ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e5188ab0-8f1c-11dd-8930-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 70, person 95, org 20, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 6. prosince 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 335.
4 article
ta ranní a večerní Nisty předpláci ae v Praze v administracis na měsie na čtvrt leta sk- * dvojí donáškou- na piěsie na čtvrt lota na město E s K wo a město Poštou na rj. k moa na měse dvojí zásllkoa dke na čtvrt lota . . V Praze, 6. prosince. 30. červen nebyl osudný jen pro Bulhar- sko. Týž den se rozhodovalo také o poměru rakousko-uherské monarchie k jejím pohra- ničním národům, jmenovitě o poměru Maďarů k Chorvatům a Rumunům. Že dnes Záhřeb oficiálně se jmenuje Zagreb a ne Zágráb, že tam dnes vládní věci řídí bán Skerlecz a ne královský komisař Skerlecz, to jest také jed- ním z nepřímých následků válečného štěsti Srbův nad Bregalnicí. Toho si musíme být vě- domi, chceme-li správně posuzovat význam událostí na Balkáně pro naše vnitřní poměry. Bregalnica uvolnila ovšem také postu Rumunů přes Dunaj. Chytrá taktika rumunská bez patrných ztrát shrábla území bulharské tak veliké, jako je vévodství Slezské, a diplo- maticky dnes Rumunsko stoji na Balkáně na prvém místě. Chytrá politika rumunská ne- stará se však pouze o bukurešťský mír, o mí řecko-turecký, ona dobře si odhaduje svůt význam i pro rakousko-uherskou monarchi a dává si od ní platit hotovými.
Bulhar Maďar Chorvat Rumun Srbův Praha Záhřeb Zagreb Balkán Dunaj Rumunsko Bregalnica
5 article
Včera v uherském sněmu Tisza to vy- ložil, jak dalece Maďaři pod nátlakem zahra- niční situace byli donuceni vůči uherským Rumunům zachovávat základní zákony zem- ské. Tisza přihlásil se ke slovu po referentov finančního výboru Hegedüsovi, který ve své úvodní řeči přiznal sice, že Uhry hospodářsky zle si stojí, že meze berní síly jsou dostiženy že do státních drah od r. 1906 bylo vloženo nových 600 milionů, ale tím že výtěžek přes zvýšení sazeb za dopravu osob a zboží nijak nestoupl, a po rumunském poslanci Popu — Čičovi, který prohlásil, že po nové situaci na Balkáně musí býti nemaďarské národnosti uspokojeny, aby se mohly hospodářsky a kul- turně svobodně vyvíjet. Kdo uspokojí nema- ďarské národnosti, vykoná Maďarům větší služby, než Nemaďarům. Uspokojiti je možno ne pouhým vyhověním osobním nárokům, ný- brž poskytnutím takových práv, které zaruči nemaďarským národům národní rozvoj. Dnešni politika vládní tak nečiní, proto on odmítá rozpočet. Ministr-president Tisza nejprve poslal štiplavý vzkaz do Vídně „N. F. Presse“. Tře- ba přiznati, že vzkaz Tisžův bude vídeňskému listu tím nepříjemnější, čím je pravdě bližší Vyvrací staré mínění, že „N. F. P.“ jest při- mým ohlasem názorů a snah našeho zahranič- ního úřadu. „N. F. P.“ aža několili měsíců j prý naprosto nedostatečně informována o tom. co dělá a chce zahraniční úřad. Ale dále se pouštěl hr. Tisza na pole smě- lých tvrzení, která sice často jsme již slýchali z úst maďarských státníků, ale která přesto stále ještě nejsou pravdou. V Uhrách prý Ru- muni nejsou pronásledováni! JJen maďarský politik dovede tak směle sypat veřejnosti pí- sek do očí. Naposled ještě řekne, že v Uhrách nemaďarské národnosti jsou mimořádně pro- težovány.
Maďar Rumun Tisza Uher Pop Čič N F Balkán Vídeň Uhry Hegedüs Tisžův Tisza
6 article
Hned několik minut na to tvrdíl Tisza, že ani hajdndorožské maďarské uniatské biskup- ství neohrožuje Rumunů, protože ani vláda. ani žádný Maďar nikdy nebyl toho mínění, že by nové biskupství mělo sloužit výbojným sna- hám maďarisačním. Mohli bychom mu jednoho Maďara prozradit, který přikládá hajdndo- rožskému biskupství výbojné maďarisační úko- ly. Není to nikdo jiný, než biskup této diecése. a prohlásil to právě v Debrecíně, když při svém příchodu na biskupeký stolec byl v tomto staroslovanském a nyní ryze maďarském Do- brotíně vítán. Hr. Tisza přimlouvá se také vřele, aby Rumuní se dobře cítili v Uhrách. Nemysli, že by na rumunskou zahraniční politiku měl roz- hodující vliv osud Rumunů v Uhrách. Ale Ru- muni s této i s oné strany Karpat měli prý by se staratí o harmonickou koncentraci sil ve střední Evropě proti pansla- vistickému nebezpečí, jmenovitě ne- měli by pracovati proti politickému oslabení Maďarů a dualismu a pracovati pro všeli- jaké federalistické snahy, které v prav- dě jsou jen slovanskými pokusy. V tom směru měli by se orientovati Rumuni i Němci v Uhrách. Hr. Tisza mluvil tentokráte velmi vlídně k Rumunům a je patrno, že by rád co nejlaci- něji vyhověl „maršrutě“ k sblížení s Rumuny. dané z Vídně. Co je lacinějšího nad slova? Ale skutky přesvědčují Rumuny pramálo o ideáln budoucnosti po boku Maďarů a naopak da- leko více jen dávají cítit maďarskou přílom- nost než slovanské nebezpečí.
Rumun Maďar Němec Tisza Debrecín Hradec Uhry Evropa Vídeň Tisza
7 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Halíčská volební oprava. F. Ze Lvova, 6. prosince. (Zvl. tel. „N. L. ) Věcné rokování výboru pro voleb- ní opravu bylo dnes dopoledne za- hájeno. Niezabitowski prohlásil, že je ochoten referát přijmouti. Po návrhu předsedy rusínského klubu Lewického přijat byla vládní osnova za podklad ro- kování. Klub sněmovní levice přijímá vládní reformní návrhy, avšak s vý- hradou, že bude žádána změna některých do osnovy pojatých nových ustanovení. Polská lidová strana prohlásila se proti kurii středního pozemkového ma- jetku. Ministerská rada. Z Vídně, 6. prosince. Odpoledne sešla se ministerská rada. Zabývala se pracovnim programem pro zbytek zasedání před- vánočního. Z panské sněmovny. Z Vídně, 6 presince. O 10. hodině dopo- lední sešla se finanční komise panské sněmovny, aby zabývala se zvýšenou daní lihovou a zvýšenou osobní dani z příjmů.
Lewický Lvov Vídeň panská sněmovna
8 article
Kampaň zemských sněmů. Z Vídně, 6. prosince. Korrespondence „Austria“ prnamuje:Jak se dovidáme, nesejde se zemskj sněm dolnora kouský, jak původně bylo- myslem, koncem prosince tohoto roku, nýbrž teprv v lednu příštího roku. V lednovém zasedání vyříd zemský sněm rozpočet na rok 1914. S úděly zemskými z novýchdaní bude také schválena předloha o úpravě učitel- ských platů na venkově. Tyrolský sněm sejde se 8. ledna příštího roku. Zasedá- ní zemských sněmů potrvá asi 3 týdny poněvadž poslanecká sněmovna ještě koncem led- na, nejpozději pak v prýních dnech měsíce února. zahájí svoji činnost. Z armádního věstníku. Z Vídně, 6 prosince. (K. k.) Cisař propůjčil vyslanci polnímu podm. sv. pán Gieslovi velko- kříž řádu Františka Josefa, sborovému veliteli v Prešpurku pol. zb. šl. Puhallovi hodnost taj- ného rady a jmenoval generála jízdy Rohra, po- věřeného vrchním velitelstvím královské uherské zeměbrany, majitelem pěšího pluku čís. 48. Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 6. prosince. (K. k. uh.) Ministr obcho- du Harkanyi předkládá osnovu zákona o slu- žební pragmatice železničních zří- zenců a osnovu zákona o modifikacích při ří- zenío vyvlastnění mořského pobře ži. Ministr financí Teleszky podává osnovu zákona prodloužení finanční smlouvy, uz a- vřené s Chorvatskem a Slavonskem r. 1906. Na to chápe se slova posl. Štěpán Pop- Csiesc v osobní záležitosti
Giesl František Josef Puhall Rohr Pop Vídeň Prešpurk Pešť Chorvatsko Slavonsko Austria
9 article
Z Pešti, 6. presince. [K. k.) Interpelace, kterou podal posl. Geza Polonyi ve sněmovně poslanecké. pcukazuje na to, že v době, kdy v uherském říš- ském sněmu se projednává předloha reformy tisko- vé, byla v Chorvatsku a Slavonsku zrušena novi- nářská kauce královským komisařem protizákonně zavedená. Interpelant se táže, je-li ministr spravedlnosti ochoten upustiti v své předloze od kauce a jestliže nikoli. jak může odůvodniti, že v Uhrách se kauce o 150 zvyšuje, kdežto v Chorvatsku a Slavonsku nadále vycházejí li sty bez kauce.
Pešť Chorvatsko Slavonsko Uhry
10 article
Věci chorvatské. Z Pešti, 6. prosince. [K. k. uh.) Finaněn dohoda s Chorvatskem byla prodloužena na půl druhého roku, tedy až do konce července 1915. V odůvodňovací zprávě se praví, že finanční vyrovnání vyprší koncem prosince t. r. Poněvadž rozpočtový rok trvá až do konce června a nelze předvídati, dojde-li do té doby k delinitivnímu vy- rovnání, musela býti volena lhůta půl druhého roku. Osnova zákona o služební prag- matice železničních zřízenců neob- sahuje žádných ustanovení o jazyko- vé kvalifikaci. V odůvodňovací zprávě se prohlašuje, že hlavním účelem této osnovy jest. aby přestal neklid, který vznikl v Chorvatsku za- vedením služební pragmatiky z r. 1907. Aby se do- spělo k tomuto cíli, neobsahuje osnova zákona žádného ustanovení o potřebných jazykových zna- lostech železničních zřízenců. V tomto ohledu učiní ministr obehodu cestou nařizo- vací potřebná opatření ve smyslu právního stavu před zákonem 49, z r. 1907. V této otázce trvá vláda na názoru všech svých předchůdeů, že ustanovení zákona 30. z r. 1868, jimž úpraveno bylo používání řečí u společných úřadů v Chorvatsku a Slavon- sku, nemůže se vztahovati na králov- ské uherské státní dráhy. Vzhledem však k tomu, že veřejné mínění v Chorvatsku a Slavon- sku jinak interpretuje autenomní zákon I. z r. 1868 nechce vláda prejudikovati rozhod- nutí o obou těchto právních náze- rech, které stojí proti sobě a kterým lze stejně dobře věřiti, nýbrž vyhražuje je případ- né pozdější dohodě způsobem, předepsa- ným v zákonu 30. z r. 1868.
Pešť Chorvatsko Slavon
11 article Kardinál Oreglia.
Kardinál Oreglia. Z Říma, 6. prosince. (K k.) Kardinál Oreglia zemřel o 12 hod. 15 mín. o půlnoci.
Oreglius Řím
12 article Následky událostí v Saverne.
Následky událostí v Saverne. Ze Štrasburku, 6. prosince. (K. k.) Pěší pluk č. 99 opustí dnes Saverne. Plukovní štáb s 1. praporem odebéře se na cvičiště Oberhofen u Hagenavy, druhý prapor na nějaký čas na cvi- číště Bitsch. Že plukovník-Reutter podal žádost za propuštěnou, nebo že by byl služby sproštěn jak některé listy sdělovaly, není zde nic známo. Plukovník Reuíter povede svůj pluk do Hegenavy. Nové strážní velitelství pro Sa- verne převezme posádka štrasburská. Generál- major Kühn vrátí se semr zé Saverné. Z Berlína, 6. prosince. Ze Štrasburku ozná- mují: V Donauešinkách usneseno plukov. Reut- tera přeložiti ze Savernu. Rozhodnutí přeložení poručíka Forstnera stane se teprve, vojenské vyšetřování bude s ním skončeno. Z Berlina, 6. presince. Pěší pluk čís. 99 dne ráno již o 7. hod. opustil Saverne. Plu- kovník Reutter jej vede. Do Savernu do- stane se zatím jen velitelství stráže, která dodána bude posádkou štrasburskou. Je však pravděpo- dobno, že za několik neděl přijde do Saver- ne jiný pluk, nejsníše 82, pěší pluk z Goting. jenž ovšem, nemá žádného mužstva elenského. Z Berlína, 6. prosince. Ze Štrasburku telegra- fujt: Dozorčí úřady zamřily jako protizákonné u- snesení obecní rady v Savernu, dle kterého ná- brady za škody zatčením osobám civilním způso- bené měly býti přeneseny na město. Zemský svaz elsasko-lotrinské strany centra byl povolán k důležité schůzi de Štrasburku
Saverne Reutter Reuíter Kühn Forstner Pla Saverne Štrasburk Berlín Reut Savern Oberhofen u Hagenava
13 article Dovoz zbraní a střelíva do Irska zakázán.
Dovoz zbraní a střelíva do Irska zakázán. Z Londýna, 5. prosince. (K. k.) Královským výnosem zakazuje se dovoz zbraní a střeliva do Irska, rovněž jejich součástí výbušných a hořla- vých látek, jež se hodí k účelům válečným, leč že by byla dána jistota, že jsou věci ty určeny pro sport, doly, nebo na jiné účely neválečně. Druhý výnos zakazuje s týmž omezením dopravu podob- ných předmětů poděl pobřeží. Z říšské dumy ruské. Z Petrohradu, 5. prosince. (Spb. Ag.) Po debatě o prohlášení ministra vojenství u příležitosti inter- pelace o novém statutu lékařské aka de- lamí- mie, přijala hosudarstvenná duma 139 proti 78 hlasům tuto přechodnou formuli, navrženou okťa- bristou Godnevem: Vzhledem na to, že zavedení nového statutu pro lékařskou akademii bez schvá- lení zákonodárných institucí je naprosto pro- tizákonné a protože trvání platnosti statutu toho přes odpor senátu jej uveřejniti, je trvalo protizákonností, považuje hosudar- stvenná duma prohlášení ministra vojenství za nedostatečně.
Irsko Londýn Petrohrad Aga
14 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Prínc Wíed všemi velmocemi designován. Z Vídně, 6. prosince. (K. k.) „Polit. Korrespon- denz“ sděluje z Berlina: Velevyslanci mocností v Berlině požádali v posledních dnech státního ta- jemníka záležitostí zahraničních zl. Jagowřa, aby sděll prinei Vilému z Wiedu, že je vše m velmocemi designován za knižet albanského. Státní tajemník 5l. Jagow sděli to písemně princi, jenž nyní nemešká v Berlíně. Vyjednávání anglo-turecké. Z Londýna, 6. prosince. (K. k.) Reuterova kan- celář se dovídá, že nejhlavnější body ve vyjedná- vání mezi Hakkim pašou a vládou britskou byly už vyřízeny. Několik podrobností otázek, na kte- rých jsou interesovány též jiné vlády, musí však býti teprve uspořádáno. Vyjednávání o tom koná se v různých hlavních městech současně. Očeká- vá se, že celý předmět. vyjednávání bude asi v dvou měsících vyřízen. Rumunsko-srbský most přes Dunaj. Z Bukurešti, 6. prosince. (K. k.) Ve včerejš první schůzi rumunsko-srbské komise ke sťanovení vhodného bodu pro vystavení mostu dunajského. navrhli rumunští delegáti Ciganu na rumun- ské straně. Před definitivní odpovědí hodlaji srbští delegáti otázati se v Bělehradě. žádné nepokoje v Bulharsku. Ze Sofije, 6. prosince. (K. k.) Následkem po- věstí v cizině rozšířených a naprosto bezdůvod- ných o domnělých nepokojích v Bulharsku přibylo sem několik zahraničních dopisovatelů. Ti se už přesvědčili, že je zde nejúplnější klid a pořádek. a že netřeba obávati se zmatků. Mezi Bulharskem a Řeckem. Z Athén, 6. prosince. (K. k.) Vyslanectv francouzské zpravilo řeckou vládu, že ji bulharská vláda oznámila, že řecké válečné lodi budou o nynějška podrobeny pravidlům, jaké byly pře válkou.
Vilém Jagow Reuterův Vídeň Berlín Londýn Rumunsko Dunaj Bukurešť Bělehrad Bulharsko Řecko Atény
15 article Immatrikulace na české vys škole technické
Immatrikulace na české vys škole technické konela sednes dopoledne o půl 10. hod. za velmi hojného účastenství posluchačů a všech členů pro- fesorského sboru. Prorektor J. M. p. prof. K. Novák uvedl v - vodním proslovení „Jest zvykem na vysokých školách ode dávn zachovávaným, že odstupující rektor podává při inauguraci svého nástupce zprávu o stavu vysoké školy za uplynulý rok školní a o událostech, jet v život na vysoké škole zasáhly. U nás, bohužel dosud nelze slavnostních inaugurací rektorů pořá- dati, ježto vysoká škola naše nemá místnosti, je by občany akademické, profesory a hosty mohla při slavnostních příležitostech pojmouti, nemá auly. Jest mou povinností s potěžením konstatovati že uplynulý rok minul klidně, v plné shodě mez učitelstvem a studentstvem, takže úspěšná práce nebyla rušena. Nejbolestnější stránkou naší vysoké školy jes od jejího zřízení nedostatečné umístě ni. Sbor profesorský neustává ve snahách po zjednán nápravy. Zvláště vysoký počet posluchačů posled- ních let, jakož i oprávněné požadavky vypravení vysoké školy laboratořemi, dílnami, dostalečnými posluchárnami a rýsovnami vedly sbor profesorský ku přesvědčení, že potřebám vysoké školy by se vyhovělo pouze stavbou nových budov na volném stanovišti, pro niž s nevšední obětavostí a svědo- mitostí byly vypracovány plány naším věhlasným odborníkem kollegou Bertlem. C. k. ministerstva kultu a vyučování, veře ných prací a financí uznala nutnost stavby, zařa divše k tomu účelu do státního rozpočtu na rok 1912 50.000 K a na rok 1913 100.000 K. Již měle roku loňského dojíti k jednání s obcí pražskou z účelem zakoupení stavebního místa, lhůta ofertn k žádosti c. k. ministerstva kultu a vyučování obcí
profesor K Novák
16 article V drobném prodejír
V drobném prodejír ranní čisle o sobě za s večerni za d Ve Gliálkách na venkově rann islo . . . . . . Inserátv plati so hotově napřed Předplacnní a insorty přijím administrace v Marianské ul., a. Tam nachánejí se též ředakce, tiskárna a szpedlee „Národních Listů“ Rukopiay se nerraesíe
17 article
pražskou predloužena, leč z neznámých důvodů. z vlivu profesorského sboru patrně vyňatých. s toho sešlo. Události, sběhší se na počátku tohoto roku školního, jež nemusím zde opakovati, poně- vadž jsou nám všem s dostatek známy, daly plně za pravdu snahám sboru profesorského; vyslovuji pevnou naději, že se mému nástupci v úřadě po- daří akci stavební přivěsti k žádoucímu cíli. Budiž mi dovoleno podati zprávu o nové dů- ležité instituci, o úrazovém pojištění, které v oboru sociální péče o vysokoškolské studentstvo zavedl profesorský sbor se schválením ministerstva kultu a vyučování. Potřeba úrazového pojištění vznikla zvláště v případě, kdy všichni účastnici vycházky na novostavbu mostu u Rudol- lina spadli následkem sřícení se lávky do Vltavy. Případ tento neměl na štěstí větších úrazů za ná- sledek, jest však důkazem nutnosti úrazového po- jištění, které dle uzavřené smlouvy se vztahuje na úrazy, vzniklé na všem území vysoké školy, při přednáškách, pokusech a cvičeních, mimo území vysoké školy při exkursích, pořádaných za účasti členů učitelského sboru. Roku loňského bylo hlá- šeno celkem 18 případů úrazu, v 16 byla poskyt- nuta náhrada, celkem 932.50 K. úrazy byly, bohu- dík, malé. Sbor profesorský projednává nyní též nemo- censké pojištění posluchačstva, jehož jest tím spíše potřebí, čím méně může poskytnouti po- sluchačstvu následkem nepříznivých finančních po- měrů Krombholcova nadace.
bůh Krombholcův Vltava
18 article
Pan prorektor vyličil dále vnitřní poměry na vysoké škole technické a zmínil se o úmrtí dvor. rady prof. dra. Josefa Šolína a prof. Fr. Tilšra. Na počátku studijního roku 1913-14 má c. k. česká vysoká škola technická v Praze 38 profe- sorů řádných (loni 35). 20 profesorů mimořádných loni 19). 29 honorovaných docentů (29), 34 sou- kromé docenty (30), adjunktů 7 (7), 14 učitelů (11). 11 konstruktérů (9). 73 assistenty (73). 4 demon- stratory (3) a dva dílenské mistry, tedy všech sil učitelských jest 232 (loni 219). Posluchačů zapsáno v zimním běhu 1912-13 2666, a to 2520 řádných, 146 mimořádných, v let- ním běhu 2431 řádných, 102 mimořádných. Poklesl tudíž počet řádných posluchačů o 262 v semestru zimním, o 244 v semestru letním. Úbytek týká se hlavně odboru stavebního inženýrství a odboru kulturního inženýrství. Z Moravy a Slezska bylo v zimním běhu 281 studujících, v letním běhu 259. Cizinců — vesměs Slovanů — zapsáno celkem 108. Osvobozeno bylo od celého školného 1463 poslu- chačů, od polovice 300 posluchačů. Stipendistů bylo v zimním semestru 358, v letním 278, jejich požitky nadační činily v zimním běhu 39.810 K v letním běhu 33.403 K, tedy celoročně 73.213 K. Promocí doktorských konáno 33. S vděčnou myslí budiž vzpomenuto šlechetných příznivců, kteří v závětích svých vzpomněli po- sluchačstva naší vysoké školy, odkázavše značné částky na zřízení stipendií.
profesor doktor Šolín František Morava Slezsko vysoký škola technický v Praga 38 profe adjunkt 7 demon
19 article
Pan prorektor vzdal srdečné díky všem, kdo jej v úřadě rektorském jakkoli podporovali a vy- soké škole technické prokázali v uplynulém roce přízeň.- Na rok 1913-14 zvolen sborem profesorským za rektora náší vysoké školy prof. dr. Theodor Kašpárek, rytíř řádu železné koruny III. tř., ř. v. profeser zootechniky, morfologie a pathologie zvířat domácích, doktor veškerého lékařstvía zvěrolékař, supplující profesor na c. k. české fa- kultě lékařské, přednosta ústavu zootechnického a zvěrolékařského na c. k. české vyseké škole technické v Praze, člen zemské zdravotní rady. místopředseda zkušební komise pro druhou státní zkoušku z odboru zemědělského, člen komise pro zkoušky kandidátů učitelství na středních školách hospodářských, člen zkušební komise pro zřízence zdravotní a potravní policie. Narodil se r. 1864 v Horažďovicích, absolvoval gymnasium v Chru- dimi, studoval na universitě v Praze. Paříži a ve Vídni. Od r. 1896 byl činným jako městský léka ve Vídni. R. 1808 byl povolán jako m. ř. profesor nauky o nákazách zvířecích a veterinární policie na českou universitu v Praze. Roku 1908 jmenován byl ř. v. profesorem na naší škole technické.
profesor doktor Theodor Kašpárek Horažďovice Chr Praha Paříž Vídeň český vyseký škola technický v Praga český univerzita v Praga
20 article
Jest mi milou povinností projeviti Vaší Magni- ficenci srdečné blahopřání ku povolání k čestnému úřadu rektorskému a přeji vám, by váš rok rektor- ský přinesl nám i studentstvu splnění toho, oč všichni usilujeme, prosím, abyste přijal z ruky mě odzoak svého důstojenství.“ J. M. rektor p. prof. dr. Th. Kašpárek pravil. „Volba rektorem znamená zajisté pro mne jako každého vysokoškolského učitele vyzname- nání, kterého si vysoce cením. V dnešní den u vaší mils přítomnosti přejímám od svého vysoce ctě- ného předchůdce viditelný odznak důstojenství rektorského a tu promiňte mi, že si musím po- stesknouti, že moje rektorské úřadování padáv doby, kdy naše vysoká škola technická prožívá četné otřesy a kdy bývalá klidná hladina náši
profesor doktor Th Kašpárek
21 title
FEUILLETON.
22 article Z berlínských divadel.
Z berlínských divadel. V Berlíně, v listopadu. Chce-li člověk v Berlíně večer do divadla, je věru v rozpacích, co si má volit. Klassické věci ve dvorní opeře a činohře? Shakespearea u Rheln- hardta či lbsena u Barnowského? Strindbergau Meinharda či Haupěmanna a Kleista v divadle Sozietät? Na Shawovy ironické veselohry či na operetní repertoir, na němž nyní kvete Nedbalova „Polská krev“, nově zpracovaný Sulimanův „Mi- kado“ a řada operet a burlesek menší ceny, ale stejně velké účinnosti? Ba, často je těžko rozhod- nout se pro premiéru, když je jich v jeden den šest. Nenť divu ovšem. Je tu v Berlíně 30 soukromých divadel, z nichž pěstuje činohru 27. Kromě tohoje tu 25 divadel menších. 325 zpěvních síní a na 300 divadel kinematografických. Některá divadla kine- matografická, zejména společnosti „Cines“, pak „Union“ a j. pěstují vybraný program a jsou zaří- zena s eledancí a vkusem, jaký najdeme jen ve dvou, třech novějších divadlech činoherních. Sláva kine- matografů však pomalu, ale jistě bledne. Mnohá se spojují s varietními podniky, některá vůbec přestaln zastírat scénu bílým čtvercem promítacím a změ- nila se ve variété úplně, návštěvníků ve všední dny bývá málo.
Strindbergau Meinhard Haupěmann Kleist Shawův Nedbalův Sulimanův Berlín Shakespearea u Rheln Sozietät
23 article
Divadla ovšem nemají také na růžích ustláno Ale obecenstvo berlínské je už zvyklé tráviti ve- čery v divadlech, kde je docela berlínské pohodli s buffetem bohatým, hezký nátěr vnější, ale málo vkusu. I o toaletách to platí. A jen tímto zvykem vysvětluji si správnost tvrzení jednoho drama turge berlínského, že obecenstvu se dnes líbí dokonce dobré a nejlepší věci. „Peer Gynt“ byl v Lessingově divadle už dáván 45krát, Strindbergova „Kron- braut“ hraje se dosud skoro denně, rovněž tak „Hanička“ a „Robitý džbán“ a j. Snad ta vlna valí se už také do našeho publika a brzo také naše divadla snad poznají, že už při našem obecenstvu nejvýnosnějším kasovním kusem je dobrý a dobře hraný a vypravený kus. Snad Když v „Sozietät“ vypravil R. Rittner „Ha- ničku“ Hauptmannovu a básník „Haničky“ sou- časně „Rozbitý džbán Kleistův, byla to pro ber- línskou společnost sensace, která se odrážela i referátech časopisů. Je jisto, že pečlivá režie Rittnerova učinila vše možné, aby Hauptmannov drama nově ožilu na jevišti. Podařilo se jí to, po- kud to bylo možno. Mnoho ovšem dnes už vy- prchalo z toho kouzla, které jsme v Haničce viděli snad ještě před deseti lety, a to nedovedla zakrýt sebe lepší režie, která stále připominala diváku v každé chvíli, v každém pohybu rozpor skutečmosli a snů Haniččiných. „Rozbitý džbán“ oživi režií Gerhardta Hauptmanna k překvapujícímu vý- seku ze života venkovského soudce. Podrobn pečlivost v scénování a kostýmech, svědomité stu- dium s herci a pochopení jejich přinesly prudký. rozpustilý spád veselohry Kleistovy, která jedním dechem se rozvijela, zaplétala, zauzlila a rozpletla sršic živosti, vtipem a věrností.
Gynt Lessingův Strindbergův Kron Hanička R Rittner Hauptmannův Kleistův Haniččin Gerhardt Hauptmann
24 article
Strindbergovo drama „Die Kronbraut“ je jednou splátkou, kterou společnost Meinhard a Bernauor vyrovnává umělecké passivum druhých svých dvou divadel. Historie divky, která miluje syna z rodiny ode dávna znepřátelené. Mají spolu děťál ko které skrývají a které je jim zdrojem radosti. Pod- mínkou svatby však je, že nevěsta může nésti ko- runu svatební. Černé myšlenky, personifikované vodníkem, čarodějnou porodní bábou a všemožnými kouzly, honí se hlavou dívky. Cesta k spojenís milencem je jen jedna: zbavit se dítěte. Účiní to a všecky hrůzy pekla mučí od té chvíle její duši.
Strindbergův Meinhard Bernauor die Kronbraut
25 article
Při svatebním veselí spadne jí koruna pod mlýnské kolo, dítě mrtvé se najde, a ubohá Kersti poplvána, opuštěna ode všech, je souzena, odsouzena k smrti V poslední chvíli dána ji milost. Hra končí smírem obou rodin nad mrtvolou Kersti, která ve vězení brzy umřela. Strindberg použil k znázornění du- ševních bojů ubohé dívky všech možných divů kou- zelnických. Aby dosáhl drastického účinku, promill všechny svody, výčitky svědomí a halucinace divči- ny do postav vodníka, čertovy báby, začarovaného mlýna. Režie tuto stránku zdůraznila velmi dobře. ale podřdivši se tomuto zhmotnění psychických jevů ocitla se postavením nezdařených stilisova- ných dekorací v několika aktech v rozporu s oním základním principem. Herecké provedení jednotné a zcelené dalo diváku možnost, že se přenesl přes tento příkrý rozpor. V eyklu nově vypravovaných her Shakespearo- vých za režie Rheinhardlovy lze nejlépe pozoro- vatí na „Mnoho povyku pro nic“ — aspon pro toho, kdo zná Kvapilovu režii Shakespearea — jak Reinhardí je svérázně německý v pojetí her nej- vělšího dramatika. Kdežto na Národním divadle
Strindberg Rheinhardlův Kvapilův Shakespearo čertův báb Reinhardit
26 article
Vojanem a Kvapilovou bylo mnoho povyku pro nie se slovanskou měkkostí a vážnosti, takže divák při scéně v kapli byl hluboce dojat, při slovních po- tyčkách Blaženy a Beneše se srdečně, ale tiše smál a jen při soudní scéně vybuchoval v otevřený smich, u Rheinhardta cítite od počátku, že tu večer bude mnoho povyku (přidáno je ho také dost při otáčení scény) a to opravdu pro nic. Roz- pustilost, přehánění, bujnost přímo benátských kar- nevalů, nemožnosti, které výslovně ukazují, že jde jen o hru, o divadlo, to ukazuje všechno, že se jde důsledně za ideou, obsaženou v názvu kusu. A ta důslednost je úctyhodná. Don Juan se při každé intrice směje polovicí obličeje a ukazuje publiku, že to všechno nic není. Když Beneš poslouchá za houštinou, jak jeho přátelé vykládají o lásce Blaže- ny k němu, reaguje na slova tak, že oni renáují na jeho. Komedie jen, musí cítit divák. Ale ta dů- slednest v provedení má jeden tvrdý oříšek: scénu v kapli, kdy Klaudio odmítá Heru. Tu vážnost mu- sila zůstat. Aby divák nezůstal v pochybách, že jde jen o komedii, musel Beneš dělat ze sebe kašpara. když sliboval Blaženě, že se jako muž zastane ura- žené cti Hery. Soudní scéna a pak předvedení zlo- činců bylo vrcholem. komiky, k níž přispělo také několik extempore herců. Bassermann, jenž hrál Beneše, přinomínal v mnoha podrobnostech, posto- jích, pohybech Vojana.
Vojan Kvapilův Blažena Beneš Juan kašpar Bassermann
27 article
V Lessingově divadle hraje se Ibsenův „Pee Gynt“ s hudbou Griegovou v přestávkách, Mo- hutný rozběh dramatu není dokončen stejně mo- hutně. Fr. Kavssler, který hraje titulní roli, při- čiňuje se úspěšně o sjednocení všech osmnácli. často fantastických obrazů, v ucelený proud děje. Není jeho vinou, že po čtyrhodinné námaze neod- povídá závěr dramatu začátku, že neodpovídá svojí mohutností a účinností scéně, kdy Peer u smrtel- ného lože matky své jede ve svém snění na saních s matičkou do nebe. Scénování obrazů s horskými prospekty je nejlepší. Zdá se ostátně, že výprava. třeba s vadami, a hudba mají o úspěch Ibsena v obecenstvu větší zásluhu, než idea kusu. Dr. Frant. Šelepa.
Ibsenův Pee Gynt Griegův František Kavssler Peer Ibsen doktor Šelepa Lessingův divadlo
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Král a „rybář“. V celém Toskánsku je znám proslulý profesor práv na universítě v Pise a sená- tor království italského, prof. Buonamici také tím. že svému zevnějšku nevěnuje mncho pozornosti. V době, kdy byl volen za rektora pisánské uni- versity, bylo mu dovoleno — ježto je vášnívým rybářem — loviti v řece na královském statkuv San Rossore. Jednoho dne šel kolem řeky krála našel slavného profesora, divajícího se upřeně do vody na korek. Král, soudě dle ubohosti zevnějšku. měl za to, že má před sebou chudého rybáře, proto mu řekl: „Nuže, dobrý muži, měl jate dobrý lov? Profesor smekl a odpověděl: „Nikoli, veličenstvo, nechytil jsem ještě ani jediné rybičky!“ „Čím se živíte? Rybářstvím?“ „Ne, veličenstvo.“ „Co tedy děláte jinak?“ „Ale teď mne udělali rektorem magnifikem pisánské university...“ odpověděl ry- bář k velkému královu překvapení. = Otroci morfia. Z Paříže se oznamuje tra- gická historka mladého muže, vlekoucího otrocké okovy morfinismu. V těchto dnech byl zatčen 28letý Marcel Lerov pro krádež kusu hedvábív ceně 160 franků. Cestou na strážnici vytáhl z kapsy injekční jehlu a pro vše na světě prosil policistu, aby mu dovolil dáti si aspoň jednu jedinkou mor- fiovou injekci. Mladý muž, na kost vyhublý a ner- vově zničený, doznal na policii, že už je 14 let vášnivým morfinistou, že je bezmocně ve vleku tohoto zla a krádež že spáchal jen proto, abysi mohl koupiti morfium a ukojiti tak svou strašnou náruživost. Přivedl to už na 100 injekci denně jeho tělo je od hlavy ku patě poseto malými ra- nami od injekění jehly. Není však dosti na tom že nešťastník sám propadl strašnému jedu, ale za- světil do svého pochybného požitku také svou matku a sestru, z nichž první je nemírným požívá- ním morfia na pokrají šílenství a druhá následkem morlinismu umírá.
profesor Buonamice Král Lerov Toskánsko Pisa San Rossore Paříž Monitor království
29 article
— Indická umělecká rodina. „Temps“ píše, že indický básník Rabindranath Tagore, který dostal letešní Nobelovu literární cenu, pochází z rodiny jejímiž členy je řada vyníkajících umělců. Jeden básníkův bratr přeložil do své mateřštiny mnoho francouzských děl. mezi jiným Chevrillonovu „In- dii a Plerra Lotiho „Indle pod panstvím Angli- čanů“. Také zpracoval mnoho Molierových her pro indické divadlo. Jedna žena z rodiny Tagorů, velice nadaná básnířka, rovněž překládá z fran- činy. Mimo to jsou členové rodiny Tagorů také vynikajícími hudebníky, jako na příklad Rajali Ta- gore, který seznámil evropské konservatoře s in- dickými hudebními nástroji. Dva z nejslavnějších členů této umělecké rodiny jsou maliří Abannidra- nath Tagore a Gogonendranath Tagore, synovci Nobelovou cenou poctěného básníka. Oba se snaží oprostiti indické umění od vlivu evropského a vrá- titi je k praménům, jimž děkuje svou originalitu. Abannidranathem založená umělecká společnost vykazuje již ve svých výstavách pozoruhodné vý- sledky nových uměleckých snah.
Temps Rabindranath Tagore Nobelův Plerra Loti Molierův Nobelová Ina Angl indický divadlo Sabbath Tagore
30 article
— Americký milionář zmízel z Paříže. Z Paříže se oznamuje: Americký milionář a sportovec Wads- worth Rogers, který zde žil několik let a vedl klidný a spořádaný život, je už několik dní po- hřešován. Večery trávil pohřešovaný pravidelně se svou matkou. Take když naposledy odcházel ráno z domova, pravil své matce: „Večer na shle- danou!“. Od té chvíle však není o něm slechu. Po- licie se domnívá, že spáchal sebevraždu pro těžkou chorobu, kdežlo jeho rodina je přesvědčena, že se stal obětí zločinu. = Bouře v Dánsku. Z Kodaně se píše: Severní pobřeží Dánska bylo stiženo podobnými bouřemi. jaké začálkem prosince způsobily velké škody na norsko-švědském pobřeží. Signálová slanice Ska- gen oznamuje sílu větru 25 m za vteřinu, bez vy- hlídky na zlepšení počasí. Nejhůře řádí bouře na Limském fjordu. V Aalborgu jsou mola a ulice u přístavu 1 m pod vodou a právě tak zaplaveny jsou ulice u přístavu v Adgersonu, takže mnoho obyvatelů musilo opustit domy. Mnoho člunů se převrátilo a telefonní a telegrafní vedení je větši- nou přerušeno = Neštěstí na dráze. Z Bukurešti, 6. pro- since. [K. k.) U Colesci srazil se včera o 9. hod. osobní vlak s nákladním. Při tom bylo mno- ho osob zraněno a několik usmrceno. Bylo požádáno za ambulance. Počet oběti není dosud znám. Hromadná loupežná vražda. Z Kovna,6 prosince. [K. k.) (P. t. a.) V Šaulenu vnikli dnes v noci zleději oknem do bytu jistého Goldberga a usmrtili tupými nástroji jeho otce a ma tku, jakožidva syny, dvě služky a jedno h nájemníka.
Rogers Goldberg Paříž Dánsko Kodaň Aalborg Bukurešť Kovno