1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 5. června 1913.
Praha
4
masthead
Na ranní a večerní liaty
Na ranní a večerní liaty
předplácí se
V Praze v admíhistracli
na měslc
na čtvrt lota . . 6 K —k
s dvojí donáškou
na měste.
na čtvrt lsta
kali
na měsi, Ve flIálkách
Praha
5
masthead
Poston 9 K a
Poston 9 K a
na čtvrt ieta . . . . 2 K s0
na měsie.dvojí zásilkon
n rti: . ke
7
masthead
V drobném !. dejir
ranní čislo o zopě
za s
večerní
za a
Ve fliálkách na venkově
ranni dislo
večerní . . . .
Inuoráty
plati se hotově napřen
Předplacení a insorty příjíma
administrace v Marianské ul., 3
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna a oxpodlne
„Národních Llstů“
Rukopisy se navraceu
národní Llstus
9
article
V Praze, 5. června.
Doufejme, že třenice, které se objevily
nezi srbskými a bulharskými vojsky u Štipu,
nebudou mít pokračování, že se osvědčí opti-
mistická nálada, kterou projevily vůdčí kruhy
po schůzce Gešova a Pašiče v Suchově u Ca-
ribrodu. O čem se tam oba státníci dohodli
naznačuje nám poloúřadní srbský pramen:
Na schůzce Pašič a Gešov dohodli se o t-
čelnosti schůze čtyř ministrů-presidentů spo-
jených vlád ku předběžnému ujednání v ně-
kterém městě balkánském — schůze bude prý
v pátek v Solunu — a potom o vlastní poradě
v Petrohradě. Na schůzce v Suchově nemlu-
vilo se o podrobnostech, ale i to, že se dohodl
potom, co Srbové vyslovili požadavek změny
smlouvy, znamená velký krok ke smírné do-
hodě o rozdělení sporného území. Zprávy, že
Bulhaři si osvojili srbské hledisko, vezmou-li
Srbové větší část tureckých dluhů na sebe.
jsou vymyšleny. Veřejné mínění srbské se bojí
aby protahováním se nedostala celá záležitos
do té situace, do které upadly ostatní společ
né záležitosti, když po projevené dobré vůl
k míru a dohodě na Čataldži šli do Londýna.
kde se znovu rozešli. Toho třeba se bát v tom
případě, jestliže solunská porada spojenců ne-
vykoná se bez odkladu. Tato porada čtyř spo-
jenců bude základem budoucímu poměru.
Pašič
Gešov
Suchův
Srba
Bulhar
Praha
Suchov
Ca
Petrohrad
Londýn
10
article
Porady o vyřízení balkánských záležitost
konají se teritoriálně trochu rozptýleně. O bu-
doucích hranicích albanského státu, o staleté
příslušnosti Egejských ostrovů jedná se na po-
radách v Londýně, o finančních otázkách
Turecka a balkánských spojenců, o rozdělení
tureckého dluhu a nových půjčkách jedná se
v Paříži v mezinárodní finanční komisi,
změně hranic mezi Rumunskem a Bulharskem
jednalo se v Petrohradě. Teď ještě tedy
k tomu přistoupí porada v Solunu o rozdě-
lení dobytých území a nové smlouvě mezi
spojenci nebo — o definitivním rozchodu
Skončí-li solunská porada příznivě, bude zpe-
četěna porada v Petrohradě. Ubohý Da-
nev, který po všech těchto po širé Evropě
roztracených městech jezdí, letos asi hodně
nabažil se cestování. Převezme-li teď ještě po
Gešovu vedení kabinetu nebo aspoň minister-
stva zahraničních záležitostí, bude se moc
těšit na parné léto.
Demise Gešova je zřejmým důkazem, jal
málo je ochoty v Sofiji k ústupu. Stále se od-
volávají na starou smlouvu. Srbský Pašič jim
sice odpovídá jako Mařenka v „Prodané ne-
věstě“
Mařenka
Londýn
Turecko
Paříž
Rumunsko
Bulharsko
Petrohrad
Evropa
11
article
„My na smlouvu nic nedáme,
my tu smlouvu roztrháme.
ale Bulharsko ústy svého předního básníka
Vazova prohlašuje: „Smlouvu nebo válku!“
»Osud je nyní v rukou bulharské vlády, po pří-
padě v rukou bulharského krále. Dohodne-lise
Bulharsko pokojně se Srbskem a Řeckem, vy-
jde-li též Řecko a Srbsko vstříc Bulharsku
snad vzájemnými ústupky docílí se dohody
Odvolají-li se ve svém sporu na „poslední dů-
vod“, musilo by Bulharsko zahájiti boj, poně-
vadž i Srbsko i Bulharsko jsou „beati possi-
dentes“, kteří mají celé sporné území ve svých
rukou.
Jest mnoho výstražných znamení, která
mluví pro to, aby se spojenci za každých okol-
ností dohodli. Situace balkánských států není
zabezpečena pro každý případ. Bolesti srbské
jsou známy. Ani Bulharsko, které vítěznou
válkou dosáhne skoro úplného sjednocení své-
ho národa, nemůže v budoucnosti hrát jen na
svou pěst. V Rumunsku prof. Sorga doka-
zuje, že za války mezi Srbskem a Bulharskem
by Rumuni nemohli zůstat nečinnými, poně-
vadž nemohou připustit, aby Bulharsko příliš
vzrostlo na úkor Srbska. Řecko nalézá horli-
vého podpůrce vůči Bulharsku v Německu,a
německý vyslanec v Sofiji velmi důrazně prý
brání řecké zájmy v Solunu. Patrně tím způ-
sobem se projevuje součinnost Berlína s Vídní.
Rusko a Italie domlouvá Bulharsku, aby se
snažilo vyrovnat se Srbskem, protože nebude
výhodno ani pro Bulharsko, začnou-li balkán-
ské spojence rozdělovat velmoci. Bulharsko
prý vzalo v úvahu tyto domluvy a tak na so-
lunské poradě budou se radit o rozdělení
území podle poměru k dosavadnímu rozsahu
obou států.
Vazov
Rumun
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Rumunsko
Německo
Berlín
Vídeň
Rusko
12
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Před válkou srbsko-bulharskou.
Ze Sofije, 5. června. („Reichspost“.) Krá
neučinil v ministerské krisi dosud žádné roz-
hodnutí. Gešov podal demisi, aby poskytl pří-
ležitost k utvoření „velkého ministerstva', ka-
binetu koaličního, ve kterém byla by zastou-
pena také oposice. Dojde na velmi vážná roz-
hodnutí, za která nemůže přijmouti zodpověd-
nost jenom jedna strana, nýbrž celý národ.
Demise kabinetu Gešovova je nejvýznačněj-
ším příznakem vážností poměrů. Očekáván
návrat předsedy sobrání dra. Daneva, aby
učinila se rozhodující usnesení. V jakém smě-
ru dopadnou, o tom není žádné pochyby. Bul-
harsko za žádné podmínky neustoupí od
splnění spolkové smlouvy. Nepovolí-li Srbsko
v posledním okamžiku, je válka neodvratnou.
Není ještě jisto, kdo se postaví v čelo „vel-
kého kabinetu“. Není však vyloučeno, že Ge-
šova vystřídá Danev. Vyjednávání s Řeckem
nevedlo k žádnému uspokojujícímu výsledku.
Rusko postavilo se zcela otevřeně na stranu
Srbska proti Bulharsku a ruský vyslanec Ne-
kludov pokouší se všemožně, aby příměl Bul-
harsko ku povolnosti. Ve zdejších vojenskýc
Gešovův
Balkán
Srbsko
Řecko
Rusko
Bulharsko
13
article
kruzích se soudí, že válka vypukne nejdéle
ve 12—14 dnech. Srbové opustili posice po
bezvýsledném odpori
Ze Soluna, 4. června. (K. k.) Generá-
Ivanov, jehož poslání bude skon-
čeno po podepsání smlouvy, uza-
vřené s náčelníkem řeckého ge-
nerálního štábu Dusmanisem, dle
níž bude se trvatina vojensky nyn
obsazených posicích až do defi-
nitivního vyřízení ohraničovac
otázky, odjede zítra ráno zvlášt-
ním vlakem do Sěru.
Ze Soluna, 4. června. (K. k.) Bulharské
úřady budou za několik dní používati v Bul-
harsku obvyklých celních sazeb na zboží ze
Soluna.
Ze Sofije, 5. června. („D. Volksblatt“
V parlamentních kruzích se proslýchá, že vůd-
cové oposičních stran prohlásili králi Fer-
dinandovi souhlasně, že účast parla-
mentní oposice na rekonstrukei
kabinetu byla by jen tehdy možna, kdyby
dány byly naprosté záruky, že Bulharsko za
žádných okolností od svých požadavků v pří-
čině makedonského území neupustí.
Z Bělehradu, 5. června. („N. F. P.“) „Poli-
tika“ oznamuje, že ministerský předseda Pa-
šič, když se ho velitelství armády po srážce
bulharského a srbského vojska u Ištipu tá-
zalo, jaká opatření mají se učiniti proti po-
stupu bulharského vojska, prohlásil: „Srb-
ská armáda má povinnost hájiti
srbské hranice.“
Z Bělehradu, 5. června. („Reichspost“.)
„Mali Journal“ oznamuje, že v poslední době
udály se mezi bulharským a srb-
ským vojskem v Makedonii opět-
ně srážky. Situace nabývá každé
hodiny kritičtějšího rázu.
Srba
Ivanov
D Volksblatt
Srb
Soluna
Bulharsko
Bělehrad
Makedonie
14
article
Finanční komíse pařížská.
Z Paříže, 4. června. (K. k.) (Dokoně.) Srbský de-
legát Vesnič, doven zástupců balkánských států, dě-
koval rovněž za pohostinství Francie a prohlásil
že úprava finančních otázek jest rovněž ve vzájem-
ném zájmu válčících ze včerejška a jak doufá,
přátelů od zítřka, jakož v zájmu neutrálních moc-
ností. Se zřetelem na své životní zájmy a svá prá-
va prohlašují spojené vlády slavnostně, že ctí prá-
va ostatních národů a že jich chtějí dbáti též i n
dále. Vesnič projevil svoji úctu před Francií, jako
před rytířem práva a vyslovil vřelou pochvalu
Pichonovi. Všichni přítomní delegáti přistoupili pal
na návrh stran volby Pichona čestným předsedou
a Margeria předsedou. Margerie převzal před-
sednictví, žádat delegáty o jejich blahovolnou pod-
poru a ubezpečil, že si dá záležeti, aby osprave-
dlnil důvěru, kladenou v zástupce, že upraví hospo-
dářské a finanční problémy, vzniklé posledními
událostmi na Východě. Předseda navrhl pak, aby
správcem sekretariátu byl jmenován francouzský
konsůl Ponsot a tajemníkem velevyslanecký
ataché Markovič ze srbské delegace a finanění
inspektor Kiazim bej z turecké delegface. Pi-
nanění komise se usnesla, aby první schůze ko-
řána byla v pondělí o 10. hod. dopol.
jítlegát
Vesnič
Pichon
Margerie
Paříž
Francie
Vesnič
15
article
Události v Uhrách.
Ministerská krise.
Události v Uhrách.
Ministerská krise.
Z Vídně, 5. června. (K. k.) Uherská te-
legrafní korespondenční kancelář oznamuje
z Vídně: Ministerský předseda dr. šl. Lukacs
přijal dnes v 9 hod. dopoledne návštěvu mini-
stra honvedů pol. podm. barona Hazaie
ministra pro Chorvatsko Josipovicha
kteří podepsali žádost uherské vlády za de-
misi. V 11 hod. dopoledne dostavil se minister-
ský předseda Lukacs k Jeho Veličenstvu do
Schönbrunnu k soukromému slyšení, v němž
předložil žádost za demisi celé vlády. Ministr
honvédů vrátí se dnes odpoledne do Pešti, po-
něvadž slavnosti na počest bavorského prince
vladaře jsou skončeny.
Fejérváry rozmrzen.
Z Pešti, 5 června. Spolupracovník listu „Vi-
lág“ byl dnes přijat bar. Fejérvárym v jeho
vídeňském paláci. Bar. Fejérváry prohlásil, jže
nemá pražádné chuti vstoupiti opět
do politického života. „Mohu však říci“
pokračoval — „že bych byl raději ministrem na
Kamčatce, než v zemi, kde vynášeny jsou takové
rozsudky, jako v procesu Désyho. Vláda byla
povalena, ale díků za to nesklidí nikdo. Mohu
říci, že s Redlovou aférou jest rozsudek v pro-
cesu Lukács-Désy nejchoulostivěí-
ším překvapením, které bylo v poslední době
monarchovi připraveno. Za takovýchto poměrů
nemám pražádné chuti maďarské slovo slyšeti, tím
méně pak maďarsky mluviti.
doktor
Lukacs
Hazaie
Josipovich
Redlův
Désa
Uhry
Vídeň
Chorvatsko
Schönbrunn
Pešť
5 červen
Kamčatka
16
article
Demise rěckého guvernéra.
Z Peští, 5. června. Guvernér Rěky přiby
do Pešti a podal vládě žádostí za propuštěnou.
Vyloučení a pokutování oposičních poslanců.
Z Pešti. 4. června. (K. k. uh.) Imunitní výbor
poslanecké sněmovny konal dnes schůzi a usnesl
se po výslechu několika svědků, navrhnouti po-
slanecké sněmovně, aby patnáct poslanců
mezi nimi Julius šl. Justh. hr. Pave
Bathiany a Polonyi, byli pro hrub
porušení důstojnosti sněmovny vy-
loučeni každý na pět dnů ze schůzí
aby byli odsouzeni k poněžité pokutě denně 20
korun po dobu vyloučení. Proti posl. Ondřeji
Rathovi navrhl výbor peněžitou pokutu 500 K
Projednání srážky mezi posl. Hědervárem a setní-
kem parlamentní gardy Görem bylo odročeno.
Rěky
Julius šl
Justh
Polonyi
Rath
Gör
Pešť
poslanecký sněmovna
18
article
Z Pešti, 5. června. (K. k. uh.) Posl. L ehel-
Héderváry poslal k vyřízení své dnešní srál-
ky a velitelem parlamentní stráže setníku Gerč-
ovi své zástupce.
Z Pešti, 4. června. (K. k. uh.) Pro urážlivý
výrok hr. Michala Karolya v záležitosti
koupě varpalatonského statku žádal ministr orby
hr. Bela Serenyi svými sekundanty knižetem
Gezou Odeschalchim a Pavlem Beötthym
na hr. Karolvovi zadostučinění. Hr. Karolyi
jmenoval svými zástupci hrabata Julia Andras-
se a Mořice Esterhazyho. Tito 4 zmoc-
něnci budou během dnešní noci v národním kasině
jednati o vyřízení této záležitosti.
Posl
Héderváry
Michalus Karolya
Bela Serenyi
Pavel Beötthy
Karolv
Karolyi
Andras
Esterhazy
Tito
Pešť
Hradec
Geza Odeschalchim
19
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
20
article
Vypsání úpravy labské v Poděbradech.
Vypsání úpravy labské v Poděbradech.
Z Vídně, 5. června. (Zvláštní telefonická
zpráva „Národních Listů“.) Dnešní „Wiener-
Zeitung“ vyhlašuje výpis úpravných sta-
veb na Labi v obvodu města Podč-
brad s podáním ofert do 11. července 1913
a s rozhodnutím do 9. srpna 1913. Řízení zadá-
vací vztahuje se na úpravu řečiště, zajištěn
břehů a hrází, stavbu cest, náplavek, nového
jezu a zabezpečení pilíře mostního.
Rozpočtený obnos není sice udán, činí
však přibližně 2.800.000 korun.
že dospělo ku stavbě této v době hospo-
dářsky tak nepříznivé, kdy povolené úvěry
byly vyčerpány, je zásluhou Českéh
klubu na radě říšské za specielního přičinění
posl. dvor. rady dra. Hráského.
Návrh zákona na definitivu okresních
školních inspektorů pochován.
Z Vídně, 5. června. (Zvláštní telefonická
zpráva „Národních Listů.“) Vyučovací výbor
konal dnes plenární schůzi za předsednictví
posl. dra. Tobolky. Hlasovalo se o § 2., v
kterém jedná se o postupových poměrech o-
kresních školních dozorců. Při hlasování vel-
kou většinou přijat návrh sociálně-demokra-
tického posl. Gl5ckela, aby okresní školní
dozorci, kteří jsou jmenováni v IX. třídě diet-
ní, po dalších 7 letech definitivního úřadování
postoupili do platů VIII. a nadále po
dalších 10 služebních letech do platů VII.
hodnostní třídy.
Zástupcové vlády před hlaso-
váním odešli vyslovivše se prot
návrhu posl. Glöckela jako nepři-
jatelnému. Následkem tohoto hlasování
zpravodaj posl. Kasper vzdal se refe-
rátu. Místo něho byl zvolen posl. P. Lon-
dzin, který v nejbližší schůzi bude, počínajíc
§ 3., referovati. K § 2. přes odpor vlády byly
přijaty také různé dodatky, týkající se funk-
čních přídavků okresních školních dozorců.
Hráský
Gl
Kasper
P Lon
Poděbrady
Vídeň
Podč
Českéh klub
WienerZeitung
21
article
Bavorský prine vladař ve Vídní.
Bavorský prine vladař ve Vídní.
Z Vídně, 4. června. (K. k.) Prine vladař vy-
konal dnes dopoledne u německého velvyslance
svob. pána Tschirschkého a jeho choti ve velevy-
slaneckém paláci delší návštěvu a odevzdal vel-
vyslanci svoji podobiznu s podpisem v drahocen-
ném rámci. Bavorský státní ministr šl. Hertling
vykonal dopoledne návštěvu u zahraničního mini-
stra hr. Berchtolda, ministerského předsedy hr
Stärgkha, německého velevyslance svob. pána
Tschirschkého a bavorského velevyslance svob.
pána- Tuchera.
Během dne odevzdal prine vladař navštívenku
u prvého nejvyššího hofmistra knížete Montenuova.
zahraničního ministra hr. Berchtolda, ministra vo-
jenství pol. zbroj. ryt. Krobatina a ministerskéh
předsedy hr. Stürgkha.
Z Vídně, 5. června. (K. k.) Včera odpoledne
navštivil bavorský princ vladař Ludvík s chotí Ja-
derskou výstavu. Protektor výstavy pan arcivé-
voda František Ferdinand sám přijal vznešené
hosty, jichž návštěva neměla oficielního rázu,
provodil je výstavou, která došla nejvyššího uzná-
ní prince vladaře a jeho choti. Ve 3 hod. 15 min.
odpol. přijel pan arcivévoda František Ferdinand
s družinou k jižní bráně Rolundy. Pan arcivévoda
který byl oděn v uniformu generála, byl přijata
uvítán předsedou výstavy drem. šl. Derschattou.
Tschirschký
Hertling
Berchtold
Stürgkh
Ludvík
František Ferdinand
Vídeň
22
article
Pan arcivévoda vyptával se ihned na návštěvu vy-
stavy. Předseda výkonného výboru cís. rada dr.
šl. Hortenau sdělil, že výstavu dosud navštívilo
560.000 lidí. Pan arcivévoda odpověděl, že jest po-
těšen touto krásnou návštěvou a doufá, že návštěva
potrvá. Pan arcivévoda prodlel skoro 1/4 hodiny
v rozhovoru s drem. šl. Derschattou. Na to pozdra-
vil pan arcivévoda své vznešené hosty před jižním
portálem Rotundy a představil jim předsedu dra.
šl. Derschattu a cís. radu šl. Hortenaua. Na to do-
provodil vysokké panstvo do Rotundy, kde počínaje
oddělením válečného loďstva osobně jim ukazoval
a vysvětloval nejzajímavější objekty. Na to vedl
pan arcivévoda prince vladaře a choť k oddělení
pobřežního dělostřelectva a odtud do výstavy jižní
dráhy, která vzbudila podiv vznešených hostí.
Delší dobu prodleli vznešení manželé a pan
arcivévoda před nádhernými akvarii přírodověde-
ckého oddělení. Arcivévoda vedl pak prince vla-
daře výstavou geologického říšského ústavu do
faunistického oddělení a odtud historickým oddě-
lením a výstavou lázní a léčebných míst. Západní
branou Rotundy vstoupili vznešení hosté do vý-
stavního parku, kde rovněž byly prohlédnuty nej-
zajímavější výstavní objekty. Když prine vladai
s chotí a arcivévoda několik minut po 5. hodině
opouštěli výstavu, provolávalo jim četně shromáž-
děné obecenstvo bouřlivě „slávu
doktor
23
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 5. června. [K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muie: Císař udělil dědičnému členovi uherské
sněmovny magnátů hr. Josefu Telekovi hodnost
tajného rady. — Ministr spravedlnost
povýšil kontrolora věznice zemského soudu v Pra-
ze Rudolfa Hrubeše do IX. hodnostní třídy. —
„Wiener Ztg.“ uveřejňuje nařízení ministerstva
orby po dohodě s ministerstvem kultu a vyučo-
vání z 24. května 1913 o částečné změně
zatímního nařízení z 27. května 1903 o ko-
nání zkoušek způsobilosti pro kan-
didátky učitelských míst na rolni-
ckých hospodyňských školách.
Nový parník v Terstu spuštěn.
Z Terstu, 4. června. (K. k.) Dnes dopoledne
spuštěn byl v Akciové loděnici sv. Rocha v Milji
u Terstu na vodu nákladní parník „Numidia“, vy-
budovaný tamže na účet firmy Tripkovičovyv
Terstu.
Zabavená zásilka ručnic pro odpůrce irské
samosprávy.
Z Londýna, 5 června. (.Zeit“.) Unionistický
tisk vyvozuje ze zabavení 600 ručnic přístavním
celními úřadníky v Belfastu velkou sensaci. Zásil-
ka tato dokazuje prý, jak vážně v provincii ulster-
ské připravují se ke konečnému boji proti irské
samosprávě. Zabavené zbraně jsou zcela moderní
lze jich výhodně použití a mají známku výroby na
pevnině. V Belíastu způsobilo zabavení zbraní po-
chopitelný rozruch. Celá věc vypadá v šak
spíše jako podařená reklama ulster-
ské strany, která se zabavením tím počítala.
Zásilka došla z Manchestru, nebyla adresována
žádné určité osobě, nýbrž měla ležeti ve skladišti.
až si — někdo pro ni přijde. Byla to tedy nepo-
chybně jenom vypočtená komedie unionistů v
Ulsteru na zastrašení vlády a vůbec rozhodujícíeh
kruhů.
Wiener Ztg
Telek
Hrubeš
Roch
Vídeň
Terst
Milja
Londýn
5 červen
Belfast
Ulster
uherský sněmovna
Tripkovičovyv
25
article
Nový starosta v Petrohradě.
Z Petrohradu. 4. června. (K. k.) Městské za-
stupitelstvo zvolilo bývalého ministra vyučování
Ivana Tolstého, starostou petrohrad-
ským za Šubina Pozdějeva, jehož volba byla pro-
hlášena vládou za neplatnou.
Tolstý
Šubin Pozdějev
Petrohrad
27
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. zpr. „Nár. L.
Z Vídně, 5. června.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.)
Hned počátkem schůze povstal za vše-
obecného napětí celé sněmovny ministr
zeměbrany s v. p. Georgi, aby odpově-
děl na všechny dotazy, podané písemně a též
ústně v příčině sebevraždy plukov-
níka Redla. Celá sněmovna ho posloucha-
la. Byl často přerušován. Z počátku hlučným
potleskem a pochvalou, když slovy rozhořče-
nými odsuzoval a zatracoval zradu, spácha-
nou jmenovaným důstojníkem na vojsku a na
monarchi. Později přerušovali ho místy soci-
ální demokraté, hlavně Diamand, Leuth-
ner, Hillebrand, Němec a Haber-
mann. Prohlášení, které učinil ministr ze-
měbrany jménem společného ministra vojen-
ství Krobatina, vyvolalo dojem pravdomluv-
nosti — ale jenom částečněl Sněmovna
nezhostila se obavy, že bylyještěleck te-
ré momenty utajeny. Velmi zajímavou
byla část, věnovaná sebevraždě Redlově. Je-
ště zajímavější pak bylo přiznání vojenské
správy, že Redlzrazoval věci velmo-
cem několika, že elaboráty, týkající se
postupu, zrazovati nemohl a že vůbec zrazoval
teprve od března minulého roku. Také nega-
tivní čili popírané momenty vyjádření mini-
strova způsobily všeobecnou pozornost. Když
domluvil, učiněn byl posl. Němcem návrh.
aby o prohlášení ministra konala
se debata. Návrh ten byl však zamít-
nut. Posl. Budzinovski, zpravodajme-
šiny finančního výboru, skončil svou řeč po
několika minutách. Po něm mluvil druhý zpra-
vodaj rusínský posl. Glombiňs ký
George
Redl
Hillebrand
Němec
Haber
Redlův
Posl
Vídeň
poslanecký sněmovna
28
article
Ministr zeměbrany o Redlově aféře.
Z Vídně, 5. června. (K. k.)
Ministr zeměbrany, generál pěchoty svo-
bodný pán Georgi ujal se na počátku dnešn
schůze poslanecké sněmovny slova a pravil-
Odpovídaje na všechny od 29. t. m.
podané dotazy a interpelace na pana
předsedu poslanecké sněmovny v
vyzvědačské aféře Redlově, mám z
čest na základě sdělení Jeho Excelence pana mi-
nistra vojenství a v příčině domnělé součinnosti
pana generálního advokáta dra. Pollaka ve vojen-
ském soudním řízení po dohodě s Jeho Excelencí
panem ministrem spravedlnosti prohlásiti: Je to
nejtrapnějším momentem mé dlouhé služební doby.
že mi úřad ukládá smutnou povinnost promluviti
o případu, jejž bych pln studu nejraději zastřel
hustou, neprůhlednou clonou. Přes to buďte, vele-
ctění pánové, ujištěni, že budu bezohledně
přímým. [Pochvala.] Velké rozechvění, jež se
zmocnilo veřejnosti vzhledem k politováníhodné
zemězradě plukovníka Redla, je velmi pochopitelno
a tím pochopitelnější, čím bližší je jednotlivci váž-
nost a čest armády a leží na srdci hlaho vlasti, a
čím závažněji a nebezpečněji posuzují se v široké
veřejnosti zprávy, dosud rozšířené, v řadě podrob-
ností nesprávné, o vyzvědačské aféře, o níž se
zde mluví. Přání lidového zastupitelstva, dostati
vysvětlení, je tudíž nejen oprávněno, nýbrž i velmi
přirozeno. Nemám slov, abych hanebnost činu do-
statečně přibil na pranýř. Neboť je-lí už vyzvědač
sám o sobě opovrženíhodným, je zrádce na nej-
vyšším veliteli, jemuž přísahal věrnost, na vlastní
vlasti a svých soudruzích výlupkem vši špatnosti
Redlův
George
Pollak
Redl
Vídeň
poslanecký sněmovna
29
article
(Hlučná pochvala.) Zločinec sám se odsoudil, jeho
smrt však není pro strašlivost jeho viny žádným
usmířením. (Hlučná pochvala.)
Dovolte, velevážení pánové, abych pominu
četné podrobnosti, zprávy, domněnky a závěry
které byly přineseny a podrobně projednávány
v tisku, a uvedl hned konkretní data, jak byla
zjištěna dle dosavadního vyšetřování a jež mi
byla ministerstvem vojenství na můj dotaz ješt
před skončením vojenského soudního vyšetřování
sdělena, se souhlasem, abych jich použil k od-
povědi vznesených na mne interpelací a dotazů.
Podávaje slavné sněmovně vylíčení případu, jak
byl zjištěn dle dosavadního vyšetřování, musím již
nyní vytknouti, že od chvíle, kdy byla prokázána
vina plukovníka Redla, vojenské orgány, pověřená
touto službou, horečně pracovaly, aby případ
osvětlily v jeho celém dosahu všemi směry. Pro
toto vyjasnění bylo třeba vyšetřován
mnohým směrem ve Vídni a v Praze,
které vyžadovalo několika dní. Zdůrazňují tato
data zvlášť, poněvadž je tím vyvrácena často pro-
nášená výtka, že vojenské úřady chtěly záležitosti
zakřídovati. Důvěrným sdělením byla kan-
celář generálního štábu, pověřená vedením vyzvě-
dačských záležitostí, upozorněna na jisté události
z nichž se dalo souditi na vyzvědačství. Tato vo-
jenská kancelář vynaložila po delší dobu všechno
aby vypátrala vinníky, dostala však teprve
24. května asi v 6 hodin večer překva-
Pující zprávu a důkaz, že plukovník
Redl je hledaným zlečincem.
Redl
Vídeň
Praha
30
article
Od tohoto okamžiku byl Redl pod nejpřísněj-
ším dohledem, aby mohl býti usvědčen. Odpoledne
téhož dne přijel automobilem z Prahy do Vídně
ubytoval se v jistém hotelu ve vnitřním městě
ztrávil večer v restaurantu s generálním advoká-
tem drem. Pollakem, kterého znal od dřivějška
kterému ohlásil svůj příjezd. Tam učinil plukovnik
Redl zmíněnému generálnímu advokátovi překva-
pující sdělení, že se prohřešil proti morálce a sta-
vovské cti a že jest střežen. O povaze svého po-
klesku nepodal však žádného bližšího vysvětlení
Obmezil se jen na to, že požádal generálního advo-
káta, aby mu opatřil revolver za účelem samo-
vraždy. Tuto žádost generální advokát samozřejmě
odmitl, načež plukovník Redl projevil přání, aby
mu u policejního presidenta nebo u správce státně
policejního oddělení vlád. r. Gavera vymohl dovo-
lení k návratu do Prahy. Tomuto přání generální
advokát vyhověl a to proto, poněvadž vzhledem
k rozrušenosti plukovníkově a jeho nesrozumitel-
nému sdělení měl obavy, že plukovník Redl stal se
náhle choromyslným. Dr. Pollak spojil se telefoni-
cky s vlád. radou Gayerem, vylíčil mu stav plu-
kovníkův a ptal se ho, zdali by neměl býti dopra-
ven na psychiatrické oddělení. Vlád. r. Gayer mu
poradil, aby působil uklidňujícím způsobem na
Redla a pohnul ho k tomu, aby se odebral domů.
Redl
Pollak
Gaver
doktor
Gayer
Praha
Vídeň
31
article
To se také podařilo a kolem 1/211. hod. v noci roz-
loučil se dr. Pollak před hotelem s plukovníkem
Redlem, aniž se od něho dozvěděl něco určitého
o jeho záležitosti.
Po této době neviděl již dr. Pollak plukovníka
a jsou tudíž úplně smyšleny zprávy, že se jmeno-
vaný generální advokát súčastnil úřadních kroků.
které byly zahájeny proti plukovníkovi Redlovi
a na základě jichž pak spáchal sebevraždu. Gene-
rální advokát dr. Pollak nebyl přirozeně členem
vojenské komise, která se zabývala jednáním plu-
kovníka Redla. Také se nijak nesúčastnil úřadního
řízení a nebyl přítomen při žádném úřadním
kroku.
doktor
Pollak
Redl
Genus
32
article
Zatím nařídil v 10 hod. v noci náčelník gene-
rálního štábu zjištění viny a zatčení plukovníka
Redla vojenskou komísí, jejíž ustavení trvalo do
půlnoci, takže ve 12 hod. 30 min. v noci stihla
do bytu plukovníka Redla. Na dotaz u policie do-
stala před tím inormaci, že asi kolem 10. hod. ve-
čer sdělil generální advokát dr. Pollak policejnímu
ředitelství, že večeři ve společnosti plukovníka
Redla, že tento je velmi rozechvěn a oznámil mu,
že se musí zastřeliti, poněvadž spáchal cosi hroz-
ného. Komise našla Redla v jeho pokojí, když se
právě chystal provésti sebevraždu, na níž se dle
všeho rozhodl..
Posl. dr. Diamand: Bez revolverul
Ministr svob. pán Georgi:.... neboť na noč-
ním stolku bylo viděti dýku a na lůžku provaz
Také již napsal Redl listy na rozloučenou svému
sborověmu veliteli a svému bratrovi. Oba dopisy
byly datovány ve 12 hod. v noci. Při vstupu ko-
mise prohlásil Redl: „Vím, proč pánové přicházejí.
citím se vinným.“ Na to byl Redl tázán, co zradil
a měl-li pomocníky. Redl při tomto výslechu při-
znal se k vyzvědačství a zdůraznil, že je provozo-
val teprve v nejnovější době, puzen jsa svojí ne-
blahou vášní. Na otázku, má-li spoluvinníky, odpo-
věděl s určitostí záporně a také prohlásil, že s mi-
stem, které kupovalo od něho vyzrazené věci, měl
spojení jenom šilrované a jeho osoba nebyla to-
muto místu známa. Komise opustila na to hotel.
který byl střežen, aby plukovníkovi byl znemož-
něn útěk. Druhý den ráno byl plukovník Redl na-
lezen ve svém pokojí mrtev.
Redl
doktor
Pollak
Posl
Diamand
George
plukovník Redl
33
article
Posl. Leuthner: Odkud měl revolver?
Svob. p. Georíi: Komise nezavdala tedy
ani příčinu, ani plukovníka nedohnala k sehevraž-
dě, ku které byl podle všech známek pevně od-
hodlán.
Posl. Hilebramd: Mělo se mu v tom za-
Bránit
Svob. p. Georgi: Dne 25. května byla v Pra-
ze vykonána prohlídka v bytu a v kanceláří plu-
kovníka Redla. Prohlídkou nalezených papirů se
zjistilo, že Redl nepochybně provozoval vyzvědač-
ství, že měl také homosexuální styky, a že ze-
jména s poručíkem, svým domnělým synovcem,
měl od delší doby takový styk a že toto poblouz-
nění bezpochyby ho donutilo k vysokým výdajům.
Redlovy podrobné záznanty, které byly v Praze
nalezeny, podaly důkaz, že ve Vídni učiněné při-
znání bylo správné a úplné.
Posl. Leuthner: Přes to nebyl zatčen.
Svob. p. Georgi: Podle všech nalezených
dat ukazuje první stopa vyzvědačství na březen
1912. Musí býti s hlubokým politováním konstato-
váno, že Redl skutečně prodal agentům cizích stá-
tů četné instrukce všeobecného rázu, týkající se
mobilisace branné moci.
Posl. Němec: Států? To jest důležité.
Posl
George
Redl
Redlův
Němec
Praha
Vídeň
34
article
Svob. p. Georgi: Při veškeré závažnosti těto
skutečnosti musí však být konstatováno, že kon-
kretní válečné přípravy z poslední doby (pocho-
dové elaboráty) nemohly býti prozrazeny, poně-
vadž Redlovi nebyly vůbec přístupny.
K okolnosti, o níž při projednávání případu
Redlova ve veřejnosti vynořily se zprávy několi-
kráte, totiž o nápadně velkých finan-
čních vydáních Redlových, poznamená-
vám: Velké výdaje činil Redl bezpochyby, aby
ukojil svoje nepřirozené vášně. Způsob
těchto výdajů pochopitelně nedál se veřejně, ne-
mohl tedy státi se nápadným. Náklad na zakoupení
drahých koní, udržování automobilů atd. odůvod-
ňoval Redl dědictvím, o němž ostentativně mluvil
ve svém okolí. V zanechaných papírech skutečně
nalezen byl dědický výkaz, dle něhož však připadá
Redlovi pouze nepatrný zlomek dědictví, jež roz-
děleno bylo mezi mnoho osob. Různé známky po-
ukazují ostatně na značné množství dluhů.
jichž zjišťování jest v proudu a jež
denně se množí přes to, že Redlův způsob
života právě v poslední kritické době byl spíše
jednodušší, než před tím. Vzhledem k četným ji-
ným časopiseckým zprávám jest nutno vytknouti
ještě tyto momenty: Vyzvědačská činnost
Redlova, jak byle již uvedeno, mohla dosud
konstatována býti teprve od března 1912. Lze tedy
proto pokládati za naprosto vyloučeno, že by jeho
činnost mohla sahati mnoho let zpět. Zvláště po
dobu jeho dlouholetého působení v evidenění kan-
celáři, kde několikrát fungoval jako znalec ve vě-
cech vyzvědačství, mluví právě tato služební funk-
ce proti aktivní činnosti jako důvěrníka cizí moc-
nosti, protože Redl, jenž vždy velmi přísně vystu-
poval v pojímání trestního případu vůči cizím kon-
fidentům.
George
Redl
Redlův
35
article
Posl. Habermann: Udělali kozla za-
hradníkeml
Ministr Georgi: ... musil se obávati ne-
bezpečí, že právě těmito důvěrníky bude zrazen
Spoluvínníci nebyli zjištěni žádní
Prohlašuji při tom, že bylo by zrovna proti-
smyslno, aby člověk dobře znalý techniky vyzvě-
dačství, spojil se se spoluvinníky, kteří by mu mo-
hli býti každé chvíle nebezpečnými. Dříve zmíně-
ný poručik byl zatčen, ale doposud není podezřelý
z vyzvědačství. Pověsti o kompromitování vyšších
důstojníků a jedné dámy ukázaly se bezpodstatný-
mi. Spojení Redlovo s ruským konsulem v Praze
nebylo prokázáno. Případ Redlův nemá spojitosti
s případem Jandričovým a s jinými případy vy-
zvědačství z poslední doby. Všechny pověsti, že
Redl zradil tajnosti německé armády, jsou bezpod-
statny, rovněž i tvrzení novin, že Redl byl vyslán,
aby vyjednával s německým generálním štábem.
Naše slavná armáda byla bolestně dotčena, když
nehodný člověk poskvrnil její čestný kabát, avšak
hanba jednotlivce nemůže postihnouti celek. Opro-
ti tomu jsou bezpočetné příklady bezmezné oběta-
vosti, nejvyššího vědomí povinností a největšího
bohatýrství. Nebojím se tedy, že by armáda k vůli
tomuto nešťastnému případu mohla býti připrave-
na o důvěru obyvatelstva, která jest pro nás dra-
hocennou a o úctu cizích armád. Vynasnažíme se.
abychom důvěru obyvatelstva vždycky ospravedl-
nili a abychom si jí zasloužili, úctu cízích armád
Posl
George
Redlův
Jandričův
Redl
Praha