1
masthead
V Praze, ve ctvrtek dne 21. května.
Praha
2
masthead
K číslu 140.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2. K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Společné porady a potíže.
Z Vídně, 21. května. Dnes koná se opět
společná ministerská rada. Zabývá se
otázkami, které vlekou se již několik měsíců
Zdali totiž má se zvýšiti plat důstojní-
kům netoliko způsobem řádným, nýbrž také
způsobem mimořádným, t. j. dodatečný m.
Zdali zlepšiti se mají platy mu žstv u, zdal
zlepšiti se má strava mužstvu a konečně
se jedná o věc formální, kdy se totiž se-
jíti mají delegace, aby vše to povolily
Uherský předseda ministerský dr. We-
kerle, který sem včera večer přijel ke kon-
ferenci té, dává prohlašovati, že žádné zvý-
šení platů důstojnických nemůže
povoliti dříve než 1. lednem 1909 a mimo-
řádné toliko na poslední čtvrtletí tohoto roku
všeliký jiný kompromis že jes
na prosto vylouče n.
Čelný funkcionář rakouské delegace prohlá-
sil nám včera, že po rozmluvě s četnými členy
sboru toho může prohlásiti, že rakoušt
delegáti trvají na svých požadav-
cích jak věcně tak i formálně. Ni-
žádným způsobem však že nedopustí, aby se
mužstvu toliko zlepšila strava, příplatek však se
mu nedával. Po té stránce — prohlásil tento
funkcionář — mezi platy důstojni-
ckými a platy mužstvu jest iunc-
tim: nebude-li přilepšeno mužstvu, nebude
přilepšeno také důstojníkům. Takové jest odho-
dlání naše. Po stránce formálné chceme, by se
delegace sešly některý z posledních dnů červno-
vých a v krátké kampani vyřídily celý společný
rozpočet.
Vídeň
6
article
Po bouři v německých sklenicích.
Z Vídně, 21. května. Bouře, která povstala
pro záležitosti universitní, nebyla velikou. Ra-
chot byl spíše lepenkový a blesky
kalafunové, ale také tato bouře pomalu
přestává doznívati v několika »úřadních« zprá-
vách a v několika schůzích, které budou ještě
uspořádány. Nechať se nikdo neklame: kře-
sťanští sociálové budou provozo-
vati německou politiku a německé
t. z v. svobodomyslné strany budou
provozovati klerikální politi ku.
Včera, když se rozšířila zpráva, že křesťanští
sociálové chtějí se spojiti s klerikálními ele-
menty na pravici, bylo právem namítnuto
»Nač by chodili klerikálové a křesťanští so-
ciálové dobývati, co již mají? Křesťanští so-
ciálové a klerikálové dobývají německých po-
krokovců, nacionálů a liberálů a co nevidět
jich také již dobudou.«
Krise pro věci universitní ne-
bude žádné, neboť nikdo jí nechce a také
ti, kdož si počínají na obou stranách nejbo-
jovněji, dávají se zase na ústup, jak-
mile pozorují, že by vzniknouti mohla z jejich
postupu nová potíž. Proto měl skutečně pravdu
člen panské sněmovny, bývalý německý ministr,
který včera v přátelském kruhu, ve kterém
stálo také několik žurnalistů, shrnul svůj úsudek
o slavu věcí v poslanecké sněmovně takto:
»Kdyby se mi jako ministrovi stalo, co děje se
nynějším ministrům, byli by mne již několikrát
vyrazili. Všichni, kdož jedou na nynějším par-
lamentním kolotoči, dostali již několik rana
štulců a to citelných. Ošili se, otřásli se, vy-
stoupiti však z kolotoče nikomu se
nechce, natož aby někdo z něho vyskočil.«
Císař do Prahy.
Vídeň
Praha
panská sněmovna
7
article
Z Vídně, 21. května. Také dnešní »Zeite
přináší zprávu o zamýšlené návštěvě jubilejn
výstavy panovníkem ve druhé polovině červnové,
jež v tichosti se odbude. Dlužno však dodati
že zdá se býti věcí naprosto vyloučenou
vzhledem k stáří mocnářové takřka nemožnou,
aby císař z Vídně konal 6hodinnou cestu do
Prahy a po 1hodinné prohlídce výstavy, která
sama o sobě unaví, i hned zase jel 8 plných
hodin do Išlu.
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
Vídeň
Praha
Išlu
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Konec řeznické a uzenářské stávky v Pešti.
Z Pešti, 20. května. (K. k. uher.) Dnes
večer jednalo se v ministerstvu obchodu za před-
sednictví státního tajemníka Szterenya opětně
o dohodu v záležitosti stávky pešt-
ských řeznických a uzenářských
pomocníků. Po delší poradě dosáhlo se
kompromisu, který bude však předložen
teprve svazu řezníků a uzenářských mistrů, ja-
kož i řeznickým a uzenářským pomocníkům.
V kompromisu stanoví se mezi jiným tyto body:
Zaměstnavatelé neuznávají v žád-
ném směru odborové organisace
dělníku. Zavazuji se, že do tří měsíců ne-
propustí žádného dělníka pro
stávku. Dělníci nenamítají ničeho
proti tomu, aby zaměstnavatelé při přijí-
mání nových dělníků si vyhradili, že dělníci
tito nesmějí býti příslušníky žád-
né dělnické organisace.
Po skončené poradě poděkovali jak zástup-
ci dělnictva, tak zaměstnavatelů státnímu tajem-
níkovi a vládě za jich intervenci.
Ruští vojáci na tajné schůzi.
Z Petrohradu, 20. května. (K. k.) V Kre-
menčuku bylo na tajné schůzi zatčeno 18
vojáků.
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 20. května. (K. k.) Duma
rokovala dnes o rozpočtu minister-
stva obchodu. Většina řečníků poukazo-
vala na nedostatky tohoto ministerstva a pro-
hlašovala, že jest nezbytně třeba, aby mti ni-
sterstvo toto bylo úplně zreorga-
nisováno. Dále prohlašovali, že by bylo
žádoucím, aby v zahraničních obchodních
městech byly k bližšímu studiu obchodních
styků s cizinou zřízeny zvláštní agentury.
Duma schválila rozpočet bez pod-
statných změn s přechodní formulí, v níž
poukazuje se na zmíněné nedostatky v působ-
nosti ministerstva obchodu.
Szterenya
Pešť
Petrohrad
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Země se zvětšuje.
10
article
Ve sborníku „Proceedings“, vydávaném ameri-
ckou filosofickou spoléčností, uveřejňuje profesor
T. J. See, astronom námořní služby Spojených států.
zajímavé pojednání „Nová theorie o zemětřesenía
horním útvaru, ilustrovaná přítomnými procesy v hlu-
binách mořských“. V článku tom uvádí pisatel další
důkazy pro své tvrzení, že hory tvoří se činnost
moře a ne ochlazováním a svraštěním země. Stará
theorie, která porovnává zemi naši se svadlým jabl-
kem, jest prohlašována za nesprávnou.
Ve dvou predcházejících článcích prof. See dovo-
zoval, že šest velkých zjevů přírodních, sopky, útvar
hor, útvar ostrovů a pánví, sismické mořské vlny
po velkých zemětřeseních a slabá přítažlivost hor,
dávno již pozorovaná — jsou pouze různé výsledky
jednoho podnětu, totiž pukání mořského dna. Pu-
káním tím tvoří se pála pod korou zemskou, jež jest
příčinou zemětřesení a zemětřesení vyzdvihuje ostro-
vy v moři a hory podél břehu vypuzením lávy na
povrh zemský. Vylučování lávy z podmoří podemílá
dno mořské a kůra zemská klesá dolů, tvoříc nesmír-
né hlubiny mořské. Ponoření se mořského dna způ-
sobuje sismickou mořskou vlnu, jež často následuje
po zemětřesení. Dle toho zdvihání se pobřeží i tvo-
ření hor a klesání sousedního mořského dna jest
výsledkem chrlení lávy z pod dna mořského. Toto
chrlení zaviněno jest parou, která tvoří se pod mo-
řem, nikdy ale pod suchou pevninou.
T J See
profesor
See
spojený stát
Pu
11
article
Roku 1899 pobřeží blíže Jakutanského zálivu
v Aljašce zdviženo bylo velkým zemětřesením v délce
sto mil až do výše 47 stop. To dokazuje, že nesmírné
množství lávy vychrleno bylo zpod dna mořského
a vtlačeno pod suchou pevnínu.
V nynějším pojednání svém snaží se profesor
See dokázati, že Aleutské ostrovy jsou pouze odvět-
vím Rocky Mountains, nalézajících se dosud v moři
V hlubinách vodních těsně na jih od Aleutských
ostrovů klesá mořské dno velice. Hlubiny tamější
měří od 3000 do 4000 sáhů a jsou rovnoběžny s ostro-
vy. Skorem při každém velkém zemětřesení v těchte
končinách objeví se buď nový ostrov v archipelagu
aleutském anebo některý jest vyzdvižen, a někdy
propuká také nová sopka. Také sismická mořská
vlna zhusta doprovází tento pohyb, dokazujíc, že
mořské dno na jihu pokleslo. Zdvižení se ostrova
a poklesnutí morského dna jest svědectvím, že z pod
mořského dna chrlí se láva.
See
Jakutanský záliv
Aljaška
vědět Rocky Mountain
12
article
Prof See predkládá mapy hlubin mořských blíže
Aleutských ostrovů i blíže ostrovů Kurilských a Ja-
ponských, a ježto zemětřesení následuje na toto kle-
sání, skýtá to zřejmý důkaz, že příčina těchto ne-
pokojů jest všude stejná, totiž vypuzování lávy z pod
mořského dna, takže dno to klesá do úzkého žlabu
Tímto způsobem Japonské ostrovy vyvstaly z moře
Dutina v mořském dnu na východ od Japonska, způ-
sobená vychrlením lávy, nazvána jest Tuscarovo
Deep, dle americké lodi, ktrá první objevila hlubokou
tu úžlabinu. Jest patrno, že ostrov Nippon má původ
odtud, neboť kdyby byl uvolněn a svrhnut do obro-
ské jámy té, celou by ji vyplnil. Tímže způsobem
by také souostroví Aleutské a Kurilské vyplnílo hlu-
boké úžlabiny mořské, jež poděl nich se táhnou.
Kráčíme-li po poli a prijdeme na příkop, vedle něhož
se nalézá bromada země, pochopíme bez jakéhokoliv
vysvětlování, že země ta jest z onoho příkopu
že by se dal příkop onou hromadou opět zaplniti.
A tak se to má s ostrovy a hlubokými mořskými
slujemi podél nich.
See kalkuluje, že planeta naše nyní roztahuje
se deset až stokráte rychleji, než postupuje její
smršťování následkem chladnutí. Dle toho všechny
geologické knihy musily by býti přepsány.
Zároveň pojednává o horském pásmu, jež se
nyní tvoří v moři mezi ostrovy Samojskými a Novým
Zeelandem. Zde jest moře velice hluboké a má ve
svém dně brázdu na západě právě takovou, jaká
nachází se u Kurillských ostrovů. Řetěz hor mezi
Samojskými ostrovy a Novým Zeelandem jest asi
1500 mil dlouhý a na konec bude velmi vysoký
jest však dosud pod vodou, kromě několika vysokých
vrchů, které vyčnívají nad hladinu mořskou jako
ostrovy.
See
Japonsko
Nová Zeeland
Tuscarovo Deep
13
article
= Žába mediem. Ve francouzských listech ro-
zebírá se nyní horlivě otázka, jak sluší pohlížeti na
produkce různých medií, zvláště pokud se týče do-
mnělé schopnosti uváděti i těžké předměty do pohybu
bez doteku. Podnět k tomu zavdaly pařížské pro-
dukce nejproslulejšího evropského media Eusapie Pa-
ladino z Neapole. Názory se ovšem různí. Někteří
učenci jsou na základě pokusů, jimž byli přítomni,
přesvědčení o existenci jakési posud neznámé síly,
jež snad u tak zv. medií jest zvláště vyvinuta, kdežto
jiní vysvětlují některé záhadné zjevy hallucinací nebo
přímo podvodem. Jisto jest, že různá media i Eusa-
pii Paladino podařilo se často dopadnouti při poku-
sech podvodu, ale naproti tomu zdařily se opět po-
kusy, při nichž použito se strany přítomných všech
opatřen proti možnosti podvodu. Odmítavé stano-
visko vůči professionálním mediím zaujal také dr.
Paladino
Neapol
14
article
Gustav Le Bon. Naproti jeho stanovisku uveřejňuje
nyní Albert Jounet, člen „Institut général psycholo-
gique“ a „Société universelle d'études psychiques“
„Matinu“ článek, v němž připouští síce, že media
dopouštějí se někdy podvodů, ale vysvětluje tuto
okolnost snahou, aby bylo dosaženo úspěchu i v ta-
kových případech, kdy je schopnost jejich opouští,
neboť zjevy jako pohybování těžkými předměty bez
doteku lze způsobiti jen zřídka, Lze však dokázati,
že existuje v živých bytostech síla, jež za normálních
okolností způsobuje pohyb lehkých předmětů bez
doteku a tudíž je možno, že síla ta za abnormálních
okolností zdvihá těžké předměty. Dr. Joire sestroji
za tím účelem přístroj, zvaný sthenometr, jenž se-
stává z tyčinky ze slámy, zavěšené v horizontální
rovnováze pod skleněným zvonem, dole pak jest
kruh, rozdělený na stupně, takže možno vychýlení
tyčinky přesně měřiti. S přístrojem tímto konal Jou-
net pokusy, jichž výsledek byl uveřejněn v „Annales
des sciences psychiques“. Přiblíží-li se ruka lidská
Gustav Le
Jounet
Société
Matin
doktor
Joire
15
article
ke sthonometru, přitahuje tyčinku skrze skleněný po-
klop. Aby se přesvědčil, není-li tento zjev pouze účin-
kem topla, opakoval Jounet pokus s kotlíkem teplé
vody a shledal, že kotlík s vodou 40° teplou přitáhl
tyčinku o 21 stupňů, kdežto ruka 3514° teplá ji při-
táhla o 38°. Působí tedy v lidské ruce ještě jakési X
jiné než teplo. To vysvitá ostatně i z následujícího
zajímavého pokusu: Přiblízil-li Jounet ke stheno-
metru žábu, vychýlila se tyčinka v 17 minutách
o 30°, kdežto langusta způsobila v 7 minutách vy-
chýlení o 21°. U těchto studenokrevných živočichů
zajisté nebylo teplo rozhodným činitelem. Proč by
toto X v živých bytostech, schopné pohybovati bez
doteku lelkými předměty, nemohlo za abnormálních
okolností uváděti v pohyb i těžké předměty? Dopo-
ručuje k podebným pokusům užívati za medium žá-
by, na níž již Galvani objevil dynamické účinky elek-
třiny. Na konec nabízí Jounet 500 franků, dokáže-li
dr. Gust. Le Bon, že pohyby tyčinky ve sthenometru
Joirecvě, dosažené bez doteku vlivem lidské ruky
skrze skleněný poklop, za plného světla, lze vya
svělliti hallucinací neha nndvodem.
Jounet
Galvani
doktor
Gusta
Joirecv
Jounet