1
masthead
Strana 4. Číslo 61
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 4. března 1900.
4
article
slanců polských jest prý dlužen tisíce do nemocenské
pokladny za své dělníky. Nedorozumějí-li se Češi a
Němci v Rakousku, pak prý budou musit být prove-
deny radikální reformy, aby byl stát zachráněn.
S absolutismem to však nepůjde, neboť Němcům by
se nelíbil absolutismus český a Čechům německý.
Ku konci žádá řečník zavedení všeobecného vo-
lebního práva a praví, že socialisté budou činnost
vlády bedlivě sledovati. (Hlučný souhlas na straně
soc. demokratů.)
Ministr železnic dr. Wittek praví, že o případu
obmezování spolčovací svobody dělníků ve stanislav-
ských dílnách státních drah dověděl se teprve z řeči
posl. Daszynského a tudíž o něm nic bližšího neví.
Dá prý však případ tento vyšetřiti. Při vydání nové
služební pragmatiky pamatoval prý ministr na to, aby
personálu jeho práva nebyla zkracována. (Souhlas.)
Zcela neobmezené právo na politické projevy však
personálu přiznány býti nemohly a sice ze služebních
ohledů. Nesmí se jíti dále, než dovoluje železniční
disciplina. (Volání: To také nechceme!) Překročení
této čáry mohlo by míti veliké nebezpečí ve službě
za následek. Ministr žádá, aby také se strany poslanců
nebyly v té věci patřičné meze překročovány.
Posl. Menger odporuje posl. Daszynskému, dle
něhež absolutismus v národně jednolitých státech leh-
čeji může býti proveden. Osvícený absolutismus v Ra-
kousku se mysliti nedá. V Rakousku byl absolutismus
vždycky násilný. Co pravil poslanec Daszynski o po-
měrech v Haliči, to považuje řečník za pravdu.
Čech
Němec
Čecho
Wittek
Posl
Menger
Daszynski
Rakousko
Halič
5
article
Sama levice již celou řadu případů v Haliči
přivedla ve sněmovně k řeči. Zjev, že se mládež
všech národností rakouských drží směrů výstřed-
ních, vysvětluje řečník tím, že se u nás nešetří práva
a zákona a že se tím lidu odnímá víra ve spravedl-
nost. Proto nechť vláda případy, jež byly uvedeny,
přísně vyšetří. Rozřešení otázky národní jest pod-
mínkou budoucnosti Rakouska. Řečník obrací se pak
k řečem posl. Plačka a Stránského a praví, že ob-
strukce v Rakousku byla zavedena Mladočechy na
českém sněmu; ve sněmovně poslanecké pak dělali
Mladočeši obstrukci proti berní opravě, ačkoli v ber-
ním výboru mluvili pro tuto předlohu. Mladočeská
obstrukce může se ovšem také státi povážlivou, ale
jest nemravná, neboť Mladočeši provádějí ji proto,
poněvadž s Němců bylo sňato bezpráví, které jim
bylo způsobeno vydáním jazykových nařízení. V Ra-
kousku jest třeba sprostředkovací řeči ve státní
správě a mezi nižšími a vyššími instancemi. Tou
však může býti jen němčina, která jest řečí světovou.
Řečník obrací se pak k hospodářskému pro-
gramu vlády a zejména předlohu o železničních inve-
sticích vítá s radostí, připomíná však, že železnice,
jež mají býti stavěny, neponesou asi více než 2 proc.
a že jest tudíž nutno věc blíže zkoumati.
Dále mluví o rakousko-uherském vyrovnání a
připomíná, že přípravné práce pro nové obchodní
smlouvy s Německem tamtéž pokročily mnohem dále
než u nás, z čehož vzniká nebezpečí, že Rakousko
při uzavírání smluv utrpí opět škody. Že by absolu-
tismus mohl říši dáti větší pevnosti, řečník nevěří
Spíše by ji snížil na úroveň Srbska nebo Bukoviny
K návrhu poslance Hagenhofera končí ro-
kování.
Plaček
Stránský
Němec
Hagenhofer
Halič
Rakousko
Německo
Srbsko
Bukovina
6
article
Posl. dr. Pacák (gen. řečník proti) praví, že
dnes se mluví jen o státních nutnostech, ale zapo-
míná se na nutnosti národní. Státu se má dát co mu
patří, ale také národu, co patří národu. Terorismem
byío svrženo ministerstvo hr. Thuna a terorismem
byla zrušena jazyková nařízení. Byly rozšiřovány
zprávy, že volby do delegace budou nejkrajnějším
prostředky násilí od Němců z mařeny.
To všecko bylo pouhým naháněním strachu.
jest nyní v této sněmovně většina pro uherské
vyrovnání? Hr. Goluchowski a bar. Chlumecký spů-
sobili hlavně nynější krisi. Zrušením jazykových na-
řízení bylo kapitulováno bez výjimky před německou
oposicí. Zrušením jich stala se osudná chyba, která
měla býti napravena před svoláním parlamentu. My
jsme zbaveni všech ohledů naproti vládě. Smýšlení
v konferenci vyrovnávací bylo příznivé, jednání bylo
věcné a klidné a dá se očekávati, že bude možno
nalézti modus vivendi. V konferenci jsme takové řeči
neslyšeli, jako zde o německé státní řeči.
Vláda se v konferenci o vnitřní úřední řeči ne-
vyslovila, ale dnes jsme od Němců mnohem dál, než
na konferenci, neboť jsme zde slyšeli požadavek ně-
mecké státní řeči.
Dr. Rezek povolán byl do ministerstva jako dů-
věrník koruny a jako úředník, aniž se strany řeční-
kovy někdo tázal. Strana řekla, že se k němu bude
chovati dle jeho skutků, a tím postavení její k vládě
nebylo nijak změněno. (Hlučný souhlas.) Jest ostatně
nutno, aby v ministerstvu zasedal někdo, jenž zná
poměry v českých zemích.
Posl
doktor
Pacák
Thun
Němec
Goluchowský
Rezek
Hradec
7
article
Dokud se Čechům nestane po právu, nedají
s sebou mluviti. Přes to se žádná vláda nedostane.
(Hlučný souhlas.) Hlavními rušiteli míru mezi Čechy
a Němci jsou vlády samy a nynější vláda musí se
proto vysloviti, jaké jest její stanovisko k jazykové
otázce. Ač povolení odvodu a rozpočtu jest státní
nutností, není přece státní nutností, aby se stalo ur-
čitému ministru. Ministerstvo Thun-Kaizlovo padlo ze
strachu před obstrukcí a k naléhání vojenských
kruhů pro vojenskou řeč, k naléhání bureaukratie
atd. Zrušením jazykových nařízení kapitulovala před
obstrukcí státní autorita. Čechové jsou nyní
kobstrukci zavázáni naproti národu.
Bezohlednost byla jim přímo vnu-
cen a.
Řečník mluví pak o vyrovnávací konferenci a
praví, že dokud Čechům se nestane po právu, bude
lépe, když sněmovna bude odročena. Mnoho se mluví
o absolutismu, ale toho nechť se bojí stát,
nikoliv český národ. (Hlasný souhlas.) Bud
bude mír mezi českým a německým národem uzavřen,
nebo ať rozhodující kruhy uznají, že se spravedlivým
požadavkům musí vyjíti vstříc. Bez takového napra-
vení křivdy českému národu učiněné, nebude pokoje.
(Hlučný souhlas a potlesk na straně Mladočechů).
Následují věcné opravy.
Posl. bar. Horumzaki polemisuje ve věcné
poznámce s baronem Wasilkem, při čemž jest stále
přerušován.
Další poznámky činí posl. dr. Pergelt, Stefa-
nowicz, dr. Pacák, dr. Wasilko a Lupul.
Schůze končí po vyřízení řady návrhů a přidě-
lování jich výborům ve 4 hodiny 40 minut.
Příští schůze dne 7. března. Na denním po
řádku obžaloba ministerstva Wittekova atd.
Čecho
Němec
Kaizlův
Posl
bar
Wasilk
doktor
Pergelt
Stef
Pacák
Wasilko
Lupul
Čechy
Buda
ministerstvo Thun
8
article
Listy z Bulharska.
(Původní dopis „Katolických Listů.“)
Listy z Bulharska.
(Původní dopis „Katolických Listů.“)
L 69. Všechny noviny v úvodnících na prahu
nového roku souhlasně konstatují, že právě uply-
nulý rok byl velmi nešťastným pro celé Bulharsko.
Nejen že nebylo kněžny, jež se těšila veliké lásce
u celého národa, ale zabředlo se i do velkých dluhů, na
jejichž pojištění dala nynější vláda nejlepší svůj dů-
chod v zálohu, a to daň z tabáku. Zdejší roz-
počet, národním sobráním přijatý, vykazuje 84 mil-
liony franků příjmů a tolikéž vydání. Poněvadž takové
vydání bylo i v loňském rozpočtu, poukazují všechny
noviny na to, že vládnoucí liberální strana nesplnila
slibů svých, dle nichž chtěla zmenšiti výdaje asi
o 6 millionů franků. — Jako výpomoc kato-
lickému biskupu sofijsko-plovdivskému msgr.
Bulharsko
9
article
Meniniovi v letošním rozpočtu jest položka 3600 fr.
proti 6000 fr. v roce minulém. — Před vánocemi
zemřel v Plovdivě předseda tamní appellace Geor gi
Grujev. Zemřelý byl jedním z nejzáslužnějších
mužů v nedávné minulosti, zvláště byl znám v bul-
harských bouřích proti řeckému patriarchátu v letech
sedmdesátých, byl dlouholetým předsedou čtenářské
besedy a macedonského spolku v Cařihradě, potom
i sekretářem bulharského exarchátu. Jako takový byl
poslán do vyhnanství do Malé Asie, ale po rusko-
turecké válce osvobozen a jmenován předsedou vrchního
soudu v Plovdivě, a po prohlášení unie s Bulhar-
skem za předsedu appellace tamtéž, v kteréžto hodnosti
i umřel. Dobrá polovice nynějších zákonů soudních
je jeho dílem. — Abobla je jméno malé vesničky
východně od Šumly, kde na podzim ředitel archeolo-
gického ústavu ruského v Cařihradě Uspenskij zároveň
s profesorem varnenské reálky K. Škorpilem (rodákem
vysokomýtským) našli zbytky starých paláců a ko-
stelů, z nichž patrno, že tu bylo sídlo dřívějších bul-
harských carův Preslav, a ne na místě, kdo stojí ny-
nějcí městýs Preslav, jak se dosud všeobecně myslilo.
Bulhar
Uspenskij
K Škorpil
Cařihrad
Preslav
Šuml
10
article
— Národnímu divadlu v Sofii jakoby nyní
zasvitly lepší časy. Národní sobrání mu dalo subvenci
60.000 fr., ministr osvěty povolal mu za řiditele re-
gisseura záhřebského divadla ve výslužbě Mandroviče,
s nímž sjednal smlouvu na dobu dvou let a o šatnu
je též dobře postaráno, neboť ruský car mu daroval
loni několik set kostýmů. Řada starších herců —
praktiků, bez nutného předchozího uměleckého vzdělání
vždy více řidne a na jejich pak místa postupují
mladé síly, dosáhnuvší odborného vzdělání nejvíce
v Petrohradě, Moskvě a Záhřebě. Též proti výběru
her nelze čeho namítati; tak na př. letos se dávaly
následující kusy: »Svatba Kryčinského« od Kobylina
(Rusa), »Vasilka Melentieva« od tvůrce samostatné
ruské scény Ostrovského, »Revisor« od Gogola, »Žur-
nalisté« od Freitaga a »Le malade imaginaire« od
Molliera. Pomyslíme-li, jaké byly počátky tohoto di-
vadla před 6 roky, jsme tomuto pokroku povděčni. —
Škoda krupobitím přes r. 1899 způsobená
jest odhadnuta úředním šetřením v celém Bulharsku
na 3,039.000 franků. Poněvadž nuceným pojišťováním
se sebralo loni pouze 1,399.000 fr., vyplatil stát po-
škozeným 43% pojistného, — V jedné z posledních
sezení národní sobrání přijalo zákon, jímž místo daně
z pozemků znova se zavádí desátek, před několika
lety Stambulovem zrušený. Mezi sedláky zahostila se
proto veliká nespokojenost, která si zjednává průchod
v přečetných schůzích, zvláště v osadách východního Bul-
Mandrovič
Kryčinský
Rus
Vasilko Melentiev
Ostrovský
Gogol
Žur
Freitag
Sofie
Petrohrad
Moskva
Záhřeb
Bulharsko
národní divadlo
záhřebský divadlo
Škoda krupobití
11
article
Kolikráte musili kněží naši z úst pantátů za-
slechnouti výtky, jak prý ty mnohé kněžské věci od-
porují moderní vědě, jak prý jisté články víry odpo-
rují pokroku, — nejtěžší záhady víry dovede mnohý
pantátovský rozum rozluštiti hravě, on dále považuje
pod svou důstojností choditi ještě do kostela a plniti
nejsvětější povinnosti svého náboženství.
A v této své bezedné domýšlivosti nechá se
okrádati ledajakým cikánem, jen když tento dovede
si dáti nátěr vzdělance, osvětáře. V tom pozůstává
to moderní eskamotérství defraudantů. Lichotit co nej-
více samolibosti pantátů a měšťáčků a mohou pak
směle krásti oběma rukama.
Němec sice říká: mit dem Hute in der Hand,
kommst du durch das ganze Land; možná, že za
těch starých, dobráckých časů, za našich dědůa
pradědů bylo to pravda, ale v naší pokročilé dobé
žádné pravidlo života není nepraktičtější nad to.
Pryč s pokorou, pryč s ponížeností, jež člověka
činí podezřelým, že je chuďas! Ale nasaď si na nos
cvikr, vypni se, pokud můžeš a nastroj si drzé čelo,
a pak můžeš jíti směle mezi naší buržoasii a pokro-
čilé rolníky a přivedeš to brzy dosti vysoko. Jenom
nedej na sobě znáti, že jsi potřebným.
Světu se musí imponovati. A to uměl znamenitě
nebožtík mělnický paša.
Tuto naší slabost dobře si odkoukali Němci
z rajchu. Co již přišlo do Čech těch všelijakých ry-
tířů vyššího sportu. Naše hlavy jsou úhrnem bystřejší
i plnější, nežli mnohého Němce, ale my nemáme
sebevědomého vystupování, my se skrovně krčímedo
Cikán
Němec
Land
Čechy
Hut in der hand
12
article
zadu, my svou učenost neumíme prodat, kdežto Ně-
mec svůj ždibec vědomostí dovede se švadronérskou
drzostí uplatnit.
Co je ku př. u našich kavalírů těch německých
a němčourských mluvků ve vyším postavení, kdežto
ubohý Čecháček při vší své ponížené skrovnosti při-
vede to u pánů leda jen na nějakého správčíka.
V době novější si ovšem ti různí Vinklerové
tyto fortelnosti Němců z rajchu odkoukali a prakti-
kují je s nemalým prospěchem.
Die Bescheřdenheit ist eine Zier doch kommt
man besser fort ohne ihr. Je toho vůbec vino naše
vychování. S námi Čecháčky nikdo se nemazlil. My
jsme již ode dvou věků ustavičně odstrkováni. Na
nás se od jakživa jen houkalo a proto se do našich
duší vžilo jakési vědomí inferiority. My umíme houkat
jen na sebe. Sotva že ale uzříme Němce, již se ko-
říme. My ovšem teď již dovedeme si taky houknout,
ale páni ve Vídni nechtějí nám doposud uvěřit, že
bychom to myslili do opravdy. Tam nás mají pořád
jen za ty staré dobráky, kteří se nechávají odbývati
— sliby.
Tu jakousi národní osobivost, to sebevědomé vy-
stupování jednotlivých národů lze zeměpisně ohra-
ničiti. Nejosobivějším je Angličan. On se na svých
lupičských výpravách po všem světě přesvědčil, že
před jeho šilingem koří se celý svět; že koří se mu
Švýcar, Španěl i Vlach. Je to všemohoucnost šilingů.
Tomuto koření zvykl si Angličan již tou měrou,
že je považuje za něco přirozeného, povinného. Běda
ubohým Boerům, ze se opovážili proti Angličanům
Němec
Čecháček
Angličan
Švýcar
Španěl
Vlach
Boer
Vídeň
13
article
postaviti, jim vzdorovati. Anglie učiní Boerům totéž,
co učinil Řím Karthagům. Zdrtí je při všech sympa-
tiích, čili na vzdor všem sympatiím ostatních národů.
Role, jakou při tom hrají velmoce, nemůže býti —
mizernější. Angličan jakoby se zaťatými pěstmi na
celý svět volal: Kdo má kuráž, ať přijde! Ubohá
Evropo! Přestupme z Anglicka na evropskou pevninu,
setkáváme se s osobivým Němcem, jmenovitě k nám
Slovanům. Ta národní hrdost od západu na východ
klesá vždy více.
Ze všech Němců nejosobivějším a nejnenávidě-
nějším je Prušák a vidíme, kterak se mu to vyplácí.
Zlobí se na něho Bavorák, Bádeňák, Würtemberák,
ale z toho si Prušák nedělá pranic. — Ist mir ejal! aa
řekne si.
A není na světě člověka osobivějšího nad Pru-
šáka na půdě rakouské.
V čem pozůstává to pověstné vyrovnání s Němci?
Pozůstává v tom, že nechceme tu jejich osobivost více
uznávati. A to jest v jejich očích impertinencí. Tolik
let jsme se před nimi krčili a teď najednou že prý
již nechceme? Na to bychom se podívali!
Při postupu dále na východ — na Moravu -
ta národní hrdost slábne víc a více. Na Moravě je
slabší nežli v Čechách a nejslabší je na Slovácku.
A jak mi zesnulý přítel nejednou vyprávěl, největším
dobrákem na světě je Rusín. S tím nejen Polák
a Němec, ale i žid dělá si co chce. A. což strýc
Rus? O tom darmo mluvit!
Boer
Řím Kartágo
Angličan
Němec
Prušák
Bavorák
Bádeňák
Würtemberák
Rusín
Polák
Rus
Anglie
Evropa
Ist
Morava
Čechy
Slovácko
Pr