1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 6. června 1913.
Praha
4
article
la ranni a večerní listy
přodplácí se
V Praze v administraeli
na měsle
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
a měsíc, .. .
na rt jot : . 1kel
ve filiálkách:
na měslo. . . . . 2 K 30
Poštou-
a měslc. . . . .
na čtvrt lsta . . . . 3 K 60
s dvoji zásllkou
na měsie. . . .
na čtvrt ista . . . . ki
Dnešní číslo pro Prahu jest o
stranách, s přílohou pro venkov o 12
stranách.
Praha
5
article
Redlova zrada.
Redlova zrada.
Kdyby se mělo věřiti tomu, co tak ča-
sto stává v německých novinách, bylo by
vlastně s podivem, že Redlova atéra bud
v rakouské veřejnosti tolik hluku. Zrádce?
Velezrádce? Podle německé žurnalistiky
je to asi tak každý polítik, který překročí
jiné, než německé hranice své širší vlasti.
Zrádcem je vedle toho každý, kdo má ra-
dost z úspěchů zahraničních Slovanů, t
jsou dobyty na komkoli, nikoliv na Rakou-
sku, zrádcem je, kdo neschvaluje protislo-
vanskou zahraniční politiku říše, zkrátka
zrádců nadělají tyto kruhy do roka tolik,
že by Rakousko podle nich ani tak nestálo
po příkladu staré Polsky neřádem, jako
daleko spíše zradou. Ovšem se tyto aféry
obyčejně odehrají jen v německo-maďar-
ských novinách, před soud se obvinění ne-
dostanou. Když se tam ale dostanou přece.
skončí historie abolicí, jako v Záhřebu.
anebo z obviněných se stanou žalobci, a na
lavici obžalovaných ocitnou se dva přední
orgány rakouské kontraspionáže: „N. Freie
Presse“ s napáleným Friedjungem,a
„Reichspost“. Jak je všecko to drobné
štvaní umělé, dokazuje skutečný, nesmír-
ně živý zájem obecenstva, když se pak na
rozdíl od zrádců z německých novin uká-
že velezrádce opravdový. Ten potom vy-
padá docela jinak, sedí docela jinde, a cefa
klika, která používá domnělého ohrožení
říše ku protislovanským agitacím, má krás-
nou příležitost vzíti se za nos.
Redlův
Rakousko
Polsko
Záhřeb
Frei Presse
6
article
Na tom nic nezmění všecka snaha,
zmenšiti dosah Redlova činu, která je už
několik dní v inspirovaném tisku zřejmá,
ba ani ne ministr zemské obrany, který v
ní včera před parlamentem pokračoval
Důvěra obecenstva v úřadní prohlášení na-
ráží na příliš živou vzpomínku, na známou
úřadní zprávu, která Redlovu sebevraždu
vysvětlovala rozčilením, vzniklým z —
přepracování. Včera ministr naproti tomu
jeho „práci“ líčil jako daleko menší; trvala
prý sotva pět čtvrtí roku. Jak tomu mají
věřit všichni, kdo vědí, jak dlouho už vedl
vinník známý nákladný život? V tom spo-
čívá slabost výkladu ministrova právě na
nejdůležitějším místě. Nadobro neuspoko-
jivý je ovšem, pokud se týkal všech udá-
lostí bezprostředně před Redlovým sko-
nem. Ministr vyložil jakž takž úlohu gene-
rálního advokáta dr a. Pollaka aspoň potud,
že ten nevtiskl zrádci do rukou zbraň,
kterou skončil. Nechal však veškerou vinu
na čtyřech důstojnících, kteří byli s Redlem
ve styku potom. Tito důstojníci, ačkoliv
jim bylo podle sdělení ministrova chefem
generálního štábu uloženo Redla za-
tknouti, neučinili tak, nýbrž místo toho
provedli hned soud, zbavili ho důstojnické
hodnosti a při nejmenším umožnili mu
sebevraždu. Místo vykonání rozkazu pro-
vedena zde byla pouze forma, která prozra-
zuje zřejmě snahu přičísti Redla na vrub
ne už armádě, nýbrž občanstvu, a této
formě obětováno jak právo, tak státní pro-
spěch — právo, které každému zločinci
dává nárok na řádný soud, a prospěch stá-
tu, který žádal, aby Redl byl řádně vy-
slýchán a potom teprve souzen, aby se
zjistili jeho spoluvinníci, a konečně snad
také aby se risiko podobných činů nezdálo
tak snadným, když každý může počítati
Redlův
Pollak
Redl
doktor a
7
article
s tím, že v sekundě udělá všemu konec.
Ministr zemské obrany přešel ve své zprá-
vě mlčením anebo jenom nedostatečně
omlouval tyto věci, ač na každého nepřítele
jakékoliv libovůle v životě státním mu-
sily udělati co nejhorší dojem,
Nicméně popíral toliko rozsah, ani v
nejmenším však sám fakt zrady, jenž i v
míře, kterou ministr připustil, zůstává
zcela ojedinělým ve všech armádách a stá-
tech světa. Jakmile však se v Rakousku
mluví o zrádci, ptá se každý po jeho národ-
nosti. Tak tomu od let učí německý tisk
Co by ten byl tropil, kdyby šlo o přísluš-
níka některého z národů, kteří bývajív
Rakousku předmětem zrádcování, z toho
malou ukázku poskytí — takřka ze zvyku
— „Prager Tagblatt“ hned v prv-
ních dnech Redlovy afféry. 31. května
tento list obvinil ruského konsula v Praze.
že je už delší dobu ve styku s řadou po-
dezřelých osob, kterým asi vyplácí peníze.
že je také zapleten do Redlovy afféry,
že do Prahy šla letos značná část obnosu
130 (!) milionů rublů, které Rusko na špio-
náž ročně vydává. Zpráva „Prager Tag-
blattu“ byla však včera úřadně vyvrácena
korrespondeční kanceláří i ministrem zem-
ské obrany. Nepodařilo se jí tudíž do-
sáhnouti svého cíle, jenž spočíval v tom
aby seslabila dojem fakta, že největším
rakouskými zločinci z posledních let, jsou
Hofrichter a Redl, dva důstojníc
německé národnosti ...
Redlův
Prager
Hofrichter
Redl
Rakousko
Praha
Rusko
8
article
Výše zmíněná zpráva „Prager Tagblattu
je pro techniku, které německý tísk toho
druhu v podobných případech užívá, tak po-
učná, že jí zde otiskujeme v celém rozsahu
Zní takto:
Rusko platí ročně 300 mílionů korun na šplo
náž. Poníze vyplácené pražským ruským konsu-
lem. Jak jsme už ráno oznámili, jevi se i pražský
ruský konsul Žukovský zapleteným do Ředlovy
aféry. Činnost konsulova byla už delší dobu sle-
dována policií, a při tom přišlo se na věci, které
musily vzbuditi nedůvěru. Na ruském konsulátu
objevili se lidé, kteří vždy přišli na krátko do
Prahy a pak zase zmizeli. Co se dělo na kon-
sulátě, vymyká se ovšem vědomosti rakouských
úřadů, naproti tomu se však daly zjistiti styky
oněch lidí mimo konsulát a to stačilo na po-
tvrzení velmi povážlivého podezření. Nepodařilo
se ani dojíti k určilým důkazům, které by byly
stačily k zatčení podezřelých osob.
Mimo tyto lidi, kteří přicházeli občas, obje-
vovaly se na pražském konsulátu také osoby
které se trvale zdržují v Praze a jsou tu hlášeni
jako ruští příslušníci. Pátráním po jejich zaměst-
nání se objevilo, že nevydělávají peněz, avšak
také z Ruska že nedostávají peněžitých zásilek.
Je tedy na snadě domněnka, že při svých pravi-
dolných návštěvách na ruském konsulátě dostá-
vají peníze na svůj pobyt v Praze. Jejich činnost
v Praze je rozmanitá, nespočívá však v zájmu
Rakouska. O výší peněžitých prostředků, které
má ruský konsul v Praze po ruce, není nic urči-
tého známo, avšak značná část obnosu 130 mi-
lionů rublů, jimiž disponuje ročně ruská státní
policie na špionáž, šla letos do Prahy.
Žukovský
Ředlův
Rusko
Praha
Rakousko
Prager Tagblatt
9
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Zvl, telef. zpráva „Nár. Listů“.
Z Vídně, 5. června.
Zpravodajové většiny a menšiny ve vý-
boru finančním všichni domluvili. Posledním
byl Rusín Holubowicz. Potom sněmovna
odročila se do úterka, kterého dne začíná
vlastně povšechná rozprava, věnovaná ma-
lému finančnímu plánu. Prvním řečníkem
proti němu bude dr. Viškovský, prvním
řečníkem pro něj prof. dr. Funk.
Rusín
Holubowicz
Viškovský
profesor
doktor
Funk
Vídeň
poslanecký sněmovna
10
article
Několikadenní prázdně bude užito ke
skoncování zatímného rozpočtu výborem. Za-
sedati bude zejtra celý den. Potom sejde se
teprv až v pondělí odpoledne. Hlasování ko-
nati se bude v úterý večer. Tak je smluveno.
Po řeči ministra zeměbrany o alér
Redlově (viz včerejší večerní vydání „Nár. L..
přešla sněmovna k jednacímu pořadu, t. j. pokra-
čuje ve druhém čtení finančních
předloh.
Posl. Budzynovský prohlašuje, že Rusíní
vůči finačním předlohám zaujímají stanovisko ne-
smířitelně oposiční. (Souhlas u Rusínů.)
Zpravodaj menšiny dr. Holubowicz odů-
vodňuje svůj minoritní návrh, aby přes finanční
předlohy přešlo se k jednacimu pořadu
Rokování bylo na to přerušeno a sněmovna
pokračovala v projednávání pilného návrhu Freslo-
va na odstranění daně z masa.
Redlův
Posl
Rusín
doktor
Holubowicz
11
article
Posl. Starek dovozuje: V otázce odstraněn
drahoty potravin udělali sociální demokrate
bankrot. Stěžuje si na vleklý postup správy a pra-
ví, že nelze očekávatí odstranění nouze o maso
od dovozu zámořského masa. Přimlouvá se za to
aby domů se vracejícím záložníkům poskytnuto by-
lo dostatečné zaměstnání, aby nebyli nuceni se vy-
stěhovatí. Konečně žádá také zákon na ochranu
minimální mzdy. Rokování bylo pak přerušeno
Mezi došlými spisy jsou inferpelace, jež podali po-
slanci:
Bodirski a soudr. o propuštění na dovole-
nou jednoročních dobrovolníků válečného loďstva
Heine a soudr. o časopiseckých zprávách, jei
týkají se zamýšleného národnostního promísen
pluků v Čechách, event. přeložení českých pluků
do německých posádak a naopak.
Vojna a soudr. o zlepšení hospodářské situnee
zaměstnanců státních drah.
Následují dotazy na předsedu
Posl. Singalevič urguje odpověď k něko
lika dotazům.
Posl. dr. Oiner žádá předsedu, aby u miní-
sferského předsedy zakročil za účelem poku
možno nejrychlejšího vyřízení spolkového zákon
v panské sněmovně.
Posl. Friedmann žádá předsedu, aby půso
bil na předsedu berního výboru v tom směru, aby
tento při svolávání výboru bral ohled na současné
zasedání ostatních výborů, protože jednotliví čle-
nové berního výboru zaměstnání jsou také ve vý-
borech jiných
Předseda navrhuje, aby příští schůz
konala se v úterý dne 10. t. m. o 11 hod
dopolední. Návrh se přijímá. Konec schůze
ve 3 hod. 30 min. odpoledne.
Posl
Starek
Hein
doktor
Oimer
Friedmann
Čechy
panská sněmovna
12
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
železníční výbor
13
article
schválil četné vládní předlohy o účetních závěr-
kách jednollivých drah. Za debaty urgoval posl
Maštálka podáni předlohy o lokální ch
drahách a pravil, že se proslýchá, že předloh
o lokálních drahách bylavuž resoriními minister
stvy schválena, jest úplně hotova a vytištěna. Ale
vláda v poslední době prohlašuje, že politická si-
tuace není ještě tak vyjasněna, aby předloha o
lokálních drahách mohla býti v poslanecké sně-
movně podána. Praví se, že vládu donutilo k to-
muto stanovisku chování se jednotlivých stran
že se skrývá za námitky, že předloha oo lokálních
drahách nemůže býti podána bez finanční úhrady
Vláda vytváři souvislost mezi finančním plánem
předlohou o lokálních drahách, o čemž nebyla pře
tím nikdy řeč. Toto stanovisko vlády znepokojuje
celou sněmovnu. Přejeť si celá sněmovna jedno-
myslně, aby tyto lidové nezbytnosti byly odhlaso-
vány. Řečník žádá prolo ministra železnic, aby po-
dal vysvětlení a sdělil, zdali jest ochoten podat
neprodleně předlohu o lokálních drahách, aby
mohla býti probrána a schválena ještě v letním za-
sedání.
Posl. Heine prohlašuje, že jest stoupencem
brzkého provedení předlohy o lokálních drahách
a že investice musejí býti prováděny také v příštín
roce. Táže se ministra železnic, jaká opatřeníu
činila vláda, aby zabezpečila pro příští rok prová-
dění investici a zejména jejich finanční úhradu
Předsedu výboru žádá, aby působil k tomu, aby
Maštálek
Posl
Hein
14
article
návrh řečníkův na pokračování investic u státníc
drah přikázán byl bez prvního čtení výboru a po-
kud možno nejdříve projednán.
Posl. šl. Hofimann táže se ministra, co zamýšl
učiniti v důležitě otázce sanace jižní dráhy
Posl. dr. Josef Neumann pojednává o spletit
nádražní otázce pražské
a zvlášť o zřízení nákladního nádraží pro trat
státní dráhy, severozápadní dráhy a dráhy Fran-
tiška Josefa. Poukazuje na prováděné přípravno
práce pro nákladní nádraží na Invalidovně v Kar-
líně. Město Karlin protestuje co nejrozhodněj
proti vybudování nádraží na tomto mistě, protož
tím znemožněn by byl rozvoj města. Dříve než při-
kročeno bude k provedení nákladných podrobných
projektů, měla by býti utvořena informační ko-
mise, aby tak městu Karlínu a interesentům po-
skytnuta byla žádoucí příležitost k obraně jich
zájmů a k námitkám proti projektu. Oproti tomu
měl by vážně býti projednán již hotový generální
projekt nákladního nádraží na Rohanském ostrově
při čemž nutno uvážiti, že při zřízení nákla dníh
nádraží v tomto místě mohla by býti odprodán
část pozemků státního nádraží. Řečník táže se
zda jest ministr železníc ochoten svolati co nej-
dříve informační komisí. Dále se táže, jak daleke
pokročilo postátnění nučicko-kladenské báňská
dráhy.
Posl
doktor
Josef Neumann
Josef
Karlin
Kara
Karlín
15
article
Ministr železníc svob. pán Forsten
vyslovuje se proti názoru, jakoby vláda chtěla
se ohraditi vytáčkami, aby nemusila předložitio-
snovu o místních drahách. Vláda již před rokem
prohlásila, že podání předlohy vládní je nutno u-
činiti závislým na zajištění přimě-
řené úhrady značných nákladů, je
předloha podmiňuje. Tato úhrada ne-
bude poskytnuta výhodami, jež skýtá nynější fi-
nanční plán. Proto musí vláda klásti váhu na lo.
aby také schválení jiných berních osnov. předlo-
žených sněmovně posunuto bylo do dohledné
blízkosti. Musí však také poukázatí k tomu, ž
předloha o místních drahách dol jístě
míry souvisí s investíční politiko
na existujícich tratích státní dráhy.
Mezi oběma obory státního stavebnictví j es
jistá konkurence a to v ohle de
finančním i technicko-admínistra-
tivním. Dobře promyšlená železniční politik
musí se snažiti uvésti obě potřeby navzájem
souhlas. Pokud se týče otázky sanace jižní dráhy
poukazuje ministr k tomu, že sledování dřívějších
návrhů společnosti zastaveno bylo válečnými u-
dálostmi na evropském východě. V poslední dob
dosly minísterstva zeleznie nové návrhy. Vyjedná-
vání, jež v tomto směru konají se v Paříži, nepo-
kročila dosud tak daleko, aby mohlo se mluviti
povné, vládě předložené základně sanace. Otázka
zachování sazbové přirážky týká se jednoho z nej-
obtižnějších bodů. Pokud se týče otázky praž-
ského nákladního nádraží, o němž se
zmínil posl. dr. Josef Neumann, jest již svolána
porada, jež konati se bude ve Vídni, aby různým
odborným orgánům, jež dosud s úspěchem podob-
nými otázkami se obíraly, poskytnuta byla příle-
žitost k spolupráci.
doktor
Josef Neumann
Paříž
Vídeň
evropský východ
16
article
Otázka zavedení veřejně dopravy na kladen
sko-nučické báňské dráze, při které má vláda těž-
ké postavení, poněvadž nedostává se jí práva vy-
vazovacího, nalézá se ještě ve stadiu vyjednávání
Posl. Mastálka prohlašuje, že ministerstve
přímo zaráží, poněvadž nebere žádné h
zřetele na požadavky a náladu posla-
necké sněmovny a předlohu o lokál-
ních drahách odsunuje do dálky. T
jest překvapení, jež zmatené poměry v poslanecké
sněmovně uvede ještě ve větší zmatek. Jestliže
ministr železnic zaujímá vůči předloze o místních
drahách tak příkré stanovisko, pak bude nutn
zaujmouti také příkré stano visko
V drobném prodejlt
ranní číslo o sobě . . za s
večerní
. . . . za dh
Ve fliálkách na venkově.
ranní čislo
večerní
.. . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed
Přodplacení a Inserty přijíma
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházají se taa
redakce, tiskárna a expedlne
„Národních Listů?
Rukopisy se nevraceji.
Posl
17
article
proti iavesticím a výsledkem bude
že ministr železnic vyjde vůbec v
prázdno a na rakouských drahách že
vůbec nic se nestane. Tyto poměry neza-
vínli poslanci, nýbrž ministr železnic
Navrhuje, aby železniční výbor nevzal na vě-
domí prohlášení ministrovo o předloze místních
drah a aby se usnesí vyzvati vládu, aby bez pro-
dlení předložila dokončené a tištěné osnovy zá-
kona o lokálních drahách poslanecké sněmovné.
Posl. dr. Ellenbogen praví, že tajemství zasta-
vení stavby mistních drah a investicí s počí v
ve faktu, že vlád a bez povolení sněmovny
použila všech peněz, jež byly k disposici.
na mobilisaci a výzbroj vojska. Řteční
kárá prohlášení ministrova, z nichž Ize vycí-
titi, že chce dáti přednost investicím
proti místním drahám. Musí býti oboje
učiněno, proto také bude hlasovati proti návrhu
Maštálkovu, jenž zabíhá v opačný extrem.
Posl. Kadlčák stěžuje si na zanedbávání Mo-
ravy v oboru železnic.
Posl. Staněk navrhuje, aby vláda byla vyzvá-
na, aby na jeden kilometr povolila subvenci 1000
kor., aby vynutila lacinější dodávky železničního
materiálu na železářském kartelu, dále pak na-
vrhuje, aby ministerstvo železnic bylo vyzváno.
aby předložilo výboru podrobné výkazy o použite
peněz na investice.
Schůze pak až do odpoledne přerušena.
Posl
doktor
Ellenbogen
Maštálkův
Kadlčák
Staněk
18
article
Výbor pro školské záležitosti
konal dnes schůzi, již řídil předseda dr. T o bo ! ka
a v níž pokračováno bylo v podrobném rokování
o osnově, týkajicí se definitivního usta-
novování okresních školních inspek-
tori.
Ku § 2. prohlásil ministerský rada dr. Penscho
Ministr vyučování může jednotlivé okresní školní
inspektory povýšiti do osmé, v případech zaslu-
hujících zvlástního ohledu, do sedmé hodnostn
třídy, avšak počet inspektorů v 8. a 7. hodnostn
třídě nesmí překročiti třetinu počtu všech okres-
ních školních inspektorů
§ 2. schválen byl v tomto znění: „Okresni
školní inspektoří, jmenovaní ze stavu učitelů na
školách obecných a měšťanských, jakož i cvičných
učitelů, budou zařadění do 9. hodnostní třídy stát-
ních úřadníků a podléhají pak ustanovením nyní
zákonitě platícím pro státní úřadníky. Nejděle po
sedmí letech definitivní služby postupují okresní
školní inspektoři příjmy do 8. a nejdéle po dalších
doseti letech služby do 7. hodnostní třídy.“ (Návrh
Glöekelův). Závěrečný pasus § 2. byl dle zpravo-
dajovy osnovy příjat beze změny.
doktor
Penscho
19
article
Dále schválen byl tento dodatečný návrh posl
Konečného: Mimo to obdrží okresní školní in-
spektoři funkční přídavek, jenž v prvých pěti le-
tech obnáší 500, v následujících pěti letech 1000
a v dalších letech 1500 K ročně a započítán bude
do pense. — Dále přijat byl vedlejší návrh Rege-
rův. dle něhož okresnímu školnímu inspektoru mo-
hou přiděleny býti školy pouze jednoho vyučova-
cího jazyka; dále jiný dodatečný návrh, dle něhož
utrakvistické školy mají přikázány býti onomu
okresnímu školnímu inspektoru, jenž má dohled
nad školami onoho vyučovacího jazyka, v něm
udilí se počátečné vyučování v dotyčné škole.
Zpravodaj posl. Kasper prohlašuje, že vzhle-
dem k výsledku hlasování vzdává se zpravodal-
ství. Zpravodajem byl zvolen posl. Londzin.
Rozpočtový výbor vykonal nejdříve volby do
výboru, který má vypracovati osnovy zákonů
zákonné úpravě postavení a okruhu působnosti
nejvyšší účtárny, jakož i o zásadách budžetování
a kontroly státního hospodářství. Byli zvolení posl.
dr. Bugatto, dr. Dulibič. dr. Ellenbogen.
Maštálka. Miklas, dr. Rosner a dr
Steinwender. Bylo usneseno, aby navrhovatel
dr. Heilinger byl členem tohoto výboru. Na to po-
kračuje výbor v rokování o prozatímním rozpočtu.
Kasper
Londzin
doktor
Bugatto
Dulibič
Ellenbogen
Maštálek
Miklas
Rosner
Steinwender
Heilinger
21
article
Za Bacha.
Za Bacha.
Nedávno zmínili jsme se zde o tom, že
v polovíci století XIX. v literatuře naší silněji
se hlásí význačné heslo tak řečeného „zpo-
zemštění“. Zvyšte a rozšiřte hmotný blaho-
byt jednotlivcův i celých vrstev a tím člo-
věka vyprostite ze společenského podruží
prohloubíte a zvýšíte také kulturní a politi
cký význam národa.
K uvedeným hlasatelům požadavku toho
přidejme ještě dva mluvčí další.
„Zpozemštění“ stalo se časovým úkolem
také pro dra. Frant. Lad. Riegra, když
dvaatřicetiletý syn zámožného mlynáře semil-
ského roku 1850 do „Musejníka“ napsal své
první pojednání národohospodářské „O pra-
menech výroby vůbec a o povaze
i výrobě půdy ve spojení jejím
s prací a jistinou zvláště.
Mladý Rieger už jako gymnasista upoutal
na sebe pozornostsučitele svého Josefa Jung-
manna, a spolužácí Tomíček, Tomek, Rubeš
Hajniš, z mladších pak Trojan, Jablonský
Erben a Mácha byli jeho oblíbenými společ-
níky. R. 1835 jal se básně zasílati do „Květů“
později do „Vlastimila“ a jinam, a ještě rok
před tím (1834) velmi zevrubně cestoval po
Slovensku, odkud přinesl si mnohé poučení.
Ze životopisů Riegrových známo je houžev-
naté úsilí mladého právníka „o počeštění ta-
neční síně“ a národní probuzení měšťanské
společnosti pražské v prvních letech čtyři-
cátých, jeho snahy o samostatné české di-
vadlo, jeho cesta po promoci roku 1847, aby
upevnil zchatrnělé zdraví, na jih, a tamější
styky jeho s jihoslovanskými vůdčími osob-
nostmi, jeho umělecké dojmy italské. Známo
je také dostatečně, kterak březnový převrat
r. 1848 přivolal Riegra zpět do Prahy, s Pa-
lackým, Havličkem a jinýmí postavil jej v čelo
Bach
František
Riegr
Rieger
Jung
Tomíček
Tomek
Rubeš
Hajniš
Trojan
Erben
Mácha
Vlastimil
Riegrův
Slovensko
Praha
22
article
ruchu politického a parlamentního u nás, v
Vídni i v Kroměříži, kde Riegrova slavná řeč
ze dne 10. ledna na obranu 1. §. základních
práv tehdejší konstituce: „Všeliká moc ve
státě vychází z lidu“ učinila jej hned politi-
ckou veličinou prvního řádu, ale za nastal
reakce i pronásledovaným protivníkem no-
vého absolutismu. A je také dostatečně po-
vědomo, že Rieger v dubnu 1849 přes Něme-
cko a Belgii odjel do Paříže, aby se tam
vzdělal pro obor, který za doby nastávajícího
politického mrtva pokládal za nejpřiměřenějš
své činnosti duševní: pro národní ho-
spodářství, z něhož zamýšlel habilitovat
na universitě pražské.
Ale úmysl Riegrův reakce zmařila. Přet
to, že po odborném vzdělání pařížském pod-
nikl ještě studijní cestu do Anglie a Skotska.
přes to, že hned, jakmile se vrátil do Prahy.
v lednu 1851 předložil svůj spis habilitační.
německý senát universitní jej odmítl a mini-
sterstvo nepotvrdilo z důvodů politických.
kroměřížský řečník nemohl býti za reakce
učitelem akademickým. Rieger tedy zatím
zcela se oddal literatuře, a vrcholem té čin-
nosti byla první česká encyklopaedie, jež za-
čala vycházetí koncem let padesátých, velký
„Slovník Naučný“.
Riegrův
Rieger
Přet
Vídeň
Kroměříž
Nout
Belgie
Paříž
Anglie
Skotsko
Praha
23
article
Účelem národohospodářských studií Rie-
grových byl zevrubný důkaz, že Rakousko.
jakožto stát především rolnický, směřovati
má hlavně k uvolnění kapitálu na melioraci
půdy, v níž posud tkví velké, ale mrtvé, ra-
cionálně nezužitkované bohatství národní
Thema habilitačního spisu Riegrova pak, „O
statcích a pracích nehmotných
jich významu i postavení v národ-
ním hospodářství“ (v Praze 1850), byla
odpověď na otázku, „mají-li statky a práce ne-
hmotné neboli duševní pokládány býti za vý-
robné čili níc“, a to odpověď — proti slav-
nému Angličanu Adamu Smithovi a jeho ško-
le kladná, kterou Rieger, podle soudu tehdej-
ší odborné kritiky (ČČM 1850, 461) podává
Riegrův
Angličan
Smith
Rieger
Rakousko
Praha
ČČM 1850
24
article
se skvělou výmluvností a přesvědčivostí, tal
že studie jeho prohlášena byla za skutečný
vědecký čin.
Za pokrokovým „zpozemštěním“ se nese
také účast dra. Josefa Jana Rodomil
Čejky. Nebeského věrného druha a literár-
ního rádce Boženy Němcové.
Josef Čejka, narozený v Rokycanech 1812
byl z našich vynikajících odborníků lékař-
ských. Ještě po promoci 1837 odešel z Prahy
do Vídně, aby za vedení proslulých učitelův
universitních, rodáků našich Rokytanskéh
a škody, zdokonalil se ve svém oboru. Čejka
který zastával funkci lékařskou v pražsk
trestnici, r. 1848, kdy byl zvolen i poslancem
se habilitoval na tehdejší universitě, a r. 185.
dosáhl profesury, ve kterémžto postavení pů
sobil do předčasné smrti r. 1862.
Čejka však nebyl jen vynikající odborník.
jak svědčí řada jeho učených prací (latin-
ských, německých i českých), z nichž také
širší pozornosti došly pokusy o české ná-
zvosloví lékařské (1856), nýbrž z na-
ších nejvzdělanějších literátů vůbec, sleduje
při své výborné znalosti zejména západních
řečí a literatur světových, při svém zanícen
pro všeliký pokrok ducha v konání, věděn
a umění, a při svém vzácném jemnocitu roz-
voj naší slovesnosti po všech stranách.
Čejka již r. 1845 pro svůj známý rozhle
byl určen za redaktora „Všeobecné encyklo
paedie“, kterou Matice Česká chystala se vy-
dávati po horlivém úsilí Fr. Palackého (pod-
nik se opozdil, jak víme, o patnáct let, kdly
se ho ujal dr. Rieger)
Čejka byl z prvních, kteří volali po če-
ském Shakespearovi, a když Matice Česká
r. 1854 jala se vydávati veškerý dramatický
odkaz velkého Brita, první svazek tvořil vý-
borný tou dobou překlad „Antonia a Kleo-
patry“, jejž následovalo ještě devět překladů
dramat jiných.
Čejka soustavně a důmyslně zabýval se
také kritikou literární a kritikou hudební
Josef Jan
Čejka
Němcová
Palacký
Rieger
Shakespeare
Brito
Antonius
Rokycany
Praha
Vídeň
Francie
25
article
„Květy“ a „Č. Včela“ pravidelně přinášely Čej-
kovy znamenité hudební referáty, a zpraco-
vání rozličných spisův o theorii hudby vyšla
z Čejkova pera. Známou předbřeznovou sbír
ku vlastenských zpěvů „Věnec“ redigova
právě Čejka.
Vedle překladů ze Shakespeara paks
dr. Čejka literatuře naší zavdéčil svěžími
barvitými překlady španělských romancí, kte
ré spolu s převody svými Václav Nebeský
důvěrný přítel Čejkův, vydal po smrti Čejkově
r. 1864 („Kytice španělských romancí“ .
Rozmyslná, všestranná vzdělavací čin-
nost Čejkova zvláště dobře působila za se
vřených let obnovené reakce. Všude sympa
ticky se hlásí Čejkovo nezměněné stanovisko
pokrokové.
Dotkněme se jen jednoho projevu jeho
za všechny ostatní.
Oznamuje na př. v Časopise musejním
(1850, 269) zčeštění Paulického populárn
knihy „Domácílékař“ od Antonína Jung-
manna, s takovou vervou a znalostí věci pro-
mlouvá o vznešených zásadách pravého po-
pularisováni věd, jehož měl by se od-
važovati toliko mistr svého oboru a misti
formy, o moderním literárním industrialismu
a barnumství, a o krásných, ryze lidských
cílech a úkolech vědy lékařské, že myšlenky
takové v tehdejším tisku našem jsou pravým
překvapením. Zničující satirou Čejka potírá
starou školu lékařskou, založenou na nedo-
statečné empirii a kusém materiálu průvod
ním, a s apoštolským ohněm horlí proti vše-
likému tragikomickému mastičkářství
„Podle nepodstatných, plachých, ačkoli do
očí bijících zevnějších znaků,“ praví dr. Čejka.
„vymýšlely se mnohonásobné choroby a jic
odrůdy a jmenovaly se léky sobě často kři-
klavě odporující, jimiž se ztracené zdraví na-
vracovalo, jak o tom také u dra. Paulického
psáno jest, kde i hojnost zkušených medika-
mentů se všemi svými cnostmi a vlastnostmi se
nachází. Neblahonosné učení lékařské svedlo
Čejkův
Čejka
Shakespeare
doktor
Domácílékař
Jung
26
article
lid k lehkomyslnému pohodlí a k liché dů-
věře, že každá bolest má svou milostivou
mastičku, každá nemoc svůj hojivý lék.“ Proti
tomu názoru Čejka rád by bojoval sterými
jazyky. Kde spatřuje kořen zla, ukazuje jeho
hlasité volání: „Postarejme se o kouzelne
zrcátko, které by nám ukázalo obrázek
porouchaného života od kolébky až do nej-
poslednější nemoci. Co zanedbali rodičové.
co syn jejich, co obec, co stát? Kde jsou ve-
řejné lázně a koupele, aby smyly nečistotu
chudiny a otevřely průduchy kožní; kde máte
síně a zahrady, abyste vyvinuli svalstvo ve-
škeré v slíčné harmonii a nabyli i krásy
síly; kde jsou čisté byty, kde skrovnost v jí-
dle a pití? Co se kořalkou po mnohá léta
zkazilo, nedá se dryákem za den napraviti
co v labužnickém přepychu zhynulo, nedá
se Karlovarskými vodami zkřísiti. Neblahá
ruka, která se pustila do skládání receptů
půl — i celoloketních! Komu blaho lidstva
na srdci leží, nechť se přidruží ke druhům
stejného smýšlení, aby zároveň s nimi, pustíc
mimo zebe flastry a mixtury, pušťadla i baň-
ky, bojoval o napravení sociálního stavu
našeho. Jedna plovárna, jeden ústav tělo-
cvičný, ba jedna louka s míčem a palestrou
vydá více, než celý „Domácí lékař“
Čejka
27
article
V tomto volání Čejkově slyšíme celý
směr času, který pro ideu nezanedbává hmo-
tu, sklon jeho k reálnosti, ke zdravým, při-
rozeným podmínkám životním, k odstranění
falešné výchovy a k nápravě porušené rovno-
váhy společenské. Čejka vyzývá veškerou
společnost, aby pečovala nejen o čistotua
zdraví duše, ale též o sílu těla, o rozřešení
otázky zdravých městských příbytků, „o ule-
vení zoufanlivé starosti a nouze, o lásku ku
práci a při lásce k ní o její dostatek... Tisí-
ceré jsou cesty vedoucí,“ pěkně praví dr.
Čejka, „ale všecky sbíhají se v jednom jediném
středu humanismu t. j. lásky k celému
člověku“.
Čejkův
Čejka
Tisý