2
masthead
Románová příloha
3
masthead
„Národních Listů“ k číslu 47. ze dne 17. února 1900.
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Příjemné klientky. Z Paříže se oznamuje
Velmi dramatická scéna odehrála se těchto dnů
v jednom domě na Pařížském nábřeží v Rouenu
Tam bydlela od nedávna vdova Caronova se svou
dospělou dcerou. Obě převzaly před několika měsíci
obchod, jehož majitel pan X. odebral se na odpo-
činek. K nemalé své mrzutosti shledaly nové ma-
jitelky obchodu, že nevydělávají tolik, jak očekávaly
Těchto dnů požádala paní Caronová svého před-
chůdce, aby ji navštívil. Domnívaje se, že si přeje
od něho nějaké vysvětlení ve příčině dodavatelů,
odebral se pan X. ke vdově Caronové. Byl uveden
do jídelny v prvním patře, ale jedva vešel, zamkla
slečna Caronova dvéře a stáhla klíč, zatím co matka
se vyzývavě proti němu postavila a zasypala jej na-
dávkami. Žádala na něm, aby ihned kupní smlouvu
odvolal. Když to odepřel, vrhly se obě ženy na něho
jako furie. Matka, jež byla malé postavy, vrhla se
mu na hrdlo a dcera, širokoplecí, skoro šest stop
vysoká, chopila se ho od zadu a rvala mu límec
svrchníku tak prudce, až jej utrhla. Pan X. dostav
se takto do tísně, nechtěl z vrozené dvornosti ke
»slabému« pohlaví užíti svých sil, nikoliv nepatrných.
Caronův
Caronová
Caron
Paříž
Rouen
5
article
Pokusil se tudíž vyjednávati s rozzuřenými ženami,
ale nemohl se dostat k slovu. Obrovská dcera rvala
jej stále ze zadu a paní máteř z předu. Límečeka
nákrčník býly mu již utrhly a ječivým hlasem na
něho volaly, že dříve neopustí světnici, dokud ne-
podepíše listinu, že smlouvu odvolává. Konečně vy-
hrožovala mu matka revolverem, ale dcera zakro-
čila, řkouc, že již dostal dost. Když mu nechtěly
dvěře odemknout, vyrazil je, utekl se k sousedovi,u
něhož uvedl svoji rozedranou toilettu poněkud do
pořádku a udal pak věc na policii. Obě »rázné ženy«
byly ihned zatčeny
6
article
= Šermující Angličanky. Nejoblíbenějším
sportem urozených Angličanek jest nyní šerm. Pří-
čina, proč tento sport počíná vytlačovati jiné hry,
jako golf, criquet a tennis, spočívá méně v tom, že
jest považován za zdravější, jako v tom, že anglické
dámy při šermu cítí se úplně rovny mužským. Velké
tělesné síly jest zde méně třeba, jako bystrosti oka
a obratnosti ruky. V tom ohledu však tvrdí dámy,
že se mužským aspoň vyrovnají. Jako championka
šermířka v Anglii označuje se miss Toupee-Lowthe-
rova, jež se vycvičila v Brusselu a může se měřit
s nejobratnějším šermířem. Sermovala několikráte
před princem Walesským, jehož dcera jest nadšenou
ctitelkou fleuretu. Také vévodkyně Walesská a mnohé
jiné dámy anglické šlechty cvičí se v šermu. V po-
slední době zabývají se též herečky horlivě cvičením
v šermu. Většina z nich cvičí se dvě až tři hodiny
týdně v šermu. Tanečnice Daly a Gaiety Theatru
cvičí se dvakráte týdně v šermu a slavná »Guildhall-
School of Music« angažovala cvičitele šermu, jenž
nastávající zpěvačky vyučuje tomuto umění. Nedávno
proveden v divadle Gaiety v kuse »The Gaiety Girl«
souboj mezi dvěma dámami tak přesně dle pravidel,
že všichni znalci nepokrytě dali na jevo svůj obdiv.
= Nedůtklivý policajt. Těchto dnů konal
strážník Pierre C. službu na avenue de Clichy v Pa-
říži, když shluk lidu vzbudil jeho pozornost. Při-
stoupiv, spatřil pána elegantně oděného v hádce
s obchodníkem se starožitnostmi. Chodec byl vrazil
do výkladce před krámem a rozbil jakous hliněnou
Angličanka
Walesský
Walesská
Pierre
Clichy
Anglie
Brusel
Tanečnice Dal
Gaieta Theatr
Guildhall
Gaieta
ToupeeLowthe
School of music
the Gaieta girl
7
article
nádobu. Majitel krámu žádal na něm náhradu. Poli-
cajt dal za právo obchodníkovi. Pán nechtěl se pod-
robiti tomuto libovolnému rozhodnutí, protestovala
vyslovil pochybnost, má-li policajt k tomu právo.
»Mějte úctu před mou uniformou,« pravil policajt
výhrůžně. — »A dejte mi pokoj,« odpověděl pán,
»vy způsobujete toliko zmatek.« — »Mlčte!« — » Ne,
nebudu mlčet!« — »Zatýkám vás!« — Pán byl na-
nejvýš rozčilen; výhrůžka policajta připravila jej o
všecku rozvahu. Byl by snad odpověděl nadávkou,
jež by jej byla přivedla před trestní soud, když se
na štěstí vzpamatoval a zvolal: »Teď toho mám
dost, vy geometře!« — »Geometře!« opakoval poli-
cajt rozčilen, »geometře! Abyste věděl, pane, že ne-
jsem geometrem; v celé naší rodině není geometra
a zatýkám vás pro tuto urážku zástupce veřejné
moci.« — Pán odveden na strážnici a odtud k poli-
cejnímu komisaři panu Gillesovi. Můžete si předsta-
vit, jakou veselost vyvolala u komisaře zpráva poli-
cajtova. Přece však předvolal delinkventa i jeho ža-
lobce. — »Ano, pane komisaři, tento člověk mne
Gilles
Geometra
8
article
urazil, nazval mne geometrem.« — Komisař jen
s největším namaháním zachoval vážnost, tázal se
důstojně a přísně pána: »Jest pravda, že jste tohoto
strážníka nazval geometrem?« — Nebohý obžalo-
vaný vida rozhorlení policajtovo a chladnou důstoj-
nost komisarovu, tázal se, sní-li, či zdali tito lidé
pozbyli rozumu. Přiznal se, že nazval policajta geo-
metrem. — »Aj, hleďme, cožpak nemám práva na-
zvati někoho geometrem? Právě proto, že jsem se
nechtěl dopustit přestupku zákona, nahradil jsem na-
dávku, jež mi přišla na jazyk, nevinným slovem
geometře.« — »Jste svoboden,« prohlásil komisař a
promluvil pak několik slov útěchy k policajtovi. Byl
by mohl citovati Aristotela, jenž praví, »že bůh jest
geometrem od věčnosti«. Nazvati policajta geometrem,
znamená tudíž přirovnávati jej skorem k bohu.
Aj
Aristoteles
9
article
= Blizzard ve státě New Yorku, Z Lyonsu,
N. Y. V městě a v okolí řádil 27. ledna blizzard.
který se přihnal od severozápadu, a zároveň panoval
citelný mráz. Vyšokými závějemi byla doprava na
dráze značně stížena. — Též v Genevé, N. Y., bu-
rácela sněhová bouře. Ulice byly následkem zimy
úplně pusté.
= Sudič. Z Říma se oznamuje: V Neapoli ze-
mřel otec obou autorů veseloher, Čamilla a Gianina
Antona Traversiových. Pán tento, několikanásobny
millionář, byl jedním z největších podivínů italských.
Vyžádal si pohřeb co nejskrovnější a zakázal, aby
smrt jeho byla oznámena. Jsa neúnavným sudičem,
opustil svoje rodiště Milán, poněvadž prohrál proces
o daň proti obci. Od té doby nesměl mu nikdo ani
připomenout jmeno tohoto města. Také v Neapoli
měl neustálé procesy, tak že počet jeho právních pří
dostoupil ohromné výše. Aby Miláňany pozlobil, dal
zamknouti svoji loži v divadle della Scala, když ně-
mecký císař Vilém I. r. 1873 navštívil Milán. A když
městská rada dala ke slavnostnímu představení loži
násilím odemknout a umístila v ní několik německých
důstojníků, podal žalobu. Když kdysi vyhrál pochybný
hakýs proces, dal zvěčnit rozsudek na mramorové
desce ve svém venkovském sídle v Desiu. Mezi pro-
cesy jeho vzbudil svého času značnou pozornost též
»proces o roštěnku«. Přišel kdysi do jakés restaurace
a objednal porci roštěnky. Na neštěstí byla sice ro-
štěnka na jídelním lístku, ale v kuchyni ji neměli.
Protestoval a dovozoval, že co je na jídelním lístku,
Anton Traversiový
Miláňan
New York
Lyons
Řím
Neapol
Milán
Desio
Blizzard
N . Y
divadlo della Scala
10
article
musí být i v kuchyni. Pak se odebral k notáři a
v přítomnosti dvou svědků dal napsat protokol, že
nedostal roštěnku a žaloval a vyhrál ve třetí stolici.
Restauratér odsouzen k náhradě 1 liry 20 centesimů,
což byla cena porce roštěnky. Bezpochyby že zavdá
i závěť podivínova podnět ku procesu, neboť odkázal
oběma svým synům toliko povinný podíl.
Zemřelí v Praze.
Dne 13. února 1900: Ulman Karel, syn krej-
čího, 15 dní, 471—I. Fieweberova Anna, dcera sluhy,
21/2 roku, 2—V. Routova Rosalie, služka, 44 roky,
365—I. Dvořák Jan, sazeč, 38 roků, 66—II. Boháček
Jan, syn obuvníka, 3 měsíce, 507—II. Pyšná Vlasti-
mila, dcera drožkáře, 1 rok, 1792—II. Brtnická Jo-
sefa, manželka úřadníka, 30 roků, 24.25—III. —
Ve všeobecné nemocnici: Žežulka Josef,
68 roků. Rott Karel, zřízenec dráhy, 44 roky. Pá-
vova Karolina, dělnice, 27 roků. Ryšák Antonín, če-
ledín, 27 roků. Krejza Václav, sazeč, 19 roků. —
U milosrdných sester: Henichová Josefa,
manželka krejčího, 64 roky. — U milosrdných
bratří: Hamous Karel, obchodní praktikant, 17
roků. Miňovský Tomáš, 83 roky.
Ulman
Karel
Anna
V Routův
I Dvořák
Jan
Boháček
Jo
Josef
Rott
Antonín
Krejza
Miňovský
Praha
Rosalia
Henichová Josef
Hamous Karel
11
title
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
12
article
Národní divadlo.
Národní divadlo.
144. hra v předpl.
4. čtvrtka.
Dnes v sobotu 17. února.
národní divadlo
13
article
Po páté.
řeti zvonění-
Veselohra o 3 jednáních. Napsal Václav Štech. Vy-
pravil vrchní režisér p. J. Seifert.
Po prvním jednání delší přestávka.
Začátek o 7. hodině.
Konec o 1/210. hod.
Výhodné léčení rheumatismu, dny, ischiasu,
nervosnosti, nespavosti, nemocí míchy, záduchy, sla-
bosti srdeční, tučnatosti, nechutenství i jiných nemocí
ve vodoléčebném ústavu
Štech
J Seifert
15
article
Nabídky přijímá správa velkostatku ve
Věži u Německého Brodu.
Nabídky přijímá správa velkostatku ve
Věži u Německého Brodu.
ZZdlrma
každému pánovi i dámě zašle cenník a pojednán
pravých, bezpečných, zaručeně neškodných
francouzských specialit
droguerie Jos. Rottenborna v Praze, Štěpánská
ulice číslo 648—II.
Novinka pro dámy, 1 krabice zl. 2.—.
— 188. —
německý Brod
Praha
štěpánský
16
article
jsem vše brala lehce, po všecek čas, když náš ubohý Jan
zápasil se šelmami v Ephesu. Ale já se na něho také
hněvám a kdyby byl trpělivě čekal, než učinil tak vážný
krok, aby vyslechl mé důvody. — Avšak to nic nevadí.
Kavka se nenazývá nábožným ptákem proto, že krákává
na zvonici a Jan Storm nestane se mnichem proto, žese
zavřel do cely. Dobrou noc.«
Jan
Kavka
Storm
17
article
Dům, do něhož se Glory utekla v oné mlze, byl
malý, špinavý tabáčnický krámek, vedoucí de úzké uličky,
jež se táhla od Holbornu do Lineoln's Inn Fieldu. Náležel
oné ženě, jež přejímala děti a s níž se setkala u Polly
Love a vzpomínka na adresu, již jí tehdy vstrčila, byla
jejím jediným útočištěm onoho dne zdrcujícího sklamání
a oné noci, plné nebezpečí. Manžel paní Jupové, sklepník
ve West Endském klubu, byl prostý, bezmoený tvor, mi-
loval velice svou ženu, byl ji silně podváděn a neměl ani
zdání o temnějších stránkách její obchodních operací. Je-
jich dcera, již doma říkali »Booboo«, mlčelivé dítě se ši-
balskýma očima a tvářemi jak z těsta, byla vedena k tomu,
aby pomáhala v krámě a vytáčela se před školním i-
spektorem.
Když přišla Glory druhého dne dolů, do zadního,
špinavého, těsného pokoje, rozhlížela se kolem jako někdo,
jenž něco očekával, co nevidí, načež paní Jupová, jež
právě snídala se svým mužem, pozvedla svá malá mžou-
rající očka a pravila:
»Teď již vím, co hledá: miminko.«
vog mě dovtá
»Kde jest?« děla Glory.
sPryč, drahousku.« bla a olela sa
a 9dg
Glor
Jupa
Jupová
Lineoln ' s Inn Field
West Endský klub
Glor
18
article
jsem to a tázala se někoho na cestu k holbornskému
omnibusu, když do mne strčil strážník a řekl: »Hybaj
odtud, tady se žádná z vás neopozďuje!«
Byla bych se zalkla, avšak vzpomněla jsem si na
eosi, co jsem viděla na témž místě večer, na své prvé
vycházce, vykradla jsem se přes ulici a utíkala jsem, ne-
dbajíc proklinání a srážek. Avšak onen »někdo«, necht
byl kdokoliv, šel za mnou a posadil mne do pravého om-
nibusu a tak jsem konečně zde. Trvalo to dvě smrtelné
hodiny a po tom začarovaném očistci jest tento dům jako
blažený ráj, obydlený anděly milosrdenství a dobroty, jak
má ráj býti
Ona hodná samaritánka byla velmi vlídná a připra-
vila mí ve mžiku čaj a zabila tučné tele v podobě hrnce
s jahodovou zavařeninou. Jmenuje se paní Jupová a její
muž je něčím v klubu a má jen jedno dítě, jedenáctileté,
s nímž já budu spáti a tak zde jsem nyní se slečnou
Slybootou v naší malé ložnici, citíc se bezpečnou a zdra-
vou a vládkyní všeho, co přehlédnu.
Dobrou noc — moji milí! Za půl hodiny již projdu
v divém pochodu příhodami dnešního dne, zpřevrácenými
křížem křážem dle způsobů snu. Avšak běda mně ! Béda
mně. Kdyby to byla pravda kdybych neměla domova
a přátěl a peněz jako že mám tři »zlaté« libry v tobolce
a prozřetelnost v osobě paní Jupové, na niž bych se
opřela! Až se stanu slavnou ženou a obrátím na sebe oči
všehomíru, budu laskavou k ubohým dívkám, jéž nemají,
kde zakotviti v Londýně. Jan Storm měl pravdu; tento
velký, slavný, skvělý, rozkošný Londýn bývá k nim někdy
velmi ukrutny. Volá je, láká je, usmívá se na ně, tak že
myslí, že je asi mnoho radosti v plápolu tolika světela
přepychu a lásky v tolika paláčích a potom —
Křestan.
— 185 —
Jupová
Slyboota
Béda
Jupa
Storm
Londýn