Periodikum ALTO Viewer

1

Vyehiti кшШ firn mim« po nedŕlt o Mvorku.

2

CECH.

3

DOPIMI fV«iiko*aB8 a рИероюё pH jim* rmdLalce*

4

Přtdpláel м v idministraoi Ostrovní elico òim. ШЮМ-П. * ГГВМ: • HoiOU: ■étiéal — il. 90kr. lil.‘.'ft кг. £mtletn£ , ».. 3 „ 70 , 3 , 75 . celoroòné 10 я 80 ( 15 , — .

5

▼ 0«trovni ulici i. 1608-11 Rukopisů v urvr.rime a uepodeptánýck nedbirn«.

6

Jednotlivá ôíela po 4 кг.

7 REKLAMACI

REKLAMACI nenpeAetéué poi^liojr budtei nclraa- котка;.

8

Zrn donáienl do doma unrslóné 10 kr.

9

iBMrit; poütim« м a«|lm4L

10

islo 243.

11

\ Praze, ve ^tredn dne 26. října ISSI.

Issi Praha

12

Roènik ЖН1.

ЖН 1

13 article

lanten, uvádějí se některá data o zhoubných následcích dělitelnosti pozemků. V jednom nejmenovaném okresu, jenž čítá 34 katastr, obcí s 24.860 obývat, provedlo se od roku 1869, v němžto dělitelnost pozemků byla zákonem povolena, 501 pravím, pět seta jedno rozkouskování selských živností, ročně tedy bezmála 50 ! Občanské ministerstvo posloužilo tedy své vlastní krví : Němcům v severních Čechách nejhůře a to z té příčiny, že v této straně Čech nejvíce jest záložen, spořitelen a lichvářů. Z vlastního názoru vím, jakým často lotrovským spůsobem křehkosti rolníků se zneužívá. Muž rozvadí se se ženou, s čeládkou, s neužilým sousedem atd. — Co já to potřebuju, praví rozdurděn večer téhož dne v krčmě, pronajmu, aneb rozkous- kuju statek a budu mít pokoj! — A jako by čerta citýroval, vystrnadí se ihned kdes z kouta dosud nepozorovaný host: žid, aneb agent některé záložny a začne hadím hlasem : dobře máte, co chcete za živnost ? — Sedlák jede do Mostu — (kamž někdy i na 600 povozů s obilím se sjíždí) — na trh, zde se podnapije, kozáci jej svedou ku karbanu, prohrá pár set ve falešné hře, zastaví boně a konec bývá : směnky, odprodávání a dělení pozemků Nenítoznemravňování rolnictva? Na 501 živnosti svrchu dotčené bývaly chlévy plny krásného dobytka, bývaly žentoury ijiné mlátící stroje, nyní jsou chlévy prázdny a ve stodůlkách visí polorozbité cepy. Ba, což horšího ! Dříve na dvořích těch statků hrály si slušně i vkusně ošacené děti, teď

Čechy Most

14 article

tělo dřivé ošaceno, než li duše. Dítě s prázdným žaludkem as polonahým tě lem, nejen že špatné se učí, nýbrž vůbec ani ř í m e. do školy nechodí. Vídenský „Parlamentär“ v č. 42 ode dne 20 října přináší delší dopis z Bukoviny, v němžto s podivuhodnou souhlasností poukazuje se na tytéž zhoubné následky z dělitelnosti pozemků vyšlé, tak že možná tvrdili, že touto dělitelností celé říši zasazena byla rána ohromná. Dělitelnost pozemků jest příčinou nového spůsobu roboty, zrovna ve smyslu orgánů svobodomyslnosti. Nedávno tloukly t. „Národní Listy“ na buben, že kdesi správce velkostatků zavádí novou robotu. Staví prý baráky a najímá do nich dělníky, kteříž za jistou mzdu musejí pánům celý rok rohovatí. Zcela důsledně a sice dle svrchu uvedených zásad. Liebig v Liberci staví baráky pro své dělníky, majitelé uhelen kolem Duchcova a Mostu staví domky pro své trhaný a sedláci a velkostatkáři ztrativše

Vídenský Parlamentär Liebig Bukovina Liberec Duchcov Most

15 article Doplhky к íliDkún^démelrnsli ргеикк. g™*™ Vje

Doplhky к íliDkún^démelrnsli ргеикк. g™*™ Vje Právě co tyto řádky píšu, došla mne pří- knížete Lobkovice v Bilínsku zamýšlí rovněž loha: .Landbote“ ústeckého „Elbezeitungu“, u všech svých dvorů stavěli baráky pro své v níž pod článkem : die Parcel!irungs-Speku- hospodářské dělnictvo, jelikož s kočovným tam vřeští polonahá, nouzí utrápená robata. : Dazu als Hetzer voru uud hint’ lässt sich der Zde bych mohl s nemalým úspěchem provésti ■ Michič hören, větu: kterak může osmiletá ná-jUnd Alles dies’dem teu'schen Mann— dem vštéva školy s dělitelností po-i Schönerer zu Ehren.® zemků obstáli? Čím více selského! Věru smutné to poměry Náš malý národ proletáře, tím špatnější ná vš tě va | každým rokem mnoho zdatných sil rozlévá do školy dle zásady, že žaludek dříve moře německého, zrovna jako to naše Labe. musí být nasycen, než-li hlava, a*kteréž české nivy, české háje každoročně

Lobkovic Bilínsko die parcela Daz al Hetzer

16 title

Volné listy o

17 article

po celý rok si udrželi. s jihem spojily, táhne se české dělnictvo do přebohatého kraje žateckého českou krev s německou směšujíc. Co zač stojí, usazuje se na vždy v Némcích a cn je darebn é, posílá se nazpět post r- k e m. Střední Čechy německému severu posílají ročně mnoho tisíc rukou dělnických n a výběr Ty nejsilnější, nejzdravéjsí. nejzdat- nější Nemci si podržují, brak upotřebuje se nanejvýš v šachtách, a když se na skrz vypotřebuje a vyžije, odstrčí se nazpět do příslušných obcí a sice na základě práva do srýmoval : ^ židů „Da sind die Křepek, Jiříků und andbré sobě echte Teutsche,í.; Die hauen um sich wüthiglich mit ihrer Phrasen- peitsche. spláchnouc, úrodu na roli německou vylévá a my za tím doma mezi sebou se — haste-

Jiřík und Némce Čechy

18 article

židovské otázce.

19 article

Již v loňském ročníku tohoto časopisu zmínili jsme se o spisovateli Emilu F r a n z o s o v i, jehož jméno dobře jest známo čte nářům velikých žurnálů židovsko-německých, jako jest vídeňská „Neue fr. Presse,“ ber línská „Börseazeitung“ a j. v., a kterýž pěstuje ve svých feuilletonech a povídkách zvláštní směr, jehož jediným jest cílem oslava moderního židovství a' zlehčení všeho, co drahé a posvátné jest společnosti ostatní, společnosti nežidovské. Dotčený spisovatel, o němž snad ani připomínali nemusíme, že jest původu židovského, napsal již celou řadu románů a povídek, v nichž vesměs velebeny jsou „ctnosti“ židů, jako jsou : důvtip, vytrvalost, neúmorná snaživost a spořivost atd. Proti dělnictvem velmi těžce se hospodaří. Kdyby patron „N. L.* dnes stal se velkostatkářem, f musí učinili totiž A dálší z tohoto následek? máuu Franzosova shledáváme smutné pro nás |

Emil Neue N L

20 article

Houfné stěhováni českého délni et va z« tableau : slávou a bohatstvím ozá- středníih a jižních Čech na sever do řeného žida a hmotné i mravně, .Vémec, což v ohledu národ nini nám zničeného křestana. Čechům к nemalé vyjde škodě. Již od té E» il Franzos důsledně provádí skoro doby, co dráhy pražsko duchcovská, plzensko- . v každé své literární práci následující théma : březenská a františko josefská český sever Společnost evropská — vyjímaje židy -• jest selští křiklouni na ústeckém Bauerntagu mèli společnost evropská učiněna byla podobnou vesměs jména česká, jakož Gustav Dorn z Li-^ osudnému kruhu jediné vlivem a působením toméřic velmi trefné srýmoval : vf židů : nikde uelíčí, jak velice dali a dávají

Čecho Dorn Čechy evropský

21 article

*) Vir: „ 8 nežidovskými ročníku.

22 article

dávat! musí, a proto jest velice snadno | Skoro po dvě leta máme v politickém ii- rtipnému židu, unikuouti z vyšlapaué drahý ' votě Rakouska rozhodujíc! vliv; strana kěnier- rovným letem (nikoli v zdlouhavém vativni se stranou národní má většinu v chlaj- ohlouku) dojiti dříve tam, kam ostatní vr lánském parlamento. Kdo jen poněkud obezná- .. t stevníci pe dlouhých zápasech mezi sebou meu jest s obyčeji a zvyky kruhů rozhodujících, movského. My Češi vlastně německý živel, dojiti chtéií, zřídka kdy ale docházejí. ; ví také, že kaidé nové politické elle, která po- německou krev sesilujemc, občerstvujeme, v; Jsk viděli, umí to Emil Franzos velmi sud nemohla se rozvinout!, dopřeje se určitá jisté míře zuovuzrozujeme. Snad i proto ta dobře — — ve skutečnosti jest tomu sku- ■ doba, aby mohla se konečné osvědčit!, zdaž má německá krev na českém severu, že s českou tečně tak, jak on to líčí ve svých románech právo к existenci čili nic. Vplyne-li tato dobo, smíšena jest, proti české krvi tak neústupně, ' a povídkách. Na něco ale zapomíná a činí to I aniž by vytknuté úloze bylo zadost učiněno, pak tak nesmířlivě si počíná. Ti uejurputnější, patrné úmyslné: n> povídá nikde, že nynější bledl se na „novou* tuto sílu jako na „překo- uelíčí, jak velice dali a dávají tito záležet! na tom, aby společnošt křesfanskou, druhdy tak přímou a rovnou ve všem snažení, ohnuli v neblahý ten kruh !

Čech Franzos Rakousko

23 article

„Nebude vojna, nebol můj muž nedá peněz k tomu,“ řekla kdysi chvástavě žena Rothschildova a pověděla mnoho, nesmírné mnoho ... Dvě mocné říše měly se srazili tc дате potom, až se to srovnávalo s vypočty Židovských bankéřů, jimž náhodou nepřátel- etaf napnutí mezi oběma říšemi více vyuá šelo, než válka samotná ! Tak započato s ohýbáním společnosti evropské u hlavy, či jak lid říká, „u těch nejvyšších;“ ti nižší a nejnižší dali se ohnouti „laciněji.“ Tém zlehčeno jejich náboženství, v posměch jim uvedeni jejich knéží a učitelé, namluveno jim něco o rovnosti všech lidí a stavů lidských — a dílo bylo hotovo. Vlastně není ještě hotovo ! Někde posud jest nedohotoveno a říká se mu 1 i b e r a 1 i s m u s ; jinde už zraje a jmenuje se socialismus, a tam, kde úplně dozrává, pro strach a hrůzu člověk již ani jména nehledá... Nihilismus není ještě závěrkou ! Kdybychom navrhnout! měli embleiny společného znaku celé Evropy, namalovali bychom prosté : k r u h a š í p I A že by byl správný tento znak, pokusíme se dokázali v těchto „volných listech “ v nichž dotkneme se židovské otázky poněkud z jiného stanoviska. než jak činí se to obyčejně v časo- Baron Šmule, židovská povídka přidavk)“ ve feuilletonu loňského

Rothschildův Baron Evropa evropský u hlava

24 article

těmto .ctnostem“ staví pak židovský spiso pisech. — Nikoli štvaní proti židům, ale pou- dosü obratné příkré protivy, jaké jeví čení 0 očištění obou stran má býti vlastním Správa velkostatků, se ua společnosti ostatní, kteráž libige si jádrem židovské otázky. — Velikou chybou ~ v okamžitém, byt i nékdy celou budoucností nyuéjších antisemistů jest, že mají z většího zaplaceném požitku, v bezstarostném trávení'dílu na zřeteli žida občana, žida ve vrstvách živnta den ke dni či jak říkáme „z ruky do nižších, kterýž přece jiti musí tímže smě- huby,“ a která posléz«- upadá v'porobu ná-jrem, kamž namířen jest hrot mohutného roda .vyvoleného' .... Ku konci každého ro ' šípu.

25 article

(Upřímné elovb našim ph&tělům!) Stav věci v Rakoneka nabývá za posledních dnů tvářnosti poněkud neutěšené, tak ie nemůieme se sbriniti jistým obavám. Dotavád- jako kruh*),'jenž kolem jediné osy se otáčí nimi svými zprávami z residence cislajtanské a jehož obvodní čára ničeho dosáhnouti ne-! osvědčili jsme snad dostatečné, ie nejen dobře шиГе, leda bod. z něhož vyšla. Žid ale po- j známe stav věci a vnitřní politice, ale ie i při d<R>en jest šípu, jenž rovně a jistě jde za ' úsudcích svých čerpáme z pramenův skutečně svým cílem. Veškerá společnost nežidovská ! věrohodných. A proto badii nám dovoleno pro* a sebou příliš jest zaměstnána, sama mezi ' mluviti zde v pravý čas slovo upřímné, kteréi m stále se rve a stíhá, sama jen na sebe zasluhuje bedlivějšího povšimnuti.

Žid

26 article

Z Vidné, 24 října. nané stanovisko“ a jest jednostejně, déje li ее tak právem či neprávem. Vie nasvedčuje tomu, že nynější parlamentům! většina ocitá j e se bezprostředně u svého bodu kulminněniho, a neosvédčí-li se v době nejbližši rozhodným nějakým výsledkem, neukáže-li se býti důležitým činitelem v životě státu, pak propadne osudu, kterýž zahrnut jest ve slovech.: čas již vypršel ! Při tom nejedná se ale ani dost málo o hr. Ta affé a, ani o jeho kabinet. Postavec! hr. Taaffea jesti tak výmineěné, še jeho setrváni při vesle nesouvis! vůbec s otázkou, o nlf tuto. jsme se zmínili. Dr. Ri eg ex měl pravda, když nedávno prohlásil: „Hrabě Tsaffe nepatři к straně naši.“ Na sněmu haličském bylo často a zcela správné opakováno, že polská většina není většinou nynějšího ministerstvo. Ano tni konservativni strana práva nikdy nestotožňovala se bezvýmineěně s tendencemi a zásadami ny- . nějšiho ministerského předsedy. A nebylo to zcela bez důvodu, kdy liberální oposice při steronásobnýcb výčitkách, platících jednotlivým členům kabinetu, vždycky s posměchem jen к tomu poukazovala, že vláda a nynější parlamentára! většina j>o různých jdou cestách a sice nikoli vedle sebe, nýbrž daleko od sebe, a že jednon ustupuje vláda se svými snahami před majoritou a podruhé zase majorita ve svých požadavcích ustupuje před vládon. Kdo by toto považoval za zdravý systém konštituční, ten by véra málo věděl o politiche vůbec; jenom politická krátkozrakost může vě- . řiti, že takový stav věci dočká se lepši nějaké budoucnosti. O tom tedy není pochybnosti, ie tak, jako dosavad, trvali to dlonho nemůže; ani v ohledu

Postavec Ri Tsaffe 24 říjen

27 article FEUILLETON.

FEUILLETON. 2>T a.d.pla^či.

28 article

Námořtký román od W. Clarka Ruaaela. (Pokračováni.) Hlava dvacáté Aosta Otec a dl té Častokráte býváme postaveni v míře mysli, která působí, že jest nám v takovém prostém okolí blažeji, nežli v sadě, drahými, cizozemskými krasokvéty všeho druhu zdobe něm a s nejvkusnéjší uměleckou znalostí založeném. VžTlyt mají na nás jakýsi konejšivý vliv ty domácí křoviny, ty milé, známé ovocné stromy, jichž kořeny dlouhou travou, ne patrnými divokými rostlinami a množstvím fialkových keřů pokryty jsou. A to slavnostně vážné krákorání drůbeže, kteráž se v horkém písku na slunci vyhřívá aneb jako bez života nepohnuté, na polo prstí zasypaná se peleší v jamkách, jež sobě sama vyhrabala, — působí časem konejšivěji a blahočinnéji na mysl naši, nežli nejutěšenější klokotání slavíka v háji, zaplaveném měsíční září. Hofdsworth nepřekážel hodnou chvíli dí- téti ve hře; když se mu však zdálo, že jest nnaveno, zavolal je к sobě. Přiběhlo k nimu bez odkládá na zavo láni a dalo se od něho vžiti na klín. „Bojí se Nelly pořád ješté přede mnou?* „Ne. Nelly nic bát Nelly strýček rád mít* Na důkaz pravdy toho výroku nastrko- vala mn ústíčka к políbení.

W Clark Ruaael Nella

29 article

„Bude Nelly ke mně každý den chodit?* „Ťol“ „MáNellyn tatínek svou. dcerušku rád?“ Domníval se, že ji navykli doktora Conwaye za vlastního otce považovali a proto byla ta otázka velmi nebezpečná Jak snadno mohlo zodpovídání její dobrou mysl, kteráž jej právě ovládala, zapudili, jinak bylo zcela přirozeno, že toužil zvěděli, zdali otčím s Nelly dobře zachází. Otázka pomátla (h'tč. Bylat ovšem ješté velmi útlá a mluva na stáří její ješté nevy vinutá; ale vyhlížela vnadně, kdy malinké obočí stáhla a velké, hluboké, vážné oči к Holdsworthovi povznášejíc, svou sladkou, dětskou tváří mu prozrazovala, že mu jen porozuměla na polo. Jako všecky děti. které nejsou v stavu učiněnou к nim otázku zodpovídali, odmlčela se a dala tím nevědomky na srozuměnou, čeho by sobě mnozí rodiče dobře povšimnouti měli. „Vyt, Nelly dostává hodně papat?“ „Ťol* Odpověď ta nebyla zcela dle pravdy : poněvadž ale Holdsworth jen zřídka kdy s dětmi zacházel, nevěděl, že se tyto obyčejně v odpovědích svých podle tváře a přízvuku tázajícího řídívají a pravidelně „ano“ říkají, když se jim výrazem tváře anebo přízvukem hlasu nějaké přisvědčení do úst vloží. Naučila se Nelij od maminky modlit?* „Ťol Nelij umí modlit.* A aby mn hned okázala, jak dobře se

Nella Conway Holdsworth

30 article

modlívá, sepnula nakvap ručičky, sklonila hlavu muka, jakých snáší matka, když vidí dítě, a šepotala: jež svým vlastním zove, trpící a hynoucí. „Pán Bůh rač požehnali mamince i Nelly. A když ten hluboce dojímavý obraz před du- Pán Bůh požehnejž Nellynce a její pravému ševním jeho okem pominul, nebyl už v stavu, tatínkovi Amen* {ženu svou zatracovali, že posvátné památky Po té vzezřela ostýchavě к němu jako své obětovala, aby se chopila ruky, která jí by se trochu styděla i ochranu i přístřešek pro miláčka jejího na- Neusraívej se, milý čtenáři, těmto pro- ! bízeln. stým slovům, n> nazývej je prostým-. Mo- ! Vnitřní pohnutí odňalo mu ta chvíli řeč, dlitba malého dítěte zjevuje nám modlitba a proto svezla se Nelly, která nenacházela andělův v nebesích. i zábavy na klíně jeho, po kolenou jeho dolů Oči Holdsworthovy zalily se slzami, když a dala se opět do hry. uslyšel dítě své se modlící. Kdož bylNe!ljn-j Zraky jeho vyjasnily se poznovu a po- činým pravým otcem ? Kdož jiný, nežli on zorně sledoval každé její hnutí. Vroucí touha sám? Láska choti jeho к němu, jej) prvnímu, obývala se v něm, vyptávali se jí opět, by pravému manželi, vložila tu modlitbu do úst z úst její zaslechl slastiplné ujištění, že mu jeho dítěte, к eré mu, aniž by to bylo tušilo, Dollyno srdce náleží, a by ze rtů její pfe- tuto lásku vyjevilo. Blaze mu, že byl učiněn zvěděl, že matka její jest ještě jeho a že hodným, poslechnouti tato slova, by z nich vždy a na věky jeho zůstane, ačkoliv byU nabyl pevné přesvědčení o néocháblé náklon- nýní od něho odloučena přehradou, která se nosti Dollyné a útěchu do sehe vsál, po níž viděla neproniknutelnější a závadnější samé duše jeho práhla. smrti býti. Ale pomyšlení, že by díté jeho

bůh Nella Holdsworthův Dollyný

31 article

Nikoli, žádný nedostatek lásky nepohnal neobyčejné otázky matce zase povédélo, zají. státi se nevěrnou jejich svazku. Také ne- vřelo mu ústa. Jakkoli byla mluva Nellyna byla nevérnou, nemohla jí býti, poněvadž ka- ještě nedokonalá, bylol mu přece předpoklá- žděho večera ústy svého dítěte vzpomínala dati, že si Dolly každé napovézení dceruščino před Bohem aa něho. vyložili dovede. Příliš živé zvědavost s jeho A napotom pohledl na dívčinku a byl si strany byla by snad podezření její vzbudila plné síly lásky vědom, již v něm vzbudila; a ji učinila nedůvěřivou к cizinci, jenž se tak obraznost jeho přenesla jej do nuzného, bez- neobyčejně rychle s dceruškou její spřátelil: nadějného postavení a ukázala mn tn něžnon také mohl takovon cestou velmi snadno, ne-li kvitinkn, tuto malou, nevinnou bytost, hle- docela vyjevení svého Ugemství, aspoň přece dou. hubenou, zimomřivou a hladem mroucí přivodili přerušení obcování mezi ním a Nelij, a učinila jej schopna, představili sobě ta (Pokračováni.)

Dollo