1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 6. prosince 1913.
Praha
4
article
ta ranní a večerní Nisty
předpláci ae
v Praze v administracis
na měsie
na čtvrt leta
sk-
* dvojí donáškou-
na piěsie
na čtvrt lota
na město E s K wo
a město Poštou
na rj. k moa
na měse dvojí zásllkoa
dke
na čtvrt lota . .
V Praze, 6. prosince.
30. červen nebyl osudný jen pro Bulhar-
sko. Týž den se rozhodovalo také o poměru
rakousko-uherské monarchie k jejím pohra-
ničním národům, jmenovitě o poměru Maďarů
k Chorvatům a Rumunům. Že dnes Záhřeb
oficiálně se jmenuje Zagreb a ne Zágráb, že
tam dnes vládní věci řídí bán Skerlecz a ne
královský komisař Skerlecz, to jest také jed-
ním z nepřímých následků válečného štěsti
Srbův nad Bregalnicí. Toho si musíme být vě-
domi, chceme-li správně posuzovat význam
událostí na Balkáně pro naše vnitřní poměry.
Bregalnica uvolnila ovšem také postu
Rumunů přes Dunaj. Chytrá taktika rumunská
bez patrných ztrát shrábla území bulharské
tak veliké, jako je vévodství Slezské, a diplo-
maticky dnes Rumunsko stoji na Balkáně na
prvém místě. Chytrá politika rumunská ne-
stará se však pouze o bukurešťský mír, o mí
řecko-turecký, ona dobře si odhaduje svůt
význam i pro rakousko-uherskou monarchi
a dává si od ní platit hotovými.
Bulhar
Maďar
Chorvat
Rumun
Srbův
Praha
Záhřeb
Zagreb
Balkán
Dunaj
Rumunsko
Bregalnica
5
article
Včera v uherském sněmu Tisza to vy-
ložil, jak dalece Maďaři pod nátlakem zahra-
niční situace byli donuceni vůči uherským
Rumunům zachovávat základní zákony zem-
ské. Tisza přihlásil se ke slovu po referentov
finančního výboru Hegedüsovi, který ve své
úvodní řeči přiznal sice, že Uhry hospodářsky
zle si stojí, že meze berní síly jsou dostiženy
že do státních drah od r. 1906 bylo vloženo
nových 600 milionů, ale tím že výtěžek přes
zvýšení sazeb za dopravu osob a zboží nijak
nestoupl, a po rumunském poslanci Popu —
Čičovi, který prohlásil, že po nové situaci na
Balkáně musí býti nemaďarské národnosti
uspokojeny, aby se mohly hospodářsky a kul-
turně svobodně vyvíjet. Kdo uspokojí nema-
ďarské národnosti, vykoná Maďarům větší
služby, než Nemaďarům. Uspokojiti je možno
ne pouhým vyhověním osobním nárokům, ný-
brž poskytnutím takových práv, které zaruči
nemaďarským národům národní rozvoj. Dnešni
politika vládní tak nečiní, proto on odmítá
rozpočet.
Ministr-president Tisza nejprve poslal
štiplavý vzkaz do Vídně „N. F. Presse“. Tře-
ba přiznati, že vzkaz Tisžův bude vídeňskému
listu tím nepříjemnější, čím je pravdě bližší
Vyvrací staré mínění, že „N. F. P.“ jest při-
mým ohlasem názorů a snah našeho zahranič-
ního úřadu. „N. F. P.“ aža několili měsíců j
prý naprosto nedostatečně informována o tom.
co dělá a chce zahraniční úřad.
Ale dále se pouštěl hr. Tisza na pole smě-
lých tvrzení, která sice často jsme již slýchali
z úst maďarských státníků, ale která přesto
stále ještě nejsou pravdou. V Uhrách prý Ru-
muni nejsou pronásledováni! JJen maďarský
politik dovede tak směle sypat veřejnosti pí-
sek do očí. Naposled ještě řekne, že v Uhrách
nemaďarské národnosti jsou mimořádně pro-
težovány.
Maďar
Rumun
Tisza
Uher
Pop
Čič
N F
Balkán
Vídeň
Uhry
Hegedüs
Tisžův
Tisza
6
article
Hned několik minut na to tvrdíl Tisza, že
ani hajdndorožské maďarské uniatské biskup-
ství neohrožuje Rumunů, protože ani vláda.
ani žádný Maďar nikdy nebyl toho mínění, že
by nové biskupství mělo sloužit výbojným sna-
hám maďarisačním. Mohli bychom mu jednoho
Maďara prozradit, který přikládá hajdndo-
rožskému biskupství výbojné maďarisační úko-
ly. Není to nikdo jiný, než biskup této diecése.
a prohlásil to právě v Debrecíně, když při
svém příchodu na biskupeký stolec byl v tomto
staroslovanském a nyní ryze maďarském Do-
brotíně vítán.
Hr. Tisza přimlouvá se také vřele, aby
Rumuní se dobře cítili v Uhrách. Nemysli, že
by na rumunskou zahraniční politiku měl roz-
hodující vliv osud Rumunů v Uhrách. Ale Ru-
muni s této i s oné strany Karpat měli prý by
se staratí o harmonickou koncentraci
sil ve střední Evropě proti pansla-
vistickému nebezpečí, jmenovitě ne-
měli by pracovati proti politickému oslabení
Maďarů a dualismu a pracovati pro všeli-
jaké federalistické snahy, které v prav-
dě jsou jen slovanskými pokusy. V tom
směru měli by se orientovati Rumuni i Němci
v Uhrách.
Hr. Tisza mluvil tentokráte velmi vlídně
k Rumunům a je patrno, že by rád co nejlaci-
něji vyhověl „maršrutě“ k sblížení s Rumuny.
dané z Vídně. Co je lacinějšího nad slova? Ale
skutky přesvědčují Rumuny pramálo o ideáln
budoucnosti po boku Maďarů a naopak da-
leko více jen dávají cítit maďarskou přílom-
nost než slovanské nebezpečí.
Rumun
Maďar
Němec
Tisza
Debrecín
Hradec
Uhry
Evropa
Vídeň
Tisza
7
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Halíčská volební oprava.
F. Ze Lvova, 6. prosince. (Zvl. tel. „N. L. )
Věcné rokování výboru pro voleb-
ní opravu bylo dnes dopoledne za-
hájeno. Niezabitowski prohlásil, že je
ochoten referát přijmouti. Po návrhu předsedy
rusínského klubu Lewického přijat
byla vládní osnova za podklad ro-
kování. Klub sněmovní levice přijímá
vládní reformní návrhy, avšak s vý-
hradou, že bude žádána změna některých do
osnovy pojatých nových ustanovení. Polská
lidová strana prohlásila se proti
kurii středního pozemkového ma-
jetku.
Ministerská rada.
Z Vídně, 6. prosince. Odpoledne sešla se
ministerská rada. Zabývala se pracovnim
programem pro zbytek zasedání před-
vánočního.
Z panské sněmovny.
Z Vídně, 6 presince. O 10. hodině dopo-
lední sešla se finanční komise panské
sněmovny, aby zabývala se zvýšenou daní
lihovou a zvýšenou osobní dani z příjmů.
Lewický
Lvov
Vídeň
panská sněmovna
8
article
Kampaň zemských sněmů.
Z Vídně, 6. prosince. Korrespondence „Austria“
prnamuje:Jak se dovidáme, nesejde se zemskj
sněm dolnora kouský, jak původně bylo-
myslem, koncem prosince tohoto roku, nýbrž teprv
v lednu příštího roku. V lednovém zasedání vyříd
zemský sněm rozpočet na rok 1914. S úděly
zemskými z novýchdaní bude také
schválena předloha o úpravě učitel-
ských platů na venkově. Tyrolský
sněm sejde se 8. ledna příštího roku. Zasedá-
ní zemských sněmů potrvá asi 3 týdny
poněvadž poslanecká sněmovna ještě koncem led-
na, nejpozději pak v prýních dnech měsíce února.
zahájí svoji činnost.
Z armádního věstníku.
Z Vídně, 6 prosince. (K. k.) Cisař propůjčil
vyslanci polnímu podm. sv. pán Gieslovi velko-
kříž řádu Františka Josefa, sborovému veliteli v
Prešpurku pol. zb. šl. Puhallovi hodnost taj-
ného rady a jmenoval generála jízdy Rohra, po-
věřeného vrchním velitelstvím královské uherské
zeměbrany, majitelem pěšího pluku čís. 48.
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 6. prosince. (K. k. uh.) Ministr obcho-
du Harkanyi předkládá osnovu zákona o slu-
žební pragmatice železničních zří-
zenců a osnovu zákona o modifikacích při ří-
zenío vyvlastnění mořského pobře ži.
Ministr financí Teleszky podává osnovu zákona
prodloužení finanční smlouvy, uz a-
vřené s Chorvatskem a Slavonskem
r. 1906. Na to chápe se slova posl. Štěpán Pop-
Csiesc v osobní záležitosti
Giesl
František Josef
Puhall
Rohr
Pop
Vídeň
Prešpurk
Pešť
Chorvatsko
Slavonsko
Austria
9
article
Z Pešti, 6. presince. [K. k.) Interpelace, kterou
podal posl. Geza Polonyi ve sněmovně poslanecké.
pcukazuje na to, že v době, kdy v uherském říš-
ském sněmu se projednává předloha reformy tisko-
vé, byla v Chorvatsku a Slavonsku zrušena novi-
nářská kauce královským komisařem protizákonně
zavedená. Interpelant se táže, je-li ministr
spravedlnosti ochoten upustiti v
své předloze od kauce a jestliže nikoli.
jak může odůvodniti, že v Uhrách se kauce
o 150 zvyšuje, kdežto v Chorvatsku
a Slavonsku nadále vycházejí li sty
bez kauce.
Pešť
Chorvatsko
Slavonsko
Uhry
10
article
Věci chorvatské.
Z Pešti, 6. prosince. [K. k. uh.) Finaněn
dohoda s Chorvatskem byla prodloužena
na půl druhého roku, tedy až do konce července
1915. V odůvodňovací zprávě se praví, že finanční
vyrovnání vyprší koncem prosince t. r. Poněvadž
rozpočtový rok trvá až do konce června a nelze
předvídati, dojde-li do té doby k delinitivnímu vy-
rovnání, musela býti volena lhůta půl druhého
roku. Osnova zákona o služební prag-
matice železničních zřízenců neob-
sahuje žádných ustanovení o jazyko-
vé kvalifikaci. V odůvodňovací zprávě se
prohlašuje, že hlavním účelem této osnovy jest.
aby přestal neklid, který vznikl v Chorvatsku za-
vedením služební pragmatiky z r. 1907. Aby se do-
spělo k tomuto cíli, neobsahuje osnova zákona
žádného ustanovení o potřebných jazykových zna-
lostech železničních zřízenců. V tomto ohledu
učiní ministr obehodu cestou nařizo-
vací potřebná opatření ve smyslu
právního stavu před zákonem 49, z r.
1907. V této otázce trvá vláda na názoru
všech svých předchůdeů, že ustanovení
zákona 30. z r. 1868, jimž úpraveno bylo používání
řečí u společných úřadů v Chorvatsku a Slavon-
sku, nemůže se vztahovati na králov-
ské uherské státní dráhy. Vzhledem však
k tomu, že veřejné mínění v Chorvatsku a Slavon-
sku jinak interpretuje autenomní zákon I. z r. 1868
nechce vláda prejudikovati rozhod-
nutí o obou těchto právních náze-
rech, které stojí proti sobě a kterým lze stejně
dobře věřiti, nýbrž vyhražuje je případ-
né pozdější dohodě způsobem, předepsa-
ným v zákonu 30. z r. 1868.
Pešť
Chorvatsko
Slavon
11
article
Kardinál Oreglia.
Kardinál Oreglia.
Z Říma, 6. prosince. (K k.) Kardinál Oreglia
zemřel o 12 hod. 15 mín. o půlnoci.
Oreglius
Řím
12
article
Následky událostí v Saverne.
Následky událostí v Saverne.
Ze Štrasburku, 6. prosince. (K. k.) Pěší pluk
č. 99 opustí dnes Saverne. Plukovní štáb
s 1. praporem odebéře se na cvičiště Oberhofen
u Hagenavy, druhý prapor na nějaký čas na cvi-
číště Bitsch. Že plukovník-Reutter podal žádost
za propuštěnou, nebo že by byl služby sproštěn
jak některé listy sdělovaly, není zde nic známo.
Plukovník Reuíter povede svůj pluk
do Hegenavy. Nové strážní velitelství pro Sa-
verne převezme posádka štrasburská. Generál-
major Kühn vrátí se semr zé Saverné.
Z Berlína, 6. prosince. Ze Štrasburku ozná-
mují: V Donauešinkách usneseno plukov. Reut-
tera přeložiti ze Savernu. Rozhodnutí
přeložení poručíka Forstnera stane se teprve,
vojenské vyšetřování bude s ním skončeno.
Z Berlina, 6. presince. Pěší pluk čís. 99 dne
ráno již o 7. hod. opustil Saverne. Plu-
kovník Reutter jej vede. Do Savernu do-
stane se zatím jen velitelství stráže, která dodána
bude posádkou štrasburskou. Je však pravděpo-
dobno, že za několik neděl přijde do Saver-
ne jiný pluk, nejsníše 82, pěší pluk z Goting.
jenž ovšem, nemá žádného mužstva elenského.
Z Berlína, 6. prosince. Ze Štrasburku telegra-
fujt: Dozorčí úřady zamřily jako protizákonné u-
snesení obecní rady v Savernu, dle kterého ná-
brady za škody zatčením osobám civilním způso-
bené měly býti přeneseny na město.
Zemský svaz elsasko-lotrinské
strany centra byl povolán k důležité schůzi
de Štrasburku
Saverne
Reutter
Reuíter
Kühn
Forstner
Pla
Saverne
Štrasburk
Berlín
Reut
Savern
Oberhofen u Hagenava
13
article
Dovoz zbraní a střelíva do Irska zakázán.
Dovoz zbraní a střelíva do Irska zakázán.
Z Londýna, 5. prosince. (K. k.) Královským
výnosem zakazuje se dovoz zbraní a střeliva do
Irska, rovněž jejich součástí výbušných a hořla-
vých látek, jež se hodí k účelům válečným, leč že
by byla dána jistota, že jsou věci ty určeny pro
sport, doly, nebo na jiné účely neválečně. Druhý
výnos zakazuje s týmž omezením dopravu podob-
ných předmětů poděl pobřeží.
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 5. prosince. (Spb. Ag.) Po debatě
o prohlášení ministra vojenství u příležitosti inter-
pelace o novém statutu lékařské aka de-
lamí-
mie, přijala hosudarstvenná duma 139 proti 78
hlasům tuto přechodnou formuli, navrženou okťa-
bristou Godnevem: Vzhledem na to, že zavedení
nového statutu pro lékařskou akademii bez schvá-
lení zákonodárných institucí je naprosto pro-
tizákonné a protože trvání platnosti statutu
toho přes odpor senátu jej uveřejniti, je trvalo
protizákonností, považuje hosudar-
stvenná duma prohlášení ministra
vojenství za nedostatečně.
Irsko
Londýn
Petrohrad
Aga
14
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Prínc Wíed všemi velmocemi designován.
Z Vídně, 6. prosince. (K. k.) „Polit. Korrespon-
denz“ sděluje z Berlina: Velevyslanci mocností v
Berlině požádali v posledních dnech státního ta-
jemníka záležitostí zahraničních zl. Jagowřa, aby
sděll prinei Vilému z Wiedu, že je vše m
velmocemi designován za knižet
albanského. Státní tajemník 5l. Jagow sděli
to písemně princi, jenž nyní nemešká v Berlíně.
Vyjednávání anglo-turecké.
Z Londýna, 6. prosince. (K. k.) Reuterova kan-
celář se dovídá, že nejhlavnější body ve vyjedná-
vání mezi Hakkim pašou a vládou britskou byly
už vyřízeny. Několik podrobností otázek, na kte-
rých jsou interesovány též jiné vlády, musí však
býti teprve uspořádáno. Vyjednávání o tom koná
se v různých hlavních městech současně. Očeká-
vá se, že celý předmět. vyjednávání bude asi v
dvou měsících vyřízen.
Rumunsko-srbský most přes Dunaj.
Z Bukurešti, 6. prosince. (K. k.) Ve včerejš
první schůzi rumunsko-srbské komise ke sťanovení
vhodného bodu pro vystavení mostu dunajského.
navrhli rumunští delegáti Ciganu na rumun-
ské straně. Před definitivní odpovědí hodlaji
srbští delegáti otázati se v Bělehradě.
žádné nepokoje v Bulharsku.
Ze Sofije, 6. prosince. (K. k.) Následkem po-
věstí v cizině rozšířených a naprosto bezdůvod-
ných o domnělých nepokojích v Bulharsku přibylo
sem několik zahraničních dopisovatelů. Ti se už
přesvědčili, že je zde nejúplnější klid a pořádek.
a že netřeba obávati se zmatků.
Mezi Bulharskem a Řeckem.
Z Athén, 6. prosince. (K. k.) Vyslanectv
francouzské zpravilo řeckou vládu, že ji bulharská
vláda oznámila, že řecké válečné lodi budou o
nynějška podrobeny pravidlům, jaké byly pře
válkou.
Vilém
Jagow
Reuterův
Vídeň
Berlín
Londýn
Rumunsko
Dunaj
Bukurešť
Bělehrad
Bulharsko
Řecko
Atény
15
article
Immatrikulace na české vys
škole technické
Immatrikulace na české vys
škole technické
konela sednes dopoledne o půl 10. hod. za velmi
hojného účastenství posluchačů a všech členů pro-
fesorského sboru.
Prorektor J. M. p. prof. K. Novák uvedl v -
vodním proslovení
„Jest zvykem na vysokých školách ode dávn
zachovávaným, že odstupující rektor podává při
inauguraci svého nástupce zprávu o stavu vysoké
školy za uplynulý rok školní a o událostech, jet
v život na vysoké škole zasáhly. U nás, bohužel
dosud nelze slavnostních inaugurací rektorů pořá-
dati, ježto vysoká škola naše nemá místnosti, je
by občany akademické, profesory a hosty mohla
při slavnostních příležitostech pojmouti, nemá auly.
Jest mou povinností s potěžením konstatovati
že uplynulý rok minul klidně, v plné shodě mez
učitelstvem a studentstvem, takže úspěšná práce
nebyla rušena.
Nejbolestnější stránkou naší vysoké školy jes
od jejího zřízení nedostatečné umístě ni.
Sbor profesorský neustává ve snahách po zjednán
nápravy. Zvláště vysoký počet posluchačů posled-
ních let, jakož i oprávněné požadavky vypravení
vysoké školy laboratořemi, dílnami, dostalečnými
posluchárnami a rýsovnami vedly sbor profesorský
ku přesvědčení, že potřebám vysoké školy by se
vyhovělo pouze stavbou nových budov na volném
stanovišti, pro niž s nevšední obětavostí a svědo-
mitostí byly vypracovány plány naším věhlasným
odborníkem kollegou Bertlem.
C. k. ministerstva kultu a vyučování, veře
ných prací a financí uznala nutnost stavby, zařa
divše k tomu účelu do státního rozpočtu na rok
1912 50.000 K a na rok 1913 100.000 K. Již měle
roku loňského dojíti k jednání s obcí pražskou z
účelem zakoupení stavebního místa, lhůta ofertn
k žádosti c. k. ministerstva kultu a vyučování obcí
profesor
K Novák
16
article
V drobném prodejír
V drobném prodejír
ranní čisle o sobě
za s
večerni
za d
Ve Gliálkách na venkově
rann islo . . . . . .
Inserátv
plati so hotově napřed
Předplacnní a insorty přijím
administrace v Marianské ul., a.
Tam nachánejí se též
ředakce, tiskárna a szpedlee
„Národních Listů“
Rukopiay se nerraesíe
17
article
pražskou predloužena, leč z neznámých důvodů.
z vlivu profesorského sboru patrně vyňatých.
s toho sešlo. Události, sběhší se na počátku tohoto
roku školního, jež nemusím zde opakovati, poně-
vadž jsou nám všem s dostatek známy, daly plně
za pravdu snahám sboru profesorského; vyslovuji
pevnou naději, že se mému nástupci v úřadě po-
daří akci stavební přivěsti k žádoucímu cíli.
Budiž mi dovoleno podati zprávu o nové dů-
ležité instituci, o úrazovém pojištění, které
v oboru sociální péče o vysokoškolské
studentstvo zavedl profesorský sbor se schválením
ministerstva kultu a vyučování. Potřeba úrazového
pojištění vznikla zvláště v případě, kdy všichni
účastnici vycházky na novostavbu mostu u Rudol-
lina spadli následkem sřícení se lávky do Vltavy.
Případ tento neměl na štěstí větších úrazů za ná-
sledek, jest však důkazem nutnosti úrazového po-
jištění, které dle uzavřené smlouvy se vztahuje na
úrazy, vzniklé na všem území vysoké školy, při
přednáškách, pokusech a cvičeních, mimo území
vysoké školy při exkursích, pořádaných za účasti
členů učitelského sboru. Roku loňského bylo hlá-
šeno celkem 18 případů úrazu, v 16 byla poskyt-
nuta náhrada, celkem 932.50 K. úrazy byly, bohu-
dík, malé.
Sbor profesorský projednává nyní též nemo-
censké pojištění posluchačstva, jehož jest
tím spíše potřebí, čím méně může poskytnouti po-
sluchačstvu následkem nepříznivých finančních po-
měrů Krombholcova nadace.
bůh
Krombholcův
Vltava
18
article
Pan prorektor vyličil dále vnitřní poměry na
vysoké škole technické a zmínil se o úmrtí dvor.
rady prof. dra. Josefa Šolína a prof. Fr. Tilšra.
Na počátku studijního roku 1913-14 má c. k.
česká vysoká škola technická v Praze 38 profe-
sorů řádných (loni 35). 20 profesorů mimořádných
loni 19). 29 honorovaných docentů (29), 34 sou-
kromé docenty (30), adjunktů 7 (7), 14 učitelů (11).
11 konstruktérů (9). 73 assistenty (73). 4 demon-
stratory (3) a dva dílenské mistry, tedy všech sil
učitelských jest 232 (loni 219).
Posluchačů zapsáno v zimním běhu 1912-13
2666, a to 2520 řádných, 146 mimořádných, v let-
ním běhu 2431 řádných, 102 mimořádných. Poklesl
tudíž počet řádných posluchačů o 262 v semestru
zimním, o 244 v semestru letním. Úbytek týká se
hlavně odboru stavebního inženýrství a odboru
kulturního inženýrství. Z Moravy a Slezska bylo
v zimním běhu 281 studujících, v letním běhu 259.
Cizinců — vesměs Slovanů — zapsáno celkem 108.
Osvobozeno bylo od celého školného 1463 poslu-
chačů, od polovice 300 posluchačů. Stipendistů
bylo v zimním semestru 358, v letním 278, jejich
požitky nadační činily v zimním běhu 39.810 K
v letním běhu 33.403 K, tedy celoročně 73.213 K.
Promocí doktorských konáno 33.
S vděčnou myslí budiž vzpomenuto šlechetných
příznivců, kteří v závětích svých vzpomněli po-
sluchačstva naší vysoké školy, odkázavše značné
částky na zřízení stipendií.
profesor
doktor
Šolín
František
Morava
Slezsko
vysoký škola technický v Praga 38 profe
adjunkt 7
demon
19
article
Pan prorektor vzdal srdečné díky všem, kdo
jej v úřadě rektorském jakkoli podporovali a vy-
soké škole technické prokázali v uplynulém roce
přízeň.-
Na rok 1913-14 zvolen sborem profesorským
za rektora náší vysoké školy prof. dr. Theodor
Kašpárek, rytíř řádu železné koruny III. tř.,
ř. v. profeser zootechniky, morfologie a pathologie
zvířat domácích, doktor veškerého lékařstvía
zvěrolékař, supplující profesor na c. k. české fa-
kultě lékařské, přednosta ústavu zootechnického
a zvěrolékařského na c. k. české vyseké škole
technické v Praze, člen zemské zdravotní rady.
místopředseda zkušební komise pro druhou státní
zkoušku z odboru zemědělského, člen komise pro
zkoušky kandidátů učitelství na středních školách
hospodářských, člen zkušební komise pro zřízence
zdravotní a potravní policie. Narodil se r. 1864
v Horažďovicích, absolvoval gymnasium v Chru-
dimi, studoval na universitě v Praze. Paříži a ve
Vídni. Od r. 1896 byl činným jako městský léka
ve Vídni. R. 1808 byl povolán jako m. ř. profesor
nauky o nákazách zvířecích a veterinární policie
na českou universitu v Praze. Roku 1908 jmenován
byl ř. v. profesorem na naší škole technické.
profesor
doktor
Theodor Kašpárek
Horažďovice
Chr
Praha
Paříž
Vídeň
český vyseký škola technický v Praga
český univerzita v Praga
20
article
Jest mi milou povinností projeviti Vaší Magni-
ficenci srdečné blahopřání ku povolání k čestnému
úřadu rektorskému a přeji vám, by váš rok rektor-
ský přinesl nám i studentstvu splnění toho, oč
všichni usilujeme, prosím, abyste přijal z ruky mě
odzoak svého důstojenství.“
J. M. rektor p. prof. dr. Th. Kašpárek pravil.
„Volba rektorem znamená zajisté pro mne
jako každého vysokoškolského učitele vyzname-
nání, kterého si vysoce cením. V dnešní den u vaší
mils přítomnosti přejímám od svého vysoce ctě-
ného předchůdce viditelný odznak důstojenství
rektorského a tu promiňte mi, že si musím po-
stesknouti, že moje rektorské úřadování padáv
doby, kdy naše vysoká škola technická prožívá
četné otřesy a kdy bývalá klidná hladina náši
profesor
doktor
Th
Kašpárek
22
article
Z berlínských divadel.
Z berlínských divadel.
V Berlíně, v listopadu.
Chce-li člověk v Berlíně večer do divadla, je
věru v rozpacích, co si má volit. Klassické věci ve
dvorní opeře a činohře? Shakespearea u Rheln-
hardta či lbsena u Barnowského? Strindbergau
Meinharda či Haupěmanna a Kleista v divadle
Sozietät? Na Shawovy ironické veselohry či na
operetní repertoir, na němž nyní kvete Nedbalova
„Polská krev“, nově zpracovaný Sulimanův „Mi-
kado“ a řada operet a burlesek menší ceny, ale
stejně velké účinnosti? Ba, často je těžko rozhod-
nout se pro premiéru, když je jich v jeden den
šest.
Nenť divu ovšem. Je tu v Berlíně 30 soukromých
divadel, z nichž pěstuje činohru 27. Kromě tohoje
tu 25 divadel menších. 325 zpěvních síní a na 300
divadel kinematografických. Některá divadla kine-
matografická, zejména společnosti „Cines“, pak
„Union“ a j. pěstují vybraný program a jsou zaří-
zena s eledancí a vkusem, jaký najdeme jen ve dvou,
třech novějších divadlech činoherních. Sláva kine-
matografů však pomalu, ale jistě bledne. Mnohá se
spojují s varietními podniky, některá vůbec přestaln
zastírat scénu bílým čtvercem promítacím a změ-
nila se ve variété úplně, návštěvníků ve všední
dny bývá málo.
Strindbergau Meinhard
Haupěmann
Kleist
Shawův
Nedbalův
Sulimanův
Berlín
Shakespearea u Rheln
Sozietät
23
article
Divadla ovšem nemají také na růžích ustláno
Ale obecenstvo berlínské je už zvyklé tráviti ve-
čery v divadlech, kde je docela berlínské pohodli
s buffetem bohatým, hezký nátěr vnější, ale málo
vkusu. I o toaletách to platí. A jen tímto zvykem
vysvětluji si správnost tvrzení jednoho drama turge
berlínského, že obecenstvu se dnes líbí dokonce
dobré a nejlepší věci. „Peer Gynt“ byl v Lessingově
divadle už dáván 45krát, Strindbergova „Kron-
braut“ hraje se dosud skoro denně, rovněž tak
„Hanička“ a „Robitý džbán“ a j. Snad ta vlna
valí se už také do našeho publika a brzo také naše
divadla snad poznají, že už při našem obecenstvu
nejvýnosnějším kasovním kusem je dobrý a dobře
hraný a vypravený kus. Snad
Když v „Sozietät“ vypravil R. Rittner „Ha-
ničku“ Hauptmannovu a básník „Haničky“ sou-
časně „Rozbitý džbán Kleistův, byla to pro ber-
línskou společnost sensace, která se odrážela i
referátech časopisů. Je jisto, že pečlivá režie
Rittnerova učinila vše možné, aby Hauptmannov
drama nově ožilu na jevišti. Podařilo se jí to, po-
kud to bylo možno. Mnoho ovšem dnes už vy-
prchalo z toho kouzla, které jsme v Haničce viděli
snad ještě před deseti lety, a to nedovedla zakrýt
sebe lepší režie, která stále připominala diváku v
každé chvíli, v každém pohybu rozpor skutečmosli
a snů Haniččiných. „Rozbitý džbán“ oživi
režií Gerhardta Hauptmanna k překvapujícímu vý-
seku ze života venkovského soudce. Podrobn
pečlivost v scénování a kostýmech, svědomité stu-
dium s herci a pochopení jejich přinesly prudký.
rozpustilý spád veselohry Kleistovy, která jedním
dechem se rozvijela, zaplétala, zauzlila a rozpletla
sršic živosti, vtipem a věrností.
Gynt
Lessingův
Strindbergův
Kron
Hanička
R Rittner
Hauptmannův
Kleistův
Haniččin
Gerhardt Hauptmann
24
article
Strindbergovo drama „Die Kronbraut“ je
jednou splátkou, kterou společnost Meinhard a
Bernauor vyrovnává umělecké passivum druhých
svých dvou divadel. Historie divky, která miluje syna
z rodiny ode dávna znepřátelené. Mají spolu děťál ko
které skrývají a které je jim zdrojem radosti. Pod-
mínkou svatby však je, že nevěsta může nésti ko-
runu svatební. Černé myšlenky, personifikované
vodníkem, čarodějnou porodní bábou a všemožnými
kouzly, honí se hlavou dívky. Cesta k spojenís
milencem je jen jedna: zbavit se dítěte. Účiní to
a všecky hrůzy pekla mučí od té chvíle její duši.
Strindbergův
Meinhard
Bernauor
die Kronbraut
25
article
Při svatebním veselí spadne jí koruna pod mlýnské
kolo, dítě mrtvé se najde, a ubohá Kersti poplvána,
opuštěna ode všech, je souzena, odsouzena k smrti
V poslední chvíli dána ji milost. Hra končí smírem
obou rodin nad mrtvolou Kersti, která ve vězení
brzy umřela. Strindberg použil k znázornění du-
ševních bojů ubohé dívky všech možných divů kou-
zelnických. Aby dosáhl drastického účinku, promill
všechny svody, výčitky svědomí a halucinace divči-
ny do postav vodníka, čertovy báby, začarovaného
mlýna. Režie tuto stránku zdůraznila velmi dobře.
ale podřdivši se tomuto zhmotnění psychických
jevů ocitla se postavením nezdařených stilisova-
ných dekorací v několika aktech v rozporu s oním
základním principem. Herecké provedení jednotné
a zcelené dalo diváku možnost, že se přenesl přes
tento příkrý rozpor.
V eyklu nově vypravovaných her Shakespearo-
vých za režie Rheinhardlovy lze nejlépe pozoro-
vatí na „Mnoho povyku pro nic“ — aspon
pro toho, kdo zná Kvapilovu režii Shakespearea —
jak Reinhardí je svérázně německý v pojetí her nej-
vělšího dramatika. Kdežto na Národním divadle
Strindberg
Rheinhardlův
Kvapilův
Shakespearo
čertův báb
Reinhardit
26
article
Vojanem a Kvapilovou bylo mnoho povyku pro nie
se slovanskou měkkostí a vážnosti, takže divák při
scéně v kapli byl hluboce dojat, při slovních po-
tyčkách Blaženy a Beneše se srdečně, ale tiše smál
a jen při soudní scéně vybuchoval v otevřený
smich, u Rheinhardta cítite od počátku, že tu
večer bude mnoho povyku (přidáno je ho také
dost při otáčení scény) a to opravdu pro nic. Roz-
pustilost, přehánění, bujnost přímo benátských kar-
nevalů, nemožnosti, které výslovně ukazují, že jde
jen o hru, o divadlo, to ukazuje všechno, že se jde
důsledně za ideou, obsaženou v názvu kusu. A ta
důslednost je úctyhodná. Don Juan se při každé
intrice směje polovicí obličeje a ukazuje publiku,
že to všechno nic není. Když Beneš poslouchá za
houštinou, jak jeho přátelé vykládají o lásce Blaže-
ny k němu, reaguje na slova tak, že oni renáují na
jeho. Komedie jen, musí cítit divák. Ale ta dů-
slednest v provedení má jeden tvrdý oříšek: scénu
v kapli, kdy Klaudio odmítá Heru. Tu vážnost mu-
sila zůstat. Aby divák nezůstal v pochybách, že jde
jen o komedii, musel Beneš dělat ze sebe kašpara.
když sliboval Blaženě, že se jako muž zastane ura-
žené cti Hery. Soudní scéna a pak předvedení zlo-
činců bylo vrcholem. komiky, k níž přispělo také
několik extempore herců. Bassermann, jenž hrál
Beneše, přinomínal v mnoha podrobnostech, posto-
jích, pohybech Vojana.
Vojan
Kvapilův
Blažena
Beneš
Juan
kašpar
Bassermann
27
article
V Lessingově divadle hraje se Ibsenův „Pee
Gynt“ s hudbou Griegovou v přestávkách, Mo-
hutný rozběh dramatu není dokončen stejně mo-
hutně. Fr. Kavssler, který hraje titulní roli, při-
čiňuje se úspěšně o sjednocení všech osmnácli.
často fantastických obrazů, v ucelený proud děje.
Není jeho vinou, že po čtyrhodinné námaze neod-
povídá závěr dramatu začátku, že neodpovídá svojí
mohutností a účinností scéně, kdy Peer u smrtel-
ného lože matky své jede ve svém snění na saních
s matičkou do nebe. Scénování obrazů s horskými
prospekty je nejlepší. Zdá se ostátně, že výprava.
třeba s vadami, a hudba mají o úspěch Ibsena v
obecenstvu větší zásluhu, než idea kusu.
Dr. Frant. Šelepa.
Ibsenův
Pee Gynt
Griegův
František
Kavssler
Peer
Ibsen
doktor
Šelepa
Lessingův divadlo
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Král a „rybář“. V celém Toskánsku je znám
proslulý profesor práv na universítě v Pise a sená-
tor království italského, prof. Buonamici také tím.
že svému zevnějšku nevěnuje mncho pozornosti.
V době, kdy byl volen za rektora pisánské uni-
versity, bylo mu dovoleno — ježto je vášnívým
rybářem — loviti v řece na královském statkuv
San Rossore. Jednoho dne šel kolem řeky krála
našel slavného profesora, divajícího se upřeně do
vody na korek. Král, soudě dle ubohosti zevnějšku.
měl za to, že má před sebou chudého rybáře, proto
mu řekl: „Nuže, dobrý muži, měl jate dobrý lov?
Profesor smekl a odpověděl: „Nikoli, veličenstvo,
nechytil jsem ještě ani jediné rybičky!“ „Čím se
živíte? Rybářstvím?“ „Ne, veličenstvo.“ „Co tedy
děláte jinak?“ „Ale teď mne udělali rektorem
magnifikem pisánské university...“ odpověděl ry-
bář k velkému královu překvapení.
= Otroci morfia. Z Paříže se oznamuje tra-
gická historka mladého muže, vlekoucího otrocké
okovy morfinismu. V těchto dnech byl zatčen
28letý Marcel Lerov pro krádež kusu hedvábív
ceně 160 franků. Cestou na strážnici vytáhl z kapsy
injekční jehlu a pro vše na světě prosil policistu,
aby mu dovolil dáti si aspoň jednu jedinkou mor-
fiovou injekci. Mladý muž, na kost vyhublý a ner-
vově zničený, doznal na policii, že už je 14 let
vášnivým morfinistou, že je bezmocně ve vleku
tohoto zla a krádež že spáchal jen proto, abysi
mohl koupiti morfium a ukojiti tak svou strašnou
náruživost. Přivedl to už na 100 injekci denně
jeho tělo je od hlavy ku patě poseto malými ra-
nami od injekění jehly. Není však dosti na tom
že nešťastník sám propadl strašnému jedu, ale za-
světil do svého pochybného požitku také svou
matku a sestru, z nichž první je nemírným požívá-
ním morfia na pokrají šílenství a druhá následkem
morlinismu umírá.
profesor
Buonamice
Král
Lerov
Toskánsko
Pisa
San Rossore
Paříž
Monitor království
29
article
— Indická umělecká rodina. „Temps“ píše, že
indický básník Rabindranath Tagore, který dostal
letešní Nobelovu literární cenu, pochází z rodiny
jejímiž členy je řada vyníkajících umělců. Jeden
básníkův bratr přeložil do své mateřštiny mnoho
francouzských děl. mezi jiným Chevrillonovu „In-
dii a Plerra Lotiho „Indle pod panstvím Angli-
čanů“. Také zpracoval mnoho Molierových her
pro indické divadlo. Jedna žena z rodiny Tagorů,
velice nadaná básnířka, rovněž překládá z fran-
činy. Mimo to jsou členové rodiny Tagorů také
vynikajícími hudebníky, jako na příklad Rajali Ta-
gore, který seznámil evropské konservatoře s in-
dickými hudebními nástroji. Dva z nejslavnějších
členů této umělecké rodiny jsou maliří Abannidra-
nath Tagore a Gogonendranath Tagore, synovci
Nobelovou cenou poctěného básníka. Oba se snaží
oprostiti indické umění od vlivu evropského a vrá-
titi je k praménům, jimž děkuje svou originalitu.
Abannidranathem založená umělecká společnost
vykazuje již ve svých výstavách pozoruhodné vý-
sledky nových uměleckých snah.
Temps
Rabindranath Tagore
Nobelův
Plerra Loti
Molierův
Nobelová
Ina
Angl
indický divadlo
Sabbath Tagore
30
article
— Americký milionář zmízel z Paříže. Z Paříže
se oznamuje: Americký milionář a sportovec Wads-
worth Rogers, který zde žil několik let a vedl
klidný a spořádaný život, je už několik dní po-
hřešován. Večery trávil pohřešovaný pravidelně
se svou matkou. Take když naposledy odcházel
ráno z domova, pravil své matce: „Večer na shle-
danou!“. Od té chvíle však není o něm slechu. Po-
licie se domnívá, že spáchal sebevraždu pro těžkou
chorobu, kdežlo jeho rodina je přesvědčena, že
se stal obětí zločinu.
= Bouře v Dánsku. Z Kodaně se píše: Severní
pobřeží Dánska bylo stiženo podobnými bouřemi.
jaké začálkem prosince způsobily velké škody na
norsko-švědském pobřeží. Signálová slanice Ska-
gen oznamuje sílu větru 25 m za vteřinu, bez vy-
hlídky na zlepšení počasí. Nejhůře řádí bouře na
Limském fjordu. V Aalborgu jsou mola a ulice u
přístavu 1 m pod vodou a právě tak zaplaveny
jsou ulice u přístavu v Adgersonu, takže mnoho
obyvatelů musilo opustit domy. Mnoho člunů se
převrátilo a telefonní a telegrafní vedení je větši-
nou přerušeno
= Neštěstí na dráze. Z Bukurešti, 6. pro-
since. [K. k.) U Colesci srazil se včera o 9. hod.
osobní vlak s nákladním. Při tom bylo mno-
ho osob zraněno a několik usmrceno.
Bylo požádáno za ambulance. Počet oběti není
dosud znám.
Hromadná loupežná vražda. Z Kovna,6
prosince. [K. k.) (P. t. a.) V Šaulenu vnikli dnes
v noci zleději oknem do bytu jistého Goldberga
a usmrtili tupými nástroji jeho otce a ma tku,
jakožidva syny, dvě služky a jedno h
nájemníka.
Rogers
Goldberg
Paříž
Dánsko
Kodaň
Aalborg
Bukurešť
Kovno