1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 203 ze dne 25. července 1908.
3
title
Z kulturní ciziny.
4
article
V soukromé bibliotece carské v petrohrad-
ském Zimním dvorci — zimním sídle carově — při-
šlo se na stopu krádeží, které tam byly páchány po
částech patrně už delší dobu. Zavedené pátrání uvádí
již několik dní v úžas ruskou veřejnost a podrobno-
sti — pochopitelně dosti málomluvné — které o prů-
běhu vyšetřování přinášejí ruské časopisy, ukazují
zas jednou ve světie až křiklavém prohnilost byro-
kratického aparátu, i toho, jenž stojí ruskému dvoru
nejblíže. Bohatství carské biblioteky páčí se asi na
půldruhého milionu rublů. Jsou to vzácné exempláře
knih, jejichž bohaté vazby zlatem a platinou vyklá-
dané samy o sobě repraesentují —— každá jednotlivá
— cenu několika set rublů, nemluvě o ceně umělecké
práce. Bibliotéka obsahuje i krásnou sbírku pamět-
ních a příležitostných medailí, z nichž jeden z úřad-
níků bibliotéky již delší dobu zvlášť cenné exempláře
vybíral a nahražoval je bezcennými padělky. Vyšlo
na jevo, že vrchní správce bibliotéky, carský komoří
Ščeglov, vůbec si nikdy bibliotéku a ni
pořadně neprohlédl, neznal naprosto ceny
jejích sbírek, uspořádání ani obsahu. Teprve ted,
když soustavné krádeže objeveny, začal se zajímati
o knihovnu, jeho péči svěřenou. Půjde ovšem na za-
sloužený »odpočinek« a vyšetřování i revisi draho-
cenných sbírek řídí komise, jíž předsedá ministr car-
ského dvora, generální adjutant baron Frederiks.
Ščeglov
Frederiks
5
article
Francouzská mezinárodní společnost propa-
gandy spalování mrtvol vydala zajímavou
statistiku o tom, jak kremace v jednotlivých státech
světových je na postupu. Všude, kde fakultativnímu
spalování mrtvol se nečiní se strany statů překážek.
jeví tato statistika stále stoupající tendenci. Na prv-
ním místě stojí tu v minulém roce (1907) Spojené
státy se veroamerické, kde kremace prove-
dena ve více než 4800 případech. Pak následuje Ně-
mecko se 2977 případy, Švýcary se 721 případy
a Velká Britanie se 705 případy. Ve Fran-
cii spáleny v předešlém roce pouze 451, v Italii
442 osoby. Ostatní státy evropské buď spalování
mrtvol vůbec nepřipouštějí, buď je tam propaganda
spalování ohněm dosud tak nepatrná, že ke zřízení
veřejných krematorií dosud vůbec nedošlo. Příslušníci
cizích států, spalovaní ve státě vedlejším (jako na
př. rakouští příslušníci odváženi bývají do Německa),
započítáni jsou ve statistice toho státu, v němž kre-
mace provedena.
V posledním (červencovém) svazku ruského mě-
síčníku »Minuvšije gody« (Minulá leta) uve-
řejňuje paní Bezobrazová, sestra znamenitého
ruského filosofa a publicisty Vladimíra S. So-
lověva, velmi závažné vzpomínky z jeho života,
které podávají vzácnou charakteristiku zesnuléhoa
osvětlují s mnoha osobních stránek jeho čistý char-
akter i silný vliv, jaký měl na současníky.
Švýcar
Bezobrazová
Vladimíra
S so
spojený stát
Velká Británie
Fran
Německo
6
article
Ernest Renan netajil se nikdy svým odpo-
rem k románům, jako k literárně-umělecké formě,
nazývaje je nelegitimními dětmi beletristiky. Jeho
nechuť k románům čistě literárním a romantickým
šla tak daleko, že jich nikdy ani čísti nechtěl. Proto
všeobecný údiv francouzských literárních kruhů způ-
sobil před nedávnem teprve objevený jeho rukopis,
jejž začala otiskovati »Revue des deux mon-
dese. Je to hotový román v dopisech, nikoli sice
ohromně ceny literární, ale velmi charakteristický
pro svého autora a arci také zajímavý některými du-
chaplnými pasážemi. Hrdinou románu je mladý kněz,
jenž ztratil svoji víru a vypravil se do Říma ku pa-
peži, aby mu dokázal, že opouští víru zcela právem,
po zralé úvaze. Milenka kněze však, která si uch-
vsla víru z dětství silnou a ničím nevyvratitelnou,
se posláze otráví. Román Renanův nese název
»Patrica-.
Renan
Renanův
Patric
Řím
7
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu živnostenského.
Majitelka pletárny Antonie Z. přijala do práce
dělnici Josefu H., jíž manžel majitelky nařídil prv-
ního dne, aby před připletáním punčoch sama si je
také odparovala. Připletačka však to odepřela, poně-
vadž by méně vydělala. A tu manžel majitelky ple-
tárny řekl připletačce: »Není-li vám to vhod, můžete
jít hned!« Dělnice považovala to za okamžité pro-
puštění a proto se ihned oblékla a odešla zažalovat
majitelku pletárny na zaplacení 33 K 60 h za čtr-
náctidenní lhůtu výpovědní, uvádějíc, že byla bez-
důvodně okamžitě propuštěna. Žalovaná přivedla si
však k soudu dvě svědkyně, které pod přísahou po-
tvrdily, že žalobkyně nebyla propuštěna, nýbrž že
sama práci opustila. Manžel žalované řekl pouze ža-
lobkyni, není-li jí to vhod, že může jít třeba hned.
Soud, jemuž rada zemského soudu pan Müller
předsedal, z amítl žalobu z těchto důvodů: Jak ža-
lobkyně, tak i svědkyně potvrdily, že když žalobkyní
bylo nařízeno, aby odparovala, odepřela to slovy
»To ja dělat nebudu, to bych prodělala.« Manžel ža-
lované na to že řekl: »Když vám to není vhod,
může jít třeba hned !« Ve slovech těchto není však
obsaženo okamžité propuštění, nýbrž obapolné
souhlasné rozvázání pracovního poměru. Následkem
toho žaloba jest bezpodstatnou a soud musii
ji zamítnouti, aniž má žalobkyně nárok z § 84.
živn. řádu.
Müller
8
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Olympické hry-
** Olympické hry v Londýně. (Původní
zpráva našeho zvlášť. zpravodaje.) Anglické listy
sportovní přinášejí lichotivé posudky o vysoké třídě
českých šermířů. V. Ladu a Goppolda z Loobsdorft
v šermu šavlí i kordem staví do prvé třídy, o Schej-
balovi píší, že jest velmi pozoruhodný při vedení
útoku, o Tvrzském, že má výbornou francouzskou
školu. — Stany, pod kterými se šermuje, vyzdobeny
jsou prapory barev všech startujících národností. Při
šermu mužstev vztyčují se vždy na každé straně
dvorce (úprava šermířských dvorců podobá se velm
našim lawn-tennisovým hřištím) vlajky barev zápa-
sících mužstev. Možno si představiti radost českých
účastníků, když při nástupu k utkání v kordu na-
šeho teamu proti Vlachům vznesla se do výše vlajka
v barvách českých proti vlajce italské. Jak se ovšem
ani jinak neočekávalo, zvítězili Vlachové v zápasu
mužstev v kordu, naše mužstvo drželo se však vý-
borně. Soudcové angličtí většinou soudcovali vý-
borně, totéž však nelze říci o soudcích ostatních
národů, kteří neprojevili vždy dostatek nestrannosti
V Lada
Goppold
Vlach
Londýn
9
article
a znalosti věci. Skládáme naději svoji na úspěch
v zápasu mužstev v šavlí, kde nastupují naši šer-
míři proti Holanďanům. Goppold z Loobsdorfů dostal
se ku předu v šermu šavlí jednotlivců a doufáme,
že jde již na cenu, šermuje zde brilantně a s chladno-
krevností. Též ostatní naši šermíři činili se náležitě
a můžeme býti na dosavadní úspěchy jejich hrdi,
vždyť porazili celou řadu mistrů světových jmen.
»Sporting Life« přináší pod datem 22. t. m.
zprávu, že konala se v Londýně schůze zástupců
zimní turistiky, které zúčastnilo se 8 národností. Na
schůzi té usneseno založiti mezinárodní lyžařskou
federaci »Ski Federation Internationa!«. Sekretářem
zvolen byl p. Roessler Ořovský z Prahy, na kterého
říditi nutno veškerou korrespondenci. Mezi sekretá-
řem Roesslerem a zástupcem Švédska kol. Vikt. Bal-
ckem (Štokholm) ujednáno bylo, že první oficiální
kongres lyžařů konati se bude v zimě r. 1909 ve
Štokholmu, u příležitosti nordických her. Pozoru-
hodným jest, že iniciativa k založení této federace
vyšla od českého lyžaře p. Roesslera, k jehož ná-
vrhu připojili se dr. z Dickauu (Německo), H. A.
Tanner (Švýcary), kol. Vikt. Balck (Štokholm), J.
Buchar (Čechy) a j. v.
Na anglickém pobřeží konají se nyní závody
plachetních lodí. Za Český yacht klub v Praze příto-
men jest člen téhož p. Roessler. Ve dnech 21.a
22. t. m. konal se plachetní závod Seaview Y. C.
(Solent Class). V třídě Smetrových lodí zvítězila nor-
ská yachta »Fram« nad »Cobweb« (Anglie). Tyto dvě
yachty utkají se znovu v závodě olympickém. V
těchto dnech závodily a zvítězily lodi Patty (I.), Lo-
vrais (II.), Erica (III.) dále pak Lady Bird (I.), King-
fisher (II.), Circus Gír! (III.).
J. R. C.
Holanďan
Goppold
Roessler Ořovský
Roessler
Štokholm
Tanner
Švýcar
Čecho
Smetrový
Fram
Patty
Erika
Londýn
Praha
Švédsko
Bala
Štokholm
Německo
Buchara
Anglie
Sporting Life
ski Federation Internationa
Český yacht klub
Seaview Y . C
Solent Glass
Lada Bird
Dickauum
Balck
Lovrais
circus Gír
11
article
** Match o mistrovství světa. Úsilí
předsedy německého šachového svazu dra. Gebhardta
v Koburku a obětavosti německých šachových kruhů
se podařilo odstraniti překážky, které se stavělv
v cestu utkání Laskerovu s Tarraschem. Match jejich
začne 17. srpna v Düsseldorfu, pokračováno v něm
bude až do ukončení v Mnichově. Rozhoduje vítěz-
ství z osmi partií. Remisy se nečítají. Vítěz obdrží
4000 marek, poražený 2500 marek odškodného. Mimo
to dostane Lasker 7500 marek honoráře.
** Simultanní produkce p. Musila,
konaná v místnosti šach. odboru »A. a F. K. Unionu«
skončila pěkným vítězstvím p. Musila v poměru
91/2 : 21/2. Vyhráli Váša a Poděbradský, remisoval
inž. St. Aubrecht. V klubovém turnaji vede Černoch
ml. 3 výhrami a 1 prohrou.
Z cyklistského ruchu.
** Kolem Francie. Pátá etapa (Lyon—Že-
neva—Grenoble 311 km), nejtěžší celého, závodu
byla ještě stížena nepříznivým počasím. Startovali
v ní ze 66 jezdců, kteří dorazili do Lyonu, 54. Pas-
serieu a Petit Breton se drželi pobromadě v čele.
Faber ztratil nehodou v Ženevě 20 minut, ale dohnal
Petit Bretona u Col de Porte. Do Grenoblu dorazil,
první Passerieu za 11 hodin 8 minut, Faber byl
druhým za 11 h. 27 min., Petit Breton třetím 11: 28,
Godivier čtvrtým za 11 : 34, pak následovali Ganna,
Duboc, Paulmier, Beaugendre, Chiodi, Pottier, Dor-
tignac. V čele úhrnné klasifikace zůstává i nadále
Petit Breton s 11 body, který vyděla! dosud 1150
franků.
doktor
Gebhardt
Laskerův
Tarrasch
Lasker
Musil
F K
Váša
Poděbradský
Ing
Černoch
Petit Breton
Faber
Gann
Duboc
Paulmier
Beaugendre
Chiodi
Pottier
Dora
Koburk
Düsseldorf
Mnichov
St . Aubrecht
Francie
Lyon
Grenobl
Ženeva
Col jít Porte
km
12
article
Obhájce nepokládal asi za nutno, aby se poznám-
kou tou obiral, a rozpřádal důkaz svůj dále, dovolávaje
se svědectví Gastonova.
Ten takořka nadlidsky se namáhal, aby ze sebe
několik slov vypravil.
»Ano, ano,« koktal, »chtěl jsem, zamýšlel jsem —
pouze své přesvědčení projeviti !«
»Vy tedy myslíte, pane z Monterey, že obvinění, ja-
koby vražda mohla býti spáchána tímto kladívkem« —
obhájce ukázal na Mortierovo kladívko, na stole ležící —
»jest naprosto neodůvodněno, není-li pravda ?«
Výraz ten zdál se býti státnímu zástupci asi nepří-
jemným, neboť nepokojně sem tam na stolici své po
posedal.
»Ano, ano, tak se mi zdá,« odvětil Gaston. »Avšak
jestliže soud a znalci —«
Předsedovi trvala již tato episoda příliš dlouho
chtěl jí tudíž konec učiniti.
»Pane obhájce,« pravil přísně, »vy zneužíváte laska-
vosti svědkovy a jeho patrné sympatie k obžalovanému.«
Gaston sebou trhl a předseda domnívaje se, že jej
urazil, popílil si dodati:
»Pane z Monterey, neodsuzuji vás nikterakž proto,
že se obžalovaného tak vřele ujímáte a že ve své obrazo-
tvornosti líčíte celý výjev jinak, než bedlivým vyšetřová-
ním byl zjištěn. Pranic se vám nedivím, neboť od lidu-
mila vašeho vzdělání a vašeho postavení bylo lze taková
slova očekávati. Zavražděný zanechal ve vás dojem velmi
nepříznivý, kdežto obžalovaný těší se velké přízni vaší.«
»To jest pravda, pane předsedo! Rád bych jej za-
chránil !« zvolal Gaston upřímně.
Gastonův
Mortierův
Gaston
Monterey
13
article
Ten klubovní výraz, jehož Gaston tak neočekávaně
použil, nemálo ji polekal. Vždyť ten nešťastník nevypo-
vídal jako svědek, nýbrž jako hříšník se zpovídal!
»Můj Bože! Můj Bože! On neví, co mluví ! Ja-
koby byl vlastními slovy svými opojen! Kam až dá se
strhnouti?« zoufale si v duchu pravila.
Mnozí se nad slovy Gastonovými pousmáli, i na
rtech porotcův úsměv pohrával, ale nikdo se jim nedivil.
Vždyť zdálo se všem býti zcela přirozeným, že muž ze
vznešené společnosti, jenž nebyl přelíčením zvyklý, jejž
přítomnost tolika posluchačů zarážela, v rozpacích svých
použil výrazů, jimž v klubu svém uvykl. Nikomu ani na
mysl nepřipadlo, aby spatřoval v tom cosi neuctivého, ba
naopak, přemnozí spatřovali právě v těchto nehledaných
slovech důkaz, že výpověď jeho jest upřímná a pravdivá.
Tvrdí se často, že geniální mužové rádi vidí, když
se nováčkové v jejich přítomnosti cítí nesmělými.
Také soudcům veliké rozčilení Gastonovo nemálo li-
chotilo. Byli velmi spokojeni, když uslyšeli z úst jeho
výraz, jenž upomínal na klubovní život a prozrazoval do-
konalého světáka.
Předseda, jenž hrával náruživě whist, také se usmí-
val a kývl na znamení souhlasu svého hlavou.
Souhlasem tím poněkud jsa upokojen a povzbuzen,
rozpřádal Gaston řeč svou dále:
»Výjev, který vraždu předcházel, dle mého mínění,
pane předsedo, takto asi se odehrál: někdo Petra Mor-
tiera oslovil — noc dodává často člověku odvahy —a
požádal ho o přátelskou službu, nejprve prosil jej pouze
o půjčku. Nadutý venkovan surovým, brutálním způsobem
svým jej odbyl. Patrně roztrpčil tím žadatele, jenž mluvil
k němu o své ženě, o svém ditěti, o své cti, jenž snad
„Ocelové kladivko“.
Gaston
Gastonův
Gaston řeč
Petro Mor