ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 e48f5e80-764e-11dc-b5ad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 54, place 23, org 7, work 2
1 masthead
Hománová příloha „Národních Listů“ k číslu 209. ze dne 3l. července 1908.
2 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Edouard Colonne, proslavený hudební dirigent francouzský, zakladatel a president pařížské »Association artistigue«, dožil se 23. t. m. 70. výročí narozenin, při kteréžto příležitosti přední hudební listy francouzské věnovaly články jeho čin- nosti a významu. Ed. Colonne, rodilý z Bor- deaux, založil svoji slávu světovou při mezinárodní výstavě světové v Paříži r. 1878, při níž dírigoval veliké koncerty výstavní. Již čtyři léta před tím, r. 1874, zavedl v Paříži a dirigoval významné svoje »Concerts du Chátelet«. Ed. Colonn eje znám také hudebním kruhům pražským z několika návštěv. O komickém, ba přímo pyramidálním divadelním představení, jak bylo pořádáno v jakémsi německém hnízdě poblíž Štětína, přináší podařenou zprávu »Frankf. Zeitung«. Hráli tam Schillero vu »Marii Stuartku« a poněvadž dáma, která měla hráti Alžbětu, náhle odřekla, provedli celou tragedi tak, že herečka, představující nešťastnou skotskou Stuartku, hrála zároveň také Alžbětu. Jedna berečka, představující dvě hlavní role tragedie, obě na smrt znepřátelené královny, povah tak rozdíl- ných, to vypadalo samo o sobě již komicky, na př. když Alžběta podpisovala svůj vlastní ortel smrti.
Colonne Frankf Marie Stuartka Alžběta Paříž Štětín Zeitung Concerts jít Chátelet
3 article
Ale k popukání byla teprve scéna, kdy obě královny mají státi proti sobě (ve veliké scéně zahradní). Tam herečka hrála Alžbětu a roli Marie Stuartovny před- čítala (D) na rychlo sehnaná náhradnice. Ale vděčné obecenstvo se nerozuteklo, naopak prý velmi vytrvale sledovalo až do konce, jak představení přes všecky překážky a obtíže bylo »sehráno«. V dánském denníku »Politiken« otiskl ně- mecký spisovatel Adolf Donath jakousi anketu vynikajících německých výtvarníků o dán- ském umění malířském, jmenovitě o malířské moderně dánské. Úsudky jsou šmahem velmi lichotivé, některé dokonce nadšené; tak Hans Thoma, Fritz Uhde a Gotthardt Küh! cení si líbeznou prostotu a výraznost dánských moderních malířů, hrabě Kalkreuth chválí především, jak dovedou Dánové znázorniti klid v přírodě a lidech. Lesser Ury shledává na obrazech dánských mistrů cosi panenského a zároveň robustně silného, pravdivého. Wilhelm Trübner vyjádřil se, že dán- ští malíři spojují v sobě přednosti umění francouz- ského a německého. Otto Engl oceňuje je vysoko z toho důvodu, že jejich umění koření tak silně v domácí půdě a tím asi udeřil na pravou strunu, podobně jako president královské Akademie umění v Berlíně Arthur Kampf, jenž prohlásil: »V je- jich umění není nic umělkovaného. Tito silní, zdraví lidé jsou stejně zdraví i ve svém umění. A proto je snad moderní malířské umění dánské tak lidovéa zároveň národní v nejlepším slova smyslu.« Za nejlepší z dánských malířů současných označuje provedená anketa tato čtyři jména: Kroyer Hammershoy, Patilsen a Tuxen.
Alžběta Stuartovna Donath Thoma Uhde Gotthardt Kalkreuth Dán Trübner Engl Kampf Tuxen Berlín Lesser Ur akademie uměný Patilsen Kroyer Hammershoy
4 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Dozvuky voleb do nemocenské pokladny V Č. Budějovicích. V neděli konaly se, jak známo, v Č Budějovicích volby do okresní nemocenské pokladny.
Č . Budějovice Č Budějovice
5 article
při nichž sveden boj sociálních demokratů a národ- ních sociálů. V pondělí již projednávána prvá ža- loba, podaná soc. dem. Plackem na úřadníka poklad- ny p. O. Svobodu. Placek tvrdil, když si šel pro ne- mocenské, že byl dotyčným úřadníkem zraněn. Soc. demokraté před volbou učinili z případu hroznou aféru v domnění, že tak spíše pokladnu vyhrajoua zatím přišlo na jevo z výpovědí obžalovaného, že Placek tehdy byl ve stavu silně podnapilém; v tako- vém stavu však nemocenské nikdo nedostává a ne- mohl ani on podporu dostati a odešel. Odpoledne přišel po druhé a tu už byl energičtější, nechtěl z po- kladny, dokud nedostane peníze. Ač mu bylo sděleno, že přišel po hodinách úřadních, nic naplat, vedl svou dále a proto byl vyveden z kanceláře. Na cestě asi klopýtl a upadl na zem. Nyní spustil pravou ban- durskou. Křičel, že se mu stalo násilí, že ho bijou a vstáti nechtěl. Zavolán tedy strážník Kodada, který Placka odvedl. Z případu, jak uvedeno, způsobena aféra rozsáhlých rozměrů. K líčení dostavili se zá- stupy soc. demokratů a nár. sociálů, kteří na vzájem si vyčítali věci, které do líčení nepatřily. Líčení bylo odročeno za příčinou vyslechnutí dalších svědků, ale zdá se již, že Placek neměl pravdu ve svém udá- ní, neboť svědek p. Mayer i lékař Placka ošetřující mluvili v jeho neprospěch.
Svoboda Placek Kodad Mayer
6 article
Ze soudu živnostenského. V nynější mrtvé sezoně mezi klempíři práce po- skrovnu a proto vysazují dělníky na neurčitý čas — ovšem s jejich souhlasem. Klempířský mistr p. Cy- rill Š. také neměl moc práce a proto řekl dělníkovi Josefu M., že ještě týden pro něho prácí bude míti, pak ale že ho musí na 2—3 neděle vysadit. Dělník nic mistrovi nenamítal, avšak spoludělníkovi svému Augustinu F. pochlubil se, že dostal od mistra vý- pověď, že však slova mistrova nepovažuje za výpo- věď, poněvadž mistr neřekl mu přímo, že mu dává výpověď, ba slova výpověď ani nepoužil. Než mistr držel slovo. Týden dle přípovědi zaměstnal ještě dělníka, po týdnu však ho vysadil. S vysazením ne- byl však dělník srozuměn a proto zažaloval mistra na zaplacení náhrady za čtrnáctidenní lhůtu výpo- vědní obnosem 42 K. Žalovaný mistr namítal a také přísežným svědkem Augustinem Fumfárkem pro- kázal, že řekl dělníkovi, že ho ještě týden bude moci zaměstnat, po uplynutí tohoto týdne že však ho bude musit vysadit. Soud, jemuž rada zemského soudu p. Müller předsedal, zamítl zalobu z těchto důvodů: Na základě svědectví Augustina Fumfárka zjistil soud, že žalovaný vyjádřil se vůči žalobci, že ještě týden ho bude moci zaměst- nat, pak ale že ho bude nucen vysadit. Ve slovech těchto shledal soud výpověď týdenní, o čemž ko- nečně ani žalobce nepochyboval, vyjádřiv se před svědkem Augustinem F., že dostal výpověď od mistra, že však to za výpověď nepovažuje. Považuje-li dělník slova výše uvedená za výpověď, nebo ne, je lho- stejno, poněvadž to nezávisí na něm, nýbrž na vol- ném uvážení soudu. A tu soud uznal, že slova ona výpověď obsahují, ježto zřejmě bylo žalobci ře- čeno, že bude moci pracovat pouze ještě týden. Ná- sledkem toho nemá žalobce nároku z § 84. ž. ř.a bezdůvodnou žalobu musil soud zam it- no u ti.
Augustin Augustin Fumfárk Müller Augustin Fumfárka Augustin F
7 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Všesportovní schůze.
8 article
Schůze, konaná ve středu večer a navštívená téměř 300 osobami, vyzněla potěšitelným voláním po svorném postupu všech českých korporací; ozý- valo se v projevech všech řečníků a vyvrcholilov resolučních návrzích, z nichž jeden přímo žádá utvo- ření společného střediska pro celé hnutí, které sle- duje tělesnou výchovu jako cíl. Vedle ústředních korporací sportov, a klubů zastoupena byla Č. O. S. a Národní rada, jichž zástupcům, pp. dru. Scheine- rovi, redaktoru K. St. Sokolovi a dru. Španihelovi shromáždění připravilo srdečné uvítání. Jménem svolavatelů zahájil schůzi předseda Č. S. F. p. M. Horáček, jenž přečetl dopis Nár. ra- dy, uvítal starostu Č. O. S. dra. Scheinera, zástupce žurnalistiky, na jejichž podporu apeloval a represen- tanty sportovních korporací, které učinily po mezi- národní stránce stejně trapné zkušenosti. Boj s Něm- ci jest průvodním zjevem všeho našeho snažení. Tře- ba získati direktivu k dalšímu, solidárnímu postupu v něm. Do presidia zvoleni, když dr. Scheiner, maje je- ště jinou schůzi, volby za předsedu přijati nemohl, inž. Zd. Kruliš (předseďou), pp. Edmund Kaizl a Ho ráček (místopředsedy) r pp. F. Fehrer a Jirák (za- pisovateli). Vzdav díky za důvěru, referuje inž. Kruliš o kongresu vídeňském. Fakta, známá našim čtenářům z ofic. protokolu, vydaného Č. S. F., doved oživiti poutavým líčením a vřelými akcenty tam, kde žádal společný postup českých korporací sportovních a varoval před cestou do vídeňské Canosy. Češi byli zaskočeni drem. Abelesem, vládcem Rakouského svazu a přítelem pražského D. T. C., jenž nalezl' ve stejně cítícím sekretáři mezinárodní federace p.
Sokol Španihel M Horáček Scheiner doktor Ing Zdeněk Kruliš Kaizl Fehrer Jirák S F Čech Abeles Č . O . S Německo Canosa národní rada Č . S . F
9 article
Hirschmannovi ochotného pomocníka. Ten ze své vůle dal na pořad, že jednáno bude „o přihlá šce Č. S. F.“, ač svaz byl přijat na sjezdě v Amstero- damě. Předsedající neměl odvahy, přišvindlovaný bod programu škrtnout. Dr. Abeles měl ovšem vydatnou oporu z fondu jubilejních slavností vídeňských. Ne- přijaty Irsko, Škotsko, amatéři angličtí, jen aby nemu- sily býti přijaty Čechy. Zástupci jejich protestují proti tomuto bodu programu. Dr. Abeles prohlašuje, že se v Amsterodamě stala Rakousku křivda. Češi vy- loučeni 8:2 hlasům; proti Čechům hlasovali i Ma- ďaři (výkřiky: Hanba!). Návrh Abelesův, aby v Ra- kousku byl uznán jediný svaz, prošel 8:3 hlasům (proti němu hlasovala Anglie, Dánska a Italie). Dů- vodem proti nám uváděno, že nejsme samostatným státem. Pojem internacionální zaměněn zde uměle za mezistátní. Má se zapomenouti, že každý národ vkládá do sportu kus svého já, že úspěch sportovní jest i národním. Úkolem Č. S. F. jest sjednotit vše- chny české, moravské a slezské kluby, nehrát s ni- kým, kdo neuznává Č. S. F. za samostatný. Dále pracovat k utvoření slovanských svazů nebo jednoho, všem Slovanům společného. Nutno neněmeckým ná- rodům vysvětlit, že zástupcové jejich ve Vídni se zachovali k Čechům nespravedlivě. Krok Vídeňanů pro bodrou masku Rakušanů provedený, není než prací pro pruského krále. Třeba společného našeho postupu. Nenajde se, bohdá, české sdružení, které by šo pod německé jho do vídeňské Canossy (potlesk).
Hirschmann doktor Abeles Čecho Čech Abelesův S F Vídeňan Rakušan Č . S Amstero Irsko Skotsko Amsterodama Rakousko Ma Anglie Dánsko Vídeň Canossa slezský klub
10 article
Viděla v příhodě té zlověstné znamení. Gaston byl také velmi rozčilen. Gabriela si povšimla, že jest velmi bledý a že v obou koutcích úst jeho objevilo se trochu pěny Jednoho dne z rána vyjel si Gaston na koni do Ferneye. Snad se mu zachtělo podívati se na dům slav- ného Voltaira. Gabriela nikdy se ho neptala, kam jde nebo kam jede; jenom když jí to sám před odchodem oznámil, če- kala naň s obědem. Toho dne mu slíbila, že bude naň čekati. Stála s hošíkem svým před vchodem do hotelu a pohlížela na klidnou hladinu jezerní. V tom přišel listonoš, jenž přinášel do hotel »Nesete také mně nějaké psaní?« tázala se ho Gabriela, ač žádného dopisu neočekávala, protože pan Henrion teprve před několika dny jí psal. »Vaše jméno?« tázal se listonoš. Gabriela řekla mu své jméno. Listonoš hledal chvíli ve své tašce a pravil: »Mám zde psaní pro pana z Monterey.« »Dejte mi je !« Listonoš bez váhání psaní ji odevzdal a vešel do hotelu. Gabriela vzala psaní beze vší zvědavosti do ruky. Ale již zevnějšek jeho ji překvapil. Bylo to psaní dosti objemné, kteréž prodělalo dlouhou cestu, neboť bylo opatřeno na zadní straně četnými poštovními kolky. Po- kusila se přečísti jméno města, kde dopis na poštu byl
Gaston Gabriel Voltaire Henrion Monterey
12 title
Pondichéry!
Pondichéra
13 article
dodán, a nemálo sebou trhla, když četla zcela zřetelně:
14 article
— 213 —
15 article Dopis.
Dopis. Tři neděle bydlel již pan z Monterey se svou chotí v hotelu »Metropol« v Ženevě. Každý den kuli plány, kterým směrem by měli v cestě své pokračovati. Ale buď že byli vysíleni rozčilením, jež přelíčení jim způsobilo, aneb že unaveni byli snahou, aby zbavili se trapných myšlenek, kteréž je stále pronásledovaly, oba po vycházkách a větších výletech do okolí příliš nebažili. Netroufali si to sami sobě říci, že mysl jejich po- třebuje vlastně stálého zaměstnání a pobavení. Použiti léku toho bylo však tolik, jako prozraditi svůj neduh. Toho se však obával jeden i druhý. A proto Gaston den za dnem říkal: »Jest nám tu tak blaze, zůstaňme zde !a Ve skutečnosti trpěli však oba. Gabriela podnikala se synáčkem svým dlouhé vy- cházky kolem jezera. Co melancholii matčinu zvětšovalo, to hošík Pan z Monterey zřídka kdy z města si vyšel, ale ani v městě se mnoho neprocházel. Neminulo snad ani dne, aby se nebyl setkal s nějakým známým z Paříže. Cestující ovšem potom pokračovali v cestě své a Gaston, jenž nebyl přítelem samoty a spojeného s ní rozjímání, procházíval se s doutníkem v ústech po nábřeží, čekaje na příjezd nových známých z Paříže. Byl mu každý „Ocelové kladiv ko“ . bavilo.
Gaston Gabriel Ženeva Paříž