Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v ponděli 13. prosince 1909.

Praha

3

sll ob n csne

4

sei lok ellon

5

Číslo 343.

6 article

Maranní a večerní liety předplácí se V Praze v administraci na měsie. . . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K — k a dvojí donáškou měsie- n čtvrt leta : ! . . 7 K ssh ve Gillálkácht na měsic. . . . . . 2 K 30 Foštoui na čtvrt ieta . . ! : 9 K 50n dvoji zásílkou na měsío K 80h Ba čtvrt lota . . . . nI k o)

Praha

7 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Porada kluhovních předsedů Slovanské jednoty Z Vídně, 13. prosince. Na 5. hodinu ve- černí svoláni jsou klubovní předsedové Slovan ské jednoty k poradě, na kterou se dostaví nejspiše také předseda kola polského dr. Glom- biňski. Baron Bienerth u cisaře. Z Vídně, 13 prosince. Císař přijal včera ministerského předsedu svob. p. Bienertha n zámku sehönbrunnském o 10. hod. dopolední ve zvláštní audienci, která trvala celou hodinu. Agrárníci na říšské radě a zmocňovací zákon Z Vidně, 13. prosince. V poslanecké sně movně sesli se agrárníci všech stran a národnostt ku poradě o zákoně, kterým zmocňuje se vláda, aby uzavřela o bch o dni smlouvu s Rumunskem, Srbskem. Černou Horou a Argentinou. Porady zúčastnili se poslanci Fink, Povše, Staněk, Vác. Koilář, Špaček, Stapiňski, dr. Okuněvský, dr. Kolessa, dr. Olesnický, dr. Waldner, Panza Kurilovič. Po dlouhé debatě usneseno vyslat posl. Finka k sv. p. Bienerthoví se žádosuí, aby spokojil se toliko zmocněním, že smi vláda uzavřiti obchodní smlou v s Rumunskem, ostatní části před lohy však sby se zrušily. Usneseno dále vyčkat, jak se usnese klub českých agrárníků, který je svolán na 4. hodinu od- polední a jak dopadne rozhodnuti chefa vlády Na 7. hodinu jsou jmenovaní poslanci svoláni. aby vyslechli obě věci. Z Vídně, 13. prosince. Čeští a gr án nfci trvají na úmyslu, podati zejtra ptlné ná vrhy. Nežli však je podají, vyslechnou rozhod nutí Slovanské jednoty. Není však jisto, zdal se dají majorisoval, či budou-li postupova o své újmě. Nátlak Průmyslové rady na vyřízení obchodnícl smluv balkánských.

Glom Baron Bienerth Bienerth Fink Povš Staněk Vác Koilář špaček Stapiňski doktor Okuněvský Kolessa Olesnický Waldner Panza Kurilovič Vídeň Rumunsko Srbsko Argentina Slovan

8 article

Z Vídně, 13. prosince. (K. k.) Ve schůzi prvního (obchodně politického) odboru průmy slové rady dne 11. t. m. bylo jednomyslně usne senc předložiti tuto resoluci ke schválení ple nární schůzi, která se bude konati v přištíeh dnech: nové uspořádáni našich obchodně poli tiekých styků s balkánskými státy má neobyčej- ně vleklý orůbeh a přes naléhavou výzvu. kterou zástupci průmyslu, obchodu a živnost v Rakousku nejednou vznesli na příslušné čini- tele, nebyly tyto obch smlouvy pohříchu dosud uza- vřeny. Ani obchodní smlouva s Rumunskem ne- byla zákonodárnými sbory dosud schválena. Tento nedostatek smluvních vztahů s východní- mi sousedními státy nesmírně poškodil důle- žitá odvětví našeho národohospodár ství, těžce ohrozil přirozená odbytiště našeho průmyslu a nad to nepochybně přispěl ku pod- statnému zhoršení našeho politické ho poměru ke státům balkánský m Obchodní smlouvy s těmito státy jsou nutným doplňkem ke smlouvám, uzavřeným již a plat- ným se středoevropskými státy. V poslanecko sněmovně byl nyní opětně podán obchodně-poli- tický zmocňovací zákon. Průmyslová rada oče- kává, že tato vládní předloha bude parlamentem co nejrychleji vyřízena, a že tak aspoň budou dány podmínky pro úpravu našich obchodně- po- litických styků s balkánskými stály. Průmyslová tada opětně naléhavě vyzývá vládu, aby zahájila nutné jednání a opatření pro zavedení smluvních poměrů a aby je se vší rozhodnosti provedla. Novi členové panské sněmovny. Z Vídně. 13. prosince. »N. Wr. Abena blalt« oznamuje, že v nejbližší schůzi panské sněmovny bude ohlášeno jmenování 15 nových doživotních členů. Mezi nimi nalézati se budou laké známý německý spisovatef Petr Rosegger a professor chírurgie na uníversite vídeňské dr. Hoch e'ne gg.

N Wr Rosegger doktor Vídeň Rakousko Rumunsko Novi poslanecký sněmovna panská sněmovna

9 article

Hr. Ludvik Apponyi Z Pešti, 13. prosince. (K. k. uher.) Mrtvola hraběte Ludvika Apponye byla včera vystavena v jeho vile na třídě Andrássově. Zejtra o 3. ho- dině odpoledne bude vykropona, načež bude dopravena do Velké Appouyie a tam pohřbena v rodinné hrobce. Císař a četní členové panov nického rodu dali kondolovati rodině zesnulého Dále zaslali soustrastné projevy generální pobeč níci Eduard hr. Paar a svob. pán Bolfras, první nejvyšší hofmistr kníže Alfred Montenuovo, všt chni členové uherské vlády, státní tajemníci četné jiné vynikající osobnosti Belgický král Z Brusselu, 13. prosince (V 11 hod. 30 min. (K. k) Král Le pold umírá. Z Brusselu, 13. prosince. Král Leopolo byl dnes ráno zsopalřen svátostmi umírajících. O 1512. hod. nastalo zlepšení v jeho stavu velmí podstatné. Lékaři soudí, že blízkého nebezpeč proň není. (Král Leopold II narodil se dne 9. dubna 1835, nalézá se tedy v 75. roce stáří) Z Brasselu, 13. prosince. Když ve čivrtek chei kabinetu Schollaer! vešel ke králi, pravil mu tento: »Milý ministře, králi vede se velmi zle. Brzy nadejde jeho konec.« Když pak ministr odporoval. pravil král: »Jsem hotov každou chvili zemříti.«

Ludvik Apponyi Ludvik Appony Eduard Paar Bolfras Montenuův Leopolo Schollaer Hradec Pešť Appouyie Brusel Král Leopold II Brassel

10 article

Městské volby ve Španělsku. Z Madridu, 12. prosince. (K. k.) Dnes byly po celén. Španělsku provedeny municipální volby. Až na málo výjimek měly klidný průběh. V Bilbau strhla se rvačka, při níž bylo 25 osob zraněno a 60 zakčeno. Ve srážce v Cabelle (prov. barcelonská) byly raněny tři osoby, v Malaze jedna. Dle výsledků, známých do 9. hod. večerní, zvítězili v Madridě a ostatních velkých městech liberálové a republikáni. V Madridé saměm, pokud je dosud známo, bylo zvoleno 13 libe- rálů, 12 republikánů, 2 konservativci a jeden člen katolické strany. Doplňovací volby ve Francii. Z Paříže, 13. prosince. (K. k.) Za dnešní dopl ňovací volby do sněmovny v Pamieru a Besanconu byli zvoleni poslanci kandidáti socialisticko-radikální strany generál Pedoya a Metin.

Pedoya Metin Španělsko Madrid Bilbao Cabelle Francie Paříž Besancon

11 article

Krétská otázka.

12 article

Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) Ministersk rada se zabývala odpovědní nětou krétských ochran- ných mocností Listy sdělují, že uznala odpověď za nedostatečnou a usnesla se opakovati zakročení mocností. Z tureckého parlamentu. Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) Dle listů usne sla se včerejší konference mladoturecké strany podat v dnešní schůzi sněmovny jednací pořad konformní se stanoviskem vlády a vyloučitia ze strany posl. Fe rida, který v předvčerejší schůzi útočil na ministr financí.

Cařihrad

13 article Zprávy z Paříže.

Zprávy z Paříže. (Původní dopis »Národních Listů«.) V Paříži, 10 prosince.

Paříž

14 article

Autonomie Elsasko Lolrinska. V »Gil Blasu« vyslovuje se abbé Wetterlé. poslanec v říšském sněmu za Kolmar, o auto- nomii Elsasko-Lotrinska takto: Otázkou bude se zabývati říšský sněm, ale to neznamená nikte- rak, že by měla býti v nejbližší době rozluštěna

Elsasko Lolrinska V Gil Wetterlý Kolmar Lotrinsko

16 article

a Elsasané i Lotrinčané jsou poslední, kteří by si činili nějaké illuse o této věci. Nyní není Elsasan ve své zemi Vlastníkem, nýbrž nájem- níkem a to se mu také ustavičně připomíná. Prusové, Sasové a Bavoři jsou velcí parti- kularisté a lnou-li přece ke své velké vlasti,je to proto, že milují nejprve svou malou vlast Každý má pocit, že žije doma, obyvatelé Elsasko- Lotrinska však žijí u cizích. Lotrinčané v Akademii francouzské. Senátor Rsymond Pcinesré, jenž byl něko- likráte ministrem a je Lotrinčan z Nancy, by včera přijat v slavnostní sebůzi do Akademi francouzské Ernastem Lavissem, vynikajícím bi- storikem a ředitelem Eeole normale supérieure rovněž rodem z Lotrinska. Raymond Poinraré nastupuje na místo Emila Gebharta, jenž by rovněž jeho krajanem z Nancy.

Elsasan Vlastník Prus Sas Bavor Raymond Poinrarý Gebhart Elsasko Nancy Lotrinsko Rsymond Pcinesrý Ernast Laviss

17 article

Raymond Poincaré uvedl ve své řeči: „Ze zvláštní přízně, která zdvejnásobuje moji vděč- nost, rozhodli jste, pánové, abych jako rodilý Lotrinčan zaujal ve vaší společnosti místo po zemřelém Lotrinčanu. Jest šlechtictvím, jak řek jednou Gebhart, náležeti k zemi smutku, ku pro- vincii, kde vyhnanství rozmetá krby. Na tot smutné šlechtictví, jemuž Akademie stále pro kazuje pohostinství, jsem hrdým, že jste mne uznali hodným udržovati zde dále tradice vlaste nectví a věrnosti.“ Akademie francouzská má nyní z Lotrinsk za členy ještě Maurice Barrěsa a Henri Poincaré který je také členem akademie věd a strýcen Raymonda Poincaré, včera přijatého. Medaille na paměť války francouzsko-německé Generální rada vysloužilců pozemní a ná mořní armády svolala na včerejší večer do slav nostního sálu „Petit Journalu“ schůzi, na ni se dostavili senátoři, poslanci, předsedové vy sloužileckých sekcí z Paříže a okolí a zástup- cové vlasteneckých a vojenských spolků. Jed nalo se o založení medaille, na paměť války francouzsko-německé. Schůze, jíž předsedal pan Sansboeuf, přijala resoluci, že má býti vláda po- žádána o založení télo medaille, čímž rozpočet nebude nijak zatížen. Bývalý ministr vojenství Maurice Bertenux myšlenku tuto velmi podpo- Pierre Rocheverro. ruje.

Poincaré Gebhart Mauric Barrěsa Petit Sansboeuf Mauric Bertenux Rocheverro Paříž Lotrinsk akademie věda

18 title

Ze Slezska.

Slezsko

19 article (Petřvald dobytl)

(Petřvald dobytl) Těžký, nerovný byl to boj. Na jedné stran dosavadní německý výbor, německý velkokapitál, násili a neuvědomělost, na straně druhé pevné přesvědčení v spravedlivost boje i věci. A zvlášť nutno vyzvednouti jako světlý momení dnešních a včerejších voleb, jest pevné souru- čenství Čechů s Poláky, tak vzácné u nás ve Slezsku! Pravda, Poláci neměli k disposici mnoho hlasů; snad dvacet, třicet. Ale i ty mohly škodit. Polští i čeští voličově u volebníh osudi bili se za společnou kandidátku a sprave- dlivou věc národní. Petřvaldské vítězství nelze v prvním okamžik ani doceniti. Jestiť Petřvald čívrtou českou obeh na Fryštátsku, sedmitisícovou a 12 čiverečníeh kilometrů rozlohy měřící. I pevně možno již dnes řici, že petřvaldské volby budou míti rozhodný vliv na volby v obeích okolnřčh a bohdá nedaleký jest čas, kdy česká država na Fryštátsku o další obce bude rozmnožena. Průběh voleb byl asi tento: V pátek volil třeti sbor. Německá zá vodní klika přičinila se, seč byly její síly, aby všichni odvisli lidé byli nuceni voliti dle jejího komanda. Na chodbách školy, v níž voleno, i ve volební místnosti řádilo několik závodníel naháněčů, kteří rvali našim lidem volební listky

Čecho Polák Petřvald Slezsko Jestiť Petřvald

20 article

daní- z rukou a vnucovali jim kandidátku závodních stvůr. Avšak i ti naši drobní a odvisli lidé byli si již i zde vědomi svoji lidské důstojnost i svého dobrého práva a nic nedbajíce hrozeb a teroru, volili tak, jak svědomí jim kázalo kandidáty české strany občanské. Nebylo to tk jednoduchá věc: Uvažme jen, že závody jsou v obci největšími pány; takořka tisíce lidí za- městnávají. Volební komise pak složena byla vesměs ze závodních drábů, kteři méně uvědo- mělým a pevným zuřivými pohledy, hrozbami a vzteklou agitací v naháněli strach. Leč vše marno: češti kandidáti zvítězili ohromnou většinou a sice zvoleni byli: Ševčik Josef, horník. (388 hl.), Vaněk Ant., horník (385 hl), Skiba Frant. hornik (384 hl.), Knybel Frant., horník (368 hl), Jan Pegřimek, hornik (303 hl.), P'avelek Viktor, rolnik (292 hl.), Vodecký Adolf, strojník (289 hl.), Kolar Ondřej, horník (290 hlasů) Náhradníky zůstali: Kolář Jindřich, horník. Chmelař Ant., učitel, Skyba Josef, horník a Ba- ránek Josef, stolař. — Němečtí kandidáti zů- stali v menšině 192 az 80 hlasy.

Vaněk František Knybel Pegřimek Viktor Vodecká Ondřej Jindřich Chmelař Skyba Josef P ' avelek

21 article

V druhém sboru volebním byl boj tužši Byloť jisto, že tento sbor po poražce závodní kliky ve třetím sboru bude rozhodovat o přišt většině v obci. Ze 79 voličů bylo dle před běžného sčítání 42 Čechů a 37 Němců a li jim přátelských. Tedy diference nepatrná. Al i voličové druhého sboru nedalí si vnutiti kan- didáty závodní kliky a volili muže ze svěho středu, poctivé a neodvislé Byla-li v prvním sboru závodní agitace zuřivá, pak zuřivější, uím bezvýslednějsí byla zde. Ze 42 če- ských voličů dostavilo se 40 a zvolilo si česk kandidáty. Jen jeden z německé kandidátky prošel, Karkoška L. a to ještě losem. V druhém sboru prošli 42 až 35 hlasy: Pegřim Josef, Pa- vliska Frant., Ligocký Jan, Ševčik Max, Sasin Karel, Káňa Frant., Skyba Frant. a Veisman Jan. Náhradníky zůstali: Kocur Gabriel, Veho nek Antonln, Bejger Frant. a Karkoška R. (deutsehfreundlich losem). Němečti kandidát zůstali 25 až 34 hlasy v menšině.

Čecho Němec Al Josef František Ligocká Jan Sasin Karel Káňa Skyba Veisman Bejger Karkoška R Ševčik Max Kocur Gabriel

22 article

V prvním sboru naprosto nebylo lze pomýšleti na úspěch. Proto češti voličové ome- zili se ťoliko na nepřímé zasáhnutí do voleb, spokojivše se tím, že hlasovali pro umírněné Němce (možno li je Němci vůbec nazvati), čímt způsobili, že tilo zvolení byli členy výboru, kdežto největší zuřívci zůstali toliko náhradniky. Dosavadní deutschfreundlišský starosta Novák, hostinští Černecký a Karkoska vůbec propadli, nebyvše zvoleni ani náhradníky. Jaci všakti zvolení Němci jsou, možno posouditi již dle jmen; Vinarský, Vrbka, Spusta, Kaňa, Gašek. Vicherek, Slivka, Chuda. I místní židě, kteři se bili pro závodaí kandidátku, propadli, byvše od Němců v prvním sboru, kdež tito měli rozhod- nou posici, odmítnuti. Volby děly se za intervence tajemníka slez ské samosprávy p. JUC. Břeského a zeměpan- ského komisaře. S české strany přítomní byli orlovský stavítel Martinec, radní Fránek z Mi chalkovie, tajemník Bednář z Polské Ostravy advokát JUDr. Říha z Bohumina aj. Dosavadní starosta Novák, který ve všem řídil se pokyny renegátskéo kliky, padl. Češi ho nevolili a Němci vidouce, že panství jejich jes konec, řekli si: Mouřenín vykonal svoji povin nost — může jíti. Petřvald považován byl za obec ztracenou. Dnešní vítězství však dokazuje, že za ztracenou posici považován byl mylně. A takových Pet

Němec Novák Černecký Karkoska Jak Vinarský Spusta Kaňa Gašek Vicherek Slivka Chud Břeský Martinec Fránek Bednář JUDr Říha Čech Mouřenín Vrbka Ostrava Petřvald

23 article

V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za B h vočorní . . . . . . . za t b Ve fliálkách na venkově- ranní čislo . . . . . . . 10 k večerní . . . . . . . . 5 h lnseráty platí se hotově napřed. Předplacení a insorty přijlmá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se těš redáken. tiskárna a sxpedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracojl.

24 article

Mze žeb- valdů máme na Těšinsku několik. Jest jen za- potřebí, abyl ustavil se zvláštní odbor při M. O. L., aneb i jinde, který vzal by si vedle samosprávného sekretariátu obecní záležilosti nu starost a jsme pak jisti, že úspěch petřvaldský nebyl poslední. Slatečným Petřvalďanům srdečné díky !

M O

25 article Zemská komise pro upravení řek,

Zemská komise pro upravení řek, Přís. z. v. Adámek uznává, že tato otázka úzce souvisí s přesunováním nevyčerpaných úvěrů jednotlivých řek a vyslovuje politování, že dosud usnesení komise po jeho návrhu ve příčíně předložení výpoětu oněch přebytků učiněné nebylo provedeno i žádá, aby se tak záhy stalo. Potřeba reservy. zvlaště na opravavání živelních škod tím více po- roste, čím více budou regulační práce postupovati. Také z té příčiny jeví se včasné opatření ve příčině uhražování této potřeby nezbytně nutným. Při zprávě o regulování Ohře přísedící z. v. Adámek uvedl žadost okr. výboru libocho vi- ckého za neprodlené upravení řeky Oharky v okresu libochovickém. Dosávadní pouze čá- stečné úpravy dolního a borního foku nevyhovuji účelu racionalního regulování, nezamezujíce zhoubné povodně. Při letošní povodni jarní byly v okresu li- bochovickém způsobeny zátopou škody do statisícu jdoucí. Libochovický okr. výbor zaslal regulační ko- misi, také její členům zevrubně odůvodněnou žadost. aby regulace Oharky prováděla se od dolního toku směrem vzbůru nepřetržitě, aby neodkladně regulo- vána byla Oharka v tomto okresu, jakož aby se také provedly nejnutnější úpravy k odvrácení každoročních škod, dokud úplná regulace Oharky v celém okresu libochovickém provedena nebude.

Adámek Oharek

26 article

Okresní výbor libochovický pokládá také za nutné, ahy současně byl regulován potok mše n- sky a také v té příčině podal zemské komisí zvláštní pamětní spis. Přís. z. v. Adámek žádal, aby k těmto žá- dostem technické komise pilný zřetel vzalo a v pří- čině té zprávu s příslušnými návrhy podalo. Předseda vyhověl této žádosti Při Otavě upozornil přís. z. v. Adšmek, že okr. výbor blatenský žádá, aby byl regulován potak Lomnice, kterýž celým okresem blatenským protéká. V příčině tě podal okresní výbor zevrubně odůvodněnou žádost ze dne 17. března 19.8 zem. komisí. Míst. r. Šírek sdělil, že v příčině upravení po- toka Lomnice bude informační řízení provedeno, jak- mile to počasí připustí Posl. Kotland ujímal se urychlení upravování potoka Blanice a provedení hráze vytoční v Poříča- necb. Mže a Radbuza. Př. z. v. Adámek uved že okr. výb. plzeňský podal zemské komisi pro úpravu řek 9. června pamětní spis v příčině regulování řek, v němž touží, že k okresu plzeňskému dosud nále- žitý zřetel vzat nebyl, takže na tamějších řekách ani nejnutnější a nejnalehavější úpravy d sud pro- vedeny nebyly a žádá, aby se také v tomto okrese postupovalo při regutování s toutéž energii, jako v sousedních okresích německých, jelikož by jinak okres plzeňský byl poškozován rychlejším po- stupem pro upravování řek ve výše položených ně- meckých oblastech proto, že by voda z regulovaných toků z lěchto krajin do plzeňského okresu ryebleji odtékala a tam v neupravených tocích ještě větší škody než dosud činila. Okresní výbor plzeňský trpce touží, že okres plzeňský také při pochozích komislch na Mži a Radbuze, jichž úpravy pro Plzeň a okolí mají velké důležitosti, nebyl přizván a lituje toho i proto, že se tím rozlišují také při provádění této akce české a německé okresy.

Adámek Šírek Posl Blanice Poříča Mže Radbuza země

27 article

Dále žádá, aby byla učiněna opatření, by ne- snesitelné a na dále neudržitelné poměry na řekách Berounce, Mži, Radbuze a Úhlavě, i na přitocích jejích, pokud okresem plzeňským problhají, panující, náležitě a co nejdříve byly vyšetřeny a po zjištění příčin, úpravu jejich vyžadujících, potřebné projekty ihned vypracovány, tak aby v II. obdob stavebním mohly býti provedeny. Přís. Adámek žádal aby technickému komitétu bylo uloženo, aby tuto žádost vzal v úvahu a o výsledku zprávu podal s návrhem. Mist. r. ŠIrek podal zprávu o postupu příprav- ných prací regulačních v okresu plzeňském, ujisťuje že žádostem tamního okres. výboru pokud lze bude vyhověno. Přísed. Adámek: Okr. výborůpický a obec su- chovršická se domáhají, aby byla Úp a upravena v celém obvodu obce suchovršícké poněvadž rástečnou úpravou nezamezují se zboubné povodně. Projekt na tuto úpravu se pracuje, avšak vedle zprávy zemské komise má býti v prvém období pouze tehdáž pro-

Adámek ŠIrek Berounka Mže Radbuza Úhlava

28 article FEUILLETON.

FEUILLETON. oloan Listy z Indie. Piše dr. Ot. Pertold. V Agře. 10. listopadu 1909. storl ViI. Věže věčného mlčení. Jak zvláštním živlem jsou v Indii Pársové,ži jící většinou v Bombayi nebo jejím okolí, tak zvláštn jsou i jejich zvyky a obyčeje. Nejvice se však l od ostatních obyvatelů Indie způsobem pohřbíván mrtvol, nebo lépe řečeno způsobem, jak zbavují se těl zemřelých Náboženství Pársů, vybudované ze starého ari ského náboženství přírodního prorokem Zarathu štrem, zachovalo si z původního náboženství veli kou úciu k živlům přírodním, ba úcta tato stupňo vala se v novém náboženství nad stav původní. Zne čištění živlů jest největším hříchem pro stoupene Zarathuštrova a démon smrti Násuš jest nejnečistšín z démonů. Bylo proto velice nesnadno řešiti problém kterak odstraňovati mrivoly, když nelze je pohřbííi aby neznečistila se země, nesmí se uvrhnouti do moře, aby neznečistila se voda a nesmí býti spáleny poněvadž tím by se poskvrnil nejposvátnější z živlů oheň. Tuto nesnadnou otázku znamenitě rozřešilo náboženství Zarathuštrovo, přijímajíc starodávný zvyk horalů asijských, kteří nemajíce dostatek pa liva, nemohli spalovati mrtvoly a kterým rovně nebylo snadno vyhloubiti hrob do tvrdé skály a prol musili se ohlížeti po jiném způsobu pohřbívání. O způsobu pohřbívání stoupenců Zarathuštro- vých podává nám zprávu avestický Vendídád (zákon- ník). Arthur Mazda odpovídá tam Zarathuštrovi na jeho otázku, kam třeba ukládati těla mrtvých, taklo „Na nejvyšší místa, Spitamovče Zarathuštro, any to nejsnáze spatřili psi, kteří ohlodávají těla nebo ptáci masožraví. Tam nechť upevní ctitelé Mazdovi srivolu za nohy a za vlasy k želozu nebo ke ka- neni nebo k suché kládě, aby psl, ohlodá vající jěla.

doktor Otakar Pertold Pársová Párs Zarathustrův Arthur Mazda Spitamovč Zarathustra Indie Agra avestický Vendídád

29 article

nebo ptáci masožraví neodvlěkli kosti jejich k vo- dám a ke stromům.“ Čtyři sta ran bičem a knutot ukládá se v zákonníku tomto za přestoupení toholo příkazu. Ohlodané kosti mají býti pak uloženy do kamenného, úplně suchého hrobu. Nařizuje se o tom v uvedeném zákonníku: „Potom ať postaví stavb tak, aby nedostal se tam ani pes, ani liška, ani vi a aby voda dešťová tam nevnikala shora. Pok možno, at položí je (kosti) ctitelé Mazdovi na pod- ložku z kamene, malty nebo hlíny. Jen tehdy, není-i to možno, mohou položiti je na jeho vlastní lůžk nebo koberec, pod širým nebem nepřikryté, na vý- sluní.“ Oběma těmto předpisům i moderní hygieně zá roveň vyhovuje moderní pohřebiště Pársů, nynějších ctitelů Mazdových, „věže věčného mlčení“ (anl Towers of silence). Není nic hrozného v tomto zpo- sobu pohřbívání, jak by snad myslil mnohý, kdo n viděl místa ta a rozhodně nepůsobí pohřebiště tate na člověka přicházejícího k nim hroznějším dojmem nežli hřbitovy křesťanské a mohamedánské neboz roviště hinduistická. Da spíše naopak: s páchnoucím pustými žárovišti nelze pohřebiště Pársů ani při rovnati, Na severozápadní straně Bombaye, kde Mala ba Hill přechází v Kambala Hill v překrásně poloze vévodící celé Bombavi, nalězá se pět těchto staveb pět „věží mlčení“. Široká válcovaná silnice, již zříd svým nákladem Pársí Džamsetdží Džidžibhój. ved- až ke vchodu do nádherné zahrady, bohaté květy že netušili byste ani, že právě zde mezi palmami cypřiši ukryty jsou ony věže, kde supové vykonávaj poslední službu mrtvému člověku. Přístup v tato m sta dovolen jest toliko Pársům, ale dovoluje se ochot ně návštěva i Evropanům, požádají-li o dovolen u sekretariátu pančájatu, neboť sekretář J. Mo jost člověk evropsky vzdělaný a velice příjemný vůči Evropanům.

Pok Párs Mazdový Hill Džidžibhój Evropan Mazd Bombay Tower of silenka

30 article

Odevzdavše pasy, stoupáme po schodech na ho- ření plošinu zahrady, kde nalézá se starobylý chrám ohně. Kráčíme-li poněkud na západ zahradou, brzy spatříme ony včže. Jsgu to rozsáhlé kruhoxilé slavh celé z kamene, s malým, vysoko umístěným vcho- dem, k němuž vedou dlouhé, nízké stupně. Shor jsou věže otevřené, nepokryté, aby měli volný pří stup ohromní ptáci, supové, jichž celé houfy sedí n okrajích věží a po větvích okolních stromů. Čekaj na svojí pochoutku: blíží se k devátě hodině, k době kdy konávají se obyčejně pohřby. Při nezdravén podnebí bombajském, ač úmrtnost Pársů jest mao- hem menší, nežli ostatních domorodců, bývá denne několik pohřbů a pláci, pamatujíce si dobře dob svých hodů, dávají již pronikavým skřekem na jev svou nedočkavost. Ale ani tento skřek nepůsobí hroz- ně, poněvadž v Indii brzy přivykneme hlasům růz ných plačích křiklounů, že i hlas supa nás ne překvapí.

Indie

31 article

Opodál věží musíme slanouti, neboť není dove leno ani Pársům přijíti až k samé věži. Toliko no siči mrtvol (násubara), kteří nesou mrtvolu na že lezných márách, smějí přiblížiti se až ke vchodu věže a jenom pohřbívači (násuša) smějí vkročiti do vnitř věže, aby tam mrtvolu uložili. Ve čtvrt hodin jest prý maso dravými ptáky ohlodáno a jenom ještá hejna havranů přilětají odkliditi poslední zbytky Po nějakém čase, když kosti oschnou, shodí je po hřbivači do žumpy, nalézající se uprostřed věže, do bře odvodněně. Voda, která som vnikne při dešti odvádí se zvláštními svody a důkladně se napřed filtruje ropelem, uhlím a pískem, nežli přijdedo moře. Celé toto zařízení věže lze seznati ze sádro vého modelu, který byl zřízen před návštěvou prine walleského (nynějšího krále) v Indii a který ochotn bývá ukázán každému návštěvníku. Největší z věží jest 25 stop (asi 75 m) vysok a v obvodu měří 276 stop (asi 83 m). Zřízena byl nákladem 450.000 Rs (1 Rs — 1.60 K). Ostatní jsou poněkud menší a representují svou cenou asi milior rupijí. V okolním parku, pečlivě udržovaném, vidíte n lavičkách mnohé Pársí ponořené v rozjímání neb ženy, modlící se nahlas z modlitebních knížek, al nic nepřipomíná vám hrůzu smrti, nevidíte pláčicíel blížiti se až k samému hrohiu, přicházeti k tomu

Párs Indie 1 Rs

32 article

jenž odašel, chtiti s ním hovořiti a jéště chvíli díit mu po boku. Mozi živými a mrtvými jest nepřekle nutelná propast a Pársové, věřící ve vzkříšení a příští lepší život posmrtný, necití hrůzy ve smri a proto nevidíte tu oněch trapných scěn našich po hřb), neslyšite štkaní a vzlykání. Jenom tiché za- dumání jest posledním pozdravem a jen tiché zadu- mání jest také vzpomínkou na toho, jenž odešel A když povstane truchlící Pársí a rozhilédne se ko lem, vidí život a jas sluneční kolem, vidí pestro květiny a tvory nádherné indické přírody, moře tiše ležící kolem evropsky krásného výstavného mě sta, moře krásné a zároveň poskytující mu zisk, spě chá s klidem a rozvahou dolů do města, kde jesť jeho obchod, jeho povolání, aby přičiněním a pílí postar se o budoucnest těch, kteři tu zůstanou, až on na posledy odejde na Kambala HilI, aby se již n- vrátil.

Pársová HilI

33 article

Z kulturní ciziny. Německý císař — pro původní produkei. Humperdinekova nová opera »Krá lovské děti« byla přijata k provozování v dvorní opeře berlinské. Přijetí předeházel zajímavá předehra, karakteristická pro správu opery. Nové dílo Humperdinekovo bylo původně odmitnuto v Berlíně a skladatelje zadal novoyorské opeře v Metropolit an House, kde se mělo vypraviti vůbec poprvé. Teprve na časopisecké zprávy o tom, dle sdě lení německých listů, prý císař Vilém vyslovi podiv nad tím, že »nové dílo tak vynikajícíh německého mistra teprve z Ameriky má přiji na německé scény« a ředitelství, dvorní opery na tento pokyn ovšem okamžitě — změnil plán pro lelošní sezonu a požádalo Hum pe- dincka telegralieky, aby mu operu k prvnímu provozování prodal. Tsto malá historie však měla velké ná- sledky. Někteří vlivní činitelé patrně použili př

Humperdinekův vysl Berlín Amerika

34 article

hodné chvíle při episodě s Humperdinekem, jehož hudbu německý císař má velmi rád, upozornili jej, že obě dvorní divadla berlínská — činohra i opera — čím dál více zanedbávají domáeí produkci a vypravují často díla cizí, která nejsou poměrně tak vynikajících kvalit, jako leekťerá domáci, jež před tím odmítla. Upozornili jej také, že jest to jedním z důvodů, proč především v činohře dvorní divadlo dávno ztratilo svůj umělecký význam a získala jej di- vadla Brahmovo (Lessingovo) a Reinhardtovo. Část německého tisku, najmě berlinského, se pochopitelně horlivě obírá přihodou a sdé- luje, že císař vskutku vyjádřil resolutní přání, aby v budouenosti královská divadla německé produkci věnovala víc zájmu, pozornosti a blaho- volnosti. Bude li to co platno, těžko předpovídati. Jisto jest, že dvorní činohře berlinské hned tk se nepodaří získati uměleckého renomměe, ja- kého si dobyla soukromá divadla berlinská, ve- dená Brahmem a Reinhardtem. Pravěmu umění se nemůže přecě věsti pod komandem, i když je to komando císařské. Nový veselý kousek ruské censury zaznamenávají ruské listy, tentokráte ze Sara- tova. Tamní městský hejíman zakázal provo- zování Schillerových »Loupežníkůe divadelní společnosti, odůvodniv svůj zákaz tím, že pod klassickými hrdiny německého básník se beztoho skrývají jenom nějaké »neplechy re- volucionářské bandy«. Legendu o českém »svatém« Janu z Ne- pomuka zpracovala německá spisovatelka jménem Ilse von Stach v jednoaktovou dramatickou legendu s názvem »Der heilige Nepomuk«. Aklovka byla minulý týden po- prvé provozována v městském divadle v Eise- nachu. Zápletka ve zpracování pseudohisto- rické látky u německé autorky spočívá jedině v žárlivosti krále Václava, který dal ve Vltavě utopiti hezkého zpovědníka své choti.

Brahmův Lessingův Reinhardtův Brahm Reinhardt Jan Stach Václav Sara Vltava der heilige Nepomuk