Periodikum ALTO Viewer

1 article

a příslušně opepřit! Známo, žes polévka bez koření nechutná už ani nemluvňatům —. Je proto pro ně jistou oasou v Sahaře, když už jsou odsouzeni ztrá- viti krásná jarní dopoledne a půl svého života v kri- minále, když zamilovaná historka, končící před sou- dem, má v sobě aspoň špetku nového, snad lépe ře- čeno, romantického. Ve zkažeriém století nynějším kdy se už ani dobře nemůže rozpoznati, je-li „Panna Orleánská“ dramatem romantickým nebo klassickým je romantismus vzácnou mastí. Případ včera před senátem přetřásaný byl tako- vou mastí natřen.

2 article

Hospodář Vlk z Č.... a přijal do svých služeh před nějakým časem čeledína Václava Vojtěchov- ského. Hezkého, statného mlladíka, který ještě ne- byl u odvodu a do práce byl jako kat. Žádný z hochů v okolí nedovedl tak bezpečně vésti koně, žádný ne- uměl tak rovně orat! A což teprve v neděli tancovat Ale jedna věc se na něm Gěvčatům nelíbila: ne- všímal si jich při muzice po způsobu jiných hochů a se žádnou nezapřádal důvěrnosti. Starší lidé jeho zdrželivost schvalovali, protože se domnívali, že tak činí jedině proto, že nemá odbytu vojančinu. Pravou příčinou však ta vojančina nebyla! Vojtěchovský ne- dbal jiných děvčat z toho důvodu, že zamilován byl až po uši do schovanky svého hospodáře Vlka, selské dcerky Marie P., která prodlévajíc s hezkým čele- dínem pod jednou střechou, otevřela mu nejen ko- moru svého srdce, nýbrž i onu, kde do té doby se sladkou nocí snů bývala sama. Hospodář Vlk, ani kdo jiný ve statku netušili, že ti dva, ve dne kolem sebe chodící beze slova, jako Barnabitky, za noci mají velmi mnoho co si říci. V měsíci březnu t. r. nastalo v lásce jejich ne- milé vyrušení. Hospodář Vlk buď něco zpozoroval nebo zaslechl mezi ostatní chasou a dal Vojtěchov- skému čtrnáctidenní výpověď. Dne 15. března opou- štěl čeledín dům, kde jako Oněgin prožil v tichém radování chvíle lásky jako blahý sen... ale chybil. že neopouštěl tento dům sám... Márinka P. šla totiž s ním, arci bez vědomí a požehnání svého pěstouna.

Václav Vojtěchov Vlk Oněgin Márinka Vojtěchov

3 article

Nastala po ní brzy sháňka, ale nikde nebyla k na- lezení! Toho se žádný nenadál, že šla ve šlépějích princezny Louisy a že utekla se svým Gironema příjemná zpráva tato došla až za několik dní přípisem Vojtěchovského, jenž p. Vlkovi oznamoval, že Má- rinku unesl, protože ji nesmírně miluje a že ví, že by pan Vlk nikdy nepřipustil takovou „messallianci“, aby ona, ze selského rodu, směla si vzíti čeledína. Aby ale tak zcela nebyl v nevědomosti ohledně místa pobytu obou milenců, psal hospodáři, že jsou v Ústí nad Labem, kde se hodlají naučiti německy, aby měli otevřený svět .. Hospodář Vlk, když si dopis přečetl, zakrouti nad tím Ústím hlavou, vzal lískovku a vydal se na cestu k rodičům Vojtěchovského. Ne snad výhradně proto, aby tam na čeledína žaloval, nýbrž proto, že pobytu v Ústí nevěřil. A skutečně schovanku svoji u rodičů čeledínových nalezl. Jakým způsobem jí napravil hlavu, není zcela jisto, ale lískovku nadarmo s sebou nevzal. Vojtěchov- ský s návratem své lásky pod střechu pěstounovu nebyl však srozuměn. Psal strašlivá lamenta o puk- lém, krvácejícím srdci, o poušti života, kterou se smutně povleče jako velbloud, a ještě jiné a jiné nesmysly zbásnil. Když mollová psaní nepomáhala, vzal to do dur: Jestli ihned se k němu nevrátí, že bude zle! Pistole že má dvě, na revolver že si už střádá a že ji musí dostat buď živou nebo mrtvou. Teď měl poručník Vlk těch hloupostí zrovna Host a učinil na Vojtěchovského trestní oznámení.

Louisa Vojtěchovský Vlk Ústí nad Labe Ústí Vojtěchov

4 article

Z nerozvážného kousku mladíkova pak sestavilo státní zastupitelství žalobu, ve které vinilo Vojtěchovského z únosu a veřejného násilí vyhrožováním. Mladík, dnes už z prvníhc návalu vášně vylé- čený, hájil se tím, že Márinka šla s ním dobrovolně Domníval se chudák, že zákon pod únosem míní do- slova výkon, jakým proslavil se Břetislav. Po svědeckých výpovědech Márinky i pana Vlka odsouzen byl k šestinedělnímu žaláři, uznán byv vinným zločínem únosu. Soudu předsedal rada z. s. Kleiner, žalobu zastupoval adj. p. Strouhal. v Praze zaujímá celé mezipatro »u Šturmů« na Uhel- ném trhu a jest každému ve všední dny od 8. hod. ranní nepřetržitě do 6. hod. večerní, ve svátky od 9. hod. ranní do 11. hod. dopol. bezplatně přístupna. Seznam vystavovatelů, tiskopisy o vystavování neb prodeji zboží, sdělení nákupních pramenů, cenníky slovenského nábytku z ohybaného dřeva, zejména židlí obyčejných, salonních, křesel kancelářských i houpacích lze obdržetí zdarma; na venek obratem pošty franko.

Vojtěchovský Márinka Břetislav Vlk Strouhal Šturm Uhel Praha

5 article

Dne 19. května 1907: Grundfertová Celestina, souknomnice, 69 roků, 1843—II. Harpmann Kamil, syn obchodníka, 8 měs., 987—II. Löwy Michal, sou- kromník, 59 roků, 1752—II. Rennerova Alice, dcera velkostatkáře, 7 ned., 180—II. Alda Josef, býv. pecnář, 81 rok, 309—III. — U Milosrdných bratří: Podlaha Matěj, kočí, 26 roků. — U Milosrdných sester: Obermayer Václav, krejčí, 45 roků. — V jo- sefovské nemocnici: Héra Tomáš, dělník, 67 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Adámek Alois, kamennický pomocník, 36 roků. Baron Beno, mechanik, 28 roků. Bydlova Marie, služka, 28 roků. Hrubý Matěj, nádenník, 53 roky. Langesova Anna, pradlena, 48 roků. Čapkova Aloisie, tovární dělnice, 18 roků. Dne 20. května 1907: Jánský Čeněk, rytec, 38 noků, 837—I. Lustig Hynek, soukromník, 92 roky, 859—I. Kubelka Jaroslav, syn truhlářského pomoc- níka, 13 měs., 1068—I. Pták Josef, drožkář, 52 roky, 372—II. Hrnčíř Ladislav, písař, 26 roků, 422—II. Vol- kánová Marie, vdova po pošt sluhovi, 70 r., 1941—II. Jonášová Kateřina, manželka pošt. podúřadníka, 49 r., 239—III. Rust Jan, býv. kovářský pomocník, 59 roků, 492—III. Scheitler Antonín, syn továrního mistra, 3 měs., 441—VIII. Sura Václav, syn dělnice, 17 ned., 792—VIII.— U Alžbětinek: Čutová Barbora, man- želka obuvníka, 56 roků. — U Milosrdných bratří: Černoch Antonín, dělník, 23 roky. — U Mi- losrdných sester: Kaurová Barbora, manzelka zedníka, 67 roků. — Ve všeobecné nemocni- ci: Maryška Jan, výměnkář, 72 roky. Šrytr Jakub, kanc. sluha, 52 roky. Zienertová Eleonora, žena hra- V úterý 28. května. Začátek o 1/48. hod. Paní Mařenka Zieglerová j. h. 10361 Novínka: Vagabundi. Velká výpravná opereta o 3 jedn. Text napsal L Krenn a K. Lindau. Přel. Pavel Nebeský. Hudbu složil K. M. Ziehrer. Režisér Joseř Ku bík.

Kamil Löw Rennerův Alica Alda Josef Baron Matěj Langesův Anna Čapkův Aloisie I Lustig I Kubelka Jaroslav I Pták Hrnčíř Ladislav Marie Jonášová Kateřina Antonín Václav Šrytr Jakub Zieglerová L Krenn Pavel Nebeský M Ziehrer Sura Grundfertová Celestin Rust Jan U Alžbětinka Zienertová Eleonora Podlaha Matěj Obermayer Václav Héra Tomáš Adámek Alois Bydlův Marie Jánská Čeněk Čutová Barbora Černoch Antonín Kaurová Barbora Maryška Jan

15 article

Ideální manžel. Komedie o čtyřech dějstvích. Anglicky napsal Oskar Wilde. Přeložil V. A. Jung. Režisér Karel Mušek. OSOBY: Lord Caversham, Karel Želenský. Lord Goring, jeho syn, Ed. Vojan. Sir Robert Chiltern, člen dolní sněmovny, Jan Vávra. Vicomte de Nanjac, Rud. Deyl. Pan Montfort, Emil Focht. Pan Bartford, Josef Karásek. Phipps, Karel Mušek. Mason, Flor. Steinsberg, James, lokaj, Kare! Váňa. Harold, lokaj, Václav Zintl. Lady Chilternova, choť Roberta Chil- terna, Hana Benoniová. Lady Markbyová, Ludmila Danzerová. Hraběnka Basildonová, Anna Červená. Paní Marchmontová, Leop. Dostalová. Slečna Mabel Chilternova, sestra sira Chilterna, Isa Grégrova. Paní Cheveleyová, Marie Laudová. Vévodkyně Maryborougb, Helena z Towarnických. Lady Bartfordová, Julie Vildová. — Hosté. Doba nynější. Místo děje Londýn. Po druhém dějství přestávka. Konec po 10. hod. Začátek o 7. hod,

Wild Jung Karel muška Caversham Želenský Goring Ed Vojan Chiltern Vávra Nanjac Deyl Montfort Focht Bartford Karásek Phipps Mason Steinsberg James Kare Váňa Harold Zintl Lada Chilternův Chil Benoniová Markbyová Danzerová Basildonová Červená Marchmontová Leop Dostalová Chilternův Grégrův Cheveleyová Laudová Maryborougb Helena Bartfordová Vildová Londýn dolní sněmovna Flore

21 article

V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. V úterý 28. května. Pořádá damský odbor Národní jednoty severo- české v Praze. Svatba při lucernách. Komická opera o jednom jednání. Hudba od Jaquesa Offenbacha. Dirigent E. Starý. Krásná Galathea. Mythologicko-komická opera o jednom jedn. Hudba od Fr. šl. Suppéa. Dirigent E. Starý. Začátek o 7. hod. V úterý 28. května. Pohostinská hra p. J. Procházky a pí. H. Suskové- Procházkovy. Othello, mouřenín benátský. Tragedie o 5 jedn. od W. Shakespeara. Přeložil J. Malý. Režísér J. Tíšnov. Zejtra při malých cenách: Kněžna Pepička.

Offenbach E Stará Galathea J Procházka H Susková Procházkův Othello W Shakespeare J Malá J Tíšnov Francie národní jednota severočeský v Praga

30 article

Nadarmo Iván s Mášou dávali jim znamení, nadarmo ukazovali na Kateřinu, zmítající se v be zvědomí, všichni drali se blíže a poptávali se na hocha. Právě takový houf didí jako přede dvěma dny obklopil zase chalupu Nudlovu, když zastavil před ní vůz, z něhož vynášeli Kateřinu. Dvacet rukou se natáhlo, aby pomohlo Ivánu a Máše doněst ubohou ženu do světnice. Posléze spojenými silami, z nichž polovina byla zbytečna a spíše ještě překážela, jelikož tak mnoho lidí nahrnulo se do síně, že stěží mohli se prodrati, Kateřinu donesli do světnice a uložili na postel. V téže chvíli kdosi na ulici vykřikl: »Panstvo jede !« Tento výkřik opakován hned četnými hlasy. »Panstvo jede! už jedou! už jedou!« volali všichni najednou a zástup valil se rychle ze síně na ulici. Ve světnici zůstali jen Iván, Máša a Kateřina, která nic neslyšela, nic necítila, nic nechápala a lomíc jenom rukama, vzlykala jako sílená . ..

Iván Máša Kateřina

31 article

Výkřiky »panstvo jede!«, ozývající se u Nudlovy chalupy, proletěly rychlosti blesku po celé Mariinské. »Panstvo jede! už jedou! už jedou!« vyvolávali rázem ve všech chalupách, na každém dvoře. V téže chvíli na obou stranách vesnice, na zahradách, oddělu- jících chalupy od kolen, stodol a špejcharů, objevily se ženy, děti i děvčata, jež utíkaly seč jim nohy stačily, předbíhajíce se, přeskakujíce záhony i maličké zevlující děti, ztrácejíce v spěchu šátky s hlav a zůstavujíce na cestě obuv. Všichni hnali se úprkem do úzkých uliček, vycházejících na silnici. Některý stařeček a stařenka, klidně pracující kdesi na dvorečku, vidouce, že všichni běži a křičí, zanechali práce a zamířili k chalupám, zvě- děvše, oč běží, oživli skorem tak jako mládež a spěchali prodrati se ke vratům. Tentýž zmatek, ne-li větší, panoval v těsném laby- rintě, kde žila čeleď. Mužíci a ženy jsou lidě panstvu dalecí; ať se objeví před nimi v jakémkoli oděvu — vše jedno, jim se proto nezazli. Čeleď — toť už zcela něco

Nudlův Mužík