Ročník XXXXVI.

V Praze, v pátek 24. května 1907.

Číslo 14l.

Na ranní a odpol. listn předplácí sei v Praze v adnlnle nná . . s drojí dionánko k nan ro slla lvao na měsíe . . . . rošton n alrrki l ot dvojí zásnlk skz kei

NARO V drobném prodejl rnní čáslo o ssbě . . . a sh sdpol ek ní . Ve sllalkáck na voskona anní čoslo sápsi sdr nr Inserac platí se kotově zapřea raco leierty pnjndplnl- n nackáejí se tet režske tlskáraa n szpedico „Národnich Listů“ Bskeply so nernes

NILIS

Česť národního praporu zachráněna! Ohromné napjetí devíti dnů, uplynulých od hlavních voleb, do včerejška každým jitrem stoupající až na takový stupeň roz čilení duše lidové, jaké znamenati nebyl po patnáct let při žádných říšských volbách ulevilo včerejšího večera výdechem uspo kojení, sdíleného všemi národními vrstvam lidu českého. Co na něm bylo, aby užším volbami napravil ze zkázy dne 14. t. m. stalo se, ukázal, že stará síla národní my šlenky stále ještě ovládá jeho jádrem a při znav česť praporu národnímu, potěšen zírá dnes na jména, jež pozdvihl na štít své dů věry Lid český zvítězil v užších volbách nad internacionálou jenom tím, že sám v sob překonal rozkol, příčinu porážek a nedovolel z úterka minulého týdne, jehož ztráty ovšem úspěchy včerejška vyrovnány nejsou. Al národ se vzpamatoval, našel sama sebe. ustrnul se nad svou českoslovanskou bytostí a přisáhl opětně k jedině spasnému příkazu národního evangelia volil česky a národně. Zachytil odvěký svůj nacionalismus ješte v pádu, vztýčil a pevně v české půdě zas zakotvil jeho zástavu nezadatelnou. Zachráněno, co se zachrániti daloa smutný úžas, který se zmocnil všech rodo- milů kmene našeho českoslovanského v de 14. května, včerejším 23. květnem vystřídan zase náladou světlejší. Přížnejme si, že pessimismus, padlý na českou mysl, maloval si včerejší výsledk užších voleb velmi pochmurně, že zhořkly stranám národním téměř všechny naděje, že máme-li přece jen příčinu k jásotu, ježto očekávání překonáno, děkujeme to v první řadě statečným národním voličům, vrátivším se v sevřených a věru imposantních šicích do národní kázně. To budiž v první řadě uznáno Stalo se však ještě víc pro věc národní a pro sjednocení středních stavů českých i jich společný postup v příšti říšské radě.

Železný svorník, ukutý kolem jejich řad osu- dovou přímo nutnosti, přinesl národním vrst- vám lidovým poučení o zákonu na těchto místech dávno před volbami hlásaném a odůvodňovaném týmiž zřeteli, jež včerejškem byly tak pádné oprávněny. Strany národní. neschopné do úterka minulého týdne koncen- trace, byly čtvrtkem tohoto týdne zkon centrovány násilím vnějších neodolatelných vlivů, zvláštními zájmy rozvrstvené stavy středních če- ských tříd složeny, třeba se bránily, jedna na druhou, a protknuty jednoticí osou, klerá hned tak nepovolí, odstředivá vůle strannických vedení mínila, a soustře- divá moc okolností změnila, a zase náleži lidu zásluha, že toto směrování sil bystřea v čas pochopil! V čas ovšem nejvyšší ! Dn ) národní program vítězné české strany jednotící stál na mnohem širší základně říš- ského zastupitelstva českého, kdyby k tomu brlo došlo v okamžiku, když nutnost tato klidoě a zevrubně a slovy, jenom prospěc český srdečně ždajícími, vyložena v listě na- šem v známých článcích. Hrdá odpověď strany sgrární zněla tehdáž, jak známo, odmítavě nár. strana svobodomyslná poukázána na dobu povolební. A ejhle, společný klub poslanců národních stran byl hotovou událostí dřív než včera z urny vyšla první jména po- slanců důvěrou národa opatřených jenom pod tou podmínkou. Nelze si také jinak vče- rejší vůli národa vyložiti, než jako proslov k jeho národní representaci říšské v ten smysl učiněný, že všechno další rýhování národě podle stavů a povolání přestává a ze konec všemu dalšímu tříštění a rozbíjení hrdě kdysi myšlené stavby z kvadrů.

Nebudeme dnešní chvíli ztrpčovati úvahami o tom, jak bychom si všichni, celý národ dnes stáli a jaká požehnání byl by nám nový řád říšského volení přinesl, kdyby toho tři- štění začátek nebyl nikdy ani nastalil Neboť tato chvíle dnešní má v sobě něco přece jen svátečního a mysl pozdvihu- jícího, strany národní snad, snad přece je- nom pochovaly strannickou zášť a zžírající nenávisť, pod jejímž vražedným vlivem tak ztenčeny. Zásady, s nimiž národní strana svobodo- myslná vstupovala do voleb, dneškem byls potvrzeny; jenom všenárodní svazek, jaky její organisace představuje, může přinésti zdar snahám, za nimiž dnes stojí také vše- chen národ, pokud jméno toto klade nade všechna jiná politická a barevná odstínění. A tu ocítáme se vůči oběma prvotným útvarům, jakéž dány vzezření všeho lidu českoslovanského velikým přehodnocením hodnot novým volebním zákonem. Oba tyto útvary, národní a sociálnědemokratický. stojí dnes po volbách mlčky proti sobě, za- jisté nepřátelsky, neboť zvláště druhý, vče- rejší volební zápas vybojován čelo proti čelu svrchovaným napjetím oboustranných sil. Nepřehlížíme, že sociálně-demokratická strana od svých zápasů v internacionále, rovná práva své českoslovanské národnosti zahájených, stále více a více cenila si svého národně kmenového původu a vystírala jej s důrazem, stupňovaným proti ni- velačním snahám vídeňského vedení — její provolání k užším volbám vyznělo v ně- kolika nejhlavnějších kusech z všečeského programu národního, takže z německého tisku pražského vyskytla s otázka, kterak srovnají čeští sociální demo- kraté toto své vyznání s germanofilskými zásadami společného sociálně-demokratického klubu v budoucí říšské radě. Sociální de- mokraté v Praze drželi slovo, zdrželi se na

Novém městě volení, zklamali tak naděje německého kasina, jež mohly míti smyslu jenom za přispění sociálních demokratůa takovým způsobem skvělá česká většina v druhém volebním okresu vysvitla tím re- liefněji nad troskami sesutého Jerusaléma poříčského. Nepřeceňujeme tato hnutí v lůně české sociální demokracie, ale neočekáváme prozatím od vývoje věcí nic více než ze věc národa v novém parla- mentě nesetká se se zjevným a urputným nepřátelstvím soc. dem. zástupců českého původu, volených českými zástupy, jichž po- četnost nelze popříti Neboť národnostní jazykov otázka nezmizí z parlamentu ví- deňského, jak těšily se vládní kruhy vídeňské pod záminkou potření česko-něme ckého sporu s jásotem vítajíce ve známých projevech výsledek hlavních voleb v národě českém. Za to ručí řada mužů v pravdě českých, národně prodchnutých, po celý svůj věk politicky a parlamentně školených kteréž lid český včerejším man- dátem svým do Vídně vysílá, k pokračování v práci pro konečný zdar če ských snah, tam, kde práce ta ustala roz- chodem privilegovaného parlamentu. Ti, jež národní strana svobodomyslná dostavuje do společné družiny národní representace české zajisté nenáleží k nejhorším mezi nimi toť jistě nejmírnější projev zadostučinění nad tím, že mezi zvolenými spatřujeme nejlepšt své zástupce a že právem o nich můžeme říci, že budou ozdobou i příštímu parlamentu. česká delegace říšská nebyla bez nich před- stavitelnou. Se vztýčeným čelem může ná rodní strana svobodomyslná hleděti vstříc věcím na stávajícím

Výsledek včerejších užších voleb do říšské rady.

(Číslice v závoree znamenají počet hlasů, oae vzdaných při hlavní volbě dotyčnému kandidátu číslice další počet hlasů, odevzdaných při dnešn volběl u žs í.) Království české. Ve volebních skupinách městských 1. Praha. Staré město. Užší volba mezi drem. B axo u (t. zv. ml str.) a drem. Hou serem (soc. dem.). (P minulé volhě obdržel dr. Baxa 1703 hlasů dr. Houser 1514 bl.) Hlasů odevzdáno 5931 a zvolen d Karel Baxa 3424 hlasy; dr. Houser obdržel 2506 hlasů. 2. Praha. Dolní Nové město- Užší volba mezi Lad. Čochem (svob. st. a Richtrem (sčít kand. něm.). (Při minule volbě obdržel L. Čech 705 hl., Richter 886 hl. Oprávněných voličů 5191, k volb3 dosta- vilo se 3250; platných hlasů odevzdáno 3231 Zvolen byl svobodomyslný kandidát L. J. Čech 2148 hlasy. Alexandr Richte obdržel 1083 hlasů; 19 hlasů neplatných. 4. Praba. Nové město a Vyšehrad. Uzší volba mezi drem. Černohorský (svob. str.) a Jelinkem (soc. dem.) Celkový výsledek jest tento: Obdržel dr. Karel Černohorský (1888) 2903, Jelinek (1375) 1739 hlasů Jest tedy zvolen kandidát ná strany svobodomyslné dr. Černo- horský, jenž obdržel o 1164 hl více. 5. Praha. Malá strana a Hradčany- Užší volba mezi inžen. J. K aft a nen (svob str.) a Süssem (soc. dem.). (Při minule volbě obdržel dr. inž. Kaftan 1554 hl., Sus 824 hl.). Zvolen byl dr. inž. Kaftan 2591 hlasy, Süss obdržel 980 hlasů.

8. Smíchov. Úžší volba mezi inž. Jos. Neumane (svob. str.) a Klofáčem (nár. soc.). (P první volbě obdržel Neumann 1376 hl., Klofač 1425 hlasů.) Ze 6003 oprávněných voličů odevzd l hlasovací lístky 4009. Zvolen byl Joset Neumann 2012 hlasy; V. Klofáč obdrže 1986 hlasů, neplatných lístků bylo 11.. 10. Král. Vinohrady, 1. díl. Užší volba mezi min. drem. J. F ort en (svob. atr.) a Klofáčem (nár. soc.). (Pr první volbě obdržel dr. Fořt 1669 hl., Klofa 1265 hlasů.) Z 5309 oprávněných voličů odevzdalo hl sovací lístky 3553, z těch bylo platných 3540 Zvolen byl ministr dr. Josef Foř 2141 hlany, Klofač obdržel 1399 hlasů. 1l. Král. Vinohrady, II. díl. Užši volba mezi drem. Herol dem (svob strana) a Slámou (t. zv. ml. str.). Celkový výsledek jest tento: Dr. Josef Herold (1992) 2602, Sláma (1424) 1883 hlasů. Jest tedy zvolen kandidát nár- strany svobodomyslné dr. Herold, jenž obdržel o 719 hiasů více 13. Žižkov, HI. díl. Užší volba mezi Buřivalem (nár. soe. a Brůhou (soc. dem.). (Při minulé volbe obdržel Brůha 1857 hl., Buřival 1682 hlasů. Ze 6394 oprávněných voličů odevzdal hlasovací listky 4944, z těch bylo platných 4938 Zvolen byl Buříval 2907 hlasy ; Bráh obdržel 2031 hlasů. 16. Karlín. Užsi volba mezi prot. drem. Fiedle r e (svob.) a Šafrankem (soc. dem.) Celkový výsledek jest tento: Ze 4123 oprávněných voličů odevzdalo hlasovací lístky 3240. Obdrželi: prof. dr. Fiedler (1181) 1913. Šafránek 7992) 1311 hlasů. Neplatných listk 16. Jest tedy zvolen kandidát národni strany svobodomyslné prof. A. Fledle jenž obdržel o 602 hlasy více.

20. Louny: Užší volba mezi Fr. Kra to chvílem (svob. str.) a Mičkou (soc dem.). Velvary. Zvl. telegr. »N. L.« Kratochiví (203, 271, Mička (158, 145. 1 hlas neplst Nové Strašect. Zvl. telegr. »N. L.« Fr. Rratochvi (186) 379. Mlička (194) 169. Libnžin. Zvl. telegr. »N. L. « Odevzdáno 888 b Fr. Kratochvíl (171) 227, Mička (639) 660. N platný 1 hlas, Roudnice. Zvl. tel. »Nár Listů«. Krato chvíl (621) 1013. Mička (554) 574. Neplatné 4 Blasy. Libechovice. Zvl. tigrm. »N. L.«. Fr. Krato chvíl (282) 143. Mička (133) 113. Mělník. Zvl. tígrm. »N. L.«. Odevzdáno 829 hl Fr. Kratochvíl (355) 614. Mička (178) 211. Slané. Zvl. tel. Kratochvíl (557) 713, Mičk [515],. 568. Kralopy. Zvl. tel. Frant. Kratochvil (41 4] 500. Mička (—-] 497 Zvolen kandidát národní strany svobodomyslné František Kratochvíl 5234 hlasy proti 3802 hlasům, jež ob- držel soc. dem. M i č ka. 21. Mladá Boleslav: Užší volba mezí prot drem. Čelakovským (svob. str.) Zdráhalem (nár. soc.)

Zelezný Brod. Zvl. tlgrm. „N. L.«. Čelakov ský (220) 241, Zdráha! (287) 295. Z Bakova. Zvl. tel. »Nár. Listů«. Prol. dr. Če- lakovský 97, prof. Zdráhal 37 Kosmonosy. Zvl. tlgrm. »N. L.«. Prof. dr. Če- lakovský (52) 200, prof. Ždrába! (231) 256. Turnov. Žvl. tigrm. »N. L «. Dostavilo se 1189 voličů. Prof. Čelakovský 808, prof. Zdráhal 369. Dobrovice Zvl. tel. »Nár. Lislů«. Prof. dr. Če- lakovský (197) 266, prof. Zdráhal (287) 283. Semily. Zvl. tel. »Nár. Listů«. Prof. Čelakov ský 348, prof. Zdráhal 143. Mnichovo Hradiště. Zvl. telegr. »N. L. « Prof. dr. Čelakovský (333) 481, prof. Zdráhal (120) 153. Lysá n Labem. Zvl. telegr. »N. L.« Prof. dr. Čelakovský (116) 341, prof. Zdráhal (381) 343. Mšeno. Zvl. telegr. »N. L.« Prof. dr. Čelakov- ský 268, prof. Zdráhal 164. Nové Benátky. Zvl. telegr. »N. L. « Prof. dr, Čelakovský 2.43, prof. Zdráhal 154. Bělá Zvl. telegr. »N. l..« Prof. dr. Čelakov- ský 402, prof. Zdráhal 129, Mladá Boleslav. Zvl. tel. »Nár. Lístů«. Prof. dr. Čelakovský (664) 1296, prof. Zdráhal (821) 919. Zvolen kandidát národní strany svobodomyslné prof. dr. Čelakovský 4984 hlasy proti nár. soc. prof. Zdráha- lo v i, který obdržel 3784 bl. 23. Dvůr Králové: Uzší volba mezi drem. Hajnem (t. zv. ml. str.) a Havleno (soc. dem.). Dvůr Králové. Zvl. telegr. »N. L.« Dr. IIaj (799) 1224 Havlena (730) 938. Josefov. Zvl. telegr. »N. L.« Dr. Iajn (200 286, Havlena (72) 83 Neplatné tři hlasy Jaroměř. Zvi. telegr. »N. L.« Dr. Hajn (320 654. Havlena (507) 541. Josefov. Zvl. tel. Nár. Listů. Dr. Hajn (—) 266 Havlena (—) 83. Tři hlasy prázdně. Náchod. Zvl. tlgrm. »N. L «. Odevzdáno 1871 hlas, dr. A. Haju 1130, Havlena 641 Hronov. Zvl. tel. »Nár. Listů«. Dr. Hajn (—) 355, Havlena (—) 360.

Police. Zvl. tel. SNár. Listů«. Dr. Hajn (— 415. Havlena (—) 155. Červoný Kostelec. (Zvl. telegr.) Dr. H a jn (—) 590, Haviena (— ), 146. Odevzdáno 8512 hlasů. Zvolen dr. Hajn 5342 hlasy proti soc. demo- kratu Havlenovi, jenž obdržel 3170 hlasd. 24. Hradec Králové: Užší volba mezi prof. drem. Drtinou (real.) a Hiam p l em (soc. dem.) Tebechovice. Zvl. tel. »Nár. Listů«. Drtina (9r 230, Hampl (46) 372. Hradec Králové. Zvl. tel. »Nár. Listů«. Prof. d Drlina (—) 760, Hampl (—) 262. Neplatných 8 hlasů. Nové Město n. MI. Zvl. tel. »Nár. Listů«. Ode- vzdáno 580 hlasů. Prof. dr. Drtina (71) 451, Hampl (94) 123. Neplatných 5. Opočno. Zvl. ligrm. »N. L.«. Dostavilo se 370 v l Prof. dr. Drtina (—)186, Hampl (—) 182, prázdne 2. Dobruška Zvl. tel. »Nár. Listů«. Prof. dr. Drtina (113), 230, Hampl (187) 214. Nechanice. Zvl. tel. »Nár. Listů«. Prof. dr. Drtina (99) 221. Hampl (58) 101. Kostelec n. Orlicí. Zvl. tel. Prof. dr. Drtina [ —) 383, Hampl (—] 505. Nevolilo 175 osob. Vamberk. Zvl. tel. Odevzdáno 607 hlasů. Proí. Drtina [75] 249. Hampl (322] 356. 2 neplatné. Česká Skalice. Zvl. tel. Prof. dr. Drůina (—] 314, Hampl (——] 301. Rychnov. Zvl. tel. Prot. dr. Drtina (310) 530, Hampi [234] 295. Zvolen kandidát strany real- stické prof. dr. Drtina 4048 hl. proti soc. dem. Hamplovi, jenž obdrzel 3538 bl. 25. Pardubice: Užší volba mezi prot. Hrázským (svob. str.) a Rauten- kranzem (soc. dem.) Chlumoc. Zvl. tel. »Nár. Listů«. Inženýr proř. Hrázslý 87) 452, Rautenkranz (263) 281. Dva lístky prázdné.

FEUILLETON.

Literatura. Alois Škampa. O nepatrné účastí českého obecenstva na osudech české poesie podává každodenní zkuše- nost důkazů nejhojnějších. Vyjde nová kniha veršů — kdo si jich povšimne? Vyjde, regi- vruje se tu i tam v časopisech a jest již velký tizrak, strhá-li ji známý »přátelský« tisk, neb kavárenský klep a zapadne opět tiše jak vyšla v propast nepaměti, o kleré zpíval kdysi Čela- bovský. Umře básník, truchli jen nejbližší přá- telé, noviny v chvatu a shonu zaznamenají ně- kolik na rychlo sehnaných dat z nějaké anth- kgie, pár známých doprovodí zesnulého na pouti poslední — a nad jeho jménem a jeho dllem se zavře ta druhá propast, o které stále si myslíme, že přece bývá spravedlivější a ž čislo nahradí aspoň po letech mrtvému, co ne- dala a odpírala živému.

Známe již ty tiché, zamlklé pohrby básni- cké. Prodělali jsme jich již hezkou řádku O sv. Janě letošním přibyl k nim Škampův. Me bodně odlišnou notu od těch druhých. Sn k tomu přispěla okolnost, že byl svátek toh dne, trochu zasněná nálada májového lehce roz- pršeného dne a konečně, že obcovalo mu velmi nnoho osobních přátel a ctitelů básníkových. A ta zamlklost a to ticho působily tak podivně a přece konejšivě a vyvrcholeny byly na konci tim, že po doznění modliteb nikdo nemluvil, ž tádné slovo všední fráse nepotřisnilo ten čerstvý hrob, že se zástup rozešel v jakémsi posvátném srnutí pod tihou skutečně hlubokého dojmu. Opravdu tichý, důstojný básníka pohřeh. A nemůže býti nad věčnou propastí již se vzná- Lející a v ní se zvolna tratící rakví lepších květů a laurů, nežli dokola zástup těch mi- lích známých tváři! Mnozí kolegové a přá- telé kráčeli s ním životem, jiní znali jej asp z jeho knížek, ale z těch co sem dnes přišli, jsslě nikdo nehodí více po něm kamenem. Zdálo se mi, že přítel Škampa byl pohřben v aureol jakěhosi tichého souzvuku, který ani žal a pláč nejbližších mu duší nerušil, že byl pohfben tak jsk žil, jak pěl, prostě a tklivě, co nejmén velkomčstsky, vle jako docela v rodině svých

to dodávalo tomuto úkonu zvláštní měkkou tklivou nolu. Zprvu trochu zaráželo, že nikdo ani z obec spisovatelskou, která byla četně zastoupenu, ani za Máj, k němuž většina účastníků pohřbu pztřila, nepromluvil nad rakví několik slov. Ale čím dále, tím více jsme se smiřovali s tímt faktem. Víme jak zpravidla takové nekrology do- padají. Jest málo dobrých řečníků vůbec, zvlášt v momentech opravdového bolestného vzrušení. A opakovati několik dat životopisných, několik údajů literárních, třeba i pochváliti dílo nebožtí- kovo — co to všecko proti té řeči, již mluvl smrt a veliké ticho hrobů do kola koleml Tak byl tiše a smutně a přece poeticky po chován, svěřen lůnu přírody básník její, Alois Škampa. Tiše jak šel sám životem. Milován. jak byl opravdu milován pro svou něžnou mysl, pro svou dobrou, ušlechtilou povahu, pro své nadšení, které v něm hořelo a plálo velmi často mocným plamenem a doutnalo vždycky i pod popelem všednosti a každodenní klopoty i pod stíny dloubě choroby. O tomto žáru mluvilo jeho kouzelné oko, jeho zpola dětinný, zpol zamýslený pohled. Škampa nebyl z básníků prodělávajících veliké a vzrušné převraty duševní. Byl holov a vybraněný již od svě první a nejvíce je- charakterisující knihy: »Malby a písně«. Za stal již skoro takovým, přidal místy trochu ero- tiky nejdříve z mladých let, těkavé, albumové. později zhuštěné a teplé pro bytost jemu nejdražs a trochu lyriky intimni, rodinné a společenské.

Ale hlavní jeho základní akord zůstal týž, přl- roda jásala i snila, skvěla se ve všech barvách. i truchlila zamlžená v jeho verších, vysoustru- hovaných vždy s čistou fakturou, s noblessou pravého, přesvědčeného parnassisty. Řekl jsem příroda a dodávám hned ta naše, ta česká při- roda, jak zachycujeme ji v letmých obrázcích našeho venkova. Zamyslete se jen nad takovou něžnou a krátkou skladbičkou jako jest na př jeho »Krajina« (68 str. »Maleb a písní«). C tu plastické, syté malby v osmnácti verších lehké a zpěvné struktury ! V takových pasteleeh byl Škampa dokonalý mistr, pravý malíř minia- tury a zátiší. Někdy ve své opravdu dětinné naivnosti a hovornosti se trochu rozpovídal. sloky se mu hrnuly takřka samy, ale nemohli jste zazliti jeho dobrácké výmluvnosti, zpěvnos a lehkost byla vždy s ním. Přes to naleznete ve všech jeho sbírkách slušnou šňůrku velkýeh perel a drobných perliček, že by jistě se vy- platilo sestavíti takovou ucelenou zlatou knihu Škampovu. Její cena byla by trvalá. Řekl jsem, že jest Škampa především b níkem přírody. Celkem, ale zvlášť básníkem stromů a květin. O něm lze říci okřídlené slovo, že stál před květinou jako před zázrakem.a jak velké a staré stromy miloval ! S jakou za- nícenosti konal své poutě do jarní přírody ! Kdo byl s ním blíž znám, věděl, že jaro opravdu jest zde, viděl to dle krásných, mistrně váza- ných kytic, které z takových výletů domů svým přátelům nosíval. A nebylo-li ještě květc nádherně rozvitých, jeho dovedná ruka uvila z metlic a lučních trav kytice krásné a po- etické. Čistá, jemná a měkká duše, měkká jak to šero jarního večera v den Tvého pohřbu Jar. Vrchlický.

Spi blaze l Nase novinky. * Bohemica v Lipsku Napsal dr. J. V Š i m ák V Praze, nákladem Akademie, 1507. Str. 117. (= Bi- storický archiv, č. 29). Známé osady národa našeho ve stol. XVII. XVIII. rozprášily také literární památky naše do všech koutů střední Evropy. Každý rok skoro z ně- jaké knihovny objevují se zapadlí sirotkové čeští — a jest zajisté jen chvály hodno, když Akademie snatí se o úplný inventář bohemik domácích Velmi živé styky poutaly od XV. století Lipsko s Prahou. Universita lipská vznikla známou seceso Němců r. 1410 a za válek husitských leckterý Čech- katolik našel na ní vlídného přijetí u těch svých bývalých kolegů, proti nimž kdysi stál v jednom šiku s Husem a Jeronymem . . . Bohaté její poklady rukopisné nemají dosud (nehledíme li k rukopisům orientálním) katalogu; inventář Fellerův ze XVII. stol. arci naprosto nestačí. I v městské knihovně na- leznou se bohemika. Neunavný bistorik Turnova, dr. J. V. Šimák, uvázal se v nevděčnou práci se brati bohemika těchto dvou knihoven. Práce jeho zasluhuje jistě všeho uznání. Se vzácnou svědomitostí a zevrubností popsal na 100 rukopisů, buď mylně anebo aspoň z části právem z bohemika pokládaných, v příloze otiskl 11 listů nově nalezených z konce XVI. a poč XVII. stol., snažil se zjistiti autorství a připojil důkladný rejstřík. Kd po něm přijde do Lipska bádati, bude míti práci vždy značně ulehčenu a bude vždy zavázán díkem pilnému pracovníku. Arci, že by byla práce veškera vykonána, nemí ani Šimák sám. Jednak nemohl sám všech rukopisů příslušných prohlédnouti, jednak jeví se přece v cele

cizích. práci více erudice historika nežii interes literáta. Nech vytýkati, že některých rukopisů pominul: na př. v měst knih. rkp. č. CCXXIX., fol. 75—246 obsahuje také do mnělá proroctví »von Joh. Hussen, D. Philippen Theo phrasti« atd. Ale v popisu samém, zde nadmíru pracný a svědomitý je seznam listin a jejich publikaci, na- lezne filolog některé omyly: str. 25 m. de altrica- cione ma jistě býti »de altercacione«; míst »summus lux« (str. 29, jistě třeba čísti jinak; místo »collectiones« třeba čísti (tamže) »collacionese místo »de Repetissa« (str. 10) patrně známé jméno »de Rupe scissa« atd. Některých známých spisů p- pisovatel nepoznal: traktát o krvi Kristově »Cum olim in studio« nepochází od Čecha, jak míní Šimnák, nýbrž je to známé dílo Němce Mat. Doeringa (str. 30) traktát »Alma et venerabilis« jest nejslavnější díl Stanislava ze Znojma, vydané Loserthem (v Archiv fu österr. Geschichte sv. 75) [str. 29]: traktat »utrum Christus omnem sangninem« nemá (str. 30) »skladatelo neznámých«, nýbrž jest nejpověstnější tehdy dílo Hu- sovo. Ten traktát Husův vydal jsem 1903, užil jsem tak popisovaného Šimákem rukopisu lipského a jeho ně- které chyby opravil (»Šimáka omylem na př. »vigil bunt« místo »ingulabuní«, přidáno »utrum« a »sue atd. — vše sice správně podle rukopisu, ale mylně podle textu Husova) atd. Podobně o některých auto- řích máme hojně zpráv, jež zůstaly popisovateli ne- známy: o Bohuslavovi, doktorovi dekretů, obšírn zprávy má Hermen. Jireček 18.8 ve »Věstníku král. čes. Spol. nauk (i o spise, u Šimáka uvedeném str. 31) atd. Jsou to, jak praveno, rozdíly mezi inte- resem historika a filologa, jimž toto minus lze př- čísti. Ale tyto nepatrné nedostatky neubírají ceny dů- kladné a pracné monografii Šimákově, náleží mu jistě dík všech užívateld. V. Flajšhans.

Z oiziny-

* Tho Future ot Austria Hungary by Scotus Viator. Budoucností Rakousko-Uherska zabývají se o let četní zapadoevropští politikové. Připomínám pouze A. Chéradama. René Henryho, Loiseau (Rovno- váha na Adrii), Jiří Weila (Pangermanismus v Rakou- sku) a j. 1 bystrý publicista, přispivající do anglického „Spectatora“, jenž píše pod pseudonymem Scotu Viator, podjal se v přítomné studii úkolu, poodhalili závoj z budoucnosti našeho soustátí. Zaujímá stano- visko značně optimistické a namnoze činí práce jeho dojem blízkých styků s vídeňským zahraničným úřa- dem. Jest přesvědčen, že zájem o trvání a celistvos dunajské dvoudídně monarchie jest v Evropě větší než se obyčejně předpokládá, protože opak by se sta zřídlem nekonečných nebezpečí a zmatků, jež by sou- perícam mocnostem způsobily těžší zlo než pouhé „připálení prstů“. Má za to, že zejména Francii Anglii záleží na tom, aby Rakousko-Uhersko trvalo jakožto velmoc; ale tento zájem jest „ryze negativní“ a plyne z úvah o zachování evropské rovnováhy, jei by byla ohrožena i rozlukou obou sesterských států Rakouska a Uher V pěti kapitolách probírá spisovatel poměr R- kousko-Uherska k Německu, Rusku, Italii, k zemím balkánským a Rumusku a končí vztahy obou polovin

soustátí k sobě. Postavení Čech považuje za velmi důležité a složité a případný postup Německa zvráti by jeho vlastní — protestaniský ráz. O Rusku má za to, že jest stále ještě rozezleno pro mandát oku- pační, dokud však trpí vnitřními nesnázemi, buce Uhrům snadno pokračovati v posavadních sporech. Ale Rusko může ožíti rovněž tak náhle jako Francie po době revoluce A proto jest politika maďarská „skoro sílená“. Doporučuje rychlé usmíření národ- nosti pomocí rozsáhlé autonomie na základě kom- promisu s názory federačními. Ve srážku Italie s Ra- kouskem nevěří, jelikož v příčině Albanie se stala dchoda; Terst pak nemá pro Italii toho významu, jaký mu přikládá irredenta. Zejména Anglii záleží na upřímné dohodě mezi Rakousko-Uherskem a Italii Ve příčině Rumunska radí ke smíru mezi Ma- dary a Rumuny; neshody mezi Srby a Chorvaty oslabují význam snah Slovanů balkánských. Co se konečně týče poměru k Uhrám, stojí na stanovisku vídeňském a má za to, že by Uhry samo- státne neobstály hospodářsky Soustátí se má zabývati uspořádáním vnitřních otázek, má býti tedy povahy mírumilovné a opírati se politice dobrodružné na venek, ať vychází odkud- J. V. K—. koliv.

* V. J. Doubrava: »Mo týlové Č eche a spolu lepidopterologický kalendář všech macrolepi- dopter země české. Šešit 1. Nákladem vlastním. * Kompandium praktické fotogra- fie. Vydal »Český klub fotografů amatérů v Praze.« Napsali R. Spillar a J. Špriňar. Snadno pochopitelný tento návod pro fotografy začátečníky obsahuje ve- škerá pravidla i předpisy fotograf cké, které nulno znáti každému, kdo se chce fotografii přiučiti. Veškeré objednávky přijímá i vyřizuje jednatel klubu Jos Jarolim, inženýr pražských obecních ply náren, Žižkov (plynárna). Českáknihovna zábavy a poučení Vydává Ústřední spolek českých profesorů. Pořádá Fr. Bilý. »Výbor ze spisů Karia Havlíčka«. S násti- nem životopisným. Upravil Fr. Bílý. Sešit 1. Nákla- dem J. Olty v Praze. Al. Jiráska: Sebrané spisy. Seši 381.—387. Nákladem J. Otty v Praze. * Al. Mrázek: O nance vývojové (Theorii descendenění.) Sešit 1. Sbírka přednášek rozprav. Rediguje prof. dr. Fr. Drtina. * Dr. Jos. Fořt: »O pohnutkách, cestácha cílech politiky českého národa«. Osmá kapitola z Fořtova spisu »Ven z přítmí« nadepsaná: Positivní politika. Nákladem F. Šimáčka v Praze. * Jos. Müller: »Sloh v nových prou- dech vyučovacích«. Díl I. Nákladem zemského Ústř. spolku jednot učitelských v král. českém. V ko- misi knihk. Jos. Rašína v Praze. * Meinholds: Routen Führer. »Die S ä ch s. Böhm. S chwe ize. * Julius Myslík: »Antonín Pravoslav Veselý«. Životopis a literární pozůstalost spolu s výborem prací již otištěných. Nákladem Jans Zieglosera, tiskem J. B. Zápotočného.