
se podařilo oheň obmeziti. škoda jest velmi
značná.
Poloniová
Lon
Liverpool
Vídeň
Čechy
Bukurešť
Miškovec
Ventura