3
masthead
13. března 1901.
5
article
vlastnostech. Stát, který má dostatek řádných, nepo
třebuje mimořádných vojáků, aby docílil úspěchu
Čím hromadnější budou vojny, tím důležitější bude
hodnota každého vojáka.
Dvouletá branecká služba byla zavedena n
zkoušku v Německu jen u pěchoty. Vojenský appará
se tím značně rozmnožil a zdražil.
Ministr přechází k přednešeným stížnostem. Ně
kterým odpomohl a činí prý vůbec, co je možného
a srovná se s intencemi vrchního pána vojenského
Avšak mnoho, co bylo uvedeno, nesrovnává prý s
se skutečnými poměry. Zmíňuje se o četnících, před
volaných k soudu za zvědky a ne ve služebních zá
ležitostech V těchto dbá, aby se zachovala a pěsto
vala »služební řeč«. Armádní apparál pracuje lépe
než každý jiný. Kde zneužilo se zbraně, tam byli
vinníci potrestáni žalářem a propuštění z četnictva
O vojenských soubojích nebude mluvit. Slibuje
že zjedná odpomoc, kde stalo se něco neslašného.
Německo
6
article
Pokud týká se ministrova poměru k sociáln
demokracii, praví, že již loni prohlásil, že armád
není protivnicí širokých vrstev obyvatelstva, dělni
ctva a těch kdo je zastupují, neboť vojsko doplňuje
se většinou z těchto živlů. Vojsko přeje dělnictvu t
nejlepší, něboť mu jde o to, aby destalo duševně
tělesně i mravně statné vojs ky, již budou chránit
to, co je a plnili svou povinnost
Veřejná kontrola neškodí a vojsko nemů sej
co báti, ale neškodilo by víc opatrnosti při pojedna
vání o příslušných věcech.
Mluvilo se zde o nepřátelských posádkách a mi
nistr dostal prý zprávy, jak se dělaly vojsku nesnáze
a příkoří. Byl by rád, aby byla dobrá vůle mezi voj-
skem a občanstvem a domnívá se, bude li ochota
k vojsku, toto bude ochotno k občanstvu. Připoušt
oprávněné přání, by se pěstovalo národní vědomí
také u vojště, avšak příklady, jež se tu uváděly, jsou
z dějin a tu poznamenává, že tehdá neby lo boje
mezi těmi, z nichž vojáci pocházejí. Ministr by si
přál, by se ony časy resp. poměry vrátily. Kdyby se
vojsko vychovávalo k národním bojům, vypadalo by
to na bojištích smutně a měli byste úplné právo
brance odepříti.
7
article
Vojsko musí býti hradem proti národním bouřím
a výstřelkům národního boje, jaký vidí se v občan
ském životě a potřebuje jen pevné, spravedlivé ruky
k svému spořádání. Vojsko je prý příkladem, jak lze
použiti dobrých vlastností všech stejně váženýcl
národností k ochraně společných zájmů.
Pokud týká se stížností na armádní správu, mi-
pistr vymlouvá se, že patří na jinou adresu a pře
jiné forum, avšak kda možná, prostředkuje. Kon
trolní otázku může rozhodovat jen sám ministr vo-
jenství.
O vojenské taxe oznámil již ve výboru, že při-
slušná předloha jest již hotova a zavádí vzestupnot
taxu. O té věci však třeba ještě dohody s Uhrami
Podobně má se věc také se zákonem o pevnostních
obvodech. Připouští, že náhrada za připřeže nen
dostatečna a v jiných zemích ji zvýšili. Pomýšlí s
povoliti místo zemských příplatků stejnoměrný a
vhodný státní příplatek.
Řečník omlouval dále císařské nařízení o bra
neckém kontingentu. Příslušně předlohy byly prý
v čas podány, ale nebyly vyřízeny. O zmaření to
hoto vyřízení nepřičjňováno se tehdejším rozpuště
ním říšské rady. Protože věc byla nutna, vydáno
před zákonně ustanovenou lhůtou čísařské nařízení
(Posl. Iro. 8. 14. br. z. připisuje však parlamentn
projednání.)
Ministr rozebíral potom formální stránku věci
snažil se ospravedlniti vše, co stalo se.
Potom pojednával svým známým způsobem
soubojích, nepřidávaje ničeho nového, co by nebylo
známo z dřívějších vývodů, leda snad to, žese
dříve souboje tajily a nyní se o nich píše v novi-
nách a dělá se s nimi mnoho hluku. Resoluce
neprospějí, zde rozhodnou skutky, větší — ochrana cti.
Posl
Uhry
výstřelek národní boj
Kon
8
article
Pojednávaje o námořnictvu, dovozoval, že sou
visí úzce se zájmy přímořských krajův a porouče
brannou moc přízní poslanců i lidu.
Posl. Ploj praví, že obyvatelstvo při všem
svém vlastenectví musí přednéstí svá přání. Pojed
nává o smutném stavu zemědělstva, lituje, že vo
jenské úřady nedbají, aby splnily některé požadavky
rolníků. Potom pojednával o úlevách vojenské služby
v zájmu zemědělství. (Pochvala a potlesk.)
Posl. Garapich navrhl konec debaty, coh
bylo přijato a hlavními řečníky zvoleni poslanci dr
Kramář (proti) a Tollinger (pro předlohu).
Posl. dr. Kramúř: Obraz rozpravy o povo-
lení rekrutů opětuje se s pravidelností co rok. Každý
rok zástupcové národů vznášejí tady důvodné ža-
loby a vyslovují oprávněné tužby, každý rok po-
vstává p. ministr zeměbrany a mluví blahovolněo
těchto stescích a tužbách, avšak ničeho se nemění
Stížnostem se nevyhovuje, opakují se v příští debatě
zase a tak jdou věci dále. (Souhlas v pravo.)
Po této stránce byl jsem, když jsem četí dnešní
ranní listy, upokojen a myslím, že též národové
rakouští budou moci dnes klidně spáti, neboť stal se
pravý zázrak. V zeleném Styrsku totiž vyrosti liby
květ v úkrytu tíše a skromně, divotvorný květ, který
vše napraví, co dosud vojenskou správou bylo po
kaženo. Jest to volba p. posl. Mallika do dele
gací. (Hlučná veselost.)
Tento pán nám včera slíbil, že bude-li zvoler
do delegací, že zase bude dobře, a že posvítí mini
strovi vojenství, jak mu ještě neposvítil nikdo. Mob
tedy jenom prositi pp. kollegy ze Štyrska, by pan.
Mallika jistě do delegací vyslali.
Posl
Tollinger
doktor
Kramúř
Štyrsko
doktor Kramář
9
article
Myslím, že za tuto moji prosbu nebude se na
mne horšiti, že jsem prošel při volbě generálního
řečníka.
O rekrutech pojednati chci se stanoviska politi-
ckého. Není také ani jinak možno, jelikož povolen
rekrutů jest nejdůležitějším právem parlamentním
dlužno povolení rekrutů na tom učiniti závislým
jakou jest politická situace státu.
Posl. Šchreiter: V otázce szde«?
Poslanec dr. Kramář: O tom zde nepro-
mluvím. Věc ta podle mého mínění nebyla správně
vyřízena. Máme však důležitější věci a staly se nám
také věci horší, než jest jednání vojenské správy
v této otázce.
Oplimism officiosních listů o dělnosti parlamentu
nemohu sdíleti. Věřím, že parlament jistou měrou
jest dělným, jest dělným totiž, pokud se týká povo-
lování rekrutů, povolování investicí, poplatků z pře-
vodu, zrušení mýt a jiných podobných věcí. Krom
rekrutů jsou to však samé hrozinky pro voliče,
nejsou to věci, které by dokazovaly dělnost sně-
movny.
Věříte, pánové, že sněmovna se stanoviska stát
ních potřeb bude dělnou? Zdali naše strana propusti
první čtení některých předloh, na tom dělnost sně
movny nezávisí. Činí-li pánové s druhé strany sně-
movnu nedělnou, pak se jim vyhovuje; činí li se
nedělnou námi, pak se říká, že jsme vinni my,
Poslanec Schreiter: Opak jest pravda. Vy
Čechové jste vždy zde hýčkáni.
Poslanec Kramář: Snad nám neříkáte, že
k vůli nám snad byla dokonce jazyková nařízenl
zrušena ? (Pochvala v pravo.)
Poslanec Iro: Jazyková nařízení byla násilím
a nikoli zákonem. (Souhlas u Všeněmců, odpo
v pravo.)
Poslanec dr. Kramář: Jsem přesvědčen, že
poslanec Iro mluví podle svého přesvědčení a teprv
nyní chápu, jak to bylo možno, že němečtí sedláci na
ulici po vydání jazykových nařízení si povídali: »Ted
nesmíme u soudů miuvit německy.« Ale teď po tom.
co jsem slyšel, se docela nic nedivím.
Posl
doktor
Kramář
Schreiter
Čecho
Šchreiter
10
article
Posl. Iro: Češti úřadníci docela nedbají toho
že jazyková nařízení byla zrušena. Dnes máme če-
skou byrokracii. (Odpor na lavicích českých.)
Posl. dr. Kramář: Zrušení jazykových naří-
zení musí býti českými soudci respektováno, k tomu
jsou nuceni. (Souhlas na lavicích českých.) Jinak
vždycky přijdou páni z druhé strany s denunciacem
a najdou vždy ministra spravedlnosti, který jest
ochoten těmto denunciacím vyhověli a českým úřad-
níkům vyhrožuje se největšími tresty. (Hlučná po-
chvala a potlesk v pravo.)
Posl. Iro: Přes tyto tresty jednají češií účad
níci dle bývalých nařízení. (Nepokoj.)
Posl. dr. Kramář: To by bylo velmi dobře.
neboť pak by jednali dle zákona.
Připomínám adresní debatu v panské sněmovně
a řeč předsedy společného nejvyššího účetního dvoru
který se známou otevřeností přiložil prsty na ránu
a nemluvil, jak se to zde dělá, o dělnosti a pilnosti,
nýbrž o řešení největšího probiemu — rakousko-
uherského vyrovnání. To že jest příležitost
při které se dokáže, zda-li je sněmovna dělnou
čili nic. Jest ještě celá řada císařských nařízení, vy
daných na základě § 14., která nebyla ještě parla
mentně vyřízena, na př. rakousko uherské vyrovnání
daň cukerní
Posl. Iro: To udělal Kaizlí
Posl. dr. Kramář: Já jsem toto nařízení ne
podepsal a není to tedy mou věcí. Od vyřízení těchto
nařízení závisí náš celý rozpočet. Nemohli bychom
mluviti o rozpočtu, kdybychom nevětili, zda-li podíl
obu států na zisku rakousko uherské banky zůstane
takový, jak byl určen v těchto nařízeních.
To jsou věci, které jednou musí býti vyřízeny, a tn
musí sněmovna ukázati, zda-li je práce schopnaa
k práci ochotna. (Souhlas na lavicích českých.
Posl
doktor
Kramář
11
article
Pokud já mohu přehlédnouti poměry, je většina
této sněmovny rozhodně proli těmto nařízením. Měl
jste zde většinu, která byla ochotna přinésti největší
oběti na své popularitě, ale tato majorita musila n
váš diktát býti rozbita. Nyní nechť stát poblíží
zdali se dá nalézti náhrada. Bylo vždycky mým pře
svědčením a vyslovuji je otevřeně, že vyrovnání
s Uhrami není jinak možno, než jestliže uzavřen
bude smí nezi Čechy a Němci na základech spra
vedlivých. To jest jediný předpoklad spravedlivéh
vyrovnání s Uhrami.
Teprve když bude uzavřen mír mezi Čechy
Němci, budeme dosti silni, abychom uzavřeli s Uhry
vyrovnání stejně vyhovující zemím obou polovin řiše
Posl. Sehreiter: Klofáč a Fresl přece nám
hined nabídli ruku k sijníru.
Čecho
Němec
Posl
Klofáč
Fresl
Uhry
12
article
Posl. dr. Kravář: S pp. Kloláčem a Freslem
si to musíto vyjednati sami, ti spílají nám zrovna
tak jako vám. Jest ostalně jasno, že nejradikálnějš
živlové nikdy smír neuzavrou. Nejradikálnější živly
jsou rády populárními a uzavříti mír jest nepopu-
lárním, poněvadž se musí učiniti ústupky. Radiká-
lové na obou stranách si nepospíší uzavříti mír
dnes však jsou umírněnější horší než radikálové
snaží se radikály v radikalismu předstihnouti. Mají-l
voličové volbu mezi umírněnými a p. Wolfem, při
rozeně si pomyslí: budu voliti Wolfa, o kterém vím
že jest pravověrným radikálem. Nedospějí-li umí
něné strany k přesvědčení, že mají oprávněnosí
k existenci, jenom když uzavrou mír a když ziskají
obyvatelstvo k positivní práci pro společné blaho.
není mír možný. Proto se domnívám, že chance
míru v Čechách jou velmi špatně.
Páni radikálové, representující většinu Němeů
v Čechách, nechtějí s námi míro.
Poslanec dr. Eisenkolb (něm. rad.): Chceme
co je německým, aby zachováno bylo německým
jiného nic. Vy však chcete slovaniti. (Hlučný odpo-
na lavicích českých.)
Poslanec Formánek: S Němci v Čechác
musí býti velmi zle, obávají li se, že budou po
slovanění.
Posl
doktor
Kravář
Kloláč
Fresl
Wolf
Eisenkolb
Formánek
Němec
Čechy
13
article
Poslanec dr. Eisenkolb: Vždyť jsou úřady
v německém území obsazovány Čechy. (Vřava a hlul
ve sněmovně.)
Poslanec dr. Kramář: Kdyby tomu tak bylo
pak to praví p. dr. Eisenkolb, že Němci nechtěji ní
jiného, než zůstati Němci a co jest českého, aby zn
stalo českým, podepíší to oběma rukama. My nech ceme
také nic jiného.
Poslanec dr. Brzorád: My nechcéme nikoho
poslovauiti.
Poslanec dr. Eisenkolb: Ale státní moc chce
nás naprosto a úplně poslovanili. Vy cheete miti
Rakousko ultramontánně slovanským. Vás potřehuje
Poslanec dr. Kramář: Státní moc jest vůč
vám vždy až příliš skromnou. Nebojí se nikoho na
světě kromě Všeněmců. Pochyluji, odkud by vzala
kuráž vás poslovanil
Poslanec dr. Eisenkolb: My se nedáme po
slovaniti. Ale dobrou vůli vláda k tomu má, po
něvadž posílá ceské úřadníky do německého území
Poslanec dr. Kramář: Tuto dobrou vůji vled
nikdy neměla. Dostáváme každý den listy od českých
úřadníků, v nichž nás tito prosí, abychom u ministn
spravedinosti zakročili, aby nebyli přesazováni d
německého území, poněvadž tam nemají žádný život
nýbrž peklo. Český úřadník jest tam na trestn
stanici, nedostane ničeho k jidlu, nedostane ničeho
k pilí a nenalezne ani bytu. (Velká vřava ve sně-
movně.)
Jest pozoruhodným, že v německém jazykověm
území nikomu nemá býti dovoleno, aby státní občané
české národnosti založili si nepolitický spolek. (Sou
hlas na lavicích českých.)
Posl. Steiu: Co by se nám tak stalo, kdyby
chom to chtěli učiniti v Čáslavi?
doktor
Eisenkolb
Čecho
Kramář
Němec
Brzorád
Posl
Rakousko
Čáslav
14
article
Posl. Březnovský: Pane Steine, můžete byt
upokojen, že co je tam německým, jest to jenom žid
Posl. dr. Kramář: Při jednání o císařských
nařízeních, vydaných na základě § 14., a zvláště
o zřizení antonomních tarifů celních se ukáže, zdal
sněmovna jest schopna positivní práce. My nejsme
po této stránce optimisty a máme k tomu podstatn
důvody. Dnes bylo by nemyslitelno, zříditi v tét
sněmovně majoritu, ve které by nebyli páni z levice
Kdyby zde byla zbndována majorita, chtějící převzíti
všechna břemena, jež žádá stát, přišli a řekli byste
»To jest casns obstrukce«. (Pochvala v pravo.)
Máme vůbec zvláštní parlament, a jest dobře
že tento parlament byl zřízen ve Vídni, ve městě
bláznovských večerů. Máme parlament, ve kterém
naprosto falešným volebním řádem jest znemožněno.
aby se většina obyvatelstva projevila. Tento par-
lament sám pronesl poprvé zásadu, že menšina vládne
nad většinou. (Souhlas na lavicích českých.
Posl
Stein
doktor
Kramář
Vídeň
15
article
Posl. A. Hannich (něm. radikál): Policie
Posl. dr. Kramář: Konečně jste na to přišli
(Veselost.) Já jsem se již obával, že nikdo již nezvol
nic o policii. (Opětná veselost na lavicích českých.
Posl. Ntein: Vždycky a vždycky vám musí byt
řečeno, že jste zločinec a že jste sem přivedl policii.
al Posl. dr. Kramář: Po tom, co se stalo nyn
v anglickém parlamentě, myslil jsem, že budete již
opatrnějšími.
Poslanec Iro: Tam to má jednací řád, ná
se
však nikoli.
Poslanec dr. Kramář: Anglický parlamen
nemá policii v jednacím řádé. Proč byli nrští poslane
vynesení ze sněmovny ? Protože nechtěli hlasovati
Poslanec Mallik: Protože mluvili jinak, než
státním jazykem.
Poslanec dr. Kramář: Nechci opakovati, ja
kých titulatur dostalo se presidentu Davidu Abraha
mowiczovi a mně. Žádný slovník ve světě neobsa-
huje takových nadávek. Famatujete se, jak byl před
sedovi vyrván z rukou zvonec a házeno bylo po něm
kalamáři? (Souhlas na lavicích českých.)
Poslanec Mallik: Kdo bázel kalamáři na č
ském sněmu?
Posl
A Hannich
doktor
Kramář
Mallik
Abrah
policie Posl
16
article
Poslanec Brzorád: Nikdo. (Vřava a hluk.
Pamatujete-li se na to, musite uznati, že jsme byl
dlouho trpělivými.
Poslanec Iro: To neviňátko, ten anděl ne
vinný. (Hlučná veselost.)
Poslanec Kramtř : Majorita v. léto sněmovně
není možna, jestliže při ni nebudou záčastněni pá
nové z druhé strany, poněvadž by jinak vypukla ob
strukce. Avšak majoritu zbudovati je věc velice těžká
tak preponderantní jako vy jste se stali a tal
plna nároků je zřídka kde jiná strana. (Hlučný
souhlas u Čechův. Odpor na levici. Vřava.)
Vy nejste s to, abyste zbudovali majoritu, po-
něvadž je pří tom nezbytno, aby se
vzájemným názorům a státu učinily
ústupky.
Posl. Iro: Kdybyste vy nebyli bývali zakou
pení jazykovými nařizeními, nebyli byste áli do ma
jority. (Souhlas na jedné, odpor na druhé straně.)
Posl. dr. Kramář: Konstatují, že js m
my majoritu nezbudov ali
Poslanec Alois Hannich: Také, brabě Ba
deni ne?
Posl. dr. Kramář: Ani hr. Badeni ne
(Křik na levici.)
Pessimistický názor, který mám
o situci, byl polvrzen debatou v panské sně
movně. Pozoruhodno je však, jak si tam předsta-
vují na levici uzdravení poměrů. Kníže A u er-
sperg nevěděl nic jiného, co by žekl, než li že ja
zyková olázka se nedá parlamentně rozřešiti, že tedy
musí býti rozřešena energickým a bezuhledným roz
bodnutím vlády, (Hlučné Slyšte l Slyste 4 u poslanco
českých.)
Nepochopujeme, jak si kníže Auerspere
provedení toho představuje. Nedosti toho, že v á m
byla obětována autorita konuny, státp
majority a parlamentarismu, musi
Řím.
Brzorád
Kramtř
Čechův
Posl
doktor
Kramář
Hannich
Kníže
Řím
17
article
by kvůli vám ještě oktroyován být
státní jazyk. To je recept »umírněného« pán
z levice panské sněmovny. (Hlučná pochvala u Čechů
křik na levici.)
To je tragickým momentam v děj
nách této poloviny říše, že se vždycky
odstrkujíti, kteří chtějí oprav dov ě
upřímně Rakousko. (Hlučná pochvala a po
tlesk v pravo; křik v levo.)
Vždycky se tu jde za chimerami a mysli se, že
povolností budou nejradikálnější živlové získání.
V tom však je klam, poněvadž váš progran
je příliš jasný, tak že povoliti nemůže me
Program je to, co je překážkou, o tom v š a
neměli jsme mluviti toliko my, nýbr
takě ti, kteří řídí osudy státu. (Hlučný po
tlesk a pochvala u Čechů.)
Posl. Iro: Zde státní jazyk, tam státní právo
Posl. dr. Kramář: O sťátním jazyku nebud
již déle mluvili. Trvale nedalo by se takov
ponížení většiny národů rakouskýc
udržeti, ničeho by se tím nedosáhilo
nežnových nekonečných bojů. (Hlučný po
tlesk a pochvala u Čechů, odpor a vřava na levici.
Čecho
Posl
doktor
Kramář
Trval
Rakousko
panská sněmovna
18
article
Nepokoje v Rakousku jsou kalnou vodou, ve které v
chcete loviti. (Hlučný seuhlas u Čechů, odpor na leviei.
Parlamentně chcete odděliti Halič a Dalmacii
chcete celní unii s Německem, státoprávní vtělen
spolku s Německem. To je linecký program. Celn
unie s Německem však znamená — podle
nezhěnitelného zákčna — převahu silrější h
v hospodářství vůbec, i neznamená nic jiného
než absolutní převahu hospodářsky
silnějšího, tedy Německa nad Rakou
skem, znamená to, cestou míru zjednán
německé nadvlády v hospodářskémý ži
votě od Hamburku až po Terst. (Hlučná po-
chvala a potlesk na lavicích českých.) A to jes
naprostý rozvrat evropské rovnováhy
(Hlučný potlesk a pochvala u Čechů, vřava na levic.
Špolečenská smlouva s Německem není ještě vtělen
a je vámi dnes vyhlašována za věc německého srdce
Již dnes však vidéti následky nepříslušnosti, s jakou
se tento spolek vykládá
Proti spolku rakousko německému nemáme ni-
čeho, pokud jest účelem jeho mfr.
Čecho
Rakousko
Halič
Dalmacie
Německo
Hamburk
Terst
19
article
Posl. Iro: V delegaclch jste spolek ten nazv
obelraným klavírem.
Posl. dr. Kramář: Ano, protože původní pří
činy, pro které dento spolek byl založen, vymizeli
vývojem dějin světových. Původně byl tento spolei
založen proti Rusku, avšak v tomto trojspolku m
Rakousko toliko úkol napodobovati vše, co dělá Ně
mecko. (Souhlas u Čechů.)
V zahraniční politice rozhoduje, co dělá Něme
cko. Nikdo se neptá, co učiní Rakousko, protuže se
ví napřed, že Rakousko udělá toj co udělá Německo
(Souhlas na lavicích českých.)
Rozdělte jen státoprávně ten spolek a Rakousk
klesne na úroveň Bavorska a Saska
Posl. A. Hamich iněm. radikál): Což paks
těmto zemím vede špatně? (Odpor u Čechů. Hlasy
Jsou samostatné.)
Post. dr. Kramář: Bavorsku a Sasku neved
se špatně, poněvadž jsou ve federativním Německu
Posl. Iro: To je něco zcela jiného. Federalism
jest možným jen ve slátě náredním.
Posli dr. Kranrář: Bylo-li praveno, že my Če
chové v Rakousku jsme byli hýčkáni, tož musím pro
hlásiti, že jest opak pravdou. Nicméně máme o váž
nosti a cti Rakouska zcela jinou představu a ne
chceme, aby Rakousko kleslo na úroveň Bavorska
Saska. (Hlučná pochvala u Čechů, odpor u Všeněmeů
Trvalý nepokoj.
Parlamentní program Všeněmců jest potvrzen
v brožuře nadepsané »Rozbití Rakouska a jeho ob
nova«. Posl. dr. Eisenkolb sice řekl, že tato brožur
nebyla vydána všeněmeckou skupinou. Chci tolik
konstatovati, že jest tento letákovydán všeněmeckým
spolkem.
Posl. Eisenkolb: Jeho nákladem, avšak nikol
nákladem našeho svazu
Posl. Iro: To napsal nějaký žurnalista.
Posl
doktor
Kramář
Čecho
A Hamich
Kranrář
Eisenkolb
Rusko
Rakousko
Německo
Bavorsko
Sasko
Bavorsko Sasko
20
article
Posl. Ntein: Ostatně chcete-li, vezmu to n
svůj vruh. (Vesslost.)
Posl. dr. Kramář: Kontingent nováčků povo
lujeme Rakousku, kdybychom jej povolili. Myslím, že
není žádné příležitosti tak vholné mluviti o těchte
věcech, jako jest rozprava o rekrutech. (Hlučný sou
hlas v pravo.)
Ve jmenované brožuře se praví: »Rakousk
musí býti vybudováno na základech německých. Polo-
německé Rakousko musí se státi úplně německým
článkem německé říše. (Slvšte v pravo.)
Na tom, zdali obnova Rlukouska stane se na pod-
kladě německém či českém, závisí nejen zdar těchto
zemi samých, nýbrž také další existence německého
lidu v budoucích stotetích mezi ruskými massami vy
chodními a mezi anglosaským kmenem na západě
Tím podmíněn jest ráz střední Evropy a tím zá
roveň celé Evropy v nejbližších stoletích. (Slyšte
v pravo.)
Jedná se o životní otázku pro německý lic
měrou daleko větší, než roku 1864 a 1870 a prote
vyplatila by se vojna na život a na smrt.« (Slyšte
v pravo.)
Posl. Stein: Číčte jen brožuru celou. Byl
totiž zabavena a vaším citátem stane se immunní.
Posl
doktor
Kramář
Stein
Rakousko
Evropa
21
article
Posl. dr. Kramář: »Proto nesmí také žádná
polovičatost býti cílem našich snah. Naším cílen
musí býti státní souhrn středoevropského jazykového
území a vydobytí přístupu k Jaderskému moři.-
(Slyštel v právo.
Posl. A. Hannich: Co se týká příštích věcí
toho se zajisté vy nedožijete.
Posl. Iro: To zajisté se rozhodne mečem,a
si tomu chcete čili nie.
Posl. dr. Kranář: Proto chceme právě uvést
meč do pravého směru. V brožuře se praví dálei
»Tohoto cíle bude lze dosíci tím snáze, čín
těsněji přilneme k nynějšímu vývoji. Ten spočiví
v tom, že v podunajské monarchii musí býti vybu
dován dualism k úplnému politickému a hospodář-
skému osamostatnění« (Slyšte! v pravo.) »a v úplném
odpělení Haliče, Bukoviny a Dalmacie« (Slyšte
v pravo.) »tudíž v přičlenění pouze oněch zemí r-
kouských k říši německé, které byly již dříve členy
německého bundu.« (Slyšte! v pravo.)
Posl. Iro: To jest linecký program, ten jsme
nikdy nezapřeli.
Posl
doktor
Kramář
A Hannich
Kranář
Halič
Bukovina
Dalmacie
22
article
Posl. dr. Hramář: V brožuře se praví dále
»Habsburgové musí zcela zmizeti z řady panov
nických rodů anebo musí přeložiti těžisko své n
východ, t. j. omeziti se na Uhry a na země sou
sední.« (Slyšte! v pravo.)
»Na všechen způsob musí Rakousko vzdáti s
hodnosti velmoci a země rakouské musí se spokojiti
ve světové politice rolí, jakou mají dnes německé
přední státy.« (Bouřlivé Slyšte ! v pravo.) »Jako če
nové mohutné a veliké německé říše při tom ostatně
dobře pochodí.«
Konečně praví se v brožuře: »Myslíme však,že
zdolání českého národa nepodaří se Rakušanům bez
cizí pomoci. Ve zlomení tohotu ostnu, zasahujícíh
do německého masa, spočívá hlavní svízel veškerých
organisací.« (Slyšte l v pravo.)
Víme dobře, že jsme ostnem v mase německém
a v tom spočívá právě historický úkol, který máme
(Pochvala v pravo.)
My jsme přední baštou v postavení, ve kterém
je malému národu těžko čeliti přesile odpůrcově
Avšak tento historický úkol konali jsme dosud
doufáme, že jej konati budeme i na dále. (Bouřlivý
potlesk a pochvala v pravo.)
V království českém konáme nejen národní
svou povinnost, nýbrž také úkol bditi nad evropskou
rovnováhou. Neboť ve chvíli, ve které by přes naše
těla stalo se skutkem sjednocení Německa s tak zv.
německým územím rakouským od Hamburka až po
Terst, bylo by po rovnováze ovropské. Potom by
bylo Německo první světovou mocí.
Posl
doktor
Hramář
Habsburg
Rakušan
Uhry
Rakousko
Německo
Terst
23
article
Posl. Steln: Tou také bude.
Posl, dr. Kramář: Potom by nebyto převahy
politické a hospodářské i na Balkáně a
Malé Asii.
Nechať si mne pánové napadají jak chtějí, to
pokládám za čest, že jsem byl jedním z prvních
kdož rozpoznali toto nebezpečí a nikdy nepřestanu
upozorňovali na toto nebezpečí, které hrozí všem
jimž záleží na zachování této říše.
Posl. Stein : To jest pokrytectví. Vy jste právě
tak protrakouskými jako my. Vy nejsta žádným
vlastenci.
Posl
doktor
Kramář
Stein
Balkán
24
article
Posl. dr. Kramář : Musím rozhodně protesto-
vati proti tomu, aby se nám činila výtka nevlaste-
nectví. Nejsem žádným vlastencem ve vašem
smyslu .
Posl. Stein: Řekněte přece pravdu. Vy nejste
žádnými vlastenci. My také nejsme žádnými vla
stenci.
Posl. dr. Kramář: Já nejsem jenom žádným
centralistou a nejsem přívržencem poněmčujícího
Rakouska. Avšak národ náš jest vlasteneckým a ne-
chce jiného ničeho, než Rakouska, které jest spra-
vedlivým ke svým národům. (Potlesk a pochval
v pravo.
Posl. Stein: Vy jste českým národovcem.
Posl. dr. Kramář: To je pravda. Vím velmi
dobře, kam bychom se dostali, kdyby se splnily vaše
tužby o velké středoevropské otázce. Nechceme
sdíleti osud Poláků poznaňských, neboť víme, že
jsou bakatisté (spolek na poněmčení Poznaňska
nějen v Nětnecku, nýbrž také v severních Cechách.
Posl. Iro: Co pak byste to dělali jinak, kdy-
byste měli své státní právo
Posl. dr. Kramář: Mluví se pořád o státním
právu. Poukazuji, že nebyli jsme to pouze my, kteř
chceme státní právo. Roku 1861 sněm český se jadno-
myslně nsnesl poslati deputaci do Vídně za králov-
skou korunovaci. Jen vídeňskými vlivy se stalo, že
talo akce byla přerušena, která by byla přivodilu
království české k nejevšímu stupní rozkvětu. Roku
1871, když dělali jsme čtánky fandamentální, vypra-
covali jste soudasně jazyk ový zákon, záračujíc
oběma národům stejné rovné prano.
Posl
doktor
Kramář
Stein
Rakousko
Poznaňsko
severní Cecha
Vídeň
25
article
Posl. Iro« Rovné právo jest také v Uhrách, jen
že se tam neprovádí
Posl. dr. Kranář: Nikoli. V Ubrách rovnéh
práva není. Snad jsou také mezi námi šovinisté
kteří si myslí, že jsou silni dost, aby mohli Něm
počeštiti, věří tomu také a mají to také ve svén
politickém programu, avšak myslím, že každý roz-
myslný politik v Čechách vám řekne, že nechce v Če
chách nic jiného, než národní mír na základé úplné
rovnoprávnosti, že jsme ochotni oběma národům dáti
všechny záruky, aby se mohli vyvíjeti narodně svo
bodně a volně. (Souhlas v pravo.)
Nejsme žádnými nepřáteli národních kurií, na-
opak, omezite-li je na věci národní a nepodniknete-li
pokus pkiikou rozděliti veškeru správu země tak
tam, kde musí býti společnou, my odpůrcové kuri
nebudeme. Nechceme pouze žádného národního bez-
práví, ýbež národní rovnoprávnost, abychom mohl
v Čechách společně pracovati. (Souhlas v pravo.)
Posl. Iro: Podáme tedy na to ve sněmu krá
lovství českého návrh.
Posl
doktor
Kranář
Uhry
Německo
Čechy
26
article
Posl. dr. Krnnářs Jest pravdn, 46 jsme stá
toprávní a že nemůžeme býti jinými a rád bych vi
děl národ, který má takové dějiny, jako my, aby
nebyl státoprávním. (Hlučný souhlas.)
Avšak vím také zcela dobře, že po staletí žijeme
pospolu w žejsme hospodářsky na sebe odkázani
že i království českému by bylo k velikému pro
spěcho, kdybychom společně pracovati mohli k jeh
blahu. (Hlučný souhlas.)
To je naše státní právo a dokud máme parla
mentní tribunu, nepodaří se vám nás očerniti pře
světem, jako bychom byli Němcožrouti. V okamžiku,
ve kterém by se po uzavření míru uvéřilo, že svým
státním právem nechceme vás zdolati, ve chvílite
bylo by povinností českého zastupitelstva pražského
město zaříditi takovým způsobem, aby v něm taku
Němci mohli se považovati za domácí. (Slyšte-l)
Avšak dokud říkáte a hlásáte: »Pryč od- Prahy !e
dokud potlačujete naše menšiny jako se děje v Brně
a v Opavě, nesmíte žádati od nás, abychom by
v Praze jinými, jakkoli neschvaluji vše, co se v Praze
děje. Takové jest naše státní právo.
Posl
doktor
Krnnářs
Němec
Praha
Brno
Opava
27
article
Vím však, že vše to nepomůže. Bylo by třeb
rakouské vlády, která by konečně postavila Rakousk
na půdu, na které může prospívati. Rakouské vlády
však až na malou výjimku nedovedou dělati nic ji-
ného, než zakřidovávati přikrosti a protivy. (Souhla
u Čechů.)
Velké politiky do budouenesti, která by Rakou
sku dala postavení, jehož zasluhuje a které míti musí
má-li býti rovno velmocem, rakouské vlády dělati ne
mohou. A přace bylo by lo tak snadno. Ti, kdož
Rakousko chtějt, jsou ještě v ohiromné převaze
(Hlučný souhlas.) Téši mne, že jsou ještě 3 mihliony
Němců v Rakousku, kteří chtějí rovnoprávnost a kteř
se těší tím, že převaha německé kultury, o které s
tolik mluvi, ukazuje na přirozený vývoj, který by ně
meckému národu nebyl na újmu
My jsme rádí ochotní k této soutěži za osvěti
a vzdělanost. Nemáme se jí a nepotřebujeme se také
za ni styděti. Proto není v Rakousku ničeho ta
třeba, jako velké většíně rakouských národů dáti vol
nost, svobodu a spravedlnost. (Pochvala v pravo.)
Budeme hlasovati proti kontingentu rekrutů, ni
koli, abychom tím projevili nepřatelství vůči říši
Jednou bude v dějínách vynesen krutý ortel na
tím, že národ, který chce existenci této říše, kterýji
tak často bránil, donucen byl špalnou politikou vládní
hlasovatí proti tomu, v čem spočívá síla státu —
proti branné moci. My tak činíme, ale vina nen
naše. Vinu svaliti musíme na ty, kterým jest svěřena
v Rakousku vláda. Hlučná pochvala a potlesk. Řeč
níku se z mnoha stran gratuluje.)
Po řečí druhého hlavního řečníka posl. To
lingera, měl zpravodaj doslov.
Čecho
Němec
Rakousko
28
article
Posl. Hořica (k věcné opravě): Zrušení ta
ného výnosu, podle kterého četníci musejí mluvit
německy, nebylo uveřejněno. Řečník pojednává pal
o chování se vojenské správy při sčítání lidu
při kterém připraven český národ
několik tisíc hodných svých syn ů.
Dále zabývá se řečník způsobem, jakým se za-
chází s českými chovanci v kadetních školách a
ukazuje potom k tomu, že hr. Welsersheimm ani
na jediný stesk po stránce národní neodpověděl.
Posl. Prášek (ke věcné opravě): Zástupcové
agrární strany nemohou nynější vládě povoliti kon-
tingent rekrutů. Řečník potom zevrubné vykládá
zásady a stanovisko své strany v ohledu národním
vůbec a vůči armádě zvláště a prohlašuje, že bude
hlasovati jako rolník proti kontingentu
Předseda: Žádám p. řečníka, by přestal na
věcné opravě.
Posl. P'rážek (pokračuje)« Je požadavkem
agrárníků, by se manévry nekonaly za doby sklizně
Předseďa: Pane poslanče, co tady vykládáte
není věená oprava; musil bych vám k velkému
svému žalu odníti slovo, kdybyste překročoval mez
skutečné opravy
Posl. Prášek: Všechny oběti, které přinášíme
pro vojsko, přinášejí se vlastně k ochraně špatné
vlády. Pozbude-li § 14. svého účinku, zavolá se
vojsko.
Předseda: Protože p. poslanec přes opětné
napomenutí překročil meze věcné opravy a chce
promluviti řeč, beru mu slovo.
Poslanec Zázvorka počiná mluviti.
Předseda: Žádám pana řečníka, aby jen
věcně opravoval a nepronášel tu žádné řeči.
Poslanec Zůzvorka: Mluvím k výkladům ve-
škerých řečníků, kteří tu mluvili, a nemohu býti z
5 minut hotov
Předseda: Žádám pana řečníka opětně, by jen
věcně opravoval.
Posl. Zázvorkn pokračuje, potom pojedno
ustává.
Posl
Hořica
Prášek
Zázvorka
Zůzvorka
29
article
Předseda: Nebudu pana řečníka po druh
Předseda: Nebudu pana řečníka po druh
napomínati
30
article
Poslanec Zázvorka? Opravuji věcně. (Mluvi
Poslanec Zázvorka? Opravuji věcně. (Mluvi
dále svým způsobem.)
Po nějaké chvíli prohlašuje předseda: Proto
že pan řečník nedbá mého napomenutí, odnímám
mu slovo. Slovo má k věcné opravě pan poslane
Černý.
Poslanec Fressl: To přestává všecko ! Vždy
mluvil k věci
Poslanec Černý počíná mluviti.
Poslanec Zásvorka mluví současně.
Předseda (k poslanci Zázvorkovi): Pa
poslanec Černý má slovo. Vám, pane poslanč
Zázvorko, jsem je odňa
Poslanci Černý a Zázvorka mluví sou
časně.
Poslanec Fressl: Pane předsedo, jaký zmatek
jste tu způsobil! Tady mluví najednou dva.
Poslanec Prade přejímá předsednictví-
Místopředseda Prade: K věcné poznámee
udilím slovo p. poslanci Černému. Panu posl.
Zázvorkovi předseda slovo odňal a nyní má
slovo pan poslanec Černý. Nezačne-li mluviti, událím
slovo nejbližšímu řečníku. Vyzývám pana poslanc
doa
Černého, aby se ujal slova. (Hlučný odpor nak
vicích agrárních a národně sociálních.)
Poslanec Fressl protestuje
Místopředseda: Pana poslance Fressle
volám k pořádku. Pan poslanec Zázvorka nemi
slova.
Poslanci Zázvorka a Černý mluví di
česky
Místopředseda Prade (k Zázvorkovi): Volán
vás k pořádku. Nemate slova. Pan poslanec Čení
má slovo.
Posl. Černý mluví dále česky
Po chvilce přerušuje jej mí stopředse da.
Zázvorka
Černá
Fressl
Zásvorek
Prade
Černý
Fressla
Čení
Posl
Prade
31
article
Pane poslanče Černý, volám vás k věci. Prosln,
abyste se omezil na věcnou opravu:
Posl. Černý« Opravuji věcně, avšak mysll
že mne neslyšíte. (Mluví dále.)
Po chvíli přerušuje jej místopřed
seda opžt: Volám vás po druhé k věci
Posl. Černý: Mluvím k věci, pane místopřei
sedo, ale pro hluk mne snad neslyšíte. (Mluví dale)
Mistopředseda: Poněvadž jste neuposleo
mého několikerého vyzvání, odnimam vám slov
(Hluk a vřava na lavicích agvárních a národal
sociálních.)
Mlistopředseda: K věené opravě udilln
slovo p. posi. Em. H rubéma
Posl. Černý mluví dále
Místopředseda: Když neuposlechnete n-
řízení presišia, přejdu prostě k jednacímu pořatu
Nedáme si vámí překážeti ve vykonávání svýc
funkcí. Udilím slovo p. posl. Em. Hrubému.
Posl. Černý mluví dále.
Černá
Posl
H rubéma Posl
Hrubý
32
article
Místopředseda: Pan posl. Černý, nemšk
již slova. Odňal jsem vám je. Pan posl. Hrubý mi
slovo. (Odpor a pokřik na lavicích agrárních a ni-
rodně-sociálních)
Mistopředseda: Poněvadž p. posl. Hrub
se neujal slova pozbyl ho. (Pochivala na levie
hlučný odpor na lavicích agrárních a národně soe-
álních.)
Ke slovu přihlásil se dále posl. Klofáč.
Posl. Klefaě mluvi česky. Později přerušuj
jej mistopředseda: Pane poslanče, máte slos
jen k věcné opravě. Volám vás poprvé k věci.
Posl. Klofáč mluví dále.
Místopředseda: Pane poslanče, voláma vil
k věci. Máte slovo jen k věcné opravě
Posl. Klofáč mluví dále.
Mistopředseda: Poněvadž jste mému opě-
tovnému napomenutí nevyhověl, odnímám vá
slovo.
(Vřava. Agrárníci a nár. socialistě protestují.)
Místopředseda: Přejdeme k htasovani
Při hlasování usneseno vejíti v podrobnou d
batu. (Stálá vřava a křík na lavicích agrárních
nár. sociňlních.)
Předseda hr. Vetter: Konstatuji, že se stal
usnesení vejíti v podrobnou debatu a že se k po
drobné debatě nepřihlásil nikdo ke slovu.
Na to přijat zákon ve druhé
čtení.
Černá
Klofáč
Posl
Vetter
33
article
Předseda hr. Vetter, jenž zatím zase převn
předsednictví, dává za hluku slovo posl. Lupulov
aby učinil návrh.
Posl. Wotf volá silným hlasem: Silentium pn
Lupula.
Posl. Lupul poklonou děkuje Wolfovi a a
povídá jako předseda branného výboru na dnešnl
Tschanův dotaz, že výbor jednal nejprvé o braneck
předloze na r. 1901.Až bude jednat o cisařskýc
nařízeních stran odvodů v letech 1898/9, vyjádřís
též o nich.
Zatím, co Lupul mluvil k stenografům, již stái
kolem něho, čeští radikálové lomozili dále, Klid nast
teprv, až Lupul domlavil.
Posl. Schreiter poukazuje na porušení p-
slanecké immunity v určilém případě, žádal, by schůne
immunitníhu výboru byly veřejné
Za hlasování posl. Wolf vyvolával poslane
již zůstali seděti.
Vetter
Posl
Wolf
34
article
Návrh byl přijat 143 proti 134 hlasům. (Heil l
potlesk.)
Posl. Schwarz táže se předsedy, kdy hodli
dáti odpověď na přesný dotaz posl. dra. Brze-
ráda ve příčině čtení neněmeckých interpellan
Rečník prohlašuje, že při hlasování o předíota bra-
necké byl takový nepokoj ve sněmovně, žesnebjlo
možno věděti, o čem se hlasuje. Taže se předsedy
zda-li jindy v podobných případech zavede jiný
postup. Konečně táže se předsedy, zda je pravta,
že se posl. Kubr, Rataj. Fresl a Aug. Se-
hnal přihlásili k věcné opravě, že však nedostal
slova. To přece nejde, aby předseda z vlastní me
neudílel slova postancům ke slovu se přihlásivším
(Pochvala na lavicích českých.)
Předseda: Na první dotaz p. posl. Schwan
odpovídám, jak jsem již včera problásil, že dám o
pověď v jedné z příštích schůzí. (Bouřlivý odporn
lavicích agrárních a národně- sociálních.
Na druhý dotaz odpovídám, že jsem výsled
jeho hlasitě a jak myslím srozumitelně prohlásil
(Soublas na fevici, bouřlivý odpor na lavicích agtár
ních a národně sociálních.)
V příčině třetího dotazu, tu se p. poslanec Kub
příhlásil již k stejnému dotazu. Pan místopředsed
mu odpoví. U mne se pp. posl. Ku br. Rat
Fresl a Aug. Sehnal ke slovu nepřihlásili.
Posl
Schwarz
Kubr
Rataj
Fresl
Aug
Schwan
Sehnal
Kuba
35
article
Poslanec Hybeš žádá předsedu, by zakro
u ministerského předsedy, by zodpověděl dotazy, z
jmena jeho o vypovězení dělníků z českých ob
aby nedosáhli tam domovského práva.
Předseda slibuje vyrozuměti o tom předst
ministerstva
Posl. Rataj: Tážu se p. předsedy, proč pa
Kubr nedostal slova?
Předseda: U mne se p. posl. Kubr o sl n
nepřihlásil. (Odpor na lavicích agrárních a nár. s
álních.)
Místopředseda Prade: Na tento dotaz dovoli
si odpověděti, že jsem pánům, kteří se řádně
slovu přihlásili, také slovo udělil. Když jsem zá
předsedal, tu jeden z těchto pánů, myslím, že p
posl. Rataj, odevzdal mi tento lístek (ukazuje jej) -
jest zde ještě v originále — stojí tu: Kubr, Fres
Klofáč. Rataj a Aug. Sehnal si přejí slovo. Poslane
Klofáč se ostatně hlásil již dříve. Já však pokládšn
to pod důstojností sněmovny a předsedy, abyc
na takový listek reagoval. (Hlučná pochvala na levic
odpor na lavicích agrárních a nár. sociálních.)
Posl, Fresl (k dotazu na předsedu): Musla
konstatovati, že se jednací řád porušuje každého dne
Při věci tak důležité hlasovalo se tak, že se vůbe-
nevědělo, o čem se hlasuje. Já jsem se také hlás
o slovo, ale kolem předsednictva stálo velké mnoí
ství poslanců, kteří mne k předsednictvu nepustili
pravili, že se nesmím hlásiti o slovo. (Bouřlivé hlasy
»Fujl« na lavicích agrárních a nár. sociálů.) Pr
rozestavena jest kolem tribuny policie, která kr
poslance nepouští
Proč nedostal slova posl. Rataj
Konečně prohlašuje řečník, že zákon o rekrute
nebyl schválan parlamentně. (Pochvala na lavic
agrárních a národně-sociálních.
Hybeš
Posl
Rataj
Kubr
Fres Klofáč
Aug
Sehnal
Poslane Klofáč
Fresl
Prade
36
article
Předseda: Prohlašují, že na dolaz poslann
Fresla odpovím zejtra.
Posl. Klofáč (podává německý protest):
podepsaní podáváme protest proti usnešení pos
necké sněmovny, prohlášenému předsedou, že osno
o rekrutech byla schválena. Jsme toho přesvědče
že celé rokování jest neplatno, poněvadž při jedni
čtyři řečníci a sice Kubr, Rataj, Fresl a Ang
Sehnal, ač se o slovo přihlásili, ho neobdrt
Prosíme, aby tento protest náš při předlož
osnovy panské sněmovně a při předložení ko
vyšší sankci byl k aktům připojen. (Pochvaleu
lavicích agrárních a nár.-sociálních.
Mistopředseda oznámiv některé formality, konl
schůzi za ustavičného hluku mezi českými radiki
a odchází rychle z předsednické tribuny
Zatím co se sněmovna zvolna prázdní, č
radikálové vyhrožují do sálu.
Konec schůze o 1/28. hod. večer, příští bel
zejtra v 11 hod. dopol. na jednacím pořadu j
1. čtení předlohy o přirážce k lihové dani
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 12. března
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Národohospodářský výbor přijal nán
jímž minisir prby vyzývá se, aby v přiští schá
vytkl, jak vláda staví se k zákazu biankoten
Fresl
Posl
Klofáč
Kubr
Rataj
Sehnal
Vídeň
necký sněmovna
panská sněmovna