Na »Národní Listye

V Praze, v pátek dne 23. února.

K císlu 53. Čislo v Praze za 2b a na venkově za 3h

ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDN

Telefonické zprávy „Nár. Listů“. K situaci. Z Vídně, 23. února. Při nejasných poměrech, jaké jsou v parlamentě na všech stranách, není divu, že dnešní posudkyo vládní deklaraci jsou po většině více para- frásí, než nějakým pozoruhodným projevem. »Vaterland« souhlasí s »Národními Listy« v tom, že celkem ukázala se v první schůzi obou sněmoven leckdes rozháranost. Ale program vlády zasluhoval by prý lep- šího osudu, než aby v ní utonul. Pochybnosti hodno jest jedno místo v úvaze »Neue Freie Presse«. Tato pokládá za hlavní moment vládního prohlá- šení ohlášku, že vláda, nechť českoněmecké konference skončí jakkoli, podá vlastní svoje předlohy. Lze prý čekati, že potom leccos, co se některá strana ostýchá positivně přiznati, po- zději strpí, bude-li jí to majoritou uloženoa že tam, kde nedosaženo dohody, dosáhne se stanoviska tolerari posse. Proto dlužno prý jen schvalovati, je-li vláda odhodlána tam, kde konference selžou, vstoupiti sama do průlomu.« »Ostdeutsche Rundschau« opakuje své ceterum censeo, že státní němčina musí býti uzákoněna a že teprve potom prý bude lze upravovat další jazykové otázky.

Obstrukce v dolnorakouském sněmu. Z Vídně, 23. února. Liberální men- šina tohoto sněmu zahájila včera večer proti novému volebnímu řádu vídeňskému obstrukci. Pověsť, že bude tato podporována demonstracemi socialistů, se nepotvrdila. Obstaral ji hlavně sám posl. Noske, ktery mluvil 34 hodiny. Schůze skončena teprve po četných intermezzech o 12. hod. ranní

Úmysl antisemitské většiny, promrskati předlohu tu za jedinou schůzi, se nepo- dařil. Nabité gallerie vmísily se několikráte do jednání. Když byla schůze skončena, provolala »Slávu« Luegrovi a »Slávu« dolnorakouskému sněmu. Příští schůze dnes dopoledne o 10. hod. Tajná kvalifikace učitelská. Z Vídně, 23. února. Z Celo vce oznamují: V Korutanech zrušena tajná kva- lifikace učitelů, která byla nařízena zem- skou školní radou okresním školním radám a městské školní radě. Voličská schůze. Z Bolzana, 23. února. Říšskému po- slanci Rohracherovi v obci Kaltern, kde sídlí bar. Dipauli, na schůzi voličské vyslovena po bouřlivých scénách a po břitké kritice jeho činnosti nedůvěra, protože vystoupil z katolické strany lidové. Pro volební opravu vídeňskou. Z Vídně, 23. února. Antisemité svo- lávají na dnes večer 24. schůzi s denním pořádkem: »Nový obecní statut a volební řád pro obecní zastupitelstvo vídeňské.« Železniční půjčka. Z Vídně. 23. února. Vyjednávánío železniční půjčce, za niž vláda včera zvláštní předlohou požádala, se zdejšími finančními skupinami počne již v době nejbližší. Zadání půjčky té nestane se najednou, nýbrž dle okamžité potřeby postupně. Myslí se, že bude zaveden typus 4proc. a že zúročení bude hraženo rostoucími příjmy. Následkem této půjčky bude pravidelný roční rozpočet investiční menší. Zákon ku podpoře průmyslu. Z Vídně, 23. února. Předseda mini- sterstva dr. Körber ohlásil včera ve svém exposé zákon ku podpoře průmyslu. O této

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

osnově se sdělují tyto podrobnosti: »Vláda bude zmocněna, novým podnikům průmyslo- vým poskytnouti osvobození od všeobecné daně výdělkové na 12 let. Stejná výhoda může býti povolena, budou-li zavedena nová odvětví průmyslová, stávajícími již podniky. V zákoně je také ustanovení, kterým berní praxe pro ústavy emisní, jež zakládají prů- myslové podniky, se zmirňuje.

Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 23. února. (C.-B.) V úvahách o včerejším vládním prohlášení soudí zdejší listy, že skýtá bohatou látku pracovní na celá leta. Je prý s to, aby parlament po- bídl k vážné práci a osvědčuje prý zdárnou činnost vlády k ozdravění poměrů. Dle »N. Fr. Presse« prý budí pro- gram vlády chuť k intensivní práci zákono- dárné a má prý slibnou budoucnost. Vy- trvalá snaha vlády o provedení díla smíru povzbudí prý parlament, aby vládu činy podporoval. »Fremdenblattu« líbí se vládou slibovaná péče o průmysl. »N. W. Tag- blatt« přeje vládnímu programu všeho zdaru — v zájmu prý národů a státu. Dle »Deutsche Ztg.« chce prý vláda vše, co slí- bila, splniti a podaří se jí to prý, bude-li parlament pracovati. »Deutsches Volks- blatt« vidí v programu správné poroz- umění pro svízelné dnešní poměry. »Reichs- wehr« praví, že program lze po každé stránce posuzovati příznivě. p Tutéž písničku hudou ostatní, officiosní i »neodvislé« listy vídeňské, vyjma »Ar- beiter Ztg.«, která v opravdovost vlád- ního programu nevěří. Osobní. Z Vídně, 23. února. (C.-B.). Ministr spravedlnosti jmenoval radu zemského soudu

FEUILLETON. Procházky po pařížském výstavišti II. Poněvadž nejlákavějším objektem světové výstavy bude Paříž sama, Paříž šumná, veselá. krásná, svými boulevardy, divadly a monumenty byla světová výstava umístěna v městě samém. Nehledala se pro světovou výstavu nová, velká rozloha za Paříží, kde by se mohla volně a ši- roce rozvinouti celá nesmírnost světové výstavy Bylo by to snad velkolepější, ale ne krásnější ani malebnější. A tak i letošní světová výstava pařížská bude státi na místech, kde byly již předešlé vý stavy, na místech ovšem valně zvětšenýcha rozšířených. »Výstava postupuje do středu města,« pra- vil francouzský žurnalista, který mne dopro- vázel na mé první návštěvě výstaviště. Přijeli jsme na náměstí Svernosti a drožk naše zastavila před lešením obrovské hlavn brány, jejíž fantastický, nádherný projekt je dí- lem mladého sympatického architekta Bineta jenž má snivou, poetickou mysl naplněnou vidi nami orientálních feerií. »Vidíte, práh výstavy překročíme již skoro v samém středu Paříže, na náměstí Svornosti,« pokračoval můj průvodce. »Zde začínají Pole Elysejská a těch bylo snad již dříve použito k výstavám ?« »Ne. Světová výstava r. 1867 omezila se na pole Marsovo. Druhá r. 1878 nespokojila se již tímto místem a zaujala protější břeh řeky, kde byl postaven palác Trocadéra a okolí jeho upraveno pro výstavu. Roku 1889 postoupila výstava hlouběji dovnitř města, zaujala již esplanadu invalidovny. Letošní výstava pak jde dále tímto směrem, anektovala též Pole Elysej

ská, jež spojena jsou s esplanadou invalidovny novým mostem Alexandra III.« A pan R. dodal se smíchem »Podle toho můžeme čekat, že příšti svě- tová výstava vnikne do zahrad Louvru a snad za několik desítiletí budou boulevardy středem výstavy ...« »Tím budou již letos. Věřte mi, že vši- chni cizinci, zejmena ti, kteří dosud neznají Pa- říž, těší se více na boulevardy nežli na výstavní »cestu pařížskou«. Pařižan pokrčil rameny: »Hm — moda — předsudek — nebo ně- jaké kouzlo v tom vězí, že celý svět se blázní po té zakřivené a dosti hrbolaté serii ulic, kde je snad trochu hluku nežli jinde a jejíž celá originálnost spočívá v tom, že tam lidi sedí na cestičkách před kavárnami a civí na ty, co chodí a jezdí kolem nich a ti zase okukují ty sedící. Věřte mi, že není nic fádnějšího nadty naše příliš pověstné a příliš vykřičené boulevardy. Mne aspoň daleko více baví zatoulat se do le- síka ve Vincennes nebo v Saint-Cloudu . . .« »Chápu vás.. . částečně . .. ah věřte mi že ve výstavě se se svými boulevardy smíříte. Bude vám, jakoby jste cestoval v cizím městě. Již teď v některých místech, jako v »Gran Café« na boulevardu des Italiens člověk slyší víc anglicky nežli francouzsky.« »Ach ano, máte pravdu. To bude velm zábavné. Ti Pařížané, kteří o výstavě neutekou na venkov nebo do Italie, budou si tu připadat jako cizinci ..« »Ale vynese jim to pěkné franky. A proto vy Pařížané máte smysl... Jak jste šťastni. Jinde staví velké monumentální budovy státy nebo panovníci. Vy si je dáte zaplatit cizinci.« »Co si všechno nemyslíte o naší prohna- nosti!. . « Ušli jsme mezi tímto hovorem kus cesty za výstavní branou a před námi nedaleko obje- vily se bílé zdi obou hotových paláců umění.

Okázal jsem na ladné budovy »Tohle bude vaše výstavní výslužka. Tyhle dva znamenité paláce, které budou patřit mezi přední monumenty vašeho města, vám zaplatí ci- zina, to vám zůstane na památku po výstavě.« »Zdá se, že vůbec do vašich příliš opti- mistických úvah nevloudí se ani stín podezření, že by byl možný nějaký deficit.« »To je tak možné, jako že vaše výstava bude nudná . . .« Více nebylo možno zalichotiti ješitnosti Pařížana, který pak s tím větší horlivostí dělal mi cicerona v městě rozvalin, které však ne- znamenají zkázu a zničení, ale zrození a tvo- ření města, vznikajícího z nepořádku rozryté půdy, z rozeklaných lešení, rozbortěných sta- venišť. Bloudili jsme dvě hodiny a nikde jsem nepoznal tak zábavné a zajímavé procházky. Měla ovšem též své překážky. Musili jsme přeskakovati přes celé barikády klád nebo přes hrozivě zející propasti a jámy, šplhati se po lešeních, udržovati rovnováhu na traversách, pod nimiž zely temné prohlubně základů, pro- pletati se směsicemi vozů, seskakovati před la- vinami rumu, řítícími se odněkud s vrcholků nanesených pahorků země vykopané, vyhýbati se ohromným karám, taženým třemi až pěti koni, zapřaženými za sebou. Rozhorlil mne tento systém, zapřahat koně v »husím pochodu«. Jak nedůstojné pro tak ušlechtilá zvířata! Viděl jsem jeden z nejúchvatnějších obrazů lidské činnosti, viděl jsem věrný, rušný, ohlu- šující shon tisíců, pracujících na velkolepém díle světové civilisace a kultury. A zdá se mi, že taková výstava, uzřená v horečce tvoření, obdivovaná v tom obrovitém napjetí energie, budující smělé dílo, je jistě zábavnějším, krás- nějším divadlem nežli výstava již hotová, urov- naná, zametená, očíslovaná a opráporečkovaná.