1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 4. června 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v admínistraci:
na měsie. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
a dvojí donáš kou
na měsle,. . . . . k ezh
na čtvrt leta !
ve fliálkáchí
na měslo. 2 K 80
Poštou.
a měsle.
na čtvrt ieta . . . . 3 K 60
s dvojí zásilkou
na měsle
ak dvrt leta . . . . 1 K
Pošta
Praha
7
article
V úrobném prodejii
ranní číslo o sobě
za sn
večerní. . . . . . . za db
Ve flišlkách na venkově
ranni číslo
večorní . . . . . . . . 5
Inserátv
plati se hotově napřad.
ředplneeni a inserty
admínistrace v Marinnské nl
Tam nacházeji ne též
redakca, tlskárna a expedli
„Národních Listů“
Rukopiay se nevraocii
Inserátv
Marinnský
8
article
V Praze, 4. června.
Nijak nepřekvapilo, že bývalý státní ta-
jemník uherský dovolil si nazvat uherského
presidonta ministerstva největším panamistou
světa, že soud nebyl z počátku ochoten při-
pustit důkaz pravdy, že nejdůležitější svědek
proti Lukácsovi v rozhodné době tak těžce
onemocněl, že se musil léčit v lázních mimo
hranice zemí koruny svatoštěpánské; to všech-
no zde již bylo. Nikdo jistě nepochybuje, že
ve státě maďarském je mnoho shnilého. Který
pak uherský ministr nezbohatl? Z čeho na-
dělal si tolik milionů starý puritán Koloman
Tisza? Proč tak výhodně mohl prodat bažiny
na dunajském břehu jako stavební místo pro
příští uherský parlament? Snad nejeh proto,
že předsedou komise pro budování parlamentu
byl jeho vlastní bratr. Z čeho jiného, jakoz
politiky, stal se mnohonásobným milionářem
syn švábského šafáře, Wekerle? Proč za mi-
nisterstva Fejérváryho žertem se báli, aby mi-
nistr Vöros nejezdil příliš často do Vídně, sice
že ukradne i kolejnice za svým vlakem? Co
by bylo možno vyprávět o obchodní zdatnosti
státního tajemníka v ministerstvu obchodu a
železnic, Szterényiho? Co všechno se ví o po-
litických obchodech býv. ministra Kossutha,
který tak znamenitě dovedl prodávat dědictví
svého velikého otce, který tolikrát v kriti-
ckých chvílích dostával politickou nemoc
Lukács
Koloman Tisza
Kossuth
Praha
Vídeň
9
article
Snad není docela zapomenuta aféra Pappova
za ministerstva Khuena Héderváryho, který
se prozradil svému kolegovi, že dostal 10.000
kor. na léčební útraty, ale byl závistivým po-
slancem donucen, aby vládní pokus podplá-
cení odhalil. Sám hr. Štěpán Tisza, kterého
nyní tak vystavují do popředí mezi nadějnými
kandidáty na předsednictví v ministerském
kabinetě, ví, jak je to vládní politice prospěš-
no, když poslanci Kossuthovi, podle vzdělání
inženýru, vyplatí 40.000 K za malou pochůzku
na právě dostavený most. V Uhrách také si
pamatují, že ministerstvo Wekerlovo koupilo
za velmi nevýhodných podmínek pešťský o-
strov Markétin od jistého vlivného plukov-
níka pešťské posádky. Proto jistě v Uhrách
nebyli tím příliš překvapeni, když se dově-
děli, kolik milionů dostala pokladna vládní
strany na volby od Uherské banky s vědomím
ministra presidenta Lukácse. Uherská veřej-
nost ví dobře, že volby v Uhrách jsou velmi
nákladné, poněvadž jejich účelem přece jest
jen zfalšovat veřejné mínění, a vědí též, že
nejen banky, nýbrž i jiní vlivní činitelé poli-
tičtí, pocházející často z velmi vysokých kru-
hů, dávají svůj značný obolus na vládě příz-
nivý výsledek voleb.
Pappův
Khuen Héderváry
Štěpán Tisza
Kossuth
Markétin
Lukács
Uhry
10
article
Že bez peněz není v Uhrách vládní mu-
ziky, o tom se přesvědčil své doby hr. Tisza,
když nevytáhl proti koalici s celou přesilou
vládních, finančních, úřadních a vojenských
prostředků. Překvapuje jen to, že se našelv
Uhrách soud, který Désyho osvobodil! Oprav-
du, to včera ještě nebylo možno s jistotou
čekat, to zarazilo i samého Lukácse. Tedy i
v Uhrách jsou ještě meze vládní korupcel
Na jih od Uher, na Balkáně, se trochu vy-
jasňuje. Souhlas Bulharska a Srbska ke spo-
lečné konferenci zástupců vlád všech čtyř bal-
kánských spojenců, která se bude konat asi
v Solunu, poskytuje naději, že se sporné otáz-
ky vyřídí smírně. Snad každý ustoupí něco ze
svých požadavků, aby nebylo třeba vyvolávat
znovu válečnou příšeru, tyto dni v Londýně
podepsáním předběžných podmánek míru po-
hřbenou. Dle bělehradské zprávy chorvatské-
ho „Obzoru“, Bulharsko, uváživši všechny o-
kolnosti i domluvy některých velmocí, na ko-
nec ustoupilo v otázce revise smlouvy. Je to
výsledek schůzky obou mínistrů-presidentů.
Désy
Lukács
Uhry
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Londýn
Tisza
Soluna
11
article
Gešova a Pašíče, která vyšla z podnětu sofij-
ského. Pašič odkládal schůzku, dokud neměl
jistoty, že schůzka nebude bez úspěchu. Na
hranicích v Caribrodu sešli se Pašič, Gešov.
Spalajkovič, Tošev a bulharský vyslanecv
Římě, Rizov, který patří k tvůrcům balkánské-
ho spolku a je vřelým přítelem shody srbsko-
bulharské. Společná schůze ministrů-presi-
dentů všech spojenců bude pokusem, zda se
dovedou spojenci dohodnout bez cizího za-
kročení.
Podaří-li se to, všichni si z hluboka od-
dýchneme. Jako těžká můra tlačí na naši hrud
nebezpečí, že r. 1885 se bude opakovat, že
znovu zvítězí na Balkáně slovanská svárlivost.
a ne slovanská svornost. Ať by byl jakýko
výsledek války o západní Makedonii, nemohli
bychom se z něho radovati. Vítězství Bulharů
znamenalo by krajní omezení hospodářského
vývoje Srbů a vítězství Srbů, spojených s Ře-
ky, znamenalo by novou bratrovražednou vál-
ku. Srbí a Bulhaři mají nyní úkol, dosáhnout
vyrovnání svých zájmů: hospodářské zájmy
pudí Srby na jih, národní zájmy nutí Bulhary.
aby získali co nejvíce slovanského živlu jako
protiváhy proti četným cizím živlům, kterých
se Bulharsku dostane v jižní Makedoniía
Thrakii.
Pašič
Gešov
Spalajkovič
Tošev
Rizov
Bulhar
Srba
Řím
Balkán
Makedonie
Bulharsko
12
title
Válka na Balkáně.
Balkán
13
article
Srbsko a konference mínísterských předsedů
Srbsko a konference mínísterských předsedů
Z Bělehradu, 4. června. [„N. W. J.“) Ná-
vrhy, aby všechny sporné otázky byly spo-
lečně vyřízeny bez sprostředkování některé
velmoci, pocházejí od Srbska, které
trvá na tom, aby z rozhodnutí kon-
ference nebylo žádného odvo-
lání a když Bulharsko na to nepřistoupí,
provede ohraničení s Řeckem
Černou Horou. V tomto případě bude
Bulharsko o kroku tom zpraveno a bude
mu dána krátká lhůta. Nevezme-li to Bulhar-
sko na vědomí, prohlásí se annexe
zabraného území. Zcela přesná rozhod-
nutí jsou však již učiněna i pro další jednání.
Bulhar
Srbsko
Bělehrad
Bulharsko
Řecko
14
article
Naděje a pochybností v Srbsku.
Z Bělehradu, 4. června. („N. F. P.“) O
průběhu schůze caribrodské nesdělují sev
rozhodujících kruzích žádné bližší podrob-
nosti. Ve veřejnosti jeví se spokojenost nad
tím, že schůzka se uskutečnila, protože se
v ní spatřuje přistoupení Bulharska na srb-
ský požadavek po revisi smlouvy. Ve vo-
jenských kruzích naproti tomu se
praví, že příliš optimistické posuzování
této bez odporu důležité politické události
bylo by při nejmenším přece jen předčas-
né. Především musí se ukázati, zdali ujednaná
konference ministerských předsedů spojených
států skutečně přivodí žádoucí vyjasnění si-
tuace. Se stanoviska vojenského je ovšem
nanejvýš důležito, aby vyjasnění to stalo se
co možná nejrychleji. Z důvodu toho je úko-
lem vlády, aby odkladu revise za-
bránila. Srbsko přeje si smírné dohody
tato vyžaduje však upřímné, loyální ochoty
Bulharska.
Co značí demíse bulharského mínísterského
předsedy Gešova.
Ze Sofije, 4. června. Demise Gešov
považuje se zademonstraci prot
pokusu Ruska přiměti Bulharsko
k povolnosti vůči Srbsku. Vypravuje
se, že Gešov ruskému vyslanci Někludovu
k jeho opětné žádosti, aby Bulharsko vyho-
vělo srbským požadavkům, prohlásil, že dá
odpověď na druhý den. Potom dostavii
se ke králi Ferdinandovi a nabíd
mu demisi. Král si vyhradil o ní rozhod-
nouti. Ministerský předseda Gešov s ám
Gešov
Ferdinand
Srbsko
Bělehrad
Bulharsko
Rusko
15
article
navrhi dosazení kabinetu koalič.
ního, pravě, že jedna strana nemůže převzíti
zodpovědnost za vážné rozhodnutí, které tře-
ba teď učiniti. Gešov chce býti chefem kabi-
netu bez portefeuillu a zahraniční minister-
stvo dáti dru. Danevu.
Mínění v Sofj
Z Paříže, 4. června. „Matin“ oznamuje
ze Sofije: Odstoupení Gešova považuje
se za povážlivý příznak, že Gešov
nechce pokojného rozřešení spo-
ru se Srbskem. Za nástupce jeho pova-
žuje se vůdce demokratické strany Mali-
nov.
Gešov
Paříž
Srbsko
Mali
16
article
Válečné přípravy bulharské.
M. Z Kolína nad Rýnem, 4. června. (Zvl.
telegr. „N. L.“) „Kölnische Ztg.“ oznamuje
z Bukurešti: Sem došly bezpečné zprávy.
že koná Bulharsko bez ustání roz-
sáhlé přípravy, aby svoji západn
hranici proti Srbsku zabezpeči-
1o. Rumunský král Karol odložil svůj odjezd.
chtěje vyčkati, jaké rozhodnutí se stane ve
sporu balkánských spojenců.
Krvavá srážka mezi Bulhary a Srby.
Z Londýna, 4. června. „Daily Mail“ ozna-
muje: Bulharské vojsko napadlo pevnost Sti-
plje (lštip), která byla obsazena srb-
ským vojskem. Po tuhém boji mu-
sili Srbové pevnost vykliditi.
Z Paříže, 4. června. „Matinu“ telegrafuj
ze Sofije: Udála se vážná srážka me-
zi srbským a bulharským vojskem.
Prapor bulharské pěchoty s baterií polního
dělostřelectva překročil srbské hranice a ob-
sadil posice poblíže Ištipu (Štipu, Stiplie).
Srbský generální štáb dal na přání minister-
ského předsedy Pašiče srbskému vojsku
rozkaz, aby srážce s bulharským
vojskem se vyhnulo stůj co stůj.
Proto také velitel srbského vojska v Ištipu
Bulhary nenapadl a vyzval pouze bulharského
velitele, aby ustoupil zpět za hranice. Bulhaři
výzvě té nevyhověli a strhla se proto krvavá
srážka. Ministerský předseda Pašič zmocni
srbského vyslance v Sofiji Spalajkoviče,
aby podal rozhodný protest u bulharské vlá-
dy proti tomuto jednání bulharského vojska.
Karol
Bulhar
Srba
Matin
Pašič
Kolín nad Rýn
Bukurešť
Sema
Bulharsko
Srbsko
Londýn
Paříž
Daily Maila
Stiplie
Kölnische Ztg
Stplj
17
article
Obava vlády rumunské.
M. Z Kolína nad Rýnem, 4. června. (Zvl.
telegr. „N. L.“) Dle zpráv bukurešťské-
ho dopisovatele „Kölnische Zeitungu“ obává
se rumunská vláda, že hrozicim odstou-
pením ministerských předsedů
bulharského, srbského a řeckého
naděje na zachováni míru bude
oslabena. Jsou však optimisté, kteří dou-
fají, že zakročení Rumunska válee
mezi spojenci zabrání, ježto Srbsko
a Řecko jím snad budou zastrašeny.
Řecko se chystá na Bulharsko.
Z Cařihradu, 4. června. („N. W. J.:) Řecký
časopis „Proodo“ oznamuje z Athen: Král Kon-
stantin po prohlidce vojenských posic na pohra-
niční čáře bulharské prohlásil ministerskému před-
sedovi Venizelovi, že dosavadní srážky ne-
měly žádné vážnější důležitosti. Král dodal, že
učinil všechna potřebná opatření, aby pří prvním
útoku mohlo se postoupití na celé čáře a Bulhaři
aby bylí zahnání přes Mestu. Venizelos přijal v
neděli četné novináře a prohlásil jim, že vážnost
situace nelze zatajovati
Bulhar
Venizelos
Kolín nad Rýn
Rumunsko
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Cařihrad
Mesta
Kölnische Zeitung
Král Kon
18
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Krise Lukacsova ministerstva.
Z Vídně, 4. června. Dosavadní uherský
ministerský předseda Ladislav šl. Luka ca
přibude sem dnes večer a bude zítra přijat
Ladislav
Vídeň
Luka
19
article
panovníkem ve slyšení, ve kterém ústně
oznámí pisemně již ohlášenou de-
misi celého kabínetu a navrhne
panovníkovi svého nástupce. Je
skutečně zajímavo přehlédnouti řadu kan-
didátů, kteří se ucházejí o jeho dědictví. Je
jich 11. Jsou to: Hr. Khuen-Héderváry
Štěpán Tiszá, tajný rada Albert Berze-
viczy, ministr honvédů baron Hazai, mi-
nistr orby hr. Serenyi, bývalý ministr ob-
chodu Lang, býv. společný ministr bar. Bu-
rian, guvernér Rakousko-uherské banky
Popovic, býv. ministerský předseda Alex-
ander Wekerle, býv. ministr vnítra An-
drássy a nynější ministr práv Balogh.
Z Pešti, 4. června. Rozhodující činitelé
naléhají, aby krise kabinetu Lukacsova se
osamotnila a rychle vyřídila. Neví se, koho
pověří panovník sestavením nového kabinetu.
nepochybuje se však, že bude to člen vládní
strany. Nejspíše panovník dříve vyslechne
četné čelné politiky maďarské.
Ozvěna Lukacsova prohraného procesu
v Peští.
Khuen
Héderváry
Tiszá
Albert Berz
Hazai
Lang
Ana
Balogh
Lukacsův
Hradec
Serenye
Rakousko
Pešť
banka Popovice
Alex
20
article
Z Pešti, 3. června. (K. k.) Dnes večer konsla
se konference spojené oposice, v niž byli posl
Desy a jeho obhájce dr. Vazsonyi pr
sproštění Desyho uvítáni s velkým
nadšením. Zítra v 8 hod. ráno bude oposice
konati schůzi, aby se poradila o příštím postupu
Z Pešti, 3. června. (K. k.) Sociálně-demo-
kratlcká strana uspořádala dnes ve-
čer pro osvobození Desyho 14 schů zí.
na nichž přijaty byly resoluce, jež prohlašují, že
sice dnešní soudní nález porazil režim Lukacsův.
že však dělnictvo setrvá neochvějně
v boji, až vybojuje všeobecné voleb-
ní právo. Po schůzích, které minuly beze vší
příhody, ubírali se účastníci v počtu asi 10.000
k třídě Rakoczyově a táhli pak v semknutých řa-
dách za bouřlivého volání a tupení vlády a hr.
Tiszy před klubovnílokálstrany Justho-
vy, kdese u oken a na balkonech obje-
vili četní členové oposice m. j. Justh
a Desy. Desy promluvil k lidu řeč, kte-
rá byla přijata s velkou pochvalou.
doktor
Vazsonyi
Desy
Tisza
Justh
Des
Pešť
21
article
Justh vytkl ve své řeči, že v boji, který za-
hájily občanské strany ve spolku se
sociálními demokraty, nutno pokra-
čovati, až budou uskutečněny veške-
ré žádané demokratické instituce.
Zatim vyšli poslanci z klubovní místnosti na ulici
a táhli s lidem k hotelu „Royal“, kde byla n
počest Desyho a Vazsonyiho uspořá-
dána hostina. Člen sociálně-demokratického
vedení Buchinger vyzval dav, aby se rozešel, načež
demonstranti se rozešli ve velkém pořádku. Pouze
malý hlouček pokusil se táhnouti k blízkému bytu
předsedy hr. Tiszy, rozptýlil se však po výzvě
policie. Policie, která vytáhla ve velkém počtu,
neměla nikde příčiny zakročiti. Na schůzích byly
rozdávány letáky, jimiž se dělnictvo vyzývá vede-
ním strany sociálně demokratické, aby zítra dopo-
ledne nepracovalo a přišlo před parlament demon-
strovat proti poražené vládě a jejímu režimu. Po-
licie učinila na zílřek náležitá opatření. K zacho-
vání pořádku bude mimo policii pohotovo četni-
ctvo a vojsko.
Justh
Buchinger
Tisza
22
article
Bouře v uherském říšském
Bouře v uherském říšském
sněmu.
Z Pešti, 4. června. [K. k.) Již o 8. hod. rann
sešli se oposiční poslanci v klubu Justhovy strany
a provázeni velkým zástupem lidstva odebralí se
k parlamentu. Parlamentní budova je obklíčena
vojskem, policií a četnictvem, jichž úkolem je za-
meziti, aby demonstrující dav neobsadil parlament-
ní náměstí. a
Z Peští, 4. června. (K. k. uh.) Demonstračn
průvod, který provázel oposiční poslance k par-
lamentu, setkal se u třídy Aykothmany s prvním
Aykothmana
Pešť
Justhův strana
23
article
policejním oddílem, který vyzval demonstranty.
aby se rozešli. Justh vznesl na zástup stejnou vý-
zvu, načež se demonstranti rozptýlili. Oposiční
poslanci byli propuštění policejním kordonem. Asi
900 dělníků Ganzovy továrny, kteří se pokoušeli
dostati se před parlament, bylo policií rozehnáno.
Předseda hr. Tisza dostavil se se svou chot
v 9 hod. do parlamentu. V 9 hod. 30 min. vešli opo-
siční poslanci, většinou stoupencí strany Justho-
vy, do zasedací síně. Tam přečetl poslane
Julius Justh, ač schůze ještě nebyla zahájena
a lavice strany práce byly dosud prázdny, manífest
nadepsaný „Uherskému národu“.
Manifest začíná historickým přehledem udá-
lostí od dne, kdy předseda hr. Tisza prohlásil vo-
lební reformu za schválenu. Většina sněmovní,
praví se v manifestu, byla utvořena za tím účelem.
aby potlačovala národní požadvky a právě prote
byl hrabě Tisza posazen na křeslo předsednické.
Tisza postavil se se strašlivou smělostí nad zákon
a pořádek a zachoval se jako usurpátor. Pod ochra-
nou bodáků vypudil oposici ze sněmovny. Co se
stalo, nemá příkladu v životě národů. Kusý parla-
ment vytvořil volební opravu, která mnoho milionů
voličů vylučuje z ústavy. Proti minísterskému před-
sedoví zjistil kompetentní soud hroznou pravdu, že
se dopustil trestním způsobem zlořádů a tím se
prohřešil na ctí národa a důvěře koruny. Manifest
velebí pochvalnými slovy neodvislost uherského
soudcovského stavu, jehož rozsudkem padl vůdce.
Justh
Ganzův
Tisza
Julius Justh
Tisza
24
article
Teď dlužno povaliti také stranu a celý system.
Oposice doufá, že král nestrpí nadále tohoto re-
žimu. Je společným úkolem národa, obnoviti opět
ústavu. Manijest prohlašuje zákony, za předsed-
nictví Tíszova usnesené, za neplatné, protestuje
proti jednání většiny a vyzývá voličstvo, aby se
seskupilo kolem obránců národní cti. Na konec
žádá se v manilestě obnovení svobody slovav
parlamentě, zrušení zákonů, usnesených kusým
parlamentem, zvolení nestranného předsedy po-
slanecké sněmovny, zachovávání imunítních práv
a shromažďovacího práva a všeobecné rovné a taj-
né volební právo. Manifest končí slovy: „Bůh žeh-
nej naší vlastiín
Posl. Justh požádal po přečtení manifeste
poslance, kteří ho dosud nepodepsali, aby tak
učinili. Mezi oposičními poslanci, kteří se dostavili
do zasedací síně, byl také stále ještě vyloučený
posl. Rath.
Předseda hr. Tisza uděluje vrchnímu sněmov-
nímu komisaři Laszkowitchovi rozkaz, aby vyzval
Ratha, opustiti sněmovnu, což tento učinil. Zatim
jest v sále naprostý klid, jen posl. Vazsonyi byl
při vstupu uvítán veškerou levicí hlučným voláním
„Eljen“.
V 10 hod. 20 min. vstoupili poslanci strany
práce do zasedací síně. Také nyní chová se ještě
levice zcela klidně. Scéna však změnila se, když
ministerský předseda Lukács vstoupil do sněmov-
ny. Na levici ozvalo se bouřlivé volání: „Zloděj!
Tíszův
Posl
Justh
Rath
Lukács
slanecký sněmovna
Tisza
bůh žeh
25
article
Fuj!“. Pravice propukla v hlučné provolávání
„Eljen“ a potlesk, zatím co na levici ustavičně s
volá: „Zloději! Fnj IKradl jste!“. Posl. Fernbach
(Justhovec) volá: Ministerský předseda jest zlodě-
jem! Posl. Csuha (Justhovec) volá: „Jménem Jeho
Veličenstva krále bylo vysloveno, že jste kradlr“.
Předseda Tísza dostavil se do sněmovny a ubí-
rá se na předsednickou estrádu. Většina poslanců
pravice povstává s míst, demonstrativně tleská
provolává „Eljen“. Na levici se hluk stupňuje. Vol
se ustavíčně: „Zloděj! Zlodějl
Předseda zvoní a mluvi několik slov, kte-
rých ve vřavě nelze slyšeti.
Na levíci ozývají se neustále výkřiky: Padou-
ši! Vraťte ukradené penízel
Jest viděti, jak si předseda činí poznámky.
Posl. Csuha volá: Kavalír vrátí ukradené pe-
níze. Posl. Kun (Justhovec): Zloději! Předseda volá
posl. Kuna za ohlušující vřavy k pořádku, Posl.
Eitner: Bylo vysloveno, že předseda ministerstva
jest solní zloděj! Posl. Fernbach: Jděte předsedati
do solního úřadul Ozývá se též volání: Slatínský
Beťáre! Posl. Jan Justh: Zloděj nemá předsedati.
Posl
Justh
Justhovec
Fernbach
Csuha
Slatínský Beťáre
26
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „Lumiru“ (XLI., č. 8.) píše Emanu e
Siblík uměleckou studii „Greco a Barrěs“
Greco zajímal naše umělce a „Volně Směry“ se-
známily s nim své obecenstvo i výběrem krásných
reprodukel i vhodnými a výstižnými literárními
informacemi o starém umělci Španělska. Em. Siblík
nezabývá se však Grecem samým; jej zajímá, jak
velkého malíře XVI. věku postihl moderní fran-
couzský umělec Barrěs, básník. A zakončuje svoji
essavi všeobecným výhledem na poměr doby k
umělci, na umělecké názory doby: „V minulém
století ovládla filosofická myšlenka positivistická
dle níž veliká díla umělecká jsou přirozeným pro-
duktem epochy a nutně vyplývají z morálních,
intellektuálních a sociálních podmínek existence
národa v určité době. Touto koncepcí odstranění
z popředí tvůrci stávají se jakýmisi náhodnými a
téměř nevědomýmisnástroji ducha, jenž vane, kam-
koli chce.“ Jejich doba a prostředí vykonaly v nich
své podivuhodné dílo. Naše doba, zdá se, že na-
stolí kult genia, jenž si nese posvěcení k velikým
činům již od kolébky, který nemá potřebí určité
struktury dobové k svému rozvití, nýbrž který by
za všech podmínek, dokonce i jemu zcela nepří-
znivých, promitl duchové své dary v díla v každém
ohledu nová, revoluční! Jest již sám oním duchem.
který vane, kamkoliv chce. A mluvě o Grecovi
i J. Meier-Graefe se kloní k léto koncepci o vzni-
kání uměleckého díla. Není zajisté rovněž bez
významu, že i u nás několik mladých spisovatelů
pokusilo se v nedávném čase řešiti problém genia.
Lumir
Siblík
Greco
Barrěs
Grec
J Meier
Graefe
Španělsko
27
article
Než máme za to, že svrchovaný kult genia před-
stavuje takový extrém jako sociologický determi-
nism Tainův. Nebylo by psychologicky pravdivěj-
ším i lidštějším a historicky ověřenějším, kdyby-
chom věřili ve vnitřní, tajemné spolupracováni
silného ducha se vším, co ho místně obklopuje
i časově se nad ním vznáší?“ — V ostatním obsa-
hu „Lumíra“ je: Jan z Wojkowicz, Za matkou. —
Jiří Mahen. Zapsmenuté verše. — Karel Sezima,
Knihy novel a dsobné prósy. — Fr. Taufer, Píseň
naděje. — Angelo Conti,. Klasická vesna. — Karel
Pittich. Píseň utýchajícího stromu. — Jaroslav
Pasovský. Pohřbivač duší. — Karel Čapek. Mo-
derní lyrika francouzská. — Feuilleton. — Litera-
tura. — Divadlo. — Hudba. — Výtvarné umění. —
Tainův
Lumír
Jan
Mahen
Sezima
Taufer
Conti
Pittich
Pasovský
Čapek
Francie
divadlo
28
article
Zprávy.
Zprávy.
„Zábavné a poučné příloze“ kra-
jinských listů národní strany svobodomyslné (1913,
č. 10.) univ. prof. dr. B. Němec počíná otisko-
vati své svrchovaně zajímavé, populární, přírodo-
vědecké kapitoly „Příroda a civilisace“
Úkazuje tu známou skutečnost, jak civilisace, t.j.
člověk přizpůsobuje vše svým potřebám, a jak
ničí vše, čeho nemůže potřebovali: „Rychle ubývá
zvěře, ubývá také rostlin, jež vyžadují zvláštních
podmínek životních, zbývají pomalu jen rostliny
a živočichové, člověkem pěstovaní, a plevela
květena rumištní a, budiž to dovoleno řícl, také
plevelná a rumištní zvířena. Neboť jak jinak na-
zvati na př. vrabce a krysy? Co se neasimiluje,
podlehne člověku, napsal nedávno americký pří-
rodozpytec Peirce. Ale v čem spočívá ta asimi-
lace? Není to nic jiného, nežli buď se dáti člo-
věku v otrocké služby anebo se státi cizopásníkem
jeho činnosti. Pěstované rostliny i živočichové tak
se podrobili člověku, že ta nejušlechtilejší plemena
již ani nejsou s to zdivočeti a opuštěna člověkem
by vyhynula. Řada plevelí dává se člověkem vy-
sévati a přiživuje se na jeho polích, stejně jako se
v okolí jeho příbytků přiživuje vrabec a krysa.
profesor
Němec
Peirce
29
article
Část kosů přijala vrabčí způsob života a přestě-
hovala se z lesů do měst, kde se jim zcela dobře
daří. Těch, kteří zůstali svobodnými, stále více
ubývá, jako volného ptactva v přírodě vůbec. Tě-
žiti nějak z lidské civilisace anebo vymřiti, tot
osud přírody. ... Jakými prostředky bílý člověk
si podmaňuje a přemáhá přírodu? Je to zajisté
jeho vynalézavost, která ho činí tak mocným,
v první řadě schopnost užívati nástrojů ... O
nejstarších, primitivních kostěných a kamenných
nástrojů jeho až k dnešním střelným zbraním, jaká
to řada vynálezůl A právě ty nástroje učinily bě-
locha, poměrně slabého, nemocem náchylného, tě-
lesně větžinou degenerovaného pánem přírodya
všech plemen, jež se nepřizpůsobila aspoň tím,
že ty nástroje rychle od něho převzala. Spartán-
ský král Archidamus, když uviděl model strojního
praku, v Sicilii vynalezeného, zvolal prý: Konee
statečnosti! Když byly vynalezeny pušky, bylo
možno zvolati: Konec divochů! V dějinách civili-
sace skoro každý nový nástroj, skoro každý nový
vynález znamenal konec něčeho v přirozeném sta-
vu naší zeměkoule.“ Toť postup civilisace. Ale
jde civilisace tato správnou cestou? Zdali neohro-
žuje na konec i vítěze? — těm otázkám slibuje
autor věnovati kapitoly další. — „Příloha“ mimo
to obsahuje: Prof. dr. J. Folprecht, Poznámky k no-
vým českým literárním dějinám. — Jos. Penížek
O parlamentarismu. — Vl. Sís. Blázen. — Ad. Ve-
selý, Třešně kvetou. — K. Světlá. Zastaveničko.
(Z netištěné korespondence.) — Dr. R. Maršan.
Procul negotiis.
profesor
doktor
J Folprecht
Penížek
Sís
R Maršan
Sicílie
Jos
Ada
30
article
„Studentský Obzor Menšinový
(IX., č. 7—8) jedná v článku JUC. VI. Šponar
„O nemocenském pojištění student-
ském“, které uvedla již na přetřes dříve „Snaha“
list mladé generace svobodomyslné článkem prof.
dra. Lukáše. Autor ukazuje, že nadace Krombhol-
zova více nestačí; jeť finančně vyčerpána do té
miry, že nemůže již ani bezplatných léků poskyto-
vati studentstvu. Stav je tím tísnivější, že počet
studentů, dovolávajících se pomoci nadace, je velmi
značný, průměrně na 2700 ročně. A tu „Studdentský
Obzor“ nalézá odpomoc v tom, že by zavedeno
bylo povinné pojištění nemocenské vysokoškolské-
ho studentstva ve vzájemné organisaci pojišťovací
dle zákona z r. 1892. Vývody své dokládá JUC.
Šponar
profesor
doktor
Lukáš
JUC
Krombhol
31
article
Šponar daty o morbilitě studentstva. A tu až pře-
kvapuje zpráva o rozšíření chorob pohlavních. „Prů-
měrný roční počet studdentů, onemocnělých pohlav-
ními nemocemi a léčených na účet nadace Kromb-
holzovy, je jen dle zpráv dvou (lékařů) specialistů
631, kteréžto číslo by se jistě mnchem zvětšilo,
kdyby se dal konstatovati počet studentů, uchylu-
jících se ročně s nemocí pohlavní o radu k lékaři
soukromému. Ale již sám tento počet 631 ročně
léčených na nemoci pohlavní tvoří téměř 9%% ve-
škerého vysokoškolského studentstva pražského,
V roce 1911—1912 bylo totiž zapsáno na české
universitě 4457, na české technice v Praze 2746,
úhrnem 7203 posluchači. Je dostatek známo, jaký
neblahý vliv mají nemoci pohlavní nejen na tělesný
stav pacientův, nýbrž na celou jeho budoucnost.
a to jak jeho samého, tak i eventuální jeho rodiny.
tedy na společnost vůbec. Nejvíce však bývají po-
stiženy duševní schopnosti, což se jeví různými
nemocemi nervovými. Tu však nestačí umožňo-
vati studentstvu včasné a řádné léčení. Je třeba
působiti i profylakticky: mravní sebevýchovou, či-
stotou se chrániti od nebezpečí nákazy. V tom
směru měla by býti propagační činnost mravně
uvědomělých kruhů studentských co nejúsilnější. —
„Studentský Obzor“ dále přináší: Josef Fuksa, Če-
ská vysoká škola obchodní v Praze. — Pro druhou
českou universitu. — Výstava české obrany. —
Ante Beg. Národní obrana Slovinců. — Poznámky.
Fuksa
Praha
Kromb
český univerzita 4457
Ant Bega
32
article
— Zprávy.
V „Osvětě“ (XLIII., č. 6.) vycházejí prol
Jana Javůrka „Paměti ze života mého
sepsané v 82. roce věku mého.“ V části
na kterou došlo v posledním čísle, líčí pisatel svůj
pobyt na Uh. Slovensku, kde působil za dob Ba-
chova absolutismu na gymnasiu v Levoči. Některá
místa vzpomínek těch jsou zajímava i politicky.
Na gymnasiu v Levoči učilo tehdy několik pro-
fesorů-Čechů. Ba čeština byla tam předmětem po-
vinným, kdežto maďarština byla neobligátní. Jaký
úkol měli tam plniti čeští profesoří, ukazuje vzpo-
mínka prof. Javůrka na audienci jejich u panov-
níka, za jeho pobytu v Košicích. Autor zazname-
nává tu výrok mocnářův, pronesený k českým pro-
fesorům levočským: „Vím dobře, že v maďarské
mládeži panuje zlý duch, hleďte jej vyhubiti a spo-
lehejte při tom na mou nejúčinnější podporu.
Javůrek
Čecho
Slovensko
Levoča
Košice
33
article
Ovšem češti lidé nezachovali se tam nikomu. Ma-
ďaří a maďaróni viděli v nich jen pomahače vídeň-
ské centralistické a absolutistické vlády, zemanům
byli živlem příliš demokratickým a biskupu spiš-
skému, který je chránil jistě právě proto, že byli
vládními zřízenci, nezachovali se zase svojí ne-
stranností a spravedlností na poli náboženskm. Leč
fato vlastnost jejich získala jim aspoň sympatie
mezi obyvatelstvem Levoče, vesměs protestantským.
Překvapuje v „Pamětech“ Javůrkových, že nečiní
téměř zminky o poměru českých úřadníků, zejmé-
na profesorů, k národně uvědomělým kruhům slo-
venským. — Číslo nad to obsahuje: Rudolf Havlí-
ček, Statistika Slovenska. — Jos. Volf, Přispěvky
k dějinám stolice českého jazyka na pražské uni-
versitě. — Dr. Jos. Páta. O bulharské literatuře. —
Aug. Eug. Mužík, Romance o Havličkovi. — Rů-
žena Jesenská, Opuštěný palác. — Joz. L.. Ho-
luby. Podkarpatské oblázky. — Dr. M. Navrátil.
Ferdinand Menčik. — Dr. F. X. Harlas, Pražské
výstavy. — K. Drož. V srbském zajetí. — K. Čvan-
čara. Obzor divadelní. — Ad. Srb. Válka na Bal-
káně. — Rozhledy po dějinách nejnovějších.
Javůrkův
Rudolf Havlit
Volf
Přispěvka
doktor
Jos
Páta
Aug
Mužík
Havličk
M Navrátil
Menčik
Harlas
K Drož
K Čvan
Srb
Ma
Levoča
Slovensko
Jos
Bala
Ada
34
article
„Za Starou Prahu“ (roč. IV., č. 2—3) po-
kračuje ve své rubrice „Stará venkovská
města“ a věnuje ji tentokráte Českým Budě-
jovicím. Četné a pěkné illustrace ze starých
Budějovic provází výkladem dr. Zd. Wirth. V úvo-
dě své stati promlouvá o jejím poslání: „Je velmi
poučné občas souborně obrazem ukázati nenshra-
ditelné ztráty, jež utrpělo některé starožitné město
v druhé polovici XIX. století jednak vlivem sku-
tečné expansivnosti moderního života, jednak vinou
neporozumění a bezcitnosti. Teprve hromadné pu-
blikování všech zničených partií i jednotlivých ob-
jektů dovede vysiihnouti dosah ztrát, které se jeví
současníkům isolovány a tedy značně menší.“ Není
pochyby, že podobné zpytování svědomí může pů-
sobiti dobře výchovně a vésti, kde nově se jedná
o zničení některé staré památky, k rozvaze a od-
vraceti od lehkomyslného boření. Spolu podobným
přehledem zjišťuje se dnešní stav, od něhož ochránci
starých krás našich měst vycházejí. — Číslo dále
podává: K. V. Herain a V. Vojtišek, Příspěvek
k dějinám a místopisu kr. hl. města Prahy. — z
praxe ochrany památek. — Za krásu Malé strany.
VIII. — Krása Prahy. — Z literatury. — Zprávy
z „Klubu“. — Různé zprávy.
doktor
Zdeněk
Wirth
Herain
V Vojtišek
Krása
Praha
Český Buda
stará Budějovice
35
article
Ve „Scéně“ (I., 7) ve stati „České ven-
kovské divadlo“ přichází V. Vohryzek
s návrhem, jenž — třeba jej sám pisatel uváděl
téměř jen mimochodem — zasluhuje pozornosti a
jehož uskutečnění mohlo by prospěti hereckému
umění i opravdovým hereckým talentům. Uvádí
„pokaždé, když vidím rázovitého herce na malém
jevišti, a to není událostí příliš vzácnou, vzpomí-
nám si, nesedí-li někde nějaký div. ředitel, jenž hledá
talenty. Když o jubilejní výstavě chtělo vinohrad-
ské divadlo pořádati představení činoher všech
slovanských národů, chtěl jsem učiniti návrh, aby
místo toho poskytnuta byla vynikajícím venkov-
ským společnostem (a když ne společnostem, tož
aspoň hercům) příležitost, aby se ukázali pražské-
ma obecenstvu. Kdyby se tak občas dělo, nemusili
by Vojanové a Ryšavé čekati až do pozdního věku
na své vysvobození.“ A není asi pochyby, že by
podobná revue venkovského herectva našla i dosti
zájmu v pražském divadelním obecenstvu, již proto,
že by v divadelní pořad vnášela novotu a pestrost.
— Mimo to ve „Scéně“ je: A. Dvořák, Z „Husitů“.
— György de Lukács, Metafysika tragedie. — M.
Marten, Dramatické nedorozumění. — štěpán Jež.
V. B. Nebeský a klassické drama. — Arnošt Dvo-
řák, Národní divadlo. — JJos. Kodíček. Divadlo-
Umění. — Gilbert Cannan, Londýnské divadlo. —
Poznámky.
V Vohryzek
Vojan
Ryšavá
A Dvořák
György
Lukács
M Marten
Jež
V B
Arnošt Dvo
Kodíček
Cannan
národní divadlo
divadlouměný
londýnský divadlo