1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 220. ze dne II. srpna 1908.
2
title
Z kulturní ciziny.
3
article
V »Gis Blase uveřejnil Pau! Marsan za-
jímavou statistiku divadelních požárů od po-
lovičky osmnáctého století. Vypočítává tu, že v de-
setiletí od r. 1751—1760 udály se v Evropě pouze
4 požáry. Od r. 1761—1770 bylo jich již 10, v letech
1771—1780 11, v letech 1781—1790 13, v letech
1791—1880 15. Dále to stále stoupalo, v úměrnosti patrně
s počtem nových divadelních budov. V letech 1801—
1810 bylo jich už 17, v letech 1811—1820 18, odr.
1821--1830 pojednou 32, v letech 1831—1840 pouze
30, ale v letech 1841—1850 zase už 54. Ve 100
létech tedy od r. 1751—1850 dohromady vyhořela
204 divadla, z tohoto počtu jenom v Paříži 29. V le-
tech 1861—1870 byly již 103 požáry (z toho v Pa-
říži 3), v ietech 1871—1880 169 (v Paříži 4) a v pěti
letech 1881—1885 174. Z kuriosní statistiky vychází
na jevo, že vlastně každé divadlo v průběhu sta let
aspoň jednou shoří. Proto také kdysi proslulý učenec
Berthelot, když v květnu 1887 jako ministr
vyučování byl ve sněmovně interpelován ohledně
požární bezpečnosti v pařížské Komické opeře, odpo-
věděl lakonicky: »Každé divadlo prý časem musí
shořet a proto se toho dočkáme asi s naší Komickou
operou.« A ve čtrnácti dnech se jeho prorocké slovo
vyplnilo, pařížská Opéra Comique koncem května
1887 lehla popelem.
V Římě zemřel 9. srpna známý literární hi-
storik vlašský, profesor moderních literatur na uni-
versitě římské Giuseppe Chiariní, dosáhnu
věku 75 let. Napsal mimo jiné řadu vynikajících lite-
rárních essayí »Ombre e Figure«, studie
o Shakespearovi, Shelleyovi, Swinbur-
novi, Heineovi a j. Překládal také z němčiny.
frančiny, angličiny. Zvlášť jeho překlady Heineových
»Písní« a »Atta Troll« platily za vzorné. Ně-
kolika sbírkami básní původních hlásil se Chiarini
za žáka a stoupence realistického směru Cardu-
ciova.
Blas
Pau
Berthelot
Giuseppe Chiarinit
Shakespeare
Shelleyův
Swinbur
Heineová
Atta Troll
Chiarini
Evropa
Paříž
Comique konec
Řím
Carda
komický opera
Ombre e Figure
4
article
Hugo von Hofmannsthal, jeden z nej-
pozoruhodnějších německých dramatiků, známý svými
tragediemi z motivů antických, pracuje zároveň na
dvou nových veselohrách, z nichž jedna bude hrána
nejspíš již začátkem podzimní saisony v Berlíně.
Hraje na samém sklonku 18. století a je psána ví-
deňským dialektem. Námět její je prý myšlenkou
známého herce Josefa Hain ze.
V Düsseldorfu zemřel 8. srpna německý
moderní architekt a výtvarník umělecký Jo s elí
Obrich, žák Wagnerův, stavitel vídeňské Secese
(1898), jeden z nejrazovitějších průkopníků nových
směrů v umění dekorativním. Jeho specialitou byly
umělecké návrhy na skvosty, sklo, koberce, nábytek,
a jiné předměty uměleckého průmyslu, originální v
formě i v barvé. Jeho slávu rozšířila nejvíc umělecká
kolonie v Darmstadtu, kterou založil. V posled-
ních letech byl zvláště objednávkami pro Rusko za-
nesen. — J. Obrich byl ještě mlád, čtyřicátník, rodilý
z O pavy r. 1867.
Hugo Hofmannsthal
Hain
Wagnerův
J Obrich
Berlín
Düsseldorf
Darmstadt
Rusko
7
article
Ze soudu živnostenského.
Ze soudu živnostenského.
Kočí Antonín V., zaměstnaný u firmy
Fr.a
os. L., povoznictví ve Vršovicích, odsouzen byl okres-
ním komisařstvím na Král. Vinohradech do vězení
na 24 hodiny, poněvadž nevyhnu! se elektrické dráze.
Trest chtěl nastoupiti v sobotu večer a poněvadž do
trestu přijímají pouze do 8. hod. večer, šel si o něco
dříve pro peníze, poukazuje na to, že si chce trest
odsedět. Zaměstnavatel vyplatil mu mzdu se slovy;
»Hleď si najít něco jiného, já takového krobiána ne-
mohu potřebovat.« Kočí odešel a čekal ještě nějakou
chvíli na dvoře, poněvadž prý mu byl jeden kočí
40 hal. dlužen. Když ho zaměstnavatel viděl delší
dobu na dvoře čekajícího, řekl mu: »Hleď, ať jsi již
ze dvora pryč!« Ve slovech těchto shledal kočí oka-
mžité propuštění a proto nepřišel již v pondělí do
práce a zažaloval zaměstnavatele na zaplacení 44 K
za čtrnáctidenní lhůtu výpovědní. — Žalovaný
však namítal, že nepropustil žalobce
nýbrž že tento přišel k osmé hodině do jeho bytu
a tam přímo zařval: »Dají sem peníze, půjdu sedětl-
Žalovaný vyplatil mu mzdu a připomněl mu pouze,
aby si hledal něco jiného, poněvadž nemůže tako-
vého krobiána potřebovat. Přes to však, že žalobce
žádal, aby mu byla mzda vyplacena dříve, než ostat-
ním, zůstal na dvoře povídat si s ostatními, takže
žalovaný se obával, že žalobce toho dne již do-
trestu nebude více přijat a že bude musit sedět ve
všední den. Řekl mu proto: »Když máš jít sedět,
tak koukej, ať jsi ze dvora pryč!« Na to se žalobce .
vzdálil a poslal druhého dne za sebe krmit svého
sondruha S. Žalovaný čekal žalobce do práce v pon-
dělí, týž však více nepřišel. Soud, jemuž
rada zemského soudu p. Liebitzký předse-
dal, zamítl žalobu, uznav takto za právo:
Kočí V
Král
Francie
Vršovice
Vinohrady
8
article
Ve slovech: »Hleď, ať jsi ze dvora pryč!« nelze
shledávati okamžité propuštění z práce, zvláště uvá-
ží-li se, že žalobce před tím spěchal na výplatu, aby
si mohl jít odsedět policejní trest a pak nešel ze
dvora, nýbrž čekal tam. Shledával-li žalobce ve slo-
vech těchto okamžité propuštění, pak povinností jeho
bylo zeptati se zaměstnavatele, jestli jej z práce sku-
tečně propouští. Že žalobce ve slovech těch propu-
štění neshledával, toho důkazem, že za sebe v ne-
děli poslal koně nakrmit svého soudruha. Poněvadž
tedy žalobce propuštěn nebyl a podmínek v § 84. ž.
ř. k přisouzení náhrady stanovených tu není, musil
soud bezdůvodnou žalobu zamítnouti a to
tím spíše, poněvadž ve slovech žalovaného žádné
hrubě urážky na cti neshledal.
9
article
Zápis do jednoročního učebního kursu (IV. třídy)
Zápis do jednoročního učebního kursu (IV. třídy)
při měšťanské škole chlapecké v Chlumci n. Č.
koná se ve dnech 29., 30. a 31. srpna t. r. ve školní
budově. Přijati býti mohou žáci, kteří nabyli vysvěd-
čení propouštěcího z 3. ročníku školy měšťanské.
nebo žáci z jiných ústavů, podrobí-li se zkoušce
přijímací. Do kursu budou též přijaty žákyně, na-
byvší propouštěcího vysvědčení ze III. tř. školy mě-
šťanské, však jen jako hospitantky a obdrží po slo-
žení zkoušky na konci roku vysvědčení stejné plat-
nosti jako vysvědčení žáků. Učelem kursu je upev-
ňovati a prohlubovati vědomosti a zručnosti nabyté
již na škole měšťanské a urovnati připojení ke ško-
lám výše organisovaným, pokud nevyžadují nutně
předběžného vzdělání na školách středních a mohou
se absolventům státi přístupnými taková odvětví a
mohou dosáhnouti takových práv, kterých až dosud
Chlumec
10
article
účastní býti mohli jen absolventi nižších středních
škol. Na kursu vyučuje se jazyku francouzskému,
německému, algebře a těsnopisu jako předmětům po-
vinným. Školné ročně 50 K platí se ve 2 pololetních
lhůtách předem,
Kurs pro paličkování vláčkových krajek uspořá-
dati hodlá v Záchlumí ve školní budově
v době od 24. srpna do 5. září t. r. městské
průmyslové museum v Hradci Králové. Účelem kursu
jest rozšíření a zdokonalení techniky paličkování
jemných krajek vláčkových na základě starých pů-
vodních, typických vzorů litických. Vyučování bude
úplně bezplatné. Vyučování praktické bude celodenní
od 8—12 hod. dopoledne a od 2—5 hod. odpoledne.
Veškerý materiál i potřeby ku paličkování obdrží
účastnice kursu zdarma. Mimo to obdrží i denní ná-
hradu za ušlý výdělek 1 K, po případě i úhradu ce-
stovného. Práce v kursu zhotovené, mimo vzory
krajkové, které si účastnice kursu pro svoji praktickou
potřebu doma mohou podržeti pro sebe, zůstanou
majetkem musea. Počet účastnic kursu stanoven na
20. Přednost obdrží krajkářky z okresu žambereckého,
neznalé paličkování krajek vláčkových. Přihlášky pí-
semné s udáním stáří přijímá do 20. srpna t. r. ře-
dítelství městského prům. musea a pí. Marie Klum-
parová v Hradci Králové.
Záchlumí
Hradec Králové
Marie Kly
městský průmyslový muzeum
11
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Kopaná v olympických hrách. Zá-
pasy footballové počínají v stadionu 19. října a po-
trvají až do 29. října. Konec přihlášek jest
1. září. Zbývají do závěrky přihlá šek
3 neděle čili jest nejvyšší čas, aby
Č. S. F. ze všech sil pracoval k usku-
tečnění svého před časem pojatého
úmyslu a usnesení, že obešle olym-
pické hry. Anglie přihlásí ke brám jediné muž-
stvo, zda Irsko, Skotsko a Wales budou zastoupeny
svými mužstvy, není dosud rozhodnuto. Německý
svaz footballový (D. F. B.) odmítl účastenství. Za to
se znovu oznamuje, že »rakouský« mužstvo vyšle.
Střelectví.
** Zkušební střelba Českého svazu
střeleckého, konaná v neděli v Hostivaři, uká-
zala, že závody mezinárodní budou velmi zajímavé.
Středem závodů jsou obě mistrovství zemí koruny.
české a Čech, která již dnes vykazují na 100 závod-
Mimo oznámené již ceny pro vítěze došly pořa-
datelstva nové překvapující dary; pohárů k závodům
odevzdáno již nyní celkem 6! Seznam všech zakla-
datelů cen uveřejněn bude v nejbližších dnech. Vý-
stava připravených cen umístěna bude již ve čtvrtek
v Choděrově restaurantu v dolejších místnostech.
Tato bohatá kolekce bude zárukou našich pravidel-
ných, každoročních závodů, jichž rozměry budou rok
za rokem vzrůstati.
V kanceláři Českého svazu střeleckého ve Fer-
dinandově třídě »U Choděrů« úřaduje se nyní denně
dopoledne od 11 do 12 a odpoledne od půl 4. do 9
Čo
Choděrův
Choděra
Anglie
Irsko
Skotsko
Wales
Český svaz
Hostivař
Fery
Č . S
13
article
hodin večer. Ve čtvrtek a pátek, kdy končí přihlášky,
otevřena jest kancelář celý den. V Hostivaři pak bu-
dou techničtí činovníci v pohotovosti po celý pátekl
Hostivař
14
article
nikova domu osobu, kteráž ho hledá, kteráž ho vždy
bude hledati.
Nuže ano, všemohoucí, dobrotivý bože, chci vzdoro-
vati děsnému tomu nebezpečenství! Chci se dopustiti té
pošetilosti, že svedu dohromady ženu nevinného odsou-
zence a zločince, abych právě touto nesmyslností odzbro-
jila věčnou spravedlnost. Chci prokazovati paní Mortierové
tolik dobrého, co jen budu moci, chci ji při vychovávání
její dcerušky podporovati, chci ráda krutými bolestmi, jež
bude mi snášeti, za zločin manžela svého pykati, aniž
bych však veřejně pravdu vyznala.
Paní Mortierová na mne chvili zpytavě pohlížela,
načež náhle se rozhodla:
»Nuže budiž! Přijímám návrh váš. Půjdu s vámi.«
»Děkuji vám.«
»Jste příliš laskava, že mně děkujete ! Ale jestli vás
to omrzí nás živiti —«
Mortier
Mortierová
15
article
»Já vás nebudu živiti, vy si budete sama chléb
»Já vás nebudu živiti, vy si budete sama chléb
vydělávati —
»To mne těší, neboť se žádné práce nelekám. Žá-
dám vás však, abyste mne ihned propustila, kdybych vám
vyhověti nedovedla, aneb kdybyste se domnívala, že jiná
žena práci tu lépe a snadněji zastane. Věřte mi, že ne-
budu si proto na vás stěžovati a že vám to nebudu za
zlé míti. Co se mne týká, kladu také své podmínky. Ne-
chci, abyste mne vinila z nevděčnosti, a toho dne, kdy
dobrotivost vaše dosáhne svého účelu, kdy nebude se mi
již bídy obávati, požádám od vás svobodu svoji zpět.«
»Doufám, že nikdy se vám svobody vaší nezachce!
Postarám se o to, abyste nebyla prací přetížena.«
»Nepřeji si, abych měla málo práce!« zvolala již
opět nedůvěřivě. »Tim byste mne jen zapudilal«
16
article
»Návštěva vaše velice mne dojala. Vzpomínala jsem
na vaši výmluvnou bolest, na vaše přesvědčení o nevině
vašeho muže, jež nebylo lze nijakým způsobem zviklati.
Přála jsem si, abych mohla také tak pevně v nevinu jeho
věřiti, a čím déle jsem o té věci přemýšlela, tím více
jsem slovům vašim věřila. Přála jsem si, aby také soud
v nevinu obžalovaného uvěřil, a proto jsem vám poslala
peníze, abyste mohla toho nejlepšího advokáta za pomoc
požádati.«
»Toho nejlepšího!« povzdychla si vdova a zalomila
rukama. »Měla jste mu aspoň po témže knězi vzkázati, že
má hájiti nevinného člověka. On mým slovům nevěřil.
Děkuji vám, madame, za vaši pomoc, zbůhdarma jste
však peníze své vyhodila.«
Slova její byla urážkou. Z trpkosti, kterouž byla
pronesena, bylo lze vycítiti, jak hrozně ubohá ta žena
trpěla. Byla tak rozčilena a podrážděna, že ve svém
hněvu mne nešetřila, nýbrž zúmyslně mne trýznila, jakoby
se chtěla pomstíti za svou návštěvu tehdáž u nás, která
tak velice očekávání její zklamala.
Vyslechla jsem slova její tiše a trpělivě. Byl to za-
čátek mého pokání.
Pohlížela jsem na ni.
Když byla tehdá návštěvou u mne, ani jsem si ne-
povšimla výrazu energické vůle, jenž se v černých očích
jejích a v jejím hezkém, inteligentním obličeji zračil.
Tato žena neznala by slitování, kdyby věděla pravdu.
Není-liž to šíleným počínáním, když dobrovolně vydávám
se v nebezpečenství, že pravdu uhodne? Já bych snad
dovedla tajemství to před ní ukrýti, ale on? Pohled na
malou její dcerušku, která na zemi sedíc s neobyčejnou
v jejím stáří něžností a žalosťí pohlížela na svou rozbitou
„Osslové kladívko.-