ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e56c2c90-75e3-11dc-8114-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 48, person 172, org 11, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, v pátek 19. dubna 1907
Praha
3 masthead
Číslo 107.
4 masthead
t jat ne nšt ve slanáck
5 masthead
na čtvrk nsta ! . . s 4rejí slailko
6 masthead
Fa ranní a odpol. IIst, předplácí se Praze v sde jnistra řste . . . . . sk čtvrk leta. s dvojí donálkí
Praha
7 masthead NARODNÍLIS
NARODNÍLIS kei
8 masthead
v drobném prodsji zannl.čalo o sobs . Vo aliakách na venkové 1nseraty plati se hotově napře Předplaceni alorsrty přijln dginl m pachárejí se tal redskne tiskirsa a ezpedice „Národnich Lištu- Rokopivy se novrace i
Národnich Lišt
9 article Maďaři a Němci.
Maďaři a Němci. Chef uherské vlády Wekerle odpověde předevčírem v pešťském sněmu na interpe- laci, podanou ve příčině šířící se i v území svatoštěpánském všeněmecké agitace. Po- věstný pud na východ nezastavil se totiž u Litavy, nýbrž byl tak smělý, ostatně p stezce dávno již ušlapané, vniknouti i do vlasti svatoštěpánské a tam etablovati svou neurvalou agitační činnost. Předseda uberského ministerstva odpo věděl tak, jak se očekávati dalo. Dokazoval, že agitace ta je plodem nezdravého germán- ského chauvinismu, ale celkem neškodná. Německá vláda prý se nesmí za ni činit zodpovědnou, naopak, vláda ta ji odmítá; ostatně prý je známo, že vliv Němců v mo- narchii není dnes již tak mocný, jako byl druhdy. Jde tu o fantasmagorii šílenců, již zejména s trojspolkem nemají býti uváděni ve spojení. Přes to ale předseda ministerstva uherského nijak nechce tuto agitaci podceňo- vati, naopak sdílí prý rovněž mínění, že úřadové mají snahy všeněmecké bedlivě sle- dovati, ne snad že by se obával uskutečněn těchto utopistických snův, ale z té příčiny, že způsobilé jsou rušiti vnitřní mír a klid. Máme příčinu o tomto projevu páně Wekerlově uvažovati. Ruší-li agitace vše- německá vnitřní klid v Uhrách, jaké musí býti asi nezbytné účinky její v této polovině říše, jež ve správě má ráz německý, kde Němci jsou číselně nejsilnějším národem kde na jejich prospěch pracuje nejen tradice, nýbrž celá řada mocných institucí, jimž ně- mectví je cennějším klenotem, než vlastn účel těchto institucí.
Maďar Němec Litava Uhry
10 article
Pociťují-li za Litavou již působení vše- německých snah, jak nemáme pociťovati působení jejich my, již nalezáme se v bez- prostředním sousedství magnetu, z něhož čerpají agenti všeněmectví přitažlivou sílu. V Uhrách má všeněmecká agitace oporu jen v příslušnících německého národa a v jejich touze po širokém lůně všematky Germanie, u nás ale opírá se o věci velmi realné. o němčinu, kterouž je prosáklý ne pouze jednotlivec, nýbrž veškerý život státní, který i dnes ještě všemožně se namáhá, byť i z část nevědomky, urovnávati cestu agitaci, která již i v Uhrách pociťuje se jako nebezpečná. Nadchází to, před čím jsme národyse sídly geograficky příznivěji položenými než jsou naše, dávno již varovali. Všenémecký pud nezastaví se ani na hranicích Uher, ai na hranicích Haliče, nýbrž bráti se bude dál a dále. V Bosně a Hercegovině již ma Němectví pevnou posici a v Turecku, zejména v Anatolii, neméně. A jestli pan Wekerle se snažil agita ulomiti hrot nejostřejší tím, že ji prohlašo- val za eminentně hospodářskou, aneb aspoň u větší míře ekonomickou než politickou, bylo to počínání poněkud naivní. Neboť agi- tace ta právě pro svůj hospodářský raz tím nebezpečnější se jeví. Nechť se Maďaři nemýlí o povaze těch. s jejichž úvěrem pracují. Ti by ani okamžik neváhali za určité situace vyměniti své ne- zdolné maďarské vědomí za rovněž tak nezdolné vědomi německé. Ostatně je ho- spodářská odvislost bolestnější než otroctví politické. Maďaři ovšem zapomněli již na doby, kdy
Wekerle Maďar Uhry Halič Boseň a Hercegovina Turecko Anatólie
11 article
ského nepřátelství a kdy nenáviděli Němce tak. jako jej nenáviděli Vlachové a mnozí jini národové. Poměry se ovšem změnily a mezi Ber línem a Peští zavládly poměry tak intimní že je ve Vídni přes trojspolek tak nevinně neposuzovali, jak by se bylo souditi mohlo ze zevnějších styků obou spřátelených vel- mocí. Jest známo, co se délo před rokem 1866 a ještě několik let po tomto roce, kdy maďarští politikové byli v salonech zahra- ničných záležitostí na Wilhelmstrasse den- ními hosty. Jestli dnes styky ty o nějaký stupet ochladly, jest toho příčinou právě okolnost. že páni Maďaři počínají sami na sobě již pociťovat příjemné následky německého přátelství. Však pan Wekerle byl přesto vázán ohledy a velmi horlivě se snažil oči- stiti vládní kruhy berlínské, že by snad byly v nějakém spojení s lidmi, kteří činí propagandu Němcům od Baltu až po Soluň. Staří přátelé všelicos na sebe vědí nebylo by dobře donutit se navzájem ku povídání pravdy. Však politik, jenž nestopuje proudění veřejná v berlínském »Reichsanzeigru« a jenž nedá se poučovati pešťským »Közlönym«. ba ani ne »Pest. Llovdem«, poněkud jinak pohlízí na věc, o níž pan Wekerle přede včírem se rozhovořil. Jemu nejsou cíle vše německé agitace utopiemi a fantasmagoriemí šllenců.
Němec Vlach Maďar Wekerle Pešť Vídeň Soluň
12 article
Je pravda, že snad ani zejtra, ani po zejtří neuskuteční se, o čem sní všeněmecká agitace, však v politice nejde vždy jen o ko nečné cíle, nýbrž také o to, co předchází o etapy, k nimž se určitá politika zene o bouře, jež otřásají státy a společností, razí-li si překážkumi dráhu, nesena vůlí veli- kého národa smělá myšlenka. A myšlenkou takovou je proniknuto veliké Německo, sahající svou zájmovou sférou, pokud možná, až ku Perskému zálivu. A ku posudku, jak by v ob vodu této sféry vypadaly hospodářsky Uhry. věru není třeba zvláště živé fantasie. A nech nikdo nepřichází s německou loválnostía věrností, ta shroutí se v niveč v okamžiku, kdy naskytne se příležitost Berlínu učiniti krok ku předu na této dráze. Německý lid je prodchnut fouto myšlenkou a dovede-li se nadchnout kolonisací v Africe, tím rychleji porozumí kolonisaci, kterou by měl za humny. A v Německu vždy dovedla vláda vykořistit lidového nadšení. Na postupu k uskutečnění veliké této myšlenky je všeněmectví v Cislajtaniia v Uhrách pouhou stanicí. Všeněmectví není tedy pouze nepříjemným zjevem, proto, že je způsobilé rušiti vnitřní klid, jak zní tatc poněkud policajtská fráse, v něm uloženo mnohem větší nebezpečí, které tím více po- roste, čím více seslabovati se bude posic předních stráží, jakou zejména jsme m A právě o této stránce nebezpečnéh hnutí měli by důkladně uvažovati ti, již dosu všemožně se o to zasazovali, aby zvrácenou politikou vnitřní urovnávali cestu všeněme- ckým aspiracím, jež každým dnem se stávaj smělejšími a výbojnějšími. Cechové.
Německo perský záliv Uhry Berlín Afrika
13 title
Panovník v Praze.
Praha
14 article Včera d časného jitra panovník ve ve
Včera d časného jitra panovník ve ve residenci na královských Hradčanech vyřizoval státní záležitosti. Agenda jest netušeně rozsáhlá. a zejména drát telegrafický a telefonický jest neustále obsazen. Po vyřízení záležitostí těch udílel panov ník
královský Hradčany
16 article
a přijal asi 50 osob, mezi nimi mnoho šlechticů a vojenských zástupců. Jak jsme již sdělili, přijal panovník ve sly šení také zástupce král. hlav. mě st Prahy pp. starostu dra. K. Groše, náměstk dra. Štycha a J. Jirouska, dále pp. Seiferta, Hu báčka, dra. Podlipného, dra. Vlčka a stav. r.k Vlčka. Císař a král stál u svého pracovního stolu a jmenovaní pánové zaujali místo v půl kruhu. Přijímací salon jest sice jednoduše, al s vybroušeným vkusem a jemnou elegancí upra vený. Na stěnách visí obrázy krále českého Fe dinanda Dobrotivého a královny Anny. Panovníl byl oděn v maršálskou uniformu, bez poboční zbraně. Starosta p dr. Groš, stoje na pravém kři dle deputace, takto česky oslovil panovníka- „Vaše císařské a královské Veličenstvol Nejoddanější zastupitelstvo král. hlavního města Prahy, s vroucí radostí používajíc vzác ných a nezapomenutelnýchčehvil, kdy Vaše Veli čenstvo ráčilo zavítati k Nejvyšsímu pobytu na staroslavný hrad českých krájů, dovoluje si k stupňům Nejvyššího trůna Vašpho Veličenstva složiti pamětní spis, obsahujícl š snejnalehavější tužby, přání a žádosti zstupitelstva i všeho obyvatelstva naší veleobcě.
K Groš Štych J Jirousek Seifert Hu Podlipný Vlček Dobrotivý Anna doktor Groš Veli Praha
17 article
Předkládajíce nejpokorněji tyto prosby tužby svoje Vašemu Veličenstvu prosime, aby Vaše Veličenstvo ráčilo nejblahosklonněji uvážit naše žádosti a plni nejpovnější důvěry v otcov- skou péči a starostlivost Vašeho Veličenstva přojeme z hloubi srdcí svých, aby bůh Vašo Veličenstvo všem věrným národům Vašeho Veli- čenstva ještě po dlouhá a dlouhá léta náčil za- chovati!“ Po těchto slovoch podal I. náměstek sta- rosty, p. dr. Ant. Štyeh, panovníkovi pamětn spis ve skvostných deskách. Panovnik převza spis a položiv ho na pracovní svůj stolek, pravil. že děkuje obyvatelstvu pražské- mu za projevy oddanosti. V další od- povědi panovník česky uvedl, že mil er á uváží požadavky obee pražské donfá, že i obec sestranr zařídí vže, čeha jest zapotřebí ke splnění její požadavků. Poku se týče přání, aby každoročně zavítal do Prahy. projevil panovník, že velmi rád v budoucnu každoročně do Prahy přibude, ježto s ra- dostí prodlí mezi obyvatelstvem jehož loyální oddanost v těchto dnech opět okázalým způso be byla dána na je vo.
doktor Antonín Pok Praha
18 article
Potom obrátil se panovník ke staroslov měst pražských p. dru. K. Grošovi a opěto val, že velmi rád do Prahy přijíždi. Při představení všech zástupců veleobce pražsk oslovil panovník p. m. r. H ibáčk a. Při před- stavení bývalého tarosty měst pražských p. dra. J. Podlipného oslovil jej panovník, načež p. dr. Podlipný pravil: „Měl jsem čest po- zdraviti Vaše Veličenstvo před několika lety, když Vaše Veličenstvo jelo k manevrům. v se- verních Čechách.“ Panovník se po této odpo- vědi usmíval. (Jak povědomo, tehda dr. Pod- lipný panovníka oslovil pouze v řeči české, c v německém časopisectvu vzbudilo velko bouři.) Panovník rozleučil se s deputací král. hla města Prahy slovy: „Tak buďte s bohem Dále byli přijati panovníkem ve slyšení kardinál arcibiskup baron Skrbenský, nejvyšsí zemský maršálek Jiři kníž. Lobkovic, prine Bedřich Lobkovic, Johanna kněžna Roha nová s deputací dam pomocného spolku proti tuber- kulose, Frant. hr. Thun-Hohenstein, Osvald hr.
K Groš J Podlipný doktor Podlipná Skrbenský Lobkovic Roh František Thun Hohenstein Osvald hr Praha Čechy H ibáčk
19 article
Vratislav, Karel hrabě Bouquoy, Arnošt hrab Sylva Taroucca, polní zbrojmistr ryt. Czibulka, polní zbrojmistr Eduard Pucherna, polní pod- maršálek Al. Koller a Jos. Sommer, francouzský generální konsul Colomies, rěmecký konsul hr. Hardenberg, vicepresident místodržitelství Jin Vojáček, Rudolť hrabě Czernin, Karel hrabě Czernin, Jan hrabé Lažanský a Karel hrabě La- žanský, dr. Bedřich hrabě Deym s deputací pražského dobrovolného ochranného sboru pp. Novotným a prof. Dolejškou, dále dvor. rada Campe, Eisner, Hronek, Prorok a dr. Schedle. plukovníci Gregorovič, Karger, Millevojevich Schmidt, Pavel a Karel hrabata Almeide, misto- držitelský rada dr. Geitler a Komers, cís. rada dr. Jahn, císařský rada Itterhaim, císařsk rada Hejtmánek, starosta města Mělníka pan Schrenker, městský radní p. Sýkora z Kutne Hory, obecní starší arch. M Blecha a více vdov. Audience trvaly do polední hodiny, kdy n nádvořích hradu shromáždilo se přečetné obe- censtvo, aby slyšelo hudbu vojenské kapely
Vratislav Karel Bouquoy Arnošt Taroucca Czibulka Pucherna Al Koller Jos Sommer Jin Czernin Jan hrabý Lažanský Karel hrabě doktor Deym Novotná profesor Dolejška Camp Eisner Hronek Schedle Gregorovič Karger Millevojevich Schmidt Pavel Almeide Geitler Komers Jahn Schrenker Sýkora Blech Hardenberg Mělník Kutne Hora Colomy Itterhaim Hejtmánka
20 article
Hold českého pěvectva králi. Jen první hudební festival, který pře třemi roky tak mocně vzrušil veškerou veřejnost naší svojí velkolepostí, úchvatným počtem vs- konných sil a vzáonou disciplinou účinkujících mohl se vykázati o málo větším počtem pěre ctva, než jaký včera sešel se na třetím nádvor královského hradu, aby českou písní vzdal král svůj hold a zjevil mu zpěvné krásy české řeči- Byl to imposantní počet hlav, dam a pánů. členstva pražského „Hlaholu“, pěveeko župy karlínské, malostranské a vi- nohradské — na tisíc se jich čítalo — jenž za dirigentstvi vzácně osvědčeného sbor- mistra pražského „Hlaholu“, Adolfa Piská- čka, hotovil se přednésti tři úchvatné sbory Shromáždění pěvců na nádvoři královskéh hradu mělo přirozeně za následek snahu veške rého obecenstva býti přitomnu vzácné produke a řidkému požitku Vzhledem k omezenosti prostranství are sotva desátý díl žádostivých na nádvoří se d stal — jednak s dřive vydanými listky, jednal bez nich. Neboť nebylo možno zabrániti veli kému přívalu obecenstva se všech stran se derou címu a tak dán rozkaz, aby byl kordon policejní stráže rozpuštěn a vpuštění všichni, kdož za ním se tisnili. Stalo se tak o půl páté hodině odpolední právě ve chvíli, když král, provázen následníkon trůnu Františkem Ferdinandem a arcivévodou Františkom Karlem vešel na pavlán, vyčaloun vaný těžkými, plyšovými přehozy. Po hřímavém pozdravu, který se opětoval nastalo utišení a ve chvíli nesl se nádvořím m hutný, imposantní Bendlův mužský sbor „Válečná. Král, opíraje se o balustrádu, pozorně na- slouchal a sledoval slova, jimž i na nejzazších koncích nádvoří bylo rozuměti. Tak jasně, tak precisně zpíváno. Po krátké pause, při které král tázal se ná- sledníka na jméno dirigenta Piskáčka tento se informovav, mu sdělil, zavzněl druhý
Piská František Ferdinand Františkom Karel vejít Bendlův Král Piskáček Hlahol
21 article
mužský sbor: aTpvo „Věno“. Také provodení tojéo sborržaředováno bylo králem velmi pozorně a setkalo se s jeho pochvalou. Kličkova „Ballada o české hudbě““, za- pěná smíšeným sborem naprosto dokonale do nejmenších a velmi obtížných detailů, nadchla krále, takže uslavičně pronášel svůj úsudek a správně vystihl, že zachyceny jsou ve skladbě všechny rázovitosti české hudby, od její veleb- nosti až do hravé skotačivosti. Veselé, jásavé motivy velmi se mu líbilya vzpomněl této okolnosti při dvorní hostině otáz- kou, zdali poslednímu sboru v jedné jeho části dobře porozuměl, domnívaje se, že charakteri- sována jím křepkost a veselost národního tance. Když dozněl tento poslední sbor, dal si za- volati král dirigenta p. Adolfa Piskáčka, sbor- mistra pražského „Hlaholu“ a vyslovil mu své uznání „Velmi se mi líbily všechny tři sbory. Zkou- šky stály asi mnoho práce! Ovládati tak ohrom- ný sbor pěvců jest uměním.- Ku předsedovi Ústřední jednoty pěveclva českoslovanského, dru. Molejlovi, který nazna- čil, že pěvectvo českou písní uctivá svého krále a vzdává mu hold, pravil: „Těší mě, že tak im- posantním počtem docíleno mohutného sboru Bylo to velmi krásné a zvlášt účast dam mě potěšila. Vyříďte všem můj vřelý dík Pak pokynul obecenstvu na rozloučenou a děkuje za trojnásobné provolání „Slávy“, vzdáli se do svých komnat. Dvorní hostina.
Kličkův Piskáček Molejl Hlahol
22 article
Pryní dvorní hostina konala se včerao 6. hod. odpol. na hradě pražském a zůča st- nili se v ní: Panovník, arcikníže František Fer- dinand, arcikníže Karel František Josef, velký převor princ Liechfenstein, kníže Karel Schwar- zenberg. Jan hr. Harrach, předseda ministerstva svob. pán Beck, tajní radové Karel hr. Buquov. mistodržitel hr. Coudenhove, hr. Dobrženský. president vrchního zemského soudu rytiř Wes- sely, ministr obchydu dr. Fořt, ministr dr. P- cák a ministr Prade, polní podmaršálek Koller, polní podmaršálek Rummer šl. Rummershof, dále světicí biskup dr. Frind, generálmajor šl. Při- fer, generálmajor šl. Rukavina, generálmajor Witsch, komoří Jan hr. Thun, Vojtěch hrabě Schönborn, Hanuš hr. Schönborn, Otokar hrabě Westphalen, Emanuel hr. Mensdorfř, dr. Bedřich hr. Deym, rytmistr svob. pán Rummerskirch, dr. Bedřich prine Schwarzenberg, starosta dr.
František Fery Karel František Josef Liechfenstein Schwar Jan Harrach Beck Coudenhove doktor Fořt Koller Rummer Rummershof Frind Witsch Thun Schönborn Hanuš Westphalen Emanuel Bedřich Deym Rummerskirch prine Schwarzenberg
23 article
Croš, rektor české university professor dr. Hilava, rektor německé university prof. dr. Přorsche, president českého oddělení Moderní galerie posl. dr. Kramář, president české akademie Františk Josefa vrchní stavební rada dr. Hlávka, presi- dent německé společnosti pro vědu a umění dvorní rada professor dr. Laube, plukovnik br. Wallis, plukovník generálního štábu Schmidt, přisedící zemského výboru dr. Werunsky, zem- ský poslanec dr. Urban a bývalý starosta praž- ský dr. Srb; dále z dvorní družiny druhý nej- vyšší hofmistr kníže Montenuovo, generální ad- jutanti hr. Paar a svob. pán Bolfras, nejvyšší kuchmistr hr. Bellegarde, nejvyšší štolba hrabě Kinský, osobní lékař císařův dvorní rada dr. Kerzl a křádelní pobočníci, konající službu. Menu bylo takovéto Diner du 18 avrií 1907. Potage Rachel. Petites timbales a la Talleyrand. Filets de soles a F'amirale. Piěce de boenf et filet de venu. Cassolettes de volaille a la piémontaise. Champagne cup.
doktor Hilava profesor Přorsch Kramář Josef Hlávek Laub Schmidt Werunsky Urban Srb Paar Bolfras Kinská Kerzl Ráchel soles boenf volaille Wallis Bellegarde Mena český akademie Františk Champagne cup
24 article
jim »Šváb« byl inkarnací všeho protimadar
Šváb
25 title
FEUILLETON.
26 title
Literatura.
27 article Nerudovy dopisy
Nerudovy dopisy Manes daroval letos svým členům vzácnou premii: faksimilia Nerudových listů Terezii Mlari Macháčkové z r. 1864—5. Premie znamená li- terárně-historickou kořist. Věděli jsme o té lásce, pravda, Prosté motivy básní Teréze ji vzdálen příznaly a B. Čermák v „Květech“ plně pro- zradil. Ale neznali jsme celou jeji podstatu, ne- znali bližších odstinů, jen cosi jako krásná po- věst se napovídalo. Dnes dovídáme se vše slovn a nilujeme osobnostně Nerudu dvojnásob, ze byi tak vzácně krásného snu sehopen. Povim hned, proč. Jedinou životní láskou měl Neruda Annu Holinovou: ojedinělý poměr milosti muž a ženy, jenž se stále přerušuje a přece nemůž přerušiti Neruda po létech šedesátých sám byl vinen, že Anna Holinová definitivně se vzdálila. Alo ještě r. 1867 přibližuje se k ni Neruda touží uskutečnit sen první, mladé své lásky Na veto Anny HIolinové odchází Neruda navždy. Mezi prvním a posledním rozehodem s Holinovou leží několik let, jež Neruda vyplnil intensivní norinářskou prací. Ta léta byl citově volným. měl právo pomyslit na novou milost ženy. N - ruda užívá oho práva: miluje Terezii Marii. Al jak neobyčejně vznéšená a čistá je to láska Z povzdálí, z parteru ji pozoruje, ji chorou dvoj- násob zbožňuje a v době předčasného západu celou duši rozžehá jí červánkem útěchy. Nerud tuší, že na moře neznáma právě začal odplouv Někdo nejmilejší, jenž mohl rozumět, když při- šel pozdě ke břehu, později, než mohl pozn . a v duši se zahledět. A přece píše, přece miluje. Platonísm tohoto poměru zachycen v něko- lika faksimilovaných dopisech. Osobně i lite- rárně jsou neobyčejně významny.
Mlari Macháček Čermák Neruda Holinův Anna Ala HIolinová Al milovat Terezia Marie
28 article
Chudá erotika Nerudova má tu cenné zmno- žení. Nerude nadšeně doznává, že o celé mi- lování miloval Terezii víc, lituje, že jen jako rosa perlit se smí jeho láska, ač proudem šíři *, Premie Manesa, redigoval doc. dr. V. Ti lle by se chtěla světem, domnívá se, že bílá ruka v dálce jej spojuje s Terezii, v době plně mužné síly místo práce raději klesá do pách- noucí trávy » pamotě, dívá se do slunka a zpívá svému slunéčku krátké písně. Těšil se, že ji uzří na plese 6. února 1865, ale nepřišla, Byla churavá. „To bylo smutnosmutné vzpomínání. a smutnosmutná dlouhá pro mne noc! Po ná- břeží jsem chodil bled a tích, mé oko klížil chladný, ostrý sníh: — nejkrásnější to měl býti pro mne moc, v ní vrcholiti mělo moje ži celé, v ní měly oživit se sny mé smělé — z všeho blaha nám jen truchlé vzpomínání před sebou tu truchlou, dlouhou noc. Pod mnou dřímá zmrzlá řeka němá, nade mnou vis nebe mrákotné — a v srdei zuří bol, že svět h širý nemá: kol mne se povoz za povozem kmita. tom uvnitř vozu snad se náděj splítá, tam uvnit srdéčko snad blahem skáče — a anděl můj. ach — anděl můj teď pláče.“ Přichází máj — Terezie Marie dlí v Králově Dvoře, a Praha již není proto krásnou Prahou Tak mazlivě, škádlivě a zase smutně toužně píše Neruda své verše Terezii Marii. Ero- tické struny se rozchvěly krásnými údery — zjev vzácný u Nerudy. Ale i dopisy mají mnoho nového. Nerud projevuje skepsi v své osobní štěstí, nedůvěřuje všemu, co jako štěstí vypadá. Vědomí býti milo- ván od Torezie působí naň nesmírně. Nedoved radost svou vypovědět, cit je sopkou a slovoje ledem, chtěl by říci něco tak mocného, jak ještě nikdy nebylo slyšáno. Jeho odvaha vzrůstá.
Nerudův Terezia docent doktor Terezia Marie Neruda Králov Dvůr Praha
29 article
„Znám cíl svůj, musím ho dosáhnout. Je mně jako veslaři na pyšné loďce, který cíl svůj síe zná, tak daleko ale k němu má, že ho posu nevidí, a jenž má před sebou ještě sterá úskalí. kolem sebe závratné víry a bouřlivé vlny. Veslat pohlíží odhodlaně sic, ale zasmušile — však o nevypustí vesla ani na okamžik z rukou, zů- stane pevným, neboť veze životy dva.“ Tere- zie z chuďasa učinila milionáře, a její listy zla- tým deštěm dopadají va jeho vyprahlou duši. Ma zase zájem, má proč žít, má vzpruhu. Budeji mnoho psát. Vypíše svůj životopis, dějiny své duše, jak se kdy radovala a roztesknila, jakým bičem byla vyšlehána až do své zralosti. Po- chlubí se, jak beze všech prostredků a příspěvk rozvinoval se sám a sám, tak že vše, co je. sobě samému ořičísti musí. Postěžuje si, jak v boji s jizlivým zneuznáním konečně podlehl a klesl v noc bezčinnosti a lhostejnosti. Ta bez- činnost se snad někomu zdála plnou činností, ale jemu dostačit nemohla, neboť dřívější plány byly přílis obrovské a samostatné, aby se mohl drobty spokojit. Lhostejnost ho mořila, ne- měl myšienkového, ani citového popudu a život mu nebyl praničím. A v tu zoufalou noc za- zářila Terezie Marie, a v umdlené srdce napa- dalo tolik mírné jasnosti, že věří v nový svj den. Ji musí děkovat sám i lid, jemuž vykoná něco velkého, za vše — nové síly cítí za dese a myšlenek se rojí smělých jako blesků po obloze. Nejmilejší je Nerudovi hodina, když po- zdě v noci ubírá se sám a sám k svému hrad čanskému obydlí. Dlouhá cesta uplývá mu jak sen, kamenný most a malostranské tiché domy ani nevědí, proč jsou mu v noci tak mily. p cestě té v myšlenkách rozvinují se mu novels a romány, a jejich hrdinkou je Terezie Merie Není ve světě barev krásnějších, než jakými ma luje obraz drahé její duše.
Terezia Marie Neruda Merie Ter kamenný most tichý dom drahý jeho duše
30 article
To je tedy ta kořist z Manesovy premie. Ne- rudův cit vznešeně tu září, cítíte, jak nové jaro vchází v jeho uměleckou dílnu a provivá ji svým svěžím a vonným vanem. Nový úsvit ozařuje jeho cesty, a Neruda s krásnou odvahou vydává se na ně. Něco nového zalehá k vám o Nerudovi: ne- slyšeného, neznámého. Napověděná pověst odha luje svá kouzla. Čtele s utajeným dechem, ben sensace — což sensaci lze hledat v tragickém okamžiku, když někdo nalezl něco nejdražšího vznítil se radostným odhodláním uchovat nález a v téže chvíli již jej ztráeel? — a s radostným pohnutím, že chvíle života velkého básníka byl paprskem tak čisté touhy a tak vznešené krásy posvěcena. A dobře ani nechápefe pak, jak lze protestovat, byt i nepřímo, proti publikaci, pa- mátku Nerudovu tak pěkně uchovávající, a jak lze tu myslit na nepietu. Byl to příkaz úcty k milostnému zápalu Ne- rudovu, chtěli-li jsme znát reální vztah jeho po- citů k slč. A. Holinové, a je to týž příkaz, jenž jistě nám premií Manesa odkrývá jemný obraz Nerudova tragického snu o Terezii Marii. Život tvoří dnla básníků, nuž znejme jei bez zamlco- vání celý, a tím píše, má-li tak cenné příkrasy jako v tomto případě Nerudo Dr. Albert Pražák.
Neruda Nerudův A Holina Terezia Marie doktor Albert Pražák
31 article
Naše novinky.
32 article
(Národopis.) * Chytil Al. Národnostní mapa Moravy. I. li (Litovel 1906). Cena 2 K. — Neměli jsme dlouho po- drobnější národopisné mapy Moravy a Slezska, nyní máme dvě. Prvou vydal loni uč. Plesinger, v menším měřítku a sličné úpravě, druhou počíná vydávati n 4 velkých listech Al. Chytil v Olomouci, Chytilova mapa i po Plesingrově zůstává podnikem velmi po- třebným a velmi záslužným, a cenou prvou mapu předčí. Cena její spočívá ve větší podrobnosti, uvádít nejen národnost obci, ale i všechny národnostně za- jimavé detaily při obcích (školy, záložny, rolnick sdružení, továrny, pokud jsou v rukou českých neb německých) a dále ve větší správnosti, neboť Ple- singrovi proklouzly, jak moravský tisk zkonstatoval, chyby. Náklad na mapu v tomto měřítku pracovanou je veliký, a zasluhuje proto autor všemožné podpory, aby dílo započaté bylo řádně a brzy dokonáno. Dosu výšel I. list s příslušným textem v samostatné knížce pod titulem „Národnostní mapa Moravy I. Severní Morava a východní Čechy (Litovel 1906). Vydaný I. list obrahuje severozápadní čtvrtinu Moravy a přál bych si, aby si jej každý vzdělanější Čech vzal do ruky a nad ním se trochu zamyslil. S neúprosnou přísností mluví na něm národnostní poměry k celému českému národu. Zde neběží už jen o lokální zá jem nebo snad zájem Moravy, nýbrž o zájem celého ná- roda. Invase německá ze severu sbližuje se zdes silným okovem lanškrounsko svitavským tak, že mapa ukazuje už jen zcela nepatrný, úzký proužek území českého, po obou stranách české obce Cotkytle. mezi Šilperkem a Lanškrounem a ztratíme-li toto spojení, spojí-li se obě německé oblasti, pak ztratím brzy v okolí mnohem více a pak také německá oblast svitavská začne neúprosně působiti dále směrem k Jihlavě na odělení Čechů v království od Moravy.
Plesinger Chytilův Plesingrův Morava I Morava Čecho Morava Litovel Slezsko Olomouc východní Čechy Čechy Cotkytle Šilperk Lanškroun Jihlava Chytil Al
33 article
Chytilova mapa a ještě více jeho slovní doprovod jsou vskutku národním mementem vyšlým v pravý, v po- slední čas. Dá se ještě mnoho udělati a zachrániti, je- nom dlužno na zmíněný kraj obrátiti zřetel přísluš- ných národních organisací. Sám, bez pomoci se ne- udrží. A Chytil má velkou zásluhu, že na tento kraj jehož poměry pokládám za důležitější než mnohé jino pohraničné kraje v Čechách, tak výmluvně ukazuje Stejně poučný bude pro nás při Chytilově znalost lokálních poměrů sousední list slezský, a jest si jen přáti, aby autorovi všestrannou podporou bylo umož- něno jej brzy vydati. Bude tím zajímavější, že poprvé tuším, předvede na mapě i rozšíření českého živola L. N. ve Slezsku pruském.
Chytilův Chytil L N Čechy Slezsko
34 article
* Lotopis „Živeny“. Sborník zábavno-poučnýcl pract. Rediguje Světozar IIurban Vaja ns k ý. vy- dává »Živena«, spolek slovenských žien. IV. Torčinn sky Sv. Martin. 1907. Letopis »Živeny« je pro Slovensko vždy událost literární, jako bývají výročné sjezdy a slavností spolk udalostí společenskou. Výborem prací podává knih skutečný obraz současného stavu slovenské spisby. Jména starších osvědčených pracovníků střídají se u s novějšími. Ukázky silné a svěží, na doklad, že lite- rárně Slovensko nikterak nespí, ale rozpřabá svoja perutě. Sám redaktor Hurban- Vajanský sice jan dvěma lístky přispěl do tlustého svazu (420 stran). však těch několik ze hiuboka vzatých veršů nejlépe svědči, že s překonanou šedesátkou nijak neubyto ohně ani vzletu pěvci Tater, autoru »Suché ratolestie a »Kotlína«. Ludmila Podjavorinská dostavila se s jedním ze svých venkovských románků, obrazů pečlivé malby duševných pochodů, kterými už získala svoji pověst. Je tu řada jiných prací veršem i prosou, novela od Timravy, jakýsi genre už z novodobého Slovanstva, novela Jesenského, básně Cigáňovy. Kompišovy a j. Také dramatická forma je zastoupena dvouaktovkou Pavla Socháně
Martin Hurban Vajanský Kotlín Ludmila podjavorinský Jesenský Cigáňův Kompišův Pavel Socháň Slovensko Timrava spolek slovenský žien Tatra
35 article
»Honorár«, žertik ze společenského života, v tradi- cích staré konversační komedie, prostý všech moder- nistních afektací, ale velmi způsobný, vlipně vy- kroužen zápřetkou i postavami, s hladkým, nenucené plynoucím dialogem. Možno tu hned navázali věcnou připomínku našim divadelním správám a ředitel- stvům! Naříká se do nedostatku domácí divadelní produkce naší! Třeba doplňovat odjinud, dlužit se na všech stranách, kde jen se dá! Hrajeme věci anglické, španělské, holandské, norské —o německých a francouzských ani nemluvě! — víli pak také někdo u nás něco, že mají zcela pěkný seznam původních domá cích her i na našem — Slovensku? Pravda: věci jsou přiměřeny poměrům, nejsou myšleny pro složitý aparát veliké scény, nedají mnoho na bohaté deko- race, přístroje náladové a učené komparsy, počítají leda se skrovným rámcem ochotnického jeviště: však i tu, od časů prvního probuzení až po dnešek, dal by se jistě sestavit jakýs výběr věcí života schop- ných třeha i na širším jevišti. A bylo by dvojnásob záslužno! Napřed idejně, jako praktický doklad kul- turní jednoty naší česko-slovenské! A pak i cvičebně pro herce i obecenstvo! Modernism posledních let přivodil na naši scénu jako do beletrie zběsilý vpád všelikých jazykových vulgarismů jako ukázek »l idové mluvy«. Měl nám nahradit, co jinde obstarává vůni dialektu a provincialismu. O skutečné poesii a ma- lebnosti dialektu při tom českému diváku i čtenaři zpravidla ani se nesnilo. Trochu skutečné slovenčiny, občas slyšeno a čteno, mohlo by věru působit jen osvěživě. Belletrie- * Jan Klecanda, Cizí krov. Praha, J. R. Vi- límek. Snad oprávněn jest úsudek, že nadsazuje spi- sovatel, nadepsav románem prostinký sice, ale věrně z osudů lidu našeho vyňatý obrázek svůj. Čtenář uvá-
Klecanda Slovensko Praha