V Praze, v sobotu dne 24. ledna.

K číslu 24

Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Cukerní předloha a program sně- movní pro příští týden. Z Vídně, 24. ledna. Ministerský před- seda dr. Körber měl včera večer poradu s ministrem zahraničních záležitostí hr. Go- luchowským. Ujišťuje se, že souvisela porada tato se skoncováním brusselské smlouvy v parlamentě. Bude naléháno všemi silami, aby příští týden byla vyřízena oběma sněmovnami. Ubezpečuje se však, že sjednány byly záruky, aby Rakousko poklá- dalo se účastníkem konvence brusselské iv tom případě, kdyby snad mimo nadání sně- movna poslanecká a sněmovna panská do 1. února nemohly podati své votum při- svědčivé. Cukerní výbor zasedati bude dnes večer, v pondělí ve dne a v úterý ve dne. Myslí se. že za těchto tří schůzí odbude tři zákony. sobě přikázané: brusselskou smlouvu, zákon daňový a zákon kontingentační, o kterémse dnes odbude první čtení.

Listy německé ujišťují, že obě skupiny, mimo Český klub se nalezající — národn socialisté a agrárníci — dali slib, že rokování o pilných návrzích, včera podaných, bude dnes krátké; že bude lze skončiti schůzi již o 3. hodině odpolední. Pro poslední týden lednový vydán byl te nto program Dnes odbude se první čtení zákonao cukerním kontingentu; v pondělí a v úterý není žádného pléna; ve středu zabývati se bude sně movna brannou předlohou — bude-li však třeba, tato se odloží a vezme se na přetřes zákon cukerní. Referentem o tomto bude nejspíše moravský německý lidovec dr. Chiari. Původně navržen byl poslanec Maštálka, vedle něho pak jako spolure- ferent dr. Urban. Proti oběma však byly námitky, že jsou interessováni pro určité skupiny cukrovarů. Dle našeho mínění možno tytéž výtky činiti i dru. Chi arimu; ve čtvrtek se budou projednávati zákony cukerní a budou-li hotovy, předloha branná; v pátek cukerní předlohy v pansk sněmovně; v sobotu dne 31. ledna budou cu- kerní zákony předloženy k sankci a nebude žádného plena. Bude-li nutno, konati se budou pro cukerní předlohy také schůze

Rozkol mezi německými stranami. Z Vídně, 24. ledna. Oba návrhy, kter byly včera podány jako pilné ke změně zá- kona z roku 1873 o jednacím řádu, způso bily mezi stranami levice zase rozkol, který je stupňován ještě neshodami, vyskytnuvším se mezi křesťanskými sociály na jedné, ně meckými lidovci a německými pokrokáři na straně druhé. Malá rozmíška, která byla mezi německými velkostatkáři a německými li- dovci, byla včera urovnána. Hněvy v kře sťansko-sociálním táboře proti jmenovaným oběma stranám jsou veliké. »Deutsche Zeitung« je obviňuje z intriky proti křesťanským sociálům proto, že návrhy na změnu jednacího řádu vyšly z této strany, němečtí lidovci a pokrokáři postavili se však proti nim. »Vaterland« zabývá se touto věc na čelném místě a přichází k závěru, že včerejškem podán byl důkaz, že naděje na uskutečnění návrhů dra. Fuchsa a Pattaie jsou nepatrné. Parlament prý opuštěn byl právě oněmi stranami, které jindy dovolávají se ústavy a ústavních zřízení. To musí býti veřejně pověděno. Němečtí lidovci a pokro- káři kromě toho odepřeli účastenství své na poradě stran, kterou svolává dr. Lueger o branné předloze. Tato porada se konat má s neděle. Jmenování Z Vídně, 24. ledna. Skutečný učite na zemské české reálce v Hodoníně Joseí Bezníček obdržel uprázdněné místo

Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplacení a inseráty přijímá administrace Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

učitele na prvním českém státním gymnasiu v Brně.

Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 23. ledna. (C.-B.) Císař jme- noval pro příští zákonné období opětně prince Ferdinanda Lobkowice předsedoua svob. pána Felixe z Aehrenthalu místo- předsedou zemědělské rady pro království české. Úřadní list uveřejnuje nařízení ministra spravedlnosti ze dne 17. ledna 1903, kterým se přidělují obce Vnače, Kienhaid a Jindřichova Ves k obvodu soudního okresu bastianperského. Předseda ministerstva schválil změnu stanov, usnesenou na valné hromadě akcio- nářů České báňské společnosti dřívějších dolů knížete Fürstenberka, konané ve Vídni dne 27. března 1900. Předseda ministerstva jmenoval jako správce ministerstva spravedlnosti notářského kandidáta dra. Jána Janatku notářem v Polné. Z Pešti, 23. ledna. (C.-B.) Liberál- ní strana konala dnes za velkého úča- stenství členů konferenci, v níž bylo roko- váno o vojenských předlohách. Referent Münnich doporučil obě předlohy k při- jetí, rovněž pak resoluce finančního výboru ve příčině dvouleté služby vojenské a ve příčině ustanovování důstojníků, do Uher příslušných. Žádal posléze, aby zprávy, před- ložené ministrem honvédů, byly vzaty na vědomí. Posl. Arpád S zentivany i formuloval pak přání, jež by zemi a národu sloužila k upokojení. Do první skupiny náležejí: Našemu státnímu právu odpovídající rozřešení otázky praporů a odznaků v naší armádě a ve spo- lečných institucích, dále upotřebení uherských důstojníků dle možnosti u uherských pluků, provedení nejvyššího nařízení z r 1868 ve příčině zpětného přeložení důstojníků, kteří jsou uherskými státními příslušníky do pluků

FEUILLETON. První známost s nevěstou. Od A. M. Pazuchina. Přel. Jos. Kojecký. Obchodník s dřívím Tichon Psoič Laduškin si usmyslil, že ožení svého jediného syna Ty grije Tichonoviče s dcerou železníka Podžabrina Předběžné domluvy o svatbě byly skončeny načež ženich s rodiči jel se podívat na nevěstu. Vzácní hosté byli přijati velmi radostně a po rozmluvě o ledačems, byli „staři“ pozváni do jí delny, ženich pak s nevěstou zůstali v saloně. Tygrij Tichonovič seděl u okna, opodál od nevěsty a pohlížel kolem na nevěstu, vzdychal pokašlával a usilovně třel si kolena oběma ruka- ma, na nichž měl navlečeny zelené rukavičky. Tvrdý stojatý límec a pevně zapnutý svrch- ník mu dávily krk, ambrová vůně omamovala mu hlavu. Snažil se něco říci a červenal se. Uplynulo deset minut. „U koho kupujete dříví?“ otázal se konečně ženich. „Myl? „Ano. „U Trávníka... My kupujeme březové. „To je velice výhřevné dříví. „„Ano. Rozhovor opět uvázl. „U nás je tetička z Kostromy, ta zahořela celá od březového dříví. „Tak... U nás je strýček, papínkův bratr a ten pije, tuze, pije. „Od dříví? „Nikoli, tak z fantasie . „My jsme stejně velicí spolu,“ pravil ženich.

„Nikoli, vy jste větší . .. „O půl pídě, více ne... Já se měřím pořád v našem dřevním skladě, tak od loňska jsem urostl o celou píd.“ „Říká se, že kdo se měří, hloupne od toho. „Všecko je možné... Od měření, to nevím zhloupne-li člověk, ale znám jednoho, který bi metrem syna po hlavě, a ten zhloupnul. „Po hlavě to nemusí, raději po zádech.“ „A vy, kolik měříte? „Nevím, neměřila jsem se ... Ale máme váhu ve skladišti, kde se železo přijímá a já se na ní vážila... Devadesát kilo vážím. „No, to ještě není tak mnoho, někdy to býná hroznější.“ Ženich si vzdychl a pohladil si zátylek. „A od vážení člověk nehloupne?“ tázals ženich. „Nevím, opravdu...“ odpověděla nevěsta také vzdychla. „Jmenujete se Olympiada? „Ano. A vy? „Tygrij, prosím. „Ach, tak strašné jméno!“ „Ne, nikoli... To tak z nezvyklosti. „A jak vás nazývají zdrobnělým jménem Mně možno říci Olympiaša, Lipečka a vám jak?“ „Graša se může... Tygrij, Tygraša, Graša. Moje jméno je v tom ohledu lepší vašeho.- „Jak pak to? „Ale proto ... Lipečka... v tom je cos zdřevnatělého... Břízka, jedlička, lipečka .. Ostatně k vůli nám, pro nás se ještě tak hodí protože obchodujeme s lesním materiálem . .. Che, Che, Chel Slečna se usmála

„A kdyby to mělo býti podle našeho ob- chodu,“ pravila, „měl by se můj muž jmenovati Pud nebo Cent!“ „Cha, cha, cha!... To je dobré!... Ostatně muž se nevybírá podle druhu obchodu, ale dle záliby ... Osud tu rozhoduje.“ Nastoupilo delší mlčení. Ženich obhlížel stěny a strop. Nevěsta si vzdychla. „Mne žení už druhý rok a pořád nie sluš- ného se nenamanuje,“ spustil opět ženich. „Mi- nulého podzimku už jsem se začal zamilovávat do nevěsty, ale její tatínek nás chtěl napálit a tak jsme se rozešli. „Jak napálit?“ tázala se nevěsta. „Ale tak, že místo lyonského aksamitu, chtěl tam vsouknout manšestru, maminka to vyčeni- chala... Co by maminka nevyšťourala! „Což by se její otec nestyděl dáti dceři man- šestrové šaty do výbavy?“ „On je otec, možno říci, špatný člověk; pa- třilo by mu, aby každý rok jednu dceru vdával — má jich devět kusů. Teď každé dceři vyhro- žuje: ,Nevdáš-li se letos, tedy s tebe ne hedvábí a samet, ale vlastní kůži stáhnu!“ Je to člověk asiatského karakteru, na způsob Afganců . .. „Bože, jaké to žádosti!. .. A stáhl?“ Z jídelny vyšli rodiče a zpytavým pohledem okoukávali mládež. „Jaká je?! tázal se šeptem syna Tichon Psoič. „Hoditelné zboží je to, tatínku.“ „Jaký je?“ taktéž šeptem tázali se druz rodičové nevěsty. „Ujde, ale jsem celá umačkaná od šněro- vačky, musím si jít odlehčit.

Hostitelé zvali hosty, aby šli okusit čaje