ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e207c4b0-7129-11dc-81d0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 222, place 58, org 19, work 7
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
17. června 1904.
4 masthead
Císlo 16
5 article
před stavbou divadla vinohradskéhio a když bychom současně pomýšleli na stavbu divadla u Prašné brány, pak bylo by to jako s pivovary. Na to nestačíme! Co učiníte pro Besedu, nečiníle jako pro spolek, nýbrž pro český živel Prahy. Proto Měšťanská beseda trvá na tom, aby u Prašné brány stála budova taková, kter by český živel důstojně representovala. (Souhlas pollesk.) Pan dr. Baštýř praví, že je přítelem a upřím- ným podporovatelem stavby obecního domu, ale proto plece vzdor pronešeným výtkám pokládá za syé právo otázali se, z jakých důvodů původně projektovany náklad 4,200.000 K zvýšil se na 7 mill. korun! Must býti přiznáno, že tehdejší kalkul nebyl dostatečný Řečník zmínil se o tom, jaké úkoly má obec praž- ská, která nemá žádných větších příjmů a poukáza k tomu, že peněžní ústavy české i německé spojily se a protestovaly proti zvýšení přirážek k dani z příjmů z podníků veřejným účtováním povinných. Jednatel Besedy p. Pitrdle sděloval, že roz- počet na stavbu byl zvýšen proto, že po doporučení umělecké komise byl projekt doplněn. — Pan dr.
doktor Baštýř Praha obecní dom
6 article
Fuhrich uvedl, že pro stavbu representačního domu mluví důvody společenské, národohospodářské, národní a politické. — Ob. starší p. Prášek odů- vodnil své prohlášení, že bude ve sboru hlasovati pro projekt stavby obecního domu. V odpovědi na řeč p. Baštýře uvedl ředile Živnostenské banky p. A. Růžička, že v příčině zvýšení ohecních přirážek šlo o jednostranné zail- žení peněžních úslavů. Pan dr. Baštýř setrval na svém původním prohlášení a opakoval, že je pro postavení reprosentačního domu, ale tím nákladem. který původně byl stanoven (4,200.000 K), neboť má na zřeteli zájem poplatníků. Pro provedení stavby representačního domu vřele se vyslovili pp. dr. Krajník a vrchní insp. Kresl (který doporučoval velkolepé provedení b- dovy, ať vyžaduje nákladu třeba 9 mill. korun.) K návrhu p L. J. Čecha shromáždění jedno myslně usnesio se na tomto projevu: »O běan stvo pražské přeje si, aby sbor obee ních staršícb rozhodl se pro stavbu důstojné represent. budovy u Prašn brány. Členstvo Měšťanské basedy zmocňuje výbor, aby podnikl veškeré kroky, aby Beseda se octla representačním domě.« Doslovem předsedajícího byla schůze před půl nocí skončena. sk er An
Fuhrich Prášek Baštýř A Růžička doktor Krajník Kresl L J Čecho Ana Ob obecní dom
7 title
Nemese zosov ásem
Nemes
8 article I všemu lidu českému!
I všemu lidu českému! Ve chvílích, kdy nepřízeň poměrů celou tíhou dolehá na všechny vrstvy našeho národa, vždy více se pociťuje nutnost pevnějšího semknutí v jednolité řady, řady organisované eíle vědomé, svorné a nadšené, jež s neochvěj ným klidem a nezadržitelnou důsledností by spravedlivou, dobrou věc dovedly až k eíli. Je zase chvile taková, a cítí-li kdo celou tihu toho tlaku, jímž má v zárodku zaduseno býti každé vzplanutí, rozvoj schopností, vzepnutl citu, jest v prvé řadě to stav střední, my češt řemeslníci a živnostníci. Ta chvíle k činům nutí nás k projevům života, sebevědomí a síly! K tomu voláme Vás, bratři, a jsme př svědčeni, že všechen lid náš český v zdárněm snažení neodepře nám své podpory. Symbolem sjednocenosti, střediskem života representantem vážnosti stavovské staniž se velký spolkový dům českého řemeslnictva. Rozvětvený, stále stoupající a nalehavě dů- ležitý život společenstevní nutí k tomu, aby myšlenka vlastního stánku nejenom se projedná vala, ale aby v čase co nejkratším i svého kenečného rozřešení se dodělala. Máť dům ten mít nejen účel representační ale i dalekosáhlý význam jako střed veškeré činnosti organisační i význam praktický pro hlavu našeho království, královskou Prahu Tisíce živnostníků pražských, soustředěných v besedách řemeslnických a společenstvech živno- stenských, postrádá vhodných, ba jen i přiměře ných místnosti k shromážděním a jednáním svým veřejným, nemá účelných místností pro své úřadovny, řemeslnictvo venkovské nemá střediska, kde by našlo styk a přátelské při jetí. Tím valně nejen trpí pospolitost a všechen vnitřní život, ale i zevnější ráz a důstojnost stavu.
královský Praha tisíc
9 article
To dávno již pocítěno v Řemeslnické besedě jako representantu pražského živnostnictva a aby myšlenka vnikla v kruhy nejširší, o to péči n se vzal její odbor pro postavení řemeslnickéh domu v Praze. V kruzích odborných snaha ta již našla ohlasu i porozumění, jež síliti a šířiti nebude nesnadno. Jde nyní o to, vzbuditi zájem cele české veřejnosti. Řemeslnictvo a živnostnictvo české, které bralo na všech národních, human- ních a vlasteneckých podnicích vždy největš účast, které součinnosti a podporou svou přivo- dilo mnohou myšlenku ke zdárnému rozřešení appelluje tentokrát na celou českou veřejnost. aby nyní ona k uskutečnění podniku tak vy soce důležitého neodepřela mu své podpory jako ono podnikům jiným nikdy neodřeklo neodřekne podpory své. Zdroje posavadních přijmů na stavbu domu řemaslnictva českého nebyly vydatné a proto ve dle jiných akcí uspořádána bude ve dnech 14. a 15. srpna v Praze na výstavišti v Královské Oboře velkelepá slavnost, při níž veřejnost naše bude míti příležitost, aby nejen stavu ře- meslnickému sympatie své projevila, ale i ku brzkému uskutečnění snahy jeho přispěla. Nebude to podnik běžného rázu, nýbrž jeden z nejdůležitějších společenských podniků našich důstojná manifestace celého stavu řemeslnického a živnostenského. Toho důkazem jest, že v čelo podniku pře vzetím protektorátu se postavila sama slavná rada král, hlav. města Prahy a že hlavní součástkou slavností srpnových jes
Praha
11 article
řemaslnictva a živnostníctva če ského pořádaný zemskou jednotou společenstev a ž slavnost pořádána jest za součinnosti veškerýel živnostenských společenstev, korporací, besec a jednot řemeslnicko-živnostenských. K těto manifestaci zveme Vás, čeští řemesl níci a živnostníci, zveme lid náš český v pevné důvěře, že naděje naše v podporu sklamána ne- bude. I okolnost, že nepatrný zlomek německého živnostnictva v Praze postavil si budovu vlastn a tisíce řemeslníků českých že toužebně čeká na rozřešení svého požadavku, musí býti každému vzpruhou k součinnosti na díle, jehož brzké pro vedení diktuje i cit a hrdost národní. Mějme vždy a při každé přiležitosti na mysl representační dům řemeslnický, pamatujme vždy a všude sbírkami na fond jeho, přispěj každý dle možnosti své, buď spolučinným a obělavým vykonáš tím záslužné dílo, sloužící ke cti a slávě živnostnictva nejen matičky Prahy, ale i celého království. Pracuj každý v kruhu svém pro dílo toto a nebude daleká doba, kdy klásti budeme zá kladní kámen k representačnímu domu řemeslni ckému. V král. hlav. městě Praze, v čerrnu 1904 Výbor pra uspořádání sjezáu řemeslnického v srpnu na výstavišti v Král. Oboře v Praze
Král Praha jednota řemeslnickýživnostenský
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Českým klerikálům nejvíce škodí ne- motornost a hrubost pražského jejich orgánu. Dokázali jsme to nejednou. Nejnověji časopia »Čech« domnívá se, že koná dobré služby své straně, hájí-li ve všem všudy budějovického biskupa dra. Řihu, jemuž právem bylo vytknuto že s biskupského stolce, na němž druhdy tak blahodárně působil šlechetný a vlastenecký Jan Val. Jirsík, nadržuje Němcům, a tím ve městě, pro náš národní boj tak důležitém, vydatně pod- poruje posici nepřátel. Pražský »Čech« ani s nepokusil o důkaz, že toto obvinění biskupa dra. Říhy není důvodné, jemu dostačí, že výtka stala se biskupovi, vysokému církevnímu hodno- stovi, a proto hned útočí nevěcně a formou ne- důstojně na tisk i samosprávné korporace, kteréž osmělily se panu biskupovi dáti na jevo, že nevede sí správně, že poškozuje zájmy národa, jehož je synem. Na tom se nic nezměnilo, když biskup dr. Říha v Písku vítán byl za nepřítom- nosti zástupců samosprávy přednosty státníeh úřadů a státních škol, kteří k tomu byli koman- dováni, ani řeč jednoho z těchto pánů, který dra. Říhu slavil jako upřímného Čecha. Fiasko utržil v Písku také klerikální orgán, jemuž du- chovenstvo správně vytýká, že je ve službách vysokého kleru a vědomě zanedbává zájmy těch, kterým sloužiti jest povinen.
Čo Jan Val Jirsík Němec Říha doktor Čecho Písek
13 article
— K vyrovnávací akci na Moravě. Smi řovací akce na Moravě, kterou se Němci stále vychloubají jako důkazem své umírněnozti smířlivosti, spí opět dokonale a zatím celou zemí vládne neobmezeně generální mandatár Němců dr. Fux, který nyní jest vůbec jediným členem zemského výboru, který pravidelně vy- konává tento úřad svůj. O neblahých poměrech těchto jednáno na debatním večeru Politického spolku prostějovského dne 14. t. m., na němž zemský poslanec dr. V. Perek podával zprávu o předloze stran úpravy jazykových poměrů př samosprávných úřadech na Moravě, o kteréžto předloze jest též ustanoven referentem pro perma- nentní výbor »vyrovnávací«. Řečník sděliv zá- sady návrhu (podaného posl. drem. Parmou dle českého návrhu Pacákova) uvedl, že návrh ten podán již r. 1897 a roku 1900 byla již dosa- žena úplná dohoda mezi Čechy a Němei ve formě kompromisní, nieméně německá většina sněmovní v plenu jej nepřijala, poněvadž prý patří do souhrnu všech otázek českoněmeckého vyrovnání. Druhý referent posl. dr. Přikryl podával pak zprávu »O změně volebního řádu na zemský sněm a jak se jí domáhati.« Poday historický vývoj otázky této, vytkl stanovisko moravské strany lidové (svobodomyslné) vyjá- dřené návrhem zvěčnělého poslance dra. Tučka. jenž žádal všeobecné a rovné právo hlasovací.
Němec doktor Fux V Perek Pacákův Přikryl Tuček Morava Parma Čechy moravský strana lidový
14 article
Na tom musí strana trvati, když by však návrh ten padl, musí podporovati eventuální návrhy. jež by se všeobecnému právu volebnímu nej- více přibližovaly. Spravedlivého řádu volebního a tím i většiny na sněmě moravském nedosá- hneme ovšem oktrojírkou, jež by za nynějších poměrů vídeňských kruhů proti nám nebyla jistě příznivou, nýbrž jedině vytrvalým bojem jak na sněmu tak i mezi lidem využitkujíce příznivých okolností a poměrů politických. K účelu tomu musí býti mezi českými stranami moravskými zjednána potřebná dohoda o zákl ad- ních bodech programu našeho tak aby referenti čeští v jednání s Němci vystupo- vali vždy jednotně jako zástupci národa a ni- koli jako zástupei stran. Referáty obou poslanců
Němec
15 article
byly schváleny. Co se postupu dalšího týče, vytkl posl. dr. Perek jako nejlepší důkaz ne- upřimnosti německé, že permanentní výbor k projednání důležitých předloh národ- nostních už na podzim roku loňského byl zvolen, dne 25. ledna 1904 byl sice svolán, ale jen k formální schůzi a od té doby vůbe o něm není slechu, ačkoliv Němci i šlechta dobře vědí z prohlášení řečníka samotného, že některé referáty české jsou hotové, ba že ně- které otázky — jako jazyková otázka při úřa- dech samosprávných — jsou dohodou obou stran rozřešeny. Vždyť německá majorita před- lohu posléz uvedenou ani nepřikázala nějakému subkomitétu, jako předlohy jiné, nýbrž přímo referentu (dru. Perkovi samému a dru. Groszovi jako korreferentu). Kdyby u majority bylo jen trochu dobré vůle, mohlo se už leccos provésti, ale Němci nechtějí na Moravě rozhodnouti ani věci jasné, dohodnuté, tím pak méně budou ochotni učiniti tak u věcech sporných. A přece je program permanentnímu výboru přikázaný tak dalekosáhlý, že dle nynějšího protahování nebude se moci nic provésti. V debatě o věci
doktor Perek Němec Perk Grosz Morava
16 article
této se rozvinuvší akcenfováno nejen, aby zá- stupei čeští v permanentním výboru postupovali jednotně, nýbrž aby také vždy zachovala se úplná solidarita s Čechy z království. K návrhu předsedy spolku, kom. rady J. Špačka, pak při- jata jednohlasně resoluce, jíž vytýká se majorite německé, že vinou její permanentní výbor mo- ravský vůbec ku práci není povolán a že se tak maří provedení předloh nesporných, oběma národům prospěšných; spolu usneseno, aby byl posl. dr. Stránský jako předseda nejsilnějšího klubu českého na sněmě zemském požádán, by co nejdříve svolal všechny české členy perma- nentního výboru za tím účelem, aby provedena byla konečná redakce návrhů českých pro per- manentní výbor; neboť jen takto může se účinně nalehati na Němce, aby opětně ukázali v plném světle pravou svoji ochotu k smírnému upra- vení národnostních poměrů na Moravé, jak to ostatně už dokázali ve smutně známých smiřo- vačkách. — Postup Němců ukazuje, že mez smířlivými Němci na sněmě moravském a ob- strukčníky německými v Praze není žádného rozdilu, leda jen v »methoděe,
doktor Stránský Němec Čechy Praha
17 article
— Přepych ve školství. Přepych je věc ošemetná. — Mluvívá se o přepychu v šatstvu, o přepychu v nábytku, o přepychu v jídlea pití, o přepychu v celém způsobu života, mluví- vávalo se za časů „pánů Franců“ do- konce i o přepychu ve vzdělávání se, když se tak nějaký poddaný milostivé vrchnosti opovážil jen vysloviti přání, že by synka na studie dal. — Po zrušení poddanství se již tolik o „pře- pychu ve studiích“ nemluvívalo. — Ale staré mody se vracejí. — Od r. 1898 se již mluví „o školství přepychovém“ zase. Kdysi roku 1896 nebo 1897 totiž nařízeno bylo aby se pro několik německých a poněmčených dětí zřídila na Král. Vinohradech škola měšťan- ská, ač mají mnohé ty děti do pražských mě- šťanských škol třeba blíž než by měly do školy vinohradské, ale slavné úřady vypočítaly, že mají žadatolé na školu tu právo a proto se škola „obratem otevříti musila“. V Duch- ecvě čeští dělníci téměř 10 roků usilovali o zří- zení měšťanských škol. K vůli Král. Vinohradům byla tato česká měšťanská škola také povolena a otevřena násilím po půlročním odboji obce.
Franc Král
18 article
Král. Vinohrady i Duchcov u ministerstva pro- padly a rekurovaly proto ke správnímu soudu. U této instance bylo o škole vinohradské jednáno dříve a jistě již se zřetelem na obdobný případ v Duchcově a tu proneseno bylo slovo: „š koly měšťanské jsou školy z přepychu“. pročež je obce zřizovati nemusí. Správní soud přisvědčil tomute názoru i zavřeny tedy mě- šťanka německá na Král. Vinohradech a česká v Duchcově. Obce měly — po starosti. — Jinak bylo s rodiči. — Na Král. Vinohradech školu změnili si na soukromou a vymohli si dokonce zemskou subvenci. Duchcovští chudáci, nema- jíce prostředků, žádali v červenci roku 1897 o veřejnou školu měšťanskou znovu. — Téhož dne žádali také čeští rodičové v Bruchu a v Mostě o zřízení českých veřejných škol měšťanských. V úterý dne 7. t. m. rozhodla — jak jsme již oznámili — zemská školní rada o žádosti duch- covských Čechů zcela stručně: „Nepovolu- jeme měšťanské školy, protože jsou to školy z přepychu.“ K tomuío rozhodnutí potřebovali rok. Snad za další rok rozhodnou podobně o žádosti z Bruchu a zase za rok o žádosti z Mostu. — V Duchecvě zřídili si také spolek „Palacký“, jehož účelem jest zři- zování a vydržování vyšších českých škol všeho druhu. Většina členstva náleží stavu dělnickému. dnes hmotně velice zbědovanému, následkem čehož hmotné prostředky ku provedení úkolu tak významného a pro veliké české menšiny na Duchcovsku nesmírně důležitého, scházejí se měrou tak skrovnou, že by při dosavadním každoročním přírostku svého jmění spolek
Král Bruch Čecho Palacká Duchcov Vinohrady Most Duchcovsko
19 article
„Palacký“ musil čekati celá desetiletí, než by došlo k uskutečnění citelné potřeby české men- šiny ducheovské — ke zřízení měšťanské školy pro dívky a chlapce. I žádá se tímto slušně celá česká veřejnost, by v zpomínala na důle- žitý úkol „Palackého“ a hmotnou podporou snah jeho přispěla ke zbudování českých škol měšťan- ských v Duchcově, jimiž sta a sta našich dítek bude zachráněno od germanisace. Dle stanov „Palackého“ stává se členem 1. zaklá- dajícím, kdo zaplatí jednou pro vždy aspoř 200 K buď najednou, buď ve dvou ročních lhů- tách; 2. činným, kdo plati ročně 12 K přispěvku spolkového; 3. přispílajícím, kdo platí ročně 2 K 40 h spolkového příspěvku. Připomínáme. že zahájena bude akce, směřující k tomu, aby Praha, Smíchov a Karlin, kde vydržovány jsou německé školy „z přepychu“, vůči nejnovějšímu rozhodnutí zemské školní rady-zaujaly své stano- visko. — Klub národní strany svobodomyslné Pracovní komise školská pojednala podrobně ve schůzi dne 15. t. m. za předsed- nictví prof. dra. K. Veselíka o proveden četných otázek pražského školství. Uvažováno také zevrubně o ankctě, která raditi se bude o nutných reformách českého školství střed- ního. Debaty zúčastnili se zejmena prof. dr. J. Metelka, ředitel B. Čihař, Prokop Grégr e Jindřich Kretší. — Užší pra- covní komitét národohospodár- ský, který se sešel za předsednictví p. inž. L. Bondýho, připravuje důležité předměty ve svém oboru rázu nejen všeobeeného, ale i praktického.
Palacká Palacký Karlin profesor doktor K Veselík J Metelka Čihař Prokop Grégr Jindřich Kretý Ing Duchcov Praha Smíchov
20 article
— Bedřich Peška mrtev. Ve středu dne 15. t. m. v 8 hodin večer zesnul starý bojovník. Odešel za svými druhy: Janem Nerudou, drem Jul. Grégrem, drem. Trojanem, Em. Tonerem Maškem, V. Náprstkem a j., s nimiž byl přátel stvím spojen. Jsou tu ještě prof. dr. Frič, W W. Tomek, J. L. Lukes — kteří bývali s Peš kou v práci národní. Narodil se v Ústí n. Orl. dne 25. října r. 1820. Studoval v Litomyšli v Brně (pod Klácelem). V Praze studoval práva. načež vstoupil k magistrátu pražskému, kdei r. 1864 jmenován radou. Stál vždy v předních řadách při našem obrozování všude, kde bylo třeba. Od r. 1873 žil v Ústí n. Orl., v Bran- dýse, v Chocni a poslední léta v Praze na od- počinku. Již r. 1842 uveřejnil své prvotiny pod pseudonymem B. P. Oustecký, v zábavných časopisech. R. 1859 přispěl některými básněm do almanachu »Kytice«. Samostatně vydal »Slova přátelství a lásky« (Praha, 1849), » Gra- tulant« (1859). S J. Jahnem: »Naše mohyly. památka výtečníkům českoslov. národa« (1861) »Od jara do jara« (1864), »Letorůstky« (1871) Písně, hry a básně pro opatrovny a školy (Kar lín, 1871, II. vyd. 1894), »Červená karkulkae (1872), »Okoli pražské v písních« pro mládež (1873), »Rodina Raimoudova« (1875), » Staro městský rychtář« (1876), »Šestero pověstí šu- mavských« (1876), »Dvůr císaře Sigmundae (1877), »Maličtí přátelé zvířat« (1877). Velice mnoho přispíval říznými politickými básněmi po dlouhá léta do »Humor. Listů«. Rovněž v »Práv- níku« najdeme jeho práce. Dlouhý čas byí hlavním pracovníkem Maškovy »Budečské za- hrady«. Dále psával do »Květů« i »Světozora«.
Pešek Neruda Jula Grégr Trojan em Mašek V Náprstek profesor doktor Frič W Tomek Lukes Peš Klácel P Oustecký J Jahn Letorůstka Raimoudův Maškův Ústí Orlický Litomyšl Brno Praha Bran Choceň Kara lín
21 article
Vedle povídek historických původních, překládal také pilně operní a operettní texty. S jeho jménem setkáváme se na divadelních ohlášeních. na př. uvádíme: »Bianka a Giuseppe«, »Dia- manty koruny«, »Ernani«, »Veselé ženy wind- sorské«, »Giroflé-Giroflá«, »Náměsíčnice«, »Pan vévoda« a j. v. Na jeho slova, prostonárodním tonem se nesoucí, rádi skládali písně: Bend (kromě četných jiných na př. chorál »Svoj k svému«), Kaván, Malát, Procházka a j. Mnohé se ujaly tak, že znárodněly. Z Lafontaina pře ložil 14 bajek (illustr. Doreovy, 1873). ze pobyťu v Brandýse n. Orl. seznav místo, kde nejraději Komenský sedával, přičinil se, že tam postaven důstojný pomník. V uznání zásluho toto město byl zde Peška jmenován čestným měšťanem. Nové generaci nebyl Peška znám, ale staří a nyní již počtem vzácní přátele jeho vzpomínají na bodrého veselého literáta. Ne- dávno napsal právě prof. Heyduk ve »Zvonu« srdečnou vzpomínku na večírky u Pešky. — Budiž čest jeho památce! — Pohřeb koná se v Praze zejtra v sobotu dne 18. t. m. o 4. ho- dině odpol. z ústřední síně na Olšanech. — Osobní. President c. k. soudu zemského pan JUDr. August Pally nastoupí dne 18. června svoji dovolenou a odevzdá správu c. k. soudu zemského vicepresidentovi panu Ladislavu Málkovi šlechtici z Werthenfelsu.
Bianka Giuseppe Zeus Ernani Kaván Malát Procházka Doreův Komenský Pešek Heyduk JUDr Palla Málek Brandýs Orlický Praha Olšany GiroflGiroflý Bend
22 article
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Bábov ze Zlonic a pan František Püchl, účetní důchodu kníž. Karla Kinského v Rosicích slaví sňatek dne 23. června v kostele zlonickém. — Pan Meta Bauer, pošt. oficiál a choť jeho Šlávka rozená Janďourkova, oddáni byli dne 16. června ve farním chrámu v Lomnici nad Pop. — Úmrti. Dne 14. t. m. zesnul ve stáří 51 let srdeční chorobou p. MUdr. Karel Juliš, obvodnía železniční lékař v Červeném Kostelci. Během dvaceti roků, po které zesnulý v Kostelci působil, získal si po celém kraji pověsť dobrého, neunavného lékaře, jenž věnoval se pouze svému namáhavému povo- lání. Zejmena v oční praxi byl nemocnými i z sousedního Německa vyhledáván a vyhlášen. Kraj náchodský ztrácí v něm dobrého lékaře, jehož po- věsť ještě dlouho mezi lidem ve vděčné vzpomince setrvá. — Z české university Karlo-Ferdinanidovy v Pr- ze. Na fakultě filosofické byl ve včerejší schůzi professorského sboru za děkana na studijní rok 1904-5 zvolen p. prol. dr. Frant. Pastrnek. Za volitele pro volbu rektora české university zvoleni pp. prof. dr. Brauner, prof. Drtina, prof. Krejčí a prof. Němec — Diamantová svatba. Vzácné jubileum 60letého manželství oslavovati budou dne 18. t. m. v kroužku svých přátel a známých pan Josef Horák, šafál v. v na velkostatku ve Zlonicích, se svou manželkou Josefou Herákovou roz. Kořánovou. Pan Jsef Horák narodil se dne 4. června 1821 ve Zlo- nicích, vstoupil do služeb knížete Kinského r. 1835. a byl u něho do r. 1882 při hospodářství činným.
Bábov Püchl Kinský Bauer Janďourkův Pop Úmrt MUdr Juliš Ferdinanidův doktor František Pastrnek profesor Brauner Drtina Krejčí Němec Horák Herákův Kořánův Jsef Zlonice Rosice Lomnice Kostelec Německo český univerzita Karla pr
23 article
— Pohleb pí. Louisy Celakovské, vdovy po professoru české university, koná se v sobotu dne 18. června o 10. hod. dopolední z ústřední kaple na hřbitovech olšanských do rodinné hrobky. Povozy pro smuteční hosty budou v den pohřbu o půl 10. hod dopol, u musea. — Pohřeb Karla Šimanovského, Nestora českéh herectva. Na posvátné pole olšanských hřbitovů včera v odpoledních hodinách přibyl nový člen. Tělesná schránka herce Šimanovského byla uložena do lůna země otčiny, již oblíbený herec tak miloval. Četní druhové doprovodili jej k tomuto poslednímu odpo- činku a věnovali mu vřelou vzpomínku. Také obecen- stvo pražské vzdalo poctu ostatkům zesnulého. Shro- máždilo se ve značném počtu ve všech ulicích praž- ských, jimiž se pohřební průvod ubíral a se zarose- nými zraky pohlíželo na černou kovovou rakev ve zlatém pohřebním voze, v níž odpočíval Nestor če- ského herectva Karel Šimanovský. Rakev ta spočívala v kostele sv. Salvatora u hlavního oltáře na vysokém katafalku, uprostřed svěží zeleně exotických květin, v průčelí s baldachýnem a ozářeném několika řadami planoucích voskovic. Před katafalkem bylo položeno mnoho drahocenných věnců se stuhami barev ná- rodních i slovanskou trikolorou. Přečetné bylo množ- ství smutečních hostů, kteří zůčastnili se pohřebních obřadů, jež vykonal za assistence duchovnícb dr.
Louisa Celakovský Šimanovský Olšanský český univerzita ský herectvo svatý . Salvator
24 article
Klauda. Při obřadech sbor pěvců Národního divadla zapěl smuteční písně. Mezi smutečními hosty byli ze- jmena: za Společnost Národního divadla pp. arch. Šimáček, řed. Schmoranz, doc. dr. Kose, dr. L. Klum- par, dramaturg Jar. Kvapil, sekretář dr. Šafařovic v za- stoupení intendanta dra. Herolda, kontrolor Novolný dále členové opery a činohry Národního divadla, obou smíchovských divadel, divadla „Uranie“ v Holešo- vicích, a sice pp. Šmaha, Viktorin, Mošna, ze Steins- bergů, Havelský, Bucek, režisér Krössing, ppí. Lau- dová, Klánová-Panznerova, Hübnerová, pp. Kafka, Inne- man, ředitel Seifert, Trnka, Janovský, Šípek, Kubík J. Ryšavý, pí. Hyšavá, Kubík ml., Jiřikovský, Charvát.
Klauda Šimáček Schmoranz docent doktor Kos Kvapil Šafařovic Herold Šmaha Viktorin Mošna Bucek Krössing Klánová Panznerův Hübnerová Kafka Seifert Trnka Janovský Šípek J Ryšavá Hyšavá Kubík Jiřikovský Charvát Kly Holešo Steins Lau Inn národní divadlo
25 article
Kovář, Fochl, Spurný, kapelník Anger, bývalý teno- rista Lukes, dále v zastoupení presidia městské rady náměstek p. Seifert, poslanci pp. Anýž a Březnovský sl. Slavinských, býv. režisér Chvalovský, spisovatele Arbes, Herites, Mašek a Šimáček, za Družstvo Ná- rodního divadla p. Šubert, za Ústřední Matici česko- slovanského ochotnictva pp. Kettner a Neudörfel, za „Divadlo“ tajemník p. Kafka, dále pí. Slukovová, na- kladatel Šváb, dr. Zuna, doc. dr. Heveroch, div. místr Procházka, Stropnický, K. Švagrovský, ředitel Zemské banky dr. Mattuš, sochař Heidelberg, pokladník For- man, K. B. Mádl, řed. Hübner, dr. Porges, Ruttner, celý výbor Ústřední jednoty českého herectva a j. v Po ukončení pohřebních obřadů byla rakev s těles- mými ostatky zesnulého Šimanovského snesena s ka- tafalku do zlatého pohřebního vozu, jejž rada měst- ská propůjčila a kolem něhož tvořili pohyblivý špalír officianti Rissova pohřebního ústavu. Průvod po- hřební zahájen byl věncovým vozem a ubíral se po
Kovář Fochl Spurná Anger Lukes Seifert Anýž Březnovská Slavinský Chvalovská Arbes Herites Mašek Šimáček Kettner Neudörfel Kafka Slukovová doktor Zuna docent Heveroch Procházka Stropnický Mattuš fórumman Mádl Hübner Porges Ruttner Rissův Heidelberg zemský banka
26 article
Františkově nábřeží k Národnímu divadlu, jehož elek- trické obloukové svítilny byly ozáfeny. Naproti dl- vadlu pohřební vůz na chvíli stanul, načež kondukt ubíral se dále Ferdinandovou třídou na Václavské náměstí a u musea byla rakev znovu vykropena. Jízdní dráha po celé této cestě byla vroubena četným obe- censtvem, které vzdávalo poctu tělesným ostatkům zesnulého Nestora českého herectva. — Po 5. hod odpol. dospěl průvod na olšanské hřbitovy. Nedaleko hrobu Slukovova připraven byl trvalý odpočinek Ši- manovskému. Než byla rakev spuštěna do lůna země, zapěl sbor pěvců Národního divadla smuteční písně. načež za hlubokého pohnutí předseda Ústřední jednoty českého herectva pan Šmaha tuto vřelou vzpomínku proslovil památce zesnulého: „Ideál umělce z do červánků českého umění, ideál několika hereckých generací, idežl vzorného kollegy odešel na věčnost.
Ferdinandová Slukovův Šmaha Václavský náměstí Olšanský národní divadlo národní divadlo smuteční píseň Františkův nábřeží
27 article
S obdivuhodnou silou a svěžestí kráčel Karel Šima- novský s duchem času a byl ozdobou českému dra- matickému umění a českému divadlu déle než půl století. Za veškeré české herectvo skláním hluboce šíji před velkým Tvým uměním, drahý Karle, před velikou prací, kterou jsi vykonal na prospěch českého dra- matického umění a prosím tu jasnou bílou hlavu Tvoji, aby přijala poslední pozdrav ode všech, kdož Tě znali, Tobě se obdivovali a Tebe milovali...“ Za všeobecného pohnutí, při němž přemnohým oči se zarosily, byla rakev spuštěna do chladně země. Dámy pokryly rakev kyticemi. — Věnce a nádherně palmové kytice věnovali k rakvi zesnulého: správa Národního divadla, Družstvo Národního divadla, ředi- telstvo a členstvo smíchovských divadel, rodina Ši- mandlova, manželé Hübnerovi, rodina Šimkova, sou- rozenci Vocelkovi, solisté opery Národního divadla. činohra Národního divadla, Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII., Ústřední jednota českého herectva v Pra- ze, pí. Sklenářová-Malá, rodina Švagrovského aJ Šimandla. — Dojemně působilo, že dávný druh zesnu- lého F. F. Šamberk, nemoha dostaviti se na pohřeb, dal se odvézt do Šindelářovy kavárny na Ferdinandově třídě a oknem sledoval průvod pohřební svého přítele... — Výbor Ústřední jednoty českého herectva obdržel mnoho soustrastných projevů; tak zejmena od městské rady pražské, Bohuslava hrab. z Kolovrat, správy Národního divadla a Otty Bondyho, který místo věnce věnoval obnos 20 K účelům jednoty. — Z Jem- nice. (Zvl. tel.) Za Šimanovským, za naším vzorem a miláčkem, poslední s bohem! Choděra.
Šima Karel Hübner Šimkův Vocelka F F Šamberk Bohuslav hrabat Kolovrat Ott Bondy Choděra Praha Ferdinandov třída národní divadlo smíchovský divadlo lidový divadlo
28 article
— O dopoledním vyučování na školách slředních uspořádal Ústřední spolek českých professorů dne 14. t. m. v Měšťanské besedě pražské zajímavý ve- čírek debatní, jenž se těšil hojné účasti. Po zahajovací řeči starosty řed. Starého promluvil o zkušenostech nabylých v Praze s vyučováním pouze dopoledním prof. K. Berta, jenž poukázal na to, že jednoduchá frekvence je zavedena málem na všech gymnasiích pražských a předměstských a na některých reálkách. ale měrou různou, někde úplná, jinde jen částečná. Zhušenosti nabyté za rok neb půl roku nemohou býti ovšem směrodatnými, ale pokud řečníku bylo možno zjistiti, jsou věsměs přiznivými. Jak rodiče o věci soudí, vysvitlo z odpovědí jejich na příslušný dotazník ied. Starým prečtených. Až na některé v- jímky, v nichž vyslovena obava; že pět Eodln učovacích po sobě pro děli 11—14leté je snad p trochu mnoho, anebo že při jednoduché frekvenci veliké políže v rodině s obědem, po případě i s din samými doma, vesměs rodiče vítatí nové zařizení 1- baty se účastnili prof. dr. Durdík, doc. dr. Groh. v
profesor doktor Durdík docent Groh Praha
29 article
Placek a Stýblo, řed. Šafránek, vládní rada Čen řed. Bílý, prof. Sommer, Hulík atd. Prvý vpšío povděk nad svoláním schůze té, přeje jedncd frekvenci z příčin zdravotních, aby duch i tělo s lily, a vzhledem k nabytým výsledkům příziv doufá, že se jednoduchá frekvence zavede i jn Dr. Groh a prof. Placek poukázali vhodně n že posavadní rozměry učiva v klass. filologi pli i nebude lze zachovati a že je nesnadno umístiti ví hodiny latiny (8) v I. třídě gymnasijní na dopcleča Proti tomu, aby žáci měli 2 hodiny latiny za j dopoledne, naprosto se vyslovuje prof. Somnu jenž poukazuje i na obtíž. dopoledního vyučcváni fysiku (optiku) tam, kde budova má teprve o ledne slunce. Jak mají zařízeno vypučování pňi jela duché frekvenci na reálném gymnasiu, vděční slechli přítomní od ředitele ústavu toho p. Šallir ka. Tam také věc se dobře osvědčuje. Zavedení zatím jen v některých třídách. Vládní rada řed. v průmyslové školy Ed. Černý táže se, jak se žáci v poslední hodině vyučovací od 12 do 1.n jsou-li již unaveni příliš, a dále, jak se osvědčují přestávky mezi hodinami letos ministerstvem a dené Na to odpovídají přeňevším řed.Šafráníl řed. Starý, prol. Stýblo a j., že nepozcnr přlišné únavy v posledních hodinách, naopal. jsou žáci docela svěží, k čemuž přispívají asi přestávky. Ovšem učitelé musejí pracovati pronikn methodičtěji a s promyšleným výběrem učiva, a žěky upoutali a látku nařízenou vyčerpali. P
Placek Stýblo profesor Sommer Hulík doktor Groh Šafráníl Šafránka
30 article
Placek a dr. Groh však uvádějí, že v klass filologii není dovolena látku přistřihovati. Řed. Bil uvádí, že by bylo bývalo záhodno, opatřiti si s hlivé zprávy o výsledcích vyučování pouze dopea ního od kollegů z Vídně, kde se tak učí už el desetiletí a kde jednoduchá frekvence vlastně vu začátek. Řečník neslyšel tam chváliti si poslední l diny vyučování; proto také tam dán. podnět kn spiriím větším. Ty ovšem při zvýšené péči o ne nost tělesnou a vhodný rozvrh předmětů moha osvěžiti mysl mládeže a udržeti u ní lepší čila Jednoduchou frekvenci úplně provésti na reákii českých, kde jsou při všech třídách pobočky, s b je o jeden jazyk (němčinu) více než na německju reálkách, provésti nelze. Nesměstná se na př. všedlua rýsování na dopoledne při jedné jen rýsovně, a bn slení jen s ujmou rozvrhu předmětů a při dvou b slírnách. Tu bude třeba někdy vyučovati odpoledn Na odpoledne nutno přeložiti také všechny voh předměty, což mnohého odradí od návštěvy jejickl přece by zpěv a těsnopis měly spíše býli ještě hoj navštěvovány. Také jest obava při nynějším smln dopy, aby volný čas nebyl od žáků obrácen naj stování sportu ještě náruživěji nežli se to již di Tu ovšem musí rodiče moudře zakročovati. Zai vějších dob volný čas byl zužitkován na další seke vzdělávání. Přes tyto obavy však zasluhuje jed duchá frekvence býti podporována, poněvadž přisje bohdá k odstranění tak zv. přetížení mládeže, k le šímu zdraví jejímu a u mnohých žáků k daššim sebevzdělání, k učení se cizím jazykům a p. Zvl prospěšným následkem bude i nezbytná reduka učiva. Bylo by záhodno dáti podnět k tomu, as učebnice byly revidovány a ministerstvo svolalo ketu k tomu účelu, která by měla za úkol nyně učebnice prohlédnouti a vše zbytečné tam seškri
Placek doktor Groh Bil Vídeň
31 article
Při nynějších učebnicích úkol ten připadá učileli zkušený učitel si tu najde pravou míru. Ale co učitel nový, přicházející teprve z university, jemu i ta školní kniha zdá se obsahovati ještě mál. toh co on pokládá za důležité? Učebnice má obsahoraí minimum látky, vše to, co skutečně jest nezbyt z každé nauky věděti, aby se to mohlo náležilě zpm: covati i při větším počtu žáků. Že při nynějším zkní- cení hodin nelze zpracovati tolik látky, jako dřío řed. Bílý ukazuje na češtině. Ta při 3 hodinách t- denních je zkrácena skoro o 40 hodin do roka. Cos tu probíralo dříve článků a básní! A v cizích jazycit co cviku a mluvení za 40—50 hodin učitel provešl
32 article
Řečník doporučuje také, aby, kde jsou v městě dee střední školy, na obou bylo stejné zařízení a upo- zorůuje na nesnáze vznikající v rodině a u slzave vatelů, kdyby pro jednoho žáka musil býti oběl o 1/41, u druhého o 1/42. Také padá na váhu, psll frekvence v takovém městě jest zavedena v úřadech. zdali jednoduchá či dvojitá. Respiria mohou skulečne býti prospěšna, když se při nich chodí ze lříd, tyte se zatím větrají atd.; velkého respiria někde použival i ke hrám na dvoře, zpěváci zazpívají tu i tam z cvičený sbor a p. Prol. Hulík připomíná, že nestejni docházení žáků k obědu mohlo by ublížiti i rodinnémi životu. Někde je celá rodina pohromadě tolikop ol ědě, tam otec může pohovořiti s dítkami, napene nouti je atd. Je proto, aby vůbec odpolední vyučování ze zdravotních důvodů se počínalo až c 3. hodině. — Tak se všech stránek objasněn rub i líc jednoducls frekvence, při čemž zůmyslu nedotčeno se vlivu jejho na učitele. Posléz po pěkném shrnutí výsledků celeh: rokování věcně a zajímavě vedeného se strany sl- rosty řed. Starého, jenž uvedl i percentuální výsled prospěchu (v I. tř. je prospěch horší, v II. tř. lep než jiná léta), usneseno jednomyslně, aby na všeck ústavech v závěrné poradě byly uvedeny letošní vý- sledky jednoduché frekvence a podle místních pernlní za zavedení její na zkoušku (aspoň částečně) bih žádáno.
Prol Hulík dea střední škola
33 article
— Husovy slavnosti. Komise pro oslavu Mis Jana Husa na Menším městě pražském pe řádá 6. července oslavu Husovu v tělocvičně Sckol Menšího města pražského pod Nebozízkem za účasi Sokola M. M. P. a jiných spolků malostranskýcht hradčanských. Pořad slavnosti: I. Proslov. II. Sbe „Národu“ zapěje „Lumír“. III. Slavnostní řeč daktora p. K. St. Sokola. IV. ukončení slavnosti: Stu „Kdo jste boží bojovníci“ zapěje „Lumír“. Schtn komise koná se 17. června t. r. o 8. hod. večenní v Sckolovně malostranské. — Tělocvičná jen nota Sokol v Rakovníku pořádá také lels dne 10. července za pomoci korporací, spolků a jedno tlivých důvěrníků z okresu rakovnického, křivoki ského, čisteckého a kralovického k uctění pamálly ujálení Mistra Jana Husa pouť na památný Krakovut u Červeného Zámku, na kterém před odchodem b sněmu kostnickému v době od 15. července do října 1414 lidu kázal. Na pouti této scházejí se be i ze vzdálených končin kraje v takovém počtu,k tu bývá shromážděno 3500—5000 lidí všech polit ckých vyznání. K letošní šésté pouti odjíždí se z ll kovníka vlakem v 1 hodinu odpoledne, návrát do l kovníka v 9.17 hod. večer. Odjezd z Petrovic-Zavid směrem ke Kralovicům o 7.01 hod. večer. Ve 3 ho odpoledne promluví o M. J. Husovi br. dr. Ant. S botka, starosta Sokola ve Zbraslavi. Potom prohláš hradu. Z nádraží Petrovice—Zavidov na sřícenley Krakovce jest hodina cesty Obecní zastupitolstvo v Nuslích konalo vésn odpoledne první schůzi za předsednictví starosty pen
Husův Jan Sokol Hus M J Hus doktor Antonín Rakovník Petrovice Kralovice Zbraslav nádraží Petrovice Zavidov Krakovec Nusle Sckol Sokol slavnost : I . proslov
34 article
Veselika. Po sdělení zpráv městské rady a po sckvá lení návrhu, aby od paní Koppové byla zakoupen polovina její domu, přikročeno k volbám a sice: a revisory obecních účtů za r. 1903 zvoleni pp. Novotný Ševčík a Ullík, za dohlížitele nad správným odvádě- ním poplatků z nápojů pp. Škudlan, Kaliba a Valle, do předsednictva dobrovolného sboru hasičů pp. Vích Boháček a Pech, do výboru pokračovací školy prů myslové pan Brepta ml. — Stížnost pana Frant. Jirs do výměru, aby zaplatil parcelační poplatek 1050 za povolení změny parcelace po dlouhé debaté za mítnuta. Schválen návrh na povolení změny dron p rcel pozemkových v ulici Libušině na tři parcels s podmínkou, že bude zaplacen parcelační poplali 2459 K. Po delší debatě schválen návrh, aby obet doplnila svých 100 členských podílů v záložně nusel- ské z 1000 K na 2500 K ve smyslu změněných sta nov. Na to přednesl ředitel městských úřadů pae Kurka stručný návrh, aby vyhostění byli z obce An Kovaříková z Berouna, Josef Němec z Hněvkov a Václav Koutek z Jakobína, poněvadž byli zadržen pro potulování a obtěžování veřejnosti. Po přečten onoho návrhu projevil pan Žentl: »Jen ven s nin z obce!« Výkřik tento vzbudil v zasedací síní ne malé pohnutí. Pan Škudlan vytkl, že návrh podaný jest příliš stručný a vyhostění jest velmi důležit- tak že zastupitelstvo má právo důkladně se o toa informovati. Pan Žentl: Vaší povinností je, staral se o to, aby takoví proletáři byli vzdáleni z obeel Taková holota musí pryč a je to příliš svoboda- myslně, podporovati takovou luzu a zastávati se jíi (Pohnutí.) Po sdělení pana starosty, že městská rad
Kopp Ševčík Škudlan Kalibos Valle Vích Boháček Pech Brepta František Libušin Kovaříková Josef Němec Koutek Žentl Beroun Hněvkov výbor pokračovací škola