Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVI.

2

V Praze, v sobotu 25. května 1907.

Praha

3

Číslo 142.

4 article

Na ranpí a odpol. llstr pěedelácí ne v Fraze v zlns lnlstrrti l . . . . 3 K — s drojí densste něsle nk . . ve eilanáe nněic . 2 K 30 n Pošten kei naia . . . drojí siainio

Fraga

5 article Volební bilance. Uvažoje poslanec dr. F ra nt. Fře drer.

Volební bilance. Uvažoje poslanec dr. F ra nt. Fře drer. Když po 14. květnu zjištěn definitivně vý sledek prvních voleb, podle něhož obsazeno de- finitivně v českých krajích 17 mandátů sociál- ními demokraty, 5 koncentrací mlado-staro- českou, 4 agrárníky a 1 národním socialistou mimo to 48 t. j. zrovna 64% mandátů zůsta- veno nerozhodnuto pro užší volby, musil každy mimoděk pocítiti to jako první velmni makavou známku nových politických poměrů, přivoděných volební reformou. A byť i na voličských schů- zích tyto nové poměry přečasto byly věštěny. přece rychlost, s jakou se dostavily, způsobil všeobeené překvapení, hraničící leckde až na pravou skličenost. Pro další politický vývoj byle by povážlivo, kdyby náslodkem nepopíratelných úspěchů sociální demokracie a roztřištěnosti ob- čanských šiků při nejprvnějších volbách, kona- ných dle všeobecného hlasovacího práva, měla v občanských vrstvách otřesena býti důvěra v možnost dalřího úspěšného postupu české pol- tiky za dosažením našich známých tužeb. Rov- něž povážlivo bylo by, kdyby občanské vrstvy nedovedly správně oceniti význam těchto prv- nich voleb, kterými — nechť nám to vhod čili nic — zahajuje se nový oddíl ve vnitřní poli- tice českého národa i celého Rakouska. Je tudíž u nás více než kde jinde zapotřebí, aby význam voleb, právě provedených, byl s naprostou nestranností zvážen; neboť jen tak bude lze dovoditi správné důsledky pro příšti politiku.

doktor Rakousko

6 article

Pokusím se o to, veden jsa snahou, nebarviti ani na černo, ani na růžovo, nýbrž vylíčiti vý- slodky volob tak, jaké skutečně jsou a dovodii * toho ten úsudek, ktorý z čísel volebních se teleznou nutností vyplývá. Ze strana svobodomyslná novyjde z voleh v starém svém počtu, o tom nebylo ve straně žádné pochybnosti. Nelze však zapírati, že byli ve straně četní opiimisté, upínající své naděje na to, že strana, nepopíratelný mi svými záslu- hami o volební roformu získala sobě v širokých vrstvách městského obyvatelstva důvěru a že na venkově najde ve vrstvách rolnických i ne- rolnických tolik stoupenců, aby mohla s úspě- chem čeliti tu i tam agrárním proudům; i ne- zdálo se proto nemožností, že přes předvídané mandátevé ztráty na sociální demokracii a na agrárniky strana svobodomyslná zachová si ta- kový počet mandátů, kterým přovyšovati bude ostatní. Ve stranč byli ale také střízliví počtáři, kteří soudili jinak, opírajíce o čiselná fakta. Ne- rzavirány především oči před skutečností, že strana svobodomyslná ztratila na venkově půdu.

7 article

Ne snad proto, že by pro venkov nebyla ničeho vymohla — v tom může se směle měřiti se stra- nou agrární — ale prostě proto, že myšlonka stavovství uchvátila mysle rolnictva silou téměř živelní, proti které programová i agitační výzbroj strany nestačila.Dále počítánc zcela určitě s tím, te sociální demokracie získá v českých krajích četný počet mandátů. Ukazovaly na to výsledky voleb ve všeobecné kurii z let 1897 a 1901.

8 article

V r. 1897 získala z 11 českých okresů této kurie sociální demokracie 5, t. j. 45% těchto okresů; v r. 1901 byla sice sociální demokracie poražena, ale jen tím, že 4 okresy přikázány národním sociálům. Již to bylo znamením při- štích poměrů.*) I dokonce počet příštích soci- dlně-demokratických mandátů byl na podkladě stntistiky ve straně vypočítáván. Obětavostí ně- kterých členů strany pořízen ještě dříve, než vo- lební předloha byla na říšské radě podána, sta- tistický přehled voličstva dle sociálního zvrstvení téhož. Z čísel tohoto přehledu činěny prognosy pro případ voleb dle všeobecného hlasovacího práva, při čemž předpokládáno bylo, že jednak rolnictvo na venkově, jednak občanské vrstv v městech a konečně dělnictvo postupovati bu- deu jako samomostatné sice, avšak uvnitř sco- kné šiky. Za tohoto předpokladu vyzněla závě- rečná kalkulace takto: V české oblasti Čech vyloučí-li se Praha s předměstími, bude v 18 až 19 budoucích volebních obvodů — kolik volebních okresů bude, nebylo tehdy ještě zná- mo— míti převahu a zvítězí tedy hned při první volbě sociální demokracie. Ježto zřízeno bylo skutečně 68 (a k tomu v Praze 7) volebních okresů českých, počítáno tak mímo Prahu asi s 12 sociálně-demokratickými mandáty na první ráz; připočtly-li se k tomu ještě dva mandáty pražské (Libeň, Holešovice), předpoklá- dán počet sccialistických man- dátů celkem asi 14.

Čechy Praha Praha 7 Libeň Holešovice

9 article

Výsledek voleb dal těmto chladným před- povědem hodně za pravdu. Proti stavovskému a k tomu přistupujícímu náboženskému proudu na venkově strana se neudržela, pozbyvši tam všech mandátů. Sociální demokracie získala pak hned při první volbě 17 mandátů, tedy o 3 man- dáty vice, než bylo předvídáno dávno před uzákoněním volobní reformy. Jak spolehlivou rádkyní může býti statistika správně použilá, ukázalo se v tomto připadě nad jiné skvěle. Ne- boť ze 17 mandátů, ktoré sociální demokracie dosáhla, získala si rozhodnou početní svou pře- vahou jen 13 až14. Ostatní 3 až 4 mandáty (Pří- bram město, pak venkovské: Roudnice a Př- štice, a snadi čtvrtý: Žižkov I.) získala soci- ální demokracie zásluhou občanských stran. které svoji roztříštěnosti ji k nim vydatně po nohly. Neboť pri 3 ev. 4 mandátech právě uve- dených rozpjetí mezi počtem hlasů občanských a sosiálně-demokratických je tak novalné, ž při svorném postupu občanských stran a při účelně řízené agitaci byl by rozdíl s nevolikým obtížemi mohl býti vyrovnán.

Roudnice Žižkov I demokracie zásluha občanský stran

10 article

Uvádím čísla. Příbram (městský) 4199 hla sů soc. dem., 3932 občanských, Roudníce (ven- kovský) 5429 hlasů soc. dem., 5059 občan- ských, Přeštice (venk.) 5484 hlasů soc. dem. 5270 občanských, Žižkov 1. (městský) 3611 blasů soc. dem., 2656 občanských Za roztřištěnosti, ktorá mezi občanskými stranami vládla, seslabovaly tyto svoje síly na- vzájem již při volebních agitacích, podrážejíce jedna druhé nohy. Sociální demokracie byla zde v pravdě tertius gaudens. Lze tedy právem říci: Ziskala-li sociální demokracie při volbách více než 13, ev. 14 mandátů, vděčí to tomu, že ob- čenské vrstvy v městech a rolnictvo na venkov neobstály při první zkoušce, kterou jim nejprv- nější volby dle všeobecného hlasovacího práva ukládaly. Výsledek užších voleb jest nezvrat- ným toho dokladem.

Příbram Přeštice Žižkov hlas sociální

11 article

Ne bez vážných důvodů hlásali potřebu se- mknuti občanských šiků ti, kdo z mrtvých, al neklamných čísel statistiky dovedli vykresliti obraz nastávajícího volebního ruchu. Skutečnost dala jim úplně za pravdu. Volební úspěch soci- ální demokracie v tomto směru je porážkoun jediné, nýbrž všech občanských stran, jež n- dovedly se ani do té míry povznésti nad strani- cké zájmy, aby aspoň při nejprvnějších volbách těchto zjednaly svému vystoupení respektu. Cot pak mohl někdo skutečně se domnívati, že dělní- etvo se založenýma rukama bude přiblížeti k tomu. jak strany občanské ve vzájemných zápasechse budou potýkati o mandáty? K úplnému ocenění významu volebníeh úspěchů sociální demokracie nestačí však přihli- žeti jen k počtu mandátů stranou získaných. nýbrž též k počtu hlasů pro tuto stranu ode- vzdaných. Z 695 000 hlasů, v českých volebníeh okresich (městských i venkovských) vůbec ode- vzdaných, svědčilo 277.960, t. j. 39.9 procent sociální demokracii. *) Vystoupení toto opravdu jest imposantním, tak imposantním, že to občan- ské kruhy hodně postrašilo. A přece není pří- činy, aby význam tohoto počtu byl v občanských vrstvách přeceňován způsobem, který by mohl míti nepříznivý vliv na další politickou činnost těchto vrstev. Spiše naopak měl by počet soci- álně-demokratických hlasů býti občanským stra-

Spiš

12 article

nám podnětem ke zvýšené politické činnosti. Neboť to, čeho sociální demokracie při těchto volbách dosáhla, je — v městech dojista — vrcholem toho, čeho vůbec z a nor m ál n. í ho vývoje dosáhnouti může ; nad to se již sotva povznese, pokud lze vůbec z dosavadního ve- voje souditi do budoucnosti. Úsudek tento za- kládá se na sile dosavadního vystupování soci- ální demokracie v Čechách při volbách ve vše- obecné kurii v letech 1897 a 1901; ovšem dlužno vzíti zřetel na to, že v těchto leteci volilo se v pátě kurii částečně přímo (Praha, Karlín, Smíchov), částečně nepřímo (ostatní okresy) Kandidáti sociálně-demokratičti soustře- dili v celých Čechách na sobě následující p ro- cen t a voličů

Čechy Praha Karlín Smíchov

13 title

1901

14 article 1897

1897 přímo nepřímo přímo nepřímo 39.33 38 03 29.59 25 59 39.99 Kdo umi v statistice čísti, vyčle z toh tolik: Přes nejpříznivější morální, organisační sgilační a hmotné poměry, v jakých sociáln demokracie se dnes nepoplratelně nalezá, ne- mohla mobilisaci všech svých kádrů a napjetím všech svých sil povznésti se značněji nad čáru, dosaženou v r. 1897 vzmachem méně mohut- ným, než byl dnešní. A to — jak dnes do- znati dlužno — za plné nepřipravenosti a roz- háranosti občanských šiků. Aneb domníváse někdo, že sociální demokracie bude své úspěchy moci stupňovati, až občanské šiky, poučení trp. kou školou voleb právě vykonaných, vstoupí příště a lepší organisací a disciplinou do voleb- uilho zápasu ? Správnost toho polvrzují čísla o volbáeh ve všeobecné kurij v Praze. Zde odevzdáno bylo soclálně demokratických blasů: 1897 . . . 10.943, t. j. 38.19. 1901 . . . 6.182, » 29.29. 1907 . . . 11.364, » 35.0. V roce 1897 přišlo v Praze k volbě 28.745 v r. 1907 však 32.439, tedy o 3694 voličo více; sociálně demokratické hlasy vzrostly ab- solutně jen o 421, občanské ale o 3273 hlaso. přes známou volební liknavost občanskou. Rela- tivně klesl podíl sociálně demokratický v Praze oproti r. 1897 s 38 19 na 359.

Praha

15 article

Dnešní mandátovou državu sociálně-demo- kratickou lze tedy považovati za krajní, kter mohla by snad touto siranou býti překročenu jen tehdy, kdyby mezi občanskými stranami stupňovati se měla rozh áranost dnešní a kdyb jmenovitě na venkově nodošlo k nějakému sou- středění stran, ježto pváemn při nutných užších volbách vyhlídky silných, dobře disciplinovaných stran jsou zvláště slibné. Tato država bude ale moci býti uvedena na pravou míru, dovedou- občanské strany prověsti do krajnosti důsledky pouček, jež z odbytých právě voleb si odnášejí »Národ to jsme my«, znělo sice z úst sociální demokracie hodně chlubně; ale pravda to neni a nebude. Užší volby to na ráz dokázaly. Pokud jde o občanské strany při volbách zúčastněně, jest oprávněna býti spokojenou je- diná strana klerikální, odnášejíc si z voleb cenné úspěchy mandátové; ostatní strany utrpěly vesměs újmy mandátové neb morální. Stran mladočeská vychází seslabena, státoprávní kon- centrace zklamala se v nadějích o působivosti svého útočivého elanu, strana agrární ztratil nimbus jedině oprávněné zástupkyně venkova, strana pokroková přesvědčila se na vlastní oči o skrovné působivosti svých hesel do voleb daných. Výsledek ten správně bude lze oceniii. přehlédnou-li se volby na venkově av městech. Ve venkovakých okresích ode- vzdané hlasy roztříděny byly taklo: Mladočeši . . . 19 210 = 4.09 nár. sociálové . . 31.233 = 6. 59 soc. demokracie . 185. 827 = 38 69 agrárnici . . . . 154.977 = 32.29 klerikálové . . . 76 018 = 15 8 pokroková strana . 3.761 = 0.89 9 956 — 2.1

národní

16 article

všech 576.000 voličů. Zvoleno bylo 23 agrár- níků, 10 sociálních demokratů, 7 klerikálů, 1 národní sociál a 1 divoký. Výsledek ten znamená zásadní převra oproti dosavadnímu zastoupení ve venkovské kurii, ve které bylo naposled 8 Mladočechů. 7 agrárníků a 2 divocí. Nyní vyšly úplně na prázdno strana pokroková, mladočeská a nár. sociálové získali jediný mandát. Z těchto trí stran žádná o sobě nemůže, jak uvedená čísl ukazují, slušnějším počtem mandátů se uplat- niti; dohromady representovaly by však takový počet (54.204), který vynutil by si spravedlivé zastoupení. Takto dělí se na příště o zastoupení venkova tři strany: sociální demokracie, stran klerikální a agrární. Strana agrární, která, pře- ceňujíe své sily, odmítla kompromis před vol- bami jí nabízený, ociťuje se — byť by dne byla na venkově nejsilnější — v situaci ob tížné, ježto stojí próti ní dvě strany, jdeově agitačně mnohem dokonalejí vyzbrojené, kter následkem toho budou ji v příkrých zápasech podemilati půdu. Strana klerikální má kazatelnu, přistup do nejširších vrstev, hotové organisace, velký mo- rální vliv na okolí. Strana sociálně demokra- tická zase dovede obratně těžiti z rozporů, jež vyskytují se na venkově, zvláště prudce mezi větším a drobným majetkem, mezí zaměstnava- vateli a zaměstnanými. Právě dnešní volby to- dosvědčily. I ti, kdo znajíce zvlástě nepřiznivé sociální a majetkové zvrstvení na českém ven- kově, varovali před upřilišeným slavovstvím, činili tak z obav před budoucím vývojem, aniž by bývali očekávali, že sociální demokracie vnikne tak brzo do venkovských tříd. Zatim dokázaly volební úspěchy sociální demokracie na venkově, že strana ta hned při prvním nábéhu vnikla tam dále, než snad sama očekávala.

17 article

Slabší vrstvy na venkově ukázaly zkrátka po- vážlivou vnímavost pro idey sociální demokracie. Při tom nesmí býti přehliženo, že socialis- mus i klerikalismus bojují ideami, které — nechť je o tom úsudek jakýkoliv — označití dlužno za velké a tudiž za působivé na massy. Prvější hlásá všeobecnou spravedlnost socialisaci všeho společenského zřízení, poslednější zase proniknuti všeho veřejného života státního ná- boženským duchem. Proli těmto ideám nenajde strana agrární trvale způsobilých zbraní jen v zbrojnici pouhých stavovských hesel, jen ve svě dosavadní stavovské výlučnosti, nýbrž musí svojí výzbroj doplniti ideami, jež jsou s to, aby uchvátily duši lidovou a jež čerpati může jen z fondů, založených a zpevnáných duševnt pre i celého národa. Do politické prosy přeloženo znamená to, že strana agrární, chce-li v tomto zápase obstáti, bude mimoděk nucena setřásti se sebe příkré stavovství, vystoupiti ze svě vý- lučnosti a hodně zdůrazniti všeobecný politický program národní. Ze stavovské strany bude strana agrární nucena proměniti se v politickou stranu s všeobecným, třeba silněji zemědělsky akcentuovaným politickým a osvětovým progra- mem. A musí také konečně hoditi do starého železa, kam patří, heslo o nepřeklen uteln ýeh rozporech mezi městy a venkovem, do ktorého se uměle vemluvila. Jaké důsledky dovoditi by měla stran svobodomyslná z nových politických poměrů na venkově, jež jsou podstatně jiné, než v bý- valé kurii venkovské, o tom dnes pomlčím bude k tomu ještě hojně příležitosti, až se vlny volebního ruchu uklidní.

18 title

1907

19 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. Výsledek voleb v německých okresech v Čechách

Čechy

20 article

V arebném prodeji ranní číslo o sobě tpslel .. . . .. n k i Ve sliatich na veske nnis. : . . . . . : Inseráty platí se hotorě nap řeě Předplaceni a ineerty piljimě dpinl- rarhátejí se tež neáksk Uskárna s eapedice„Násodnich Liste“ Ealepivy so sevraer.

21 article

5. Nietsche Bedř. dr., notář, Krumlov 94. 6. Pergelt Art. dr., Warnsdorf 98. Volní Všeněmci: 1. Kraus Vincenc, Česká Lípa 78. 2. Herold Jos. dr., adv., Most 84. 3. Kroy Olto, Hor. Litvínov 85. 4. Pacher Rafael, red., Chomutov 86. 5. Lö sz1 Rudolf, prof., Karl. Vary 88. 6. Ryt. Mühlwerth Albert dr., Falknov 90, 7. Mich! Viktor dr., Střibro 93. 8. Wolf Karel Heřm., Trutnov 95. 9. Stransky Eduard, Aš 97. 10. Berndt Frant., Most 112, 11. K asper Jos., učit, Trutnov 129. 12. Roller Julius dr. (samostatný Všeněmec), Vrchlabí 96. Schönererovci: 1. Jäger Eduard dr., Cheb 9 2. Iro Karel, redaktor, Žlutice 120. Němočtí agrárníci: 1. Sohreiner Gustav dr., notář, Ja- blonné 105. 2. Krützner Petr, Česká Lípa 106. 3. Kutscher Frant., Litoměřice 107. 4. Jesser Frant., Duchcov 111. 5. Damm Jan dr., Žatec 113. 6. Zuleger Theodor, Kadaň 114. 7. Hr. Kolowrat Leopold, Planá 121. 8. Hofímann Vincene, Střibro 122. 9. Stahl Václav, Horšův Týn 123 10. Grösz! Václnv, Hartmanice 124 11. Soukup Martin, Nov. Bystřice 126. 12. Peschka Frant., Landškroun 127. 13. Ansorge August, Broumov 128. 14 Gol1 Josef. Vrchlabí 130. 15. Kletzenbauer Jiří (křestansko- sociální sgrárník), Horni Planá 195. 16. Spies z Erdmann (radikální agrárnik), Mar. Lázné 119

Nietsche Bedř doktor Kraus Vincenc Herold Jos Kroa Olto Pacher profesor Karl Ryt Albert doktor Viktor Wolf Karel Heř Eduard Berndt Roller Julius Jäger Karel Gustav doktor Krützner František Jesser Damm Jan Zuleger Kolovrat Leopold Hofímann Střibro Stahl Grösz Soukup Martin Peschek Josef Jiří Spies Krumlov Most Litvínov Chomutov Vara Falknov Mich Trutnov Aš Vrchlabí Cheb Žlutice Litoměřice Duchcov Žatec Kadaň Hradec Planá Horšův Týn Hartmanice Bystřice Broumov Golo 1 Mar Český Lípa 78 . 2 Český Lípa 106 Horn Planá Warnsdorf 98 Střibro 93 . 8 Landškroun 127 Ansorge August Erdmann

22 article

Němačtí socialisté: 1. Bösmüller Váelav, Jablonsc 77 2. Reigner Adoif, Děčín 79.. 3. Schrammel Antonín, Ústí nad Lab. 81. 4. Beer Jindrich, Duchcov 83. 5. G15ckl Outo, Jáchymov 89. 6. Hannich Josef, Rumburk 99. 7. Wynarsky Leopold, Frýdlant 101 8 Hannusch Ferdinand, Chrastava 102. 9. Schäfer Antonin, Liberec 103. 10. Barth Josef, Jablonec 104.. 11. Rieger Eduard. Děcin 198. 12. Beutol Frant., Ústi nad Lab. 109. 13. Seliger Josef, Teplice 110. 14. Löw Dominik, Karl. Vary 115. 15. Palme Frant., Jáchymov 116. 16 Stark Šimon, Falknov 117. 17, Dötse h Albln, Cheb 118. V německých okresích v Čechách při užší volbě propadli schönererovec Schal k v Míar. L äzaních 92, vůdce pražských kasiňáků dr. Eppi n g er v Trutnově 95, bývalý vůdce ústavověrné šlechty dr. Baernreither v Mar. Lázních 119, a socialisté Schuhmeier a Perner s- torfer, kteří však mají mandáty odjinud.

Antonín Beer Jindrich Josef Schäfer Barth Rieger Eduard František Seliger Löw Karl Palme Stark doktor Eppi Baernreither Schuhmeier Perner Děčín Ústí nad Laba Duchcov Jáchymov Rumburk Frýdlant Hannusch Ferdinand Chrastava Liberec Jablonec ústit nad Laba Teplice Vara Falknov Cheb Čechy Trutnov Mar Bösmüller Váelav Reigner Adoif Wynarsky Leopold Döts h Albln Jablonsc 77 2

23 article Výsledek voleb na Moravě.

Výsledek voleb na Moravě. I. Okresy české. Strana svobodomyslná a národní. 1. Slám a Frant. dr, Brno 1. 2. Kulp Vojtěch, Zdounky 5. 3. Smrček Antonin prof., Strážnice 6. 4. Žáček Jan dr. adv., Přerov 8. 5. Stránský Adolf dr. adv., Blánsko 9. 6. Vrtal Alois dr., Prostějov 10. 7. Buli n Ignáe dr., Brno 11. 8. Reichstädter Frant., Prostějov 22. 9. Bar. Pražák Otakar dr, Hodonin 30. 10. S vozil Jos. (samostatný), Unčov 21.

František Kulpa Vojtěch Antonina profesor Žáček Jan doktor adverbium Stránský Adolf Alois doktor Reichstädter Otakar doktor Hodonin Jos Morava Brno Zdounky Strážnice Přerov Prostějov Unčov 21

24 title

Realista:

25 article

*) Na veličské schůri karlínské na konci r. 190 vypočítával jsem na základě statistiky voleb z r. 1897 a 1901, že sociální demokraté bunou míti v parla- mentu 70—85 mandátů, a že z českých krajů Čech. Moravy a Slezska bude v tom 25 mandátů. Že stati- stika mluvila pravdu, vidno z dnešních výsledko

český kraj Čechy Morava Slezsko

26 article

*) Uvádím čísla zde i dále dle novín. Úřadně zjištěné výsledky budou se snad od toho odchylovati. ale jiště ne tak značně, aby tím pravý obraz voleb byl změněn. Rozumí se samo sebou, že pro změření sil jednotlivých stran rozhodujícím jsou hlasy při první volhě odevzdané, ne však hlasy z užších voleb, ježto tam následkem kompromisů nelze strany přesně roz- lišovati. Proto přihliženo zde k číslům z první volby.

27 article

různí . . ..

28 article

dohromady . . 481 072. Prvních voleb zůčastnilo se tedy 83.59z

29 article

Němečtí lidovci: 1. Prade Jindřich, ministr, Liberec 76. 2. Kindermann Frant dr., Šluknov 100 Němečtí pokrokovoi: 1. Funke Alois dr., Litoměřice 80. 2. Husak Jan, starosta, Teplice 82. 3. Urban Karel dr., Žatec 87. 4. Bachm an n Adolf, prof., Mar. Lázně 9n

Jindřich Kindermann František doktor Funke Alois Urban Karel doktor Adolf profesor Liberec Šluknov Litoměřice Teplice Žatec Mar Husak Jan

30 article

1. Masary k Tomáš dr. prof., Rožnov 4.

Masar Tomáš doktor profesor Rožnov

31 article

Agrárníci : 1. Rozkošný Jan, Přerov 13. 2. Okleštěk Frant., Olomouc 20. 3. Sablik Karel, Bystřice 25. 4. S t a né k Frant., Jihlava 27.

Jan Okleštěk Karel František Přerov Olomouc Bystřice Jihlava

32 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, dne 25. května 1907. (S křížkem po funuse.) Nevím, ne- vím, zdali jste letos, milí čtenáři, slavili nále- žitě sv. Jana. Aspoň novináři si stěžovali. Byl málo lidí na mostě (ani obvyklé tlačenice ne- bylo), málo lidí na nábřeží, málo obecenstva n hradě — vůbes málo venkovanů v Praze. At keři v Praze byli, neměli nějak to animo, jako jindy. Prskavky se vznášely do povětři, na Ste- leckém ostrově hřímaly hrnoždíre, na Vltavě se hmžilo šest člunů benátské noci — ale žádné vdivené výkriky, veselý hlahol, ruch a šum roz- jařených zástupů jako jindy — ach, jako jindy! Novináři vědí proč: nebyla hospodářská vý- slave — proto scházeli venkované — a byly velby — proto jsme my Pražáci byli tak zticha. „Národ — to jsme my“ dupli si na nás v před- večer svatojanský sociální demokraté. Prolo jsme byli my ostatní tak schlíplí — byli jsme nnjednou vyděděnci. Ejhle — my řemeslnici a obchodníci, rolníci a měšťáci, domácí a nájem- níci — najednou jsme nalezli svou židličku přede dveřmi — „národ — to jsme my“ — totiž oni a ne my. A proto jsme stáli tak smutně a schlíple. proto tak zamlkle jsme se dívali na ty čáry zázraky, které provozoval obecní pyrotechnik dívali jsme se na sebe jako bychom se hledali.

svatý . Jan Praha Vltava Ata keř

33 article

Ano, tu jsme stáli druh vedle druha: Božida Vocásek vedle Matěje Broučka, tchán Kondelí vedle zetě Vejvary, laskavý čtenář vedle dra- bího rodáka, krátce — my, p. t. slavné obecen- stvo, v singuláru tak zvaný volič obecný. My děléme dějiny: my jsme sebrali dva miliony na Národní, deset milici. na Matici; my jsme do- byli Prahu a Budějovice, my jsme povalili punk- tace; my jsme dělali špalír králi a jeho českým ministrům, my za nějaký týden naplníme ulice k uvítání Sokolům. My platíme všechny, držíme všechny — a najednou — my nejsme národ. A kdyby do nás jenom prali sociální demo- kraté! Ale naše vlastní noviny do nás mlátí třískají (za naše vlastní peníze )— v tom jsou všechny bez rozdílu svorny a jednomyslny. Jsme prý — my, ctění voličové, uvědomělí občané — liní a pohodlní, tupí a neteční; zůstáváme prý dema, ani pro volební lístky si nejdeme! — M a neteční! My a lini! Na střechy vylezeme, když nám něco ukazují; běžíme do Chuchle, když ohlásí dostihy, poběhneme do Královské Obory. když bude výstava; prohlédneme si obrazy, když tak káží hlasatelé veřejného mínění, naplním divadlo na zlatkových sedadlech, když se na- řídi — a najednou do nás perou a třiskají jak do žita. Že jsme nešli k volbě! Ale kdo nám to řekl. že je toho potřebí? Čtvrt roku napřed hlásali sociální demokrati celému světu jména svých kandidátů ve všech 108 okresích: věděli my jsme, koho máme voliti, ne měsíc, ale čtrnáct dní před volbou? Bral někdo vůbec z těch všech nevinářů, kteří se dnes na nás tak sápou, těch 108 sociálních demokratů vážně? Naše všechn listy, naši poslanci, naše vedení mluvilo pořad o klubu 100 národních poslanců — a asi 10 sociálních demokratech? Proč bychom jim ne- věřili? Oni to přece musili věděti líp než myl

Božid Vocásek Brouček Kondelit Vejvar Sokol Praha Budějovice Chuchle

34 article

A nešli prý jsme pro lístky! Najednou ! Š pro ně sociální demokraté sami? Anebo se o ně staraly organisace? — A naše organisace? T městské rady, které jsme si my zvolili, ten slav- ný magistrát, který my platíme? Je tu mezi námí Matěj Brouček a mistr Kondelík; ti nadávali n slavný magistrát vždycky — ale jak zřídil nás, své věrné voliče, tentokrát — to by ani Brouček a Kondelík nedovedli věrně vypsat . .. Na na- šich schůzích vypůjčili si někteří našinci bully. kterými papež proklínal před lety italského monarchu — jsou hodně důkladné a trvalé! A nešli jsme volit! Totiž, nešli jsme s mačkat do nístností, které měly jen jeden vehod a východ zároveň; nedali jsme se tlačit od zá- stupů lidí, pro které chodby škol vůbec nejsou stavěny. Měli jsme dát na sobě roztrhat šaty. jako to dělali někteří ztřeštěnci — měli jsm skákat okny z přízemních siní volebních, jako to činili někteří potřeštění, kterým úřadní akt není vůbec svatý? A proto do nás perou teď všichni! Dvacet sociálních demokratů zvoleno hned, třicet jich bylo v užších volbách — veliký stoposlancový klub národní je už teď chimérou! Proto do ná perou! Teď se sjednotili všichni — rudé stra- šidlo naučilo strany moresům; teď znají všichni heslo — proti sociální demokracii ! Proč jste tak nemluvili a nejednali před volbami? Ale my, liní a neteční voličové, my Brou- čkové a Kondelikové, my jsme teď vinni! My jsme tu bitvu prohráli, tak jako ji prohrál ten kaprál u Králové Hradce! Řekli jste nám před 20 lety: pryč se Staročechy — a vyklidili jsme

Brouček Kondelík Hradec T městský rada

35 article

je důkladně! Řekli jste nám před 10 lety: pryě se sociálními demokraty — a vyhladili jsmeje od kořene! Co jste nám řekli tentokrát? Řekli jste vůbec něco? Nyní jste najednou dostali řeč, teď víto,c chcete, dnes víto, kdo bydlime. Volte katolíka, agrárníka, Mladočecha, Staročecha, klerikála. radikála, realistu — ano třeba hraběte Štern- berka, jenom ne sociálního demokrata! Káže tak prospěch národa, veli tak naše dějiny a naše budoucnost. Lotr, kdo zůstane doma, zrádce, kdo s námi nevolí! A tak hrr na ně! Vylezli jsme ze svých bytů a hospůdek, ze svých kaváren a dílen, z krámů a škol, z úřadoven a doupat. Tlačil jeme se o mačkali, potili a smažili, běhali o Pontia k Pilátovi a od Annáše ke Kajfášovi. A zaplavili jsme všechno — naplnili jsme zemi jako kobylky a termiti, bylo nás jako much v po- větří a jako písku v moři. A volili jsme všichni sverně — proti sociálním demokratům, jak jste poručili — arcibiskup vedle kostelníka, ma- šálek vodle lokaje, básník vedle podomka, Brou- ček vedle Kondelíka! A ejhle — vyhladili jsme je zase od kořene! Ani jediný mandát jsme jim nodali — volili jsme radši Šternberka nežli sociála — Šternberk nevstoupno pod komando Adlerovo. Ale teď chceme zas mít pokoj. Až nás bu- dete potřebovati, naleznete nás zase všechny. přijdeme zase všichni a zvolíme zase tu Srba. tu Kramáře, jak poručíte! Ale musíte námt říci — a to v čas! Kdybyste byli to, co víle dnes, nám řekli před svatým Janem, nemusili jeme mít zkažen vočerní ohhostroj! Když jste

Štern Pontius Pilát Annáš Kajfáš Kondelík Adlerův Srba svatá Jan Šternberk Brou

36 article

nás našli teď a dovedli k nám nyní mluviti, byli byste to dovedli před lím také! A byl klub ná- rodní o 108 poslancíchl Prát do nás nemusíte. My to neprohrajen My máme jiné starosti, každý své. Jeden z ná dělá dobré boty, druhý menší epické básně; je- den prodává papír, druhý vyrábí mýdlo; jede ctí Panenku Marii, druhý má doma obrázek Ma- sarykův; jeden je pro volnou školu, druh, proti celibátu. Každý má svou práci a své smýšlení. Ale nebojte se — korunáři jsme všichni, jsm všichni dobří Čechové; na svou korunu a n své dějiny nedáme dopustit a třeba bychom se. doma prali jako Husité mezi sebou, proti cizím sjednotíme se jako drobounké kuličky rtuti na první náraz. My nejsme vždycky spokojeni s vaší politikou. Ale stojíme za vámi, připraveni. Tam ve Vídni nebude mezi vámi realistů ani klorikálů, kato- líků ani agrárníků: národ vás tam vyslal jak Čechy, volili jsme vás všichmi, klerikálové jako radikálové. A národ — to jsme my. Sociální de- mokraté byli národ jen od 14.—23. května. Dnes jsme tu zase my. Oni zastupují dělnictvo — vy budete jistě s nimi hlasovati ve všem, co český dělník právem žádá, dnes v den Palackého spíše než jindy — svůj k svému, každému coz jeho jest. Ale dělník není národ, ani rolník ne — a advokát také ne, to se rozumí. My všichni do- hromady jsme národ — a my vás vyslali ku podpoře našich dělnických poslanců, když budou žádat své, ale proti sociální demokracii. Nebot K. M. B. národ — to jsme my-

Marie Čecho Palacký K M Ma Vídeň Čechy