1
masthead
V Praze, v úterý dne II. února.
Praha
2
masthead
K číslu 4l.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci-
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
SIi
SIi
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Ministr Peschka nepojede na agitační cestu
do Tyrolska.
Z Vídně, 11. února. Německý ministr-
krajan Peschka oznámil předsedovi německé
nacionální strany tyrolské Tschanovi, bývalému
říšskému poslanci a zuřivému Schönererovci, že
k svému nejhlubšímu politování vzhledem na
blízkou kampaň sněmu království českého j e st
nucen upustiti od návštěvy Tyrol,
kterou vykonati, chtěl v polovině únorové, že
však, jakmile dovoli mu poměry po-
litické, prodlíti mimo Vídeň, dohoní, co nyní
k svému žalu zameškal a vyhoví pozvání, aby
přijel navštivit Tyroly.
Peschek
Tyrolsko
Vídeň
Tschan
Tyroly
7
article
Svízelná volba kanovníka.
Z Vídně, 11. února. Z Olomouce telegra-
fuje se »N. F. Pr.«, že vzhledem na neutě-
šené poměry ve zdejší kapitole.
ve které nemohla býti konána vol-
ba kanovníka, jakkoliv několikrát se opa-
kovala, bude vyslán do Olomou ce
papežský legát, aby vyšetřil poměry olo-
moucké kapitoly pří dómě.
Polská demonstrace v Berlině.
Z Berlína, 11. února. K polské demonstraci
sděluje se ještě toto: Statkáři Fussovi pro-
volána sláva za to, že vydal brošuru na pro-
spěch Poláků a ze dvorce svého zdarma ji roz-
dával. Stařičký poslanec na říšském sněmu šl.
Czarliňski nazval vyvlastňovací zákon
protipolský hanbou pro kulturní národ německý
a poskvrnou křesťanství. Tato předloha, pokra-
čoval starý vlastenec, nemůže nie jiného zplo-
diti, než nenávist. Říšský kaneléř své špatné svě-
domí zastírá zjevnými nepravdami, což učin:
falešnými údaji o vzrůstu polského majetku.
(Hlasy: Lhář! Podvodník !)Jeho chování se v této
věci bylo nedůstojné ve státu kulturním.
1 všechny další řeči nesly se stejným tónem
sebevědomým a vlasteneckým. Ve-
dít dobře, že vláda předkládá vyvlastňovací
předlohu ze zoufalství, když tolik milionů, vy-
daných k účelům kolonisačním, vyhozeno do
větru, ba vláda naučila Poláky ještě více milo-
vati svoji půdu, která jim může býti odňata jen
Fuss
Polák
Vídeň
Olomouc
Berlín
8
article
prostý m lupičstvím, třebas mu dána
nová forma: zákon vyvlastňovací.
Schůze skončena slihem a přísahou věr
nosti vlasti.
Kněžna Windischgraetzová. v e
Z Vídně, 11. února. »N. F. Pr.« dovídá
se, že kněžna Alžběta Windischgraet-
zová, která v sobotu provázena svým chotěm
Ottonem Windischgraetzem přibyla z Ploškovic
do Vídně, včera odpoledne odebrala se do sa-
natoria Löwova ve Vídni, kde se po-
drobí operaci, kterou na ní vykoná prof. Chro-
bak. Kněžna byla již před rokem operována na
slepé střevo.
Windischgraet
Otton Windischgraetz
Löwův
Chro
Vídeň
9
article
Krvavá změna na portugalském
trůně.
Krvavá změna na portugalském
trůně.
Výrok královny Amalie.
Z Říma, 11. února. »Tribuně« telegrafuje
se z Lissabonu: Hrabě Turinský sdělil
tamějšímu vyslanci, že královna Amalie
mu se slzami v očích žalovala, že nejso
všichni vrazi mrtvi nebo zatčeni
Ví prý zcela určitě, že počet mužů, k teř
obklopili a napadli královský
vůz, obnášel nejméně sedm. Za
mýšleli nade vši pochybnost zavražditi krále,
oba prince i ji, neboť střely, kterých užili, byly
tak zv. »dum-dum«, tudíž kule, jež lidské mi-
losrdenství samo vyloučilo z války-
Královna o atentálu.
Z Paříže, 11. února. »Echo de Paris« uve-
řejňuje rozmluvu s královnou-matkou portugal-
skou, která pravila: »Když rozprostřela jsem
plášť přes korunního prince, abych jej jchránila,
viděla jsem, jak útočník míří svoj
puškou na mne. Vedle sebe viděla jsem
mrtvého chotě a myslila jsem, že zachráním
aspoň syna pro drahou vlast. V tom momentě.
kdy na mne vrah mířil, zavrávoral pojednou a
klesl. Nyní moje povinnost jest mi zřejmě pře-
depsána. Život můj náleží mému symnu Manueli.
Protože jest ještě mlád, potřebuje rady a po-
moci matčiny. Nikdy nebude se učiti ode mne
něčemu jinému nežli lásce k zemi, povinnosti
vůči lidu a respektu vůči zákonu.
Hrabě
Paris
Řím
Paříž
královna Amalia
10
article
Jsem si jista, že lid si jej takto zamiluje.
Jest vážný a pilný, miluje vše dobré. Jest hor-
livý a snaživý, aby svému zodpovědnému úkolu
co nejlépe dostál. Dnes měl dvouhodinovou
poradu s ministerským předsedou a pravil
k němu: »Říká se mi, že musím říditi lid že-
leznou pěstí, uschovanou v hedbávné rukavici.
Myslím však, že ruka má býti také někdy měk-
kou jako samet. Námořní vojíni v roce 1906
vyobcovaní mohou se vrátiti do své otčiny bez
nebezpečí. Dostane-li se někdo na trůn tak
mlád jako já, jest jeho první povinností: vlíd-
nost«. Král pravil dále: »Mým úkolem musí
býti dorozumění se stran a s celým národem.
Jsem ochoten poslechnouti vašich rad, budou-li jen
takové, by jimi byly splněny tužby mého národa.
Kdyby má vláda stala se nepopulární, nemohu
se před tváří národa ukázati.«
11
article
Alpoin zase doma.
12
article
Z Madridu, 11. února. Vůdce radikální
strany Alpoin, který před nedávnem prchl
do Španělska, vrátil se zase do L is-
s abonu a prohlásil, že bude v ládu po-
ctivě podporovati, bude-li prová-
děti program pokrokově.lidový.
Kdyby provozovala zpátečnický, vyhlášena
bude republika.
Alpoin
Madrid
Španělsko
13
article
Nespolehliví vojáci.
14
article
Z Madridu, 10. února. (K. k.) »Espaňa
Nueva« sděluje z Lissabonu: Jak »Dairio de
Noticias« sděluje, byli zatčeni tři seržanti a de-
sátník pro obvinění, že si opatřili zbra-
ně pro příští prolv stání.
Přípravy pro republiku.
Z Madridu, 11. února. Vůdce republikánů
prof. Machado prohlásil: »Všech no je st
připravenokvyhlášení republiky.
Smýšlení lidu jest pro republiku.
Programem naším jest: poctivé volby, poctivá
správa, uvalení břemen na boháče, náboženská
svoboda. Doufáme, že dojdeme souhlasua
sympatií v cizině.«
V Lissabonu jest sice nyní klid, ale pra-
cuje se asi po tichu, neboť byl objeven
sklad asi 400 kar abin.
Noticias
Madrid
Machado
Espaňa Nuevo
16
article
Anatole France o Panně Orleanské.
Anatole France o Panně Orleanské.
Anatole France sdělil redaktoru „Messidoru“ ně-
které podrobnosti o své historii Panny Orleanské
Pravil v rozhovoru:
„Překvapí vás, že moje Jeanne d'Arc je mnohem
bližší pojetí katolických dějepisců, než vylíčení vol-
ných myslitelů.“
„Jak to myslíte, mistře?“
„Volní myslitelé ji naprosto nepochopili. Kdy:
odstranili hypothesu zázraku, pokusili se vysvětli
dílo Johanny vědecky. Je to právě tak, jako kdyby
někdo chtěl psáti o geometrii Euklidově, když byl
zamítl Euklidovy předpoklady.
„Zázrak je tedy základem a vysvětlením pro ži-
votopis Johanny?
„Nikoli, rozhodně ne, ale něco, co je zázraku
velmi blízké. Illuse zázraku, víra v zázrak. Johann
nebyla válečnickým geniem ani vůdčím duchem, jak
se napsalo, byla prostá a naivní, snad hezká, snad
výmluvná, takže dovedla množství přesvědčiti, ale
rozhodně měla schopnost rychle chápati situaci a do-
vedla si rychle zjednati sympatii mass
V oné věřící době konala zázraky, poněvadz
měla sama víru, která přenáší hory, tvrdošíjnou víru
všech prostých a chudých. Věřili v ni také a poslou-
chali ji, poněvadž často říkala totéž, poněvadzž byla
vždy dobrá a mírná; pokládali ji za vyšší bytost, po-
něvadž se divili, že u prosté pastýřky bylo tolik sebe-
důvěry, odvahy a svatosti.
Franc
Messidor
Jeanne d ' arkus
Johann
Euklidův
Anatol Franca
17
article
„Soudíte tedy a Thalamasem; že nezachránil
Orleans?“
„Rozhodně. Jak mohla Johanna zachrániti město
v němž dlela teprve týden a které ani nepotřeboval
žádné „záchrany“, protože mělo děla a tísíce obhájcr
naproti 500 Angličanů? Není pravda, nebo je aspoř
silně přebnáno, tvrdí-li se, že Francie by tehdy má-
lem byla padla Angličanům do rukou.
Shledává-li se podivným, že se žena nalézala v
vojsku, zapomíná se, že vojsko oné doby vypadale
jinak, než dnes; byl to dav mužů a žen, mnichůa
laiků, žebráků a kejklířů. Johanna byla mezi ženam
nápadna, poněvadž byla cnostnější a statečnější, ni-
koli že by byla něžnější a moudřejší než ostatní.
Její historii lze správně pochopiti jen, pohlíží-li
se na ni očima oné dávné doby a hledí-li se zázrak
vysvětliti z mystického přesvědčení oněch věřicích
lidí.“
— Nebezpečný kožich. O princi Maxovi Saském,
jenž jest profesorem theologie na universitě freibur-
ské ve Svýcarsku, sděluje se „Frankf. Ztg. následující
veselý případ: Princ, jehož odpor k ženám jest znám,
přednáší liturgiku a dostavuje se do přeďnášek velmi
přesně. Tím více byli nedávno studující v poslu-
chárně shromáždění překvapeni, že je nechal čekati
dlouho přes akademickou čtvrt. Podiv jejich ještě
vzrostl, když jeden z nich šel se podívat a přišel na-
zpět se zprávou, že princ je přítomen, přechází stále
po chodbě, přiblíží se ke dveřím a vždy se zase obrá-
tí, nemoha se patrně rozhodnouti, aby vstoupil. Když
na to jeden z mladých theologů se odebral k pro-
fescru, pravil princ rozčileně, že nemůže vejíti do po-
sluchárny, poněvadž je tam nějaká žena. „Ale roz-
hodně nikoli!“ ujišťoval užaslý mladík. „A přece!“,
odvětil princ, ukazuje na kožich, visící na věšáku,
„je to ženský kožich a to je hanebné!“ —— stanovil
si přece podmínkou, že se v jeho přednášce nikdy
Johann
Angličan
Maxa
Princ
Orleans
Francie
18
article
neobjeví žena. Studující, jenž stěží dovedl zachovati
vážnost, upokojil prince vysvětlením, že nebezpečný
kožich je masculini generis a náleží polskému studu-
jícímu, který jej toho dne měl poprvé na sobě. Nyní
byla překážka odstraněna a přednáška mohlz zapo-
=Smějící se dědici. Chicagský „Denní Hlasatel“
ze dne 15. ledna přináší následující zajímavou zprá-
vu: „Jako román zní vypravování, které s námi sdělil
proslulý právník Kraus, jenž obdržel včera večer
děkovací list od pražského zástupce šťastných dědiců
v Čechách po nešťastném krajanu vystěhovalci. Asi
před dvěma lidskými věky žil v zapadlé české ves-
nici Václav Oplt, kdesi v severních Čechách. Týž
měl tři syny, z nichž jeden, jménem Antonán, patrně
následkem tísnivého tlaku poměrů vystěhoval se do
Ruska. Druzí jeho dva bratři zůstali ve svém rodišti.
číti.
patrně jen z toho důvodu, že snad nedopřál jim osud
ani tolik prostředků, aby se mohli vystěhovati. An-
tonín Oplt v Rusku stal se otcem syna Eduarda a ten
shromázdil jmění, kterým založeno bylo nyní štěste
nuzných příbuzných bratranců a sestřenic, po bra-
třich jeho otce v Čechách. Eduard vzplanul ve svém
mládí ohnivou láskou ke vnadné, avšak chudé dívce,
která však jej odmítla. Tento neúspěch v lásce změnil
snaživého muže k nepoznání. Ubíhal před svou lá-
skou, vystěhoval se do Ameriky a zde neměl nikde
klidu, až teprve před 45 lety zavedl jej toulavý duch
do Columbu. Tam se usadil a postavil si chatrč, sotva
lidskému obydlí podobnou. Plných čtyřicet roků ži
tam jako poustevník a chuďas, nevšímaje si nikoho,
vyhýbaje se lidem, ale také nikoho v nejmenším ne-
obtěžuje. Stal se typickým zjevem ve svém okolí.
Kraus
Oplt
Antonán
Eduard
Čechy
Rusko
Amerika
ohnivý láska
19
article
Je tomu právě pět roků, co jeho nejbližší sounedé;
když se dlouho neobjevoval, vnikli do jeho obydlía
nalezli jej mrtvého, obklopeného hadry u vyhaslého
ohniště. Snad zmrzl. O nálezu zpraven byl koroner,
který zahájil vyšetřování, při čemž vyšlo na jevo,
že zesnulý měl prostředky, z nichž po 40 roků trá-
vil, ježto nikoho po celý ten čas ani o šat, ani
o pokrm nežádal. Pátráno tedy po těchto prostřed-
cích úřadně a tu pod shnilou podlahou nalezen zdroj,
z něhož nebožák na nuzné své potřeby čerpal. Na-
lezio se 40.000 dol. v mincích i papírech. Pozůstalost
tato odevzdána byla probátnímu soudu, který pro-
střednictvím domácích úřadů a cizozemských kon-
sulů počal pátrati po oprávněných dědicích. Dědici
počali se hlásiti po tuctech z Německa, Rakouska a
odjinud, ale všichni ti nemohli se prokázati úřadně
stvrzeným příbuzenstvem k zesnulému. Od té doby
uplynulo plných pět roků, až zvěst o hledaných dě-
dicích dostala se k sluchu pravých potomků Eduarda
Oplta. Tito zjednali si právníka, který veškeré doku-
menty, úřadně potvrzené, zaslal právníku Krausovi,
jenž právě nyní svou práci dokončil a celé jmění dě-
dicům těm odevzdal. Šťastnými těmi lidmi jsou Au-
gustin Knechtl v České Lípě, Karolina Endlerováv
Točíně a Rosalie Hessová v Buechsmuehlu. Dohro-
mady obdrželi 200.000 korun a po zapravení orávni-
ckých výloh. které obnášejí 5000 dol., připadne na
každého třeti díl.
Oplt
Kraus
Endlerováv
Hessová
Německo
Rakousko
Buechsmuehla
Český lípa