ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e2f20000-763f-11dc-a1d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 24, person 44, work 4
1 masthead
V Praze, v sobdtu dne 8. února.
Praha
2 masthead
K číslu 38.
3 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K. —h ve filiálkách
Praha
4 article NAk
NAk na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h
Naka
5 article Teleronické zprávy „Nár. Listů.
Teleronické zprávy „Nár. Listů. Dílny na utišení německé nevrlosti. Z Vídně, 8. února. Na poslední konferene devitičlenného výboru německých stran stěžoval si poslanci Dobernig a Hoffmann z Wellenhofu, že nadržuje se Slovincům a dokla- dem jejich tvrzení jest, že v Lublani zři- zujise nové dílny státních drah. Aby tedy pokřik Němců, jakoby se s nimi ne- nakládalo vládou příznivě a šetrně, byl ukonej- šen a utišen, zřídí se nové dílny stát- ních drah také v Korutanech, nen však dosud povědomo, kde. Vojenská výstava na oslavu bitvy u Aspru- Z Vídně, 8. února. Štyrskohradeckému »Tagesb.« sděluje se z Vídně, že r. 1909, na který spadá stoleté výročí bitvy u A spru (21.—22. května), bude v době od. března do června pořádána velká výstava arci- vévody Karla, vítěze u Aspru jeho doby. Protektorem této výstavy bude arcivévoda Bedřich. Výstava znázorní pu- sobení arcivévody Karla a vývo armády. Ve vojenských kruzích jsou přípravy již zahájeny. V záležitosti odersko-dunajského průplavu. Z Vídně, 8. února. Předseda klubu pol- ského prof. dr. Glabinski vyslovil se k jednomu vídeňskému zpravodaji o vystavění prů- plavu odersko-dunajského takto: „V zájmu města Vídně požádala strana křesťan- sko-sociální, aby se vystavily dva mosty přes Dunaj a vláda dala 20 mil. na vysu- šení starého ramene dunajského. Tyto požadavky snad nejsou v žádném spojení se zamýšlenou stavbou průplavu dunajsko-oderského. Před dvě- ma měsíci vyskytl se plán, aby podél trati Severní dráhy vystavěla se sou- běžná trat pro dopravu uhlí místo projektovaného kanálu. Autoři tohoto
Dobernig Hoffmann Slovinec Němec Karel Bedřich profesor doktor Glabinski Vídeň Lublaň Korutany Dunaj
6 article
plánu tvrdí tolik, že kanál v zimě zamrzne, sice zrovna v době, kdy má býti uhlí po něm dopravováno, takže prakticky nemohlo by se ho využiti. Kromě toho, že náklad na stavbu druhé trati železniční byl by mnohem menší, než ná- klad na kanál. Kolo polské trvá na to m, aby se vystavěl průplav dunajsko- oderský a požádá vládu, aby va té věci dala přesné vyjádření. Strana křesťanískc- sociální a moravští poslanci sdílejí stanovisko Poláků. Vláda činí obtíže namítajíc, že parlament nepovolil ještě vše- chny výdaje na stavbu tohoto kanálu. Předsed- nictvo polského kola žádá, aby se stavbou bylo počato na základě platného zákona, kterým povolen náklad 102 mil. Ostatní náklad může se hraditi dodatečným úvěrem. Celkový náklad bude činiti asi 380 mil. K. Připravuje prý se velký náboženský převrat. Z Mnichova, 8. února. Profesor bohoslovi dr. Schnitzer, jenž pro svoji kritiku papež- ské encykliky proti, náboženskému modernismu papežem zbaven byl práva sloužení mše a při- sluhování svátostmi (suspensio a divinis), zásta- vil své přednášky o dějinách dogmat. Studenti mu připravili veliké ovace. Louče se s nimi pravil: »Žijeme v době války, ohromn náboženský převrat se připravu- je. Věci staré přicházejí do kon- fliktu s věcmi nový mi.«
Polák doktor Schnitzer Mnichov
7 article Krvavá volba v Haliči.
Krvavá volba v Haliči. Ze Lvova, 8. února. »Dělo« oznamuje, že ve volebním okrese buczaczkém předevčírem při volbách volitelů pro zemské volby se dlák Kolone byl četníkem probodn u t tak že v nlěkolika miniutáchí zemřel Všichni ruští poslanci na říšské radě se vyzý vají, aby dostavili se k pohřbu zabitého sedláka. V okrese tom kandiduje proti Koloncovi syno vec maršálka zemského hr. Jan Badeni. 1 novaoe
Kolon Baden Halič Lvov
8 article
Čislo v Praze za 2b a na venkově za 4h Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakc a expedice.
Praha
9 article Krvavá změna na portugalském trůně.
Krvavá změna na portugalském trůně. Před katastrofou. Z Madridu, 8. února. Sděluje se, že ne- božtík král Carlos, dříve než se vypravil na po- slední svoji vyjíždku, dostal expresní list, který jej svým obsahem zarmoutil do t míry, že po celou cestu slova ne- promluvil. Král nezúčastní se v pohřebních slavnostech. Z Berlína, 8. února. Z Lissabonu oznamuje se „Local-Anz.“, že vešlo právě ve známost, že nový král Manuel II. a královna Amalie k radě ministrů nezůčastní se pohřeb- níslavnosti Volby do sněmovny. Z Lissabonu, 8. února. („Fmdbtt.“) V ol- by do sněmovny stanoveny na druhou polovinu března. Cortesové sejdou se ještě v únoru. Republikáni pracují dále. Z Madridu, 8. února. Republikánský po- slanec Costa vyjádřil se takto: »My, republi- káni, chováme se nyní klidně, abychom ne- byli ve spolek uváděni s kralo- vraždou, ale pracujeme dále pro jisté vítězství republik y.« Franco na cestě do Paříže. Z Bordeauxu, 7. února. (K. k.) Bývalý mi- nisterský předseda Franco přibyl slem odpoledne se svou chotí a svým synem. Zdál se býti unaven a rozrušen a nechtěl nikoho přijati. Prohlásil, že přenocuje v Bordeauxua příštího dne že odjede do Paříže. Zvláštní komisař a dva policejní agenti střeží hotel, v němž se Franco ubytoval. Frankův dopis. Z Madridu, 7. února. (K. k.) »Espagna Nueva« uveřejňuje dopis, jejž zaslal listu tomu Franco před svým odjezdem z Madridu. Dopis
Carlos Manuel II Cortes Costa Franco Frankův Madrid Berlín Paříž LocalAnza královna Amalia Lissabon Espagno Nuevo
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Miliony Polubotokovy
Polubotokův
11 article
Jihoruské město Starodub hostilo právě ve svých zdech zvláštní sjezd. Příčinu jeho sluší hledati dosti daleko v minulosti. Za Petra Velikého žil kozácký plukovník Polubotok, jenž po zradě Mazeppově jen proto nebyl jmenován kozáckým hetmanem, poně- vadž se zdál carovi příliš chytrým. Později bylo mu přece svěřeno vrchní velení nad kozáky, třeba bez zvučného titulu hetmanského a se závazkem, říditi se pokyny t. zv. maloruského kolegia. S tím nemohl se ctižádostivý Polubotok spokojiti, trval na obnovení hetmanské hodnosti a hájil privi- legia kozáků i jejich neodvislost od ústřední vlády tak vytrvale, že Petr Veliký rozkázal, aby se proti němu zahájilo vyšetřování a dal jej zavříti do Petro- pavlovské pevnosti. Tam Polubotok ve vězení zemřel. Legenda učinila z něho brzy národního hrdinu a Malorusové zachovali mu posud vděčnou vzpomínku. K této legendě přidružila se v nejnovější době ještě jiná. Jakýsi Angličan vypravoval panu Rube- covi, jen se pokládá za potomka Polubotokova a působil jako profesor na petrohradské hudební kon- servatoři, až pro vysoké stáří musil složiti úřad, že Polubotok před zatčením uložil celou svou ho- tovost, páčící se na mnoho milionů, u Anglické banky a tyto miliony nebyly prý posud vyzvednuty.
Petro Veliký Polubotok Veliká Malorus Angličan Starodub Petra
12 article
Profesoru Rubecovi stačilo toto vypravování a vyzval inseráty v novinách všechny přímé i nepřímé potomky Polubotokovy, aby koncem ledna přišli do Starodubu a uradili se, jaké kroky by se měly pod- niknouti k vymožení ohromného vkladu i s úroky a úroky z úroků. Tyto inseráty způsobily v Ukra- jině velký poplach, neboť potomků Polubotokových čítá se na sta a těch, kdož mají rozšířené jmene Polubotok nebo Polubotko, ale nemohou dokázati své příbuzenství s proslulým plukovníkem kozáckým, dokonce na tisíce. Ruská vláda vzhledem k tomu pokládala za vbodno, dotázati se prostřednictvím ruského vyslance v Londýně anglické vlády, zdali pověsti o milionech Polubotokových, domněle uložených u Anglické ban- ky, se zakládají na pravdě. Odpověď zněla, že angli- cké vládě není o tomto ohromném jmění níčeho zná- mo. Také jeden z přímých potomků Polubotokových hrabě Miloradovič, prohlásil historii o uložených mi lionech za smyšlenou To však nemělo žádného účinku. Profesor Rube oznámil opět v novinách, že tomuto popírání nepři- kládá žádného významu, poněvadž banky nejsou oprávněny podávati zprávy o svých vkladech. Šku- teční a domnělí dědicové Polubotokovi shromá ždil se pak skutečně ve Starodubu, při čemž se objevilo. že neméně než čtyři sta osob činí nároky na dědictví. Přišli do Starodubu, aby uslyšeli spasné slovo pro- fesora Rubece a nalezli stařičkého poloslepého muže, jenž jim vyprávěl, co mu řekl do Ruska zabloudilý Angličan a nevěděl lepšího návrhu, než požádeti ruskou vládu, aby dědicům Polubotokovým dopo- mohla k milionům, které jim po právu náležejí. Lze si predstaviti dlouhé obličeje dědiců při tomto ná- vrhu. Za takových okolností nula od nuly pojdea na této pravdě nezmění ničeho ani profesor Rubec.
Rubec Polubotokův Polubotokový Miloradovič Angličan Ukra Londýn Rusko
13 article
= Generál Nogi jako ředitel dívčí školy. V ja- ponském tisku mnoho se mluví o výstupech, jež skončily odstoupením všemi tokijskými slečinkami zbožňované učitelky Šimody. Aby se poněkud ob- mezil přepych, jenž se v Japonsku šíří všeobecněa zvláště ve vyšších kruzích, jmenovala správa školní generála Nogia, vítěze portarturského, známého svou příslovečnou spartánskou drsností a prostotou, ře- ditelem šlechtické dívčí školy a prvním jeho činem bylo, že nařídil žačkám co nejjednodušší oděvi způsob života a zakázal veškerý přepych. Tak bylo za starých rytířských časů a tak musí býti i příště. To se však nelíbilo paní Šimodě, jež ze svých žaček chtěla učiniti právě moderní dámy dle anglického a amerického vzoru. Postavila se proti rozkazům ge- nerála Nogia v tisku i na školní schůzi před žačka- mi. Na ostré pokárání, jebož se jí dostalo od gene- rála, odpověděla žádostí za propuštěnou, která k vel- kému jejímu úžasu byla přijata. Slavnostní rozlou- čení v přítomnosti generálově bylo velmi pohnuté následkem bysterických výbuchů, pláče a vzlykotu všech učitelek i žaček, což zajisté způsobilo starému hrdinovi více nepříjemnosti než všechny bitvy na mandžurských bojištích.
Nogi Nogio Šimod
14 article
= Pomník garderobierky. Město Paříž bude z krátío obohaceno o nový pomník, jenž má zajímavé dějiny. Jest to jezdecká socha a představuje frygickou amazonku, jež v odvážné posici kiečí na neosedla- ném cválajícím koni. Vytvořil ji proslulý sochař James Pradier, jenž r. 1852 zemřel a ozdobil. Paříž i Versailles velkým počtem cenných děl. Pradier na- vštěvoval horlivě představení u cirku na Champe Elysées a navrhl jednoho dne řediteli, aby mu dal doživotně volný lstek, že mu za to udělá skupinu Obchod byl uzavřen a Pradier zvolil si za model jezdkyni z cirku, jež tehdy stála v plném rozkvětu krásy a umění a každého večera uchvacovala obe- censtvo odvážnými výkony na koni „Thisbě“. Jme- novala se Antoinetta Cuzentova a byla ženou štolby Lejarsa. Musila Pradierovi několikráte seděti a také kůň „Thisbe“ byl dopraven do jeho atelieru. Na- nejvýš zdařilé dílo došlo po svém dokončení živé pochvaly znalců. Ukazuje krásnou Antoinettu odě- nou jen lehkým krátkým šatem, jenž ponechává ramena, prsa a kolena volná. Levou rukou drží kopí, pravá jest pozdvižena a celek působí živě i ušlechtile zároveň. Socha byla postavena před vehodem do cirku, ale když cirkus konečně zanikl a byl stržen, putovala s ostatními věcmi do skladiště obchodníka s materiálem. Zde nalezl ji náhodou Pradierův syn a vynesl ji ze zapomenutí. Nyní usnesli se otcově města postaviti ji opět na staré místo. Při tom ovšem se naskytla otázka, co se stalo s modelem Antoinettou Lejarsovou? Po smrti prvního manžela provdala se za tenoristu Monjanza a opustila cirkus.
James Pradier Pradier Cuzentův Lejarsa Lejarsová Paříž Versailles Elysées
15 article
Zůstala však věrna své vášni pro koně a po léta obdivovali se jejímu spřežení v Bois de Boulogne, Ale Monjanze ztratil pak hlas i jmění a oběsil se. Antoinetta byla na konec ráda, když v témže cirku, kde slavila kdysi triumfy obdržela místo gardero- bierky, jež ji zachránilo uspoň před hladem a ze- mřela v asylu v největší bídě. Tak bude nyní v nej- vznešenější části Paříže státi socha, jež zachovala nynějšímu světu rysy a postavu garderobierky. = „Faust“ nemravný. „Freie bair. Schulztg.“ uvádí podivný případ disciplinárního potrestání kau tolického seminaristy. Jistý katolický seminarista četl v den přijímání Goetheova „Fausta“. Jeden z u- čitelů semináře prohlásil však „Fausta“ za nemrav- nou knihu a věc udal. Správa semináře prohlásila pak jednání seminaristy za nedůstojné a pohrozíla mu propuštěním. Při výslechu byl obviněný tázán, zdali „Fausta“ pokládal za nemravnou četbu a když seminarista odvětil že nikoli — kdyby byl řekl ža ano, bylo by mu to teprve nepomohlo — řekli mu, že již velmi hluboko klesl. Téhož dne tázal se pre- fekt v hodině náboženství všech žáků, kdo shledává „Fausta“ zavržitelným. Ze strachu před trestem zů- stalo jich jen málo seděti; na to však se většina sto- jících přece styděla a opět usedla. Tu prý řekl pres fekt, že zaslouží všichni, aby byli propuštěni. — Případu nelze se ostatně příliš diviti, klerikální maa nie vrhla se již i na krotší věci než je „Faust,
jít Boulogne Monjanz Faust Frei Goetheův Bois Paříž