Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v sobotu 4. prosince 1909.

Praha

3

Číslo 334.

4 article

Nu ranní avečerní listy předpláci s V Praze v administraci: dsie. . . . . . 2 K — na tert leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškoun a něsle. . . . . na čtvzt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkácht na měsle.. . . 2 K non Poštou: na měsio, . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 80 h s dvoji zásilkou na měsio na čtvrt ista: . . : k 9

V Praga

5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Otázka rekonstrukce Bienerlhova ministerstva Z Vídně, 4 přosince. O rekonstrukci ka binetu a pracovním programu pro novou vládu vyjednává se dále a bude se vyjednávat také s neděle, ba možno ještě, že poslední týden před Vánocemi. Podle »N. Wr. Tgbitu. « ve včerejší porado výkonného výboru německých stran bylo pro- hlášeno s veškerým důrazem, že není na pr- sto žádné ochoty povoliti něja ke výkupné za projednání celého provisoria rozpočtového Proviso- rium — pokračuje list — vyřizuje se nyní ovšem v plenu sněmovním, jest však třeba, aby uvážily se další možnosti. Se strany křesťansko- sociální bylo pozorováno, že jest žádoucno, ab řešení krise zahájeno bylo tempem urychleněj ším, poněvadž zamítnutí rozpočtového provisori ve výboru by vésti mohlo k důsledkům, kter by nabyly rázu katastrofálního. Proto zahájeno vyjednáván se stranami Slovanské jedno ty V nejbližších dnech budou četné zajímavé roz hovery. Německé strany svobodomyslné vyžá dají si od výkonného výboru německých stran legtmaci k rozmluvám se Slovanskou jednolou Kře-ťansko-sociální vůdcové tuto legitimaci ji mají. Němečtí vůdcové nepotřebují ostatně k jednání se Slovanskou jednotou žádně plno moci. Jejich taktika jest dána jejich programem Třeba toliko rozhodnouti, jaké požadavky Slo vanské jednoty mohou býti vůbec přelřá sány Kleré povoleny. Z Vídně, 4. prosince. Císař přijel o 7. ho- dině ranní ze Schöubrunnu do dvorního hradu, kde přijal ve zvláštním dlouhém sly šení ministerského předsedu svob p. Bienertha. Chef vlády po audienci přije do parlamentu, kde měl poradu s ministry drem. ryt. Biliňským, drem. Důlebou, hr. Stürgkhema drem. Weiskirchnerem. Ve sněmovně se ujišťuje že v úterý zahájí svob. p. Bienerth sám akci pro rekonstrukci kabi- netu.

Bienerlhův N Wr Bienerth Důleba Vídeň Kře dvorní hrad

6 article

Oč chtějí Němci jenom vyjednávat. Z Vídně, 4. prosince. Německý výkonný výbor konal o polednách schůzi, o které vydal t lo sdělení: Výkonný výbor německých síran je ochoten, bude li za to požádán, vejíti ve vy jednávání se Slovanskou jednotou, avšak jenom s výhradou, že nebude se jednat o věcech osob nich, nýbrž toliko o pracovním věe ném programu poslanecké sně movny a vyřízení státních a lidových nezbyt nosli e O půl 3. hodině sešli se němečtí po slanel z království českého. Z Vídně, 4. prosince. Jeden z předsed Stovanské jednoty, byv námi tázán, co soudi o dnešním projevu výkonného vý- boru německých stran, odvětil: »Sl vanská jednota nemá, co by vyjednávala s Němci o věcech osobních. O těchto nepří slusí rozhodovat ani Němeů m ani nám.« Inferpelace v aféře Hofrichtrově. Z Vídně, 4. prosince. Poslanci Breiter soudruzi podali dnes na celé ministerstvo dotaz, chce-li vymoci u císaře jako velitele armády aby mimořádně Adolfu Hofrichtrovi, zatčenéme nadporučíku, byl dán obhájce a líčen proti němu se konalo ústně a ve řejně. Vojenské porady u císaře. Z Vídně, 4. prosince. (K. k.) O 10. hodině do- polední bylo pokračováno ve vojenských poradách ve dvorním hradě za předsednictví císaře. Porady trvaly oba dny po několik hodin. Hrabě Jan Harrach. Z Vídně, 4. prosince. (K. k.) Stav onemoc nělého hr. Jana Harracha od včerejška se pod statně nezměnil. Minulé noci spal nemocný dobře, avšak s přerušením. Přijímání potravy je dostatečné a zlepšení trvá.

Němec Breiter Hofrichtr Harrach Vídeň

7 article

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 4. prosince. (K. k.) »Wienen Zeitung« oznamuje: Císař propůjčil radovi zem- ského soudu Adolfu Vogelovi v Jičíně, od- cházejícímu do vyžádané trvalé výslužby, s pro- minutím poplatku titul rady vrchního zemského soudu. — Cisař propůjčil vrchním berním správcům Jakubu Buštovi v Kutné Hoře Emanuelu K lusáčkovi v Poděbradech, od- cházejícím do vyžádané trvalé výslužby, zlatý záslužný kříž s korunou. Profesura vzduchoplavby a nauky o automobilech. Z Vídně, 4. prosince. (K. k.) „Wiener Zeitung uveřejňuje jmenování inženýra Richarda Knollere ve Vídni mimořádným profesorem vzduchoplavby nauky o automobilech na vysoké škole technické ve Vídni.

Vogel Bušta Knollere Vídeň Jičín Kutná hoře Poděbrady Wiener Zeitung Wienen Zeitung

8 article

Nový tunel.

9 article

Z Vídně, 4. prosince. (K. k.) Dnes byla slavnost- ně proražena štola tunelu ve V. Hardbergu (Wechsel místní dráhy Aspang—Friedberg. Na slavnost do stavili se četní vynikající hosté z Dolních RRakous ze Štyrska, Nová parsekuce Poláků v Prasku. Z Berlina, 4. prosince. (»N. Fr. Pro«) V chodbách říšského sněmu včera sdělena byla nová, velmi přikrá persekuce pruské vlády proti Polákům. Vláda zamýšlí totiž přesaditi několik set úradníků, kteří nedávno při volbách obee- ních v Katovicích hlasovali pro kandidáty polské. připadně potrestati je jiným způsobem. V Kato- vinich zápasili klerikálové a liberálové. Na kle- rikální kandidátní listině nalézalo se — což oststně dělo se také už dříve — několik kandi- dátů polských, pro které hlasovali stoupenei strany klerikální, při čemž někteří nebylisi sead ani vědomi, že volí Poláky. Přes to chce vláda disciplinovat úřadníky, kteří hlasovali pro listinu, na niž byli Poláci. Jsou to po většmě úřadriei nižsí a nejnižsi, kteří mají býti tím posliženi. Jednání vlády způsobilo velikou sen- saci v polských kruzích. Poláci a klerikálové za- mýšlejí věc tu přivésti na přetřes v říšském sněmě a také na pruském zemském sněmě. Berní reforma v Bavorsku. Z Mnichova, 3. prosince. (K. k.) Sně movna poslanecká přijala po několikanedělním rokování 119 hlasy proti 30 zákon o přirážkách. Teprve přijetím zákona toho je umožnéno při- jaté už zavedení všenbecné progresivní daně z přijmů a celé reformy berní.

Polák Vídeň Wechsel Friedberg Dolní RRakous Štyrsko Berlín Katovice Bavorsko Mnichov

10 article

Italská ministerská krise. Z Říma, 3. prosince. (K. k.) Listy trvaj i na dále při názoru, že Sonnino bude pověřer sestaviti nový kabinst. z Říma, 3. prosince. (K. k.) Dle »Italiee popírá katolický poslanec Meda rozhodně utvo ření demokrahického středu a ujišťuje, že na schůzích poslanců katolických nebylo vzhledem na situaci, jež nastala krisí ministerskou, učiněno žádného usnesení. Řecký král o řeckém vojenském huuti. Z Paříže, 4. prosince. (K. k.) „Gaulois“ uveřejňuje zprávu spisovatele Jul. Bois a slyšení, které měl u řeckého krále Jiřího. Za slyšení pravil mu král m. j.: „Jsem král a otee zároveň. Národ jest mé adoptované dítě. Trpěl jsem jako otec i jako král. Opatření, která byla učiněna proti princům, považuji za výron pře- chodného rozladění, za výraz všeobecné nespo kojenosti, která byla způsobena velikým zklamá- ním, jehož jsme se dožili s Krétou. Počítalo se že nevolnost bude vyléčena přítokem nové krve rozmnožením činorodé sily, uskutečněním dáv ných nadějí. Kréta nebyla anektována a Řecké hledalo někoho, na němž by si vylilo svůj hněv za spáchané omyly a za sebeklamání. Z toho všeho vzniklo vojenské hnutí, o němž myslím že bude lépe, uděliti mu milost.“ Mezinárodní sdružení pro průmysl chladírenský Z Pažíže, 3. prosince. (K. k) Výbor mezi národního sdružení pro průmysl chladírenský měl dnes za předsednictví bývalého ministra Lebona schůzi. Zúčastnili se ji mezi jinýmí tajný rada, odborový přednosta dr. Exner, odbo- rový rada šl. Navay, odborný zpravodaj uher- ského ministerstva obchodu v Paříži, císařský

Med Jula Jiří doktor Exner Řím Paříž Bois Kréta Sonnin mezinárodní sdružený pro průmysl mez národní sdružený

12 article

rada Saborsky z Vídně a delegát rakouského ministerstva orby svob. pán Hennet. Generální tajemník Loverdo sdělil, že pro sdružení byly povoleny značné obnosy, zvláště vládou rakou- skou i uherskou. Císařský rada Saborsky vylíči práce druhého mezinárodního sjezdu pro průmys chladirenský, jenž bude pořádán ve Vídni do 11. října 1910 v budově universitní.

Hennet Loverdo Vídeň

13 article Z Turecka.

Z Turecka. Z Cařihradu, 3. prosince. (K. k.) Ředite veřejné bezpečnosti Ghalib bej, jenž koná v prů- vodu několika policejních funkeionářů cestu po Evropě za účelem studia zahraničních instituei policejních, odcestoval do Vídně

Turecko Cařihrad Evropa Vídeň

14 title

Uherská krise.

15 article Porada ministrů.

Porada ministrů. Z Pešti, 4. prosince. (K. k.) Uh. tel. kor kanc. sděluje: Dnes v 11 hod. dopol. konal se v ministerstvu obchodu konference, které se zúčastnili všichni členové kabinetu. V konfe renci, která trvala až do 12 hodin v poledne. podávali ministerský předseda dr. Wekerle, mi nistr vnitra hr. Andrássy a ministr a latere br Zichy zprávy o nedávných audiencích u cisaře. Navayi a Rakowázki k císaři. Z Pešti, 4. prosince. President říšského sněmu Gal a jeho náměsíkové Navayi a Ra- kowszki budou v pondéli odpoledne císařem v zvláštní audienci příjati.

doktor Wekerle Andrássy Zich Gal Pešť

16 article Anglie bez rozpočtu.

Anglie bez rozpočtu. Závěrek trůnní řečl. Z Londýna, 3. prosince. (K. k.) Trůnn řeč zmiňuje se pak o obnovení smluv ve pří čině smírčích soudů s německou říší, Švédskem Norskem, Švýcary a Portugaly a o nastávajícím obnovení smluv ve příčiné smírčích soudů s ji- nými státy, dále o reformě angliekého zákono- dárného shromáždění. Vzhledem na založen jihosfrické jednoty trůnní řeč podotýká, že je nejsrdečněji vítán tento úspěšný výsledek, po- skytující novým koloniím nové instituce. Nent pochyby, že tato jednola rozmnoží sílu jižní Afriky. Dále zdůrazňuje trůnní řeč veliké vzá jemné prospěchy, jež přinesla konference o há jení říše, letos v červenci konaná, maleřské zemi a jejím koloniím a dékuje dolní sněmovné za šlědrost, jakou se postaral o velké rozmno- žení národních výdajů, jež jsou způsobeny po- žadavky obran říše a požadavky socislniei oprav. Je poltovšní hodno, že péče ta se uká zala marnou. Trůnní řeč vypočitává na kone zákony v tomto zasedání parlamentním přijaté Dobrovolné placení dávek. Z Londýna, 3. prosince. (K. k.) Celní berní úřady oznamují, že platit dávky v rozpočtu obsaženě, je nyní po necháno na vůli poplatníků, že však ti, kteři nyní neplatí, budou povinni platiti, jak mile daně nabudou zpětnou zákonnou platnost Kdyby se to nestalo, budou všecky vykonané platy vráceny.

Anglie Londýn Švédsko Norsko Švýcary Afrika

17 article

Lordové bojují prý za svobodu národa. Z Plymoulhu, 4 prosince. (K. k.) Lori Lansdowne měl zde na veliké schůzi řeč v nlž pravil, že jde o dva spory: »Ro z po čet proti tarifni reformě a s ou- stavu jedné sněmovny proti sou stavě dvou sněmoven. Sněmovna lordů není bez vad, ale komise, která byla zřízena za tím účelem, aby provedla opravu této sné- movny, byla vládou dána do klatby. Příčina jest jasná, neboť čím více se zdokonali horn sněmovna, tím silnější se stává. Stanovisko které chceme dále zachovávati, jest rozumnějš a konstilučnější než stanovisko vlády Tvrdíme že sněmovna lordů bojuje za svobodu národa a za jedno z jeho nejcennějších práv, totiž z právo národa, aby byl brán na potaz vždycky. kdykoliv se děje podstatná změna v zákono- dárstvi. Lapení lordové. Z Londýna, 3. prosince. (K. k) V řeči pronesené v národně liberálním klubu pravi

Lordová Lori Lansdowne Londýn

18 article

dání kaneléř pokladu Lloyd George: Jestliže lordi rdousili rozpočet, jenž učinil opatření proti ne- odvratným, širokou masu postibujícím zlům ukazují, že jsou třídou, která, sčkoli je po žehnána všemi pozemskými statky, se přece vzpírá proti tomu, aby malá část jejího pře bytku sloužila účelu, aby tvůrcově jejího blaho bytu byli chráněni před příšerami bídy a zou falství. To však je poslední čin jejího zkázo nosného zuření. Při vší chytrosti byla jejich ha- mižnost větší, než jejich slla. Ko neč ne jsme je dostalii Rozpuštění parlamentu- Z Londýna, 3. prosince. (K. k.) Jak úřadně se oznamuje, je rozpuštění parlamentu stano veno na den 8. ledna. Nové volby začnou prý dne 13. ledna. Parlament odročen. Z Londýna, 3. prosince. (K. k.) Horní sněmovna. Když lord kaneléř přečetl trůnní řeč, byl parlament ve vší formě odročen.

Lloyd George Londýn Horní sněmovna

19 title

Francouzský tisk o řeči Viléma ll (Pův. dopis „Nár. Listů“.)

Vilém

20 article

Z Paříže, 2. prosince.

Paříž

21 article

Všechny listy komentují dle své politické barvy prohlášení, jež učinil eísař Vilém v trůnní řeči při zahájení německého říšského sněmu o francouzsko-německé dohodě v Marokku. V »Eeho de Paris« píše André Mévil,že německý císař odpovidá na zdvořilá slova, pro- nesená nedávno Pichonem, rovněž zdvořilým slovy, v podstatě a formě skoro stejně, jak mluvil francouzský ministr. Uvádí dále oficiáln komentáře, uveřejněné v Německu o trůnní řeči, dle nichž provedení dohody z února 1909 je znamením uvolnění všeobecného napjelí v po měra mezi Francií a Německem. Příčinouto hoto zlepšení vzájemného poměru je prý vy střídání Bülowa Bethmannem-Hollwegem. Chraň m se však, praví pisatel, býti přilis optimistickými Zkušenost nám ukazuje jasně, že německá pol tika dělá nebezpečné skoky dle nálady. Nej moudřejší je nedati se svěsti, abychom se ne dali překvapiti a býti vždy pohotovi ke statečné obraně svých práv a zájmů. V „Aurore“ píše M. Vuillaume, že několil vlidných slov císařových nás nemůže přiměti abychom zapomněli na všechno. Mezi Něme ckem a námi jsou věci, u nichž néplatí žádné promičení. Nežádáme na vítězích z r. 1870, aby se něčeho vzdali. My rovněž chceme si zacho- vati své naděje. Nic však nepřekáží, abychom s touto reservou žili jako dobří sousedé. Zazna- menejme tedy mírumilovná slova císařov s blahopřáním, jehož zasluhují.

Vilém Ee Paris André Mévit Pichon Bülow Bethmann Aurore M Vuillaum Maroko Německo Francie

22 article

„Lanterne“ uvádí text slov císařových, aby ukázala, že skulky jsou vyvráceny pessimistick předpovědi reakcionářů, kteří označují míru milovnou politiku za větší nebezpečí než válku „Takto padají veškeré obžaloby nacionalistu kteří upírali republice možnost zameziti vzpla- nutí bez újmy naší národní důstojnosti.“ Naproti tomu píše „Gaulois“: Neoddávejme se klamným ilusim. Německo nemá nyní žádného zájiu na tom, aby s námi vyhledávalo svár v Marokku, je naopak zcela v jeho prospěchu. aby nás tam nechalo zabřednouti. List dodává. že německá taktika záleží nyní v tom, chovat se mírumilovně a nikoho nedrážditi. Ať Francie činí stejně, nezapomínajíc, že sluší využiti ny- nějšího odkladu, aby se mohlo čeliti možným překvapením. „Journal“ pojímá smířlivá slova císařovn velmi střízlivě a poznamenává, že ve Francii na leznou sympatický ohlas. Ve „Figaru“ cituje Bounefon komentáře de seti nejpřednějších listů německých a praví pro sté několika slovy: v Německu se něco změnil . Prohlášení německého vyslance knížete Ra- dolina vůči zástupci „Petit Parisien“, o něm podána již telegrafická zpráva, znělo takto „Vzhledem k textu trůnní řeči zdá se mi každý výklad zbytečný. Přes to neváhám vám říci, že pro mne, jehož úkolem jest starati se o dobrý poměr mezi mojí zemí a Francií, je osobním za- dostučiněním, mohu-li konstatovati, že dohoda z února r. 1909 zdá se býti prvním důležitým krokem ke shodě zájmů obou států v Marokku.

Petit Parisien Německo Maroko Francie

23 article

V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za Sh večerni . . . . . . . za 4h Ve filiálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházují se též redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se novraceji

24 article

Jestliže někdy vznětlivost některých osadníků francouzských vzbudila v německém veřejném mínění jisté obavy, dobře informované kruhy je nikdy nesdílely. U nás se příliš oceňuje zdvořilá loyalita i duch umírněnosti, jež charakterisují polítiku Pichonovu, aby se pochybovalo, že smlouva algecirašská a obchodní zájmy Něme- cka budou úplně zabezpečeny. Doufám, že tisk obou zemí přispěje co nejvíce k usnadnění míru- milovné snahy obou vlád.“ List praví, že k tomuto komentáři, tak vý- mluvnému ve své stručnosti, nemá co dodati. V zahraniční rubrice „Tempsu“ píše Tra- rieux: Názor cisařův je úplně správný a shodný s názorem, jak jej formuloval Pichon ve své ne- dávné řeči. Dohoda francouzsko-německá z 9. února nesměřovala ke všeobecné závaznosti a rozřešila místní konflikt. To mohou Francie a Německo učiniti, aniž se při tom zřeknou ně- čeho z minulosti, kterou nikdo nemůže změniti. Pierre Rocheverre.

Pichonův Pichon Rocheverre Francie Německo Nout

25 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Ve Vídni, 4. prosince. (Schůze 182.) (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Schůze svolána byla na 10. hodinu. Ale teprve o půl 11. hod. mohl ji zahájiti předseda dr. Patlai za přítomnosti pouze 20 po- slanců Z českých poslanců byli v zasedael síní Neumann, Buřival, Prokop, Tvarůžek, Hajn, Brdlik, Choe a několik sociálních demokratů, z minislrů toliko dr. Weiskirchner a dva Poláci. Slovo bylo ihned uděleno bývalému místo- předsedovi dru. Lagiňovi, který přimlouvals za demokratisaci politické správy a pronesl četně žaloby na pronásledování Slo- vinců a Chorvatů přímořských státními úřady. Odpovídal také na dnešní článek »N. Fr. Pr.«, která nikterak nezasluhuje, aby se v parlamentě veřejně o ní mluvilo jejiž hlas jsme vůbec nezaznamenali, poněvadž jest buď nestoudnou směšností nebo neslýchanou. drzosti. Žádá se tam totiž, aby Slovanská jednota prohlásila, že schvaluje politiku trojspolkovou, dříve nez bude milostivě vzata do vládní většiny. Posl. dr.

Patlai Neumann Buřival Prokop Tvarůžek Hajn Brdlik Choe Weiskirchner Polák Lagiňův Chorvat Posl Vídeň Francie poslanecký sněmovna

26 article

Rybář právem zvolal: »Máme snad ješt klečet !« Posl. Daszyňski měl velikou řeč n théma: »Rozpustit parlament nebo odstoupit ?- O tomto thematé mluvil velmi zajímavě a poln- tovaně, čině prudké nájezdy na celou minister- skou lavici. Prospělo mu, že si odvykl starý svůj zlořád, napadat Čechy a Poláky, napadat autonomii zemskou, české slátní právo atd. Ba- rona Bienertha nazval intrikáne m, všechny jeho kolegy neschopnými nulami, které nedovedou dvě slova promlu- viti bez přípravy a kteří mají v ústech jenom vyschlé fráse. Tvrdil, že baron Bienerth nechee nic jiného, leč aby mohl poslat parlament domů, německé strany pak že nechtějí nic jiného, než aby se vládlo § 14. Proto vznesl řečník velmi důtklivý apel na strany Slovanské jednoly, aby se nedaly vlákat do těchto tenat. O sv. p. Bienerthovi pravil, že pozbyl víry v parlament a má jenom dvě možnosti: buď říšskou radu rozpustiti nebo sám odstoupiti. Baron Bie- nerth však podle soudu řečníkova neučiní ani tak, ani onak, nýbrž, jak pravil Daszyňski, vznese opět na parlament výzvu, při které každému rozšafněmu člověku se udělá na nic Posl. Daszyůski minil, že na- hoře nechtějí žádného parlamentu cislajtánského, sby mohli Maďarům učiniti koncese, které by řišská rada vídeňská na žádný způsob neschvá- lila. (? ?) Svůj soud o rakouské nynější politice shrnul ve správné resumé, že Vídeň je st jenom expositurou Berlína. Kře- sťanským sociálům pravil, že tak zvané ochranné zákony jazykové tam nic nezpomohou, naopak že je vezme rarach, budou-li po 20—30 letech národnostní poměry ve Vidní a Dolních Rakou- sích jinaké. Právem tropil si Daszyňski žerta posměch z polutiky, kterou provádějí sněmovní strany, ježto vydávají se pořáde jen samá skomuniké«, dobře řečeno: zprávy o schů-

Posl Daszyňski Čecho Polák Bienerth Maďar Vídeň Berlín Kře Dolní Raka Baron bie

27 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Listy z Indie. Piše dr. Ot. Perto ld. V Barodě, dne 1. listopadu 1909

doktor Otakar Indie Baroda

28 article

VI. Džjéštaráního knihkupectvi v Bombayi. Malý temný krámek v ulici Kalbadéví ne prozrazuje nikterak na první, pohled, že zde jest právě jedno ze středisek skutečného vě deckého života indického, jedno z míst, kde sbromažďuje se několik panditů k výměně svých názorů a to oněch pandítů, kteří ještě se ne- smířili s vlivy evropskými, ať společenskými č vědeckými, jimž angličina a latinské písmo jsou věcí naprosto neznámou a nenáviděnou. Teprve když čtete nápis »Džjěštaránéh pustskálaja« v starém jazyce, napsaný starobylými tvary indických písmen, vidíte, že zde jest kousel staré Indie, neporušené ve své starobylosti, ale při tom svěží právě jako onen jazyk, kterým se zde mluví, kterým dorozumívají se panditové nejrůznějších jazyků, kterým dorozumivá se zde zvédavý Evropan, starobylý sanskrt, který není mrtvým jazykem jako jest dněs evropská latina. nýbrž mezi učenci jest stále jazykem živým a svěžím, s výrazy pro předměty a vzlahy nej- modernější, nezmrtvělý a vyvljející se, při tom však stále tak dokonalý, neporušený a přísný ve své stavbě, jako byl za dávných dob, kdy v něm byla vytvořena díla nebynouci ceny. Nesmírné poklady pro muže vědy jsou na- hromaděny v tomto malém krámku, spousty sanskrtských knih, tištěných i psaných, uloženy jsou v primitivních policích. Nalezáte zde mnobé. o čemž jste neměli dosud ani tušení, nalezáte tu opisy věcí netištěných, jež dává Džjéštaráni opatřovati mladými pandity z rukopisů často velice nepřístupných, nalezáte tu psané komen táry k největším výtvorům ducha indického moderní i starobylé. Nemyslete si však, že ceny těchto opisů jsou nízké; — ale kdo uváží, jak ohromná práce spojena jest s opisováním ruko pisů někdy značně nečitelných, uzná, že ceny nejsou přílišné.

Evropan Indie

29 article

Vlastní život počíná zde na večer, kdy denní práce a obchodní záležilosti jsou ukon- čeny, když slunce ukrylo se již za Malabar Hillem a v ulicích zavane trochu svěžejšího vzduchu. Na policích a knihami ukládají se ke spaní holubi vrkajíce a hrdličky, cukrujíce. zatím co sluha rozsvěcuje starobylou lampu se šesti volně ležícími bavlnénými knoty, napájený mi kokosovým olejem. Kolem lampy na roho žích usazuje se kroužek panditů různého stáří přicházejících sem pookřáti vzájemným hovorem vzájemnou výměnou názorů o svých pracích o životě politickém. Zlaté třásně červených je jich čepiček lesknou se v blikavém světle lampy a na stěnách stiny tvoří silhouetty krásných asij

Malabar Hill

30 article

ských typů. Sám Džjéštaráni úclyhodný, bělo vlasý stařec světlé pleti, nelišíci se ničím od pleti Evropana, sedí v čele: on řídl hovor udává mu směr, jsa všemi vážen a ctěn. Opo- dál opřen o zeď stojí mladý hoch asi čírnácli letý, budoucí pandit — šišja (žák). Připadám si zde jako vetřelec uprostřed této čisté indické společnosti, já s mým bilým tópí (korkový klobouk) na hlavě, já, na něho upírají se zraky všech — jsem poprvé hostem Džjěštarániho. Můj sanskrt zní drsně s evrop skou výslovností proti lahodným zvukům ostat ních, nedostává se mu toho, co tak velice zdob řeč domorodců a činí ji zaokrouhlenější, oněch nesčetných citátů z knih a veršů z básní, jimž oni od útlého věku již uči se na paměť a do vedou jich použivati s neobyčejnou virtuosností Úžasem musí naplníti každého, slysí-li citovat celé dlpuhé stati — čitající v tisku několik osmerkových stránek — z paměti a doslova. Podiv můj neměl však míry, když Džjéštarán mne upozornil, že onen hoch, stojící u zdi, zná z paměti celou sanskrtskou mluvnici Pániního. Nemohl jsem si odpustiti, abych nepoložil mu několik otázek a nesledoval odpovědi v knize. kterou mně podal Džjéštaráni. A skutečně hoch citoval příslušné odstavce, vztahující se k mým olázkám, do slova na písmenku přesně! To byl prvý den, který jsem strávil v knih- kupectví Džjéštarániho, kdy hovor většínou toči se kolem mne, kolem mých poměrů rodinných

úclyhodný Evropan Džjéštarán

31 article

i společenských, kolem mé cesty a kdy jsem si připadal zde cizí. Brzy však nalezl jsem tu tolik přátel, tolik lidi souhlasících s mými ná- bledy a myšlenkami, že jsem záhy připadals dávným členem tohoto kroužku — zvláště když odloženo bylo v hovoru zdvořilé »bhaván« (páni pod. jako naše »Vy«) — a že jsem netrpělivé již očekával denně šestou hodinu a nedučkavě spěchal pak do Kalbadéví, kde získával jsem každým dnem nové znalosti a nové přátele. Bylo to však také zde u Džjěstarániho, kde došel jsem poprvé trpkého poznání, kde poprvé jsem seznal onu žalostnou skutečnost, že národ indický pozbyl síly činů, oné sily, která zdobila reky Mahábhárata a Ramájana. Právě jako bynou zde pod žbavým nebem indickým květiny přinesené z chladných pásem, lak i tento národ přišedší v dávnověkosti z chladných zemí se vero-západních, ochabl ve své odvaze a zlenivě v letních parnech indických plání. Zůstala to- muto lidu krásná slova, neschází nadšených řečí. pronášených a vlasteneckým zápalem, ale slova zůstávají slovy a sotva kdy dojdou splnění ve velikých rekovných činech. Tito lidé věří s nadšením, že přijde jedno Kalki, ale přijde-li skutečně, nalezne zde sice muže, kteři by ho umělými řečmi velebili vybízeli k činům, ale ne muže, kleří byse odhodlali po boku jeho bojovati a vitěziti. Přijde-li Kalkí, bude jeho osud v této zemi takový, jaký před devatenácti stoletími přineal národ židovský svému předpověděnému krália vysvoboditeli.

Kalbadéví Džjěstaráni Mahábhárata Ramájan

32 article Různé zprávy.

Různé zprávy. — Stávka na dráze v Americe. Z e St. Paulu. 2. prostnce. Stavkou vyhýbkarů trpí veškeren prů- mysí na severozápadě. Počet stávkujících dělnikův od- haduje se už na 20.000. Celé vagony zboži snadno porušitelného byly posunuty na vedlejší koleje Mě- děné doly a huti v Moutaně trpi nesmíi nou škodu, prolože dobývání rudy přestalo. Železnice přijímají dělníky z Chicaga a jiných míst. = Krvavý boj v čínské čtvrti. Jak se sděluje z Filadelíie, došlo tam v čínské čtvrti k boji mezi dvěma tajnými společnostmi, při čemž bylo usmr- ceno 13 osob. = Zpěvačka se otrávila. Z Fokšan v Rumunsku se sděluje, že se tam otrávila 19letá videňská zpě- vačka Kalmanová, jež vystupovala v tamním orfeu. Požila sublimátové pilulky v takovém množství, že lékařská pomoc, ač byla rychle po ruce, byla již marna. = Poštovní vůz vyloupen. Z Ratibo ru 2. prosinee. V Rybniku byl včera poštovní vůz za jízdy k nádraží paklíčem olavřen a uloupena z něho bedna s 22.000 markami. Jako pachatel za několik hodin zjištěn a zatčen bývalý postilion. Peníze za- hrábal u kostela, kdež byly všechny nalezehy. = Zlodějská společnost. Z Bernu, 3. prosince. (K. k.) Dle novejších zpráv nejedná se při spiknutí dělniků na tunelu lötschberském o sdružení mafie, nýbrž o dobře organisovanou společnost zlodějskou, sestávající ze samých Kalabrijců, která přibyla teprve před někotika nedělemi do Göppensteinů. Doposud bylo valčeno 32 osob.

Kalmanová Amerika St . Paulo Chicago Rumunsko Rybnik Bern