1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v ponděli dne 12. září 1904.
Praha
4
article
Na ronní a odpol. Hlsty
předplásí set
v Praze v alaisistraei
na mažsle
na čtvrt leta . . . . d K —
s dvojí donšskou 3 K Mo
ěsí
na ětnt ieta . . . . 7 K. 60h
ve Glialkách: g K 3oh
ns ně-íe.
Pošton:
město
kol
sčtnt l-ia . . ..
s drojí zásilko-
na niěsí
nk čivt lcta . . . 1I K So n
Praha
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
K situaci.
Z Vídně, 12. září. Oba vládní pondělníky
»Montagspresse« a »Montagsrevue« zabývají se
způsobem velmi prudkým poměrem če-
ského národa, zemského výboru královstv
českého a české delegace k nynější situnei
vniterně politické a k vládě dra. Körbra.
Oba listy ve stejném smyslu a patrně také n
základě společné informace. Vykládá se totiž,
že Čechům zbývá jediná cesla: návrat k ne
málním poměrům parlamentu, t.j
dobrovolné zastavení obstrukce.
»Všechny resoluce českých sjezdů, ko-
naných v příčině úlevy nouze ho
spodářské nemohou — tak vykládá »Mon-
tagspresse« — zastaviti pravdu, že totiž nejde
o tíseň hospodářskou, nýbrž politicko ua
že onano dala by se uklidit sna dno
kdyby se mladočeši odhodlali ke správnému
postupu vůči tíani politické. Nechť prý se Če-
chové nikterak neklamou o poměru dra.
Körbra k Polákům. Vi se prý dobře
dlužno to čísti mezi řádky Ivovské řeči mini-
sterského předsedy, že setrvá při zásadě vášně
prosté vytrvalosti. Určitě prohlásil, že jedno-
stranné národní koncesse nemohou býti povo-
leny nižádným způsobem a država
Němců nesmí býti zmenšena. Vše to ministerský
předseda nebyl by mluvil ve Lvově, kdyby ne-
byl býval jist, že polský lid všechno
schvaluje. Nikdy prý nebylo tak jisto jako
teď, že obstrukce nemůže mít
úspěchů a také míti nebude. Národn
koncesse jsou nevymožitelny. Poměr Čechů k
stranám, které k nim dle tradic stály blízko,
je porušen. Niti vládní politiky jsou husté.
Čecho
Polák
Němec
Vídeň
Lvov
6
article
Čechové jsou v politické tísni; pomůže se jim,
chtějíli si pomoci sami.
»Montagsrevue« uzavírá svojí stať, jako oby-
čejně nepřátelsky proti Čechům založenou tě
mito slovy: »Mluví-li se o parlamentní situaci,
pomýšlí se vždy na říšskou radu a český sněm
Dělnosti dá se dosíci jen zastavením obstrukce
české. Požadavek, aby našel se východ, dá s
vládě snadněji vysloviti, než splniti. Český po-
žadavek prohlásili Němci za casus belli. Tak
frivolní nebude žádná vláda, aby se chtěla zba-
viti jedné obstrukce za obstrukci jinou. Na po-
čátku vlády dra. Körbra byla situace lepší po-
tud, že obě válečné strany stály si blíže. Si
tuace se zhoršila, když Čechové chtěli své tužby
učiniti závislými na jednání neústavním a dle
zvyku předmětem zvláštní smluvy. Ten jest
hluch a slep, kdo mysli, že takový obchod je
vůbec ještě možný mezi kabinetem a nějakou
stranou politickou. Právě případ jazykových na-
řízení dává naučení zcela zřejmé. Národní po-
žadavky nejdou splniti jinak, než dorozuměním
stran a ústavně. Vláda jen pak může jim po-
moci. Pochopí-li to Čechové, bude říšská rada
a zemský sněm zase dělným; pakli ne, poroste
pravomoc dra. Körbra, čerpaná z nouze, ješte
více.«
Krátký smysl dlouhých kázání vlády jest
kapitulovat se smělo jen před Němci a proto
že byli — v neprávu.
Čecho
Němec
7
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Kuropatkinův ústup.
Z Londýna, 11. září. (C.-B.) Zdejší japon-
ské vyslanectví uveřejňuje tuto depeši z Tokia;
Maršálek Ojama oznamuje, že japonské
vojsko pravého křídla po bojích ve dnech
4. a 5. září obsadilo uhelné dolyu
Jantaje a celý vrch jantajský.
Hlavní síla ruského vojska ustou-
pila, jak se zdá, na sever za řeku
Hun. Domorodci vypravují, že odvezli Rusové
ve vlacích 10.000 mrtvých a raněných vojáků.
Japonci sami pohřbili 3000 Rusů. Než Rusové
Ljaojan opustili, spálili všechna skladiště okolo
železniční stanice, ale proto přece ukořistili Ja
ponci mnoho spíže a střeliva.
Žádné boje.
Z Petrohradu, 11. září. (C.-B.) Úřad. zpr
Telegram generála Kuropatkina, zaslaný
dne 10. císaři Mikulášovi, oznamuje: Vyjma ne
patrné srážky mezi ruskými a japonskými hlíd
kami, ve kterých jsme žádných ztrát nedoznali
nebylo dnes žádných bojů.
Kuropatkinův
Hun
Rus
Japonec
Ljaojan
Kuropatkin
Mikuláš
Londýn
Tokio
Petrohrad
Jantaj
8
article
Ruští ranéní a mrtví.
Z Tokia, 11. září. (C.-B.) »Reuterova kan
celář« oznamuje: Po bitvě v pondělí odvezli
Rusové více než 10.000 raněných a zůstavil
okolo Ljaojanu 3000 mrtvých.
Oblehání Port Arturu
Z Londýna, 11. září. Z Čifu oznamuj
na základě ústních zpráv přibylých Japonců,
že byl všeobecný útok na Por
Artur odložen na den 13. září. Avšak
je prý možná, že bude útok opětně od-
ložen, ježto prý Japonci všechny možné pří
pravy vykonati chtějí, než opětně na vysílenou
prý už ruskou posádku se vrhnou. Za posled-
ních bojů obsadili prý Japonci čtyři tvrze, ale
musili je zase vyklidit. Rusové umí-
stili tam opětně velká děla. Konají prý tak
očividná rozsáhlá opatření na obranu, jako Ja-
ponci na útok.
Japonci drancují v Ljnojanu.
Z Londýna, 11. záři. (C B.) »Reuterové
kanceláři« oznamuje se z Ljaojanu ze dne
7. září: Japonské vojsko, jež město obsadilo,
řádí zde zeela bezuzdně. Minulé
noci draneovalo zcela veřejně
Vynikající skotský missionář byl ve všeobecném
zmalku poraněn.
Rus
Artur
Japonec
Reuterová
Tokio
Londýn
Čif
Reuterův
9
article
Japonské ztráty u Ljaojann.
Z Tokia, 11. září. (C.-B.) [Úřadní zpráva.
Úhrnná ztráta japonských armád, utrpěná v bo-
jích u Ljaojanu ode dne 23. srpna, obnáš
17.539 mužů, do kteréhož čísla započítáno
jest 136 mrtvých a 464 raněných důs toj
níků. Na pravé křídlo připadá 4866, na sířed
4992 a na levé křídlo 7681 mužů.
U Mukdenu klid.
Z Londýna, 11. září. (C. B.) Z Muk
denu se telegrafuje, že je na celé ohromné
rozloze vojska dokonalý klid a nor-
mální život táborový. O Japoncfeh
není ani slechu. Dějou li se nějaké válečné
operace, jest to daleko od Mukdenu. Rusové
neztratili prý žádných děl, jež by byli ukoři-
stili Japonci. Ve čtvrtek strhla se nad Mukde-
nem a jeho okolím strašná bouře. Pod šírým
nebem tábořící vojsko nalezalo se ráno v
stavu žalostném. Nynější nehybnost Japonců
přičítá se nedostatku schůdných
cest v horách. Japonský postup je
zaražen na jihu i na východu a ru-
ské vozatajské kolony jezdí o
středy beze všeho znepokojenl
Ačkoli bylo na sever posláno na tisíce raně
ných, pracuje přece štáb »Červeného kříže«
Mukdenu ve dne v noci.
Muk
Rus
Japonec
Tokio
Londýn
Mukden
Mukde
10
article
V přestávce.
Z Mukdenu, 11. září. (C.-B.) Místodržite
Alexějev udělil čtyřem štábním lékařům kříž sv
Jiří za provedenou záchranu raněných v nepřá
telském ohni. Dva z těchto lékařů byli také
poraněni. — Rusové spálili všech ny
vesnice kolem Ljaojanu a nezůstavil
na místě ani jediného kusu dobytka neb
drůbeže.
Další mobilisace ruská.
Z Petrohradu, 11. září. (C.-B) »Ruská
telegrafní agentura« oznamuje: Císař Mikuláš
povolal do zbraní záložní muž-
stvo 22 krajů v gubernii chersonské, je-
katerinoslavské a taurické, jež všechny patří do
vojenského okruhu oděsského. Tolikéž je do
zbraně svolána jedna kategorie reserv
ních důstojníků v celé říši.
Odjezd baltického loďstva.
Z Kronštatu, 11. září. (C.-B.) Východo
mořské loďstvo vyplulo dnes odpoledne o 2. ho
dině za vedení admirála Roždestve ns kéh
na dálný Východ.
Podrobnosti boje u Ljaojanu.
Z Londýna, 12. záři. (C. B.) »Reuterove
kanceláři« oznamuje její dopisovatel z ruského
hlavního tábora o bojích u Ljsojanu tyto po
drobnosti:
Dne 31. srpna byla ruská střelba z ručnie
nepopíratelně prudká, ale poněvadž bylo stříleno
většinou bez míření, málo účinná. Při opětných
zoufalých pokusech na ruské posici nutil
japonští důstojníci vojáky, kteř
se zdráhali, šavlemi ku předu, když
dosáhli příkopů. Na jednom místě leželi mrtv
jeden na druhém až na 1000 stop od tvrzí.
Alexějev
Jiří
Ljaojan
Mikuláš
Roždestve
Mukden
Rusová
Petrohrad
dálný východ
Londýn
Reuterov kancelář
11
article
Ráno dne 1. září bylo nařízeno všem občan-
ským osobám, aby opustily Ljaojan. Cizí kupei
prodávali ve spěchu své zboží na ulicích, ale
výbuchy granátů byli donuceni k útěku. Ciz
vojenští attaché byli odvedeni za vojenské
ochrany na sever. Pozorovali, jak nepřetržitý
proud vojska a materiálu dopravního ubíral se
přes železniční most.
Když padl první granát do čtvrti cizineů,
byly v 15 minutách vlaky vojenské s lazarety
i jiné přeplněné obyvateistvem připraveny k od
jezdu. Jen Číňané zůstali na místě. Lidě, sní
dající v parku v Pagodě, prchali v šíleném
útěku, sklepníci napřed. Důstojníci, ordonance
a všichni ostatní ve zmatku hledaly ochranu
pod severními valy města. Číňané počal
hned draneovati, ale byli při tom přisti-
ženi, byl s nimi učiněn krátký proces.
Číňan
12
article
Zatím plnily se obranné a ochranné přikopy
na západě a na jihu města novými ruskýmí
vojsky, kdežto hlavní voj armády bylo viděti
skutečně ustupovati. Bylo viděti, jak Japonci ve
výborném pořádku přicházejí a smrtící palbě
šrapnelů a ručnic čelo nastavují. Přes pahorky
na jihu, kde Rusové svými děly způsobili
hrozné spousty, přešli Japonci skvěle. Jeden
prapor jich ztratil všechny důstojníky a velen
se ujal jeden poddůstojník.
V 8 hodin ráno dne 2. září odešel voj Ku
ropatkinův na sever až na dvě třetiny cesty do
Jantaje. Pět mil odtamtud počala s rozedněním
bitva. Nepřetržitý déšť střel dopadal na trať že
lezniční. Rusové ztratili pahorek, dobyli ho zase
a opět ztratili, při čemž Kuropatkin osobn
mužstvo povzbuzoval. Bezprostředně na to ná
sledujíeímu kvapnému ústupu veškeré armády
ljaojanské bylo zabráněno opětným dobytím pa
horku východně od Jantaje ležícího. Byl sice
zase záhy ztracen, ale účel byl dosažen.
Při rozednění nebyl eíl Kurokia ještě
dosažen, ale Japonci dobyli nepopí-
ratelného vítězství. Dne 2. září v noc
bylo prudce stříleno z ručnic, dne 3. září pak
hned jak se rozednilo, zahájena byla střelba
z děl. Odpoledne toho dne zasáhla japonská
střelba z ručnic město na druhém břehu řeky
Tajei.
V městě byly všechny dřevěné budovy
dřevěné mosty v plamenech. 220 Číňanů bylo
zraněno. Když nastala noc, byly všechny rusko
stráže povolány zpět a pontonové mosty byly eo
nejrychleji zničeny. Japonci zmocnili se města
a já sám byl jsem zajat. Ruské vojsko rovnalo
se počtem japoskému a čítalo asi 180.000
mužů. Rusové ztratili však více
vojska než útočníci následkem delš
nosnosti a rychlosti japonských děl.
Japonec
Rus
Kurokia
Číňan
Jantaj
Tajei
13
article
—ch. Z Petrohradu, 12. záři. Jak se zde
proslýchá, podal místodržitel mandžurský Alexějev
demissi. Car však dosud rozhodnutí neučinil.
—ch. Z Pebrohradu, 12. září. Balticke
loďstvo včera odpoledne o 2. hodině odplulo n
východ. Obstarání uhlí bylo svěřeno několik
anglickým a německým parníkům nákladním
které již na některých místech oceánu loďsiv
baltické očekávají.
—ch. Z Čifu, 12. září. Blíže Takušanu
narazil japonský křižák na minu a těžce by
poškozen. Nachýlil se na bok a na palubě
vzňal se oheň. Po dlouhé námaze podařilose
mužstvu ho opravit a k plavbě učiniti způsobi
lým. Dne 4. záři poslavili Japonci několik batte-
ril děl blíže Čífu. Den na to byly tylo batterie
Rusy učiněny neškodnými; mnoho Japonců př
tom zhynulo.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
IX. mezinárodní sjezd novinářský
Z Vídně, 11. září.
(Pávodní zpráva »Nár. Listů«.)
Ve velkolepém peristilu (sloupové dvoraně
parlamentního paláce konala se dnes dopoledne
první slavnost a poprvé člen císařské rodiny
nejslarší, zúčastnil se v budově té veřejné mani
festace. Zahájen devátý mezinárodní sjezd novi
nářský. Za účastenství velikého, ale odměřeně.
chladně, ba ledově — formálně. Vadila tak
špatná akustika. Není v poslanecké sněmovně
nejlepší, ale lepší je tam přece nežli zde, mezi
hladkými stěnami, obrovskými mramorovými
sloupy a hladkou skleněnou krytbou, kde nen
pro zachycování zvukových vln nikde místečka.
Japonec
Rus
Petrohrad
Pebrohrad
Čif
Vídeň
14
article
Ministr zahraničních záležitostí přišel, když
již bylo začato. »Rakousko je všude pozdě“,
prohodil k nám německý žurnalista. Hr. Go lu-
chowski byl ostatně němou osobou. Dr
Körber nikoli. Mluvil a to dlouho. Dnes
o starém Rakousku a důležitosti a zásluhách
tisku, zvláště pro popularisování věd. Bylo mu
dlouho tleskáno za sympatická slova o publi
cistech. Vřelé akcenty našel dolnorakouský mar
šálek opat. Schmolk. Dr. Lueger řeční
jako vždy: pro domo. Kratinký proslov arci
vévody Rainera nepřekročil minimum. President
Vilém Singer velmi pěkně řečnil o postaven
novinářstva na venek i na vzájem. Tempera
tura zůstala však při celém akté zahajovacím
chladnou.
Již dnes konaly se na počest hostí tři zá
bavy: hoslina, projiždka Praterem a představen
v opeře. Zejtra počne jednání věcné. Při tom
ukáže se teprve, budeli míti kongres dosaha
cenu, nikoli při banketech, ke kterým
čeští členové asi nepůjdou.
Tito měli o polednách poradu v presidiáln
kanceláři dra. Žáčka, ve kteréž usnesli se o svém
postupu při sjezdu. Sepsány návrhy, vyzývajíe
sjezd ke dvěma akcím: proti odnímán
poštovní dopravy novinám a pro
vypovídání zpravodajů. Podají jej
delegáti Spolku českých žurnalistů koll. A n ý
a Kummer.
Ve dvorní opeře byla provozována včera
Straussova známá operetta »Netopýr« s podstat-
nou změnou. Vypuštěna totiž celá čásť ve dru
hém aktu, věnovaná Čechům. Talo
partie byla dosud představována způsobem
v pravdě ošklivým, pro Čechy potupným a po-
nižujícím. Nevíme, na či podnět toto české
intermezzo bylo vypuštěno, můžeme však vy-
sloviti nad tím jen povděk, že když česky
národ nebyl cizině ukázán v jinakém světle
raději tato ohavnost byla vyňata.
Z Vídně, 12. září. Účastník tiskového kon
gresu redaktor »Neue Freie Presse« dr. Th ale
ve stáří 68 roků včera zemřel.
Körber
doktor
Lueger
Rainer
Singer
Kummer
Straussův
Čecho
Neue Frei
Th
Rakousko
Hradec
Prater
Čechy
Vídeň
15
article
Sjezd Jednoty samosprávného
úřadnictva českých měst a okresů
v Č. Budějovicích.
Z Č. Budějovic, 11. září.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Dnes v neděli konal se v Č. Budějovicíeh
sedmnáctý sjezd Jednoty samosprávných úřad
níků obecních a okresních v království českém
za velmi značného účastenství, Sešlo se na 150
delegátů z celého království českého, zejmen
zastoupena byla města: Praha, Plzeň, Český
Brod, Breznice, Bakov, Tábor, Chrudim, Čáslav.
Vršovice, Králové Hradec, Jindř. Hradec, Louny
Jičín, Písek, Vysoké Mýto, Rakovník, Kamenie
nad Cidlinou, Nepomuk, Česká Skalice, Mni
chovo Hradiště, Dolní Kralovice, Lišov, Přeštice
Týn n. Vlt., Prachatice, Náchod, Protivín, Pl
nice, Hořovice, Hluboká, Lomnice nad Lužn.
Velešín, Něm. Brod, Pelhřimov, Strakonice,
Husinec, Trh. Sviny, Král. Vinohrady, Chlume
nad Cidlinou, Mirovice, Borovany, Vlachov
Březí, Třeboň, Mezimostí, Skuteč, Bohušovice.
Polička, Netolice atd Mnoho účastníků bylo
ovšem též z Č. Budějovic a blízkého okoli
Z poslanců přítomni byli pp. VI. Houra,A
Maděra a Fr. Schwarz. Též četné dámy
se sjezdu zúčastnily.
V předvečer dne 10. t. m. sešli se účast
níci v Besedě k přátelskému dychánku, v neděl
ráno pak prohlédli si pamětihodnosti města, př
čemž průvodčím byl jim pan Fr. Vodňanský
tajemník Nár. rady českobudějovické.
Hlavním bodem sjezdu byla schů z
v sále besedním, k níž sešli se účastníe
o 10. hod. dopolední v počtu velmi hojném
Jednání zahájil místopředseda jednoty p. Řez
níček, ředitel měst. úřadů ve Vršovicích. Víla
upřímně veškeré účastníky, zejmena přítomné
národní pracovníky bůdějovické, dále děkuje zt
účastenství poslancům, zástupcům žurnalistik
ar t. d.
Král
Houra
Maděra
Schwarz
Č . Budějovice
Č . Budějovicíeh
Praha
Plzeň
Český Brod
Breznica
Bakov
Tábor
Chrudim
Čáslav
Vršovice
Jindřichův
Hradec
Písek
Vysoký Mýto
Rakovník
Kamenie nad Cidlina
Nepomuk
Český Skalica
mnout chovo Hradiště
Lišov
Přeštice
Vltava
Prachatice
Náchod
Protivín
Hořovice
Lomnica nad Lužn
Velešín
Německo . Brod
Pelhřimov
Strakonice
Sviny
Chlum nad Cidlina
Mirovice
Vlachov Březí
Třeboň
Mezimostí
Skuteč
Bohušovice
Netolice
Francie
Králové Hradec
Louny Jičín
Dolní Kralovice
národní . rada českobudějovický
16
article
Pak ujal se slova předseda Besedy česko
budějovické pan dr. Jan Říha. Děkoval jednotě
že svůj sjezd položila do Č. Budějovic, vřelýmí
slovy milé hosty vítal a přál jednání svazu
plného zdaru.
Dále promluvil uvítán polleskem pandr
Aug. Zálka. Jménem Národní rady Čechů bu-
dějovických vyslovil potěšení nad milou ná
všlěvou. Zvlášť vřele vítal slovutného poslanee
a milého přítele svého, p. řed. Fr. Schwa r ze.
jenž přízeň svou k věci Čechů budějovickýeh
již tolikráte osvědčil skutky i radami vzácnými
Že zvolili jste — pravil — České Budějoviee
k svému sjezdu, toť důkazem velikých sympati
vašich k Čechům budějovickým. Děkuji vám
jménem organisace Čechů budějoviekých za
tento projev bratrské lásky srdečně. My, kteř
následkem zastaralého volebního řádu jsme vy
loučeni ze správy tohoto města, v němž jsme
ve většině, dovedeme oceniti cenu samosprávy
Řečník vzpomněl výroku římského dějepisce, že
části svobody národa jest, býti spravován o
svých, poukázal k významu řádného a uvědo
mělého samosprávného úřadnietva a přál účast-
níkům sjezdu, aby s výsledky jeho byli spoko
jeni a nabyli osvěžení v krásách tohoto kraje
jihočeského.
doktor
Říha
Aug
Čecho
František
Schwa
Č . Budějovice
svaz plný zdar
Český Budějoviee
17
article
Po bouřném potlesku, jenž zazněl sálem
po slovech váženého vůdce Čechů budějovi
ckých, poděkoval předsedající p. řed. Řezníček
jménem hostů oběma předřečníkům za přátelské
jejich projevy, načež ujal se slova poslane
p. František Schwarz ku své přednášce »
nutnosti změny řádu volení do
obcí a opravy obecního zřízenle
Výklad pana poslance, který v oboru samo-
správy jest uznanou kapacitou, trval pět čtvr
hodiny a zaujal posluchače plnou měrou. Pr
širší veřejnost jest zajímavou zvláště druhá část
řeči pana poslance, jednající o nutnosti opravy
volebního řádu obecního. Vzhledem k vysoce-
zajímavým vývodům těmto podáváme je v do
slovném znění;
Volební řád nechť se týká jakéhokoliv za
stoupení, musí odpovídati zájmům, které maj
býti takovým zastoupením hájeny a pěstovány
a poměrům, z nichž vyrůstají tyto zájmy a uká
zal-li jsem, že se obecní život prodlením minu-
lých čtyřiceti let tak změnil, že jsou dnešní obce
u své většině zcela něco jiného, než byly v době
kdy nynější volební řád nabyl platnosti a že pře
to nedoznal žádné zásadní opravy, plyne z toho.
že oprava, která by jej přizpůsobovala novým
poměrům, nemůže býti jiná, než pronikavá
Čecho
Řezníček
Schwarz
18
article
Nemůže také býti přiřknuta zvláštním novým zá
konem, nýbrž musí postihnouti sám tento řád
Výjimkou v tom jest zákon o následcích trest-
ního odsouzení, který jediný přivodil, že ustano-
vení obeeního řádu, jímž kridatáři odsouzení pr
přečin čl. 486. tr. zák. ztráceli právo volební
pozbylo platnosti a přivozovati může změny, n
něž zákonodárství zemské nemá žádného vlivu.
Vzniká proto otázka, jsou-li změny v poměrech
našich obei takového dosahu, že měl by být
zjednán zeela nový volební řád, nebo sta-
čilo li by, aby byl nynější řád v jednotlivých
kusech toliko opraven. Odpověď k této otázce
vyplyne z další rozpravy, ale tolik třeba napře
říci, že volí-li se ten neb onen způsob, nutno
stanoviti dříve zásadu, jež by měla býti touto
opravou k platnosti přivedena.
19
article
Pokusím se o to. Zájmy, o něž jde ve
veřejných zastupitelských sborech, jsou dvojího
způsobu; jsou to zájmy poplatnictva, kterému
ukládají tyto sbory hmotné povinnosti a zájmy
z věcné činnosti těchto sborů vyplývající. Od
povídá-li složení sboru tomu, aby byla zacho-
vána rovnováha mezi těmito zájmy, spočívá
složení to na zdravých základech. Vývoj ústav
nosti řídi se ve svém postupu touto zásadou.
Tam, kde pravomoc zákonodárného sboru vzta-
huje se jenom na ukládání daní nepřímých
z nichž padá únos na veškeré obyvatelstvo státu
vychází obyčejně zastoupení v tomto sboru ze
všeobecného práva hlasovacího, kde však opráv-
něn je sbor ukládati také daně realní a osobní
tam zajišťuje se v něm zastoupení poplatníkům
těchto daní. Sousední Německo je klasickou
půdou takovéto úpravy. Složení říšského sněmu
vychází z důvodu právě uvedeného ze všeobee-
ného práva hlasovacího, kdežto ostatní sbory
zákonodárné v této říši založeny jsou buď vý
hradně na censu nebo vykazují zastoupení smi
šené. Jest to obrana jedněch proti druhým
která přivozuje tento stav. Poplatníci berní se
obávaji, že by ti, kteří žádných daní neplati
mohli — majíce ve sborech převahu — uvalo-
vati na ně hražení všech potřeb veřejných,
kdežlo tito zase vytýkají nynějšímu řádu, že
hlavní únosy uvalují se na všeobecnost ve pro-
spěch dotčených poplatníků Lze také pozoro-
vati, že pokud obce omezovaly se při úhrad
svých potřeb pouze na přirážky z přímých
daní, nejevilo se v nich žádné snažení o rozší
ření kruhu voličů, ale že snažení to se všude
ihned ozvalo, jakmile jala se obec rozmnožovat
své příjmy z dávek nepřímých.
Německo
všeobecný práv hlasovací
20
article
Jest dozajista spravedlivo, aby se měřily
práva a povinnosti občanům stejným loktema
není dnes také již žádného zásadního odporu
proti tomu, aby se v obcích dostalo hlasovacího
práva i těm občanům, kteří nejsou sice se
žádnou přímou daní předepsaní, ale přispívají
jiným způsobem, placením přirážky ku potravní
dani neb dávkou nápojovou, na potřeby obecní.
Třeba jenom uvážiti, jakou měrou by se mělo
takové všeobecné hlasovací právo zavéstia
bude-li lze zavésti je ve všech obeích bez
rozdílu.
Kruhy, které se zanášejí opravou obecníh
volebního řádu, počíná ovládati mínění, že by
se měl v každé obci k posavadním volebním
sborům obecním připojiti ještě jeden sbor,v
němž by se vykonávalo právo volební vše
obecně. O tom, na jakém základě spočívá toto
V drobném prodejii
sani čí-lo o sobě . . . za 8
. . . . za 2 h
odpolední
Ve filialkách na venkověo
ranní číslo. . . . .-
odpolední . . . . . . . . 8h
Inseráty
platí se hetové napřed
Přečplacení a inserty přijímá ndminí-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
tlskárna n ezpedice „ Národních Listů“
Rukopisy se nevracejí.
21
article
nové zastoupení v obecním zastupitelstvu vídeň-
ském, vyhovuje-li spravedlnosti a hodí-li s
vůbec pro každou obec, málo se přemýšli.
Naše mínění jest, že měl by se podle zá-
sady výše vytknuté tento způsob zastoupení
zavésti jenom tam, kde vybírají obce dávky
nepřímě, počet údů obecního zastupitelstva roz-
dělovati dle poměru, jejž vykáže v obci příjem
z přirážek obecních dávek nepřímých a dle toho
se voličské sbory tvořiti. Podkladem pro takové
rozdělení byl by výnos z přirážek a dávek obce
z minulého období volebního. Timto opatřením
byla by zjednána vzpomenutá již žádoucí rovno-
váha mezi právy a povinnostmi o které běží,
takovým způsobem, že by se převaha v zastou-
pení jevila vždyeky na té straně, která by po-
skylovala obci větších prostředků na plnění je-
jích úkolů.
Zastupování takto upravené přispůsobovalo
by se poměrům každé obce, kdežto pouhé roz-
množení jednoho sboru se všeobecným právem
hlasovacím jsouc často v odporu s poměry míst-
ními, mohlo by se minouti v nejedné obci všeho
účinku, neb ji dokonce rozrušovati.
Nebude popřeno, že zavedení nepřímých
dávek obecních jest nepochybným důkazem, že
uzavřenost obci mizí a že tato okolnost vyža-
duje toho, aby veřejný řád měl k ni zřetel. v
malé, čistě hospodářské obci, kde neusazuje se
a nepřechází cizí lid, kde mezi členy obce trvá
jakýsi patriarchální svazek — a takové obce
najdou se ještě v království českém, zvláště
krajinách horských — nenapadne obecnímu za-
stupitelstvu, aby zavádělo dávky nepřímé, ale
pak není také žádného důvodu, aby v takové
obci posavadní způsob zastoupení se měnil.
22
article
Pronáším tuto myšlenku k tomu konci,
aby bylo o ní uvažováno. Při tom si ovšem
netajím toho, že uplyne ještě mnoho vody, než
bude vyhověno volání po širším zastupování
obci. Stane se teprve, až dojde k všeobecnému
finančnímu urovnání mezi státem, zemí, okr-
sem a obcí, až budou daně a dávky mezi tato
správní tělesa přiměřeně rozděleny a podle toho,
jak připadnou ty či ony daně a dávky jednotli-
vým tělesům, bude lze spravedlivě uspořádati
zastoupení ve sborech všech těchto těles.
Až do té chvíle třeba přičiňovati se aspoň
o takovou opravu plalného volebního řádu obec-
ního, která by odpovídala duchu doby a odkli-
dila všecko zneužívání, které přišlo neb ještě
přijde na jevo při tomto řádu. Ohrožuje-li něco
veřejnou mravnost, právo a spravedlnost a pod-
kopává-li něco základy státu, jest to zneužívání
zákonů.
V obci, kde nabyla vlády strana úskoky
nezákonnými skutky proti zjevné vůli většiny ob
čanstva, mizí všecka veřejná autorita a udržo-
vati může pořádek jenom surová moc.
Jak může však takováto obec prospívat?
Jsme na půdě, která v tom ohledu proslula
po širších vlastech, nebude tedy za těžko, po-
znati slabé stránky volebního řádu obecního,
jichž bylo takto zneužito, a prostředky, kterými
by mohly býti odstraněny.
23
article
Volební období obecního zastupitelstva sla-
noveno jest na tři roky, pokládá-li však vlád-
noucí strana své panství v obci za ohrožené,
snaží se uměle vyvolanými stížnostmi volebními
prodloužiti je co možná nejdéle.
Posavadní volební řád jest jí v tom vhod-
nou rukojetí. Vhodným opatřením proti tomu
bylo by, kdyby se prodloužilo volební období
na šest roků, každého druhého roku nahražo-
vala se třetina obecního zastupitelstva volbou
doplňovací a ustanoven byl zákonem den, kdy
se tato volba ve všech obcích v zemi má ko-
nati. Ve Francii se ustanovení v současné volb
osvědčuje. Tím by se zamezilo každé umělé pro-
tahování volby, zjednala by stálá obnova zastu-
pitelstva a učinila by se nemožnou škodlivá
někdy celková výměna správy obecní.
Předběžné řízení volební musilo by se arcit
zkrátiti na nejnutnější míru, musilo by býti ob-
mezeno na pouhé doplňování listin volebních
změnami ve voličstvu se vyskytnuvšími a dochá-
zeti svého ukončení rozhodnutím první stolice.
Než i takovou opravu přivoditi může pouze bu-
doucnost. Přitomnost musí se spokojiti s tím,
co vyhlidku má, že se provede a to jest: zkrá-
cení postupu instančního a zamezení, aby roz-
hodovala komise o voličském právu občana.
aniž by o tom zvěděl a mohl chopiti se oprav-
ných prostředků proti rozhodnutí, kterým byse
jemu právo to odjímalo nebo zkracovalo. Posa-
vadní reklamační řízení spočívá na takovém ne-
správném postupu.
Francie
Posa
24
article
Ustanovení volebního řádu obecního, kterým
se zbavují práva voličského v obci ti, kteři
více než od roku nezaplatili nějaké dávky
obecní, jest stejně zastaralé jako nespravedlivé.
Účel jeho byl, aby doháněl poplatníka ku pla-
cení dlužných dávek před volbou, zkušenost
však učí, že zřídka kdy bylo dosaženo tohoto
účelu. Uváží-li se pak, že výkon volebního
práva nemá se činiti závislým od hmotných po-
měrů jednotlivce, že také výkon volebního práva
do sněmu a do říšské rady není na tuto pod-
mínku vázán, ano, že zákon přisuzuje volební
právo do obce poplatníkům osobní daně z příjmů,
ač je od placení přirážek z této daně osvobozuje
a posunuje takto zásadu, která byla posaváde
podkladem volebního řádu, že až na malé vý-
minky — jenom poplatníci, posud ku placení
přirážek povinní, mohou býti voliči v obci
přijde na jevo celá ta zvrácenost a nespravedl-
nost, jež spočívá v tomto vylučujícím usta-
novení.
Mimo to jest tímto ustanovením dána vlád-
noucí straně v obci zbaň ku poškozování strany
protivně. Obecní úřad předpisuje, vybírá a vy-
máhá dávky obecní, strana, která vládne tímto
úřadem, má poplatníka zcela v rukou, jak snadno
ji to tedy svede, aby, pokládá-li poplatníka za
svého odpůrce, uměle způsobila přičinu, pro niz