1
article
Měly býti zamezeny každoroční vysilující
boje o české dítě, které vyplňovaly každý měsíc
září a vedly k znásilňování anebo aspoň ke
korrumpování českého lidu, vedly k libovůli
úřadního rozhodování, proti němuž buď nebylo
pomoci anebo byly stížnosti tak protahovány a
tak pozdě rozhodovány, že i vyřízení příznivé
nebylo nic platno, ježto školní rok uplynul!
A aby nebylo nepřetržitého boje, nepokojů
a stížností (jež i na sněmě zemském mnoho času
zabíraly), dali se i konservativní i střední velko-
statkáři moravští tehda při »paktu« moravském
ziskati pro zásadu zákona Perkova a jejich po-
mocí byl přijat. Poněvadž však všude není škol
obojího jazyka a zásada »každé dítě smí býti
přijato jen do školy, jejíhož jazyka vyučovacího
jest znalé« by prý se nedala provésti, vsunuto
do znění zákona nešťastné slovíčko »zpravidla«,
které nyní účel zákona zničilo.
Zákon vysvětlovati sluší nejen dle prostého
znění slovního, nýbrž dle ducha jeho, dle účelu
zákonodárcova. Ten bývá patrným z pramenů
zákona, z protokolů o poradách odborů sně-
movních atd. A to jest slabinou zákona Perkova,
že takých pramenů není, nebo aspoň nebyly
produkovány na posílení stanoviska českého
také správného. Je to charakteristické pro teh-
dejší práci sněmovní a jeví se v tom také kus
české důvěřivosti.
Perkův
2
article
Jest ovšem nápadno, že Němci moravšt
hned potom postavili se na stanovisko, které
celkem nyní zvítězilo a projevilo se prováděcím
nařízením vládním. Při loňském zápisu to také
tak praktikovali a úřady školní ať okresní at
zemský buď jim vyhovovaly, nebo se rozhodnutí
merítornímu vyhýbaly. Proto také výsledek loň-
ského zápisu, když už zásada zákona Perkova
měla platiti, přinesl nám zisk celkem nepatrný
jen v některých městech dobře organisovaných.
Těšili jsme se a byli jsme těšeni, že až sejde
se sněm dle moravského paktu s »českou« vět-
šinou, bude vláda nucena zásadu zákona a sta-
novisko české respektovati. Proto také spokojovali
jsme se s tím, že prováděcí nařízení nemohloa
nemohlo na svět, prý by za vlády německé do-
padlo pro nás špatně. A volby zemské vyko-
nány, převzali jsme — jak se chlubíme —
správu země do svých rukou a ejhle: po prv-
ním zasedání vláda už věděla, co má dělati.
Svolala sice důvěrníky německé i české,
jednáno a jednáno, zástupci naši ve Vídni už
poznali, že je zle, ale nieméně na venek nepro-
nikly zprávy určitější. Nevím, nebyla-li to zase
těžká chyba; mysli u nás byly sice zaujaty
horečkou voleb říšských, ale snad se dalo tehda
přec něco dělati. Nyní jsme postaveni před ho-
tovou událost: vláda vyhověla úplně Němcům.
Němec
Perkův
Vídeň
3
article
Ze znění dotyčných 88, jež byly v listě tomto
uveřejněny, jest na první pohled patrno, že
diktováno jest důvody politickými a nikoli di-
dakticko-paedagogickými. Na důsledky jeho pro
zápis dovolíme si příště poukázati blíže.
Ale už dnes — dlouho ještě před zápisem
— jde o důsledky politické. Jest tu fakt nepo-
píratelný, že tu bylo rozhodnuto dle přání men-
šiny německé, menšiny, jež dobývačně naše děti
lapá a odnárodňuje, aby zamezila přirozený
svůj úpadek; rozhodnuto proti duchu zákona,
proti většině na sněmě zemském. Kdo ví, jaký
význam má u nás na Moravě školství obecné,
kdy ročně se nám desetitisíce dětí odnárodňo-
valy a teď zas budou, pozná dosah této po-
rážky. Je především čestnou věcí po-
slanců českých na sněmu zem-
ském, aby z chování vlády vyvodili důsledky
Vždy nám nejvíce škodilo, že jsme si beztrestně
dali vyrvati vše, čeho jsme dlouhým bojem,
strádáním, odříkáním vydobyli. Odvolání naří-
zení jazykových má zde svůj pendant. Ale
také delegace naše na radě říšské nesmí Moravu
opustiti.
Není čas na rekriminace našich lidí, již si
»pakte přičítali za zásluhu. Ale národní kata-
stry s těmito prováděcími nařízeními v místech
Němci ovládaných, to jsou hrozné položky v bi-
lanci moravského paktu!
didakticko
Morava
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Hospodářská poroba Němců v Če-
chách«. Pod tímto záhlavím dělá dnešní » Prager
Tagblatt« reklamu brožuře volnovšeněmeckého
zems. poslance Ing. E. Peterse, vydané pod
týmž záhlavím jakožto »řada článků k docilen
jednotného německého odporu proti drancování
našeho národního jmění na dál nestrpitelnému«.
Zem. posl. Petrs tvrdí ve svém »spise«, že Češ
Němce v Čechách cestou zemského rozpočtu již
od nečítaných let drancují, a že »to« dělá z
posledních šest let na vlas obnos 40 milionů korun,
toto olupování německého lidu prý stoupá v posled-
ních šesti letech neméně než o šest milionů atd.
Pan Peters, který pracuje na základě německo-
nacionálních falsatorů statistických hodnot z ně-
meckých universit Wiesera a Rauchberga, je
ttotiž toho, z české strany již nesčetněkráte
věcně vyvráceného názoru, že jsou to Němci,
kteří Čechům v Čechách hradí zemský rozpočet
a v tom smyslu mluví o české loupeži na
Němcích prý páchané. Pan Peters domnivá se
totiž a dějiny by do jisté míry domněnku tuto
odůvodňovaly, že právo loupeže v této zemi
bylo ode vždy německým privilejem. Německým
osadníkům v Čechách připadly v úděl téměř
všechný přirozené pomůcky vývoje průmyslu,
všechno nerostní bohatství až po ty léčivé vody
i našli zde také nejdůležitější podmínky vývoje
toho, síly pracovní a odběratelstvo. Výsledky
hospodářského zužitkování těchto zásobáren
lidového jmění, kteréž jsou původním majetkem
původního národa v této zemi, prohlašují Němci
nyní nejen za výhradný německo-nacionální ma-
jetek, ale i za majetek, prostý poplatnosti
v celkový prospěch země, jejímuž českému
obyvatelstvu děkují Němci v Čechách svůj blahobyt.
To je ovšem velmi pohodlný názor národohospo-
dářský i budžetní a do jisté míry i zábavný.
Němec
Prager
Inga
E Peters
Peters
Čecho
Čechy
mecký univerzita Wieser
5
article
Kdyby vůbec něco mohlo smířiti český lid
se sociálně-demokratickým rozmachem v jeho
pracovních vrstvách, byla by to nejvýše a jistě
v první řadě tato vzpupnost německých vykoři-
sťovatelů, lichvářů, žijících a hýřících z národní
jistiny české, z českých pracovních sil a českých
konsumentů, a politicky směřujících k rozdělení
zemského rozpočtu podle národnosti. Ze stano-
viska národohospodářského byla by to fiskální
krádež, provedená zaměstnateli na zaměstna-
ných a to i v tom případě, kdyby Wieserové,
Rauchbergově a Petersové a všichní statističtí
německo-nacionální diletanti měli pravdu,
že Němci totiž hradí z poloviny zemskou spo-
třebu. Nebudeme se zabývati s návrhy pana inž.
Wieser
Rauchbergův
Peters
Němec
Ing
6
article
Peterse na zřízení zvláštního výboru něm. poslanců
k účelům »finančního rozdělení«, poněvadž s ná-
zorem, že nerozdělený zemský rozpočet jest
loupež na Němcích spáchaná, vůbec není možna
vážná řeč. Ale »Prager Tagblattu«, který je
posl. Petersem všecek nadšen, připomeneme jiný,
jemu bližší problém loupeže, který naprosto
není sporný. Kdypak přijdou konečně Němci,
posedli manil dělení, s návrhem na rozdělení
České spořitelny v Praze a jejího mnohamilio-
nového reservního fondu podle klíče českýeh
a německých poplatníků tohoto fondu, t. j. če-
ských a německých vkladatelů spořitelny ? Zem-
ská pokladna přijímá náležitý jí přirážkový po-
platek bez ohledu, je-li český a německý, a vy-
dává jej na zemské potřeby bez rozdílu, ať se
týkají Čechů anebo Němců. Ale Česká spoři-
telna, když naloupila téměř výhradně na če-
ském lidu svůj fond, darovala jej naprosto vý-
hradně německému živlu v Čechách v užívání
jako válečný poklad nacionálního boje. A to
je loupež vyložená a naprosto nepochybná.
— Ministr dr. B. Pacák dnes ráno odjel Franti-
škovou drahou z Prahy do Vídně. — Ministr dr.
Fořt odjel z Prahy do Senohrab.
— Promoce. Pan JUC. Josef Čermák ze Džbá-
nova u Vys. Mýta, právní praktikant při zemském
trestním soudě v Praze, byl dnes na české universitě
Karlo-Ferdinandově prohlášen doktorem veškerých
Peters
Němec
Prager
Čecho
Pacák
Fořt
JUC
Čermák
Praha
Čechy
Franti
Vídeň
Senohraby
Džbý
Mýto
Ferdinandov
Český spořitelna
český univerzita Karla
7
article
— Účty o příjmechi a vydáníchi obce Bubenče
ústavů obecních za r. 1906 jsou dle ustanovení
§ 72. ob. zř. vyloženy v městské radnici v úřadovně
č. III. v hodinách úřadních po dobu 14 dnů, t. j. o
1. až do 14. června t. r. k volnému nahlédnutí. Každý
občan může v této lhůtě proti nim své námitky a při-
pomenutí učiniti.
— Sbírky Národopisného musea českoslovan-
ského těšily se v poslední době pozornosti mimo
jiné i také účastníků 8. mezinárodního kongresu
zemědělského, zavítavších z Vídně do Prahy na jarní
výstavu hospodářskou. Ve čtvrtek 30. května navští-
vila část účastníků mezinárodního kongresu země-
dělského Národopisné museum, kde byli uvítánia
provedeni sbírkami pány prof. drem. A. Krausem,
místopředsedou Společnosti Národopisného musea
českoslovanského, a drem. V. Pechem. Návštěvní-
kům, mezi nimiž, byli mimo jiné pp. Le Conte
André de Robien, Guiseppe Franchi, Luigi Donini,
Conte A. Aequademi, Escole Calzolari a Ferd. prine
Lobkovic, památky starého lidového umění českého
a doklady svéráznosti českého národa, který do ne-
dávné své minulosti byl národem zemědělským, vel-
mi se líbily a budily netajený jejich obdiv.
— Stavba vodovodu v městě Slaném. Nouze
o vodu příměla městské zastupitelství ke značnému
rozšíření a rekonstrukci dosavadního vodovodu. Ve
schůzi městské rady, dne 21. t. m. konané, zadána
byla práce tato světoznámé české firmě První mo-
ravská továrna na vodovody a čerpadla Ant. Kunz
v Hranicích na Moravě v přesvědčení, že firma Kun-
zova práci jí svěřenou co nejvíce urychlí a město
z neblahé situace co nejdříve osvobod.
práv.
profesor
doktor
A Kraus
V Pech
Robien
Franchi
Luigi Donini
Conte
Lobkovic
Antonín
Kunz
Bubeneč
Vídeň
Praha
Hranice
Morava
národopisný muzeum
Ferd
Kun
Escol Calzolari
8
article
= Z pražskélo dobrovolného ovhrannéhio skid-
ru. Slavnostní valná hromada, na zejtřek svolaná,
odkládá se.
— Co je s otázkou zavedení pitné vody do Prahy?
Dovídáme se, že byly již vypracovány různé alterna-
tivy (na zavedení pitné vody z Káraného a užitkové
z Vltavy, na filtrování vltavské vody atd.) a že pro-
jekty byly předloženy k prozkoumání zástupcům
jednotlivých předměstí. Jakmile se všichni zástupcové
o projektech vysloví, dostane se celý elaborát k pro-
jednání do správní a dozorčí rady společné vodárny.
— Výlet na Karlův Týn pořádá v Jneděli dne
9. června zábavní výbor Řemeslnicko-živnostenské
besedy na Smíchově. Odjezd drahou ze Smíchova
v 7 hod. 20 min. do Lodenic, odtud mírným po-
chodem přes Svatý Jan pod Skalou na Karlův Týn.
Pro dámy a dítky odjezd ze Smíchova drahou v 10
hod. 30 min. dopol. přímo na Karlův Týn. Schůzka
obou proudů v restauraci u nádraží »u turisty« na
Karlově Týně.
— Stávka na Rokycansku. V Rokycanecha
Holoubkově zastavili práci všichni dělníci v žele-
zárnách firmy Max Hopfengärtner. Podnět ke stävce,
která rozšíří se snad i na ostatní závody zmíněné
firmy, zavdalo propuštění čtyř důvěrníků dělnictva
z práce.
Svatá Skala
Hopfengärtner
Praha
Vltava
Karlův Týn
Smíchov
Lodenice
Karlov Týn
Rokycansko
Rokycanech Holoubkov
řemeslnickýživnostenský beseda na Smíchov
9
article
— Sebevražda dynamitem. Příšerným způsobem
zakončil svůj život 43letý zednický polír Josef Weis-
ser v Jablonci. Vehnán v zoufalství rozervanými
svými poměry, vložil si včera ráno do úst dynami-
tový náboj a zapálil jej. Nešťastníku byla při výbuchu
hlava na kousky rozmetena.
— Osudná návštěva hřbitova. Úřadník nemocen-
ské pokladny v Mor. Ostravé p. Jan Kroček navštívil
ve čtvrtek k večeru se svým osmiletým synkem Mi-
roslavem hrob přítele na hřbitově v Mar. Horách a
upravoval jej. Jeho synáček hrál si mezitím u mra-
morového nahrobku pí. Marie Mrkvové, choti býva-
lého mariansko-horského starosty. Když se hoch
v nestřeženém okamžiku zavěsil rukama na pomník,
spadl s něho velký kříž s mramorovými okrasami a
zasáhnuv hocha, roztřištil mu pravý spánek. Hoch
byl hned mrtev.
— Dopis zoufalce. Kočí Václav Číhák z Hloubě:,
tína, který včera v Libni nebezpečně se postřelil,
zanechal dopis, adrescvaný „Mé Mařce“. V dopisu
sděluje Mařce, že původně chtěl ji také zastřelit, ale
litoval dvou jejích dítek. Proto střelil jen sebe.
— Kuchatka otrávená svítiplynem. Františka
Rückrová, 27letá kuchařka v domě č. 4 v Manesově
ulici na Král. Vinohradech, v noci na dnešek opustila
ložnici, kde spala se služkou a odebrala se do ku-
chyně. Zde otevřela kohoutek plynovodu, nechala
unikati plyn a ulehla na podlahu v očekávání, že
nikdy více nepovstane. Časně z rána probudila se
služka a nalezla kuchařku v úplném bezvědomí. Lé-
kaři pp. dr. Kotáb ze záchranné stanice a dr. Kroupa
po delším úsilí kuchařku vzkřísili a dopravili do
všeobecné nemocnice. Z jakých důvodů chtěla se
kuchařka připravit o život, zdráhala se udati.
Weis
Kroček
Mrkva
Číhák
Mařka
Rückrová
doktor
Kotáb
Kroupa
Jablonec
Morava
Mar
Libeň
Manesov ulice
na Královský
10
article
— Povýšený a ponížený. Do noční kavárny v č.
16—I. přišel číšník Josef Havránek ve stejnokroji
mysliveckého praporu a nápadně natahoval kri,
aby byly znatelné hvězdičky, jichž měl po dvou na
každé výložce límce. Někdo si však vzpomněl, že
Havránek byl prostým pěšákem, když nastupoval
vojenské cvičení a svěřil se s tímto poznatkem po-
licii. Za nedlouho nastoupila „šarže“ cestu do sepa-
race a po vyspání byla propuštěna. Samovolně po-
výšený opět se ponížil, neboť musil odstranit hvězdi-
čky s límce.
— Do nemocnice místo do separace. Pro potulku
byl včera zadržen 37letý topič Václav Kotek z Tur-
nova. Když policista odváděl zatčeného do bezpeč-
nostního oddělení, klesl Kotek na Karlově náměstí
a byl v bezvědomí dopraven do všeobecné ne-
mocnice.
— Teplota vody ve Vltavě dnes dopol. c+. 18° C. ,
vzduchu + 17° C. Zamračeno.
— Vystěhovalci. Dnes ráno jelo Prahou do Ame:
riky 11 osob z Libušina a 9 z Haliče.
— Vycházka klubu »Za starou Prahu« do arci-
biskupského paláce, určená na neděli 2. června, od-
kládá se za příčinou provedení nutných oprav v pa-
láci na dobu pozdější.
Havránek
Kotek
Karlov náměstí
Vltava
Praha
Libušin
Halič
biskupský palác
11
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrtí. Z Londýna, 1. června. (K. k.) Poli-
tik a spisovatel Karel Blind zemřel včera srdeční
mrtvicí ve svém domě v Hampsteadě.
= Celá rodina otrávena. Z Hamburku,
31. května. Po požití oběda onemocněla zde šesti-
členná rodina Lehmannova za příznaku prudké otravy
a musila býti dopravena do nemocnice. Šestiletý
hoch při dopravě zemřel a také 14letá dívka stane
se asi obětí otravy.
= Nehoda košického biskupa. Z Košice,
1. června. (K. k.) Vůz biskupa košického dra.
Fischera-Colbrie se převrhl, ježto koně se
před autotnobilem splašili. Biskup byl zraněn ve
tváři, jeho průvodce na hlavě. Vozka utrpěl zlome-
ninu lopatky.
= Bývalý zpěvák náboženským šílencem. Z Vídně,
1. června. Bývalý barytonista vídeňské dvorní opery
Josef Ritter, který dva roky již nalézá se na odpo-
činku, jejž trávil poblíže Salcpurku, dostal tam
záchvaty šílenství náboženského. Myslí, že jest arci-
biskupem salepurským a pokusil se včera vedrati se
do arcibiskupského paláce. Sdělují se o tom tyto po-
drobnosti: První známky choromyslnosti Rittra obje-
vily se předevčírem dopoledne za bohoslužby v arci-
biskupském chrámu. Ritter modlil se pobožně a když
opouštěl kostel, popadl kanovníka za krk a volal:
»Takových kněží musí být katolická církev zbavena!«
Včera ráno prohlásil, že musí mluviti s kardinálem,
Šel také do arcibiskupského paláce, ale nebyl vrátným
vpuštěn. Řekl mu, že jest bohem a žádal od mla-
dého kaplana, aby před ním poklekl a políbil mu
ruku. Byl potom detektivy dopraven do vozu, čemuž
se prudce bránil. Dvakráte pokusil se utéci, ale po-
Blind
Lehmannův
Nehoda
Fischer
Colbrie
Vozka
Ritter
Londýn
Hamburk
Košice
Vídeň