1
article
Z Vidně, 8. října. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Čísař udělil za pří-
činou vyžádaného odchodu na trvalý odpo-
činek primarnímu lékaři všeobecné nemoc-
nice ve Vídni, dvornímu radovi prof. dru.
Antonínu Draschovi stav rytířský, primar-
nímu lékaři I. třídy a přednostovi chirur-
gického oddělení téže nemocnice, univer
sitnímu professoru dru. Josefu We in-
lechnerovi titul dvorního rady a pri-
márnímu lékaři I. třídy a přednostovi chirur
gického oddělení c. k. nemocnice v městském
okrese Wieden dru. Alvínu Kumarov
titul vládního rady, všem s prominutím tax.
Císař udělil členovi dolnorakouskéh
zemského výboru dru. Albertovi Gess-
mannovi pro jeho zásluhy o povznesení
zemědělství řád železné koruny III. třídy
s prominutím tax a členovi dolnorakouskéh
zemského výboru Františku Richtro v
pro jeho zásluhy o zemědělství řád železné
koruny III. třídy s prominutím tax.
Z Vídně, 8. října. (C.-B.) Uherský
ministr-president Koloman Szell sem dnes
z Pešti přijel
Z Madridu, 8. října. (C.-B.) Ministn
vnitra Moret popírá se vší rozhodností
existenci jakéhokoliv hnutí karlistického.
Dle zprav z Barcelony naopak jest však
zvláště na hranicích hnutí karlistické velice
vážné.
Ze Sv. Šebastianu, 7. října. (C. -B.
Dvůr odebere se ve čtvrték do Madridu.
Královna vladařka podepsala dekret.
jímž se svolávají sněmovny.
Z Karlsruhe, 7. října. (C.-B.) Vé-
voda Orleánský přijel sem s několika
svými politickými přáteli, mezi nimiž je také
hr. Lur Saluces. Zdrží se prý zde ně-
kolik dnů.
profesor
doktor
Drasch
Gess
František Richtro
Szell
Moret
svazek . Šebastian
Vídeň
Pešť
Madrid
Barcelona
Karlsruhe
Wien Zeitung
Josef I in
2
article
Z Mnichova, 7. října. (C.-B.) Dnes
bylo v poslanecké sněmovně pokračováno
v rokování o osnově celního tarifu
Casselmann hájil politiku liberálů, kteří
uznávají nouzi zemědělců, ale musí za-
vrhovati jednostrannou záj mo-
vou politiku a grární, poněvadž kromě
zemědělství jsou v Německu také ještě jiné
stavy výrobní.
Aichbichler (ze středu) zastával se
zájmů chmelařských. Beckh (konservativec
pravil, že ze čtyřdenní debatty jest patrno-
že většina sněmovny jest pro celní tarif, chrá-
níci zemědělství. Předložená osnova jest však
nedostatečnou. Jest třeba minimálních ta-
rifů pro všechny výrobky zemědělské. M-
nistr svob. pán Feilitzsch prohlásil, že
navrhne ve spolkové radě v zájmu skutečně
strádajících pěstitelů chmele a tabáku zvý-
šení celních sazeb na chmel a tabák. Úče-
lem celního tarifu jest zlepšiti poměry
domácího zemědělství a docíliti, aby
ceny odpovídaly výlohám výrobním. Píchlei
(ze středu) litoval, ze vláda bavorská ne-
uplatňuje ve spolkové radě přání většíny
sněmu bavorského. Pokračování v debatě od-
ročeno pak na zejtřek.
Feilitzsch
Mnichov
Německo
poslanecký sněmovna
Aichbichler
Píchlei
3
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Volba poslance na Kr. Vinohradech
byla zahájena dnes o 8. hod. ranní. Ve volební
komisi jsou pp. Bureš a Bílek za obec vino-
hradskou, Jungvirth a Forst zvolani z voličstva
a tito čtyři členové zvolili pátým členem pana
Jaroslava Schnircha. Předsedou komise zvolen
p. Al. Bureš. Dále jsou v komisi okr. kom.
dr. Hejda, obecní úřadníci v čele s ředitelem
p. Kandou a adj. p. Liskou. Volba potr vá
nepřetržitě do 5 hod. o dpol. Všech
voličů jest 7602.
Z Hořovic, 7. října. Včera ráno objevilv
se na rozich našich ulic plakáty, dle kterých
svolával »správní výbor národní sociální strany
dělnické pro Hořovice a okoli« voličskou schůzí
na 914 hod. dopoledne s tímto pořadem : Volba
do sněmu, promluví kandidát bratr Fr. Jiránek
mladší. Schůze tato dopadla velice smutně, ne-
boť se nedostavil ani kandidát a ani jeden
volič.
Z Horažďovic. Dne 6. t. m. konána u
nás schůze voličů za hojné účasti městských
i venkovských voličů. Schůzi zahájil pan dr-
Jan Melan. Při volbě předsedy již již zdálo se.
že bude schůze rozbita. Ale brzo se vyjasnilo.
Ti, kdo dělali největší rámus a navrhovali z
předsedu kontrolora záložny p. Stan. Majera, ti
z největšího dílu voliči vůbec nebyli a na ener-
gické zakročení starosty místnost musili opustit.
Potom velikou většinou zvolen předsedou schůze
p. Ed. P. Skála, starosta města a jeho a pana
dra. Šebesty ráznosti podařilo se schůzi až do
konce klidně říditi. Kandidát poslanectví p. Petn
Bureš
Bílek
Forst
zvolani
Schnirch
doktor
Hejda
Liska
Jiránek
Melan
Majer
Šebesta
Králové . Vinohrady
Hořovice
Francie
Horažďovice
národní sociální strana
4
article
Novák přednesl pečlivě sestavenou, věcnou
řeč, která vlídně přijata. Po něm za výkonný
výbor nár. strany svobodomyslné objasnil politi-
ckou situaci a pojednal o významu voleb pan
dr. Šebesta z Prahy. Týž v řeči déle hodinu
trvající břitkou logikou potřel nejen agrárního
kandidáta Stan. Majera, ale dokázal i škodlivost
celého hnutí agrárního. Po něm přihlásil se
slovo p. Majer, ale neřekl nic, nežli že byl
dřív mladočechem a nyní že je agrárníkem
že se všechno organisuje. Pochválil p. Nováka
i p. dra. Šebestu, že s nimi úplně souhlasí.
To byla kandidátní »řeč«. Jemu trefně odpověděli
pan dr. Šebesta i p. P. Novák a dokázali na-
prostou zbytečnost nové strany agrární v Čechách
a čirou neschopnost agrárních proroků. Dokázal
fakty, že v klubu mladočeském byla polovice
rolníků, vzdělaných odborníků i vyškolených po-
litiků, a těm co se nepovedlo, nemůže se po-
vésti 2—3 frásistům. Řeč p. dra. Šebesty při
jata s nadšením. Také p. dr. Vil. Kurz appello-
val na voliče, aby zůstali ve svém přesvědčení
důsledni. Tím byli největší výtržníci — nevoliči
a zjednaní křiklouni — nejen umlčeni, ale úplně
zahanbeni. Na konec navrhl p. Daniel Majer
techn. stavitel, následující resoluci: Shromáždění
voličové schvalují úplně činnost národní strany
svobodomyslné, trvají nezvratně při straně tétc
a zavazují se voliti a pracovati pro kandidáta
p. Petra Nováka, rolníka z Budětic. Před hlaso-
váním kandidát agrárníků Stan. Majer odešel.
Resoluce příjata v šemi hlasy, proti dvěma.
Proti hlasoval fotograf Jiříček a Kučera z Čimic.
Novák
doktor
Šebesta
Stan
Majer
P Novák
Petro Novák
Jiříček
Kučera
Praha
Čechy
Budětice
Čimice
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Že minstrel místodržitelského ně-
meckého večerníku ku svým básnickým vý-
konům mačká naprosto falešnou tahací harmo-
niku, to už jsme dovodili při nejedné příleži-
tosti negativního obdivu básnických jeho talentů.
Leč co dokázal svou sobotní ódou, zapěnou na
volební provolání velkostatkářské a kompromiissní
lekturu této kurie, to zastiňuje všechny jeho do-
savadní výkony v oboru patolízalské lyriky, v níž
jest zajisté nesporným velmistrem. Jsme pře-
svědčeni že násadka jeho péra je zhotovena ze
sladkého dřeva a že jest rozžvýkána na konci
takového poematu na koště, při čemž šťáva to-
hoto požitku splývá společně s inkoustem ve
výlevy tak procítěné, tak v nejhlubší oddanosti
rozkošně zmírající. Co krásných sloves navěsil
muž tento na »rozmyšlený krásný akt povznáše-
jící loyality« v tom prý shledaný, že kompro-
missu velkostatkářskému činně v působnost vstou-
piti dáno v den cíšařských jmenin, budíž mu
na příslušných místech připsáno k dobrému,
snad to pozná officiosní hippogryf na — ovse.
6
article
Účelem naším jest, upozorniti na to, kterak
poloúřadní rvtíři ducha dovedou ku svým úče-
lům pleniti majetek politických literatorů z tá-
borů docela protilehlých. Aby své vypáchlé
ódě na šlechtu, mesallianční kompromissy uza-
vírající, dodal řízu, uvádí, že prý se velkostat-
kářstvo volebním kompromissem řídilo docela
podle idejí nejliberálnějšího zástupce pokrokové
myšlenky Bluntschlia, svna svobodných Švýcar,
duchaplného vůdce liberálů v první badenské
komoře, Bluntschli, jenž prý se zákonodárci
učiteli práva velkého stylu v našem státě na-
cházel se ve stycích, rozvedl ve své theorii
o šlechtě zásady, jež »Abendblatt« blíže cituje.
Zvláštní naší pozornosti těší se tato věta z cítátu
místodržitelským večerníkem uvedeného: »Stát
má zapotřebí této moci středu, aby udržela rovno-
váhu ostatních sil, mírnila bezo hled né
panství většiny lidu, aby autoritu práva
zděděného chránila a práva menšiny střežila. « Potud
je všechno krásné, ale jen do té chvíle, dokud ne-
rozevřeme ,Staatswörterbuch“ Bluntschliův, z něhož
celá tato pasáž jest citována. Tu shledáváme,
že mistrovský poloúřadní recitátor z Bluntschlia
právě h rozinky vyhazuje. V klassické větě
o potřebě státu nachází se totiz choulostivé
místo, kteréž vyňato z kontextu, zní takto : » Stát
potřebuje této střední moci, aby přehnané a bez-
ohledné panství lidu a panovníka mírnila«.
Bluntschnout
7
article
Hleďme, jak blízko octl se poloúřadní večerníček
kamene úrazu, o nějž by tak snadno byl zvrhl
svůj automobil šlechtickokompromissním nadšením
hnaný. Bluntschli jest vůbec nebezpečná krajina
pro výpravy na oslavu velkostatkářského kom-
promissu v Čechách a zejmena šlechty, při čemž.
nedělá — Bluntschli věru žádného rozdílu mezi
konservativní a ústaváckou, a nebyl by ho ani
dělal, kdyby mu byly r. 1857 rozdíly ty bývaly
známy. Píšet Bluntschli dále: »Nezáležít snad
dědičná šlechta na tom, že alechetné vlastnosti
otců v dětech dále působí . . . Nevidíte, že
i rodové ušlechtilí zrůdniti a zničiti se mohou,
tak jako staré rodiny mnohdy žalostně zanikají,
ježto modrá krev někdy hloupne?« A konečně
nejvzácnějšt věta v celém pojednání: »Obzvlástní
pak význam má souvislost šlechty s politickou
organisací národa. Jediné v národu
může šlechta najíti své správné mis to a
je uhájiti. Bez národu nemá těla, j est
pouhým strašidlom, kteréž obchází, v ná-
rodu však jest jeho pýchou a ctí, ochráncem
jeho práva, obhájcem nejvyšších jeho statků.«
To byl citát z Bluntschlia pronaši
českou historickou šlechtu jako
stvořený a věšteckým duchem před půl stoletím
napsaný. I doplňujeme tedy milerádi v. tom
smyslu poloúřadní lov ve »Staatswörterbuchu«
mnichovského professora drahných letl
Čechy
8
article
— Včerejší neštěstí na elektrické
dráze pražské jest novým podnětem k úvaze
o tom, zdali výhody rychlé a pohodlné dopravy
vnitroměstských cestujících nejsou vyváženy.
anebo skutečně již značně převáženy krutými
nehodami, ztrátamí života a zdraví na čas ži-
vota, způsobenými jednotlivcům na kolejích
městské dráhy král. hl. města Prahy. Těchto
mučedníků nejmodernějšího dopravního pro-
středku pouličního už je v Praze tak slušná
řada, že by vydali jedno karvínské neštěst
v dolech a tyto krvavé oběti připomínají nám
nešťastná města báchorek, zakletá odváděti draku,
vjeskyni u města sídlícímu, potravu in nature
z řad obyvatel. Had městských dráh, vinoucí
se pražskými ulicemi, zpotřebuje již hnedle
každý měsíc jednu hlavu... A žravosti jeho,
zdá se, že spíše přibývá. Okolnost tato, že
vozba městskou elektrickou dráhou děje se ko-
lejemi obce, zalévanými lidskou krví, jest v e-
řejnému svědomí nesnesitelna.
Nic nerozhořčuje tak jako tato neustálá neji-
stota pěších před úrazem elektrickými dráhami
a tento krvavý nesoulad mezi rychlojízdnou
dráhou, pohybující, se rychlostí před. 30 lety
sotva meziměstskými dráhami dosaženou a mezi
velkoměstskou ulicí. Když se i nehledí k ža-
lostnosti takových případů, jest zjevno, že duše
davu stálými těmito katastrofami nesmírně trpí
a pomalu bude i jízda elektrickou dráhou praž-
skou duševní trýzní. Každé prudčí zazvonění
anebo náhlé zaražení vlaku uvádí všechny
účastníky jízdy už dnes do nervósního záchvatu.
Praha
9
article
A zvláště kdo viděl včerejší lámání nešťastníka
důmyslným a na tříštění lidských hnátů takřka
rafinovaně vymyšleným přístrojem, tak zva-
ným »o chranným rámem«, na Václav-
ském náměstí, do nejdelší své smrti neza-
pomene na tuto scénu a trapné vybavování
krvácejícího těla z pod vozu, nehledě ke všem
ostatním stanicím jeho utrpení, jež veřejnos
prožije s ním ze zpráv novín. Touha po odstra-
nění těchto pohrom je zajisté velice živáa
všeobecná. Máme-li za to, že vozivo elektrických
dráh pražských nachází se na výši elektro-
technických dokonalostí co se týče snadné
ovládatelnosti motorů, není pochyby, že neštěstí
tato zaviněna bývají jen lehkomyslností, nepři-
hlédavosti a neopatrností buď řidiče anebo po-
stiženého, anebo obou dohromady. Naprosto
nepochybno jest, že daleko větší počet
případů přivoděn neopatrností postižených.
Václav
ský náměstí
10
article
Reglement jízdní, přísně předepsaný řidičům
vlaku, se sice nezachovává s přesností, jaké je
třeba; hovory s obecenstvem, stojícím na před-
ním perronu, dějí se s veškerou nenucenostía
trapné jest někdy podívání na řidiče, . kterak
jede v před s hlavou odvrácenou od svého
úkolu. Nehezký jest zvyk, který si oblíbili ně-
kteří řidiči tím, že se mstívají na vozcích,
kteří teprve po svévolném průtahu vyhnuli se
z trati, hrstí písku do tváře vmetenou, nebot
dávají při tom páku z ruky, i jest ještě celá
řada nepresností v službě, které by se mohly zle
vyplatiti. Zejmena jsou velmi časté stížnosti na
to, že řidiči vlaku teprve v nejposlednější chvíli
zvonívají na chodce, netušícího, v jak blízkém
nebezpečí se nachází, ba jsou i pozorovatelé,
kteří tvrdí, že se mezi řidiči nacházejí i krato-
chvílníci tohoto druhu. Bylo by však velice ne-
svědomito sáhati do svědomí zřízencům, jedné
z nejtěžších, nejzodpovědnějších a nejnepříjem-
nějších služeb, v níž přiházejí se okamžiky,
v nichž by takový řidič nejraději se vším práštil
a na místě odešel. Jsou to mužové drátěných
soustav nervových, kteří vydrží u regulatorů na
elektrických drahách. Četné případy soud-
ním vyšetřováním zjištěné, které skon-
čily odsouzením a propuštěním řidiče, kterí