1
masthead
V Praze, ve středu dne 5. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 214.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
Pošton
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Dr. Wekerle do Išlu.
Z Pešti, 5. srpna. Ministerský před sed
dr. Wekerle odjede dnes dopoledne do I šl u
aby panovníkovi referoval o běž
ných záležitostech a o usnesení dvou-
denních ministerských porad. Ministr spravedl-
nosti dr. Günther nebude ho provázeti. Také
bán bar. Rauch, který měl se k minister-
skému předsedovi připojiti, aby v Išlu jako
tajný rada přísahal, se cesty nezúčastní. Odjel
již včera večer proti dřívějším disposicím do
Záhřeba.
Hdlion
Tittoni do Rakouska.
Z Říma, 5. srpna. Italský ministr zahra-
niční Tittoni podnikne cestu automobilem do
Rakouska, patrně do Tyrolska. Zamýšlí potom
jeti přes Mnichov, Norimberk, Aš a Prahu na
Moravu, kdež se má, jak známo, sejíti s bar.
Aehrenthalem.
doktor
Wekerle
Günther
Rauch
Tittoni
Išlu
Pešť
Záhřeb
Rakousko
Řím
Tyrolsko
Mnichov
Norimberk
Aš
Praha
Morava
7
article
Převrat v Turecku.
Převrat v Turecku.
Izzet paša ujel jenom — ze zdravotních ohledů
Z Berlína, 5. srpna. »Local Anzeigere
oznamuje z Cařihradu: Izzet paša prote-
stuje proti tvrzení mladotureckého výboru, že
prch l. Odvolává se na své zásluhy a prote-
stuje proti tvrzení, že je špehounem. Žádá
ochranu konstituce pro sebea
praví, že je obětí osobní msty. Prohlašuje, že
jenom ze zdravotních důvodů náhle
odjel. Jakmile skončí své léčení, postaví s
vládě a sultánovi k disposici, aby podal účet
ze svého úřadování.
Azim paša se vrátil.
Z Cařihradu, 5. srpna. Včera shromáždily
se všechny výbory v Cařihradě, aby uví-
taly Azima pašu, syna velikého Aliho
paše, při jeho návratu z vyhnanství. Azim paša
byl oním generálem, který si strhl epaulletya
odepřel dále sloužiti, když při vypovězení
Fuada paše byla provedena u něho domovní
prohlídka. Byl tehda odsouzen na 5 let žaláře
v pevnosti Erzerumu. Tento čas minul, ale
Azimu pašovi nebyl dovolen návrat. Vláda dala
Anzeiger
Ali
Turecko
Berlín
Cařihrad
8
article
mu pensi 30 h denně. V posledních letech pra-
coval jako obyčejný dělník, aby sel uživil. Když
sultán slyšel, že se vrátí, rehabilitoval jej a
vrátil mu všechny dřívější hodnosti.
Kiamil paša o příští zahraniční politice turecké.
Z Paříže, 5. srpna. Kiami! paša, mi-
nistr bez portefeuilu, který považuje se namnoze
za vlastní vůdčí osobnost v nynějším
tureckém kabinetě, vyslovil se o zahra-
niční politice turecké k cařihradskému
zpravodajovi »Tempsu« takto: »Budeme šťastni,
potrvají-li naše dobré styky s každým. Bul-
harsko, Srbsko a Řecko měly
úmysl vystoupiti proti nám, ale toho
se zajisté vzdají vzhledem na novou situaci.
Kdyby Bulharsko na tom setrvalo, mohlo
by něco podniknouti jenom za podpory některé
velmoci. Jsem přesvědčen, že tato podpora by
byla jenom mravní. Mám pevné vědomí, že za
spoluúčinnosti evropských národů zůstane
všecko klidno. Byli jsme dosud opuštěni,
protože naše jednání nebylo správné. Proto jsme
pozbyli podpory mocností, které se o nás měly
zajímati. Doufáme, že podpory Francie, Anglie
a Rakouska dosáhneme tak jako již máme pod-
poru Německa, která nám však byla dosud
málo prospěšná.«
Kiy
Paříž
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Francie
Anglie
Rakousko
Německo
9
article
Změny ve vládě. O úesidle
Z Cařihradu, 5. srpna. Proslýchá se, že
demise šejch ul islama, ministra vnitra
Hadži Akifa a ministra práce Na um a
paše již byla přijata. Postavení Saidovo je otře-
seno. Jeho nástupcem jmenuje se K iamil paša.
Minístr námořnictví Hasan paša byi se-
sazen k žádosti důstojnickéh
sboru, který v telegramu, poslaném sultánovi.
ohlašoval mu věrnost až do poslední kapky
krve. Proti námořnímu špehounovi Hasano vu,
viceadmirálu Ahmedovi, který po kus
se podplatli t 30 námořníků, každého
dvěma librami, aby v paláci demonstrovali pro
jeho jmenevání, podal důstojnický sbor stížnost.
Mladoturecký výbor uklidňuje.
Z Cařihradu, 5. srpna. V oběžní ku
adresovaném tureckým novinám
prohlašuje ml a doturecký výbor: »Není
Hadži Akifo
Hasan
Ahmed
Cařihrad
10
article
třeba ani nejhorší vinníky napadati a netřeba
stavěti se proti žádné cizí mocnosti, ný brž
má býti jen doporučován obecen-
stvu klid do té doby, než se sej de
parlament.« Všechny noviny od zejtřka
budou přinášeti umírněné články, psané v kon-
servativním duchu. Většina čtenářů byla dosud
se stanoviskem novin nespokojena a tento oběžník
se obecně schvaluje. Původ jeho dlužno hledati
v poradách komitétů s velkým vezírem.
Nespokojenost s vládou.
Z Cařihradu, 4. srpna. (K. k.) Nespoko-
jenost a oposice proti novému mí-
nisterstvu stala se všeobecno u.
Čelí hlavně proti velkému vezíro-
vi, jemuž se všecky vládní činya
chyby jako reakcionářské pokusy
přičítají. Též proti prvnímu tajemníkovi
lldizu Tachsinovi pašov i začíná se jeviti
oposice. Všecky zprávy listů a pově-
sti o demisi miistrů zůstaly do-
sud oez úřadního potvrzení. Někteří
ministři mají však úmysl podati demisi, po pří-
padě demisi již podali. Všeobecně se soudí, že
situace ministerstva se stala neudržitelnou a že
nastává změna, Ildiz že povolí a že
bude musit povolati několik M l a do-
turků anebo takových osob, které požívají dů-
věry Mladoturků. Jako velký vezír jmenuje se
namnoze poslední velkovezír Ferid paša. Nyn
koná se u velkého vezíra konference ministrů
záležitustí zahraničních, vnitra a spravedlnosti
a předsedy státní rady.
jít parlament
Cařihrad
11
article
Amnestie není dosud všude provedena.
Z Cařihradu, 4. srpna. (K. k.) Ve vzdále-
ných místech, zvláště v Arapii nebyli do-
sud ještě propuštěny osoby, vypo-
vězené pro politické delikty, což se
vysvětluje asi velkou vzdáleností, nedůvěrou
úřadů a okolností, že rozkaz nebyl všude udělen
telegraficky. Dotyčným stížnostem u Porty bude
vyhověno.
lvn Smuteční projevy Arménů.
Z Cařihradu, 4. srpna. (K. k.) Smuteční
projevy u hromadných hrobů Arménů za proti-
arménských řeží zavražděných opakují se za
účastenství Turků, zvláště sboru důstojnického.
Port
Armén
Turek
Cařihrad
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Posvátná železnice.
Vico Mantegazza podává v »Lettuře« zajímav
sdělení v hedžasské dráze, jež povede arabskou
pouští přes Medínu do Mekky. Provedení této dráhy
pokládá se ne neprávem za slavný čin mohamedán
ského světa, jenž jméno sultána Abdula Hamida
zachová i budoucím věkům, neboť tato dráha, až
bude dostavena, způsobí zajisté úplný převrat v arab-
ských městech a dá velkým poutnickým výpravám
jež se každoročně za hrozného strádání ubírají ke
svatým místům islamu, nový ráz.
Mohamed předpisuje sice v koranu výslovně, že
pouť do Mekky má se konati pěšky nebo na
velbloudech, ale tyto rozpaky dogmatiků překonaly
se snadno poukazem na čistě mohamedánský ráz
nové dráhy. Původně totiž, když sultán velký projekt
oznámil, bylo stanoveno jako neochvějná zásada, že
celá dráha má býti vystavěna věřícími a také mate-
riál, koleje, vozy a lokomotivy mají býti výhradně
výroby tureckého průmyslu. Vysoká komise posvátné
dráhy byla konečně v praxi nucena připustiti přece
výminky, vedle tureckých jsou při stavbě zaměstnáni
také především němečtí inženýři, lokomotivy byly
objednány z Belgie a vozy z jiného evropského
státu.
Vico Mantegazza
Hamid
Mekka
Belgie
13
article
Náboženský fanatismus, jenž zdál se zpočátku
podnik nejvíce ohrožovati, stal se brzy největší jeho
oporou a obětavost věřících zbudovala si velkolepý
pomník tím, že dokončená nyní polovice 1800 nebo
1900 kilometrů dlouhé dráhy byla vystavěna jedině
z dobrovolných darů. Upisování mělo hned z počátku
překvapující výsledky; vedle sultána, jenž první
upsal tři miliony franků, perského šacha, který vě-
noval milion a egyptského khediva, jenž upsal stejný
obnos a slíbil ještě materiál, sebraly komitéty, ry!
chle všude utvořené, za krátkou dobu miliony, s ni-
miž se hned přikročilo ke stavbě. Později ovšem
scházely se dary pomaleji a sultan musil obětavost
různým způsobem povzbuzovati. Konečně byla zave-
vedena i malá kolková daň ve prospěch stavby
14
article
padišah založil zvláštní řád, jehož různé třídy s
udělovaly dle výše věnovaných příspěvků.
Ale přes veškeré překážky neustala práce ani n
okamžik a již roku 1904 byla slavnostně zahájena
doprava na prvních 450 kilometrech, dnes pak pra
cují inženýři již uprostřed Arabie mezi Maanem a
Medinou. Na vysočině za Jordánem jsou již položeny
koleje a dráha táhne se přes pusté stepí, kde se tou-
lají jen loupeživé tlupy Beduinů, kolem zřícenin
starořímských nebo byzantských osad a svatou zemí
křestanů k srdci arabského poloostrova. Největší ob-
tíže ovšem očekávají stavbu v poslední části trati.
mezi Medinou a Mekkou, ale přes to lze s jistotou
očekávati, že roku 1913. první lokomotiva vítězně
přijede k branám svatého města.
Jordán
Arabia
Maan
Medina
Mekka
15
article
Velké hedžasské vlaky budou pak skytati jin
obraz než dlouhé karavany věřících, které nyní
každoročně v bílých poutnických oděvech táhnou do
Mekky a jsou vydány nejen velkému strádání, nýbrž
i nebezpečí. Je známo, že v těchto velkých karava-
nách vznikají skoro vždy nakažlivé nemoci jako
cholera a mor, jež hrozně řádí mezi věřícími, arabské
kmeny pak pokládají za své právo vzíti poutníkům
jako poplatek za volný průchod jejich poslední ma-
jetek. V arabských pouštích označují stopy velkých
karavan mnohé lidské kostry, pozůstatky nešťastníků,
kteří zhrouceni nemocí nebo vysílením padli na cestě
a bídně zahynuli, nespatřivše cíle svých tužeb.
Beduini také hned poznali, jakým nebezpečím je
pro ně svatá dráha a pracující musili svésti již mno-
hou krvavou půtku s osmahlými syny pouště, kteří
stále činí pokusy, nenáviděné koleje zničití. Již nyní
bylo nutno vyslati do Arabie značné oddíly vojska
k ochraně dráhy, která má také velký politický vý-
znam. Kromě náboženského účelu a kulturního pře-
vratu, který zajisté způsobí, má svatá dráha také
zvláštní vojenskou cenu. Angličané pohlížejí s nedů-
věrou na zcela neorientálskou energii, s jakou se
provádí tento podnik, jenž vojenskou moc Turecka
v Arabii rázem zdvojnásobí a utvoří takto novou
Angličan
Mekka
Arabia
Turecko
17
article
situaci.
= Čínské lékařství. Nové záhadné onemocnění
císaře čínského, jež opět zavdává diplomatům příle-
žitost uvažovati o politických poměrech na Dalném
Východě, znepokojilo všemocnou císařovnu-vdovu;
takže dala povolati do Pekina nejproslulejší lékaře
nebeské říše, aby svým uměním zbavili nemocného
císaře bolestí. Je dosti skeptiků, kteři právě od tohoto
umění neočekávají pro císaře mnoho dobrého, nebot
čínské lékařství jest ve velkém odporu se základními
vymoženostmi moderní kultury. Spočívá podnes na
ztrnulých starých podáních, jež od doby Konfuciovy
nedoznala žádné změny. Organismus lidského těla
jest čínskému lékaři téměř úplně neznámý a také
pitvání mrtvol jest zakázáno. Všechny anatomické
vědomosti vycházejí z neurčitých spekulací, jež se
opírají výhradně o pozorování, které mažno konati
na zvířatech. Pojem zdraví definuje se jako rovno-
váha mezi dvojím protivným prouděním v lidském
organismu a sice yan a yu. První pokládá se za
suchý a horký princip, druhý za studený a vlhký.
Životnými duchy ve vzduchu uvádějí se oba tyto
proudy do pohybu a disharrmonie vznikají rovněž
vměšováním vzdušných duchů. V podrobné studii
o čínském lékařství uvádí dr. Morachi, že čínských
dvorních lékařů jest asi 30. Dva z nich mají modré
knoflíly, šest nebo osm bílé a ostatní pozlaceně.
Konfuciův
doktor
Morachi
18
article
Lékaři s modrými knoflíky mají výhradně právo na-
vštěvovati nemocného císaře, ale jest jim co nej-
přísněji zakázáno pod jakoukoli zámikou syna nebes
osloviti. O symptomech nemoci snaží se pak zvěděti
něco od eunuchů nebo jinými oklikami. Na podrobné
vyšetření císařského pacienta nelze ani pomysliti.
Sedě na židli nebo leže na lůěku přijme císař oba
učence a vztáhne k nim ruce. Každý chopí se jedné
a ohmatá puls. Pak odejdou a na základě tohoto ne-
dostatečného pozorování musí oba učiniti diagnosu,
každý pro sebe. Objeví-li se při tom rozpar, očeká-
vají je těžké tresty. Ještě přísnější jest etiketa při
ošetřování císařovny nebo princezen z císařského ro-
du. Tu spatří lékaři vůbec jen ruku nemocné, vy-
strčenou z hedvábné záclony a hned v zápěstí pečlivě
zahalenou před profanním zrakem. Na základě tohoto
„ohledání“ nařídí pak lékaři ošetřování nemocného.
Základem každého léčení jest pak bodání jehlami,
do chorých částí těla zabodají se totiž neobyčejně
jemné malé jehly. Čínského císaře očekávají tedy
bolestné dny.