ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e5e742d0-8f10-11dd-af0d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 67, person 128, org 21, work 9
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 4. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 15l.
4 article
Na ranní a večerní listy předpláci se V Praze v admínistraci: na měsie. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h a dvojí donáš kou na měsle,. . . . . k ezh na čtvrt leta ! ve fliálkáchí na měslo. 2 K 80 Poštou. a měsle. na čtvrt ieta . . . . 3 K 60 s dvojí zásilkou na měsle ak dvrt leta . . . . 1 K
Pošta Praha
5 title
NAR
Nara
6 article NILl
NILl aní
7 article
V úrobném prodejii ranní číslo o sobě za sn večerní. . . . . . . za db Ve flišlkách na venkově ranni číslo večorní . . . . . . . . 5 Inserátv plati se hotově napřad. ředplneeni a inserty admínistrace v Marinnské nl Tam nacházeji ne též redakca, tlskárna a expedli „Národních Listů“ Rukopiay se nevraocii
Inserátv Marinnský
8 article
V Praze, 4. června. Nijak nepřekvapilo, že bývalý státní ta- jemník uherský dovolil si nazvat uherského presidonta ministerstva největším panamistou světa, že soud nebyl z počátku ochoten při- pustit důkaz pravdy, že nejdůležitější svědek proti Lukácsovi v rozhodné době tak těžce onemocněl, že se musil léčit v lázních mimo hranice zemí koruny svatoštěpánské; to všech- no zde již bylo. Nikdo jistě nepochybuje, že ve státě maďarském je mnoho shnilého. Který pak uherský ministr nezbohatl? Z čeho na- dělal si tolik milionů starý puritán Koloman Tisza? Proč tak výhodně mohl prodat bažiny na dunajském břehu jako stavební místo pro příští uherský parlament? Snad nejeh proto, že předsedou komise pro budování parlamentu byl jeho vlastní bratr. Z čeho jiného, jakoz politiky, stal se mnohonásobným milionářem syn švábského šafáře, Wekerle? Proč za mi- nisterstva Fejérváryho žertem se báli, aby mi- nistr Vöros nejezdil příliš často do Vídně, sice že ukradne i kolejnice za svým vlakem? Co by bylo možno vyprávět o obchodní zdatnosti státního tajemníka v ministerstvu obchodu a železnic, Szterényiho? Co všechno se ví o po- litických obchodech býv. ministra Kossutha, který tak znamenitě dovedl prodávat dědictví svého velikého otce, který tolikrát v kriti- ckých chvílích dostával politickou nemoc
Lukács Koloman Tisza Kossuth Praha Vídeň
9 article
Snad není docela zapomenuta aféra Pappova za ministerstva Khuena Héderváryho, který se prozradil svému kolegovi, že dostal 10.000 kor. na léčební útraty, ale byl závistivým po- slancem donucen, aby vládní pokus podplá- cení odhalil. Sám hr. Štěpán Tisza, kterého nyní tak vystavují do popředí mezi nadějnými kandidáty na předsednictví v ministerském kabinetě, ví, jak je to vládní politice prospěš- no, když poslanci Kossuthovi, podle vzdělání inženýru, vyplatí 40.000 K za malou pochůzku na právě dostavený most. V Uhrách také si pamatují, že ministerstvo Wekerlovo koupilo za velmi nevýhodných podmínek pešťský o- strov Markétin od jistého vlivného plukov- níka pešťské posádky. Proto jistě v Uhrách nebyli tím příliš překvapeni, když se dově- děli, kolik milionů dostala pokladna vládní strany na volby od Uherské banky s vědomím ministra presidenta Lukácse. Uherská veřej- nost ví dobře, že volby v Uhrách jsou velmi nákladné, poněvadž jejich účelem přece jest jen zfalšovat veřejné mínění, a vědí též, že nejen banky, nýbrž i jiní vlivní činitelé poli- tičtí, pocházející často z velmi vysokých kru- hů, dávají svůj značný obolus na vládě příz- nivý výsledek voleb.
Pappův Khuen Héderváry Štěpán Tisza Kossuth Markétin Lukács Uhry
10 article
Že bez peněz není v Uhrách vládní mu- ziky, o tom se přesvědčil své doby hr. Tisza, když nevytáhl proti koalici s celou přesilou vládních, finančních, úřadních a vojenských prostředků. Překvapuje jen to, že se našelv Uhrách soud, který Désyho osvobodil! Oprav- du, to včera ještě nebylo možno s jistotou čekat, to zarazilo i samého Lukácse. Tedy i v Uhrách jsou ještě meze vládní korupcel Na jih od Uher, na Balkáně, se trochu vy- jasňuje. Souhlas Bulharska a Srbska ke spo- lečné konferenci zástupců vlád všech čtyř bal- kánských spojenců, která se bude konat asi v Solunu, poskytuje naději, že se sporné otáz- ky vyřídí smírně. Snad každý ustoupí něco ze svých požadavků, aby nebylo třeba vyvolávat znovu válečnou příšeru, tyto dni v Londýně podepsáním předběžných podmánek míru po- hřbenou. Dle bělehradské zprávy chorvatské- ho „Obzoru“, Bulharsko, uváživši všechny o- kolnosti i domluvy některých velmocí, na ko- nec ustoupilo v otázce revise smlouvy. Je to výsledek schůzky obou mínistrů-presidentů.
Désy Lukács Uhry Balkán Bulharsko Srbsko Londýn Tisza Soluna
11 article
Gešova a Pašíče, která vyšla z podnětu sofij- ského. Pašič odkládal schůzku, dokud neměl jistoty, že schůzka nebude bez úspěchu. Na hranicích v Caribrodu sešli se Pašič, Gešov. Spalajkovič, Tošev a bulharský vyslanecv Římě, Rizov, který patří k tvůrcům balkánské- ho spolku a je vřelým přítelem shody srbsko- bulharské. Společná schůze ministrů-presi- dentů všech spojenců bude pokusem, zda se dovedou spojenci dohodnout bez cizího za- kročení. Podaří-li se to, všichni si z hluboka od- dýchneme. Jako těžká můra tlačí na naši hrud nebezpečí, že r. 1885 se bude opakovat, že znovu zvítězí na Balkáně slovanská svárlivost. a ne slovanská svornost. Ať by byl jakýko výsledek války o západní Makedonii, nemohli bychom se z něho radovati. Vítězství Bulharů znamenalo by krajní omezení hospodářského vývoje Srbů a vítězství Srbů, spojených s Ře- ky, znamenalo by novou bratrovražednou vál- ku. Srbí a Bulhaři mají nyní úkol, dosáhnout vyrovnání svých zájmů: hospodářské zájmy pudí Srby na jih, národní zájmy nutí Bulhary. aby získali co nejvíce slovanského živlu jako protiváhy proti četným cizím živlům, kterých se Bulharsku dostane v jižní Makedoniía Thrakii.
Pašič Gešov Spalajkovič Tošev Rizov Bulhar Srba Řím Balkán Makedonie Bulharsko
12 title
Válka na Balkáně.
Balkán
13 article Srbsko a konference mínísterských předsedů
Srbsko a konference mínísterských předsedů Z Bělehradu, 4. června. [„N. W. J.“) Ná- vrhy, aby všechny sporné otázky byly spo- lečně vyřízeny bez sprostředkování některé velmoci, pocházejí od Srbska, které trvá na tom, aby z rozhodnutí kon- ference nebylo žádného odvo- lání a když Bulharsko na to nepřistoupí, provede ohraničení s Řeckem Černou Horou. V tomto případě bude Bulharsko o kroku tom zpraveno a bude mu dána krátká lhůta. Nevezme-li to Bulhar- sko na vědomí, prohlásí se annexe zabraného území. Zcela přesná rozhod- nutí jsou však již učiněna i pro další jednání.
Bulhar Srbsko Bělehrad Bulharsko Řecko
14 article
Naděje a pochybností v Srbsku. Z Bělehradu, 4. června. („N. F. P.“) O průběhu schůze caribrodské nesdělují sev rozhodujících kruzích žádné bližší podrob- nosti. Ve veřejnosti jeví se spokojenost nad tím, že schůzka se uskutečnila, protože se v ní spatřuje přistoupení Bulharska na srb- ský požadavek po revisi smlouvy. Ve vo- jenských kruzích naproti tomu se praví, že příliš optimistické posuzování této bez odporu důležité politické události bylo by při nejmenším přece jen předčas- né. Především musí se ukázati, zdali ujednaná konference ministerských předsedů spojených států skutečně přivodí žádoucí vyjasnění si- tuace. Se stanoviska vojenského je ovšem nanejvýš důležito, aby vyjasnění to stalo se co možná nejrychleji. Z důvodu toho je úko- lem vlády, aby odkladu revise za- bránila. Srbsko přeje si smírné dohody tato vyžaduje však upřímné, loyální ochoty Bulharska. Co značí demíse bulharského mínísterského předsedy Gešova. Ze Sofije, 4. června. Demise Gešov považuje se zademonstraci prot pokusu Ruska přiměti Bulharsko k povolnosti vůči Srbsku. Vypravuje se, že Gešov ruskému vyslanci Někludovu k jeho opětné žádosti, aby Bulharsko vyho- vělo srbským požadavkům, prohlásil, že dá odpověď na druhý den. Potom dostavii se ke králi Ferdinandovi a nabíd mu demisi. Král si vyhradil o ní rozhod- nouti. Ministerský předseda Gešov s ám
Gešov Ferdinand Srbsko Bělehrad Bulharsko Rusko
15 article
navrhi dosazení kabinetu koalič. ního, pravě, že jedna strana nemůže převzíti zodpovědnost za vážné rozhodnutí, které tře- ba teď učiniti. Gešov chce býti chefem kabi- netu bez portefeuillu a zahraniční minister- stvo dáti dru. Danevu. Mínění v Sofj Z Paříže, 4. června. „Matin“ oznamuje ze Sofije: Odstoupení Gešova považuje se za povážlivý příznak, že Gešov nechce pokojného rozřešení spo- ru se Srbskem. Za nástupce jeho pova- žuje se vůdce demokratické strany Mali- nov.
Gešov Paříž Srbsko Mali
16 article
Válečné přípravy bulharské. M. Z Kolína nad Rýnem, 4. června. (Zvl. telegr. „N. L.“) „Kölnische Ztg.“ oznamuje z Bukurešti: Sem došly bezpečné zprávy. že koná Bulharsko bez ustání roz- sáhlé přípravy, aby svoji západn hranici proti Srbsku zabezpeči- 1o. Rumunský král Karol odložil svůj odjezd. chtěje vyčkati, jaké rozhodnutí se stane ve sporu balkánských spojenců. Krvavá srážka mezi Bulhary a Srby. Z Londýna, 4. června. „Daily Mail“ ozna- muje: Bulharské vojsko napadlo pevnost Sti- plje (lštip), která byla obsazena srb- ským vojskem. Po tuhém boji mu- sili Srbové pevnost vykliditi. Z Paříže, 4. června. „Matinu“ telegrafuj ze Sofije: Udála se vážná srážka me- zi srbským a bulharským vojskem. Prapor bulharské pěchoty s baterií polního dělostřelectva překročil srbské hranice a ob- sadil posice poblíže Ištipu (Štipu, Stiplie). Srbský generální štáb dal na přání minister- ského předsedy Pašiče srbskému vojsku rozkaz, aby srážce s bulharským vojskem se vyhnulo stůj co stůj. Proto také velitel srbského vojska v Ištipu Bulhary nenapadl a vyzval pouze bulharského velitele, aby ustoupil zpět za hranice. Bulhaři výzvě té nevyhověli a strhla se proto krvavá srážka. Ministerský předseda Pašič zmocni srbského vyslance v Sofiji Spalajkoviče, aby podal rozhodný protest u bulharské vlá- dy proti tomuto jednání bulharského vojska.
Karol Bulhar Srba Matin Pašič Kolín nad Rýn Bukurešť Sema Bulharsko Srbsko Londýn Paříž Daily Maila Stiplie Kölnische Ztg Stplj
17 article
Obava vlády rumunské. M. Z Kolína nad Rýnem, 4. června. (Zvl. telegr. „N. L.“) Dle zpráv bukurešťské- ho dopisovatele „Kölnische Zeitungu“ obává se rumunská vláda, že hrozicim odstou- pením ministerských předsedů bulharského, srbského a řeckého naděje na zachováni míru bude oslabena. Jsou však optimisté, kteří dou- fají, že zakročení Rumunska válee mezi spojenci zabrání, ježto Srbsko a Řecko jím snad budou zastrašeny. Řecko se chystá na Bulharsko. Z Cařihradu, 4. června. („N. W. J.:) Řecký časopis „Proodo“ oznamuje z Athen: Král Kon- stantin po prohlidce vojenských posic na pohra- niční čáře bulharské prohlásil ministerskému před- sedovi Venizelovi, že dosavadní srážky ne- měly žádné vážnější důležitosti. Král dodal, že učinil všechna potřebná opatření, aby pří prvním útoku mohlo se postoupití na celé čáře a Bulhaři aby bylí zahnání přes Mestu. Venizelos přijal v neděli četné novináře a prohlásil jim, že vážnost situace nelze zatajovati
Bulhar Venizelos Kolín nad Rýn Rumunsko Srbsko Řecko Bulharsko Cařihrad Mesta Kölnische Zeitung Král Kon
18 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Krise Lukacsova ministerstva. Z Vídně, 4. června. Dosavadní uherský ministerský předseda Ladislav šl. Luka ca přibude sem dnes večer a bude zítra přijat
Ladislav Vídeň Luka
19 article
panovníkem ve slyšení, ve kterém ústně oznámí pisemně již ohlášenou de- misi celého kabínetu a navrhne panovníkovi svého nástupce. Je skutečně zajímavo přehlédnouti řadu kan- didátů, kteří se ucházejí o jeho dědictví. Je jich 11. Jsou to: Hr. Khuen-Héderváry Štěpán Tiszá, tajný rada Albert Berze- viczy, ministr honvédů baron Hazai, mi- nistr orby hr. Serenyi, bývalý ministr ob- chodu Lang, býv. společný ministr bar. Bu- rian, guvernér Rakousko-uherské banky Popovic, býv. ministerský předseda Alex- ander Wekerle, býv. ministr vnítra An- drássy a nynější ministr práv Balogh. Z Pešti, 4. června. Rozhodující činitelé naléhají, aby krise kabinetu Lukacsova se osamotnila a rychle vyřídila. Neví se, koho pověří panovník sestavením nového kabinetu. nepochybuje se však, že bude to člen vládní strany. Nejspíše panovník dříve vyslechne četné čelné politiky maďarské. Ozvěna Lukacsova prohraného procesu v Peští.
Khuen Héderváry Tiszá Albert Berz Hazai Lang Ana Balogh Lukacsův Hradec Serenye Rakousko Pešť banka Popovice Alex
20 article
Z Pešti, 3. června. (K. k.) Dnes večer konsla se konference spojené oposice, v niž byli posl Desy a jeho obhájce dr. Vazsonyi pr sproštění Desyho uvítáni s velkým nadšením. Zítra v 8 hod. ráno bude oposice konati schůzi, aby se poradila o příštím postupu Z Pešti, 3. června. (K. k.) Sociálně-demo- kratlcká strana uspořádala dnes ve- čer pro osvobození Desyho 14 schů zí. na nichž přijaty byly resoluce, jež prohlašují, že sice dnešní soudní nález porazil režim Lukacsův. že však dělnictvo setrvá neochvějně v boji, až vybojuje všeobecné voleb- ní právo. Po schůzích, které minuly beze vší příhody, ubírali se účastníci v počtu asi 10.000 k třídě Rakoczyově a táhli pak v semknutých řa- dách za bouřlivého volání a tupení vlády a hr. Tiszy před klubovnílokálstrany Justho- vy, kdese u oken a na balkonech obje- vili četní členové oposice m. j. Justh a Desy. Desy promluvil k lidu řeč, kte- rá byla přijata s velkou pochvalou.
doktor Vazsonyi Desy Tisza Justh Des Pešť
21 article
Justh vytkl ve své řeči, že v boji, který za- hájily občanské strany ve spolku se sociálními demokraty, nutno pokra- čovati, až budou uskutečněny veške- ré žádané demokratické instituce. Zatim vyšli poslanci z klubovní místnosti na ulici a táhli s lidem k hotelu „Royal“, kde byla n počest Desyho a Vazsonyiho uspořá- dána hostina. Člen sociálně-demokratického vedení Buchinger vyzval dav, aby se rozešel, načež demonstranti se rozešli ve velkém pořádku. Pouze malý hlouček pokusil se táhnouti k blízkému bytu předsedy hr. Tiszy, rozptýlil se však po výzvě policie. Policie, která vytáhla ve velkém počtu, neměla nikde příčiny zakročiti. Na schůzích byly rozdávány letáky, jimiž se dělnictvo vyzývá vede- ním strany sociálně demokratické, aby zítra dopo- ledne nepracovalo a přišlo před parlament demon- strovat proti poražené vládě a jejímu režimu. Po- licie učinila na zílřek náležitá opatření. K zacho- vání pořádku bude mimo policii pohotovo četni- ctvo a vojsko.
Justh Buchinger Tisza
22 article Bouře v uherském říšském
Bouře v uherském říšském sněmu. Z Pešti, 4. června. [K. k.) Již o 8. hod. rann sešli se oposiční poslanci v klubu Justhovy strany a provázeni velkým zástupem lidstva odebralí se k parlamentu. Parlamentní budova je obklíčena vojskem, policií a četnictvem, jichž úkolem je za- meziti, aby demonstrující dav neobsadil parlament- ní náměstí. a Z Peští, 4. června. (K. k. uh.) Demonstračn průvod, který provázel oposiční poslance k par- lamentu, setkal se u třídy Aykothmany s prvním
Aykothmana Pešť Justhův strana
23 article
policejním oddílem, který vyzval demonstranty. aby se rozešli. Justh vznesl na zástup stejnou vý- zvu, načež se demonstranti rozptýlili. Oposiční poslanci byli propuštění policejním kordonem. Asi 900 dělníků Ganzovy továrny, kteří se pokoušeli dostati se před parlament, bylo policií rozehnáno. Předseda hr. Tisza dostavil se se svou chot v 9 hod. do parlamentu. V 9 hod. 30 min. vešli opo- siční poslanci, většinou stoupencí strany Justho- vy, do zasedací síně. Tam přečetl poslane Julius Justh, ač schůze ještě nebyla zahájena a lavice strany práce byly dosud prázdny, manífest nadepsaný „Uherskému národu“. Manifest začíná historickým přehledem udá- lostí od dne, kdy předseda hr. Tisza prohlásil vo- lební reformu za schválenu. Většina sněmovní, praví se v manifestu, byla utvořena za tím účelem. aby potlačovala národní požadvky a právě prote byl hrabě Tisza posazen na křeslo předsednické. Tisza postavil se se strašlivou smělostí nad zákon a pořádek a zachoval se jako usurpátor. Pod ochra- nou bodáků vypudil oposici ze sněmovny. Co se stalo, nemá příkladu v životě národů. Kusý parla- ment vytvořil volební opravu, která mnoho milionů voličů vylučuje z ústavy. Proti minísterskému před- sedoví zjistil kompetentní soud hroznou pravdu, že se dopustil trestním způsobem zlořádů a tím se prohřešil na ctí národa a důvěře koruny. Manifest velebí pochvalnými slovy neodvislost uherského soudcovského stavu, jehož rozsudkem padl vůdce.
Justh Ganzův Tisza Julius Justh Tisza
24 article
Teď dlužno povaliti také stranu a celý system. Oposice doufá, že král nestrpí nadále tohoto re- žimu. Je společným úkolem národa, obnoviti opět ústavu. Manijest prohlašuje zákony, za předsed- nictví Tíszova usnesené, za neplatné, protestuje proti jednání většiny a vyzývá voličstvo, aby se seskupilo kolem obránců národní cti. Na konec žádá se v manilestě obnovení svobody slovav parlamentě, zrušení zákonů, usnesených kusým parlamentem, zvolení nestranného předsedy po- slanecké sněmovny, zachovávání imunítních práv a shromažďovacího práva a všeobecné rovné a taj- né volební právo. Manifest končí slovy: „Bůh žeh- nej naší vlastiín Posl. Justh požádal po přečtení manifeste poslance, kteří ho dosud nepodepsali, aby tak učinili. Mezi oposičními poslanci, kteří se dostavili do zasedací síně, byl také stále ještě vyloučený posl. Rath. Předseda hr. Tisza uděluje vrchnímu sněmov- nímu komisaři Laszkowitchovi rozkaz, aby vyzval Ratha, opustiti sněmovnu, což tento učinil. Zatim jest v sále naprostý klid, jen posl. Vazsonyi byl při vstupu uvítán veškerou levicí hlučným voláním „Eljen“. V 10 hod. 20 min. vstoupili poslanci strany práce do zasedací síně. Také nyní chová se ještě levice zcela klidně. Scéna však změnila se, když ministerský předseda Lukács vstoupil do sněmov- ny. Na levici ozvalo se bouřlivé volání: „Zloděj!
Tíszův Posl Justh Rath Lukács slanecký sněmovna Tisza bůh žeh
25 article
Fuj!“. Pravice propukla v hlučné provolávání „Eljen“ a potlesk, zatím co na levici ustavičně s volá: „Zloději! Fnj IKradl jste!“. Posl. Fernbach (Justhovec) volá: Ministerský předseda jest zlodě- jem! Posl. Csuha (Justhovec) volá: „Jménem Jeho Veličenstva krále bylo vysloveno, že jste kradlr“. Předseda Tísza dostavil se do sněmovny a ubí- rá se na předsednickou estrádu. Většina poslanců pravice povstává s míst, demonstrativně tleská provolává „Eljen“. Na levici se hluk stupňuje. Vol se ustavíčně: „Zloděj! Zlodějl Předseda zvoní a mluvi několik slov, kte- rých ve vřavě nelze slyšeti. Na levíci ozývají se neustále výkřiky: Padou- ši! Vraťte ukradené penízel Jest viděti, jak si předseda činí poznámky. Posl. Csuha volá: Kavalír vrátí ukradené pe- níze. Posl. Kun (Justhovec): Zloději! Předseda volá posl. Kuna za ohlušující vřavy k pořádku, Posl. Eitner: Bylo vysloveno, že předseda ministerstva jest solní zloděj! Posl. Fernbach: Jděte předsedati do solního úřadul Ozývá se též volání: Slatínský Beťáre! Posl. Jan Justh: Zloděj nemá předsedati.
Posl Justh Justhovec Fernbach Csuha Slatínský Beťáre
26 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. V „Lumiru“ (XLI., č. 8.) píše Emanu e Siblík uměleckou studii „Greco a Barrěs“ Greco zajímal naše umělce a „Volně Směry“ se- známily s nim své obecenstvo i výběrem krásných reprodukel i vhodnými a výstižnými literárními informacemi o starém umělci Španělska. Em. Siblík nezabývá se však Grecem samým; jej zajímá, jak velkého malíře XVI. věku postihl moderní fran- couzský umělec Barrěs, básník. A zakončuje svoji essavi všeobecným výhledem na poměr doby k umělci, na umělecké názory doby: „V minulém století ovládla filosofická myšlenka positivistická dle níž veliká díla umělecká jsou přirozeným pro- duktem epochy a nutně vyplývají z morálních, intellektuálních a sociálních podmínek existence národa v určité době. Touto koncepcí odstranění z popředí tvůrci stávají se jakýmisi náhodnými a téměř nevědomýmisnástroji ducha, jenž vane, kam- koli chce.“ Jejich doba a prostředí vykonaly v nich své podivuhodné dílo. Naše doba, zdá se, že na- stolí kult genia, jenž si nese posvěcení k velikým činům již od kolébky, který nemá potřebí určité struktury dobové k svému rozvití, nýbrž který by za všech podmínek, dokonce i jemu zcela nepří- znivých, promitl duchové své dary v díla v každém ohledu nová, revoluční! Jest již sám oním duchem. který vane, kamkoliv chce. A mluvě o Grecovi i J. Meier-Graefe se kloní k léto koncepci o vzni- kání uměleckého díla. Není zajisté rovněž bez významu, že i u nás několik mladých spisovatelů pokusilo se v nedávném čase řešiti problém genia.
Lumir Siblík Greco Barrěs Grec J Meier Graefe Španělsko
27 article
Než máme za to, že svrchovaný kult genia před- stavuje takový extrém jako sociologický determi- nism Tainův. Nebylo by psychologicky pravdivěj- ším i lidštějším a historicky ověřenějším, kdyby- chom věřili ve vnitřní, tajemné spolupracováni silného ducha se vším, co ho místně obklopuje i časově se nad ním vznáší?“ — V ostatním obsa- hu „Lumíra“ je: Jan z Wojkowicz, Za matkou. — Jiří Mahen. Zapsmenuté verše. — Karel Sezima, Knihy novel a dsobné prósy. — Fr. Taufer, Píseň naděje. — Angelo Conti,. Klasická vesna. — Karel Pittich. Píseň utýchajícího stromu. — Jaroslav Pasovský. Pohřbivač duší. — Karel Čapek. Mo- derní lyrika francouzská. — Feuilleton. — Litera- tura. — Divadlo. — Hudba. — Výtvarné umění. —
Tainův Lumír Jan Mahen Sezima Taufer Conti Pittich Pasovský Čapek Francie divadlo
28 article Zprávy.
Zprávy. „Zábavné a poučné příloze“ kra- jinských listů národní strany svobodomyslné (1913, č. 10.) univ. prof. dr. B. Němec počíná otisko- vati své svrchovaně zajímavé, populární, přírodo- vědecké kapitoly „Příroda a civilisace“ Úkazuje tu známou skutečnost, jak civilisace, t.j. člověk přizpůsobuje vše svým potřebám, a jak ničí vše, čeho nemůže potřebovali: „Rychle ubývá zvěře, ubývá také rostlin, jež vyžadují zvláštních podmínek životních, zbývají pomalu jen rostliny a živočichové, člověkem pěstovaní, a plevela květena rumištní a, budiž to dovoleno řícl, také plevelná a rumištní zvířena. Neboť jak jinak na- zvati na př. vrabce a krysy? Co se neasimiluje, podlehne člověku, napsal nedávno americký pří- rodozpytec Peirce. Ale v čem spočívá ta asimi- lace? Není to nic jiného, nežli buď se dáti člo- věku v otrocké služby anebo se státi cizopásníkem jeho činnosti. Pěstované rostliny i živočichové tak se podrobili člověku, že ta nejušlechtilejší plemena již ani nejsou s to zdivočeti a opuštěna člověkem by vyhynula. Řada plevelí dává se člověkem vy- sévati a přiživuje se na jeho polích, stejně jako se v okolí jeho příbytků přiživuje vrabec a krysa.
profesor Němec Peirce
29 article
Část kosů přijala vrabčí způsob života a přestě- hovala se z lesů do měst, kde se jim zcela dobře daří. Těch, kteří zůstali svobodnými, stále více ubývá, jako volného ptactva v přírodě vůbec. Tě- žiti nějak z lidské civilisace anebo vymřiti, tot osud přírody. ... Jakými prostředky bílý člověk si podmaňuje a přemáhá přírodu? Je to zajisté jeho vynalézavost, která ho činí tak mocným, v první řadě schopnost užívati nástrojů ... O nejstarších, primitivních kostěných a kamenných nástrojů jeho až k dnešním střelným zbraním, jaká to řada vynálezůl A právě ty nástroje učinily bě- locha, poměrně slabého, nemocem náchylného, tě- lesně větžinou degenerovaného pánem přírodya všech plemen, jež se nepřizpůsobila aspoň tím, že ty nástroje rychle od něho převzala. Spartán- ský král Archidamus, když uviděl model strojního praku, v Sicilii vynalezeného, zvolal prý: Konee statečnosti! Když byly vynalezeny pušky, bylo možno zvolati: Konec divochů! V dějinách civili- sace skoro každý nový nástroj, skoro každý nový vynález znamenal konec něčeho v přirozeném sta- vu naší zeměkoule.“ Toť postup civilisace. Ale jde civilisace tato správnou cestou? Zdali neohro- žuje na konec i vítěze? — těm otázkám slibuje autor věnovati kapitoly další. — „Příloha“ mimo to obsahuje: Prof. dr. J. Folprecht, Poznámky k no- vým českým literárním dějinám. — Jos. Penížek O parlamentarismu. — Vl. Sís. Blázen. — Ad. Ve- selý, Třešně kvetou. — K. Světlá. Zastaveničko. (Z netištěné korespondence.) — Dr. R. Maršan. Procul negotiis.
profesor doktor J Folprecht Penížek Sís R Maršan Sicílie Jos Ada
30 article
„Studentský Obzor Menšinový (IX., č. 7—8) jedná v článku JUC. VI. Šponar „O nemocenském pojištění student- ském“, které uvedla již na přetřes dříve „Snaha“ list mladé generace svobodomyslné článkem prof. dra. Lukáše. Autor ukazuje, že nadace Krombhol- zova více nestačí; jeť finančně vyčerpána do té miry, že nemůže již ani bezplatných léků poskyto- vati studentstvu. Stav je tím tísnivější, že počet studentů, dovolávajících se pomoci nadace, je velmi značný, průměrně na 2700 ročně. A tu „Studdentský Obzor“ nalézá odpomoc v tom, že by zavedeno bylo povinné pojištění nemocenské vysokoškolské- ho studentstva ve vzájemné organisaci pojišťovací dle zákona z r. 1892. Vývody své dokládá JUC.
Šponar profesor doktor Lukáš JUC Krombhol
31 article
Šponar daty o morbilitě studentstva. A tu až pře- kvapuje zpráva o rozšíření chorob pohlavních. „Prů- měrný roční počet studdentů, onemocnělých pohlav- ními nemocemi a léčených na účet nadace Kromb- holzovy, je jen dle zpráv dvou (lékařů) specialistů 631, kteréžto číslo by se jistě mnchem zvětšilo, kdyby se dal konstatovati počet studentů, uchylu- jících se ročně s nemocí pohlavní o radu k lékaři soukromému. Ale již sám tento počet 631 ročně léčených na nemoci pohlavní tvoří téměř 9%% ve- škerého vysokoškolského studentstva pražského, V roce 1911—1912 bylo totiž zapsáno na české universitě 4457, na české technice v Praze 2746, úhrnem 7203 posluchači. Je dostatek známo, jaký neblahý vliv mají nemoci pohlavní nejen na tělesný stav pacientův, nýbrž na celou jeho budoucnost. a to jak jeho samého, tak i eventuální jeho rodiny. tedy na společnost vůbec. Nejvíce však bývají po- stiženy duševní schopnosti, což se jeví různými nemocemi nervovými. Tu však nestačí umožňo- vati studentstvu včasné a řádné léčení. Je třeba působiti i profylakticky: mravní sebevýchovou, či- stotou se chrániti od nebezpečí nákazy. V tom směru měla by býti propagační činnost mravně uvědomělých kruhů studentských co nejúsilnější. — „Studentský Obzor“ dále přináší: Josef Fuksa, Če- ská vysoká škola obchodní v Praze. — Pro druhou českou universitu. — Výstava české obrany. — Ante Beg. Národní obrana Slovinců. — Poznámky.
Fuksa Praha Kromb český univerzita 4457 Ant Bega
32 article
— Zprávy. V „Osvětě“ (XLIII., č. 6.) vycházejí prol Jana Javůrka „Paměti ze života mého sepsané v 82. roce věku mého.“ V části na kterou došlo v posledním čísle, líčí pisatel svůj pobyt na Uh. Slovensku, kde působil za dob Ba- chova absolutismu na gymnasiu v Levoči. Některá místa vzpomínek těch jsou zajímava i politicky. Na gymnasiu v Levoči učilo tehdy několik pro- fesorů-Čechů. Ba čeština byla tam předmětem po- vinným, kdežto maďarština byla neobligátní. Jaký úkol měli tam plniti čeští profesoří, ukazuje vzpo- mínka prof. Javůrka na audienci jejich u panov- níka, za jeho pobytu v Košicích. Autor zazname- nává tu výrok mocnářův, pronesený k českým pro- fesorům levočským: „Vím dobře, že v maďarské mládeži panuje zlý duch, hleďte jej vyhubiti a spo- lehejte při tom na mou nejúčinnější podporu.
Javůrek Čecho Slovensko Levoča Košice
33 article
Ovšem češti lidé nezachovali se tam nikomu. Ma- ďaří a maďaróni viděli v nich jen pomahače vídeň- ské centralistické a absolutistické vlády, zemanům byli živlem příliš demokratickým a biskupu spiš- skému, který je chránil jistě právě proto, že byli vládními zřízenci, nezachovali se zase svojí ne- stranností a spravedlností na poli náboženskm. Leč fato vlastnost jejich získala jim aspoň sympatie mezi obyvatelstvem Levoče, vesměs protestantským. Překvapuje v „Pamětech“ Javůrkových, že nečiní téměř zminky o poměru českých úřadníků, zejmé- na profesorů, k národně uvědomělým kruhům slo- venským. — Číslo nad to obsahuje: Rudolf Havlí- ček, Statistika Slovenska. — Jos. Volf, Přispěvky k dějinám stolice českého jazyka na pražské uni- versitě. — Dr. Jos. Páta. O bulharské literatuře. — Aug. Eug. Mužík, Romance o Havličkovi. — Rů- žena Jesenská, Opuštěný palác. — Joz. L.. Ho- luby. Podkarpatské oblázky. — Dr. M. Navrátil. Ferdinand Menčik. — Dr. F. X. Harlas, Pražské výstavy. — K. Drož. V srbském zajetí. — K. Čvan- čara. Obzor divadelní. — Ad. Srb. Válka na Bal- káně. — Rozhledy po dějinách nejnovějších.
Javůrkův Rudolf Havlit Volf Přispěvka doktor Jos Páta Aug Mužík Havličk M Navrátil Menčik Harlas K Drož K Čvan Srb Ma Levoča Slovensko Jos Bala Ada
34 article
„Za Starou Prahu“ (roč. IV., č. 2—3) po- kračuje ve své rubrice „Stará venkovská města“ a věnuje ji tentokráte Českým Budě- jovicím. Četné a pěkné illustrace ze starých Budějovic provází výkladem dr. Zd. Wirth. V úvo- dě své stati promlouvá o jejím poslání: „Je velmi poučné občas souborně obrazem ukázati nenshra- ditelné ztráty, jež utrpělo některé starožitné město v druhé polovici XIX. století jednak vlivem sku- tečné expansivnosti moderního života, jednak vinou neporozumění a bezcitnosti. Teprve hromadné pu- blikování všech zničených partií i jednotlivých ob- jektů dovede vysiihnouti dosah ztrát, které se jeví současníkům isolovány a tedy značně menší.“ Není pochyby, že podobné zpytování svědomí může pů- sobiti dobře výchovně a vésti, kde nově se jedná o zničení některé staré památky, k rozvaze a od- vraceti od lehkomyslného boření. Spolu podobným přehledem zjišťuje se dnešní stav, od něhož ochránci starých krás našich měst vycházejí. — Číslo dále podává: K. V. Herain a V. Vojtišek, Příspěvek k dějinám a místopisu kr. hl. města Prahy. — z praxe ochrany památek. — Za krásu Malé strany. VIII. — Krása Prahy. — Z literatury. — Zprávy z „Klubu“. — Různé zprávy.
doktor Zdeněk Wirth Herain V Vojtišek Krása Praha Český Buda stará Budějovice
35 article
Ve „Scéně“ (I., 7) ve stati „České ven- kovské divadlo“ přichází V. Vohryzek s návrhem, jenž — třeba jej sám pisatel uváděl téměř jen mimochodem — zasluhuje pozornosti a jehož uskutečnění mohlo by prospěti hereckému umění i opravdovým hereckým talentům. Uvádí „pokaždé, když vidím rázovitého herce na malém jevišti, a to není událostí příliš vzácnou, vzpomí- nám si, nesedí-li někde nějaký div. ředitel, jenž hledá talenty. Když o jubilejní výstavě chtělo vinohrad- ské divadlo pořádati představení činoher všech slovanských národů, chtěl jsem učiniti návrh, aby místo toho poskytnuta byla vynikajícím venkov- ským společnostem (a když ne společnostem, tož aspoň hercům) příležitost, aby se ukázali pražské- ma obecenstvu. Kdyby se tak občas dělo, nemusili by Vojanové a Ryšavé čekati až do pozdního věku na své vysvobození.“ A není asi pochyby, že by podobná revue venkovského herectva našla i dosti zájmu v pražském divadelním obecenstvu, již proto, že by v divadelní pořad vnášela novotu a pestrost. — Mimo to ve „Scéně“ je: A. Dvořák, Z „Husitů“. — György de Lukács, Metafysika tragedie. — M. Marten, Dramatické nedorozumění. — štěpán Jež. V. B. Nebeský a klassické drama. — Arnošt Dvo- řák, Národní divadlo. — JJos. Kodíček. Divadlo- Umění. — Gilbert Cannan, Londýnské divadlo. — Poznámky.
V Vohryzek Vojan Ryšavá A Dvořák György Lukács M Marten Jež V B Arnošt Dvo Kodíček Cannan národní divadlo divadlouměný londýnský divadlo