ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 e001c870-7640-11dc-a718-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 50, place 20, org 5, work 2
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 138. ze dne 19. května 1908
2 masthead
Z kulturní ciziny.
3 masthead
Hudba.
4 article
V městě Ufě na Rusi utvořil se komitét ze zá- stupců města, zemstva i celé gubernie ufimské, který učinil si úkolem připraviti slavnostní uctění padesá tého výročí smrti slavného rodáka ufimského Sergě- je Timofejevice Aksakova, znamenitého spisovatele a otce známých slavjanofilů Konstan tina a lvana Aksakových. Půlstoleté výročí smrti Aksakova otce připadne na 30. dubna příštího roku a v týž den má býti v Ufé odhalen jeho po- mník a zároveň otevřena veřejná bibliotéka, nesouc jeho jméno. Ředitel Komické opery berlínské Gre- gor postaví novou operní budovu v representační třídě berlínské Pod Lipami, poblíž známé Bran- denburské brány. V Kielu zemřel v těchto dnech náhle av mladém věku výborný klavírní paedagog německý a varhaník Kare! Warnke. V Charkově zemřel v první polovici května professor tamější university Jegor Kuzmič Rě- din, znamenitý znalec historie umění antickéhoi křesťanského. Pracoval vědecky téměř ve všech galeriích a museích Evropy, v Italii, Francii, Anglii i v Něme- cku. Zcestoval také všecky snad důležitější klášter a chrámy ruské a jim také věnována byla nejpod- statnější část jeho činnosti spisovatelské, historicko- archaeologických a uměleckých monografií. Zemřel v plném rozkvětu svých sil a vědomostí, stár teprve 45.1 Ila Kamčatku vydala se veliká vědecká expe- dice, organisovaná a bohatě vypravená ze soukro- mých prostředků mecenáše F. P. Rjabušinské- ho. Expedice má dle podrobně vypracovaného sta- tutu provésti definitivní výzkum Kamčatky — po stránce geologické, botanické, zoologické, meteorolo- gické a etnografické. Celá expedice dělí se dle těchto disposicí v pět oddělení zcela samostatných, bohatě opatřených všemi vědeckými stroji a prostředky.
Aksakův Kare Warnke Jegor Kuzmič Ufa Rus Bran Kiel Charkov Evropa Francie Anglie Nout Kamčatka Ilo Kamčatka berlínský Gre Italia
5 article
Jeden z nejvážnějších klubů petrohradských »Volno-ekonomičeskoje obščestvo« vy- psal velikou soutěž na knihu, která má zpracovati co nejdůkladněji thema o osvobození sedláků na Rusi, jeho historii, příčiny, průběh i následky. Lhůta soutěže končí teprve 1. říjnem 1910 a vypsáno jest několik znamenitých cen, z nichž první representuje 5000 rublů (12.500 K), druhá 2000 (5000 K), třetí 1500 rublů, čtvrtá 1000 rublů a dvě páté po 500 V dražební síni v pařížské Rue Dro uot byla minulý týden vydražena bohatá sbírka auto- grafů různých králů, státníků, slavných generálů, spisovatelů a významných, slavných nebo aspoň po- věstných žen. Většina autografů a dopisů týkala se celebrit francouzských, domácího chovu. Ty také do- cílily pochopitelně nejvyšších cen. Dva dopisy Na- poleona I. vydraženy za 3850 a 3350 franků. Psaní básníka Racinea oceněno pouze na 1200 franků. Za dvě psaní Robespierrova málo zajímavého obsahu zaplaceno jeho zbožňovateli do- hromady 3200 franků. snablů.
Racine Robespierrův Rus Rue Dro
6 article
+ »Zlatá Praha«, směs 24 nejoblíbenějších písní národních, vyšla péči a nákladem Mojmíra Urbánka, s případnou předebrou a dohrou na motivy národní a s vkusnými mezihrami pro klavír na 2 ruce. Je tu vhodný výběr populárních písní libických, blatá- ckých, bechyňských a jiných národních, jež každý rád poslouchá a si zazpívá. Směs, jejíž autorem je Mojmír Urbánek, ozdobena jest nádhernou, výstavní plakát připomínající titulní kresbou Viktora Olívy. Cena svazku pro klavír 3 K, pro velký orkestr 4 K. pro malý 3 K, pro oktet 2 K a pro dechovou hudbu, jež vyjde za 10 dní, 3 K.
Urbánek Viktor Olíva Praha
7 article
Ze soudu živnostenského. Závozníkovi Josefu J. došly mezi týdnem pe- níze, takže neměl být z čeho živ. Požádal proto za- městnavatele svého Františka V. večer o zálohu do soboty. Zaměstnavatel byl však špatně naložen a žá- dost závozníkova o zálohu rozčilila ho tak, že dal tomuto pohlavek, prohodiv: »Když ti to není vhod. tak běž!« Závozník nepřišel již do práce a zažaloval zaměstnavatele na zaplacení 24 K za lhůtu výpo- vědní. K soudu přivedl si svědka Josefa Č., který uvedené okolnosti přísežně potvrdil. Na základě této přísežné výpovědi soud, jemuž pan rada Liebitzký předsedal, žalobě vyhověl a odsoudil žalovaného k zaplacení celého zažalovaného obnosu, poněvadž žaloba byla § 84. ž. ř. odůvodněna.
rada Liebitzký
8 article Hrabě Sternberg žaluje.
Hrabě Sternberg žaluje. Dnes koná se před porotou litoměřickou porotní líčení s p. B. Bittmannem, tiskařem a redaktorem »Kralupských Listů«, kterého žaluje říš. poslanec hr. V. Sternberg pro článek, vyličující jakým způsobem hr. Sternberg dobyl na Královéhradecku mandátu. Článek ten původně přinesly vídeňské »Dělnické Listy«, odkud jej »Kralupské Listy« otiskly. Rovněž pardubická »Osvěta Lidu«, která tento článek repro- dukovala, jest hr. Sternberkem stíhána pro urážku na cti, o kteréžto tiskové při bude rozhodovati porota chrudimská. Ku dnešnímu líčení v Litoměři cích předvolán jest redaktor »Osvěty Lidu« pan Al. Hajn jako svědek a vedle něho řada politických osobností. Obhájcem p. Bittmanna jest p. dr. Ed. Koerner, advokát v Praze.
Sternberg Bittmann V Sternberg Al Hajn doktor Ed Koerner Sternberg Praha
9 article
Lawn-tennis. ** Olawn-tennisovém boykotu, který rakouský svaz vyhlásil proti České associaci, si dává psáti berlínský »S. im W.« z Prahy dopis, v němž zastánce nynější politiky rakouského svazu nechává tryskati své nadšení plným proudem. Snaží se ovšem dokázati, že boykotem neutrpí německý čili rakouský lawn-tennis. V úvodě píše: Výpadem, který Češi. sledující svou známou národní politiku, podníkli prot
Čech Lawn Praha
10 article
rakouskému svazu, jeví se bohužel vývoj našeho krásného sportu poněkud zadržen. Citovav »úkaz« rakouského svazu, kterým boykot vyhlášen, libuje si, že svaz konečně energicky zakročil. »Češi postavili jednou ve své politice požadavek o samostatném království českém a zcela jednoduše popírají, že- Čechy jsou rakouskou provincií, která stejně jako všechny ostatní jest řízena místodržícím.« Tento projev hloupého vzteku vrcholí v této nejapnosti: »Co by řekl německý lawn-tennis. svaz, kdyby na- jednou na příkl, provincii saské napadlo založiti vlastní svaz, který by se cítil ve všech olázkách stejně oprávněným s německým?« Výluka českých hráčů z rakouských turnajů není prý velkého vý- znamu, poněvadž prvotřídných hráčů českých jest málo. K veliké škodě pro německý sport prý však jest to, že dosavadní pořadatelé rakouského turnaje (ve Zbrojnici) upustili pro letošek od jeho vypsáni, při čemž hlavním důvodem tohoto rozhodnutí byla obava před neshodou s Čechy. Byly učiněny kroky, aby turnaj byl přece konán; určitého výsledku dosud nedocíleno. Květnové dva české turnaje budou ovšem boykotem velmi trpět, poněvadž několik málo německých hráčů, kteří se dosud turnajů zúčastňovali, nebude na nich hráti. Po přečtení těchto vývodů a následující po nich žvavé chvále rakouského svazu máme dojem, že »prager korrespondent« berlínského listu sedí ve Vídni.
Čech Čechy Vídeň
11 article
Pražští Němci nejsou nynějším boykotem nikterak nadšeni, neboť Vídeň vede válku, ale oni platí vá- lečné útraty. To, co praví »pražský« korrespondent Sim. W. o odřeknutí pražského něm. turnaje nápadně připomíná článek, který nedávno o téže věci uveřej- nil druhdy pražský hráč, nyní vídeňský sportovní redaktor R. Kinzel. Pisatel jest z těch, steré, abychom užili německé fraze, bolí cizí hlava. České turnaje květnové neúčastí německých hráčů nikterak nentrpěly, což člověk méně zaslepený a lépe o praž- ských věcech informovaný mohl viděti při turnaji Akademického i I. Č. L. T. K. Pisatel sám ostatně mluví jen o »několika málo německých hrácích«, Zde bylo přání otcem myšlenky — a tlachu. Naopak v upuštění od turnaje v Zbrojnici vidíme moudrou opatrnost, která nechtěla riskovati srovnání mezi turnaji minulými s českým účastenstvím a letošním bez ní. Pisatel prozrazuje Vídni věrné srdce i tím, že slíbuje vídeňskému turnaji velký úspěch. Ostatně lze pisateli a s ním stejně smýšlejícím »pražským« Němcům přáti bláhové útěchy, pro niž jest článek napsán. Jeť to počínání ne nepodobné, jako když chlapec v tmavém pokoji si píska pro kuráž. A kuráže bude pánům třeba, neboť dvou- stranně broušený nůž boykotu zajede hloub do ně- mecko-pražského masa. ** Mezinárodní turnaj I. Č. L. T. klubu přinesl za pěkné návštěvy tyto výsledky: I. Mistrovství zemí koruny české ve dvouhře pánů: Ježek—Srb 7/5, 14/16, 8/6. Šebek—Šimek 6/2, 6/3, Logie—Bergmanu w. o., Hykš—Toth 7/5, 6/2, Vindyš—K. Maydl 4/2 scr., Hykš—Vindyš 6/4, 1/6, 6/2, Hainz —Popler 6/2, 6/3, Hainz—Hykš 6/3, 6/2. II. Mistrovství král. hlav. města Prahy ve dvouhře pánů: Logie—Vindyš 6/2, 6/0, dr. Šidlof—Šebek 6/4, 3/6, 6/4, Javůrek— Zadák 4/6, 6/2, 6/2, Bergmann—Schmid 6/1, 6/2, Janský— Bergnlann 6/4, 6, dr. Šidlof—Kodl 6/2, 6/s.
Němec Sim R Kinzel Ježek Srb Šebek Šimek Hykš Toth Vindyš K Maydl Hainz Popler Šidlof Javůrek Bergmann Schmid Janský Bergnlann doktor Kodl Vídeň Praha mezinárodní turnaj I . Č . L . T Bergman w . o
12 title
Ze soudní síně.
13 title
Sportovní věstník.
14 article
matku svou často plakati a netroufala si ani slova pro- mluviti. Před několika hodinami, když odcházel z domu, sklonil se k ní a slíbil jí: »Dnes večer budeš opět ve- selá ! Přinesu ti hezkou pannu !« Dítě, usmívajíe se, objalo jej a políbilo . .. A teď viděl v duchu, jak obě, matka i dcera na smrt bledy usedavě štkají: dceruška, že nedostala pannu, a matka, že nemohla zaplatiti pekařovi. Notář zavolal prvního svého písaře do kanceláře, aby napsal několik stvrzenek, jež musil Petr Mortien podepsati. Jan dosud ani se nepohnul. Když bylo vše v pořádku, uchopil venkovan svůj širák a popošel ke dveřím. Když bral již za kliku, spatřil, že notář upřeně naň se dívá, a ježto se mu zdálo, že v pohledu tom zračí se jakási výčitka nebo prosba, obrátil se k čalouníkovi a pravil: »S bohem, Jene !« Jan sebou trhl, vstal a zvolal »Petře, ty už jdeš?« »Ano. Mám svrchovaný čas.« »Petře, neodcházej tak ode mne !« », já se na tebe nehněvám,« odvětil Petr, roz- pačitě se usmívaje. Jan se všemožně přemáhal, aby rozčilení své po- tlačil a pravil nesměle: »Myslím, že jsem tě neurazil !« Po slovech těch podával bratranci svému ruku. Ne- žádal peněz, přál si pouze přátelského stisknutí ruky. Vždyť si v zadumání svém ani nepovšiml, že Petr strči bankovky do kapsy.
Dítě Mortien Jan Petr Petr strč
15 article
»Nešťastnou náhodou byl váš strýe,« pokračoval notář hlasem, z něhož upřímné politování vyznívalo, »toho dne tak sláb, že provedení dobrého úmyslu svého odložil na některý jiný den. A právě toho dne, kdy jsem se chystal jej navštíviti, dostal jsem zprávu o jeho úmrtí, takže —« Jan pohyboval rty, jakoby říci chtěl: »takže já ničeho nedostanu?« Nemohl však ani slova ze sebe vy- praviti. Zdálo se mu, že kancelář notářova zatopena jest dravým proudem. Cítil již studenou tu vodu na svých prsou, cítil, jak dravý proud jej unáší . . . Notář obrátil se teď k Petrovi a pravil: »Závěť, ve kteréž strýc váš tak velkomyslně vás obmyslil, jest tudíž v platnosti.« »Já jsem tedy dědicem — já sám!« vykřikl Petr Mortier. »Ano, pane, dědicem všech cenných papírů, celého movitého i nemovitého jmění —« »Já jsem tedy dědicem !« Venkovan podíval se úkosem na svého bratrance. V pohledu tom zračil se jásot a strach zároveň. Nemohl ani uvěřiti, že je to pravda. Což jestli se přece musí o dědictví rozděliti? Zrak jeho utkvěl na notáři, jenž listinu rozevřel a jasným hlasem jal se ji předčítati. Obsah její byl jasný. Pan Fondand tušil brzkou smrt svou a ustanovil jediným dědicem synovce svého
Nešťastná Jan Petro Mortier Fondand
16 article Petra.
Petra. »Všecko jest tedy moje !« zvolal venkovan jásavěa oči jeho plály jak žhavý uhel. Notář se uklonil, listinu složil a položiv ji na stůl, pravil vážně: -Ooslové kladívko-
Petro