vkládána jeet jediné dle téeh tikonfl, na jiehi aikladé byla ntarřeua ; jenom katolická smlonva éiantelaká — (a mnnieletvi katolické jeet přece éice nei poobon .aminovou*) — a při nit oba enoobenei veřejné á slavné zavazuj i se к neroz- Itačitelnosti manielstvi — jenom tato smlouva vykládána jest «nás ve prospěch tobo, kdo ji irai! a přestoupl v právomocnost jiného zákona И Jesti to spravedlivé?! A kam to povede? Přlitě vlče. __

Český sněm. (Scto.-iS.ze ieetziActé..) Dne 20. Hjna. ф Sezeni jako obyíejné zahájeno o */412 bod — Poslanec rytíř Nádherný obdrtel třídenní dovolenou. Spisy došlé 19. října 1881: Zpráva komise pro okr. a obecni záležitosti o petici é. 93 méstské rady na Kladně za vřaděnl této obce do volební skupiny měst. — Zpráva komise školské o petici č. 210 nčitelA na národních školách kutnohorských za povoleni přídavků místních. — Zpráva komise pro obecni a okresní záležitosti o petici 6. 240 obce Velikého DřeviCe za odloučeni této obce z obvodu soudního okresu poličského a přiděleni к sondnfmu okresu náchodskému. — Zpráva komise zřízené к rokováni o otázce v příčině úředního ošetřováni nalezeuců o návrhu dra. Rosra, aby zrušen byl pražský nalezinec. — Zpráva zemsk. výb. o petici purkmistrovského úřadu a kuratoria na Horách Kašperských za ndéleni zemské subvence pro odborní školu pro dřevní průmysl tamtéž. — Zpráva zemsk. výb. o dodatné petici městské rady v Jičíně k č. 414 z r. 1880 a č. sn. 56 r. 1881 v příčině žádosti za uděleni podpory zemské к vydržováni obecni reálni školy. — Návrh posi. č. Hevery a soudr., aby byla c. k. vláda vyzvána, by co nejdříve podala sněmu návrh zákona, jenž by obsahoval právni a technické předpisy o ochraně břehů a staveb vodních na veřejných řekách v král. českém. — Zpráva komise budžetni o provedeni §§ 23. a 38. zák ubytovacího ze dne 11. června 1879 co se do- týče vyměřeni náhrady z důchodů zemských za ubytováni vojenské — Zpráva pbtičnl komise o petici č. 200 pet. okresního zastupitelstva libo- chovického, aby vydělané peníze káranců obrá ceny byly v první řadě na jich vydržováni. —

Zpráva komise pro záležitosti obecni a okresní o žádosti městské rady v české Skalici za vyloučeni města České Skalice z volební skupiny venkovských obci a vřaděnl do volební skupiny měst Hradec Králové. Josefov a Jaroměř. — Zpráva téže komise o žádosti města Zbraslavic (č. pet. 258), aby byl zřízen nový soudní okres ■e sídlem soudu ve Zbraslavicich. — Zpráva téže komise o žádosti č. pet 237 obce praž-, aké, aby byly hranice katastrální mezi Prahou a Smíchovem npraveny — Zpráva komise pro semévzdéláni o petici hospodářské besedy v Piotili! za zřizováni škol mlékařských zvláště pro děvčata, (číslo 9 sněmovní.) — Zpráva petiční komise o žádosti obecního zastupitelstva strakonického v příčině zřízeni katolických obci farních. — Zpráva komise zemědělské o žádosti hospodářského spolku šlukov akého a hainšpachského za zřízeni zimní školy hospodářské v Šluknově — Zpráva téže komise к zprávě zemsk. výb. o stavu hospodářských škol z fondu pro zemědělství nadaných sa rok 1879—1880 — Zpráva komise bud- ietni o žádosti správní rady českého musea vzhledem jeho znovuzbudováni.

Petice podány byly: Posi. p. Bachofen z Echt: místní ikolni rady v Svinařicích. za vypUcení povolené subvence na stavba školní budovy. — Posi, p. Stftkr: hospod, záložny okresu teplického, к návrhu záhona v přičíně zřízeni záložen okresnich. — Posi p. dr. Čelakovský: představenstva obce misko- vické s mistnf školní radou, za vřaděnl tamni školy do 3. třídy platů. — Posi. p. Tilšer: místní školní rady v Statkové, za vřadéni tamní školy do 2 třídy platů učitelských. — Posi. p. Mixa: obecního zastupitelstva příbramského za povoleni к stavbě mostu přes Vltavu u Kamýka nákladem zemským. — Potí. p. dr. Talíř: místní školní rady v Jindř. Hradci, za zrušeni školného. Nejvyišl maršálek ptá se poslance Hevery, kdy chce odůvodnili svůj návrh ohledně vyzváni vlády, aby tato podala zákon o ochraně břehů s vodních staveb v Čechách. — Posi. Hevera odpovídá, že ochoten jest к tomu kdyko li mu to předsednictvem bnde dovoleno. Post. Grfinwald a sondrnzi navrhuji následující: Zemskému výboru se ukládá, aby po provedeném upraveni katastru v příštím zasedáni podal návrh zákonu, vedle něhož má býti katastr doplněn udáním ceny a výnosu jednotlivých pozemků.

Přechází se к dennímu pořádku, na němž nalesá se pokračováni v jednáni o zemském ros- počtu na r. 1882. — Jednotlivé položky fondo nalezineckého přijímají se bez debaty. Podobně fond blázince. Při fondu zemědělském njlmá se slova posi. Tiiier a vytýká, že již v loůskéa zasedáni Sněmu žádal, aby zaveden byl institut zemědělských inženýrů v Čechách a dotýčná položka aby vřfdéna byla v rozpočet, avžak není anáao. co ae stalo a tímto jeho návrhem. T aanědělaké radě rozhodsje za poměrů nyněj- Heh o věcech technických právnik au ai možne ponysliti, jak aai ve směru tomto působí. Rečntk poukazuje к velikým ikodám, jež vzcházejí rolnictvu a zemi и zanedbáni řek a to joe proto, že nejsou řádné technické sily povolávány tam, kde by jich bylo třeba Poel. Theimer odpovídá jmenem sem- ského výboru, že konány o návrhu pilné porady a že tásán temský výbor haličský a dolaorakon- ský na některé podrobností zavedené již insti­ tuce zemědělských inženýrů. V době nejblíže přižil budou sněmu přiměřené návrhy podány. V jednáni se pokračuje. Zítra zprávu doplníme.

(Dodatkem ku včerejil schůzi.) Po řeči Riegrově, kteráž častým a blnčuým sonblasem byla provázena, připomenul nejv. mar- iálek, aby řečnici při výkladech svých obraceli se vždy jen ku stolu předseduickému a nikoli v onu stranu, kam svými řečmi mají namířeno. — Na to njal se slova opět zpravodaj posi. W o 1 f r n го připomínaje, že nechce se ponitěti do širších politických rozprav; pro svoji osobu připojuje se к náhledům Plenerovýtn Podotkli jsme jit včera, ta posi. Plener byl si vyjel Uké na správce místodržitelství Jak se dalo očekávat!, nezůstal tento odpověď dlužen. J. Exc. svob. pán Kraue odbyl „rozeného ministra* asi následovně: Vzhledem ku slovům, jimiž zde pan posi, šlechtic Plener aa vládu dorážel, dovoluji si odpovéditi jen několika slovy. Rozumí se samo sebou, že ho nebudu sledovali na ono pole, na kteréž byl on se uchýlil. To ponechávám jiným. Co však se týče výčitek, jako by v této zemi podnikáno bylo proti nýkomn násilí, jakož i výčitek proti mé správě učiněným uznávám za dobré, opriti se jim se vši rozhodnosti. (Výborně! Výborně! Němci volají: Obo!) Jsem o tom přesvědčen, že nikdo nemůže označiti ani jediného činn, aniž jakého úmysln ve směrn tomto. S oběma stranami v zemi této jednalo se vždy a také vždy se bade jednat! jen dle zákona. Prosim, aby si pauposlanec zvláště toto pamatoval. (Výborně ! v středu ) Pan po slanec shledal prý i předvčerejším mém vysvětleni něco dvojsmyslného; na to mu odpovídám. že každý, kdo mi chtěl rozumět!, zajisté mi rozuměl. (Výborně! v středa Oho ! ua německých lavicích )

Debata jest skončena. Přechází se к podrobnému jednání. — Položky domestikálnlho fondo, jenž má požadavek 159.434 zl. (s toho české divadlo 72.658 zl., německé divadlo 29.048 zl.) přijímají se bez debaty. Pro české divadlo povoluje se, jak známo, 30.000 zl. na nhraženl majetku zemského, který při ohni při šel na zmar. Taktéž přijímá se bez debaty požadavek fondu bubenečského 52.664 zl. К I. položce zemskéno fondu „výlohy sněmovní* 104.010 zl. přijímá se tato resolnce: „Zemskému výboru se uařizuje, aby sněmu navrhnul pravidla, podle nichž mají se na příště účtovati cestovné útraty poslanců zemských*. — Položka tato přijímá se bez debaty, taktéž další položky správni výlohy 288.613 zl., výslužné úřadnikům a sluhům 41.260 zl , výslužné vdovám 13 810 zl., vychovacl příspěvky 1355 zl., provise 110 zl., dary z milosti 2554 zl, archiv zemský a knihovna 10.050 zl, zemský zákonoik 2280 zl., zdra votni výlohy 1,422.287 zl Při položce .na národní školy:* к účelům vyučovacím (3,094.775 zl.) povstal posi К. Adámek a uváděl, že náklad na školy činí největší položkn rozpočtn Vláda sama na školy nedá ani groše a přece má na školství největší vliv. Podle prohlášeni zem. výborn nejsou prý úspory mošně. Hlavni chyba se stala při zakládáni škol, kdež nedbáno pranic ohledů finančních, čímž mnohým obcím povstaly přirážky na několik set percent. Z toho povstal místy odpor proti škole i učiteli. Také utrpěla vážnost stavn učitelského dosazováním výpomocných učitelů. Neměla by se zřiditi žádná škola, pro niž není pojištěna řádná učitelská sila

Pedagogia naše jsou tak hojné navštívena, že potřeba bnde brzy nhražena, stává se tedy další povzbuzováni stipendični zbytečným, mohlo by se ndlleni stipendii zastaviti a neměla by se dále uditeti. Při stavbách mohlo by se dosáhnout! značných úspor, kdyby se obmezovaly na potřeby. V tom nejvíce zavinit pověstný stavební program ministerstva vyučováni. PH ndlleni subvenci na stavbn škol nemůže nastali obmezeni, něhot dosnd schází přes 1000 škol, i bylo by tim nbliieno právě nejchudšim obcím, zejména českým. Tvrzení o škodlivosti společného vyučováni mládeže obojího pohlaví není odůvodněno, jak nkastyl četné ukáiky; netřeba tedy к vůli torna zvyšovat! školní náklad. Okresní konference učitelů nemyji valné ceny ; totéž platí i o zemských konferencích, mohly hy se tedy kn prospěch a školství zrnšiti úplné a poskyt- nonti se podpora našim učitelským jednotám, ješ v tomto ohledu rozvinuji mnohem zdárnější činnost, nežli oficioinl konference. V dalším řečník nvádl některé věci, pH nichž by se spo- Hti mohlo. * Po některých poznámkách hr. Zedtwitze a dra. Volkelta přijata dotčená položka.

PHstnpaje se к položce : „příspěvky reálným školám (43.000 il.) a ta post. dr. Janri» přimlouvá se za ndéleni subvence nižší realce v Jičíně a sice 2000 al, po dva roky. — Dr. Barenther opírá se torna, řka, že 1000 ti jest dosti, jakoi to komité navrhnje. — Návrh dra. Jansy padl. Položka na reálné školy pHjata. Následuje položka „podpory a příspěvky* (59 970 si ). — Posi. dr. Kviéala žádá, aby dán byl pHspěvek zámečnické škole v Král Hradci, o kteréž žádosti к návrhu komise přechod к dennímu pořádku. — Dr Ed. Grégr připomíná, ie vzhledem ke průmyslovým školám vůbec jest český živel zkracován. — Návrh posi. Kvičely (podpora zámečnické školy v Král. Hradci) jest podporován. Po delším rokováni ale zůstává v menšině. Další položky a sice : hnací náklady 190.000, na abytováni četnictva 85.339, náklad na připfeie 16.000, stavby semských silnic 159.000, vodat stavby semské 100.000, nmořsnl a súročenl passivnlch kapitálů 196.857, rosličntf vydsje 4292, nové itavby á koapě nemovitosti 118 500 sl. Taktéž pHjimá se bla v al sama potřeby semského fonda 5,948 062 sL • - Potřeba fonde porodnice šamoa 95.850 sl. pHjsta rovněž bes debsty. Dnes bade v jednáni o rozpočtn pokračováno.

Politický přehled zahraniční.

Politický přehled domácí. V Prase, dne 80. ř(jna. Štýrský poslanec Walterektrchen mluvil dne 19. října kn svým voličům v Lie zena OstH řeči té. jet kypí národním přece fiovánlm se, namířeno proti Plenerovi a soudruhům a proti celé stranč centralist. Walterskirchen pravi : „Někteří ze strany ústavověrné chtěli vladařeni Taaffeova použiti к torna, aby to, co vlastními hHchy zemřelo, opět vzkřísili a vyhaslou populárnost oživili. Kn vládě měl býti pHpraven jen krontek oněch osobnosti, jejichž vládni systém jit jednou bídného úpadku se dodělal a kteří nechtěj! jrozaměti přáním a potřebám lidu. Tito lidé nechti to pochopit, že lid, který také po jiných věcech tonti, nedá se ukojit pouhým kamenem ústavy. Walterskircnen odsazoval dále chování se česko- německých poslanců za pHčinon jejich chováni se v otázce o dani pozemkové. Řečník přeje si vláda, kteréž by štýrští poslanci nemuseli se protivovat, kdyby jen poněkud jich dbala náhledů a tetHla pHsné nestranosti.

Kdyby se německá řeč prohlásila za štátni a kdyby se provedl článek 19. ústavy, změnily by se prý národní strany v Rakouska na politické Dále pravi, že schvaluje sice německé národní hnuti, že však poblíž! в nedůvěrou к německému kluba, jenž má se utvoHt, poněvadž prý se mu mnozí poslanci nenakloní s celým srdcem Lip by bylo, pravi, netvořit prozatím žúdnon néme скоп strana, než atvoHt slabou, která by ještě ochromena byla předhůzkon, že je „prnsácká.* Pouhá změna jména byla by nečestnou komedii, nebyl by to než beran proti nynější vládě, mouřenín, který chce svon povinnost vykonat. Řečník chce, aby se nezneužívalo německého obyvatelstva Opravy volební je prý třeba, jakkoliv se označuje za nebezpečnon Němcům. Proti straně ústavověrné obrátily se nyní zbraně, jež ona sama nkula a strana ta oči se nyní vážit! si toho, co za čas svého lesku zanedbávala... К Brna. (Moravský sně m.) V se • zeni dne 19. t. m. představil zemský hejtman jako nástupce vlády nynějšího správce místodržitelství dvorního rada Winklera. Poslanec dr. Janků a sondrnzi podali oztrý dotaz v příčině obsazeni zemských lékařských mist lékaH, kteří češtiny mocni uejson, a tážou se, proč zemský výbor nepředložil jich jmenováni sněmn kn schváleni. Mezi podanými peticemi jest petice za zřízení okr. robotáreu a zemědělské rady pro Moravo. Na to vykonána volba do zemské reklamační komise a zvoleno 5 členů (pome l Čech, Jestřábek) a 5 náhradníků (ponze 1 Čech, Jan Yrba, Hditel hosp. školy). Škole hospodářské v Hradiska n Olomouce povolena subvence 1000 zl. — Na to jednáno o opraveni zdravotnictví.

Výbor navrhl předlohu zamltnonti a naHditi výboru zemskému, aby ji předložil, až počet c. k. okr. lékařů bnde doplněn a úspory při útratách za ošetřováni budou zavedeny. Zatím má 10.000 zl. povoleno býti na podporu lékařů v chudých krajinách. Gompers, Fox a Kusý přimlouvají se horlivě za brzké upraveni zdravotnictví. Farář Weber, Frantich a zpravodaj dr. Weber jsou proti předloze a považuji ji za nevhodnou. Dvorní rada Winkler slibil rozmnoženi с к okr lékařů a žádal za vynecháni slov „až počet c. k. okr. lékařů — až — zavedeny*. Žádost jeho byla však oslyiána. Návrhy výborn přijaty, pravice sdržela se hlasováni. Večerní sezeni, kteréž téhož dne odbýváno, bylo velmi bouřlivé. Na denním pořádkn byla rozpočtová debata. Hrabě Belcredi stěžoval si na to, že se rozpočet imabem přehání a schodek stále vzrůstá. Dr. Janků poukazoval к barbarskému spůsobn jmenováni lékařů češtiny neznalých, jei ae pHět instrukci zem skébo výboru. Zemský hejtman odpovidš : PH obsasováni že rozhodovaly vědomosti, ne český jaxyk. Dr. Kosánek volá : Kde jest instrukce, ie zemšti úřadnlci mají znáti oba zemské jazyky ? Promber stěžeje si, ie po smrti Korbové zase se začíná spor. Dr. Hoppe odbývá jej, ie sněm jest povolán napravili nesprávnosti. Dr. Katý protestuje proti německéma pojímáni rovnoprávnosti. Dr. Štnrm omlouvá zemský výbor. Dr. Janků volá: Nepřej« »byste jedno« byli v sUjném stav« jako my! Chlumecký navrhuje konec debaty, který pHjat Pavel Böhm vsdor toma sopti proti národní straně. Dr. Fandrlik činí posnámka, ie většina i předseda por«i«ji instrnkce i řád sněmovní, nechavie mlaviti vsdor konci debaty. Tak vypadá náš stav ve anémovaé.

Rospočet přijat. Potom byla debata o správal opravě. Štarm navrhuje samitnnti dotazníka, Šrom skvělo« řeči věcně rozebírá dotazník, vytýká větMai, ie věcně neodpovídá, a žádá zřlzeel okresních zastupitelstev na Moravě. Spránee místodržitelství Wiakler, jmenem vlády prohlašuje, ie vláda nechová tendence Štirmovo« z při von vytýkané, vláda nechce abtižití samosprávě. Štarm vyslovuje se proti okresním zastapitel- stvim. Návrh na samltantí přijat. Dnes ve čtvrtek odbývá se poslední seseni Z Opavy (Biskup vratislavský) dr. Förstor onemocněl velmi těžce na svém zámkn v Johanmsberku. Ze Lvov«. (8něm.) V seseni dne 18. t m., kteréž trvalo ai do půl noci. přijat návrh komise na sHseni semského úyérniho «sta.a. Dno 19. t. m. začalo se jedna ti o správní reformě. К slova pHblásilo ae devět fečefků, v proudu debaty vystoaplli ještě mnozí jiní. Generálními řečníky zvoleni pro návrh většíeý Z a t o r s к i, pro návrh menšiny Vojtěch Díle- dnssiseki. Z Pešti (Rozpočet narok 1882. — Předloženi smluv. — Dvůr.) V dolní sněmovně předložil ministr finanet rozpočet na rok 1882, jehož bilance jest následující : Výdaje 292,757.137 sl., přechodné výůaje 3,198.847 zl., plodné náklady 29,265 811 zl., dohromady 327,211.270 zlak Příjmy řádné 277,998.640 zl., přechodní příjmy 33,447.188 zlat., dohromady 301,445 728 slat., schodek 26,665.642 zi. V porovnáni z minulým rokeas předešlým rozpoětěoy jsou veškeré výdaje o 27,066.100 zl.. veškeré příjmy o 25.046.974 zl výše. — Dle „Pešti Naplú* zamýšlí vláda všecky se Srbskem uzavřené smlouvy předložití říšskému sněmn ještě před sestoupením se delegaci. — Dvůr přesídli se teprvé v drahé polovici měsíce prosince do Vidně ; císař však zajede mezi tfm asi dvakrát do Vidně a bnde tam uditeti audience. V Prase, dne 80. října.

FľAnole* Tunisská depeše udává počet vojska v Tnnisn následovně : V samotném městé nachází se 1800 mužů, v Ben Bechirn 2266, v Mannbé 2000. v Teširu pod generálem Jae- nem 4000, v Birina pod generálem Philibertem 3500, v Sidi-Ben Hamitě pod generálem Saba- ttiierem 4500, v Sase pod generálem Etiennem 6000, ve Sfaxn 800, v Džerbahn 1200, v Gabesn 1800, v Ghnrdimann 1200, v Beje 1400, v Kefa 1400, v Snk el-Arbě 1500, ve Fernaax 1600 a v Ain-Drahama 3000, dohromady tedy 36.965 mužů. Dle zpráv Ganlois započala konečné již výprava proti Kairnann Dne 17. t m. dal se generál Forgemol se svým sborem z Tebessy na pochod. Ze Sasy, která leži blíže, vydá se generál Etienne poněknd později, aby ze dostali před Kairaan současně. Generál Sanssier, jenž převzal vrchní veleni, mysli, že výprava bade tnrati v celku asi tři měsíce, na úplné upokojeni země nesmi se však při tom počítali. „Timesům* telegrafuje se pak ze dne 16. t. m. z Paříže, že má býti na žádost generála Saae- siera. jenž se musi vrátiti do Alžíru, jmenovka vrchním velitelem v Tnnisn generál Lambert, nynější velitel pařížské posádky. Volba tato těší se všeobecnému souhlasu a každý se jen divi, proč generál Lambert nebyl poslán do Ta- nisu již dříve. Generál Lambert, jenž mimochodem řečeno je Israelit, vyznamenal м již dříve v Itálii. Mexika a ve válce roku 1871., v niž zaujímal postaveni generálního profésa.

Mimo to jest v Tnnisn velmi dobře obeznámen a pHchod jeho zajisté vrátí důvěra a bezpečnost. Anglie. (Gladstone. — Z I r- ■ к a.) Již jednon oznamovaná pověst, ie Gladstone bade přesazen do sněmovny lordů, opětné se vyskytuje. Tvrdi se, že by pro případ přijeti pairie sice v ministerstva zůstal, ale předsednictví by odevzdal lorda Granvillovi Pro tento phpad očekává se odstoupeni Brighta a Chamberlains, kteří json nespokojeni s politikou, ješ byla nastoupena vzhledem к Irska. Nejoovějši správa telegrafická oznamuje, ie se Gladstone -roznemohl. — Každý nový telegram s Londýna ohlašuje zostřeni irského konfliktu. Dnes se oznamuje, že pozemková liga uzavřela vydati nájemcům manifest, v němž json vyzváni, aby tak dlonho neplatili nájemné, dokud by nebyli vůdcové jejich opět propuštěni ze zajetí. Jak м musi jeduati s rukojmími pro udrženi pokoje v Dublině, dokazuje proklamace vlády, jei vyzývá „loyálni* občany, aby neopouštěli po západn slance domov, „jinak pHčtéte si vše na vlastni vrnbl* Pořádný obyvatel Dabllnn má nyní, kdy v mlhavém Irska nastává brzo večer a pozdě ráno, po dvě třetiny dne domácí žalář; jak t» pak může vypadali s obchody, jei přece ještě večer jsou v činnosti, s továrnami, jiebi dělnici musi do pracoven před slánce východem, se školami atd. atd. ? Takového nesmysli nedopustila se nikdy ani v dnech nihilistických hrůa policie rnská, tak často a ostře tepaná Angličany.

Telegraficky oznámená výstraha tajné rady sni: Poněvadž ve mnoha dílech Irska panuje orgsnisovaný systém zastrašováni, čími mnozí poddaní Jejího Veličenstva hrozbou před násilím proti jich osobě, neb majetku, noh odnětí životních potřeb, neb ztráty obchodní traceni jsoa vzdáli se svého zákonitého zaměstnáni nebo povoláni, sdrieti se placení povinného nájemného nebo plněni jiných zákonitých závazků, stát! se členy neh snbskribenty společnosti, všeobecné známé pod jmenem „pozemkové ligy*, nebo tdr- ieti se v konáni toho, к čemu json zákonité oprávněni, vanieme tlm všecky osoby, še sa- strašováni takové jest nesákonným a zločinným a ie všecky osoby, jei sanáiúji se takovým zastrašováním, nebo nabádají к němn, vystavuji ae zatknuti a vězeni. Holand e К O. (Voj east vf). Holandská vláda předložila tyto day drahé komafo jeoerálnich států dlonho očekávané vojenské návrhy o .milici,“ to jest o polní armádě a o „schatterei,* to jest # sálošnl armádě. Milice, sestávající ve válce jako v mini s dobrovolníků a odvedenců, má podrteti pétilnton slaibn, právo sástapaietvi a právo směny čišel losů i nadále. Vojenskou povinnost, počínající 91. rokem, odbývají milice jedním rokem stálé á čtyřnásobném šestinedělní službou a sboru. Zástupcové nesměji byti starší aoi 30 lot Největší počet milioe svý- tea s 65.000 matů nn 62.400 a ročal odvod stoopl z 11.000 na 13.000 mniů, > aiehl připadá védy 600 maži na slnibn lodai. Pra „sohat- terni* platí všeobecná branná povinnost К aá