ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e15ae330-6602-11dc-9292-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: place 45, person 144, org 8, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNI UISTY
3 masthead
13. března 1901.
4 masthead
Číslo 72
5 article
vlastnostech. Stát, který má dostatek řádných, nepo třebuje mimořádných vojáků, aby docílil úspěchu Čím hromadnější budou vojny, tím důležitější bude hodnota každého vojáka. Dvouletá branecká služba byla zavedena n zkoušku v Německu jen u pěchoty. Vojenský appará se tím značně rozmnožil a zdražil. Ministr přechází k přednešeným stížnostem. Ně kterým odpomohl a činí prý vůbec, co je možného a srovná se s intencemi vrchního pána vojenského Avšak mnoho, co bylo uvedeno, nesrovnává prý s se skutečnými poměry. Zmíňuje se o četnících, před volaných k soudu za zvědky a ne ve služebních zá ležitostech V těchto dbá, aby se zachovala a pěsto vala »služební řeč«. Armádní apparál pracuje lépe než každý jiný. Kde zneužilo se zbraně, tam byli vinníci potrestáni žalářem a propuštění z četnictva O vojenských soubojích nebude mluvit. Slibuje že zjedná odpomoc, kde stalo se něco neslašného.
Německo
6 article
Pokud týká se ministrova poměru k sociáln demokracii, praví, že již loni prohlásil, že armád není protivnicí širokých vrstev obyvatelstva, dělni ctva a těch kdo je zastupují, neboť vojsko doplňuje se většinou z těchto živlů. Vojsko přeje dělnictvu t nejlepší, něboť mu jde o to, aby destalo duševně tělesně i mravně statné vojs ky, již budou chránit to, co je a plnili svou povinnost Veřejná kontrola neškodí a vojsko nemů sej co báti, ale neškodilo by víc opatrnosti při pojedna vání o příslušných věcech. Mluvilo se zde o nepřátelských posádkách a mi nistr dostal prý zprávy, jak se dělaly vojsku nesnáze a příkoří. Byl by rád, aby byla dobrá vůle mezi voj- skem a občanstvem a domnívá se, bude li ochota k vojsku, toto bude ochotno k občanstvu. Připoušt oprávněné přání, by se pěstovalo národní vědomí také u vojště, avšak příklady, jež se tu uváděly, jsou z dějin a tu poznamenává, že tehdá neby lo boje mezi těmi, z nichž vojáci pocházejí. Ministr by si přál, by se ony časy resp. poměry vrátily. Kdyby se vojsko vychovávalo k národním bojům, vypadalo by to na bojištích smutně a měli byste úplné právo brance odepříti.
7 article
Vojsko musí býti hradem proti národním bouřím a výstřelkům národního boje, jaký vidí se v občan ském životě a potřebuje jen pevné, spravedlivé ruky k svému spořádání. Vojsko je prý příkladem, jak lze použiti dobrých vlastností všech stejně váženýcl národností k ochraně společných zájmů. Pokud týká se stížností na armádní správu, mi- pistr vymlouvá se, že patří na jinou adresu a pře jiné forum, avšak kda možná, prostředkuje. Kon trolní otázku může rozhodovat jen sám ministr vo- jenství. O vojenské taxe oznámil již ve výboru, že při- slušná předloha jest již hotova a zavádí vzestupnot taxu. O té věci však třeba ještě dohody s Uhrami Podobně má se věc také se zákonem o pevnostních obvodech. Připouští, že náhrada za připřeže nen dostatečna a v jiných zemích ji zvýšili. Pomýšlí s povoliti místo zemských příplatků stejnoměrný a vhodný státní příplatek. Řečník omlouval dále císařské nařízení o bra neckém kontingentu. Příslušně předlohy byly prý v čas podány, ale nebyly vyřízeny. O zmaření to hoto vyřízení nepřičjňováno se tehdejším rozpuště ním říšské rady. Protože věc byla nutna, vydáno před zákonně ustanovenou lhůtou čísařské nařízení (Posl. Iro. 8. 14. br. z. připisuje však parlamentn projednání.) Ministr rozebíral potom formální stránku věci snažil se ospravedlniti vše, co stalo se. Potom pojednával svým známým způsobem soubojích, nepřidávaje ničeho nového, co by nebylo známo z dřívějších vývodů, leda snad to, žese dříve souboje tajily a nyní se o nich píše v novi- nách a dělá se s nimi mnoho hluku. Resoluce neprospějí, zde rozhodnou skutky, větší — ochrana cti.
Posl Uhry výstřelek národní boj Kon
8 article
Pojednávaje o námořnictvu, dovozoval, že sou visí úzce se zájmy přímořských krajův a porouče brannou moc přízní poslanců i lidu. Posl. Ploj praví, že obyvatelstvo při všem svém vlastenectví musí přednéstí svá přání. Pojed nává o smutném stavu zemědělstva, lituje, že vo jenské úřady nedbají, aby splnily některé požadavky rolníků. Potom pojednával o úlevách vojenské služby v zájmu zemědělství. (Pochvala a potlesk.) Posl. Garapich navrhl konec debaty, coh bylo přijato a hlavními řečníky zvoleni poslanci dr Kramář (proti) a Tollinger (pro předlohu). Posl. dr. Kramúř: Obraz rozpravy o povo- lení rekrutů opětuje se s pravidelností co rok. Každý rok zástupcové národů vznášejí tady důvodné ža- loby a vyslovují oprávněné tužby, každý rok po- vstává p. ministr zeměbrany a mluví blahovolněo těchto stescích a tužbách, avšak ničeho se nemění Stížnostem se nevyhovuje, opakují se v příští debatě zase a tak jdou věci dále. (Souhlas v pravo.) Po této stránce byl jsem, když jsem četí dnešní ranní listy, upokojen a myslím, že též národové rakouští budou moci dnes klidně spáti, neboť stal se pravý zázrak. V zeleném Styrsku totiž vyrosti liby květ v úkrytu tíše a skromně, divotvorný květ, který vše napraví, co dosud vojenskou správou bylo po kaženo. Jest to volba p. posl. Mallika do dele gací. (Hlučná veselost.) Tento pán nám včera slíbil, že bude-li zvoler do delegací, že zase bude dobře, a že posvítí mini strovi vojenství, jak mu ještě neposvítil nikdo. Mob tedy jenom prositi pp. kollegy ze Štyrska, by pan. Mallika jistě do delegací vyslali.
Posl Tollinger doktor Kramúř Štyrsko doktor Kramář
9 article
Myslím, že za tuto moji prosbu nebude se na mne horšiti, že jsem prošel při volbě generálního řečníka. O rekrutech pojednati chci se stanoviska politi- ckého. Není také ani jinak možno, jelikož povolen rekrutů jest nejdůležitějším právem parlamentním dlužno povolení rekrutů na tom učiniti závislým jakou jest politická situace státu. Posl. Šchreiter: V otázce szde«? Poslanec dr. Kramář: O tom zde nepro- mluvím. Věc ta podle mého mínění nebyla správně vyřízena. Máme však důležitější věci a staly se nám také věci horší, než jest jednání vojenské správy v této otázce. Oplimism officiosních listů o dělnosti parlamentu nemohu sdíleti. Věřím, že parlament jistou měrou jest dělným, jest dělným totiž, pokud se týká povo- lování rekrutů, povolování investicí, poplatků z pře- vodu, zrušení mýt a jiných podobných věcí. Krom rekrutů jsou to však samé hrozinky pro voliče, nejsou to věci, které by dokazovaly dělnost sně- movny. Věříte, pánové, že sněmovna se stanoviska stát ních potřeb bude dělnou? Zdali naše strana propusti první čtení některých předloh, na tom dělnost sně movny nezávisí. Činí-li pánové s druhé strany sně- movnu nedělnou, pak se jim vyhovuje; činí li se nedělnou námi, pak se říká, že jsme vinni my, Poslanec Schreiter: Opak jest pravda. Vy Čechové jste vždy zde hýčkáni. Poslanec Kramář: Snad nám neříkáte, že k vůli nám snad byla dokonce jazyková nařízenl zrušena ? (Pochvala v pravo.) Poslanec Iro: Jazyková nařízení byla násilím a nikoli zákonem. (Souhlas u Všeněmců, odpo v pravo.) Poslanec dr. Kramář: Jsem přesvědčen, že poslanec Iro mluví podle svého přesvědčení a teprv nyní chápu, jak to bylo možno, že němečtí sedláci na ulici po vydání jazykových nařízení si povídali: »Ted nesmíme u soudů miuvit německy.« Ale teď po tom. co jsem slyšel, se docela nic nedivím.
Posl doktor Kramář Schreiter Čecho Šchreiter
10 article
Posl. Iro: Češti úřadníci docela nedbají toho že jazyková nařízení byla zrušena. Dnes máme če- skou byrokracii. (Odpor na lavicích českých.) Posl. dr. Kramář: Zrušení jazykových naří- zení musí býti českými soudci respektováno, k tomu jsou nuceni. (Souhlas na lavicích českých.) Jinak vždycky přijdou páni z druhé strany s denunciacem a najdou vždy ministra spravedlnosti, který jest ochoten těmto denunciacím vyhověli a českým úřad- níkům vyhrožuje se největšími tresty. (Hlučná po- chvala a potlesk v pravo.) Posl. Iro: Přes tyto tresty jednají češií účad níci dle bývalých nařízení. (Nepokoj.) Posl. dr. Kramář: To by bylo velmi dobře. neboť pak by jednali dle zákona. Připomínám adresní debatu v panské sněmovně a řeč předsedy společného nejvyššího účetního dvoru který se známou otevřeností přiložil prsty na ránu a nemluvil, jak se to zde dělá, o dělnosti a pilnosti, nýbrž o řešení největšího probiemu — rakousko- uherského vyrovnání. To že jest příležitost při které se dokáže, zda-li je sněmovna dělnou čili nic. Jest ještě celá řada císařských nařízení, vy daných na základě § 14., která nebyla ještě parla mentně vyřízena, na př. rakousko uherské vyrovnání daň cukerní Posl. Iro: To udělal Kaizlí Posl. dr. Kramář: Já jsem toto nařízení ne podepsal a není to tedy mou věcí. Od vyřízení těchto nařízení závisí náš celý rozpočet. Nemohli bychom mluviti o rozpočtu, kdybychom nevětili, zda-li podíl obu států na zisku rakousko uherské banky zůstane takový, jak byl určen v těchto nařízeních. To jsou věci, které jednou musí býti vyřízeny, a tn musí sněmovna ukázati, zda-li je práce schopnaa k práci ochotna. (Souhlas na lavicích českých.
Posl doktor Kramář
11 article
Pokud já mohu přehlédnouti poměry, je většina této sněmovny rozhodně proli těmto nařízením. Měl jste zde většinu, která byla ochotna přinésti největší oběti na své popularitě, ale tato majorita musila n váš diktát býti rozbita. Nyní nechť stát poblíží zdali se dá nalézti náhrada. Bylo vždycky mým pře svědčením a vyslovuji je otevřeně, že vyrovnání s Uhrami není jinak možno, než jestliže uzavřen bude smí nezi Čechy a Němci na základech spra vedlivých. To jest jediný předpoklad spravedlivéh vyrovnání s Uhrami. Teprve když bude uzavřen mír mezi Čechy Němci, budeme dosti silni, abychom uzavřeli s Uhry vyrovnání stejně vyhovující zemím obou polovin řiše Posl. Sehreiter: Klofáč a Fresl přece nám hined nabídli ruku k sijníru.
Čecho Němec Posl Klofáč Fresl Uhry
12 article
Posl. dr. Kravář: S pp. Kloláčem a Freslem si to musíto vyjednati sami, ti spílají nám zrovna tak jako vám. Jest ostalně jasno, že nejradikálnějš živlové nikdy smír neuzavrou. Nejradikálnější živly jsou rády populárními a uzavříti mír jest nepopu- lárním, poněvadž se musí učiniti ústupky. Radiká- lové na obou stranách si nepospíší uzavříti mír dnes však jsou umírněnější horší než radikálové snaží se radikály v radikalismu předstihnouti. Mají-l voličové volbu mezi umírněnými a p. Wolfem, při rozeně si pomyslí: budu voliti Wolfa, o kterém vím že jest pravověrným radikálem. Nedospějí-li umí něné strany k přesvědčení, že mají oprávněnosí k existenci, jenom když uzavrou mír a když ziskají obyvatelstvo k positivní práci pro společné blaho. není mír možný. Proto se domnívám, že chance míru v Čechách jou velmi špatně. Páni radikálové, representující většinu Němeů v Čechách, nechtějí s námi míro. Poslanec dr. Eisenkolb (něm. rad.): Chceme co je německým, aby zachováno bylo německým jiného nic. Vy však chcete slovaniti. (Hlučný odpo- na lavicích českých.) Poslanec Formánek: S Němci v Čechác musí býti velmi zle, obávají li se, že budou po slovanění.
Posl doktor Kravář Kloláč Fresl Wolf Eisenkolb Formánek Němec Čechy
13 article
Poslanec dr. Eisenkolb: Vždyť jsou úřady v německém území obsazovány Čechy. (Vřava a hlul ve sněmovně.) Poslanec dr. Kramář: Kdyby tomu tak bylo pak to praví p. dr. Eisenkolb, že Němci nechtěji ní jiného, než zůstati Němci a co jest českého, aby zn stalo českým, podepíší to oběma rukama. My nech ceme také nic jiného. Poslanec dr. Brzorád: My nechcéme nikoho poslovauiti. Poslanec dr. Eisenkolb: Ale státní moc chce nás naprosto a úplně poslovanili. Vy cheete miti Rakousko ultramontánně slovanským. Vás potřehuje Poslanec dr. Kramář: Státní moc jest vůč vám vždy až příliš skromnou. Nebojí se nikoho na světě kromě Všeněmců. Pochyluji, odkud by vzala kuráž vás poslovanil Poslanec dr. Eisenkolb: My se nedáme po slovaniti. Ale dobrou vůli vláda k tomu má, po něvadž posílá ceské úřadníky do německého území Poslanec dr. Kramář: Tuto dobrou vůji vled nikdy neměla. Dostáváme každý den listy od českých úřadníků, v nichž nás tito prosí, abychom u ministn spravedinosti zakročili, aby nebyli přesazováni d německého území, poněvadž tam nemají žádný život nýbrž peklo. Český úřadník jest tam na trestn stanici, nedostane ničeho k jidlu, nedostane ničeho k pilí a nenalezne ani bytu. (Velká vřava ve sně- movně.) Jest pozoruhodným, že v německém jazykověm území nikomu nemá býti dovoleno, aby státní občané české národnosti založili si nepolitický spolek. (Sou hlas na lavicích českých.) Posl. Steiu: Co by se nám tak stalo, kdyby chom to chtěli učiniti v Čáslavi?
doktor Eisenkolb Čecho Kramář Němec Brzorád Posl Rakousko Čáslav
14 article
Posl. Březnovský: Pane Steine, můžete byt upokojen, že co je tam německým, jest to jenom žid Posl. dr. Kramář: Při jednání o císařských nařízeních, vydaných na základě § 14., a zvláště o zřizení antonomních tarifů celních se ukáže, zdal sněmovna jest schopna positivní práce. My nejsme po této stránce optimisty a máme k tomu podstatn důvody. Dnes bylo by nemyslitelno, zříditi v tét sněmovně majoritu, ve které by nebyli páni z levice Kdyby zde byla zbndována majorita, chtějící převzíti všechna břemena, jež žádá stát, přišli a řekli byste »To jest casns obstrukce«. (Pochvala v pravo.) Máme vůbec zvláštní parlament, a jest dobře že tento parlament byl zřízen ve Vídni, ve městě bláznovských večerů. Máme parlament, ve kterém naprosto falešným volebním řádem jest znemožněno. aby se většina obyvatelstva projevila. Tento par- lament sám pronesl poprvé zásadu, že menšina vládne nad většinou. (Souhlas na lavicích českých.
Posl Stein doktor Kramář Vídeň
15 article
Posl. A. Hannich (něm. radikál): Policie Posl. dr. Kramář: Konečně jste na to přišli (Veselost.) Já jsem se již obával, že nikdo již nezvol nic o policii. (Opětná veselost na lavicích českých. Posl. Ntein: Vždycky a vždycky vám musí byt řečeno, že jste zločinec a že jste sem přivedl policii. al Posl. dr. Kramář: Po tom, co se stalo nyn v anglickém parlamentě, myslil jsem, že budete již opatrnějšími. Poslanec Iro: Tam to má jednací řád, ná se však nikoli. Poslanec dr. Kramář: Anglický parlamen nemá policii v jednacím řádé. Proč byli nrští poslane vynesení ze sněmovny ? Protože nechtěli hlasovati Poslanec Mallik: Protože mluvili jinak, než státním jazykem. Poslanec dr. Kramář: Nechci opakovati, ja kých titulatur dostalo se presidentu Davidu Abraha mowiczovi a mně. Žádný slovník ve světě neobsa- huje takových nadávek. Famatujete se, jak byl před sedovi vyrván z rukou zvonec a házeno bylo po něm kalamáři? (Souhlas na lavicích českých.) Poslanec Mallik: Kdo bázel kalamáři na č ském sněmu?
Posl A Hannich doktor Kramář Mallik Abrah policie Posl
16 article
Poslanec Brzorád: Nikdo. (Vřava a hluk. Pamatujete-li se na to, musite uznati, že jsme byl dlouho trpělivými. Poslanec Iro: To neviňátko, ten anděl ne vinný. (Hlučná veselost.) Poslanec Kramtř : Majorita v. léto sněmovně není možna, jestliže při ni nebudou záčastněni pá nové z druhé strany, poněvadž by jinak vypukla ob strukce. Avšak majoritu zbudovati je věc velice těžká tak preponderantní jako vy jste se stali a tal plna nároků je zřídka kde jiná strana. (Hlučný souhlas u Čechův. Odpor na levici. Vřava.) Vy nejste s to, abyste zbudovali majoritu, po- něvadž je pří tom nezbytno, aby se vzájemným názorům a státu učinily ústupky. Posl. Iro: Kdybyste vy nebyli bývali zakou pení jazykovými nařizeními, nebyli byste áli do ma jority. (Souhlas na jedné, odpor na druhé straně.) Posl. dr. Kramář: Konstatují, že js m my majoritu nezbudov ali Poslanec Alois Hannich: Také, brabě Ba deni ne? Posl. dr. Kramář: Ani hr. Badeni ne (Křik na levici.) Pessimistický názor, který mám o situci, byl polvrzen debatou v panské sně movně. Pozoruhodno je však, jak si tam předsta- vují na levici uzdravení poměrů. Kníže A u er- sperg nevěděl nic jiného, co by žekl, než li že ja zyková olázka se nedá parlamentně rozřešiti, že tedy musí býti rozřešena energickým a bezuhledným roz bodnutím vlády, (Hlučné Slyšte l Slyste 4 u poslanco českých.) Nepochopujeme, jak si kníže Auerspere provedení toho představuje. Nedosti toho, že v á m byla obětována autorita konuny, státp majority a parlamentarismu, musi Řím.
Brzorád Kramtř Čechův Posl doktor Kramář Hannich Kníže Řím
17 article
by kvůli vám ještě oktroyován být státní jazyk. To je recept »umírněného« pán z levice panské sněmovny. (Hlučná pochvala u Čechů křik na levici.) To je tragickým momentam v děj nách této poloviny říše, že se vždycky odstrkujíti, kteří chtějí oprav dov ě upřímně Rakousko. (Hlučná pochvala a po tlesk v pravo; křik v levo.) Vždycky se tu jde za chimerami a mysli se, že povolností budou nejradikálnější živlové získání. V tom však je klam, poněvadž váš progran je příliš jasný, tak že povoliti nemůže me Program je to, co je překážkou, o tom v š a neměli jsme mluviti toliko my, nýbr takě ti, kteří řídí osudy státu. (Hlučný po tlesk a pochvala u Čechů.) Posl. Iro: Zde státní jazyk, tam státní právo Posl. dr. Kramář: O sťátním jazyku nebud již déle mluvili. Trvale nedalo by se takov ponížení většiny národů rakouskýc udržeti, ničeho by se tím nedosáhilo nežnových nekonečných bojů. (Hlučný po tlesk a pochvala u Čechů, odpor a vřava na levici.
Čecho Posl doktor Kramář Trval Rakousko panská sněmovna
18 article
Nepokoje v Rakousku jsou kalnou vodou, ve které v chcete loviti. (Hlučný seuhlas u Čechů, odpor na leviei. Parlamentně chcete odděliti Halič a Dalmacii chcete celní unii s Německem, státoprávní vtělen spolku s Německem. To je linecký program. Celn unie s Německem však znamená — podle nezhěnitelného zákčna — převahu silrější h v hospodářství vůbec, i neznamená nic jiného než absolutní převahu hospodářsky silnějšího, tedy Německa nad Rakou skem, znamená to, cestou míru zjednán německé nadvlády v hospodářskémý ži votě od Hamburku až po Terst. (Hlučná po- chvala a potlesk na lavicích českých.) A to jes naprostý rozvrat evropské rovnováhy (Hlučný potlesk a pochvala u Čechů, vřava na levic. Špolečenská smlouva s Německem není ještě vtělen a je vámi dnes vyhlašována za věc německého srdce Již dnes však vidéti následky nepříslušnosti, s jakou se tento spolek vykládá Proti spolku rakousko německému nemáme ni- čeho, pokud jest účelem jeho mfr.
Čecho Rakousko Halič Dalmacie Německo Hamburk Terst
19 article
Posl. Iro: V delegaclch jste spolek ten nazv obelraným klavírem. Posl. dr. Kramář: Ano, protože původní pří činy, pro které dento spolek byl založen, vymizeli vývojem dějin světových. Původně byl tento spolei založen proti Rusku, avšak v tomto trojspolku m Rakousko toliko úkol napodobovati vše, co dělá Ně mecko. (Souhlas u Čechů.) V zahraniční politice rozhoduje, co dělá Něme cko. Nikdo se neptá, co učiní Rakousko, protuže se ví napřed, že Rakousko udělá toj co udělá Německo (Souhlas na lavicích českých.) Rozdělte jen státoprávně ten spolek a Rakousk klesne na úroveň Bavorska a Saska Posl. A. Hamich iněm. radikál): Což paks těmto zemím vede špatně? (Odpor u Čechů. Hlasy Jsou samostatné.) Post. dr. Kramář: Bavorsku a Sasku neved se špatně, poněvadž jsou ve federativním Německu Posl. Iro: To je něco zcela jiného. Federalism jest možným jen ve slátě náredním. Posli dr. Kranrář: Bylo-li praveno, že my Če chové v Rakousku jsme byli hýčkáni, tož musím pro hlásiti, že jest opak pravdou. Nicméně máme o váž nosti a cti Rakouska zcela jinou představu a ne chceme, aby Rakousko kleslo na úroveň Bavorska Saska. (Hlučná pochvala u Čechů, odpor u Všeněmeů Trvalý nepokoj. Parlamentní program Všeněmců jest potvrzen v brožuře nadepsané »Rozbití Rakouska a jeho ob nova«. Posl. dr. Eisenkolb sice řekl, že tato brožur nebyla vydána všeněmeckou skupinou. Chci tolik konstatovati, že jest tento letákovydán všeněmeckým spolkem. Posl. Eisenkolb: Jeho nákladem, avšak nikol nákladem našeho svazu Posl. Iro: To napsal nějaký žurnalista.
Posl doktor Kramář Čecho A Hamich Kranrář Eisenkolb Rusko Rakousko Německo Bavorsko Sasko Bavorsko Sasko
20 article
Posl. Ntein: Ostatně chcete-li, vezmu to n svůj vruh. (Vesslost.) Posl. dr. Kramář: Kontingent nováčků povo lujeme Rakousku, kdybychom jej povolili. Myslím, že není žádné příležitosti tak vholné mluviti o těchte věcech, jako jest rozprava o rekrutech. (Hlučný sou hlas v pravo.) Ve jmenované brožuře se praví: »Rakousk musí býti vybudováno na základech německých. Polo- německé Rakousko musí se státi úplně německým článkem německé říše. (Slvšte v pravo.) Na tom, zdali obnova Rlukouska stane se na pod- kladě německém či českém, závisí nejen zdar těchto zemi samých, nýbrž také další existence německého lidu v budoucích stotetích mezi ruskými massami vy chodními a mezi anglosaským kmenem na západě Tím podmíněn jest ráz střední Evropy a tím zá roveň celé Evropy v nejbližších stoletích. (Slyšte v pravo.) Jedná se o životní otázku pro německý lic měrou daleko větší, než roku 1864 a 1870 a prote vyplatila by se vojna na život a na smrt.« (Slyšte v pravo.) Posl. Stein: Číčte jen brožuru celou. Byl totiž zabavena a vaším citátem stane se immunní.
Posl doktor Kramář Stein Rakousko Evropa
21 article
Posl. dr. Kramář: »Proto nesmí také žádná polovičatost býti cílem našich snah. Naším cílen musí býti státní souhrn středoevropského jazykového území a vydobytí přístupu k Jaderskému moři.- (Slyštel v právo. Posl. A. Hannich: Co se týká příštích věcí toho se zajisté vy nedožijete. Posl. Iro: To zajisté se rozhodne mečem,a si tomu chcete čili nie. Posl. dr. Kranář: Proto chceme právě uvést meč do pravého směru. V brožuře se praví dálei »Tohoto cíle bude lze dosíci tím snáze, čín těsněji přilneme k nynějšímu vývoji. Ten spočiví v tom, že v podunajské monarchii musí býti vybu dován dualism k úplnému politickému a hospodář- skému osamostatnění« (Slyšte! v pravo.) »a v úplném odpělení Haliče, Bukoviny a Dalmacie« (Slyšte v pravo.) »tudíž v přičlenění pouze oněch zemí r- kouských k říši německé, které byly již dříve členy německého bundu.« (Slyšte! v pravo.) Posl. Iro: To jest linecký program, ten jsme nikdy nezapřeli.
Posl doktor Kramář A Hannich Kranář Halič Bukovina Dalmacie
22 article
Posl. dr. Hramář: V brožuře se praví dále »Habsburgové musí zcela zmizeti z řady panov nických rodů anebo musí přeložiti těžisko své n východ, t. j. omeziti se na Uhry a na země sou sední.« (Slyšte! v pravo.) »Na všechen způsob musí Rakousko vzdáti s hodnosti velmoci a země rakouské musí se spokojiti ve světové politice rolí, jakou mají dnes německé přední státy.« (Bouřlivé Slyšte ! v pravo.) »Jako če nové mohutné a veliké německé říše při tom ostatně dobře pochodí.« Konečně praví se v brožuře: »Myslíme však,že zdolání českého národa nepodaří se Rakušanům bez cizí pomoci. Ve zlomení tohotu ostnu, zasahujícíh do německého masa, spočívá hlavní svízel veškerých organisací.« (Slyšte l v pravo.) Víme dobře, že jsme ostnem v mase německém a v tom spočívá právě historický úkol, který máme (Pochvala v pravo.) My jsme přední baštou v postavení, ve kterém je malému národu těžko čeliti přesile odpůrcově Avšak tento historický úkol konali jsme dosud doufáme, že jej konati budeme i na dále. (Bouřlivý potlesk a pochvala v pravo.) V království českém konáme nejen národní svou povinnost, nýbrž také úkol bditi nad evropskou rovnováhou. Neboť ve chvíli, ve které by přes naše těla stalo se skutkem sjednocení Německa s tak zv. německým územím rakouským od Hamburka až po Terst, bylo by po rovnováze ovropské. Potom by bylo Německo první světovou mocí.
Posl doktor Hramář Habsburg Rakušan Uhry Rakousko Německo Terst
23 article
Posl. Steln: Tou také bude. Posl, dr. Kramář: Potom by nebyto převahy politické a hospodářské i na Balkáně a Malé Asii. Nechať si mne pánové napadají jak chtějí, to pokládám za čest, že jsem byl jedním z prvních kdož rozpoznali toto nebezpečí a nikdy nepřestanu upozorňovali na toto nebezpečí, které hrozí všem jimž záleží na zachování této říše. Posl. Stein : To jest pokrytectví. Vy jste právě tak protrakouskými jako my. Vy nejsta žádným vlastenci.
Posl doktor Kramář Stein Balkán
24 article
Posl. dr. Kramář : Musím rozhodně protesto- vati proti tomu, aby se nám činila výtka nevlaste- nectví. Nejsem žádným vlastencem ve vašem smyslu . Posl. Stein: Řekněte přece pravdu. Vy nejste žádnými vlastenci. My také nejsme žádnými vla stenci. Posl. dr. Kramář: Já nejsem jenom žádným centralistou a nejsem přívržencem poněmčujícího Rakouska. Avšak národ náš jest vlasteneckým a ne- chce jiného ničeho, než Rakouska, které jest spra- vedlivým ke svým národům. (Potlesk a pochval v pravo. Posl. Stein: Vy jste českým národovcem. Posl. dr. Kramář: To je pravda. Vím velmi dobře, kam bychom se dostali, kdyby se splnily vaše tužby o velké středoevropské otázce. Nechceme sdíleti osud Poláků poznaňských, neboť víme, že jsou bakatisté (spolek na poněmčení Poznaňska nějen v Nětnecku, nýbrž také v severních Cechách. Posl. Iro: Co pak byste to dělali jinak, kdy- byste měli své státní právo Posl. dr. Kramář: Mluví se pořád o státním právu. Poukazuji, že nebyli jsme to pouze my, kteř chceme státní právo. Roku 1861 sněm český se jadno- myslně nsnesl poslati deputaci do Vídně za králov- skou korunovaci. Jen vídeňskými vlivy se stalo, že talo akce byla přerušena, která by byla přivodilu království české k nejevšímu stupní rozkvětu. Roku 1871, když dělali jsme čtánky fandamentální, vypra- covali jste soudasně jazyk ový zákon, záračujíc oběma národům stejné rovné prano.
Posl doktor Kramář Stein Rakousko Poznaňsko severní Cecha Vídeň
25 article
Posl. Iro« Rovné právo jest také v Uhrách, jen že se tam neprovádí Posl. dr. Kranář: Nikoli. V Ubrách rovnéh práva není. Snad jsou také mezi námi šovinisté kteří si myslí, že jsou silni dost, aby mohli Něm počeštiti, věří tomu také a mají to také ve svén politickém programu, avšak myslím, že každý roz- myslný politik v Čechách vám řekne, že nechce v Če chách nic jiného, než národní mír na základé úplné rovnoprávnosti, že jsme ochotni oběma národům dáti všechny záruky, aby se mohli vyvíjeti narodně svo bodně a volně. (Souhlas v pravo.) Nejsme žádnými nepřáteli národních kurií, na- opak, omezite-li je na věci národní a nepodniknete-li pokus pkiikou rozděliti veškeru správu země tak tam, kde musí býti společnou, my odpůrcové kuri nebudeme. Nechceme pouze žádného národního bez- práví, ýbež národní rovnoprávnost, abychom mohl v Čechách společně pracovati. (Souhlas v pravo.) Posl. Iro: Podáme tedy na to ve sněmu krá lovství českého návrh.
Posl doktor Kranář Uhry Německo Čechy
26 article
Posl. dr. Krnnářs Jest pravdn, 46 jsme stá toprávní a že nemůžeme býti jinými a rád bych vi děl národ, který má takové dějiny, jako my, aby nebyl státoprávním. (Hlučný souhlas.) Avšak vím také zcela dobře, že po staletí žijeme pospolu w žejsme hospodářsky na sebe odkázani že i království českému by bylo k velikému pro spěcho, kdybychom společně pracovati mohli k jeh blahu. (Hlučný souhlas.) To je naše státní právo a dokud máme parla mentní tribunu, nepodaří se vám nás očerniti pře světem, jako bychom byli Němcožrouti. V okamžiku, ve kterém by se po uzavření míru uvéřilo, že svým státním právem nechceme vás zdolati, ve chvílite bylo by povinností českého zastupitelstva pražského město zaříditi takovým způsobem, aby v něm taku Němci mohli se považovati za domácí. (Slyšte-l) Avšak dokud říkáte a hlásáte: »Pryč od- Prahy !e dokud potlačujete naše menšiny jako se děje v Brně a v Opavě, nesmíte žádati od nás, abychom by v Praze jinými, jakkoli neschvaluji vše, co se v Praze děje. Takové jest naše státní právo.
Posl doktor Krnnářs Němec Praha Brno Opava
27 article
Vím však, že vše to nepomůže. Bylo by třeb rakouské vlády, která by konečně postavila Rakousk na půdu, na které může prospívati. Rakouské vlády však až na malou výjimku nedovedou dělati nic ji- ného, než zakřidovávati přikrosti a protivy. (Souhla u Čechů.) Velké politiky do budouenesti, která by Rakou sku dala postavení, jehož zasluhuje a které míti musí má-li býti rovno velmocem, rakouské vlády dělati ne mohou. A přace bylo by lo tak snadno. Ti, kdož Rakousko chtějt, jsou ještě v ohiromné převaze (Hlučný souhlas.) Téši mne, že jsou ještě 3 mihliony Němců v Rakousku, kteří chtějí rovnoprávnost a kteř se těší tím, že převaha německé kultury, o které s tolik mluvi, ukazuje na přirozený vývoj, který by ně meckému národu nebyl na újmu My jsme rádí ochotní k této soutěži za osvěti a vzdělanost. Nemáme se jí a nepotřebujeme se také za ni styděti. Proto není v Rakousku ničeho ta třeba, jako velké většíně rakouských národů dáti vol nost, svobodu a spravedlnost. (Pochvala v pravo.) Budeme hlasovati proti kontingentu rekrutů, ni koli, abychom tím projevili nepřatelství vůči říši Jednou bude v dějínách vynesen krutý ortel na tím, že národ, který chce existenci této říše, kterýji tak často bránil, donucen byl špalnou politikou vládní hlasovatí proti tomu, v čem spočívá síla státu — proti branné moci. My tak činíme, ale vina nen naše. Vinu svaliti musíme na ty, kterým jest svěřena v Rakousku vláda. Hlučná pochvala a potlesk. Řeč níku se z mnoha stran gratuluje.) Po řečí druhého hlavního řečníka posl. To lingera, měl zpravodaj doslov.
Čecho Němec Rakousko
28 article
Posl. Hořica (k věcné opravě): Zrušení ta ného výnosu, podle kterého četníci musejí mluvit německy, nebylo uveřejněno. Řečník pojednává pal o chování se vojenské správy při sčítání lidu při kterém připraven český národ několik tisíc hodných svých syn ů. Dále zabývá se řečník způsobem, jakým se za- chází s českými chovanci v kadetních školách a ukazuje potom k tomu, že hr. Welsersheimm ani na jediný stesk po stránce národní neodpověděl. Posl. Prášek (ke věcné opravě): Zástupcové agrární strany nemohou nynější vládě povoliti kon- tingent rekrutů. Řečník potom zevrubné vykládá zásady a stanovisko své strany v ohledu národním vůbec a vůči armádě zvláště a prohlašuje, že bude hlasovati jako rolník proti kontingentu Předseda: Žádám p. řečníka, by přestal na věcné opravě. Posl. P'rážek (pokračuje)« Je požadavkem agrárníků, by se manévry nekonaly za doby sklizně Předseďa: Pane poslanče, co tady vykládáte není věená oprava; musil bych vám k velkému svému žalu odníti slovo, kdybyste překročoval mez skutečné opravy Posl. Prášek: Všechny oběti, které přinášíme pro vojsko, přinášejí se vlastně k ochraně špatné vlády. Pozbude-li § 14. svého účinku, zavolá se vojsko. Předseda: Protože p. poslanec přes opětné napomenutí překročil meze věcné opravy a chce promluviti řeč, beru mu slovo. Poslanec Zázvorka počiná mluviti. Předseda: Žádám pana řečníka, aby jen věcně opravoval a nepronášel tu žádné řeči. Poslanec Zůzvorka: Mluvím k výkladům ve- škerých řečníků, kteří tu mluvili, a nemohu býti z 5 minut hotov Předseda: Žádám pana řečníka opětně, by jen věcně opravoval. Posl. Zázvorkn pokračuje, potom pojedno ustává.
Posl Hořica Prášek Zázvorka Zůzvorka
29 article Předseda: Nebudu pana řečníka po druh
Předseda: Nebudu pana řečníka po druh napomínati
30 article Poslanec Zázvorka? Opravuji věcně. (Mluvi
Poslanec Zázvorka? Opravuji věcně. (Mluvi dále svým způsobem.) Po nějaké chvíli prohlašuje předseda: Proto že pan řečník nedbá mého napomenutí, odnímám mu slovo. Slovo má k věcné opravě pan poslane Černý. Poslanec Fressl: To přestává všecko ! Vždy mluvil k věci Poslanec Černý počíná mluviti. Poslanec Zásvorka mluví současně. Předseda (k poslanci Zázvorkovi): Pa poslanec Černý má slovo. Vám, pane poslanč Zázvorko, jsem je odňa Poslanci Černý a Zázvorka mluví sou časně. Poslanec Fressl: Pane předsedo, jaký zmatek jste tu způsobil! Tady mluví najednou dva. Poslanec Prade přejímá předsednictví- Místopředseda Prade: K věcné poznámee udilím slovo p. poslanci Černému. Panu posl. Zázvorkovi předseda slovo odňal a nyní má slovo pan poslanec Černý. Nezačne-li mluviti, událím slovo nejbližšímu řečníku. Vyzývám pana poslanc doa Černého, aby se ujal slova. (Hlučný odpor nak vicích agrárních a národně sociálních.) Poslanec Fressl protestuje Místopředseda: Pana poslance Fressle volám k pořádku. Pan poslanec Zázvorka nemi slova. Poslanci Zázvorka a Černý mluví di česky Místopředseda Prade (k Zázvorkovi): Volán vás k pořádku. Nemate slova. Pan poslanec Čení má slovo. Posl. Černý mluví dále česky Po chvilce přerušuje jej mí stopředse da.
Zázvorka Černá Fressl Zásvorek Prade Černý Fressla Čení Posl Prade
31 article
Pane poslanče Černý, volám vás k věci. Prosln, abyste se omezil na věcnou opravu: Posl. Černý« Opravuji věcně, avšak mysll že mne neslyšíte. (Mluví dále.) Po chvíli přerušuje jej místopřed seda opžt: Volám vás po druhé k věci Posl. Černý: Mluvím k věci, pane místopřei sedo, ale pro hluk mne snad neslyšíte. (Mluví dale) Mistopředseda: Poněvadž jste neuposleo mého několikerého vyzvání, odnimam vám slov (Hluk a vřava na lavicích agvárních a národal sociálních.) Mlistopředseda: K věené opravě udilln slovo p. posi. Em. H rubéma Posl. Černý mluví dále Místopředseda: Když neuposlechnete n- řízení presišia, přejdu prostě k jednacímu pořatu Nedáme si vámí překážeti ve vykonávání svýc funkcí. Udilím slovo p. posl. Em. Hrubému. Posl. Černý mluví dále.
Černá Posl H rubéma Posl Hrubý
32 article
Místopředseda: Pan posl. Černý, nemšk již slova. Odňal jsem vám je. Pan posl. Hrubý mi slovo. (Odpor a pokřik na lavicích agrárních a ni- rodně-sociálních) Mistopředseda: Poněvadž p. posl. Hrub se neujal slova pozbyl ho. (Pochivala na levie hlučný odpor na lavicích agrárních a národně soe- álních.) Ke slovu přihlásil se dále posl. Klofáč. Posl. Klefaě mluvi česky. Později přerušuj jej mistopředseda: Pane poslanče, máte slos jen k věcné opravě. Volám vás poprvé k věci. Posl. Klofáč mluví dále. Místopředseda: Pane poslanče, voláma vil k věci. Máte slovo jen k věcné opravě Posl. Klofáč mluví dále. Mistopředseda: Poněvadž jste mému opě- tovnému napomenutí nevyhověl, odnímám vá slovo. (Vřava. Agrárníci a nár. socialistě protestují.) Místopředseda: Přejdeme k htasovani Při hlasování usneseno vejíti v podrobnou d batu. (Stálá vřava a křík na lavicích agrárních nár. sociňlních.) Předseda hr. Vetter: Konstatuji, že se stal usnesení vejíti v podrobnou debatu a že se k po drobné debatě nepřihlásil nikdo ke slovu. Na to přijat zákon ve druhé čtení.
Černá Klofáč Posl Vetter
33 article
Předseda hr. Vetter, jenž zatím zase převn předsednictví, dává za hluku slovo posl. Lupulov aby učinil návrh. Posl. Wotf volá silným hlasem: Silentium pn Lupula. Posl. Lupul poklonou děkuje Wolfovi a a povídá jako předseda branného výboru na dnešnl Tschanův dotaz, že výbor jednal nejprvé o braneck předloze na r. 1901.Až bude jednat o cisařskýc nařízeních stran odvodů v letech 1898/9, vyjádřís též o nich. Zatím, co Lupul mluvil k stenografům, již stái kolem něho, čeští radikálové lomozili dále, Klid nast teprv, až Lupul domlavil. Posl. Schreiter poukazuje na porušení p- slanecké immunity v určilém případě, žádal, by schůne immunitníhu výboru byly veřejné Za hlasování posl. Wolf vyvolával poslane již zůstali seděti.
Vetter Posl Wolf
34 article
Návrh byl přijat 143 proti 134 hlasům. (Heil l potlesk.) Posl. Schwarz táže se předsedy, kdy hodli dáti odpověď na přesný dotaz posl. dra. Brze- ráda ve příčině čtení neněmeckých interpellan Rečník prohlašuje, že při hlasování o předíota bra- necké byl takový nepokoj ve sněmovně, žesnebjlo možno věděti, o čem se hlasuje. Taže se předsedy zda-li jindy v podobných případech zavede jiný postup. Konečně táže se předsedy, zda je pravta, že se posl. Kubr, Rataj. Fresl a Aug. Se- hnal přihlásili k věcné opravě, že však nedostal slova. To přece nejde, aby předseda z vlastní me neudílel slova postancům ke slovu se přihlásivším (Pochvala na lavicích českých.) Předseda: Na první dotaz p. posl. Schwan odpovídám, jak jsem již včera problásil, že dám o pověď v jedné z příštích schůzí. (Bouřlivý odporn lavicích agrárních a národně- sociálních. Na druhý dotaz odpovídám, že jsem výsled jeho hlasitě a jak myslím srozumitelně prohlásil (Soublas na fevici, bouřlivý odpor na lavicích agtár ních a národně sociálních.) V příčině třetího dotazu, tu se p. poslanec Kub příhlásil již k stejnému dotazu. Pan místopředsed mu odpoví. U mne se pp. posl. Ku br. Rat Fresl a Aug. Sehnal ke slovu nepřihlásili.
Posl Schwarz Kubr Rataj Fresl Aug Schwan Sehnal Kuba
35 article
Poslanec Hybeš žádá předsedu, by zakro u ministerského předsedy, by zodpověděl dotazy, z jmena jeho o vypovězení dělníků z českých ob aby nedosáhli tam domovského práva. Předseda slibuje vyrozuměti o tom předst ministerstva Posl. Rataj: Tážu se p. předsedy, proč pa Kubr nedostal slova? Předseda: U mne se p. posl. Kubr o sl n nepřihlásil. (Odpor na lavicích agrárních a nár. s álních.) Místopředseda Prade: Na tento dotaz dovoli si odpověděti, že jsem pánům, kteří se řádně slovu přihlásili, také slovo udělil. Když jsem zá předsedal, tu jeden z těchto pánů, myslím, že p posl. Rataj, odevzdal mi tento lístek (ukazuje jej) - jest zde ještě v originále — stojí tu: Kubr, Fres Klofáč. Rataj a Aug. Sehnal si přejí slovo. Poslane Klofáč se ostatně hlásil již dříve. Já však pokládšn to pod důstojností sněmovny a předsedy, abyc na takový listek reagoval. (Hlučná pochvala na levic odpor na lavicích agrárních a nár. sociálních.) Posl, Fresl (k dotazu na předsedu): Musla konstatovati, že se jednací řád porušuje každého dne Při věci tak důležité hlasovalo se tak, že se vůbe- nevědělo, o čem se hlasuje. Já jsem se také hlás o slovo, ale kolem předsednictva stálo velké mnoí ství poslanců, kteří mne k předsednictvu nepustili pravili, že se nesmím hlásiti o slovo. (Bouřlivé hlasy »Fujl« na lavicích agrárních a nár. sociálů.) Pr rozestavena jest kolem tribuny policie, která kr poslance nepouští Proč nedostal slova posl. Rataj Konečně prohlašuje řečník, že zákon o rekrute nebyl schválan parlamentně. (Pochvala na lavic agrárních a národně-sociálních.
Hybeš Posl Rataj Kubr Fres Klofáč Aug Sehnal Poslane Klofáč Fresl Prade
36 article
Předseda: Prohlašují, že na dolaz poslann Fresla odpovím zejtra. Posl. Klofáč (podává německý protest): podepsaní podáváme protest proti usnešení pos necké sněmovny, prohlášenému předsedou, že osno o rekrutech byla schválena. Jsme toho přesvědče že celé rokování jest neplatno, poněvadž při jedni čtyři řečníci a sice Kubr, Rataj, Fresl a Ang Sehnal, ač se o slovo přihlásili, ho neobdrt Prosíme, aby tento protest náš při předlož osnovy panské sněmovně a při předložení ko vyšší sankci byl k aktům připojen. (Pochvaleu lavicích agrárních a nár.-sociálních. Mistopředseda oznámiv některé formality, konl schůzi za ustavičného hluku mezi českými radiki a odchází rychle z předsednické tribuny Zatím co se sněmovna zvolna prázdní, č radikálové vyhrožují do sálu. Konec schůze o 1/28. hod. večer, příští bel zejtra v 11 hod. dopol. na jednacím pořadu j 1. čtení předlohy o přirážce k lihové dani Z parlamentních výborů. Z Vídně, 12. března (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Národohospodářský výbor přijal nán jímž minisir prby vyzývá se, aby v přiští schá vytkl, jak vláda staví se k zákazu biankoten
Fresl Posl Klofáč Kubr Rataj Sehnal Vídeň necký sněmovna panská sněmovna