Ročník XXVII.

V Praze, v sobotu 15. června 1907.

Číslo 163.

Ba ranní a odpol. list předpláeí ne v Praze v ašelnlelne narrt kta . . . . 8 k — s drojí čenáške

Rntra . : ve alialkác nněsíe . . . . - rojton nvrk ie drojí vin

Klubovní svaz. Včerejší den náležeti bude k nejvýznam- nějším v přípravách pro nastávající zasedání ndy říšské; pokračovalo se v budově parla- nentní ve Vídni v organisování klubu če- ského, sociálně demokratického a pokročilých skupin poslanců německých. Nás futo nejví mjlmá jednání zástupců českých stran, na němž se rozhodovala otázka seřadění jejieh k budoucí činnosti na radě říšské- Včerejší schůzi předcházely, jak známo. dvě porady, na nichž uzrála myšlenka spo- kečného postupu. První schůzi pořádali po- slanci moravští dne 31. května, jíž se účast- nili zástupci strany lidové (Mladočeši moravští), národní (staročeské), pokrokové, agrární katolicko národní, a dospěli k usnešení jedno- myslnému, aby se utvořil společný klub po- slanců z Čech, Moravy a ze Slezska, jebož úkolem bude hájiti všenárodní program ná- rodnostní a státoprávní a upravovati poměr českého poselstva k vládám a jiným stranám parlamentním v těchto otázkách. Usnesením tímto naši poslanci moravští dali počin k žádoucí organisaci zástupců ná- roda českého, volbami na základě všeobee- rého práva hlasovacího programově značně rozčleněných. Druhá přípravná schůze konala se pak v Praze dne 5. t. m, v níž se zástupei vzpomenutých stran moravských rokovati zá- stupci našich domácích stran: národní svo- bodomyslné, národní, agrární, státoprávní koncentrace lidové a katolicko-národní z přílomnosti ministrů dra. Pacáka a dra.

Fořta. Poradě podány byly dva návrh organisační; jeden, Moravanů, kterýž v otáz- lách národní a státoprávní zamýšlel vytvo- hti klub jednotný, ponechávaje členům jeho ve věcech ostatních úplnou volnost druhý návrh, návrh strany agrární, předpo- kadal, že ustaví se kluby různých stran, z jejichž spojení by pak vznikl k lub s po lečn V obou návrzích pak se upravoval po měr zastoupení v klubovním předsednictvu v komisi parlamentní a při volbách do růz ných výborů sněmovních. Kdežto dle moravského návrhu měl být jediný klubovní předseda, předpokládal druhý návrh sborové předsednictvo, s slávající z předsedů sedmi zastoupených klubů Parlamentní komise dlei návrhu prvéh méla sestávati z předsedy, tří náměstků 10 jiných členů, kdežto dle návrhů druhéh by bylo v ní zasedalo vedle předsedů ješt deset členů různými stranami zvolených poměru dle počtu jejich členů. Z porady na základě těchto návrhů ko nané, dospělo se k následujícímu jedno- nyslnému usnesení Poslanci národa českého ze všech tří zemí koruny české, zastupující strany n schůzi dne 5. června v Praze konané, pro hiašují se pro utvoření společného klub Hišských poslanců českých, jehož úkolem bode, aby hájil program národnostní a státo právní a upravoval parlamentní poměr č- tého poselstva ke vládám a jiným stranám, pokud se s polečných záležitostí národa Ve schůzi této zvolen byl zároveň sedmi členný přípravný výbor, jemuž uloženo : l vypracovati stanovy společného klubu a při- praviti vše k jeho ustavení; 2. zahájiti pa- hmentní práce a zastupovati zatímně všeck poslance české; do přípravného tohoto vy- horu vysláni byli poslanci: dr. Kramář, Pra- kek. Kiofač, prof. dr. Masaryk, dr. Stránský. dr. Žáček a dr. Hruban.

Tento přípravný výbor sestoupil se, jak je bylo pověděno včera ku poradě ve Vídni. a po poradé trvající s přestávkou po cele den, k níž přibrán byl dále dr. Hujn, jíž však se nezúčastnil ani dr. Pacák ani dr- Fořt, usnesl se o znění stanov klubov- rích, jež s četnými změnami byly vypraco- vány dle návrhu drem. Kramářem připra- reného. Bylo usneseno, že společný klub bude svazem jednotlivých českých národních ttátoprávních stran ze zemí koruny české Slanovy přijaté pokládají se za stanov prozatimní a platnost jejich obmezen na dobu nastávajícího letního zasedání rady říšské Rozumí se samo sebou, že stanovy tyto budou předloženy ještě jednotlivým klubům a stranám, aby se o nich vyslovily a je schválily Položili jsme zúmyslně vedle sebe v sledek všech tří společných porad a schůzí zby se snáze dal vystihnouti dosah kone ného návrhu přípravného výboru. Ze souvislosti této jest patrno, žev sporné otázce, zda se mná utvořiti j ed- notný klub, či spojení klubů, roz todnuto na prospěch volnějšíhö sdružení čli s vazu klubů. Třeba že ve vydané zprávě z důvodů smozřejmých není uveden obsah stanov. jest pouhým důsledkem svaz u, že i ostatn organisace jeho bude na př. co do předse- niciva souviseti s počtem zúčastněných klub t j bude sborová, budeť sestávati z jejic pledsedů, podobně bude asi se zastoupením jednollivých klubů v parlamentní komisi. Programově zůstanou stanovy omezeny na otázky národní a státoprávní. Při této dostatečné volnosti, jíž takto s dostává jednotlivým klubům, ve svaz vstupu- jeím, co do jiných společných zájmů národa e netýkajících záležitostí, způsobí asi jakési teká.

NARO méně příjemné překvapení, že svaz zřízen prozatímně, s platností pro jediné nastáva- jící, dle všeho velmi krátké a tudíž i málo významné zasedání rady říšské v období letním, v němž asi mimo otázku předsed- nickou a protokolování neněmeckých řeč sotva se dostane na přetřes nějaká otázka. kteráž by spadala do hranic společnému po- stupu svazu klubů vytčených. Než i tento výsledek při různosti pro gramů seskupených stran a klubů nutn vítati jakožto první krok a počátek vzájem- ného sblížení, jež po rušných a rozčilujících posledních volbách nemůže ihned vykročiti kroky sedmimílovými. Doufejmež, že tlak poměrů a všeobecná nejistota toho, co v neurovnaných stycích rakousko uherských a protichůdných jevech vnějších přinese zejtřejší den, promění prozatimnost a dočasnost svazu poslanců českých — v instituci trvalou. Dozvuky německých násilnosti na Češich ervěnických. (Pův. dopís »Nár. Listů«.) Němečti zuřivci nebyli úplně spokojeni se čtvrtečním výsledkem, jak dokazuje další jejieh bestiální jednání, které obrací se nyní proli českým dětem a dívčímu dorostu, vůbec proti každému, kdo se odváží přijít do Ervěnic mluvit česky. Němečtí násilníci čí h a hlavně n a deputaci, která měla odjeti štastné též odjela na místodržitelství, odkudsi přinesla hrst slibů, s nimiž daleko v boji o českou školu nedojdeme, jako jsme nedošl dosud nikam se sliby chomutovského hejtmanství.

Jakmile strážník Schneider spatřil občany Hluml mladštho a Litomyšského, že připraveni jsou k odjezdu, dal povel hloučku ne meckých násilníků, aby jmenova n občany napadli a přisťup na ná- draží jim zamezili; návodu bylo upo- slechnuto, ale bezvýsledně. Oběma poda- řilo se dostati se sťastně do Prahy a tam podat důkazy, jaké bestiálnosti páší se dnes na ervě- nických Češích za naprosté netečnosti nižšieh i vyšších úřadů a za bezpříkladného štvaní pánů úřadníků Spitzsky a Kroye z ústecko- teplické dráhy, která je dobře známa svým hrozným šovinismem. Dostavil se sice do Ervěnic dr. Křen z hejtmanství chomutovského, dostalo se snad důtky i četnické stanici, ale výsledek dosu není znát nikde. Němci sice od čtvrtka ne- vloupali se jako horda lupičů nikam do bytu, nepřepadli bezbranné ženy, ale dále a t zeela vesele kamenují české oby- vatelstvo. Hned v neděli ukazo- vali svou kulturní vyspělost n českých děvčatech, jež vracela se z Komořan. Z prvu házeli kamení m p členech místního »Sokola«, pak si v y lé v a i zlost na tichých dívkách, ktere klidně ubiraly se doma. Jiný připud surovosti německé udál se úterý. Němečtí výrostci, za nimiž stojí vlastn oba již jmenovaní všeněmečtí štváči a celá rad- nice, p řepadli na silnici z Komoř an do Ervěnic učně komořanského pe- kare Stáně, převrhli mu vozík s pe- čivem a pak jali se vše bombar do- vati po způsobu čistě německém. Nářek učňon i rány do vozíku přivolaly na blízku zaměstna- něho dělníka Matýska, kterému se poštěstilo ně- meckou luzu odehnati.

Zuřivost německá přenesla se i mezi školní mládež. Tak napadeny byl dítky českých rodičů, které dnes ješte chodí do místní školy, svými spolužáky tak su- rově, že otec napadených nucen byl dítky ne- chati doma dotud, dokud nebude postaráno jich bezpečnost jak na cestě do školy a ze školy, tak i ve škole. Že v tomto ničemném surovém násilnictví jest německá mládež pod- porována zvláště dospělými, o tom přesvědčil se účastníci výletu první třídy české školy z Tre- bušic. Když žactvo vracelo se v středu kolem 6. hodiny domů pře Ervěnice, insultovali němečti žáci nejen žactvo české a učitele sa- mého, ale jali se házeti po nic i kamením a jednoho žáka zasá- hli suchou větví. Jejich oteov usmívavě pohliželi na malé divo- chy a jen jim dodávali celým zje- vem větší kurá že. Také při pochodu přes město byli všichni insultováni, pokřikováno n ně a tu a tam padla i výhrůžka, bodná německé bandy, která ohrožuje život pokojných českých lidí Pověstný policajt Unger, který měl býti dávno zatčen za své surové útoky prol Čechům, který však přes to klidně dále aran- žuje protičeské štvanice za netečnosti úřadn nadřizených, počíná napadati uže i dět.

Hocha občana Širokého poštípal (l) tak důkladně na ruce, že týž m několik značných modřin. Zde n malém, nevinném dítěti zchlazuj si svou zášť proti českému živlu, zde ukazuje svou schopnost býti policajtem v brlohu všeho bezpráví a vší hnusné a křiklavé divokosti »kulturního« německého národa. Ale tam, kde by mohl býti na místě, není po něm ani potuchy. V nedělí napadla rota asi desítičlenná občana Pelce, který o 411. hod. opoustěl spolkovou místnost, jala se do něho bušiti; napadený ovšem nemohl se dovolati bezpečnostní ochrany, ježto hlídka četnická nemá na takov smalichernosti« kdy, není prostě »náhodou« doma a policie s magi- strátem stojí v čele. Možno-li dnes mluviti o horké půdě, jest to jistě půda ervěnická. Jako hrozný vulkán chrlí Ervěnice denně spoustu nenávisti, násile, bidáciví na české obyvatelstvo, jen aby svorná česká menšina — ve skutečnosti ovšem většina — byla zdolána a aby okros chomutovský ne- musil míti veřejnou českou školu. A v tomt svém nemravném boji těší se násilníci němečt jak přízni úřadů, tak i pozornosti německé ve- řejnosti, která četnými dary jim další vedení su- rového boje umožňuje. A smutno je v duši každému, kdo uváží, že čeští rodiče vydávají t na pospas německé brutalitě nejen svou exi stenci, ale i svůj a svých rodin živoť, že nejsou si jisti bezpečností ani v jednom okamžiku, jen aby domohli se splnění — rakouských státních zákonů. Severočeský uhlokop musí nasazovati svůj život, život své ženy i svých dítek, aby zákony plnil stát, zákonodárci. Jak hluboko jsm to klesli ve státě, který, si říká konstituční. A česká veřejnost? Měla by se bouřit, měla b pozvednout svého hlasu ve prospěch ubljených svých bratří na severu a i finančně podporoval nezdolné hájce na přednl výspě národní. »Svo k svému!«

Politické zprávy domáci. V Praze, 14. června. (Politika ru- ského klubu na říšské radě.) Orgán haličské strany ukrajinské, „Dilo“, uveřejnil prevolání výkonného výboru ukrajinského k vo- lieům ruským, jimž vzdává diky za horlivost při volbách a vykládá nejbližší úkoly nové ruské delegace ve Vídni. Ruští poslanci zasadí se především o očisténí haličské správy v tom smě- ru, aby se pro příště znemožnilo šlapati po zá- sadných právech ústavných a zejména aby se zamezily volební zlořády, prováděné v Haliči politickými úřady. Výkonný výbor vyzývá proto všechny ruské voliče, aby mu oznámili, kde se který úřadník dopustil při volbách přehmatů každý případ podepřeli hodnověrnými svědky- Druhým úkolem ruské delegace bude odstraniti všechna výjimečná ustanovení nového volebního řédu, jimiž volební přávo v Haliči ztenčeno jež umožňují volební zlořády na škodu obyva- telstva ruského. „Ruský národ. a ruští poslanci neustanou — praví se v provolání — dokud ne- bu de pro Halič zaveden týž volební řád, který platí pro všechny jiné korunni země.“ Takov úprava říšského volebního řádu v Haliči bude míti pak za nezbytný následek relo r m zemského volebniho řádu; nebo uznává-li říšský volební řád ruské obyvatelstv za zralé, aby volilo přímo a všeobecně své po- slance pro parlament, imruší býti tím spíše zralé. aby stejným způsobem volilo své poslancedo ze mského sněmu. I sněmovní volby mají bjt přímě, tajné, všeobecné a rovné.

O tom, jak se ruští poslanci hodlají cho vati k jiným stranám na říšské radě, vyslovuj se četní z nich v „Ruth. Korr.“ Bukovinský posl. prof. Pihulja k pokládá za samozřejmé. že Malorusové se mohou spojovati pouze se stra- nami svobodomyslnými a pokrokovými. Konser- vovati mohou jen ti, kteří mají co zachovati. tedy třídy a národnosti, nacházející se již v držení toho, co potřebují. Malorusové u p- rovnáni s jinými národy nemají kromě své n- rodní myšlenky a církve (v Bukovině pravo slavná!), jež mnoho přispěla k záchraně národ- ního vědomí v lidu, téměř pranie, čeho by s drželi. V praxi budou se spojovati se stranami. které jim mohou prospěti, především tody se stranami pokrokovými. Podobně vyslovili se v témž listě poslanci Olesnický, Onyškevič.

Spenul aj. Nerozřešena jest i u Rusů dosud otázk koneentrace. Všichni poslanei strany ukra- jinské jsou si vědomi, že jen klub co možn nejčetnější dodá jim patřičné váhy v nové sně- movně a jsou proto za sloučení všech ruských poslanců v jednom klubě. Též někteří z poslaneů staroruských, jako Kurilo v ič a dr. K o rol. jsou pro společný klub. Ale zdá se, že v tábok staroruském nejsou dosud v té věci za jedno. noboť staroruský „Galičanin“ otiskuje též pro- jevy preti součinnosti starorusů s ukrajinci. V jednom z posledních jeho čísel vypočítávají se četné útoky ukrajinců na starorusy v dobe volební a pisatel radí poslancům staroruským, aby se na říšské radě úplně odloučili od ukra- jinců a ustavili se ve zvláštní, samostatný klub. „Stavili jsme dosud všenárodní zájny nad zá- imy strannické — proví se ve zmíněné stati — ale ve většině případů jsmo pochodili špatně. Ukrajinci, kteří své strannické zájmy stavěli vždy na prvé místo, z pravidla nás porazili . Prote nezbývá než zpřetrhati s ukrajinci veškery styky a zaříditi se neodvisle od nich ve všech ústavech, nevylučuje ani ústavů finančních hospodářských. Za poměrů tedy dosti nejasných sjíždějí s do Vídně i poslanci ruští.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. června. Uraloaltajští pronárodové v Rusku vracejí se k pohanství. O způsobech, ktorými si Slované ruští asi milovali národy a pronárody své říše, rozšířeny jsou na Západě veliké bludy a klevety. Rusové neobraceli nikoho násilím ani na svou víru, ani na svou národnost. Státní ruská řeč byla závazna jen pro ty, kdež hledali státní službu a jine styky se stálem. Mezi pronár ody chodili pravo- slavní misionáři, ktoří mirným přesvědčováním je poučovali, že víra křesťanská je pravá. Pre stupování pronárodů na pravoslaví dálo se zvol na. Rusky se učili die potřeby a jak ta potřeb vzrůstala, tak se zbližovali s ruskou národnosti Nicméně přece se znenáhla Rusům asimiloval jekožto národu panujícímu. Nynější ruská krise tento proces přerušila Pronárodové se dověděli, že jejich vira i jazri jsou rovnocenny s věrou a jazykem ruským, etnosti a přednosti, kterými Rusové nad nimi vynikali a budili jejich úctu i žádost, aby se jim stali podobnými, mizejí jim, před. očima. I není divu, že se i mezi pronárody objevuje protiruská reakce, o níž máme některé zajímavé zprávy.

Ve vjatské gubernii žije kromě Rusů 760.000 jinorodců, mezi nimiž je 413.343 V - táků, 160.000 Čeremysů, 136.226 Tatarů. Mno- zí z nich byli přijali křesťanství, ale nyní se vra- cejí k starým věrám: Tataři k islamu, Votáe a Čeremysové k pohanství. Návrat k pohanst je zvláště silný mezi Čeremysy uržumskéh újezda, kde se udál ve 20 osadách. V čele to- hoto hnutí stojí bývalý učitel (!) círke ní (i školy Čeremys Deljanov. Na místo byl vyst misionář, jemuž Deljanov pravil, že Čeremysove nečiní více, než k čemu jsou oprávněni carský- mi manifesty o rovnoprávnosti národní i nábo- ženské. Náboženský eit Čeremysů, pravil Del- janov, je příliš vřelý a křesťanství mu nedosta- čuje. Deljanov se dal pokřtíti teprve v zralých letech, ale přiznává, že tajně zůstal pohanem a po pohanském způsobu se také oženil.

Harden o berlínském dvorním skandálu. Maximilian Harden, jemuž patri zá- sluha, že odhalii pikle a zábavy mocné kama- rilly u dvora německého, uveřejnil po dlouhém mlčení opět nový článek o tomto skandáluv »Zukunftu«. Nechtěl prý dříve zasáhnouti do vzrušení, vzbuzeného aférou, aby se nezdálo, že má v úmyslu stavěti se do popředí. Popírá, že by byl nástrojem pomsty rozvedené hraběnky Moltkové a tajného rady Hols te i na jenž nenávidí knížete Eolenburga. Hraběnk Moliková, již Harden byl ochotně rádcem v je- jím smutném procesu o rozvod, nikdy nepro- jevila nejmenší stopy pomstychtivosti. Od tří let neviděl Harden bývalou hra- běnku Moltkovou a nevyměnil s ní dopisy. Tež Holstein nebýl jeho důvérnikem. Nejzajímavější čásuí článku Hardenova je vylíčení, jak císař byl upozorněn na skandáln poměry ve svém nejbližsím okol. »Korunní princ,« píše Harden, »když marně žádal jistého generála o intervenci, předložil sám chsaři několik se- šitů »Zukunflu«. Bylo to statečné. Cisa mohl ho ostře odkázati do mezí úřadního po- stupu. Neučinil tak. Dal si o věci referovati o tří pánů, patřicích k dvorské společnosti. Brzo na to vyskytla se zpráva, že tři páni ode dvora upadli v nemilost. Za pět dnů na t žádal hr. Kuno Moltke, aby byl zbave svého úřadu vojenského velitele berllnského.

Bylo mu vyhověno. HIr. Wilhelm Hohen s odcestoval za hranice. Kníže Eulenburg chystá se ku od- chodu z říšských služeb.“ O členech společnosti, scházející se Liebenbergu píše Harden: Náčelník generálního š tá b byl pokládán za svědomitého gentlemana dobrého vojáka. Hr. Moltke se ličí jako roztomilý nadšenec pro operní hudbu. Pan v. Varnbüler byl pokládán za obratného sa- lonního diplomata. O povaze Tschirské h nevím ničeho. Naznačil jsem, že někteří členové tohoto kroužku nebyli normální ve svých záli- bách, ale nikdy jsem netvrdil, že by bylo cosi trestného v jejich konání. Ovšem někteří pánové jsou v tak důvěrném přátelství, že se to stět najde mezi muži normálními. Páni v Lieben- burgu pěstovali spiritismus, citovali duchy a též s Veličenstvem pěstovali mystický kult. Jedn z těchta zajímavých osobností prohlásila před svědky: »Utvořili jsme kolem c l s a re tak pevný kruh, že jej nikdo ne pror a zí le Kdo tyto věci znal, měl povinnost mluviti. Je to nezdravý stav, když muži abnormá ních pudů tvoří na nejvyšším místě státu kruh kolem duše, neozbrojené zkušenostmi. Harden praví dále, že se při tom všem nemůže však jednati o § 175 trest. zák. a prohlašuje, že nejednal z touhy po sensaci, ale chtěl slouži politické věci, neboť se tu jednalo o císal a říš

Jiholranoouzští vinall. Výbor v Argelliere s Albertem v čele jenž vede celé hnutí jihofrancouzských vinařů. vydal předpisy pro udržení pořádku v obcích, jejichž municipiální radové a mai- rové vzdali se svých úřadů. Bude postaráno aby netrpěly obce ty nijaké ujmy v z á s o b vání vodou a v osvětlení. Též v př- čině z dravotnické služby vydal výbo případná nařízení. Tato ustanovení byla vydán aby se čelilo proti taktice vlá dy jež se chová zatím nevšímavě k oposicí obecníe rad a deufá, že obyvatelstvu bude tento anarchi stický stav nepohodlným a že samo bude n léhati na vládu, aby zavedla pořádek a kl Čeká se, že obyvatelstvo samo požádá úřadnictvo aby činilo svou povinnost. Vláda je připraven k odvolání pluků, jež se rekrutují z krajů jih- francouzských, do jiných departementů a zavol do dotyčných krajů pluky ze severu. Situa je stále vážná. Ale soudí se, že hnutí skon za pár neděl mírně. Irové proti vládě liberální. V politické situaci Velké Britanie nastáv závažný obrat. Irové odpadli od li be rálů, kteří nesplnili své sliby jim učiněné zejména, že se postarají o novou úpravui ských poměrů, aby se tak otevřela cesta usku- tečnění irřké touhy po Homerule. Irové volil se svobodomyslnými a projevili souhlas s eta povou irskou politikou Campbell-Bannermanovou

Ale irská předloha nenasla o bli by V drovnem proueji ranni člo o sob . . . s l oopoledni . . . Ve slialáeh sa reskon anní čislo. odpole dnr . 1nserad lati se ko t ově napře Tieěplacení k inrerty plijtmra sdninl- strnca v Marianske ulici č. s. Tam nzehknejí ss lět redsk skárna a ozpedice „Národnich Listá“ Rakopisy so novrnesji.

u Irčanů, kteří se proti ní prohlásili. Chtějí Homerule nebo nic, na žádný kom- promis nepřistoupí, hlavně jejich vůdce . Redmond, který z počátku nic nenamítal proti vládní předloze o Irsku. Ve středu budou již Irové hlasovati proti vládě, proti její předloze o námořní a pozemní armádě. Tyto dny vydali iršti politikové manifest, v němž doznávají, ze Homerule nemůže být dosaže politikou smirnou, ale silnou energickou agitaci v Irsku, ne- ústupnou činnosti a pevnou kázní irské atrany v parlamentu, soustavnou organisací irskéhio vo- ličstva v celé Velké Britanii a stálým hlásáním krajního odporu proti zlořádům, páchaným brit- skou vládou na irském národu-

Pátý slet všesokolský v Praze.

Druhá výprava Američanů do Prahy. Sle- tové kancoláře došla z Paříže tato telegrafická zpráva: Výprava čítá 33 borců a 12 borkyň a 150 hostů. Do Prahy přibude v úterý ráno. Vý- pravní výbor. V neděli dne 16. června pořádá pařížsk „Sokol“ ku poctě amerických hostů, kteří právě dli v Pařiži, velkou tělocvičnou slavnost v nej- větší městské tělocvičně pařížské Japy na boule- vardu Voltaire. Spoluúčinkuje župa francouz- ských gymnastů de la Seine, jednota „En Avant“, „La Francaisse“ a mnoho jiných paříž- ských jednot. Cena pro závodniky při mezinárodních zá- vodech svazu evropských sdružení tělocvičných. Br. Josef Herold, zlatník na Žizkově a člen ta- mějšíjednoty sokolské daroval slavnostnímu vý- boru skvostně a umělecky spracovanou stříbrnou lipovou ratolest se zlatou, kovovou stuhou, urče- nou za cenu pro přebornické družstvo. Dárci byly vysloveny díky. U všech národů bývá zvy- kom, že soukromníci udilejí jednotlivým přebor- níkům různé ceny, záležející v uměleckých předmětech, nebo typických výrobcích dotyčné země: Zdá se, že také u nás zachován bude tento obyčej, neboť již někteří obchodníci a prů- myslníci nabídli slavnostnímu výboru různé cenné výrobky jako „čestné ceny“ pro přebor- níky v závodech.

Vzáenou ochotu prokázala ubytovacímu oa- boru sletovému paní Otylie Dvořáko vá, choť stavitele, která dala k disposici pět mo- derních, nově vystavěných domu v Mikulášské třídě k ubytování So- kolstva ve dnech sletových. Nelze slovy vysloviti plnou vděčnost spanilomyslné dámě této za ochotu tak obětavou, neočekávanou a neobyčejnou. Jenom tehdá, když uvážíme, že ubytovaci odbor má se postarati dle dosavadních přihlášek o byt a noclehy pro 18—20.000 lidí, devedeme pochopiti, jak vzácnou službu pro- kázala Sokolstvu paní Otylie Dvoráko vá. Její čin zůstanc ve vděčné paměti všeho Sokol- stva, zvláště všech ustaraných členů ubytova- cího odboru. „V. Fete Fédérale de la Česká obec sokol. ská. Souvenir de la Féto. Guide do Prague.“ Pod tímto titulem vydal právě slavnostní výbor elegantní knížku pro své zahraniční hosty. Jádro této publikace tvoří výborný článek dra. Schei- nera „Slet Sokola“ a stručný průvodce po Pra- ze. K tomu poji se některé pokyny sletové a po- řad sletu. Knížka vypravena je velmi vkusně, opatřena zdarilými pražskými pohledy a plánem Prahy, jejž dovolil laskavě otisknouti ze svého kamene „Zemský svaz pro povznešení návštěvy izineň“. Autorem a pořadatelem publikaceje br. Milan Fučík. Podobná publikace tiskne se v jazyku chorvatském péčí br. dra. Kočáka, Slavnostní výbor sletový obrátil se již na po- čátku roku k radě městské, aby ke dnům sleto- vým vydala již loni projektovaného průvodce po Praze v čelných jazycích zlovanských a evrop- ských. Bylo však odpověděno, že vydání toto nebude možno do sletu provésti. Proto musi slavnostní výbor opatřiti si podobnou, byť mno- hem skromnější publikaci, přizpůsobenou ovšem svým účelům. Knížka rozeslána bude ještě před sletem všem ohlášeným hostům, aby jí agitovali pro navštěvování Praly.

Účast zástupoů francouzského tisku př slavnostech V. sletu všesokolského v Praze. Z usnesení rady městské obrátil se starosta dr. Karel Groš na předsedu syndikátu pařížské žur- nalistiky p. Dupuy-a s pozváním pro pařižský tisk na slavnosti sletové, aby tak zabezpečena byla účast zahraničného tisku a správné infor- mnování ciziny o chystané velkolepé manifestaci Sokolstva slovanského. Osobním zakročením p. poslance dra. Ladislava Pinkasa, který za tou příčinou ve dnech nedávných v Pařížii meškal, podařilo se docíliti, že oficiální zástupcové čel- ných žurnálů pařížských přijedou k slavnostem Sokolstva do Čech a do Prahy, aby nejen při- tomni byli sletu, nýbrž mohli též informovati s o stavu české otázky. Jsou to zejména: za časo- pis „Lc Petit Parisien“ p. Richar d, za „L Petit Journal“ p. Fréderic Régamey, za „Le Figaro“ p. Georges Bourdon, za „Le Jour- nal“ p. Ludovic Naudeau, za „Le Temps“- p. Marcel Rouffie, za „L'Aurore“ p. G. Le Meétais-Lariviěre a za „Le Journal des Débats“ p. Robert de Caix. List „La Peti Republique“ vyšle taktéž zástupce, ktorý dosud nebyl jmenován. Konečně lze s bezpečností oče- kávati, že i zástupce světové „Agence Havas ve dnech slavnostních do Prahy zavilá. Pan předseda syndikátu pařížského tisku, známý milionář, poslanec a býv. ministr Ch.