1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 134. ze dne 15. května 1908
2
masthead
Z kulturní ciziny.
3
masthead
Ze soudní síně.
4
masthead
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Automobilism
5
article
Zesnulému Svatopluku Čechovi věnuje
vážná pařížská »La grande Revue« obšírný ne-
krolog, v němž přední národní básník český a jeho
význam vystižen jest neobyčejně trefně a šťastně.
Nekrolog, podepsaný jménem Doublache, je
vlastně stručnou studií, vypočítávající a několika vě-
tami trefně charakterisující všecka díla Čechova,a
vyvozující z nich potom povšechně vymezená poe-
tova díla významu literárního i politického. Vřelý
vlastenec a uvědomělý Slovan, pěvec pokroku, huma-
nity a spravedlnosti. Mistr básnické formy, ciselén
verše, slohu velmi plného a barvitého, komposice
prosté, ale neobyčejně harmonické. Pěvec ideálů lid-
ských, nejsvětějších a nejvznešenějších, zápasníka
horlitel proti každé brutální převaze a proti zotro-
čení duševnímu, plamenný vyznavač energie a enthu-
siasmu národního, horující pro autonomii a neodvi-
slost, pro bývalou svobodu starého království če-
ského. — Francouzský nekrolog tvoří příjemnou vý-
jimku mezi podobnými články časopiseckými v ci-
zích literaturách. Je velmi věcný, a při tom přece
vřele psán, svědčící o dobré a bezprostřední znalosti
celého díla Čechova, aneb aspoň o znamenité infor-
maci o něm a českých poměrech literárních i národně-
politických.
Čecho
Čechův
Doublache
6
article
Chorvatské listy ze Záhřeba uveřejňují
některé podrobnosti o chystané výpravě Národ-
ního divadla záhřebského k pohostinským
hrám do Prahy. Rozpočet her jest už detailně vypra-
cován. Referent zemské vlády navrhuje mimořádný
příspěvek na výpravu 8 až 9 tisíc korun, aby byla
finančně zabezpečena. Rozhodnutí leží nyní v rukou
bána barona Raucha, který jest dle našich infor-
mací projektu nakloněn. Předpokládá se, že
činoherní ensembl Národního divadla nastoupí cestu
ze Záhřeba 6. a vrátí se 16. srpna.
»Russkoje Slovo« moskevské zvědělo zase
několik nových podrobností o Lvu Nik. Tol-
stém. Zdraví 80lelého starce se po několika náva-
lech choroby zase tak zlepšilo, že může podni-
kati již i svoje oblíbené projížďky na koni. Inter-
esoval se v posledním měsíci zase živěji o běh poli-
tických událostí, o činnost gosudarstvenné dumy,o
níž před tím nechtěl vůbec nic slyšet a výsledkem
tohoto interesu jest politická brožura, kterou právě
v těchto dnech skončil. Brožura má významný titul:
»Vsemu byvajet koněc!«. (Všecko má svůj
konec.) Rodina Tolstého chová však přece obavyo
jeho zdraví a pozvala moskevského lékaře V. A.
Ščurovského, aby na nějaký čas přesídlil do
Jasné Poljany. Sčurovskij ovšem pozvání ochotně
vyhověl.
V Petrohradě zemřel začátkem tohoto mě-
síce výborný paedagog a spisovatel ruský M. Iljič
Michelson, autor velikého díla »Russkaja mysl
i rěče, za něž přisouzena mu byla svého času Ma-
karjevská cena Akademie nauk. Zemřel ve vysokém
věku 83 let.
Rauch
Tolstý
Ščurovský
M Michelson
Záhřeb
Praha
Tolo
Petrohrad
Ma
7
title
Zahradní okrasy: Vásy, koule, pidimužíky, srnky, zajíce, houby,
čápy, okrasné sochy, poprsí, sloupy, sochy svatých a jiné
8
article
Soudní dohra milostného románku.
Soudní dohra milostného románku.
Frant. Tillemann, 34letý zámožný rolník v Še
nově u N. Jičína, který má doma hodnou a hezkou
ženušku a stejně hodné a hezké dětičky, zapředl v
létě m. r. za zády své manželky milostný poměr
s 23letou svobodnou dcerou hostinské Růženy Buc-
zowské Alžbětou. Když poměr tento nezůstal bez
následků a Alžběta svému Františkovi sdělila, že doma
hanby nepřežije, dohodli se milenci, že ujedou do
Vídně. Tillemann vypůjčil si na rychlo 200 K, sebral
hotových 400 K, které měl doma, Alžbětka vzala
s sebou 100 K a cenných papírů za 500 K a ujeli v
noci tajně do Vídně, kdež bydleli v hotelu. Man-
želka Tillemannova i matka Alžbětina, kterým mi-
lenci zapomněli sděliti svou adresu, trpělivě čekaly
na návrat a na pokání pobloudilých milenců, když
se však dočkati nemohly, učinily o útěku milencůu
četnictva oznámení a pan státní zástupce spatřoval
v jednání Tillemannově, protože milenka jeho jest
dosud nezletilou, zločin únosu a když se mi-
lenci za několik týdnů vrátili, pohna! Tillemanna
dne 13. t. m. před čtyřčlenný senát krajského soudu
v N. Jičíně; tento nebyl však tak přísný jako pan
státní zástupce, uvěřil výmluvě obžalovaného, že ne-
věděl, že milenka jeho není dosud zletilou a tvrzení
milenky, že by byla i bez milence sama do Vídně
ujela a osvobodila Tillemanna od obžaloby. Strachem,
který vystál, je sice dost potrestán — milenky však
sotva zanechá, aspoň ze soudní síně odcházeli spolu
v nejlepší shodě.
František
Buc
Alžběta
Tillemann
Alžbětin
Jičín
Vídeň
9
article
Ze soudu živnostenského.
Ze soudu živnostenského.
Dělníku Františku K. poručil správce závodu
firmy Josef P. a spol. František D., aby rozřezal
zbytky prken a odklidil je stranou. Dělník neučinil
tak, nýbrž obléknuv se, prohodil: »Já jdu domů, já
to dělat nebudu!« Přes to, že sám opustil práci, za-
žalova! firmu na zaplacení osmidenní lhůty výpo-
vědní obnosem 21 K 60 h, uváděje, že byl propuštěn
správcem závodu Františkem D. slovy; »Když
nechceš dělat, tak marš!« Než slova tato svědek
Hynek T. nepotvrdil. Naopak udal pod přísahou, že
žalobce, když nařízeno mu bylo, aby zbytky prken
rozřezal, odepřel to slovy: »Já jdu domů, já to dělat
nebudu«, načež také ze závodu sám odešel. Násled-
kem této přísežné výpovědi zamítl soud, jemuž
pan rada Müller předsedal, žalobu, poněvadž pře-
svědčil se, že žalobce nebyl propuštěn, nýbrž že
sám práci nedovoleným způsobem opustil, násled-
kem čehož měla firma právo jej okamžitě propustiti.
Müller
Josef P
10
article
** Pohroma Wevbridge. Brooklandský
antodrom s životem a ruchem, který se na něm vy-
vinul, zavdal příčinu k velmi zajímavému soudnímu
sporu. Majitelé domů blízko brooklandského auto-
dromu žalují na H. F. Locke-Kinga, majitele všebo
tamního terainu, pro nesnesitelný hluk a ošklivý zá-
pach, který zavinil autodrom. Majitelé domů tvrdí,
že Locke-King je kdysi ujistil, že volné půdy bude
použito jen pro stavbu letohrádků; jen na toto ují-
štění zbudovali své domy ve Weybridgi, která lákala
idylickým klidem. Locke-King propůjčil však půdu
k stavbě autodromu, který pobyt v kraji změnil
v trýzeň. Krajina, která druhdy měla lahodnou vůni,
vycházející z přečetných zahrad, zapáchá dnes ben-
zinem. Ostružin sklizených loni nebylo lze požívati,
poněvadž všechny měly benzinovou příchuť. Prach,
závodními vozy zdvižený, vniká okny a dveřmi.
Podle líčení zahradníka, jenž v procesu vystupuje,
burácení závodních motorů působí, že drůbež úzkost-
livě pobíhá, kočky strachy lezou na stromy a psi
vyjou! V dny závodů rachot a povyk vyhání lidi
z domů. Cesty jsou naplněny stále automobily, je-
jichž řidiči se snaží natropiti co nejvíce hluku hu-
kačkami, sirenami i motory. K tomu nával cizinců,
křik pouličních prodavačů, bookmakerů. V noci s 28.
na 29. červen minulého roku, kdy Edge jel svůj
24hodinový rekord, jediný člověk nezamhouřil oka.
Výsledek procesu o morové ráně weybridgské budí
ovšem pochopitelné napjetí.
H F Locke
Locke
Edge
11
article
Lawn-tennis.
** Turnaj I. Č. L. T. K. Turnaj, jenž boy-
kotem měl býti zbaven mezinárodního rázu, má
přece mezinárodní soutěž německou v pp. Logim
a Bergmannovi (Drážďany) a uherskou, neboť telegra-
ficky se přihlásili z Pešti pp. Schmid a Toth. Do-
savadní výsledky jsou:
Mistrovství Čech v dvouhře. Čiste-
cký—O. Fuchs w. o., Šebek—Hlasivec 6—3, 6—3,
Maydl—Otto 6—1, 64, Hainz--Novák 6—-2, 6—-2,
Fuchs—Handa 4—6, 6—3, 7—5, Kodl—Tachezzi
6—2, 5—7.
Mistrovství král. hlav. města Prahy
v dvouhře. Zadák—H. Fuchs 6—1, 6—3, Či-
stecký—dr. Důras 6—1, 6—2, K. Fuchs—Vitouš 6—3,
6—3, K. Maydl—J. Žemla 6—2, 6—2, Hykš—Vávra
6—2, 6—1, V. Maydl—Mayer 3—6, 8—- 6, 6—3,
Tachezzi—O. Fuchs w. o., Rázný—Maydl 7—5
6—0, Rázný—Mikulejský w. o., Hykš—Maydl V.
6—2, 9——7, Logie —Jarkovský 6—0, 6—0.
Mistrovství Cech v dvouhře dam
Justova—Solnařová 7—5, 6—3. Garrickova—Čtrnáctá
w. o., V. Braunerova —Vondráčkova w. o.
Mistrovství Prahy v dvouhře dam
Hainzová—J. Vondráčkova w. o.
obdržíte nej-
ovj F. ŠENK, společnost s r. o.
RadotlnPrana,
Velká Karlova, ul. 12
Logi
Bergmann
Schmid
Toth
O Fuchs
Šebek
Hlasivec
Maydl
Otta 6
Hainz
Novák
Fuchs
Handa
Kodl
Tachezzi
H Fuchs
Důras
K Fuchs
Vitouš
K Maydl
J Žemla
Hykš
Vávra
V Maydl
Mayer
Logie
Jarkovský
Justův
Solnařová
Garrickův
V Braunerův
Vondráčkův
Hainzová
J Vondráčkův
F Šenk
Lawn
Drážďany
Pešť
Praha
Velká Karlov
ulice
mistrovství Čechy
Čtrnáctá w . o
12
title
Opravy levně.
Žádejte vzorníky.
13
article
»Nic nevadí, nic nevadí, pane notáři,« koktal, aby
»Nic nevadí, nic nevadí, pane notáři,« koktal, aby
rozčilení své zakryl.
Notář vytáhl z kapsy hodinky a podívav se na ně,
pravil:
»Aj, nepřišel jsem pozdě. Jsou právě čtyři hodiny.
Jindy bývám však již mnohem dříve zde, zvláště když
jde o nějaké dědictví.«
Po slovech těch se zasmál.
Jan neměl ani tolik síly, aby se zasmál, jenom
bledý obličej jeho se zaleskl, jako sníh ozářený sluncem.
Pan Boisselot otevřel zásuvku svého stolu, vyňal
z ní velkou obálku, jejíž pečeti otevřeny byly předsedou
soudu sekvanského a vytáhnuv z ní listinu čtyřikrát slo-
ženou, pravil vážným hlasem:
»Váš strýc, pan Mortier-Fondand, odevzdal mi tuto
listinu, jejíž obsah jest mi znám. Kdyby byl o několik
neděl, ba snad jen o několik dní déle žil, byl by jistě
tuto poslední vůli svou změnil. Dal mne k sobě zavolati
a dlouho jsme o té věci spolu mluvili. Vy jste pan Jan
Mortier?« tázal se náhle čalouníka.
»Ano, pane,« odvětil tento všecek se chvěje.
»Vy jste před nedávnem strýci svému psal,« pokra-
čoval pan Boisselot, »jak mi strýc váš sám vypravoval, a
právě k vůli tomu dopisu zamýšlel poslední vůli svou
změniti.«
Jan držel se oběma rukama křečovitě lenošky, na
níž seděl. Pokoušela se o něj závrať. Viděl, jak před
očima jeho otvírá se hrozná prohlubeň a zavřel oči, aby
jí neviděl.
Za to však Petr, jenž při prvních slovech notářo-
vých pohodlně v lenošce seděl, poposedl teď až na
samý kraj.
Jan
Boisselot
Mortier
Fondand
Petr
14
article
»Jest to dárek mých soudruhů! Darovali mi je
před mojí svatbou, protože právě tehda draperie mnou
zhotovená obdržela na výstavě první cenu.«
»Aj, ty máš také medaili, Jene? Já jsem ji totiž
také dostal za nejtěžší voly.«
»Medaili jsem, bohužel, nedostal, tu obdržel mistr,
u něhož jsem byl tehda zaměstnán. Za to mi však moji
soudruzi způsobili tímto dárkem velkou radost.«
Petr si kladívko prohlížel.
»Pěkná to práce ! Topůrko jest z ebenového dřeva,
není-li pravda ?«
»Ano.«
»Člověk by myslil, že rukojeť jest ze stříbra.«
»Nikoliv, jest jenom z oceli, ale velmi pěkně jest
zhotovena.«
»Nu, vezmi je s sebou, můžeš jím klepat kosy.«
»Nikoliv, Petře,« odpověděl Jan vlídně, bera kla-
dívko do ruky. »Ono mi bude pomáhati na dále v mém
řemesle a kdybych si jednou musil rozraziti hlavu —«
Petr pokrčil rameny.
»Hlouposti! Ty tedy návrh můj odmítáš ?«
»Ano, Petře. Děkuji ti z celého srdce. Jen jestli
mi strýc něco odkázal —«
Po slovech těch se na chvili zamlčel, načež
chvějícím se hlasem dodal:
»A jestliže strýc na mne zapomněl, přispěješ ty mi
snad několika tisíci, abych mohl řemeslo své dále provo-
zovat?«
»Ty chceš tedy i na dál bídně živořiti?«
»Já pracuji rád, dosud se mi však stále nedostá-
valo peněz. Stal jsem se samostatným mistrem bez nut-
ných prostředků a to se teď na mně msti.«
-Ocelové kladivko.“
Aj
Petr
Jan
16
article
—nnn
rasvoa
pkorae
ano
gnnannn
popano
pprasknn
Dannnnn
cro
18
article
pean
peavnn
Cp