jeme každě příležitosti, bychom manifestovali pospolitost Bosny a Hercegoviny s Chorvatskem.« K událostem na Ivovské universitě. Ze Lvova, 8. března. Deputace Ivovské university odebrala se do Vídně, kde ministrům Beckovi, Marchetovi a Dzieduszy- ckému podala referát o posledních událostec na universítě a předložila soubor všech národně- politických otázek, které se týkají Ivovské uni- versity a zachování její polského rázu. Při tom nevyslovují se Poláci proti zřízení samostatne university ruské. Ze Lvova, 8. března. Vzhledem k tomu že v nové říšské radě uvedou Rusové haličt záležitost samostatné ruské university v Haličí usneslo se vedení ruské, nabídnouti mandát ru- skému universitnímu profesoru dru. Alexandru Kolesovi.

Ruské události. Loupež v universitní pokladně., Z Moskvy, 8. března. (K. k) „P. t. a.“ oznamuje- O loupeži v universitní pokladně oznamují se tyto podrobnosti: 6 ozbrojených mladíků ve studentském stejnokroji vniklo včera do kanceláře universitní. Dva odebrali se do místností pokladny, dva druzí posta- vili se na stráž u pokladny a jeden u dveří, vedou- cích k chodbě. Jeden z nich vmísil se mezi obecen- stvo. Na to zazněl výkřik „Ruce vzhůru“. Úřad- níci uposlechli ihned. Lupiči odebrali se na to k po- kladně a vyprázdnili ji. V pokladně bylo asi 30.000 rublů. Jeden z lupičů, kteří stáli na chodbě, s třelil na policejního komisaře který k němu spěchal, a usmrtil ho třemi ranami z revolveru. Lupiči využitkovali po- vstalého zmatku a uprchli přes dvory universitnl kdež studenti a studentky ihned povelem lupičů- „Ruce vzhůru!“ řídili se tak dlouho, až lupiči bl v bezpečí. Výbuch pumy ve Varšavě. z Varšavy, 7. března. (K. k.) V předměští Saske Kepě vybuchla puma, která byla schována ve stromě. Jeden dělník byl zabit.

Telegrafické zprávy. E anplickélio parlamentu. Z Londýna, 7. března. (K. k.) (Dolní sněmovna Na dotaz Ellisův, zda za poslední návštěvy emira afganistanského v Indii došlo na politické rozpravy, odpovídá státní tajemník pro Indii Morley, že nědošlo kpolitickým nebo Vojenským rozhovorům, že ani s jedné, ani s druhé strany nebyly učiněny návrhy politického rázu a že nebyl dán podnět k nižádné změně styků, jaké jsou mezi Velkou Britanií a Afganistanem na základě smlouvy z r. 1905. Státní tajemník mini- sterstva zahraničního Grey prohlašuje v písemné odpovědi na dotaz, zda nemá býti na haagské poradě dán podnět k zákazu dalšího používání pod- mořských člunů, že těžko předpokládati, že by se velmoci zabývaly takovýmto návrhem. „Černá kniha“ žen v Anglii. H. E Londýna, 8. března. Hlasatelky volebního práva žen se usnesly, že založí „černou knih u“ de které zapíší všechny poslance, kteří budou s zdráhati pracovat ve prospěch všeobecného vo- lebního práva žen. Proti těmto poslancům pracovati se bude také v jejich volebních okresích. by se tam vzbudila proti nim nedůvěra.

Denní zprávy. — Marné lásky snažení! Tak dlužno zvolati vstříc dnešnímu číslu pražskovenkovského orgánu, nesoucího znovu svou kůži na trh — k vyprášení za Práška. Žádná blamáž mu není dost pošetilou, aby ji nepodnikl za svého ne- únavně poctivého předáka a proto vlezl s tváří oddaného trpitele i do dnešní, ovšem nejzdaři- lejší ze všech dosavadních. Aby totiž osprave- dlnil Práškovu násobilku diet třemi a jeho praktiku s jízdními lístky, které nekoupil, ale od země zaplatiti si dal, uveřejnil pod titulem »Mladočeské sinekury«. I. Dr. Herold, seznam domnělých příjmů dra. Herolda jako přísedícího zemského výboru, jako správního rady v ban- kách, jako právního zástupce »Slavie«, spoři- telny, jako komisaře zem. ústavů, jako advokáta, připočítává k tomu jeho diety jako říšského a jako zem. poslance atd. Pravíme domnělých, nebot sám agrární denník při každé položce těchto domnělých příjmů vždy klade opatrně »nej- méně«. Jest možno, že tyto příjmy dra. Herolda, vypočítané »Venkovem«, přibližují se skutečno- sti, jest možno, že jsou menší, možno že jsou větší. Kritika obnosu ročních důchodů dra. He- rolda jakožto advokáta, jakožto funkcionáře zem

ských, akciových, úvěrních u jiných! ústavů náleží nejvýše komisi pro odhad daněz příjmů. Veřejnost byla by oprávněna ke kritice těchto důchodů teprve tenkráte, kdyby mohla dokázati, že jsou nelegální, že dr. Herold dává si platiti pod nelegitimními záminkami obnosy, jemu libovolnými číslicemi vytýkané, kdyby se dopustil něčeho podobného, jako na příklad pan Prášek. Jeho požitky z funkcí, k nimž řádně zvolen sněmem, valnými hroma- dami bank, spořitelen, jež řádně musí zastávati, jsou usnesením sněmu i valnými hromadami příslušných ústayů na halíř odhlasovány, schvá- leny, doloženy a vyplaceny. Kdo chce hájit činy „výborné práce“ Práškovy, musí být odhodlán k podlostem, jakými jsou na př. lži, že dr. He- rold požívá jako komisař Hypoteční a Zemské banky vůbec nějakého paušálu. Komisařstvi těchto zemských ústavů jest totiž nehonoro- vaným, čestným úřadem a tyto dvě po- ložky účtu agrárního denníku nasvědčují spo- lehlivosti ostatních. Aby výtečný tento list na své křižové cestě za spásou Práškovou konečně pochopil, čeho se jeho chráněnec dopustil,

volmež příklad jím dneš nabídnutý. „Venkov“ účtuje mezi jiným dru. Heroldovi jakožto příjem také — loži v Národním divadle, jež mu náleží, ježto je intendantem Národního divadla. Kdyby dr. Herold, předstíraje, že loži tuto Národnímu divadlu platí, předložil zemské pokladně účet za ni a dal si obnos za ní vyplatiti, dopustil by se na vlas takového skutku, jako K. Prášek, kte- rý za každou cestu do Prahy i z Prahy účtuje listek I. třídy v obnosu 16 K 60 h a povozy ke dráze a z dráhy v obnosu 14 K 10 h, kteréž ne- zaplatil, poněvadž jezdí na svůj stálý posla- necký lístek a v Praze po tramwayi. To by vy- svitlo každému obecnímu pastýři a nazval by tento čin náležitým jménem, znaje desatero bo- žích přikázání. „Venkov! chuďas nerozumí, ne- smí rozuměti, tato předstíraná tvrdolebost je jediným štítem jeho Práška. Celý svět se tomu směje, a jest možno, že se leckdo, komu je tato taktika agrárního žurnálu novinkou, i zlobí. Do normální hlavy lidské nelze bez jejího těžkého úrazu bušiti perlíkem, v žurnalistice, která má čest počítati k svým představitelům také výtečný

„Venkov“, ejhle je něco podobného možno. Vy- ložíte mu, citátem ze zákona dovodíte, že funkce výboru a předsedy zemědělské rady je úřadem čestným, že nesmí za práci v úřadu tomto ni- čeho bráti, nýbrž toliko účtovati náhradu hoto- vých výloh, a „Venkov“ s bronzovým čelem bude stále (jako dnes) opakovati: „toť odměna nepatrná za jeho skutečnou, vykonanou práci“ a bědovati, že se „K. Práškovi vyčítá pár zlatek (24.651 K za čtyři léta!) za jeho výbornou práci“ A zatím tato „výborná práce“, za kte- rou dostal neoprávněné peníze, záležela v tom, že — zelhal, řka, že si kupoval jízdní lístky ! To jsou bezmezně nízké poměry a nestydatost monumentálních rozměrů. A veřejnost jest bez- mocna vůči takovému úpadku! Toť strašné, tak strašné, že ochromí i péro, jež by tu chtělo psát satyru. Neboť Práškova strana s touto morál- kou v čele vstupuje právě do voleb, troufajíc k svému zelenému praporu s čestnými stuhami z diét svého vůdce připojiti vítězství! — z Pelhřimova, 7. března. Při obecníc volbách zvítězila dnes ve III. sboru kandidátn listina národní strany svobodomyslné. Zvoleni jsou pp.. Dr. Fara Vojtěch, Hájek Josef, Charvát Karel Kalina Antonín, Kopřiva Gust., Krása Jan, Kulík Karel, Kvitský Josef a Müller Jan. — Místodržitel hr. Coudenhove přijel Gnes rán z Vídně do Prahy.

— Ženský klub český zve svoje členstvo k hojne účasti na dnešní schůzi, jež koná se o 1/28. hod večerní v místnosti klubovní. Referují: F. Plamínková a M. Tůmová „O volebním právu žen u nás a jinde“ Reklamní tabule a štíty v Praze. Magistrát král. hlav. města Prahy vydal následující vyhlášku Na průčelí domů pražských rozmnožily se v po- slední době měrou netušenou reklamní a fi- remní tabule, které svými přílišnými rozměry, nevkusnými tvary, nápadnou barvou anebo tím, že architektonicky cenné části zakrývají, průčelí domu značně pozměňují a to nikoli na prospěch pěkného vzhledu. Stejně nepříznivý účinek způsoben byl ve mnohých případech natřením průčelí aneb domov- ních štítů, z ulice viditelných, barvami nepřimě- řenými, ba i křiklavými. Tím způsobem mění se značně zevní vzhled ulic a náměstí a může nastati jich zobyzdění. Tabule firemní a r- klamní nejsou často dostatečně upevněny, takže mo- hou se uvolniti a spadnouti. Veliká důležitost re- klamních a firemních tabulích pro obchod a průmysl jest nepopíratelná; naproti tomu nelze zůstaviti jednotlivcům, aby dle libosti bez součinnosti úřadu stavebního měnili zevní vzhled domů, ulic a ná- městí, a nelze trpěti, aby ohrožována byla veřejná bezpečnost. Dle zásadního rozhodnutí zemského vý- boru krát. českého ze dne 2. srpna 1906 č. 88009 III. dlužno přípevnění a vyvěsení tabulí reklamních, štítů a pod., má-li vliv na facadu domu a lze-li něm spatřovati změnu fagady domovní, posuzovati

dle řádu stavebního. Kdo tedy hodlá na průčelí domu umístiti v patrech tabule větších (zejména v poměru k facadě) rozměrů aneb sice menších rozměrů, avšak buď ve větším počtu aneb tak, že by spolu s tabu- lemi již dříve vyvěšenými značnou část facady zai bíraly, tabule barev nápadných, kdo by chtěl tabu- lemi zakrýti architektonicky cenné části facady (na př. hlavice portálů), aneb jiným způsobem podobným vzhled průčelí změniti, jest povinen ve smyslu §§ 25. a 24. stav. řádu, aby vyžádal si prvé k tomu povo- lení úřadu stavebního a za tím účelem předložil nákres tabulí v barvách a označil jejich rozměrya způsob upevnění. Úřad stavební jest oprávněn, uzná-li to v případech důležitých za nutné, vyžádati si foto- grafii aneb nákres celé facady a to dle potřeby i nákres podrobný (v měřítku 1: 50 — 8§ 29. a 30. stav. řádu). Kdo tabule podobné na průčelích již vy- věšeny má bez úřadního povolení, jest povinen, aby požádal za dodatečné schválení v těch případech, ve kterých úřad stavébní to uzhá za nutné. Mají-li průk čelí domu neb domovní štíty z ulice viditelné býti zcela neb z části natřeny aneb nápisem opatřeny, dlužno o tom učiniti dříve oznámení úřadu staveb- nímu dle § 26. stav. řádu. Proti těm, kdož by těchto nařízení nešetřili, bude zakročenn dle §§ 120. a 123 stav. řádu.

Velmi čašný čtenář, toužící po nejnovějších zprávách, zavítal dnes před třetí hodinou ranní do vestibulu našeho závodu. Rotačka v tu dobu ještě nezačala chrlit noviny a rovněž nebyl obsazen kiosk pro drobný prodej „Národních Listů“. Lačný čtenář marně přešlapoval, a když se nemohl dočkat, tu v domnění, že v klosku už jsou ranní noviny připra- veny, vymáčkl skleněnou tabuli. Tento časný zákaz- ník nejspíš měl nějakou větší minci a chtěl si hned vzít nazpět. Vytáhl zásuvku stolu, ale valného výtěžku neměl, poněvadž tržba každodenně odvádí se do hlav- ní pokladny. Neznámý muž provozoval při této mani- pulaci takový šramot, že kolemjdoucí policejní hlídka na něj byla upozorněna. V tom už neznámý vyrazil z domovních dveří, uháněl Marianskou ulicí do Bre- dovské a pak do Jindřišské, Policistě jej pronásledo- vali, leč marně Zloději ve sklepě. Před 5. hod. ranní vloupali se dva zloději do sklepa hostince v domě č. 843 na Smíchově, nejspíše s tím úmyslem, aby sebrali cínové pivní trubky. Domovník náhodou časněji vstal a zlo- děje zaplašil. Do sklepa vlezli oknem z ulice, a sice po provaze. — Tvrdé lůžko. Na Linhartském náměstí byl dnes o 1/44. hod. ranní na dlažbě nalezena spící 24letá Antonie Zázvorková. Zdržela se v kterési noční míst- nosti a v podnapilém stavu šla do svého bytu v Tyr- šově ulici. Na Linhartském náměstí upadla, rozbila si čelo a zůstala ležet, jakoby odpočívala v peřinách. Hlídka dala zraněnou převézt do všeobecné nemoc- nice.

— Osudná zvědavost. V koželužně firmy J. Mini- berger syn ve Volyni zaměstnaný 17letý nádenník Josef Rezek ze Starova poslán byl v pondělí na půdu tovární budovy, by ji zametl. Zdá se, že ze zvěda- vosti přiblížil se neopatrně k umístěnému tam vel- kému ventilátoru, neboť byl rychle se točící jeho lopatkou udeřen do hlavy a omráčen. Převezen do nemocnice, podlehl v ní Rezek za několik hodin své- mu zranění. — Vražedný útok na lesního proveden byl v ne- děli mezi druhou a čtvrtou hodinou ráno v Kříči u Královic. Neznámý dosud útočník vypálil z lovecké- ručnice jednu ránu oknem do ložnice lesního pana Jindřicha Hána, ve které spal se svou rodinou a dru- hou do jeho pracovny, ale nikoho nezranil. Broky roztříštily pouze 7 tabulí v oknech. Vražedný útok proveden byl patrně ze msty. — V těžkém podezření. U české společnosti pro obchod s uhlím v Praze byl v letech 1904—5 zaměst- nán p. Václav U. jako obchodní zástupce s právem inkasovati. Když dne 31. prosince 1905 ze služeb Společnosti vystoupil, obdržel nejlepší Nysvědčení. Ale brzo potom dostal U. od Společnosti vyzvání, aby zaplatil obnos 342 K 78 h, který prý inkasoval a ne- odvedl. U. nezaplatil, poněvadž si nebyl viny vědom a tak na něj podáno trestní oznámení. Podezřívaný tvrdil, že všechny obnosy Společnosti řádně odvedl, že však knihy nebyly vedeny v pořádku a tím ne- srovnalosti povstaly. U. byl obžalován ze zločinu zpronevěření a trestní soud jej uznal vinným pře- stupkem zpronevěření obnosu 44 K 50 h. Proti roz- sudku podal zástupce odsouzeného p. dr. Štumpf zmateční stížnost, které nejvyšší soud vyhověl, roz- sudek zrušil a nové projednání věci nařídil. Líčení konalo se u okresního soudu na Ovocném trhua skončilo úplným osvobozením Václava U.

—Na cestě ke kováři. V cihelně „Julisce“ v Dej- vicích zaměstnaný kočí Jan Vobora vedl koně ma- jitele cihelny p. Bedřicha Hofímanna do Bubenče ke kováři. Na dejvickém vojenském cvičišti kůň se splašil, vytrhl se kočímu a uháněl k cihelně Meil- beckově, kde spadl do prohlubně 13 metrů hluboké. Kůň poranil se tak těžce, že na místě musil býti poražen. — Záhy dopaden. V úterý přivedl četník do trest- nice krajského soudu v Olomouci do vazby muže, kterého zatkl ve Šternberku pro krádež. Muž udal, že se jmenuje Ryšáň. Četník mu uvěřil a pod tímto jménem jej přivedl k soudu. Ale sotva že se oba objevili v přijímací kanceláři, byl domnělý Ryšáň uvítán správcem trestnice jako Alois Václavík, jenž asi před týdnem v noci, jak jsme se zmínili, z olo- moucké trestnice a sice z cely ve III. patře právě před přelíčením uprchl. — Popálena kyselinou karbolovou. Na chodbě domu č. 240 na Král. Vinobradech dostaly se dnes ráno dvě ženy do hádky. Když slovní půtka trvala delší dobu, vystoupila ze svého bytu manželka zá- mečníka Johanka Wiedermannová a nabádala ženy, aby se umírnily. Že se mezi ně vmísila, zle se jí vyplatilo. Jedna z žen, Karolína Ulizová vytáhla z kapsy lahvičku s kyselinou karbolovou a vychrstla jí obsah do obličeje. Náhodou si Wiedermannová za- kryla obličej rukou a tak se zachránila před těžkým popálením. Má popálení jen na bradě a na ruce. Trestní řízení zavedeno.