ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e2fb2430-710f-11dc-a425-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 70, org 8, person 102, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 15. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 75.
4 article
Na ranní n odpol. HIsty předplácí se v Praze v sdmninistrael na čtvrt Ieta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na miěsíe na čtvit lota . . . . 7 K 50h ve Mlislkách: Ba nětc . . . . . . 2 K S0h Poštou: n esse na čtrrt lela . . . . 8 K eoh s dvojí zásílkou na čivrí lta . . . .11 K ao
Praha
5 article Onešní číslo pro Prahu 1s o 10 stranách.
Onešní číslo pro Prahu 1s o 10 stranách. K doplňovací volbě poslane říšské rady za města Příbram, Bře zové Hory, Hořovice, Beroun, Hosto mice, Dobříš, Radnice, Rokycany Blatnou doporučuje se po úradě a návrhu pp. důvěrníků za kandidáta pan
Praha 1 Příbram Hořovice Beroun Dobříš Rokycany Blatná Bra zová Hora Hosto mice
6 article JUDr. Ladislav Klumpar, advokát v Praze.
JUDr. Ladislav Klumpar, advokát v Praze. Volba koná se dne 11. dubna t.
JUDr Klumpar Praha
7 title
Výkonný výbor nár. strany svobodomyslně.
národní
8 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 14. března. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Admirál Makaro sděluje telegraficky ministru ná- mořnímu: Při čtvrteční bitvě ná- mořní vyznamenal se neobyčejnou statečností kapitán Karcov, ve- litel torpédovky »Vlastný«, jakož i poručíci Semělova Žulovavšechno mužstvo. »Vlastný« vjel do středu nepřátelského loďstva, zničil japon- skou torpédovku a vypuštěním dvou torpéd poškodil japonský křižák »Tokasago« tak, že později se po- topil. Kapitán Karcov projel pak křížovým ohněm ostatních japon- ských torpědovek tak šťastně, že loď úplně neporušenou dopravil do Port Arturu. Kapitán Karcov jest synem ruského konsula v Paříži. w. Z Londýna, 14. března. (Zvl. zpr. »Nár. Listů«.) »Times« sdělují o po- hybech japonského vojska v Koreji tuto zajímavou zprávu, která ušla censuře tím, že byla na vlastní lodi »Timesů« dopravena ze Seulu do Vejhaveje. Dle zprávy té shlednli Japonci, když přistáli k Čemulpu že pochod ze Seulu k řece Jalu byl by pro bahnité cesty ve- lice nesnadný. Japonci vyčká- vají, až v některém lepším přístavě severně od Čemulpa roztaje led aby mohli další vojsko vysaditi. Vážnějšího útoku na ruské posta- vení nelze tedy v brzké dob očekávati. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Makara Karcov Semělův Vlastný Artur Japonec Petrohrad Paříž Londýn Korea Seul Vejhavea Jal Times Timesy
9 article Jak chtějí zdolat naši obstrukci?
Jak chtějí zdolat naši obstrukci? Zalím co v Čechách po městech zněmče- ných, jako v Litoměřicích, Mo stě, Duchcově, Ústí n. L., Chomutov a j. opět zuří furor teutonský prot tamním občanům českým nejsurovějšími násil- nostmi na jejich domech a majetku, aniž by kdo bránil zločinné luze — ve Vídni rad se právě generální štáb německých
Čechy Litoměřice Duchcov Ústí Chomutov Vídeň
10 article
obstrukčníků, jak by potřel — českou obstrukei v parlamentě vídeň- ském! Ano, povolaní ti mravokárci, mající ještě ve vlasech plno peří z české sněmovny a na čelech znamení svých obstrukčních orgil od Badena až po Clarya, pustí se teď slavně do zápasu s dáblem naší obstrukce. Je li již v samém tom úmyslu neodolatelná komika, což teprv v přípravách slavné té armády. Nescházelo mnoho a páni němečtí nacioná- lové a pokrokáři byli by si k vůli nám vjel šeredně do vlasů nejen s ústavácký m velkostatkáři, ale i se svazem ra kouských průmyslníků. Ctižádostivý vůdce německých velkostatkářo dr. Baernreither, nemohoucí se dočkat aby mu Körber udělal místo, šíří totiž ve straně své názor, že není uzdravení parlamentu jinak možným, než změnou jednacího řád a nějakým kompromisem s námi, po němž by na místě úřadnitké vlády Körbrovy bylo lze postavit vládu koaliční, vládu parla- mentní, převahou ovšem centralisticky ně- meckou, ale zpestřenou též několika hlavami slovanskými pro upokojení a získání národů slovanských. Proto usiluje, aby již po Veliko- nocích přišel známý návrh Grabmayrův na změnu jednacího řádu na jednací pořad. Podobně naladěn jest Vídeňský svaz ra- kouských průmyslníkův. Také on by rád viděl parlament vídeňský po sedmi hubených letech opět při »plodné národohospodářské práci« ve prospěch svůj a proto zahájil agitaei mezi německým průmyslnictvem proti každé- koliv obstrukci ve sborech zákonodár- ných, ať české nebo německé. Průmyslníci všech zemí měli podat žádost k parlamentu, aby obě strany v něm učinily spolu politické příměří na hrobě obstrukce na prospěch zvelebení hmot- ných zájmův třid výrobních.
doktor Baernreither Körber Veliko český sněmovna
11 article
Kdyby byly do prostřed stanu německo ústaváckého panstva třaskly dvě melinitové pumy, nemohlo by v něm býti většího poplachu. než způsobily tam tyto dvě hořké pilulky jedna z německého průmyslu, druhá z něm ckého velkostatku. Srdcelomný nářek rozlehl se v žurnalistice vídeňské bursy jako německého kasina v Praze. Kam prý dali němečti velkostatkáři i němeči průmyslníci z vídeňského svazu svůj rozum Což prý nechápou, jak by tím pomohl Čechům, kdyby nějakou ostrou změnou jed nacího řádu zamezili i Němeům pro budoue nost možnost obstrukce? »V kruzích německé strany pokrokové žasnou nad tím, jak může se čásť německého velkostatku zadati do služeb politiky dra. Kra- máře a Dzieduszyckého !« píše se »Bohemii- 13. t. m. z Vidně; »Poláci to byli, kteří první přispěli Čechům s opravou jednacího řádu ku pomoci, kouzlíce jim obraz budoucí slovanské většiny. S radostí vešli Češi na záměr ten ( a od těch časů jest prvním požadavkem (l) českého klubu — změna jednacího řádu taková, aby každákoliv obstrukce stala se nemožnou. Právě řekl dr. Kramář, že k ozdra- vění parlamentu pouze dvě cesty vedou: bud změna jednacího řádu, nebo vyplnění českých požadavkův. Nastoupí li se však cesta prvá, tož si pak Češi požadavky své v parlamentě — sami povoll.« »Ostatně jest charakteristi- cké,« — podotýká »Bohemie« kousavě, »že při vůdcích této akce, byť i ne u všech spolu ovládá tajná touha po nahražení ministerstv
Čecho Polák Čech Praha Bohemia
12 article
Körbrova vládou parlamentní. Změna jednacího řádu a — koalice jdou spolu ruku v ruce. « — Neméně příkře odmítli němečtí fabri- kanti v Ústí nad Labem appell vídeň- ského svazu rakouských průmyslníkův, ovšem stejně na újmu pravdy a na úkor náš. Němci nemohou prý se zříci definitivně obstrukce, pokud nemají svou národní existenci v Rakousku zabezpečenu před naší českou vý- bojností, kterou prý Němci v Čechách od časů Husitův a Jiřího Poděbrada až po naše dny tak hojně zakusili, že nemohou se odříci žádné zbraně obranné proti nám. « —- Tak tedy o změně jednacího řádu an slyšet; ale jak potom za panujícího řádu jedna cího zakroutit české obstrukci vaz? Svízelná otázka věru »vyprat kožich, aniž by se zmáčel« Nuž, páni ji přece konečně po dlouhých tram potách »rozřešili«: Hodně dlouhé denní schůze žádné debaty s českými řečníky, předseda ne ztrpiž českým řečníkům žádné odchylkyod věci, nepřijímejž žádných pilných návrhů če- ských, které sám neuzná pilnými, jakmile Čech domluvil, navrhnětež Němci konec debaty — zkrátka nejpřísnější, nejtýravější provádění jed nacího řádu proti Čechům se strany předsedy a za pomoci německo-polské většiny ! Toť arca- num, jimž má býti naše obstrukce unavenaa konečně udolána. Duchaplný vynález, co? Ně mečtí nacionálové i pokrokáři mohou býti na něj hrdými a vziti si na něj patent. — Jenže ani mezi nimi samými není mnoho věřicích, kteří by doufali, že tento Grossův tyrpant prot nám pomůže. Naopak, pochybujících Tomášův je většina a mezi nimi neschází ani vůdee německých pokrokářův v Čechác pan dr. Eppinger.
Körbrův Němec Poděbrad Čecho Grossův Tomášův doktor Eppinger Ústí nad Labe Rakousko Čechy
13 article
Pověděl to zcela veřejně na Vinohradech ve schůzi německého politického spolku dne 12 t. m. »Ani podnikatelé výpravy proti české ob strukci nemají žádné důvěry ve zdar svého po kusu« — doznal nepokrytě: »Vůbec s česká obstrukce navrženými pro- středky udolat nedá. Tolikéž zavření říšské rady a vypsání nových voleb by ničeho neprospělo. Češi by vyslali jen ještě ráznější opposičníky do Vídně. Co se tedy stane ? Nie nežli že bude vláda hospodařit s § 14. dále dále.« Navzdor Košutovi i Apponyimu doufá dr. Eppinger, že Maďaři přijmou vyrovnání rakouské jako cizina nové obchodní smlouvy s Rakouskem, třebas nebyly schváleny parlamentem rakouským. nýbrž jen oktroyovány vládou mocí § 14. — Želí sice toho absolutismu, v němž prý beztoho vězíme až po uši, ale podniká ho ten čistý německý liberál vždy raději, než aby do přál nám Čechům radost z navrácené nám vnitřní úřadní češtiny a z druhé české univer sity na Moravě, kterouž prý by byla posiee Němců zrovna v nejohroženějším oboru otře sena. Zpychli a zbujněli bychom po těcht ústupcích a začali prý bychom pak teprve s zvýšeným důrazem usilovat o to, aby ze zem sudetských byl utvořen český národn stát, v němž by Němci byli tolik trpěnými cizinci, — s kteroužto chout kou prý se my Češi ve chvílích upřímnosti ne- tajíme!!« — Jaké to mrzké lži odvá žil se tu vůdce Němců v Cechách Ptáme se ho: kdy a kde někdo z ná pronesl touhu, nerci požadavek po českém národním státu, v něm by Němci byli jen trpěnými ci zinci?! — Nikdy a nikde ! —
Čech Košut Apponyi doktor Eppinger Maďar Čecho Němec Vídeň Rakousko Morava Cecha
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- Schůze 241. z Vídně, 14. března. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Také dnešní schůze byla dlouhá — trvala déle 7 hodin — ale byla klidná, vyjma malou srážku, kterou měli Všeněmci Malik a Stein s předsedou hr. Vettrem a která bude míti ještě dohru. Možná, velmi bouřlivou. Schůze vyplněna byla vesměs techni- ckou obstrukcí českou, konanou dílem četbou došlých interpellací, dílem hlasováním dle jmen o podaných interpellacích. Celkem vykonáno těchto hlasování dle jmen osm. V so- botu večer usnesl se výkonný výbor německých stran o svém postupu proti české obstrukci. Včera vyzýval na pomoc proti ní v Olomouc vládu předseda německé strany lidové dr. Der schatta. Dnes pohlavárstvo německých stran po- dalo své návrhy předsedům stran. Každý byl by čekal, že po takovém rozběhu bude následovat skok. Ale páni na levici ukazují se čím dále, tím více velkohubějšími. Skutek utek. Byloť dnes při hlasování všech poslanců, náležejících k tal zv. stranám pracovním, jednou 101, jednou do- konce 98. Povážíme-li, že poslanců, kteří účast- ňují se obstrukce, jest něco málo přes 100, že tedy poslanců, kteří obstrukce se nezúčastní, jest třikráte tolik, jsou vzpomenuté cifry nejen směšny, nýbrž přímo hanebny S lidmi, kteří nepřijdou ani do sněmovny, aby tam nic jiného nedělali, leč položili své votum proti českému návrhu, dr. Körber českou ob strukci nepotře.
Malik Stein Vettr doktor Körber Vídeň Olomouc poslanecký sněmovna
15 article
Nejmenší mezi německými poslanci, štyr ský poslanec Malik, vpašovati chtěl do protokolu dotaz, který podal minulý úterek ve příčině za stavení hry „Rosa Berndová“ ve dvorním di vadle. Poněvadž podle mínění hr. Vettra obsaho val dotaz ten zločin velezrády, nepřipustil ho Dnes naučil se posl. Malik interpellaci svou nazpaměť a za 11/2 minuty ji odříkal. Ve formo dotazu na předsedu. Když byl v poslední větě tento vzal mu slovo. Posl. Stein reklamoval pro svého soudruha svobodu slova. Tu však hrab Vetter hned obrátil. Položil Malikovi otázku sám, je-li pravda, že mluvil interpellaci, před sedou zabavenou. Malik a Stein přisvědčili. Hr Vetter mohl potom prohlásiti, že jedná správně To však jest afféry jen malá čásť. Hr. Vetter pro hlásil — tak se z večera ujišťovalo — že nepust do protokolu, jako nepřipustil do něho psane interpellace, ani mluvené, což jest podle našeho mínění nesrovnatelným s jednacím řá- dem, který stanoví, že stenografický protokol musí býti věrným obrazem veškerého jednán sněmovního. Všeněmci chtějí zejtra, splní-li h Vetter svou hrozbu, hned počátkem schůze vznésti na něj dotaz a možno dost, že dojde k no vým srážkám mezi nimi a předsedou. Ostatně podávati bude zejtra také svůj referát zvláštná výbor, který byl po žádosti posl. Skály dnes dosazen, aby rozhodl, má-li se uděliti posl. Wol- fovi projev nelibosti pro slova, kterých užil jmenovaném poslanci moravském. Z Vídně, 14. března. (C.-B) Předseda br. Vetter zahajuje schůzi o 1130 hod. dopolední. Mezi došlými spisy je dotaz posl. bar. Pra- žáka a sp. po ulieních výtržnostech, způsobených německými buršáky včera v Brně. Včera — praví se v dotaze — uspořádalo 40—50 studentů německé
Malik Posl Stein Vetter Skála Hradec Vídeň Brno
16 article
V drobndm prodeji: ranní čísle e sobě . . . za 8 h věpolední . . . . . . . za 2 h Ve flialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . Sh Inseráty plati ze hotově napřel. Přečplaeení a inserty přijimá adulnl- strace v Marinnské ulici č. a. Tam nacházejí se též redakce, tiskárna u ezpedice „ Národnich Lista“. Rukopisy se nevraseji- echniky brněnské za pomoci asi 250 obchodních pomocníků, žáků š ol středních, ba i národních opělně buml vnitřním městem, snažíce se, vniknuvše do ulice Rudolfovy, provokovati české obyvatelstvo, které — jak známo — již leta koná v Rudolfově ulici nedělní procházky, a zahnáno za demonstra- tivního řevu, za zpěvu »Wacht am Rhein« a volání Heil! na Veliké náměstí. To všecko dálo se pod ochranou brněnské městské policie, ač tento buml nebyl ji zajisté povolen. Policie svým známým bru- tálním způsobem chtěla vykliditi ulici Rudolfovu od českého obecenstva, spíš než aby nebývala tam pouštěla německé účastníky bumlu. Jen taktice a rozvaze českého obyvatelstva lze děkovati, že nedošlo k pranicím. Jednáním policie, která zakročila proti Čechům brutálně a bezohledně, situace spíš se horšila. Dotazovatelé táží se, jsou-li tyto případy ministrovi známy a hodlá-li učiniti bez- odkladné opatření, aby takové nezákonnosti a štváč- ské průvody německých buršáků byly v městě za- povězeny a zákaz také proveden?
Národnich List Rudolfův Čecho Marinnský ulice Rudolfov Veliká náměstí Wacht be Rhein
17 article
Posl. Rizzi a sp. dotazují se po nakládání s vla- skými studenty při konfliktech na vídeňské univer- sitě. Vlaští studenti byli z auly vyhození, protože v soukromé rozmluvě užívali vlaskébo jazyka. Vláda ať učiní opatření, aby vlaským posluchačům byla zajištěna osobní bezpečnost u vykonávání akademi- ckých práv. Posl. Heimrich podal dotaz v příčině před- pisování vysoké daně z příjmů rolníkům politického okresu boskovického. Posl. dr. Herold a sp. podali dotaz po chování se duchcovské obce k tamní nové měšťanské škole české. Jiné dotazy podali poslanci Špindter a sp. po šetření rovnoprávnosti českých minorit v převážně německých obcích; — Sokol a sp. po přáních stescích několika cvičných škol; — Pergolt a sp. po úřadní češtině pražského magistrátu jako okres. politického úřadu ve styku s německotevangelickou obcí v Praze; — Šrámek a sp. po upravení hmot- ných a právních poměrů dělnictva na st. průmyslo- vých školách: — Vogler a sp. v záležitosti vzor- kových skladů. Okr. soud josefovský (ve Vídni) odvolává ně- kdejší žádost za vydání poslanců Fresla, Klofačea Sehnala, protože je věc prou. lčena. Technická česká obstrukca. O 21/2 hodině doslovné čtení dolazů skončeno Čteny pak petice. Posl. Fresl navrhuje, aby petice společenstva hostinských v Nepomuku byla proto- kolována doslovně. Posl. dr. Kramář žádá kon- statovat poměr hlasů. Čeští poslanci polom opustili zasedací síň. (Hlasy v levo: To není v pořádku, vy- cházeti ven; páni již hlasovali, musí tedy býti také počítáni. Mistopředs. Kaiser: Nemohu nabýti plné jistoty o poměru hlasů. Proto dle jednacího řádu dám hla sovati dle jmen.
Posl Rizzi doktor Herold Špindter Šrámek Vogler Fresl Klofače Sehnal Kramář Kaiser Praha Vídeň
18 article Při hlasování dle jmen návrh na protokolování
Při hlasování dle jmen návrh na protokolování petic zamítnut 101 proti 7 hlasům. Podobný postup zachován při následující petici, podané posl. drem. Langem. Jeho návrhy propadly valnou většinou; návrh na přikázání petice 98 proli 3 hlasům (Hlučná veselost.), načež posl. dr. Lane o dalších svých peticích navrhl zase dvoje jmenovité hlasování. Posl. Fresl navrhuje dvoje hlasování dle jmen o protokolování petic v příčině jazykové rovnopráv- nosti v zemích koruny české; oba návrhy zamí- tají se. Posl. dr. Lang navrhuje dvoje hlasování dle jmen o petici stejného obsahu; také oba tyto návrhy zamítají se. Posl. Václav Dvořák navrhuje jedno blasován dle jmen o petici jím podané; návrh se zamitá. Posl. Skála žáda dosazení zvláštního výboru který rozhodnouti má o projevu nelibosti posl. Wol- tovi za jeho výkřik na posl. Skálu v sobotní schůzi učiněný: »vo ejte také k pořádku toho starého pa- doucha; což jsem vydán ve psí tomu starému lum- povi ?e Předseda vyzývá oddělení, aby se sestoupla po plenární schůzi. Posl. Rieger podává dotaz v příčině rychlého vyřízení tiskové novely. Posl Malik čte, obklopen přáteli, něco, nejsa sněmovnou slyšen, ač má jindy hlas nadmíru so- norní. Jak jsme později zvěděli, četl zabavenou sta »Grazer Wochenblattu« o zastavení hry »Rozy Bera- hardové« ve dvorním divadle vídeňském. V této státi
Lang Lane Posl Fresl doktor Dvořák Skála Rieger Posl Malik Wochenblatta
19 title
FEUILLETON.
20 article Na Moravském Poli.
Na Moravském Poli. Když tu na Moravském Poli větry fučí a skučí, připadá mi vždycky, jakoby tu vzdychali a sténali duchové nesčetných tisíců, kteří tu pro- lili krev svou „pro krále a vlast“. Větry od něž- ného vánku až po hrůzné vichřice nejsou tady věru zvláštností, jen málo dnů v roce máme bez- větří. Sluje Moravským Polem rozsáhlá rovina, asi 40 kilometrů zdéli a zšíří, na východ od Vídně mezi Dunajem a krabatinou, která spojuje Vídeňský Les s nejdolejšími výběžky Karpat. Dolnorakouské Alpy pak (vreholící ve Sněžníku, 2075 m. vysokém), nesouce na svém temeni sníh po větší část roku, ochlazují vzduch, který snáší se do roviny v mocných proudech, jimž strom jen těžce odolává. Jméno své přijala ro- vina od řeky Moravy, jež na východ ji uzavírá. Rozsáhlá pláň, prostřená jako na hranie mezi západem a východem evropským, byla od pradávna jevištěm obrovských srážek. Zhusta celí národové zde zápasili o bytí. Prosta větších pahorků, proryta pouze dvěma mělkými potoky rousničným a vrbovým,!) byla od přírody stvo- řena pro zápasy statisiců na život a na smrt. Skromných se nám o tom dochovalo zpráv- jak Hermunduři, Langobardi, Vandalové, Bu- riové, Bastarni a Gothové, k nimž pojili se i jiní pronárodové, jako Markomani a Kvádové, shluk nuvše se u velké spolky, konali loupežné ná- jezdy do světovládné tehdy říše přes Dunaj, pa- trně Moravským Polem, místem nejpřístupnějším.
Prost Hermundur Langobard Bastarni Goth Markoman Kvád Vídeň Dunaj Alpy Sněžník Morava západ
21 article
Břehy dunajské byly déle půl druhého stoleti divadlem bojů mezi divokými národy, žádosti- vými bohaté kořisti, a chřadnoucím panstvem řimským. Na konec Kvádové zničili legie řím- ské a dobyli I. 375. pevného města Carnunta. jehož památky římské vzdělanosti přicházejí te prve nyní na jevo v bohatství úžasném. Prohlédneme-li si Moravské Pole, shledáme že třeba mu novodobého obdělání zemědělského aby stalo se zásobárnou nenasytné Vídně. Ale neni nikoho, kdo by mocnou rukou zasáhl, aby neplodné teď luhy zaskvěly se bohatou úrodou. která by nejen plaché zvěři, ale i věčně hlado- vému žaludku lidskému stala se špižírnou ne ) Russbach a Weidenbach vyčerpatelnou. Za císařovny Marie Terezie osa- zeno bylo sice Moravské Pole lidem zeměděl- ským, zejmena z Chorvatska vábeni sem rol- nici, aby přivedli zdejší půdu k úrodě. Založeny mnohé osady, nyní hlavně blízkostí sídelního města kvetoucí, ale mnoho půdy leží posud la- dem. Po zakladatelích mimo některé názvy osad (Chorvatská Nová Ves nedaleko Břeclavi, Chor- vatský Vagram, Ogruň a j.) a přezdívku „kro- bot“, kterou tak zhusta obdařuje Němec svého souseda Slovana, nezbylo ani památky.
Kvád Marie Terezia osa Němec Slovan Carnuntum Vídeň Chorvatsko Břeclav Chor
22 article
V ohledu zemědělském jeví Moravské Pole rozdíly úžasné. U Gerasdorfu a Süssenbrunnu oplývá setbami chřestu, o kus dále nerodí na milové prostoře téměř nic. Jenom na podzim zasněží se lány bělostně kvetoucí pohankou, na něž pak vyvážejí sta úlů, aby také odtud od- nesly pilné včelky med do lačné Vídně. Na se- verní hranici sklánějí se do roviny bohaté vino- hrady, a odtud na míle k jihu leč jenom pruhy zakrsalých borovic, které mají brániti přesypům lehkého písku. Místy prováděl se chov konía hus na veliko, nač dosud upomínají mnohá jména místní, Stopfenreit a Gänserndorf.“) Ale celkem vypadá Moravské Pole jako roz- lehlý hřbitov, jemuž přírodou odepřeno plod- nosti, aby nebyl znesvěcen popel odpočívajících tu zástupů. Na jižním jeho pomezí vsi Ošpry Esslinky, kde ve dnech 21. a 22. května 1. 1809 na 50.000 bojovníků zaplatilo životem výbojné choutky Napoleonovy. Všemocný dotud vítěz se- znal tu poprvé, že není nepřemožitelným. Ovšem dva měsíce později osvěžil své vavříny u Ogruni kde vítězi svému, arcivévodovi Karlovi uchystal krutou porážku. Na tři sta tisíc mužů s tisícem děl vraždilo se po dva dny a nových 50.000 zhy- nulo tu v nejlepším věku svém. Kolik tu prolito krve české, a pro věc nám cizí! Ale na Moravském Poli rozhodovalo se také nejednou o záležitosti naše vlastní. Tak zejmena za slavného Přemysla II., jenž 1. 1260 u Kressen- brunna nad uherským Belou IV. dobyl slavného vítězství, které rozneslo vojenskou slávu Pře- myslovu i jeho rytířstva, „železných pánů“, až do nejzazších končin evropských. Vítězství bylo z nejslavnějších, jichž Čechové kdy dobyli: 18.000 nepřátel padlo, na 14.000 jich utonulo v řece Moravě, Čechové prý přes ně jako po ) Stoplenreit dříve Stutenpřerch; hřebčinec Gänserndorí (před časy Gänsetreiberdorí) nás Husinec
Ošpra Esslinka Napoleonův Karel Přemysl II Čecho Vídeň Gänserndorf Kressen Morava
23 article
mostě, řeku překročivše, stihali nepřítele až ku Prešpurku. Přemnoho a drahocenně kořisti padlo do rukou vítězových, a odtud panovala při dvoře královském nádhera, že Přemysl nazýván v ze- mích západních králem zlatým. Prostý kříž u Kressenbrunna stojí prý na místě, kde odolal Přemysl se svými železným pány prvému zběsilému útoku jízdy uherské L. 1268 založil král na ochranu země město Marchek na místě, kde řeka mocně k východu vybočuje. Město s nemálo rozlehlými hradbam stojí dosud, ale nezbylo ničeho, co by připomí nalo založení králem českým. A jen míli severně, u Suchých Krut,3) pad l. 1278 slavný král v bitvě s Rudolfem Habsbur ským. Ač nepřáteli se všech stran obklopen, ne pomýšlel hrdina na útěk, nýbrž „s myslí obrov skou, jako lev nepřemožený, hojné rány roz dávaje“, klesl pod přesilou a zhynul rukou ra kouského rytíře, Bertolda Šenka z Emerberka který mstě odpraveného bratra svého, sedmnácti ranami bezbranného zbodal. Sám Rudolí neubrá nil se pohnutí, spatřiv mrtvolu mocného druhdy seka, obnaženou, poskvrněnou prachem a vlastn krví, ode všech opuštěnou. Kázal ji odvézti do Vídně s poctami královskými. Také tu marně hledáš památník truchlivého skonu velkého krále jemuž nebylo tehdy rovna v udatnosti, spravedl- nosti, moci a nádheře.
Přemysl Kressenbrunn Habsbur Šenk Prešpurk Marchek Emerberk Vídeň
24 article
I dále po Moravském Poli, kolkolem putu- jíce, všude se shledáváme se stopami dějin če- ských. Na samém pokraji luhů dunajských leží vedle rozsáhlé obory zámek Orth, jehož omšelá věž hlásá, že mnoho věků kolem jeho temene přeletělo. Zde opevnil se Jiřik Poděbradský. když l. 1458 vytáhl proti Albrechtu Rakouské- mu, jenž měl spor s bratrem, císařem Fridrichem III. o podil Horních Rakous z dědictví po če- ském králi Ladislavovi. Zatlačil Jiřík Albrechta až k Dunaji a přinutil jej přijati úmluvy, které český král osobně smluvil s císařem na dunaj- ském ostrovu Lobavě, prosluvším později pře chodem Napoleonovým. Tehdy asi naposled rozléhalo se po Morav- ském Poli české velení válečné, ač tu nyní česká řeč zaznívá snad více než kdy před tím. Pra- covný lid, který v zástupech opouští za výdělkem svůj domov na delší nebo kratší dobu, z valne většiny přichází ze Slovače moravské i uherské. ) Durrnkru aby, vydělav si nějaký groš, zaplatil doma daně a dluhy, opravil chatku a snad rozhojnil i svůj stateček. Bohužel, mnohý z davu neslouží nám ke cti byť v celku pilností, pracovitostí a skromnosti požadavků byl velevítaným pracovníkem jak ně- meckému rolníku, tak i továrníku. Hlavně ko- řalka spletla již mnohému Slováčkovi mozek svedla jej k nerozvážnému činu, jehož by se ve střízlivosti jistě nedopustil. K vůli dělníkům nalézáš v továrnách hojn dozorců Čechů, ale většina jich k vůli svým chlebodárcům zapírá původ, kazí své poctivé české jméno a zhusta bývá zuřivými renegáty. Také nalezneš tu ve všech obcích hojně řemeslníků i obchodníků Čechů, ale i z těch jen přeskrovný počet nezapomenul své příslušnosti národní. Za „krobota“ každý se tu stydí, a byt i dobře uměl, láme češtinu až hanba poslouchat.
Poděbradský Albrecht Fridrich Ladislav Jiřík Napoleonův Slováček Čecho Horní Rakousy Dunaj Lobava Morava
25 article
Mezi úřadnietvem zuřivě poněmčující dráhy severní i v různých průmyslových závodech ne- jsou Češi vzácnosti. Ale jen ve Floridsdorfu jest uvědomělejší kolonie česká, soustředěná v „So- kole“ a v „Besedě Havlíček“, jež nejednou již svým veřejným vystoupením i soukromými zába- vami popudily spolusousedy německé k neklam- ným důkazům, oč jest honosivá „kultura něme- cká“ mízernější vzdělanosti slovanské. Jak často veselé i tklivé odehrávají se tu na Moravském Poli výjevy mezi krajany, kteří o sobě prvé nevěděli! Jdeš Engersdorfem a vykládáš rodině, že podél Russbachu přijdeme do Pillichsdorfu. Jenom kudy přes mlýnský náhon na druhou stranu? Z vedlejší zahrady zahlaholila odpověd. Odpočívající tam Slovačka se hlásí. „Jen henkaj pár kroků, hned přijdet k lávce.“ „A kozel nám přinesl toho kominíka, zrovna když jsme pověsili prádlo,“ ulehčuje si z vedlej- šího domu domácí paní k služce. „Vždyť já dám pozor,“ chlácholil umouněnec, „prádlu se nie nestane.“ „Což jste Čech?“ táže se hospodyně, plna údivu. „Inu ovšem, ze Smíchova! Náš pan mist je Čech a my pomocnici jsme samí Češi. To je- nom, když si Němka na nás rozdlábne, naděláme jí sazí, že má tři dny co umývat.“ Vstoupiš se synkem do obchodu, promlou- vaje s ním čosky. „Aj, pán český 2“ diví se ob- chodník. „Já jsem také Čech, z Humpolce. Jsem tu usazen již od roku dvaapadesátého. Ani ne- vím, kdy jsem posledně česky mluvil!“ Tak do nekonečna. Všude kobrtáš pře Čechn, ale málo těch, kdo se za svůj původ ne- stydí. Nikdo neví, kolik nás tu je, ale jistě dobrá čtvrtina všeho obyvatelstva, ne-li více. Mnoho zaviňuje služba, ještě více manželky Němky. Co ty již poněmčily českého lidu ve Vídni a okoli!
Čech Havlíček Němka Aj Russbach Čechy Smíchov Humpolec Vídeň
26 article
Tím vzácnější jest česká matička, která přes tři- cetiletý pobyt mezi Němci, neumí slova něme- ekého, neztratila na svém českém rázu a nedala poněmčiti celému svému rodu. Ale jak bude, až jednou zavře oči ?! Není českého kapitálu, který by vybavoval z odvislosti pracovníky, ať duchem, ať paží. Není české školy, ani ve Floridsdorfu, kde žije na sta uvědomělých Čechů. Tak se mládež vy- chovává ve školách německých, k nevážnosti svého původu, ba i vlastních rodičů. Z pravidla již ve druhém pokolení neumí nikdo česky. Ani české háčky neuchrání Dvořáků, Křížů, Rů- žičků před poněmčením. Ani studie na táborské reálce neudrží chabého karakteru, aby se Čech nepřerodil v Němce a nevychovával dětí po ně- mecku. Není mezi námi přátelských styků, nebot se všichni bojíme pohněvati si představených; vimeť dobře, že udavačství kvete všude, kde není uvědomělosti národní. Tak nikoli po stech, ale potisících od- umíráme tu svému národu v duchamorném, tělo hubícím boji o kus, často trpkého chleba. Ach, jak závidíme krajanům „z uzavíraného územi!“ O nás doma nikdo neví, jsmeť pro vlast ztracení úskoci, jež oživiti může jenom rodná země. Hyneme v zástupech, a nestará se o nás nikdo, ani ten, kdo pro záchranu českého dítěte tam pod horami, jež věnčí naši vlasť, napíná vše- cky své síly. Zde není zápasů národnostních, zde není bojů za právo jazyka, zde jen mlčímea krčíme se ve svých síňkách, kde jedině volněji promlouváme jazykem mateřským. Zavlhlým zrakem touhy pátráme přes německé vinorodé hory, ke stranám, kde Řip a Hostýn s kapličkami svými zastiňují věrný český lid. Morituri te salutant... Umírajíce, Tě zdravíme, drahá Josef J ettm ar. vlastil
Němec Čecho Dvořák Čo