ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e6083850-8f10-11dd-b1c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 34, person 95, work 3, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 6. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 153.
4 article
la ranni a večerní listy přodplácí se V Praze v administraeli na měsle na čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvoji donáškou a měsíc, .. . na rt jot : . 1kel ve filiálkách: na měslo. . . . . 2 K 30 Poštou- a měslc. . . . . na čtvrt lsta . . . . 3 K 60 s dvoji zásllkou na měsie. . . . na čtvrt ista . . . . ki Dnešní číslo pro Prahu jest o stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Redlova zrada.
Redlova zrada. Kdyby se mělo věřiti tomu, co tak ča- sto stává v německých novinách, bylo by vlastně s podivem, že Redlova atéra bud v rakouské veřejnosti tolik hluku. Zrádce? Velezrádce? Podle německé žurnalistiky je to asi tak každý polítik, který překročí jiné, než německé hranice své širší vlasti. Zrádcem je vedle toho každý, kdo má ra- dost z úspěchů zahraničních Slovanů, t jsou dobyty na komkoli, nikoliv na Rakou- sku, zrádcem je, kdo neschvaluje protislo- vanskou zahraniční politiku říše, zkrátka zrádců nadělají tyto kruhy do roka tolik, že by Rakousko podle nich ani tak nestálo po příkladu staré Polsky neřádem, jako daleko spíše zradou. Ovšem se tyto aféry obyčejně odehrají jen v německo-maďar- ských novinách, před soud se obvinění ne- dostanou. Když se tam ale dostanou přece. skončí historie abolicí, jako v Záhřebu. anebo z obviněných se stanou žalobci, a na lavici obžalovaných ocitnou se dva přední orgány rakouské kontraspionáže: „N. Freie Presse“ s napáleným Friedjungem,a „Reichspost“. Jak je všecko to drobné štvaní umělé, dokazuje skutečný, nesmír- ně živý zájem obecenstva, když se pak na rozdíl od zrádců z německých novin uká- že velezrádce opravdový. Ten potom vy- padá docela jinak, sedí docela jinde, a cefa klika, která používá domnělého ohrožení říše ku protislovanským agitacím, má krás- nou příležitost vzíti se za nos.
Redlův Rakousko Polsko Záhřeb Frei Presse
6 article
Na tom nic nezmění všecka snaha, zmenšiti dosah Redlova činu, která je už několik dní v inspirovaném tisku zřejmá, ba ani ne ministr zemské obrany, který v ní včera před parlamentem pokračoval Důvěra obecenstva v úřadní prohlášení na- ráží na příliš živou vzpomínku, na známou úřadní zprávu, která Redlovu sebevraždu vysvětlovala rozčilením, vzniklým z — přepracování. Včera ministr naproti tomu jeho „práci“ líčil jako daleko menší; trvala prý sotva pět čtvrtí roku. Jak tomu mají věřit všichni, kdo vědí, jak dlouho už vedl vinník známý nákladný život? V tom spo- čívá slabost výkladu ministrova právě na nejdůležitějším místě. Nadobro neuspoko- jivý je ovšem, pokud se týkal všech udá- lostí bezprostředně před Redlovým sko- nem. Ministr vyložil jakž takž úlohu gene- rálního advokáta dr a. Pollaka aspoň potud, že ten nevtiskl zrádci do rukou zbraň, kterou skončil. Nechal však veškerou vinu na čtyřech důstojnících, kteří byli s Redlem ve styku potom. Tito důstojníci, ačkoliv jim bylo podle sdělení ministrova chefem generálního štábu uloženo Redla za- tknouti, neučinili tak, nýbrž místo toho provedli hned soud, zbavili ho důstojnické hodnosti a při nejmenším umožnili mu sebevraždu. Místo vykonání rozkazu pro- vedena zde byla pouze forma, která prozra- zuje zřejmě snahu přičísti Redla na vrub ne už armádě, nýbrž občanstvu, a této formě obětováno jak právo, tak státní pro- spěch — právo, které každému zločinci dává nárok na řádný soud, a prospěch stá- tu, který žádal, aby Redl byl řádně vy- slýchán a potom teprve souzen, aby se zjistili jeho spoluvinníci, a konečně snad také aby se risiko podobných činů nezdálo tak snadným, když každý může počítati
Redlův Pollak Redl doktor a
7 article
s tím, že v sekundě udělá všemu konec. Ministr zemské obrany přešel ve své zprá- vě mlčením anebo jenom nedostatečně omlouval tyto věci, ač na každého nepřítele jakékoliv libovůle v životě státním mu- sily udělati co nejhorší dojem, Nicméně popíral toliko rozsah, ani v nejmenším však sám fakt zrady, jenž i v míře, kterou ministr připustil, zůstává zcela ojedinělým ve všech armádách a stá- tech světa. Jakmile však se v Rakousku mluví o zrádci, ptá se každý po jeho národ- nosti. Tak tomu od let učí německý tisk Co by ten byl tropil, kdyby šlo o přísluš- níka některého z národů, kteří bývajív Rakousku předmětem zrádcování, z toho malou ukázku poskytí — takřka ze zvyku — „Prager Tagblatt“ hned v prv- ních dnech Redlovy afféry. 31. května tento list obvinil ruského konsula v Praze. že je už delší dobu ve styku s řadou po- dezřelých osob, kterým asi vyplácí peníze. že je také zapleten do Redlovy afféry, že do Prahy šla letos značná část obnosu 130 (!) milionů rublů, které Rusko na špio- náž ročně vydává. Zpráva „Prager Tag- blattu“ byla však včera úřadně vyvrácena korrespondeční kanceláří i ministrem zem- ské obrany. Nepodařilo se jí tudíž do- sáhnouti svého cíle, jenž spočíval v tom aby seslabila dojem fakta, že největším rakouskými zločinci z posledních let, jsou Hofrichter a Redl, dva důstojníc německé národnosti ...
Redlův Prager Hofrichter Redl Rakousko Praha Rusko
8 article
Výše zmíněná zpráva „Prager Tagblattu je pro techniku, které německý tísk toho druhu v podobných případech užívá, tak po- učná, že jí zde otiskujeme v celém rozsahu Zní takto: Rusko platí ročně 300 mílionů korun na šplo náž. Poníze vyplácené pražským ruským konsu- lem. Jak jsme už ráno oznámili, jevi se i pražský ruský konsul Žukovský zapleteným do Ředlovy aféry. Činnost konsulova byla už delší dobu sle- dována policií, a při tom přišlo se na věci, které musily vzbuditi nedůvěru. Na ruském konsulátu objevili se lidé, kteří vždy přišli na krátko do Prahy a pak zase zmizeli. Co se dělo na kon- sulátě, vymyká se ovšem vědomosti rakouských úřadů, naproti tomu se však daly zjistiti styky oněch lidí mimo konsulát a to stačilo na po- tvrzení velmi povážlivého podezření. Nepodařilo se ani dojíti k určilým důkazům, které by byly stačily k zatčení podezřelých osob. Mimo tyto lidi, kteří přicházeli občas, obje- vovaly se na pražském konsulátu také osoby které se trvale zdržují v Praze a jsou tu hlášeni jako ruští příslušníci. Pátráním po jejich zaměst- nání se objevilo, že nevydělávají peněz, avšak také z Ruska že nedostávají peněžitých zásilek. Je tedy na snadě domněnka, že při svých pravi- dolných návštěvách na ruském konsulátě dostá- vají peníze na svůj pobyt v Praze. Jejich činnost v Praze je rozmanitá, nespočívá však v zájmu Rakouska. O výší peněžitých prostředků, které má ruský konsul v Praze po ruce, není nic urči- tého známo, avšak značná část obnosu 130 mi- lionů rublů, jimiž disponuje ročně ruská státní policie na špionáž, šla letos do Prahy.
Žukovský Ředlův Rusko Praha Rakousko Prager Tagblatt
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Zvl, telef. zpráva „Nár. Listů“. Z Vídně, 5. června. Zpravodajové většiny a menšiny ve vý- boru finančním všichni domluvili. Posledním byl Rusín Holubowicz. Potom sněmovna odročila se do úterka, kterého dne začíná vlastně povšechná rozprava, věnovaná ma- lému finančnímu plánu. Prvním řečníkem proti němu bude dr. Viškovský, prvním řečníkem pro něj prof. dr. Funk.
Rusín Holubowicz Viškovský profesor doktor Funk Vídeň poslanecký sněmovna
10 article
Několikadenní prázdně bude užito ke skoncování zatímného rozpočtu výborem. Za- sedati bude zejtra celý den. Potom sejde se teprv až v pondělí odpoledne. Hlasování ko- nati se bude v úterý večer. Tak je smluveno. Po řeči ministra zeměbrany o alér Redlově (viz včerejší večerní vydání „Nár. L.. přešla sněmovna k jednacímu pořadu, t. j. pokra- čuje ve druhém čtení finančních předloh. Posl. Budzynovský prohlašuje, že Rusíní vůči finačním předlohám zaujímají stanovisko ne- smířitelně oposiční. (Souhlas u Rusínů.) Zpravodaj menšiny dr. Holubowicz odů- vodňuje svůj minoritní návrh, aby přes finanční předlohy přešlo se k jednacimu pořadu Rokování bylo na to přerušeno a sněmovna pokračovala v projednávání pilného návrhu Freslo- va na odstranění daně z masa.
Redlův Posl Rusín doktor Holubowicz
11 article
Posl. Starek dovozuje: V otázce odstraněn drahoty potravin udělali sociální demokrate bankrot. Stěžuje si na vleklý postup správy a pra- ví, že nelze očekávatí odstranění nouze o maso od dovozu zámořského masa. Přimlouvá se za to aby domů se vracejícím záložníkům poskytnuto by- lo dostatečné zaměstnání, aby nebyli nuceni se vy- stěhovatí. Konečně žádá také zákon na ochranu minimální mzdy. Rokování bylo pak přerušeno Mezi došlými spisy jsou inferpelace, jež podali po- slanci: Bodirski a soudr. o propuštění na dovole- nou jednoročních dobrovolníků válečného loďstva Heine a soudr. o časopiseckých zprávách, jei týkají se zamýšleného národnostního promísen pluků v Čechách, event. přeložení českých pluků do německých posádak a naopak. Vojna a soudr. o zlepšení hospodářské situnee zaměstnanců státních drah. Následují dotazy na předsedu Posl. Singalevič urguje odpověď k něko lika dotazům. Posl. dr. Oiner žádá předsedu, aby u miní- sferského předsedy zakročil za účelem poku možno nejrychlejšího vyřízení spolkového zákon v panské sněmovně. Posl. Friedmann žádá předsedu, aby půso bil na předsedu berního výboru v tom směru, aby tento při svolávání výboru bral ohled na současné zasedání ostatních výborů, protože jednotliví čle- nové berního výboru zaměstnání jsou také ve vý- borech jiných Předseda navrhuje, aby příští schůz konala se v úterý dne 10. t. m. o 11 hod dopolední. Návrh se přijímá. Konec schůze ve 3 hod. 30 min. odpoledne.
Posl Starek Hein doktor Oimer Friedmann Čechy panská sněmovna
12 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. železníční výbor
13 article
schválil četné vládní předlohy o účetních závěr- kách jednollivých drah. Za debaty urgoval posl Maštálka podáni předlohy o lokální ch drahách a pravil, že se proslýchá, že předloh o lokálních drahách bylavuž resoriními minister stvy schválena, jest úplně hotova a vytištěna. Ale vláda v poslední době prohlašuje, že politická si- tuace není ještě tak vyjasněna, aby předloha o lokálních drahách mohla býti v poslanecké sně- movně podána. Praví se, že vládu donutilo k to- muto stanovisku chování se jednotlivých stran že se skrývá za námitky, že předloha oo lokálních drahách nemůže býti podána bez finanční úhrady Vláda vytváři souvislost mezi finančním plánem předlohou o lokálních drahách, o čemž nebyla pře tím nikdy řeč. Toto stanovisko vlády znepokojuje celou sněmovnu. Přejeť si celá sněmovna jedno- myslně, aby tyto lidové nezbytnosti byly odhlaso- vány. Řečník žádá prolo ministra železnic, aby po- dal vysvětlení a sdělil, zdali jest ochoten podat neprodleně předlohu o lokálních drahách, aby mohla býti probrána a schválena ještě v letním za- sedání. Posl. Heine prohlašuje, že jest stoupencem brzkého provedení předlohy o lokálních drahách a že investice musejí býti prováděny také v příštín roce. Táže se ministra železnic, jaká opatřeníu činila vláda, aby zabezpečila pro příští rok prová- dění investici a zejména jejich finanční úhradu Předsedu výboru žádá, aby působil k tomu, aby
Maštálek Posl Hein
14 article
návrh řečníkův na pokračování investic u státníc drah přikázán byl bez prvního čtení výboru a po- kud možno nejdříve projednán. Posl. šl. Hofimann táže se ministra, co zamýšl učiniti v důležitě otázce sanace jižní dráhy Posl. dr. Josef Neumann pojednává o spletit nádražní otázce pražské a zvlášť o zřízení nákladního nádraží pro trat státní dráhy, severozápadní dráhy a dráhy Fran- tiška Josefa. Poukazuje na prováděné přípravno práce pro nákladní nádraží na Invalidovně v Kar- líně. Město Karlin protestuje co nejrozhodněj proti vybudování nádraží na tomto mistě, protož tím znemožněn by byl rozvoj města. Dříve než při- kročeno bude k provedení nákladných podrobných projektů, měla by býti utvořena informační ko- mise, aby tak městu Karlínu a interesentům po- skytnuta byla žádoucí příležitost k obraně jich zájmů a k námitkám proti projektu. Oproti tomu měl by vážně býti projednán již hotový generální projekt nákladního nádraží na Rohanském ostrově při čemž nutno uvážiti, že při zřízení nákla dníh nádraží v tomto místě mohla by býti odprodán část pozemků státního nádraží. Řečník táže se zda jest ministr železníc ochoten svolati co nej- dříve informační komisí. Dále se táže, jak daleke pokročilo postátnění nučicko-kladenské báňská dráhy.
Posl doktor Josef Neumann Josef Karlin Kara Karlín
15 article
Ministr železníc svob. pán Forsten vyslovuje se proti názoru, jakoby vláda chtěla se ohraditi vytáčkami, aby nemusila předložitio- snovu o místních drahách. Vláda již před rokem prohlásila, že podání předlohy vládní je nutno u- činiti závislým na zajištění přimě- řené úhrady značných nákladů, je předloha podmiňuje. Tato úhrada ne- bude poskytnuta výhodami, jež skýtá nynější fi- nanční plán. Proto musí vláda klásti váhu na lo. aby také schválení jiných berních osnov. předlo- žených sněmovně posunuto bylo do dohledné blízkosti. Musí však také poukázatí k tomu, ž předloha o místních drahách dol jístě míry souvisí s investíční politiko na existujícich tratích státní dráhy. Mezi oběma obory státního stavebnictví j es jistá konkurence a to v ohle de finančním i technicko-admínistra- tivním. Dobře promyšlená železniční politik musí se snažiti uvésti obě potřeby navzájem souhlas. Pokud se týče otázky sanace jižní dráhy poukazuje ministr k tomu, že sledování dřívějších návrhů společnosti zastaveno bylo válečnými u- dálostmi na evropském východě. V poslední dob dosly minísterstva zeleznie nové návrhy. Vyjedná- vání, jež v tomto směru konají se v Paříži, nepo- kročila dosud tak daleko, aby mohlo se mluviti povné, vládě předložené základně sanace. Otázka zachování sazbové přirážky týká se jednoho z nej- obtižnějších bodů. Pokud se týče otázky praž- ského nákladního nádraží, o němž se zmínil posl. dr. Josef Neumann, jest již svolána porada, jež konati se bude ve Vídni, aby různým odborným orgánům, jež dosud s úspěchem podob- nými otázkami se obíraly, poskytnuta byla příle- žitost k spolupráci.
doktor Josef Neumann Paříž Vídeň evropský východ
16 article
Otázka zavedení veřejně dopravy na kladen sko-nučické báňské dráze, při které má vláda těž- ké postavení, poněvadž nedostává se jí práva vy- vazovacího, nalézá se ještě ve stadiu vyjednávání Posl. Mastálka prohlašuje, že ministerstve přímo zaráží, poněvadž nebere žádné h zřetele na požadavky a náladu posla- necké sněmovny a předlohu o lokál- ních drahách odsunuje do dálky. T jest překvapení, jež zmatené poměry v poslanecké sněmovně uvede ještě ve větší zmatek. Jestliže ministr železnic zaujímá vůči předloze o místních drahách tak příkré stanovisko, pak bude nutn zaujmouti také příkré stano visko V drobném prodejlt ranní číslo o sobě . . za s večerní . . . . za dh Ve fliálkách na venkově. ranní čislo večerní .. . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed Přodplacení a Inserty přijíma administrace v Marianské ul., s. Tam nacházají se taa redakce, tiskárna a expedlne „Národních Listů? Rukopisy se nevraceji.
Posl
17 article
proti iavesticím a výsledkem bude že ministr železnic vyjde vůbec v prázdno a na rakouských drahách že vůbec nic se nestane. Tyto poměry neza- vínli poslanci, nýbrž ministr železnic Navrhuje, aby železniční výbor nevzal na vě- domí prohlášení ministrovo o předloze místních drah a aby se usnesí vyzvati vládu, aby bez pro- dlení předložila dokončené a tištěné osnovy zá- kona o lokálních drahách poslanecké sněmovné. Posl. dr. Ellenbogen praví, že tajemství zasta- vení stavby mistních drah a investicí s počí v ve faktu, že vlád a bez povolení sněmovny použila všech peněz, jež byly k disposici. na mobilisaci a výzbroj vojska. Řteční kárá prohlášení ministrova, z nichž Ize vycí- titi, že chce dáti přednost investicím proti místním drahám. Musí býti oboje učiněno, proto také bude hlasovati proti návrhu Maštálkovu, jenž zabíhá v opačný extrem. Posl. Kadlčák stěžuje si na zanedbávání Mo- ravy v oboru železnic. Posl. Staněk navrhuje, aby vláda byla vyzvá- na, aby na jeden kilometr povolila subvenci 1000 kor., aby vynutila lacinější dodávky železničního materiálu na železářském kartelu, dále pak na- vrhuje, aby ministerstvo železnic bylo vyzváno. aby předložilo výboru podrobné výkazy o použite peněz na investice. Schůze pak až do odpoledne přerušena.
Posl doktor Ellenbogen Maštálkův Kadlčák Staněk
18 article
Výbor pro školské záležitosti konal dnes schůzi, již řídil předseda dr. T o bo ! ka a v níž pokračováno bylo v podrobném rokování o osnově, týkajicí se definitivního usta- novování okresních školních inspek- tori. Ku § 2. prohlásil ministerský rada dr. Penscho Ministr vyučování může jednotlivé okresní školní inspektory povýšiti do osmé, v případech zaslu- hujících zvlástního ohledu, do sedmé hodnostn třídy, avšak počet inspektorů v 8. a 7. hodnostn třídě nesmí překročiti třetinu počtu všech okres- ních školních inspektorů § 2. schválen byl v tomto znění: „Okresni školní inspektoří, jmenovaní ze stavu učitelů na školách obecných a měšťanských, jakož i cvičných učitelů, budou zařadění do 9. hodnostní třídy stát- ních úřadníků a podléhají pak ustanovením nyní zákonitě platícím pro státní úřadníky. Nejděle po sedmí letech definitivní služby postupují okresní školní inspektoři příjmy do 8. a nejdéle po dalších doseti letech služby do 7. hodnostní třídy.“ (Návrh Glöekelův). Závěrečný pasus § 2. byl dle zpravo- dajovy osnovy příjat beze změny.
doktor Penscho
19 article
Dále schválen byl tento dodatečný návrh posl Konečného: Mimo to obdrží okresní školní in- spektoři funkční přídavek, jenž v prvých pěti le- tech obnáší 500, v následujících pěti letech 1000 a v dalších letech 1500 K ročně a započítán bude do pense. — Dále přijat byl vedlejší návrh Rege- rův. dle něhož okresnímu školnímu inspektoru mo- hou přiděleny býti školy pouze jednoho vyučova- cího jazyka; dále jiný dodatečný návrh, dle něhož utrakvistické školy mají přikázány býti onomu okresnímu školnímu inspektoru, jenž má dohled nad školami onoho vyučovacího jazyka, v něm udilí se počátečné vyučování v dotyčné škole. Zpravodaj posl. Kasper prohlašuje, že vzhle- dem k výsledku hlasování vzdává se zpravodal- ství. Zpravodajem byl zvolen posl. Londzin. Rozpočtový výbor vykonal nejdříve volby do výboru, který má vypracovati osnovy zákonů zákonné úpravě postavení a okruhu působnosti nejvyšší účtárny, jakož i o zásadách budžetování a kontroly státního hospodářství. Byli zvolení posl. dr. Bugatto, dr. Dulibič. dr. Ellenbogen. Maštálka. Miklas, dr. Rosner a dr Steinwender. Bylo usneseno, aby navrhovatel dr. Heilinger byl členem tohoto výboru. Na to po- kračuje výbor v rokování o prozatímním rozpočtu.
Kasper Londzin doktor Bugatto Dulibič Ellenbogen Maštálek Miklas Rosner Steinwender Heilinger
20 title
FEUILLETON.
21 article Za Bacha.
Za Bacha. Nedávno zmínili jsme se zde o tom, že v polovíci století XIX. v literatuře naší silněji se hlásí význačné heslo tak řečeného „zpo- zemštění“. Zvyšte a rozšiřte hmotný blaho- byt jednotlivcův i celých vrstev a tím člo- věka vyprostite ze společenského podruží prohloubíte a zvýšíte také kulturní a politi cký význam národa. K uvedeným hlasatelům požadavku toho přidejme ještě dva mluvčí další. „Zpozemštění“ stalo se časovým úkolem také pro dra. Frant. Lad. Riegra, když dvaatřicetiletý syn zámožného mlynáře semil- ského roku 1850 do „Musejníka“ napsal své první pojednání národohospodářské „O pra- menech výroby vůbec a o povaze i výrobě půdy ve spojení jejím s prací a jistinou zvláště. Mladý Rieger už jako gymnasista upoutal na sebe pozornostsučitele svého Josefa Jung- manna, a spolužácí Tomíček, Tomek, Rubeš Hajniš, z mladších pak Trojan, Jablonský Erben a Mácha byli jeho oblíbenými společ- níky. R. 1835 jal se básně zasílati do „Květů“ později do „Vlastimila“ a jinam, a ještě rok před tím (1834) velmi zevrubně cestoval po Slovensku, odkud přinesl si mnohé poučení. Ze životopisů Riegrových známo je houžev- naté úsilí mladého právníka „o počeštění ta- neční síně“ a národní probuzení měšťanské společnosti pražské v prvních letech čtyři- cátých, jeho snahy o samostatné české di- vadlo, jeho cesta po promoci roku 1847, aby upevnil zchatrnělé zdraví, na jih, a tamější styky jeho s jihoslovanskými vůdčími osob- nostmi, jeho umělecké dojmy italské. Známo je také dostatečně, kterak březnový převrat r. 1848 přivolal Riegra zpět do Prahy, s Pa- lackým, Havličkem a jinýmí postavil jej v čelo
Bach František Riegr Rieger Jung Tomíček Tomek Rubeš Hajniš Trojan Erben Mácha Vlastimil Riegrův Slovensko Praha
22 article
ruchu politického a parlamentního u nás, v Vídni i v Kroměříži, kde Riegrova slavná řeč ze dne 10. ledna na obranu 1. §. základních práv tehdejší konstituce: „Všeliká moc ve státě vychází z lidu“ učinila jej hned politi- ckou veličinou prvního řádu, ale za nastal reakce i pronásledovaným protivníkem no- vého absolutismu. A je také dostatečně po- vědomo, že Rieger v dubnu 1849 přes Něme- cko a Belgii odjel do Paříže, aby se tam vzdělal pro obor, který za doby nastávajícího politického mrtva pokládal za nejpřiměřenějš své činnosti duševní: pro národní ho- spodářství, z něhož zamýšlel habilitovat na universitě pražské. Ale úmysl Riegrův reakce zmařila. Přet to, že po odborném vzdělání pařížském pod- nikl ještě studijní cestu do Anglie a Skotska. přes to, že hned, jakmile se vrátil do Prahy. v lednu 1851 předložil svůj spis habilitační. německý senát universitní jej odmítl a mini- sterstvo nepotvrdilo z důvodů politických. kroměřížský řečník nemohl býti za reakce učitelem akademickým. Rieger tedy zatím zcela se oddal literatuře, a vrcholem té čin- nosti byla první česká encyklopaedie, jež za- čala vycházetí koncem let padesátých, velký „Slovník Naučný“.
Riegrův Rieger Přet Vídeň Kroměříž Nout Belgie Paříž Anglie Skotsko Praha
23 article
Účelem národohospodářských studií Rie- grových byl zevrubný důkaz, že Rakousko. jakožto stát především rolnický, směřovati má hlavně k uvolnění kapitálu na melioraci půdy, v níž posud tkví velké, ale mrtvé, ra- cionálně nezužitkované bohatství národní Thema habilitačního spisu Riegrova pak, „O statcích a pracích nehmotných jich významu i postavení v národ- ním hospodářství“ (v Praze 1850), byla odpověď na otázku, „mají-li statky a práce ne- hmotné neboli duševní pokládány býti za vý- robné čili níc“, a to odpověď — proti slav- nému Angličanu Adamu Smithovi a jeho ško- le kladná, kterou Rieger, podle soudu tehdej- ší odborné kritiky (ČČM 1850, 461) podává
Riegrův Angličan Smith Rieger Rakousko Praha ČČM 1850
24 article
se skvělou výmluvností a přesvědčivostí, tal že studie jeho prohlášena byla za skutečný vědecký čin. Za pokrokovým „zpozemštěním“ se nese také účast dra. Josefa Jana Rodomil Čejky. Nebeského věrného druha a literár- ního rádce Boženy Němcové. Josef Čejka, narozený v Rokycanech 1812 byl z našich vynikajících odborníků lékař- ských. Ještě po promoci 1837 odešel z Prahy do Vídně, aby za vedení proslulých učitelův universitních, rodáků našich Rokytanskéh a škody, zdokonalil se ve svém oboru. Čejka který zastával funkci lékařskou v pražsk trestnici, r. 1848, kdy byl zvolen i poslancem se habilitoval na tehdejší universitě, a r. 185. dosáhl profesury, ve kterémžto postavení pů sobil do předčasné smrti r. 1862. Čejka však nebyl jen vynikající odborník. jak svědčí řada jeho učených prací (latin- ských, německých i českých), z nichž také širší pozornosti došly pokusy o české ná- zvosloví lékařské (1856), nýbrž z na- ších nejvzdělanějších literátů vůbec, sleduje při své výborné znalosti zejména západních řečí a literatur světových, při svém zanícen pro všeliký pokrok ducha v konání, věděn a umění, a při svém vzácném jemnocitu roz- voj naší slovesnosti po všech stranách. Čejka již r. 1845 pro svůj známý rozhle byl určen za redaktora „Všeobecné encyklo paedie“, kterou Matice Česká chystala se vy- dávati po horlivém úsilí Fr. Palackého (pod- nik se opozdil, jak víme, o patnáct let, kdly se ho ujal dr. Rieger) Čejka byl z prvních, kteří volali po če- ském Shakespearovi, a když Matice Česká r. 1854 jala se vydávati veškerý dramatický odkaz velkého Brita, první svazek tvořil vý- borný tou dobou překlad „Antonia a Kleo- patry“, jejž následovalo ještě devět překladů dramat jiných. Čejka soustavně a důmyslně zabýval se také kritikou literární a kritikou hudební
Josef Jan Čejka Němcová Palacký Rieger Shakespeare Brito Antonius Rokycany Praha Vídeň Francie
25 article
„Květy“ a „Č. Včela“ pravidelně přinášely Čej- kovy znamenité hudební referáty, a zpraco- vání rozličných spisův o theorii hudby vyšla z Čejkova pera. Známou předbřeznovou sbír ku vlastenských zpěvů „Věnec“ redigova právě Čejka. Vedle překladů ze Shakespeara paks dr. Čejka literatuře naší zavdéčil svěžími barvitými překlady španělských romancí, kte ré spolu s převody svými Václav Nebeský důvěrný přítel Čejkův, vydal po smrti Čejkově r. 1864 („Kytice španělských romancí“ . Rozmyslná, všestranná vzdělavací čin- nost Čejkova zvláště dobře působila za se vřených let obnovené reakce. Všude sympa ticky se hlásí Čejkovo nezměněné stanovisko pokrokové. Dotkněme se jen jednoho projevu jeho za všechny ostatní. Oznamuje na př. v Časopise musejním (1850, 269) zčeštění Paulického populárn knihy „Domácílékař“ od Antonína Jung- manna, s takovou vervou a znalostí věci pro- mlouvá o vznešených zásadách pravého po- pularisováni věd, jehož měl by se od- važovati toliko mistr svého oboru a misti formy, o moderním literárním industrialismu a barnumství, a o krásných, ryze lidských cílech a úkolech vědy lékařské, že myšlenky takové v tehdejším tisku našem jsou pravým překvapením. Zničující satirou Čejka potírá starou školu lékařskou, založenou na nedo- statečné empirii a kusém materiálu průvod ním, a s apoštolským ohněm horlí proti vše- likému tragikomickému mastičkářství „Podle nepodstatných, plachých, ačkoli do očí bijících zevnějších znaků,“ praví dr. Čejka. „vymýšlely se mnohonásobné choroby a jic odrůdy a jmenovaly se léky sobě často kři- klavě odporující, jimiž se ztracené zdraví na- vracovalo, jak o tom také u dra. Paulického psáno jest, kde i hojnost zkušených medika- mentů se všemi svými cnostmi a vlastnostmi se nachází. Neblahonosné učení lékařské svedlo
Čejkův Čejka Shakespeare doktor Domácílékař Jung
26 article
lid k lehkomyslnému pohodlí a k liché dů- věře, že každá bolest má svou milostivou mastičku, každá nemoc svůj hojivý lék.“ Proti tomu názoru Čejka rád by bojoval sterými jazyky. Kde spatřuje kořen zla, ukazuje jeho hlasité volání: „Postarejme se o kouzelne zrcátko, které by nám ukázalo obrázek porouchaného života od kolébky až do nej- poslednější nemoci. Co zanedbali rodičové. co syn jejich, co obec, co stát? Kde jsou ve- řejné lázně a koupele, aby smyly nečistotu chudiny a otevřely průduchy kožní; kde máte síně a zahrady, abyste vyvinuli svalstvo ve- škeré v slíčné harmonii a nabyli i krásy síly; kde jsou čisté byty, kde skrovnost v jí- dle a pití? Co se kořalkou po mnohá léta zkazilo, nedá se dryákem za den napraviti co v labužnickém přepychu zhynulo, nedá se Karlovarskými vodami zkřísiti. Neblahá ruka, která se pustila do skládání receptů půl — i celoloketních! Komu blaho lidstva na srdci leží, nechť se přidruží ke druhům stejného smýšlení, aby zároveň s nimi, pustíc mimo zebe flastry a mixtury, pušťadla i baň- ky, bojoval o napravení sociálního stavu našeho. Jedna plovárna, jeden ústav tělo- cvičný, ba jedna louka s míčem a palestrou vydá více, než celý „Domácí lékař“
Čejka
27 article
V tomto volání Čejkově slyšíme celý směr času, který pro ideu nezanedbává hmo- tu, sklon jeho k reálnosti, ke zdravým, při- rozeným podmínkám životním, k odstranění falešné výchovy a k nápravě porušené rovno- váhy společenské. Čejka vyzývá veškerou společnost, aby pečovala nejen o čistotua zdraví duše, ale též o sílu těla, o rozřešení otázky zdravých městských příbytků, „o ule- vení zoufanlivé starosti a nouze, o lásku ku práci a při lásce k ní o její dostatek... Tisí- ceré jsou cesty vedoucí,“ pěkně praví dr. Čejka, „ale všecky sbíhají se v jednom jediném středu humanismu t. j. lásky k celému člověku“.
Čejkův Čejka Tisý