ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 e2881cd0-764e-11dc-8e88-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 11 celkem · entity: person 51, place 31, work 6, org 7
1 masthead
kománová přiloha „Národních Listů“ k číslu 206 ze dne 28. července 1908.
2 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Maurice Maeterlinck, který svůj po- slední kus, »Modrého ptáka«, dal nejdříve k di- sposicí »Uměleckému divadlu« moskev- skému, chtěl tomuto vyhraditi první právo provo- zování také pro nové svoje drama »Maria Mag- dalena«, na němž pracoval až do sklonku jara letošního. Drama, na němž si belgický autor sám mnoho zakládá a jehož hlavní thema obírá se pro- blemem dvou příkře proti sobě stojících světů, dvou světových názorů — křesťanství a pohanství — nemá však naděje, že by prozatím mohlo se dočkati pro- vozování na Rusi. Vystupujíť v něm osoba Kristaa některých apoštolů, což je překážka u ruské censury nepřekonatelná. Ředitel »Uměleckého divadla« mo skevského K. S. Stanislavskij navštívil, jak petrohradská »Rěč« sděluje, minulý týden Maeter- lincka v jeho vile v jižní Francii a kus v hlavníc rysech již docela hotový autorovi s výrazem hluboké žalosti vrátil.
Mauric Maeterlinck Mag Stanislavský Drama Rus Francie Maeter
3 article
Tak jako gramofon svojí ohromnou rozšíře ností a poměrnou lácí v posledních letech stále sil něji dělá konkurenci slavným hlasům pěveckým, jmenovitě tenoristům, tak i celý složitý aparát diva- delní jest ohrožen silně jiným moderním vynálezem; kinematografem. V Paříži utvořila se podni- kavá společnost, která si dala kinematografem do nejmenších podrobností zachytiti — prozatím jen na ukázku — několik z nejefektnějších dramat Victo- riena Sardoua, obsazených Sárou Bern- hardtovou a panem de Maxem, jejím oblíbe- ným partnerem, v hlavních rolích. Podaří- li se pokus, bude kinematografické divadlo schopno novinky pa- řížské saisony divadelní v nejpůvodnější úpravě dodávati do celého světa. V Petrohradě projektují na vánoční prázd- niny roku 1908—09 všeruský sjezd učitelu národních škol. Povolení vlády jest již získáno. V ruském městě Černigově bude konán v dnech 1.—15. srpna (dle ruského kalendáře) sje zd a rcheologů. Sjezd bude připojen ke slavnostem pořádaným k oslavě tisíciletého trvá n Cernigova. Profesoři kyjevské university sv. Vla- dimíra ohlásili ke sjezdu již svoje přednášky. Prof. V. Z. Zavitněvíč podá přehled předbistorické stariny černigovského kraje, M. B. Dovn a r-Za- polskij bude přednášeti o politické roli Černigova v historii kyjevské Rusi, G. G. Pavluckij o sta- rých památkách archeologických a uměleckých. Prvním ženským docentem na vysoké škole v Německu bude paní dr. Eliška Alt- mannová-Gotheinerová z Frankfurtu. Bude přednášeti počátkem letošního zimního semestru sociální politiku na vysoké škole obchodní v Mannheimu. Pro zahajovací přednášku zvolila si kolegium o otázce továrních dělnic.
Sardou jít Max profesor M B Dovn Černigov G G Pavluckij doktor Alt Paříž Sára Bern Petrohrad Černigov Německo Frankfurt Mannheim Victo učitel národní škola univerzita svatý . Vl
4 article Theatralia.
Theatralia. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnes při cenách malých a pohostinské hře slč. Fanč Horníkovy »Svět bez mužů«. Veselohra o 3 jedn. Napsal Engl a Horst. Ve scénu uvedi vrchní režisér F. Lacina. Zejtra »Hloupý Honza na výstavě«.
Král Horníkův Engl Horst F Lacina Honza Pištěkův lidový divadlo
5 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Olympijské hry. ** Olympilské bry v Londýně. (Pův. zpráva.) Ve čtvrtek 23. t. m. skončeny byly finalyv šermu šavlí i kordem jednotlivců s výsledkem tímto Šavle v I. skupině: I. Fuchs (Uhry), II. Werkner (Uhry), III. ex aequo Szantay (Uhry), De la Falaise (Francie), v II. skupině: I.—IV. ex aequo Goppold z Loobsdorfu, Doormann (Holandsko), Zu- lavsky, Toth (Uhry). Kord v I. skupině: I. Auspach (Belgie), I. Holt (Anglie), III. Lipman, IV. Slivier (Francie), v II. skupině: I. Alibert (Francie), II. Labouchere (Ho- landsko), III. Haig (Belgie). IV. Montgomerie (Anglie). Vítězové těchto skupin utkali se 24. t. m. ve finale vlastním, kde definitivně stanoven pořad cen (1 zlatá, 1 stříbrná a 6 bronzových medailí). Finale mužstev v kordu vyhrála Francie proti Belgii 9:7, čímž získala čestnou putovní cenu (bronzovou vásu) věnovanou aglickými šermíři. Ve finale mužstev v šavli vyhrály Uhry proti Čechům 9:7. Mužstvo české: šl. Goppold (3 vítězství, 1 por.). Dušek (1 vít., 3 por.), V. Lada (2 vít., 2 por.), Schej- bal (1 vít., 3 por.), celkem 7 vítězství. Mužstvo uherské: Fuchs (3 vít., 1 por.), Gerd (2 vít., 2 por.), Toth (1 vít. 3 por.), Werkner (3 vít. 1 por.), celkem 9 vítězství. Po skončených zápasech mužstev v šavli, kdy již vytažením vlajek a oznámením na tabulích ohlá- šeno bylo vítězství Uhrů a druhé místo Čechů, pro- hlásila pojednou jury, že mužstvo české nastoupiti má ještě proti Italli a zápasit s ní o druhou cenu.
I Fuchs Falais Goppold Doormann Toth I Auspach Lipman I Alibert Uher Čecho Dušek V Lada Fuchs Gerd Londýn Uhry Francie Loobsdorf Holandsko Belgie Anglie Haig Schej Slivier Werkner
6 article
(Italie poražena byla již v předcházejícím kole o Uhrů 5:11 !). Jury odůvodňovala tento výrok tím, že prý Italie poražena byla od vítěze konkurence a jest tudíž třeba regulerního boje mezi Čechy a Italií, aby správně (!) stanovena byla druhá cena. Čeští šermíři odvolávali se na proposice, kde o podobném ustano- vení nebylo vůbec nijaké zmínky a s poukazem na výsledky obou mužstev s vítěznými Uhry (Italie 5:11, Čechy 7:9) reklamovali pro sebe druhou cenu bez jakýchkoliv dalších výhrad. V tom smyslu podal také předseda Č. O. V. dr. J. Guth protest mezinárodnímu olympickému vý- boru proti nesprávnému si počínání pořádajícího ko- mitétu. Ve čtvrtek večer zúčastnili se Goppold z Loobs- dorfů a V. Lada čestné akademie fleuretových dvojic jednotlivých zemí, která pořádána byla v Princes Galleries Piccadily za přítomnosti lorda Desbourongh. četné šlechty a vybraného obecenstva londýnského. Česká dvojice při svém nastoupení na planchi uví- tána byla bouřlivým potleskem, který se při dalším zápasu stále stupňoval. V prudkém tempu vedené assauty vzbudily všeobecný obdiv a po skončení zá- pasu lord Desbourongh osobně gratuloval Čechům ke krásně provedenému, mistrovskému utkání. Po celý večer byli Čechové předmětem srdečné po- zornosti. Po finale mezi Uhry a Čechy vyskytly se v čet- ných angl. listech podrobné zprávy o průběhu tohoto utkání a všude projevovány sympatie Čechům. Tak píše »The Sportsman« mezi jiným: »Zvláště pozoru- hodno bylo, že při utkání se Uhrů s Čechy (kterýžto
Uher Č O V doktor J Guth Goppold V Lada Desbourongh Čecho Čechy Uhry Italia Loobs princes Gallery Piccadily Italia
7 article
zápas Uhři o jeden bod vyhráli) byly sympatie ve- škerého obecenstva na straně poražených.« Athletika a sportovní hry- ** Vídeňská vějička. Po vídeňském kon- gresu mezinárodní federace, jenž vyhosti! Č. S. P. z federace, jsme napsali, že budou Češi lákáni pří- větivými sliby do rakouského svazu. Vídeňská »Zeite se činí ochotně tlumočníkem nabídek rakouského svazu a uveřejňuje v nedělním čísle už druhý ta- kový hlas: »Kongres mezinárodní federace — jak známo — se usnesl, že Čechy nemají býti pokládány za samostatnou zemi a ve shodě s tím, že český svaz má býti přičleněn k rakouskému. Nyní ra- kouský svaz učinil Čechům návrh, aby sjednocení bylo provedeno. Podle něho zachová český svaz ve vnitřních záležitostech svou úplnou samostatnost, bude pořádati své vlastní zápasy a bude moci vésti vlastní pokladnu. Jenom v mezinárodních otázkách mají Češi podléhati rakouskému svazu. Tento návrh znamená velké vyjití vstříc, které od Čechů bohdá bude uznáno.« Pokládáme za zbytečno opakovati, že nálada v českém táboře jest v naprosté protivě s na- dějemi vídeňského svazu a jeho hlasatele. Smířlivost Vídně nevyplývá z lásky k Čechům, nýbrž z vědomí vlastní slabosti, touhy posíliti bezmocný svaz ra- kouský mohutným již dnes a rozvoje schopným svazem českým a v neposlední řadě ze strachu, že boj Č. S. F. povzbudí i ostatní Slovany rakouské, aby po příkladě jeho se samostatně organisovali a tím přivedli ad absurdum »rakouský« svaz.
Uher Čech Čecho Č . S . P Čechy Vídeň Č . S
8 article
Z cyklistského ruchu.
9 article
** Zežupy I. (pražské) Č. Ú. J. V. Dne 19. července t. r. pořádala župa pražská druhý spo- lečný výlet do Mělníka a Liběchova. O 10. hodině vyjely kluby župy společně od Štěpánského přívozu k Mělníku. Byl to skutečně pěkný pohled na maleb- nou a nepřehlednou řadu cykliststva. Po společném obědě na Mělníku připravovala se župa k odjezdu do Liběchova ku posílení tamější české menšiny. Leč ještě před odjezdem spustil se prudký a vytrvalý, děšť, který návštěvu Liběchova naprosto znemožnil. Účast- níci vrátili se do hotelu »Vykysal«, kde na podnět předsedy župy vybrán značnější obnos ve prospěch Národní jednoty severočeské. Potom představil před- seda župy přítomného oficiálního delegáta Touring Club Suisse pana prof. Louise Fellera, kterýž byl bouřlivě aklamován. Pan profesor srdečně poděkoval za přátelské uvítání a prohlásil, že on a jeho všichni krajané vřele sympatisují s Č. Ú. J. V. a celým če- ským národem. Současně projevil přání, by Č. Ú. J. V. stala se členem mezinárodní associace. Potom po- děkoval předseda župy za přátelský projev p. prof. Fellera a prohlásil, že Č. Ú. J. V. stala by se jen tehdy členem mezinárodní associace, kdyby jako ta- ková, totiž samostatná česká organisace bezpodmí- nečné uznána byla, což přítomnými se souhlasem přijato bylo. Po řeči zástupce klubu mělnického a doslovu předsepy župy vracely se kluby pražské zpět do Prahy. Pokud se dobře míněného přání p. prof. Fellera týče, konstatujeme, že v létech 1897 a 1898 výbor C. Ú. J. V. činil všemožné, aby jednota do Ligue Internationale des Associations Touristes byla přijata, že však všechny kroky zůstaly marny. Při- pomínáme to proto, aby nevznikla mylná domněnka, že snad vůdcové Č. Ú. J. V. o mezinárodní postavení
profesor Feller Mělník Liběchov Č . Ú Praha Touring klub Zežupa I Association Touristes
10 article
Věhlasný ten lékař byl mlád, jeho kolega byl starý. Nebylo to tedy zcela přirozené, že muž černovlasý více věděl, než bělovlasý stařec? Jaký užitek plynu! by ze studií, kdyby mladší pokolení nemělo předstihnouti poko- lení dřívější? Jindy učívala věda, že máme pochybovati — za dnešní doby jest však jistota a opět jistota prvním požadavkem vědění. Jan Mortier byl tímto učeným pojednáním všecek ohromen. Jakže? Nebylo tedy ještě dosti na tom děsném, proti němu svědčícím zdání?! Teď musil ještě tenhle muž, jemuž nikdy neublížil a jenž snad ani jemu ublížiti nechtěl, jenž kruté své výklady proplétal dobrotivými po- známkami, také jej napadnouti a naň dorážeti? A jak se namahal, aby děsnou tu tmu způsobem pro něho tak záhubným osvítil Byv otázán, chce-li k dobrému zdání lékařů něco podotknouti, nemohl nevolí vykřiknouti, nýbrž mdlým hlasem pravil: »Nikoliv ! Co bych měl podotknouti? Nejsem učen- cem a vím toliko, že jsem Petra nezavraždil, že jsem ho zákeřně nepřepadl, že jsem ani ho nepronásledoval ! Jsem nevinen, jsem prost vší viny! To přísahám — pří- sahám !« Pan Lachaud odporoval dobrému zdání mladého lékaře jenom s největší opatrností. Chtěl jej napadnouti teprve ve své obhajovací řeči, až nebude se mu již báti repliky. Nechtěl mu dáti podnětu, aby ještě více své uče- nosti tu vykládal. Teď povstal státní zástupce. Byl to velmi hezký muž štíhlé postavy. Napsal spi »0 pošetilosti ziskuchtivosti,« jenž zvláště u dam veliké
Mortier Petro Lachaud
11 article
»Připouštím,« pravil předseda, »ale zároveň prosím pány porotce, aby uvážili, že výpověď vaše zakládá se na pouhých domněnkách. Vy jste zajisté z celého toho vý- jevu, jejž jste nám tak živě vylíčil, ničeho neviděl, není-li pravda ? »Ničeho, praničeho!« »Výpověď vaše postrádá tudíž všeho základu. Při tom při všem páni porotcové zajisté výpověď vaši vezmou v úvahu. Chcete ještě nám něco říci?« »Nikoli, pane předsedo! Pevně však věřím a jsem přesvědčen, že obžalovaný jest nevinen.« »To jste nám již řekl.« »A ještě jednou to opakuji, pane předsedo ! On jest nevinen, zcela nevinen !« Předseda opakoval ještě jednou své vyzvání, aby si sedl a Gaston, spokojen sám sebou, že dvakrát pevnou svou víru v nevinu Gastonovu slavnostně projevil, soudcům se poklonil a vzpřímen odebral se k lavici svědků. Jakmile si sedl a kolkolem rozhlížeti se počal, setkal se s očima ženy, kteráž s napjatou pozorností rozčilený jeho obličej si prohlížela. Kdo byla ta žena? Proč se tak podivně naň dí- vala? Proč jevil se v očích jejích takový úžas? Byla-li to žena obžalovaného, proč mu neděkovala přívětivým úsměvem? Co znamenal ten její přímo hrozivý pohled? Bylo mu až nevolno při tom pohledu, takže obrátil hlavu jinam. Gabriela měla dosud závojem zastřený obličej. A Gaston, jenž za řeči své viděl, jak sklopila hlavu a závoj přes obličej si stáhla, skoro se bál, aby závoje nevyhrnula a hlavy nepozdvihla. Vyhýbal se jejímu po- hledu. Tušil, že není spokojena jeho výpovědí, ježto, „Ocslové Mladivke.-
Gaston Gastonův Gabriel Ocslová Mladivke