1
masthead
V Praze, ve středu dne 12. února.
Praha
2
masthead
K číslu 42.
čisto v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Teleronické zprávy „Nár. Listů.
Teleronické zprávy „Nár. Listů.
Zvýšení platů pro důstojníky a mužstvo.
Z Vídně, 12. února. Hrabě L atour ch e
svůj návrh na zvýšení platů dů sitoj
nických odůvodniti co nejzevrubněji ve schů-
zi vojenského výboru delegace. Po-
slanec Sehraffl chce svůj návrh na z le pše-
ní platů mužstva teprve v delegačním
plenu náležitě odůvodniti. Nestane se již ni-
žádný pokus, aby získáni byli Maďaři.
Státní podpora na účely umělecké.
Z Vídně, 12. února. »Národní Listy« již
oznámily, že ministr financí dr. Korytowski
deputaci všech uměleckých sdru-
žení rakouských, která včera u něho
byla žádati, aby státní podpora na
účely umělecké zvýšena bylla na
1 milion K, odvětil, ževěcita vy řízen
bude blahovolně. Správce státní pokladny
však učinil dodatek, který nemůžeme nechat
bez poznámky. Pravil totiž, že nalezá se v si-
tuaci fatální, protože snížením daně cukernío
28 mil. K rozpočet značnou ztrátu utrpěl, takže
musí býti opatrným při poskytování státních
subvencí.
Maďar
doktor
Korytowski
Vídeň
6
article
O snížení daně cukerní mluvil ve stejném
smyslu ministr také včera ve výboru rozpočto-
vém. To bude patrně nyní jeho koniček, na
kterém bude jezditi vždy, kdykoliv bude někdo
od něho něco žádati pilného, nutného a opravdu
potřebného. Především třeba podotknouti, že
snížení daně cukerní není ješítě povo-
Jeno. -Věc ta uvázla úplně v panské
sněmovně. Již dnes jsou slyšeti posměšné
hlasy na adresu křesťanských sociálů, že byli
v záležitosti té důkladně napáleni. My-
slíme však, že hlasy ty jsou předčasné. A za
druhé ministr, který se chlubil veřejně
ve sněmovně přebytkem 164 mil. K
není věru podle soudu našeho nikterak opráv-
něn dělati opatrníka a skrblíka, přijde-li k němu
všecko u mění rakouské a když má stát
věnovati o několik set tisíc více na umělecká
díla, než dosud dával.
Taková řeč ministra ve státě, ve kterém
se dává bez poznámky několik set milionů na
nejneproduktivnější stav na vojsko, naproti tomu
na umění výtvarné šetří se takřka haléřem, ta-
kovářeč jest opravdu starožitností, která patř
do XII. století.
Jena
7
article
Vlašská právnická fakulta ve Vídni.
Z Vídně, 12. února. Oznámili jsme již
podrobnosti o zřizení vlašské fakulity
prá vnické ve Vídni. Dodáváme ještě
jenom, že v jejím čele bude samostatný
děkan, který bude přímo podřízen
ministerstvu vyučování. Všecky před-
měty se budou výhradně vla šs ky
přednášeti. Tolikéž konati se budou v še-
cky zkoušky tímto jazykem. Vláda
si zajistila ve věci té již souhlas křesť an-
ských sociálů. Na schůzi devítičlenného
výboru německých stran ministr vyučování dr.
Marchet souhlasu svobodomyslných stran něme-
ckých ještě nedostal. Činily se tam
vážné námitky a bylo praveno, kdyby se
skutečně zřídila vlašská fakulta právnická ve
Vídni, že by pak bylo možno zříditi také fa-
kulty slovinskou a ruskou.
Stav věcí v Portugalsku.
Z Říma, 12. února. Zvláštní zpravoda-
jové italských novin, vyslaní do Lissa-
bonu, stěžují si na nesnesitelnou zvůli
censury. Musí býti stále připraveni, že budou
neprodleně vypovězeni. Lhostej-
nost lidu ke kralovraždě jest pří-
mo děsná. Každou chvíli lze čekati, že
stane se novy útok revoluční. Vůdee
republikánů Machado pravil k jednomu z nich:
„V den, ve kterém vláda nedostojí svým slibům
nebo odmitne naše požadavky, stačí pokyn
a království se sřítí.“
Pranco odstupuje docela s politického života.
Z Janova, 11. února. (K. k.) Franco přibyl
sem večer se svou chotí a synem. Odmítl kohokoliv
doktor
Marchet
Franco
Vídeň
Portugalsko
Řím
Machado
Janov
vlašský právnický fakulta
8
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
přijmouti a znovu prohlásil, že po tragédii lissabon-
ské úplně odstoupí s politického ži-
vota.
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Černohorská skupština.
Z Cetyně, 12. únra. Zasedání skupštiny bylo
dnes ukončeno ukazem knížete.
Záležitost Schnitzerova.
Z Mnichova, 11. února. (K. k.) Ve sněmovně po
slanců pojednal ministr kultu Wehner za ro-
kování o rozpočtu na kult velmi zevrubněo
otázce placeta. Placetum regium jest v ústavě
odůvodněno; žádná vláda nemůže je pominouti. En-
cyclica pascendi vyžadovala tohoto placet pro svou
disciplinární čásť a také nebylo jí ho možno odepříti,
ježto se držela úplně v mezích působnosti círxevního
učení a církevního zákonodárství. Odepřením pla-
ceta byla by bývala církev postižena ve svém vnitř-
ním oboru působnosti. Min. mluvil též o svobodě
universit. učitelů a připoměl, že theologičtí
profesoři nejsou jenom sluhy státu, nýbrž
také sluhy církve. Theologické fakulty jsou
konfesionálními ústavy. Profesoři theologie jsou
vázáni na základ věrouky. Zdali hlásají
správné nauky, o tom nemůže rozhodovati stát, nýbrž
církev. Profesoři theologie jakožto vysokoškolští u-
čitelé podléhají však státní disciplině a pouze stát
může proti nim zakročiti. V případě profesora Schni-
tzera nebyl u něho nuncius, Jak se případ dále roz-
vine, nemůže ještě ríci. Bude-li třeba, aby zasáhl
stát, stane se tak přisně dle zákona a ústavy.
Schnitzerův
Wehner
Cetyně
Mnichov
Ena
skupština
11
article
Kodaňská pozemková banka.
Z Kodhně, 11. února. (K. k.) Komise, která Byla
předevčírem utvorena ze zástupců státu a čelných
bank, se usnesla svěřiti správu kodaňské po-
zemkové banky, která 6. t. m. zastavila platy,
delegátům komise a otevříti zejtra banku pro vyplá-
cení a pro některé velmi obmezené záležitosti.
Události v Marokku.
Z Paříže, 11. února. (K. k.) „Ag. Hav.“ ozna:
muje: Z Mediuny telegrafuje se ze 4. února: Sbo
plukovníka Boutegourda, kterému bylo 2.
února podstoupiti bitku, postoupil bez překážky až
na 23 km od Tanietu, obsadil vesnici a uko-
řistil na 4000 kusů dobytka. Jádro oddílu
postoupilo pak ke skupině četných domů a za pá-
lilo je; v tom přikvačili ve velkém po-
čtu Maročané a obklíčili slabší sbor.
Oddíl, zanechaný ke hlídání stáda, přichvátal ku po-
moci. Myslivci několikráte vystřelili a v téže chvíli
byl obklíčen a skolen poručík Ricord. Jiný poručík,
Maročan
Ricord
Maroko
Paříž
pozemkový banka
Sbo plukovník Boutegourd
km
13
article
Jaký význam mají poslední po-
kusy vzduchoplavby ?
Jaký význam mají poslední po-
kusy vzduchoplavby ?
V době novější opakují se, zejména ve Franci
zajímavé pokusy vzduchoplavecké. Pokud jde o řidi-
telný balon, dosáhl sice rychlosti větší než před lety,
ale nepřekročí asi valně rychlost 10 až 12 metrů
za vteřinu. Vyskytují se totiž obtíže následkem stou-
pajícího odporu vzduchu a účinků větru, které nedají
se překonati ani silným a při tom lehkým motorem.
Zcela jinaké jsou podmínky pro létadla mecha-
nická — aěrodynamická. Pokusy toho druhu jsou
velmi staré. Jedni napodobili ptáka a nepomyslii,
že se let ptačí nedá kopírovati ule šablony. Pták jes
organismem živým a vykonává změny pohybů in-
stinktivně, což nedá se mechanismem provésti. Správ-
nějším bylo používání vzdušných ploch (aěroplanu),
puzených do vzduchu pomocí vrtule a silou moto-
rickou. Zejména poslední pokusy, které provedli
Santos Dumont a Henry Farman, rozrušily hladinu
veřejného mínění. Farman vzlétl a urazil dráhu 1300
metrů. Jeho předchůdce Dumont vzlétl též, ale ne-
dosáhl stejné délky dráhy, kdežto létadla s aěroplany
(t. zv. drakovitá) dřívějších projektantů nevzlétia
vůbec, leda že se na okamžik vymrštila, jako na př
détadlo Maximovo.
Santos Dumont
Farman
Dumont
Maximův
14
article
Jak lze to vysvětliti a jaký význam má úspěch
Farmanův? Vysvětlen. jest velice snadné. Dřívější
létadla drakovitá byla stavěna nedokonale a měl
motor těžký a při tom slabý, Létadlo Farmanovo
jest sice taktéž nedokonalé, ale použivá motoru velmi
lehkého a silného. Že přes to Farman vzlétl, zna-
mená prostě, že znamenitý motor dodal tolik síly,
aby i při nehospodárném výkonu létadla stačil me-
chanický účinek ke vzletu. Je to vítězství hrubé
síly, ale nikoliv správné konstrukce létadla. Kdyby
byl urazil pouze 900 metrů, nebyl by získal ceny,
ale v zásadě bylo by to totéž. Byl to smělý výkon
sportovní, ale nikoliv řešení problému. Pokusy toho
druhu budou se opakovati nepochybně i dále, ale
pokud používáno bude zastaralé konstrukce létadla,
nepovedou k cíli.
Farmanův
Farman
15
article
Řešení problému volného letu předpokládá určité
podmínky a k těmto patří nejen vzlet, ale i jistý stu-
peň hospodárnosti výkonu mechanického, a zároveh
i bezpečnost alespoň taková, aby pokus neznamenal
sebevraždu. Létadlo má býti dopravním prostředkem,
aniž by musil býti člověk akrobatem a obávati se,
že při nejmenším porušení rovnováhy srazí vaz. Tím
nebudiž ale zásluha Farmanova zkrácena. Podal dů-
kaz, že i s létadlem nedokonalým lze pomocí dobrého
motoru vzlétnouti. Nic více a nic méně. Úkol ten ale
usnadněn byl toliko znamenitými pokroky ve stavbě
lehkých motorů, které zdokonalil — automobilismus.
Zde leží jádro významu posledních pokusů s létadly,
ale nikoliv v pokroku létadla samého.
K řešení problému patří především racionálně
konstruované létadlo. Nestačí hledati ve vzduchu
pevný bod a podnikali pomocí vzdušné vrtule zoufalý
boj proti vzduchovému prostředí. Nestačí vůbec je-
diný bod, protože létadlo takové jest vydáno účin-
kům rušivých sil a nemůže udržeti ani rovnováhu,
ani směr dráhy. Jest nezbytně třeba, aby létadlo
utvořilo automaticky vlastní svou dráhu, umělou
kolej, ze které nemůže tak snadno býti vytlačeno
nárazem větrů. Tato umělá kolej potrvati musí po
celou dobu letu, a tvořiti zároveň osu, ve které leží
vrtule. Útok patří tam, kde jest odpor, a odpor pře-
konávati jest třeba rozumným zužitkováním vzdu-
chových poměrů, ale nikoliv slepým útokem vrtule
na nezměrný oceán vzduchový, kde se účinek větši-
nou ztrácí. To jsou hlavní podmínky pro stavbu lé-
tadla, bez nichž nebude možno se obejíti. Budoucnost
to dokáže.
Farmanův
16
article
Již roku 1895, tedy před více než dvanácti lety.
uvedl jsem tyto základní body ve spise „Studie
aěronautická“. V témže roce konala se před-
náška o tomto předmětu ve Spolku arch. a inženýrů
v Praze a dne 10. března 1895 přinesl „Technický
Obzor“ skvělý referát. Pak opět vše umlklo.
Hlásím-li se po dvanácti letech opět k slovu,
nečiním tak jen pro sebe, ale vidím v tom i povinnost
oproti veřejnosti naší, aby zjednán byl průchod
pravdě. Nemíním tím, že uskuteční se můj projekt
na domácí půdě. Nevěřím v zázraky. Ale vynasnažím
se, aby můj „Cyklon“ uskutečnil se vůbec.
Inženýr Gustav Finger.
— Choromyslní Ka jevišti. Gentální italský
psychiatr dr. Miraglia připadl první na myšlenku.
aby choromyslní hráli divadlo a tak byly probuzeny
zdravé schopnosti a síly, které v nich snad dřímají.
čímž by se aspoň na čas zadržely projevy duševní
poruchy. Po prvním zdařeném pokusu v ústavu pro
choromyslné uspořádal se svými pacienty dne 6.
března 1863 veřejné představení v Teatro del Fondo
v Neapoli. Provozovalo se, jak A. Fiordelisi v „Don
Marzio“ vypravuje, drama „Měšťan gentský“. Mě-
šťana gentského hrál bývalý herec jménem Felice
Persio, jenž byl nevyléčitelně choromyslný, ale ve
svém umění posud dovedl podati znamenité výkeny,
ostatní úlohy byly v rukou chorých, kteří byli sti-
žení náboženským šílenstvím, chorobným velikáš-
stvím, stihomamem a jinými utkvělými myšlankam!.
Gidolfa hrál jistý Liuzzi, jenž trpěl představou, že
má ďábla v hlavě. Nejvíce obtiží působil Persio. Dr.
Miraglia dovezl jej z ústavu v Averse ve svém po-
veze do Neapole a objednal mu pěkný pokoj v hotelu.
Finger
doktor
Miraglius
A Fiordelisi
Marzio
Měšťan
Felice persio
Liuzzi
Praha
Neapol
Teatro del Fonda
17
article
Persio, jakmile byl samoten, ustavíčně se svlékal
a namydlil se vždy od hlavy až k patě. Na to si
zapálil doutník a klidně přecházel po pokoji. Když
se stmívalo, přišel profesor a sdělil mu, že za hodínu
počne představení a kdyby nebyl v čas v divadle,
musil by zaplatiti smluvenou pokutu. Šílenec to
uznal, oblekl se rychle a šel s lékařem do divadla.
Na jevišti však prohlásil, že musí dostati napřed gáži;
jinak by nemohl vystoupiti, ale když bylo dáno zna-
mení k započetí představení, upokojil se, odkašlal,
vrhl jako pravý herec rychle ještě pohled do zrcadla
a vešel nenuceně na jeviště, kdež hrál přímo úchvat-
ně a měl okamžiky opravdu tragické velikosti a váš-
ně. Ostatní byli hned z počátku povolnější. Jistý
Ressi, jenž byl stižen velikášstvím, hrál vévodu
z Alby a byl s touto úlohou, v níž mohl projeviti
moc a hrdost, neobyčejně spokojen. Na napovědu
sblížel s opovržením a prohlásil kategoricky, že jako
vévoda nechce míti s tak podřízenou bytostí ničeho
společného. Když v druhém jednání Vargas (Persio)
princi Oraňskému otvíral vězení, cítil se princ, jenž
rovněž trpěl velikášstvím, důvěrným tonem svého
osvoboditele uražen a podrážděně opustil jeviště.
Persio nevyšel však z rovnováhy, pokrčiv rameny,
prohlásil: „Nezkrotná pýcha!“ a pošeptal napově-
dovi: „Rychle dále, aby ten blázen opět nepřišel“.
Sám však dal později podnět k poslední nepředví-
dané episodě tohoto podivného představení. Ve třetím
jednání jest Vargas Gidolfem usmrcen a Persio po-
jímal svou úlohu tak vážně, že v „Tassově smrti“;
druhém kusu, jenž byl na programu, nechtěl již vy-
stoupiti, poněvadž prý se jako mrtvý nesmí již obe-
senstvu ukázati.
Ress
Vargas
Tassův