2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. června 1907.
Praha
4
article
Ma ranní a pdpol. lIso
předplácí pe
rráže v sda inástn
n . k=
nke “ drí djakšlo
k ei
nvkke i na
nl ., 2 K o
n rrk ioi
in
roji si k
5
article
Vládní program v trůnní řeči
Vládní program v trůnní řeči
Novota lidové, od r. 1848 v Rakou-
itu nevídaně sněmovny poslanecké, přiro-
ueně zvýšila tentokráte zvědavost na trůnn
kč, kterouž zreformovaný parlament te
bade zahájen.
Neboť jakkoliv již přes rok trvá kom-
promisní kabinet Beckův, přece dosud
pravé jeho politické barvě, o vlastním poli-
tckém směru a programu jeho panuje v šir
veřejnosti čirá nejistota. Snad že tedy z trůnní
řeči, v níž narýsuje ministerský předsed
bar. Beck pracovní program vlá d
své, prosvitne politický její duch a raz jas-
něji nezli z dosavadní politiky jeji?
Nuže, dnes známe obsáhlý tento program
pracovní a dojem? Tak asi jako výstavního
sádku. Procházíme se rozmanitými, tu vět-
iími, tu menšími, tu květnatými, tu střízli
vými jeho záhonky, pozornost naši upouta
nísty květ těší nské jabloně, místy opě
trsy jalovce, partie užitečného rostlinstva,
sle když jsme všechno prošli, nemůžeme s
fici, že by nás bylo něco obzvláště » chytlo«.
te bychom byli viděli něco znamenitého.
vvnikajícího, co utkví v paměti, co fasci
tuje. Rovněž tak pročetše bohatý pracovn
program, rozložený prostranstvím trůnní řeči.
neodnášíme sobě žádné vynikající politick
myšlenky, zádné jistoty o barvě, o zásad
ních směrech a zvláštních velikých politi
ckých intencích nynější vlády, jimiž by s
lšila podstatně a svérázně od svých
předchůdkyň.
Novota
Beckův
Raka
6
article
Nepopíráme, že tón, jakým domlouvá
tůnní reč všem národům, aby si vespolným
dohodnutím zajistili bezpečnou trvalost svých
statkův národních, jest srdečný a vřelý. Al
nade všechnu vroucnost tónu bylo by zajist
působilo prosté, upřímné heslo: »Zá s a d
plné rovnoprávnosti národů
ja zykův jejich ve škole, úřadě a ž i v ot
veřejném musí býti konečně jakožto ži
votní podmínka říše uvedena pocti v
ve skutek!« Na místé toho však čteme:
»Rozřešení národní otázky nalézti se však da
poctivou vůlí všech zůča stne
ných, když se v rámci státpích zá-
kladních zákonů (tedy čl. XIX.)a
v rámci státních potřeb vespo-
lek dorozumějí a dohodnou«
Na toto ideální rozřešení čekáme, bohu-
žel, již — 40 let. V naději té šel r. 1879
hrabě Clam Martinic a Rieger do říšské
rady, v naději té tam pracovali přes dvanáct
let obětovně pro blaho říše ... a čeho se
dočekali? Že němečtí hegemoni (viz Plener )
se naší mírumilovnosti do očí vysmívali, sv
požadavky způpné napořád zvyšovali, az
nám přímo řekli: »Uznejte němčinu za jazvk
státní a svolte k národnímu rozdvojení Čech
lo jest jediný základ, na němž se chceme
s vámi vyrovnat! Darmo r. 1888 nejvyšší
maršálek zemský kn Jiří Lobkowicz psal
za krajně smírčí nabídky dru. Schme skalovi.
Al
bůh
Martinic
Rieger
Plener
Čo
Lobkowicz
7
article
Zamítli je šmahem s diktovali po té Taaffovi
své pověstné plenerovské punktace, jimi
měli dosáhnout svého »uzavřeného něme-
ckého území v Čechách« »očistěného od
ršeho slovanského«. — Tak rozuměli míru
národnímu za Taaffa. —
Přišel Badeni a chtěl provést čl. XIX.
státních základních zákonův v Čechách a na
Moravě svými jazykovými nařízeními o rovno-
právnosti jazyka českého s německým v
státních úřadech vlastí našich. Nikdo spra-
redlivý nemohl tvrditi a dokázati, že by s
nařízeními těmi byla Němcům v jich národ-
ním právu děla újma nejmenší. Co nám,
to jim! Nařízení svědčila výslovně stejné
oběma zemským jazykům, německému jako
českému. Ani o vlas se naší češtině nepři-
mnávalo většího práva než němčině; naopak
v dopisování s úřady centrálními stále tato
podržovala výsadu. Leč jaký pekelný hlomo
a poprask obstrukční strhli proto všichni
is — křesťanskými sociály Luegrovými!
lakoby jim k hrdlu sahal. Neulevili, až
vzbouřili revolučně vídeňskou ulici; až svrhli
po sobě ministerstva Badenovo, Gautschovo
i Thunovo a dosáhli dne 17. října 1899,
hterého národu našemu právo jeho dobr
prostě ordonancí ministeriální (Ciaryovou)
bylo násilně vzato. Předstírali tehida, že pry
tevoltovali zvláště proto, že se vlády on
opovažily řešit jazykovou otázku v Čechách
bez jich svolení svémocně ministerskými na .
lizeními. Oni že jsou milovníky cesty zá-
konné, tedy nechť prý se sporná otázka ja-
zyková rozřeší po vzájemném dorozumén
te obou národů říšským zákonem.
Taaff
Baden
Němec
Badenův
Gautschův
Thunův
Čechy
Morava
Ciaryová
8
article
Nuže, vyhověno jim. Příšel jeji c
Körber, vzal si práci a připravil o sn o v
vyrovnacích zákonův ja z y k-
vých, jakých si jen srdce německ
přáti mohlo. Národ český trnul úzkosti
a nevolí. Ale Němci? Všechno to, co jim
sám jejich Körber nabízel, bylo jim
pořad ještě málo: ani o rovnoprávnosti
samosprávných úřadův nechtěli slyšet, nadtož
orovnoprávnosti našeho jazyka u c. k. úřadův
a soudův. Po všech jimi rozbitých konferen.
dích zkoušel Körber naposledy do třetice svě
šěstí, sou kromým vyjednáváním s vůdcem
německého kasina pražského, dnešním » pe-
tem« drem. Eppingre m.
Bylo dne 16 listopadu 1902, když po-
zval jej k sobě na důvěrnou rozpravu do
Vídně, v níž mu snažně domlouval, ab
Némci v Čechách snesli klidně — tichou
restituci vnitřní úřadní češtiny v ry
teských krajích a okresech našich v Čechách
a na Moravě, začez jim s vém o c ně sli
boval toto skvělé odškodnění: národní
rozhraničení okresův soudních i politi-
ckých, jakož i krajův v Čechách; dále
zřízení krajských hejtmanství
jak je byl narýsoval ve svém pověstném
návrhu jazykového zákona ze dne 8. května
1900 a konečně rozdělení sněmu če-
ského v národní kurie volební,
kterými by Němci měli pro vždy zajištěnu
třetinu representace v zemském výboru
a ve spravě ústavů zemských.
Körber
Němec
Vídeň
Čechy
Morava
Eppingre m
9
article
Avšak dr. Eppinger vrátiv se ješte
téhož večera do Prahy a svolav své věrné
do kasina i tyto nabídky Körbrovy zhola za
mítl a poslal tento koš ve formě resoluce
předsednictva německé pokrokové stranyz
dne 17. listopadu 1902 — Jeho Excelen
dru. Körbrovi. Doručitelem ochotným by
nynější předseda poslanecké sněmovny d
Funke. — Tedy ani rozhraničení Čech, an
rozdělení sněmu českého panstvu nestačilo
ani za tu cenu nechtěli dopustit, aby v ryze
českých krajích vlasti naší jazyk šestimilio
nového národa českého byl vnitrním jazykem
c. k. úřadů a soudů.
A po všem tom přichází p baron Bec
a pořad ještě věří v možnost dohody sou-
sedské, s takýmito protivníky? Či snad
doufá, že trutnovský ten vítěz Wolf bude
mírnějším, nezli byl Eppinger? Marné volaní
pana barona: tato cesta jest více
než daleká!! —
Historickou tou vzpomínkou dotkli jsm
se zároveň následujícího bodu v politickém
plánu páně Beckově. Té »reformy politick
správy«, toho nového rozdělen
krajů, toho vzkřísení bývalých
cís. král. krajských vlad, jez
před čtyřiceti pěti lety (r. 1862) jakožto
zbytečná drahá a přežilá veteš byrokratick
byly zrušeny. Jak jsme viděli, nabízel insti-
tuci tu dne 16. listopadu 1902 ministr dr-
Körber Němcům za »odškodněnou .
tedy jako věc pro ně výhodnou
cenpou. Nepřivedla táž snaha tak
jeho nástupce p. ministra dra Becka na tu
krajskou myšlenku ?
doktor
Eppinger
Funke
Ted
Wolf
Beckův
Körber
Beck
Praha
Čechy
poslanecký sněmovna
Bec
10
article
Pozdrževše se při těchto záhonech déle
můžeme ostatní rychleji zrakem přelétnouti.
Mile se čtou stati, v nichž připovídá s
pojištění lidu obecného pro stáří a ne
s chopnost ku práci zřízením státních
pojišťoven, ochrana středních výrobních stavů
oprava horních zákonů a snaha po sestátněn
dolů uhelných, jakož i soukromých železnic
dále slib brzkých předloh o sanaci zem
ských financí, o zvelebení v y s kého
středního a obecného š kols tv .
Zajímavý jest odstavec, týkající se vy.
rovnání s Uhrami, vrcholící v této zásadní
větě:
Mil
Uhry
11
article
»Za všech okolností bude naší vůdč
myšlenkou: udržeti staletý, pragmatickou
sankcí utvrzený politický svaze
mezi oběma státy neporušeny
Proto dlužno se i při úpravě poměru
hospodářského, krom obapolně zaručeného
práva sebeurčení ebou částí, vyvarov at
takového uvolnění, jež by se v bu-
doucnosti mohlo ukázati pro pragmatickou
jich společnost povázlivým.« —
Neméně důležitým, ale méně milým jest
konečné ohlášení, že nadejde brzy potřebat
více vojska a více břemenl
Avšak jaký je politický ideál vlády
Beckovy, zda centralisace či federace, toho
se opět nedovídáme!
Slavnostní zahájení říšské rady
trůnni řeči ve dvorním hradě.
(Telefon. zpráva »Nár. L..)
Z Vídně, 19. června.
Ministerstvo svob. p. Beck a promluvilo dne
12. hodině polední v ceremoniálním sale dvorního
hradu k oběma sněmovnám ústy panovníkovými.
Trůnní řeč, kterou přečetl skoro 77letý císat
hlasem slyšitelným až naboře v nástropní posadě,
ve kteréž umístili tentokráte parlamentní zpravodaje,
ale nikoli už tak silným, jakým pronesen projev
mocnářův ke jmenovaným a voleným zákonodárcům
před 6 lety, jest prvním projevem odpo-
vědné vlády, adresovaným novému parlamentu.
Jest to dílo neobyčejně rozsáhlé, mnohem
delší a větší, než byla poslední trůnní řeč dne4.
února 1901. Čtení pracovního programu toho, v
kterém vypočitávají a také výkladem provázejí
hlavní úkoly vlády a říšské rady pro nastávajíc
šestiletí, trvalo celých 20 minut. Řeč byla přeruš
vána několikráte souhlasem a pochvalou a na konec
ozval se hlučný aplaus Vůbec bylo přijetí, kteréh
se dostalo výzvě kabinetu k senátorům a zástupcům
lidu, velmi vlidné a na některých místech dokonc
vřelé. Sepsán jest apel ten, dlužno přiznati, obralně.
Beck
Vídeň
12
article
Osobní tón, který do něho vložen, došel odezv
v řadách jak poslanců i lordů.
Jest právě pozoruhodným momentem, že t ři-
kráte miuvi! držitel koruny o sobě.
Nikoli letmo pouze, nýbrž obšírně. K reminiscencím
na to, co prožil a co stalo se za něho, družia s
tužba, aby panovník zůstavil národům jakožto o-
kaz: mír a shodu. Bylo viděti a slyšeti pohnut
které přitom stěží překonával a hlu-
boký byl dojem, když tlumočil povděk nad
láskou a věrnosti národů a nad pokrokem jejich
blahobytu a civilisace, a dodal, že by náro dn
smír velebil jako nejkrásnější údě
osudu.
Jen asi polovina poslanců dostavila se ke trůnn
řeči. Dva toliko měli uniformu: Biliňski tajného
rady a hr. Jaroslav Thun komořího. Poslanci Z-
chowicz, Wójcik a Bomba byli v selské
kroji haličském. Tři Tyrolané byli v koženkách s o
naženými koleny a velikými kruhovými širáky. N-
mecký nacionál ze Štyrska Einspinner dali
do knoflíkové dírky chrpu, ale vyndal ji ihned, vida,
že kromě něho nikdo není ozdoben žádnými květy.
Ze sociálních demokratů viděli jsme Perner stor-
fera, Schuhmeiera, Seitze, dra. Ellenbo
gena, Diamanda a Ostapčuka. Polác
příšli všichni v národním kroji, toliko místo-
držitel hrabé Ondřej Potocki byl v úřadnickém
Thun
Wójcik
Bomba
Tyrolan
Perner
Schuhmeier
Seitz
Potocki
13
article
Nli
Nli
hávu. Stál skoro pořád u polských poslanců lido
vých. Pozdějí vypravovalo se, že jim domlouval, aby
vstoupili do kola polského.
Hr. Stanislav Badeni, zemský maršálek halič
ský, měl přehozený tlustý kožich s širokým límcem
z medvědiny — trochu těžký to svrchník při děsném
vedru, které bylo ve dvoraně.
Z členů českého klubu jsma sblédli dra. H
rolda, dra. Kramáře, prof. Čelakovskébo
dra. Kaítana, inž. Neumanna, dra. Srba,
Čecha a dr. Černohorského. Také profesor
Drtina byl přífomen.
Dr. Lueger přišel poslední. Vzezření jeho jest
prašpatně. Dovoleno jeho sluhovi Václava Pum m-
rerovi, aby samojediný člověk, jenž není smi po
slancem, ani pairem, vešel do prostoru vyhraženého
členům obou sněmoven. Dovoleno mu kromě toho,
aby nesl svému pánovi židli, které tento té
použil.
Členů panské sněmovny bylo také málo
Tak asi 100. Opčanský kabát mesi nimi byl v roz
hodně menšině. V paradním úboru tajných radů
příšli hr. Frant. Thun, bar. Gautsch, dr. Arnošt
Plener, dr. Ruber, svob. p. Schwegel, hr.
Stürgkh, sv. p. Chlumecký, sv. p. Glanz,
dr. Wittek. hr. Karel Buquoy, hr. Peter ole.
Polští lordové, kteří jsou tajnými rady, neměli zla-
tem vyšívaných fraků, nýbrž kroje národní, což byl
všehijak posu zováno.
Baden
H rold
profesor
Čelakovskébo
Kaítan
Ing
Neumann
Srba
Čecho
doktor
Černohorský
Drtina
Lueger
Václav puma
František
Thun
Gautsch
Plener
Schwegel
Stürgkh
Chlumecký
Glanz
Wittek
Buquoy
ole
Hradec
panská sněmovna
14
article
Čeští pairové byli: dr. Škarda, Vreblický
pr f. Bráf, dr. Křižík, přine Bedřich Schw a
zenberg, dr. Mettal, oba poslední ve vojensk
uniformě, dr. Mattuš, president Vphanka, opat
Korčian a Bařina a president Řivn a č.
Obe tribuny pro publikum zabraly skoro
úplně dámy. V pořadí pravé, usedly pan
Beckevá, paní Pacáková, paní Korytow
ská, paní Bienerthová a pani Marche tová
V pos uchačstvu, v loži diplomatické byl také 7lety
hoch, syn danského vyslance hr. A hlefel da, v
svétlém šatě námořního vejína.
Rázem 12. hod. veše! cfsař do sálu.
Před ním šli ministři párem v tomto pořadě
Prade s Latscherem, Pacák s Dzledu-
szyckým. Derschatta s Fořtem, Ma rch et
s Blenerthem, Korytowski s Kleinem
naposledy ministerský nředseda bar. Beck sám,
nesa v pravici svitek. Ministr orby hr. A uer sper
nemohl pro churavost se zúčastniti. Potom následo-
vali arcivěvodové Rainer, Leopold Salvato
a František Salvator. Vzbudilo podiv, ž
arcivévodové byli jenom tři a ještě větší, že ná-
sledník trůnu, arcivévoda František Ferdi-
nand nepřijel ke slavnostnímu aktu tak význam-
němu. Za arcivévody kračel nejvyšší hofmistr kníž
Montenuovo s bílou žerdí, odznakem to svého
úřadu, na jejímž hrotu jest zlatý orel, za ním br.
Bráf
doktor
Křižík
Schw
Mettal
Mattuš
Vphanka
Korčian
Bařina
Řivn
Ob
Beckevá
Pacáková
Korytow
Bienerthová
March
Latscher
Pacák
Dzled
Klein
Beck
Rainer
Salvato
František Salvator
Ferdi
Ma rch
15
article
Cziraky, nejvyšší maršal s obnaženým mečem
státním, jejž držel oběma rukama a který se lesk
v zásvitu poledního slunce. Za císařem bralis
kapitán gardy rakouské hr. Beck, kapitán gardy
uherské prine Esterházy, kapitán halapartníko
svob. p. Fejérváry a naposledy generalní po-
bočoík hr. P aar, jenž vykračoval si vzpřímen
Sotva objevil se císař na prahu trůnního sálu,
zvolal prine Alfréd Windisebgraetz, presidení
panské sněmovny: »Jeho Veličenstvu, našemu nej-
milostivějšímu císaři a králi buď sláva !« Volalo s
»Hoch«, ale bylo také slyšeti zvučně české »Sláva«
a polské »Niech žijet« Císař, ukláněje se v pravo
v levo, šel rychlým krokem přímo ke trůnu, na kte-
rém usednuv pokryl hlavu generálským kloboukem.
Sv. p. Beck předstoupiv uklonil se a podal mu
rukopis trůnní řeči. Než císař jej přijal, nasadil
brejle. Trůnní řeč jest hodně tlustý pergamenoý
sešit. Pro císaře dlužno psáti totiž pismem velm
velikým a toliko na jedné straně. Mocnář četl
plynně, třebas i nikoli hlasitě, jako dříve. 77 le
jest přece jen slušný věk. Když dočeti, povstal, po-
dal sv. p. Beckovi opět rukopis, sňal klobouk
neprodieně opustil trůnní sál, provázen hlasy »Hoch
»Sláva« a »Niech žije!« Kniže Windischgraet
volal císaři »Sláva«, což opakováno. Účastníci, jak
poslanci, tak palrové, tak obecenstvo rychle se tento-
kráte rozchá zeli.
pevně.
Beck
Esterházy
Fejérvára
Windisebgraetz
Císař
Windischgraet
Cziraka
panská sněmovna
Niy žít
16
article
Trůnní řeč,
Trůnní řeč,
kterouž císař říšskou radu zahájil, zní t a k to
Vážení pánové obou sněmoven říšské rady!
Na počátku nového významného zasedán
shromáždil jsem vás kolem svého trůnu a srde-
čně vás vítám. Volební oprava, která od-
strančním jakéhokoliv nadpráví ve volebním
právu prohlásila všechny státní občany za své-
právné a každému vyhradila stejný vliv na ve-
řejné záležitosti, zakládá se na důvěře, jakou
chovám do věrnosti svých národů ke státu.
Bude zvláštním úkolem nově z vo-
lené poslanecké sněmovny tut
důvěru ospravedlniti a dokázati, ž
rozsáhlé rozšíření politického právního pod-
kladu jde ruku v ruce se soustřeďováním
stupňováním se politických sil státu. Nebot
právo spoluurčovati odůvodňuje
povinnost, poluzodpovídati z
o sud celku. Proto očekávám, že lidové za-
stupitelstvo, vyšlé ze všeobecného hlasovaclho
práva, proniknuto vědomím svých povinnost
vůči státu, bude ochotno s mou vládou pečo-
vati o vyplňování životních po-
třeb státu a vykon vati plodno
práci ve prospěch domoviny. Rovněž
tak očekávám, že panská sněmovna, je-
jíž velký význam znovu byl upev
něn důležitými zákonnými ustanoveními, věrna
svým slavným tradicím, jako dosud i v budou
onosti bude místem vyspělé prozíra-
vosti. Především jest nutno, aby parlamentní
právo schvalování rozpočtů a kontroly opět ožil
a aby státnímu hospodářství včas-
ným vyřizováním rozpočtu by
dán pravidelný ústavní podklad.
všeobecný hlasovaclho práv
panská sněmovna
17
article
Mimo to bude vám jednací řád po: la-
necké sněmovny přizpůzobiti po-
měrům daleko změněným od času jeh
vydání. Má vláda předloží vám návrhy, které
budou směřovati k tomu, aby při parla-
mentním jednání pojila se svo-
boda s pořádkem, aby chod prací byl
urychlen a tak zabezpečen úspěch vaší působ-
nosti. Národnostními spory, které po dlouhou
dobu naplňují veřejný život, jest zdržo-
ván plný rozvoj bohstých schopno-
stí mých národů. Nejvíce vysvitá to
z otázky jazykové, jejíž trvalé upra-
vení dosud se nezdařilo. Ovšem ž
nesmí tim státnické umění rakouské býti vyčer
páno, naopak bude jeho účelem pečovati o ne-
ustálé přetvořování sil národ ní c
rsllyskátní
Řešení můžo však býti docíleno pouze po
ctivou snahou všech zůčastněný ch.
shodnouti a dorozuměti se v rám i
státních základních zákonů a státních potřeb, ja-
kož i vzájemnou ochotu, které dostává se nově
zavedenou politickou rovnoprávností příznivých
podmínek. Takové rozřešení zaručovalo by sou-
časně nerušené spolupůsobení stran při společ-
ných státních úkolech a nutnou jednotu státních
správních účelů. Jest mým nejtou žeb-
nějším přáním, zanechati jednou
svým národům jako cenné dědi
ctví zajištěný stav jich národní ch
statků a tím veškorenstvu zaru-
čiti národnostní mír, který by hyl spo-
lečným majetkem všech vlastenců. Uložil jsem
své vládě aby ze všech sil se o to zasadila
prosimvšechny, jimž jest jich ná-
rodiblaho státu stejně drahý m, aby
s veškerou oddaností působili k tomu cíli. Byle
18
article
by velkým prospěchem pro stát, kdyby se po-
dažilo dílu ústavní změny, které tak úspěšně
bylo vykonáno v posledním zasedání říšske
rady, postaviti po bok stejně cenné
dílo v oboru správním. Má vlád
předloži vám za timto účelem ná
vrhy, které směřují k reformě organi-
sace politických úřadů zřízením krajských úřa-
dů, podřízených politické zemské
ústředně. Reforma má dosíci lepšího admi-
nistrativního podkladu pro správu zkráce-
nem instančniho postupu, má umož-
niti urychlení administrativního řízení a přizp-
sobiti je zvýšeným požadavkům na státní spré vn
ústrojí. Rozdělením krajským při
bliží se správa zájmům obyvatel-
stva a takový užší styk může zvýšiti všeobecné
porozumění pro vše, co možné a dosažitelné
jest ve veřejném živote.
Současně s politickou změnou byly přemě
něny hospodářské a sociální podklady státu.
Bylo-li mým úkolem v ranném mládí konečně
vysvoboditi selský stav od bremen
pozemkových, takže od té doby byla za-
vedena v plném rozsahu svoboda občanského
výdělku, doufám pevně, že se nyní podaří upra-
viti státní pojišťování zavedením tarobního
ipvalidního pojišťování a tak provésti pro velky
okruh činných členů společnosti dílo lidskosti
scciální spravedlnosti. Budou vám dodány
příslušné předlohy, jakož i před-
lohy o časové reformě dělnického pojišťování
vůbec, které budou rozšířeny také na n á m ot-
níky
Rovněž v oboru ochrany dělnictva bude s
zřetelem na výsledky bernské konference zr
1906 třeba zákondárných opatření
pokudjdeonočníprácižen v živno
stenských podnicích, jakož i v ho
nictví.
19
article
Ruku v ruce se sociálně-politickým zákon
dárstvím musí však ubirati se dobře prom
šlená a energická výrobní politika, kter
uvedle by veškeré v lidu dřímající hospodářsk
síly v souladný rozvoj a umožnila by ú p l n
využití vymožeností technickéh
pokro ku.
Vyjednávání o uzavření nových obchodníc
smluv mají sloužiti rozšíření našeho obchodu
s cizinou. Zároveň má se podporo vat
soustavnou státni péčí vývoz na-
šeho zboží. Vzmáhající se význam telegralu
a telefonu, jenž vyžaduje naléhavě vybudo-
váni příslusné sttě, bude vláda má pod-
porovati zákonodárnými návrhy a účinnou po-
mocí v oboru správy. Zdravý rozvoj společen-
ských poměrů vyžaduje zachování zdatnéh
živnostenského středního stavu. Péče o jeho
zdar zračiti se bude v soustavném vy-
budování živnostenského zá-
konodárství, v dalším vypravení služby
pro zvelebování živností a zvláště v soustavněm
pěstování odborné zdatnosti. Vydatné p o-
pory dostane se konečně výrob-
nímu a pracovnímu střednímu sta-
v u, zlepšením úvěru, záležejícím ve zř-
zení ústřední společenstevní p -
kladny.
Uznávajíc velký význam, jaký má země-
dělství pro všeobecné blaho, přičiní se má vláda.
oby podala vám návrhy na posílen
usedlého obyvatelstva, jež zamčs-
náno jest tímto nadmíru důležitým odvětvím ná-
rodního hospodářství. Vláda bude se především
zabývati otázkou úpravy z eměděls ké h
o sobního a reálního úvěru, aby dl
možnosti zmenšila úrokové břemeno, váznoue
na rolnických statcích, a zabránila jich pře
dlužení.
20
article
Poněvadž chov dobytka při ralc io-
nálním postupu mohl by mnohem
více vynášeti než do ud, zamýšlí vlá-
da organisatorská opatření k rozm no-
žení stavu dobytka a intensivnější státn
podporování chovu konl.
Důležité sociálně-politické otázky dlužn
řešiti v oboru hornicví. Chystá se refor m
pojišťovš1I havířů, jakož i opr av
horního zákona, vyhovující požadavkům
doby a novým vědeckým vymoženostem. Zejmé-
na předloží moje vláda říšské radě také otázku,
z dali by stát, v souhlase s požadavky, kla-
denými na něj jako na podnikatele, neměl s
zůčastniti větší měrou při těžen
u hl1, aby se aspoň zajistil pro spotřebu vlast-
ních podniků proti všem možnostem.
Se zřetelem ke stoupajícímu význam
dopravních prostředků pro hospodář-
ský život vyžaduje železničnictví zvlášt-
ní pozornosti vlády. Proto bude jedním
z nejzávažnějších úkolů mé vlády pokračovati
v akci sestátňování soukromých drah, důležitých
s dopravně-politického stanovsika a tak zvýšiti
bospodářskou potenci státu získáním těchto no-
vých prostředků moci. Aby bylo trvale vyho-
věno potěšitelně vzrůstajíeí dopravě, v y za-
V drobném proden
ranní čislo o soba
pell ..
Ve zllalkách na veskori
zapoiední. : . . . . . . sn
Inseraty
plati se hotově napřel
čplncení a inserty plijímá zdn
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí se tsž redsko
tskárna a ovpedice „Národnich Llsta-
Balety vo arrnaesi
Národnich Llsta
21
article
dují nynější státní dráky různého
doplnění a úpravy. Opatřování prostřed-
ků k těmtc vysoce produktivním nákladům, jakož
i stavba drah nižšiho řádu a další
úprava zákonného podkladu místních že-
leznic bude předmětem péce mě vlády.
Zároveň s péči o hmotné hospodářské zá-
jmy, třeba dbáti o duševní vzdělání a zvlástě
o vzdělání mládeže. Neboť khždá duševní vymo-
ženost, jíž smějí se národové honositi, jest další
zárukou jich příští velikosti. Zvláště pro ony
vrstvy obyvatelstva, jež odkázány jsou na vý-
těžek své práce, jest nabytí užitečných vědo-
ností, jakož i pevný mravný životní
názor nejlepším prostředkem, jenž
vede k uspokojivému životnímu povolání a takto
ko smýšlení statu oddanému
Majíc na paměti tuto důležitou souvislost
bude má vláda i nadále považovati za svůj
přední úkol, aby pečdvala o veřejne
vyučování, dbajíc v té příčině po-
třob všech národností, jakož i aby
podporovala vědy. Obecná škola,
jež ve smyslu říšského zákona o obecných ško-
lách čeliti má k mrav ně-nábožens ké mu
vychování, potřebuje především klidného
vývoje. Aby vzdělání učitelstva uvedeno bylo-
v úplný soulad se zvýšenými časovými poža-
davky, připravuje má vláda osnovu zákona
o vzdělání učitelů a o způsobilo-
stik úřadu učitelskému. Připravě naší
mládeže ku praktickému povolání sloužiti bude
zvýšená péče o hospodářské po-
kračovací kursy na obecných ško-
lách, jakož i péče o živnostenské a ob-
chodní odborné vyučování. Zvláštní
zřetel věnován bude mou vládou vy praven
našeho vysokého školství. Rovnět
pokračovati se bude co nejrychleji v dalším vy-
budování ústavů a zvláště v opatření ústa-
vů klinických novými budovami a
potřebnými učebnými pomůcka-
mi. —
22
article
Finance státu jsou díky pokojné situaci
světové a trvalému hospodářskému rozmachu
ve stavu naprosto spořádaném a
uspokojivém. Avšak se zřetelem k značnému
zatížení, které dolehlo na státní poklad velkými
akcemi posledních let a přirozeným zvýšením
státní správni agendy, dlužno zvýšenou pozornost
věnovati zachování rovnováhy ve
státním hospodářstv í. Bude vám tudíž
ve spolku s mou vládou nejen přísně zkoumati
všechny požadavky, vznášené na státní poklad-
nu, nýbrž také v případě potřeby u važo vati
o nalezení nových zdrojů příjmu.
Již po dlouhou dobu věnuje má vláda plnou po-
zernost obtížné otázce sanování zemských finan-
cí a předloží po skončení obsáhlých
předběžných prací určité návrhy.
23
article
Zamýšli se dále nová úprava daně domovni.
daně z dědictví a darů.
V oboru justičního zákonodárství čekají
říšskou radu rovněž větší úkoly. V civilním
právu dlužno provésti částečnou revisi
občanského zákonníka. Dále předloží
má vláda osnovu nového zékona o vý-
robních a hospodářských spole-
čenstvech. Otázka ochtany dítek a
péče o mládež, která chová závažný spole-
čensky-hospodářský problém, bude zaměstnávati
zákonodárství po mnohé stránce. V oboru
trestního práva v prvé řadě je vypra-
cování nového trestního zákona.
V oboru vnitřní správy pomýšlí
se na moderníreformu zdravotního
zákonodárství, zvláště pokud jde o účin-
nější potírání nakažlivých a v lidu vyskytujících
se nemoci, dále pomýšlí se na úpravu za-
tízaní pro osoby choromyslné, a na
odstranění nepřístojností, vyskytnuvších se při
vystěhovalectví. Statním zřízenců m,
jichž hmotné poměry byly podstatně zlepšeny
kteří účelnou organieací o sob níh
úvěru mají býti i nadále podporováni, dostati
se má nyní též úpravy služebních po-
měrů, srovnávajících se s oprávněnými poža-
davky, která má však posiliti též jejich zodpo-
vědnost a obětavost; jíž zřízenci státní jsou v
veřejné službě povinni.
24
article
Vážení pánové obou sněmoven říšske radyí
Se skvělým rozmachem duševní i hmotné
kultury vzrostla u všech vzdělaných národů také
potřeba trvale udržeti neoceniteln
dobro míru. Tyto snahy došly u mne i mě-
vlády nejochotnější podpory. Náš poměr k za-
hraničním mocnostem je trvale přát el-
ský. S nezměněnou srdečností trvá poměr
k našim spojencům. Dobrá, důvěrná sho-
da se všemi mocnostmi umožňuje nám
působiti vždycky ve smyslu urovnání vyskyt-
nuvších se sporů. Tak doufám, že práce a vý-
roba i nadále bude moci se rozvíjeti p od
ochranou mír u. Mocnářství bude svůj vli
po této rtsnáce tím úspěšněji uplatňovati, čím
kozpečnější je poměr mezi oběma jeho částmi
a čímn pevnější jsou jeho Ivastní mocenské pro-
středky.
V přítomné době vyjednávají moje vlády
o úpravu tohoto poměr u. Třeba že a
do vypršení období obchodních smluv jsou dány
jisté neochvějné opory, bylo přece uznáno poli-
ticky i hospodářsky za velmi cenné, aby po-
měr mezi oběma státními územími
byl s možným přizpůsobením ke
starým formám upraven a dán mu
pevný podklad. Za všech okolností musí byti
vůdčí myšlenkou, aby pozdějším poko-
lením bylneporušen zacho ván sv az
politický, svazek mezi oběma stá-
ty posvěcený po staletí společným
o sudem, pragmatickou sankcí stanovený a za-
ručen). Proto musí také po stránce hospodářské
bez porušení sebeurčovacího práva, zaručeného
oběma zemím, býti zamezenc takove
uvolnění, které bý se mohlo s nad