1
masthead
kománová přiloha „Národních Listů“ k číslu 206 ze dne 28. července 1908.
2
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Maurice Maeterlinck, který svůj po-
slední kus, »Modrého ptáka«, dal nejdříve k di-
sposicí »Uměleckému divadlu« moskev-
skému, chtěl tomuto vyhraditi první právo provo-
zování také pro nové svoje drama »Maria Mag-
dalena«, na němž pracoval až do sklonku jara
letošního. Drama, na němž si belgický autor sám
mnoho zakládá a jehož hlavní thema obírá se pro-
blemem dvou příkře proti sobě stojících světů, dvou
světových názorů — křesťanství a pohanství — nemá
však naděje, že by prozatím mohlo se dočkati pro-
vozování na Rusi. Vystupujíť v něm osoba Kristaa
některých apoštolů, což je překážka u ruské censury
nepřekonatelná. Ředitel »Uměleckého divadla« mo
skevského K. S. Stanislavskij navštívil, jak
petrohradská »Rěč« sděluje, minulý týden Maeter-
lincka v jeho vile v jižní Francii a kus v hlavníc
rysech již docela hotový autorovi s výrazem hluboké
žalosti vrátil.
Mauric Maeterlinck
Mag
Stanislavský
Drama
Rus
Francie
Maeter
3
article
Tak jako gramofon svojí ohromnou rozšíře
ností a poměrnou lácí v posledních letech stále sil
něji dělá konkurenci slavným hlasům pěveckým,
jmenovitě tenoristům, tak i celý složitý aparát diva-
delní jest ohrožen silně jiným moderním vynálezem;
kinematografem. V Paříži utvořila se podni-
kavá společnost, která si dala kinematografem do
nejmenších podrobností zachytiti — prozatím jen na
ukázku — několik z nejefektnějších dramat Victo-
riena Sardoua, obsazených Sárou Bern-
hardtovou a panem de Maxem, jejím oblíbe-
ným partnerem, v hlavních rolích. Podaří- li se pokus,
bude kinematografické divadlo schopno novinky pa-
řížské saisony divadelní v nejpůvodnější úpravě
dodávati do celého světa.
V Petrohradě projektují na vánoční prázd-
niny roku 1908—09 všeruský sjezd učitelu
národních škol. Povolení vlády jest již
získáno.
V ruském městě Černigově bude konán v
dnech 1.—15. srpna (dle ruského kalendáře) sje zd
a rcheologů. Sjezd bude připojen ke slavnostem
pořádaným k oslavě tisíciletého trvá n
Cernigova. Profesoři kyjevské university sv. Vla-
dimíra ohlásili ke sjezdu již svoje přednášky. Prof.
V. Z. Zavitněvíč podá přehled předbistorické
stariny černigovského kraje, M. B. Dovn a r-Za-
polskij bude přednášeti o politické roli Černigova
v historii kyjevské Rusi, G. G. Pavluckij o sta-
rých památkách archeologických a uměleckých.
Prvním ženským docentem na vysoké
škole v Německu bude paní dr. Eliška Alt-
mannová-Gotheinerová z Frankfurtu. Bude
přednášeti počátkem letošního zimního semestru
sociální politiku na vysoké škole obchodní
v Mannheimu. Pro zahajovací přednášku zvolila
si kolegium o otázce továrních dělnic.
Sardou
jít Max
profesor
M B
Dovn
Černigov
G G Pavluckij
doktor
Alt
Paříž
Sára Bern
Petrohrad
Černigov
Německo
Frankfurt
Mannheim
Victo
učitel národní škola
univerzita svatý . Vl
4
article
Theatralia.
Theatralia.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes při cenách malých a pohostinské hře slč. Fanč
Horníkovy »Svět bez mužů«. Veselohra
o 3 jedn. Napsal Engl a Horst. Ve scénu uvedi
vrchní režisér F. Lacina. Zejtra »Hloupý Honza na
výstavě«.
Král
Horníkův
Engl
Horst
F Lacina
Honza
Pištěkův lidový divadlo
5
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Olympijské hry.
** Olympilské bry v Londýně. (Pův.
zpráva.) Ve čtvrtek 23. t. m. skončeny byly finalyv
šermu šavlí i kordem jednotlivců s výsledkem
tímto
Šavle v I. skupině: I. Fuchs (Uhry), II.
Werkner (Uhry), III. ex aequo Szantay (Uhry), De la
Falaise (Francie), v II. skupině: I.—IV. ex aequo
Goppold z Loobsdorfu, Doormann (Holandsko), Zu-
lavsky, Toth (Uhry).
Kord v I. skupině: I. Auspach (Belgie), I.
Holt (Anglie), III. Lipman, IV. Slivier (Francie), v II.
skupině: I. Alibert (Francie), II. Labouchere (Ho-
landsko), III. Haig (Belgie). IV. Montgomerie (Anglie).
Vítězové těchto skupin utkali se 24. t. m. ve finale
vlastním, kde definitivně stanoven pořad cen (1 zlatá,
1 stříbrná a 6 bronzových medailí).
Finale mužstev v kordu vyhrála Francie
proti Belgii 9:7, čímž získala čestnou putovní cenu
(bronzovou vásu) věnovanou aglickými šermíři.
Ve finale mužstev v šavli vyhrály Uhry proti
Čechům 9:7.
Mužstvo české: šl. Goppold (3 vítězství, 1 por.).
Dušek (1 vít., 3 por.), V. Lada (2 vít., 2 por.), Schej-
bal (1 vít., 3 por.), celkem 7 vítězství.
Mužstvo uherské: Fuchs (3 vít., 1 por.), Gerd
(2 vít., 2 por.), Toth (1 vít. 3 por.), Werkner (3 vít.
1 por.), celkem 9 vítězství.
Po skončených zápasech mužstev v šavli, kdy
již vytažením vlajek a oznámením na tabulích ohlá-
šeno bylo vítězství Uhrů a druhé místo Čechů, pro-
hlásila pojednou jury, že mužstvo české nastoupiti
má ještě proti Italli a zápasit s ní o druhou cenu.
I Fuchs
Falais
Goppold
Doormann
Toth
I Auspach
Lipman
I Alibert
Uher
Čecho
Dušek
V Lada
Fuchs
Gerd
Londýn
Uhry
Francie
Loobsdorf
Holandsko
Belgie
Anglie
Haig
Schej
Slivier
Werkner
6
article
(Italie poražena byla již v předcházejícím kole o
Uhrů 5:11 !). Jury odůvodňovala tento výrok tím, že
prý Italie poražena byla od vítěze konkurence a jest
tudíž třeba regulerního boje mezi Čechy a Italií, aby
správně (!) stanovena byla druhá cena. Čeští šermíři
odvolávali se na proposice, kde o podobném ustano-
vení nebylo vůbec nijaké zmínky a s poukazem na
výsledky obou mužstev s vítěznými Uhry (Italie
5:11, Čechy 7:9) reklamovali pro sebe druhou cenu
bez jakýchkoliv dalších výhrad.
V tom smyslu podal také předseda Č. O. V.
dr. J. Guth protest mezinárodnímu olympickému vý-
boru proti nesprávnému si počínání pořádajícího ko-
mitétu. Ve čtvrtek večer zúčastnili se Goppold z Loobs-
dorfů a V. Lada čestné akademie fleuretových dvojic
jednotlivých zemí, která pořádána byla v Princes
Galleries Piccadily za přítomnosti lorda Desbourongh.
četné šlechty a vybraného obecenstva londýnského.
Česká dvojice při svém nastoupení na planchi uví-
tána byla bouřlivým potleskem, který se při dalším
zápasu stále stupňoval. V prudkém tempu vedené
assauty vzbudily všeobecný obdiv a po skončení zá-
pasu lord Desbourongh osobně gratuloval Čechům
ke krásně provedenému, mistrovskému utkání. Po
celý večer byli Čechové předmětem srdečné po-
zornosti.
Po finale mezi Uhry a Čechy vyskytly se v čet-
ných angl. listech podrobné zprávy o průběhu tohoto
utkání a všude projevovány sympatie Čechům. Tak
píše »The Sportsman« mezi jiným: »Zvláště pozoru-
hodno bylo, že při utkání se Uhrů s Čechy (kterýžto
Uher
Č O V
doktor
J Guth
Goppold
V Lada
Desbourongh
Čecho
Čechy
Uhry
Italia
Loobs
princes Gallery Piccadily
Italia
7
article
zápas Uhři o jeden bod vyhráli) byly sympatie ve-
škerého obecenstva na straně poražených.«
Athletika a sportovní hry-
** Vídeňská vějička. Po vídeňském kon-
gresu mezinárodní federace, jenž vyhosti! Č. S. P.
z federace, jsme napsali, že budou Češi lákáni pří-
větivými sliby do rakouského svazu. Vídeňská »Zeite
se činí ochotně tlumočníkem nabídek rakouského
svazu a uveřejňuje v nedělním čísle už druhý ta-
kový hlas: »Kongres mezinárodní federace — jak
známo — se usnesl, že Čechy nemají býti pokládány
za samostatnou zemi a ve shodě s tím, že český
svaz má býti přičleněn k rakouskému. Nyní ra-
kouský svaz učinil Čechům návrh, aby sjednocení
bylo provedeno. Podle něho zachová český svaz ve
vnitřních záležitostech svou úplnou samostatnost,
bude pořádati své vlastní zápasy a bude moci vésti
vlastní pokladnu. Jenom v mezinárodních otázkách
mají Češi podléhati rakouskému svazu. Tento návrh
znamená velké vyjití vstříc, které od Čechů bohdá
bude uznáno.« Pokládáme za zbytečno opakovati, že
nálada v českém táboře jest v naprosté protivě s na-
dějemi vídeňského svazu a jeho hlasatele. Smířlivost
Vídně nevyplývá z lásky k Čechům, nýbrž z vědomí
vlastní slabosti, touhy posíliti bezmocný svaz ra-
kouský mohutným již dnes a rozvoje schopným
svazem českým a v neposlední řadě ze strachu, že
boj Č. S. F. povzbudí i ostatní Slovany rakouské,
aby po příkladě jeho se samostatně organisovali a
tím přivedli ad absurdum »rakouský« svaz.
Uher
Čech
Čecho
Č . S . P
Čechy
Vídeň
Č . S
8
article
Z cyklistského ruchu.
9
article
** Zežupy I. (pražské) Č. Ú. J. V. Dne
19. července t. r. pořádala župa pražská druhý spo-
lečný výlet do Mělníka a Liběchova. O 10. hodině
vyjely kluby župy společně od Štěpánského přívozu
k Mělníku. Byl to skutečně pěkný pohled na maleb-
nou a nepřehlednou řadu cykliststva. Po společném
obědě na Mělníku připravovala se župa k odjezdu do
Liběchova ku posílení tamější české menšiny. Leč
ještě před odjezdem spustil se prudký a vytrvalý, děšť,
který návštěvu Liběchova naprosto znemožnil. Účast-
níci vrátili se do hotelu »Vykysal«, kde na podnět
předsedy župy vybrán značnější obnos ve prospěch
Národní jednoty severočeské. Potom představil před-
seda župy přítomného oficiálního delegáta Touring
Club Suisse pana prof. Louise Fellera, kterýž byl
bouřlivě aklamován. Pan profesor srdečně poděkoval
za přátelské uvítání a prohlásil, že on a jeho všichni
krajané vřele sympatisují s Č. Ú. J. V. a celým če-
ským národem. Současně projevil přání, by Č. Ú. J.
V. stala se členem mezinárodní associace. Potom po-
děkoval předseda župy za přátelský projev p. prof.
Fellera a prohlásil, že Č. Ú. J. V. stala by se jen
tehdy členem mezinárodní associace, kdyby jako ta-
ková, totiž samostatná česká organisace bezpodmí-
nečné uznána byla, což přítomnými se souhlasem
přijato bylo. Po řeči zástupce klubu mělnického a
doslovu předsepy župy vracely se kluby pražské zpět
do Prahy. Pokud se dobře míněného přání p. prof.
Fellera týče, konstatujeme, že v létech 1897 a 1898
výbor C. Ú. J. V. činil všemožné, aby jednota do
Ligue Internationale des Associations Touristes byla
přijata, že však všechny kroky zůstaly marny. Při-
pomínáme to proto, aby nevznikla mylná domněnka,
že snad vůdcové Č. Ú. J. V. o mezinárodní postavení
profesor
Feller
Mělník
Liběchov
Č . Ú
Praha
Touring klub
Zežupa I
Association Touristes
10
article
Věhlasný ten lékař byl mlád, jeho kolega byl starý.
Nebylo to tedy zcela přirozené, že muž černovlasý více
věděl, než bělovlasý stařec? Jaký užitek plynu! by ze
studií, kdyby mladší pokolení nemělo předstihnouti poko-
lení dřívější? Jindy učívala věda, že máme pochybovati —
za dnešní doby jest však jistota a opět jistota prvním
požadavkem vědění.
Jan Mortier byl tímto učeným pojednáním všecek
ohromen. Jakže? Nebylo tedy ještě dosti na tom děsném,
proti němu svědčícím zdání?! Teď musil ještě tenhle
muž, jemuž nikdy neublížil a jenž snad ani jemu ublížiti
nechtěl, jenž kruté své výklady proplétal dobrotivými po-
známkami, také jej napadnouti a naň dorážeti? A jak se
namahal, aby děsnou tu tmu způsobem pro něho tak
záhubným osvítil
Byv otázán, chce-li k dobrému zdání lékařů něco
podotknouti, nemohl nevolí vykřiknouti, nýbrž mdlým
hlasem pravil:
»Nikoliv ! Co bych měl podotknouti? Nejsem učen-
cem a vím toliko, že jsem Petra nezavraždil, že jsem ho
zákeřně nepřepadl, že jsem ani ho nepronásledoval ! Jsem
nevinen, jsem prost vší viny! To přísahám — pří-
sahám !«
Pan Lachaud odporoval dobrému zdání mladého
lékaře jenom s největší opatrností. Chtěl jej napadnouti
teprve ve své obhajovací řeči, až nebude se mu již báti
repliky. Nechtěl mu dáti podnětu, aby ještě více své uče-
nosti tu vykládal.
Teď povstal státní zástupce.
Byl to velmi hezký muž štíhlé postavy. Napsal spi
»0 pošetilosti ziskuchtivosti,« jenž zvláště u dam veliké
Mortier
Petro
Lachaud
11
article
»Připouštím,« pravil předseda, »ale zároveň prosím
pány porotce, aby uvážili, že výpověď vaše zakládá se na
pouhých domněnkách. Vy jste zajisté z celého toho vý-
jevu, jejž jste nám tak živě vylíčil, ničeho neviděl, není-li
pravda ?
»Ničeho, praničeho!«
»Výpověď vaše postrádá tudíž všeho základu. Při
tom při všem páni porotcové zajisté výpověď vaši vezmou
v úvahu. Chcete ještě nám něco říci?«
»Nikoli, pane předsedo! Pevně však věřím a jsem
přesvědčen, že obžalovaný jest nevinen.«
»To jste nám již řekl.«
»A ještě jednou to opakuji, pane předsedo ! On jest
nevinen, zcela nevinen !«
Předseda opakoval ještě jednou své vyzvání, aby si
sedl a Gaston, spokojen sám sebou, že dvakrát pevnou
svou víru v nevinu Gastonovu slavnostně projevil, soudcům
se poklonil a vzpřímen odebral se k lavici svědků.
Jakmile si sedl a kolkolem rozhlížeti se počal,
setkal se s očima ženy, kteráž s napjatou pozorností
rozčilený jeho obličej si prohlížela.
Kdo byla ta žena? Proč se tak podivně naň dí-
vala? Proč jevil se v očích jejích takový úžas? Byla-li
to žena obžalovaného, proč mu neděkovala přívětivým
úsměvem? Co znamenal ten její přímo hrozivý pohled?
Bylo mu až nevolno při tom pohledu, takže obrátil
hlavu jinam.
Gabriela měla dosud závojem zastřený obličej.
A Gaston, jenž za řeči své viděl, jak sklopila hlavu
a závoj přes obličej si stáhla, skoro se bál, aby závoje
nevyhrnula a hlavy nepozdvihla. Vyhýbal se jejímu po-
hledu. Tušil, že není spokojena jeho výpovědí, ježto,
„Ocslové Mladivke.-
Gaston
Gastonův
Gabriel
Ocslová Mladivke