1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v ponděli 25. října 1909.
Praha
4
article
Naranni avečerní listy
předplácí se
V Praze v administraci:
na měslc. . . . . . 2 K —h
na čtvrt lota . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou;
na měslc. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkách
na měslo. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle. . . . . . s
na čtvrt ieta : . . . 9 K 60h
a dvoji zásilkou
něsl
na čtvrt leta: . . . k o,
Praha
5
article
ečerní
dání-
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4h
Vo fllálkách na venkově
ranní čislo . . . . .
vučerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplaceni a insorty přijímá
sdministrnce v Marianské ul., a.
Tam nachánejí se též
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Llstů-
Rukopisy se nevracejl.
národní Llstus
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Rakouský rozpočet a delicit.
Z Vídně, 25. října. V zejtřejší schůzi po-
slanecké sněmovny podá ministr financí dr. Bi-
liňski řádný rozpočet na rok 1910 a podá k ně-
mu obšírný výklad. Budget na rok příští vyka-
zuje schodek celých 42 mil. K. Ministn
vyloží, jakým způsobem hodlá hraditi tento ne-
obyčejně veliký deficit. Jest jisto, že se řádný
rozpočet do Nového roku neprojedná, pročež
bude nutno zase vymáhati od parlamentu roz
počet zatímní.
Ministr dr. Bráf.
Z Vídně, 25. října. Ministru orby dru.
Bráfovi polepšilo se do té míry, že mohl včera
lože opustiti. Chodí po heli a jest dobré mysl
jako obyčejně.
doktor
Bi
K Ministn
Bráf
Vídeň
8
article
Z Vídně, 25. října. (K. k.) Císař přijal do
poledne bulharského vojenského atlaché plukov
níka Pogadogova ve zvláštním slyšení.
Výstraha před illusemi.
Z Říma, 25. října. Známý politik Cantalup
varuje v »Matinu« před pozdějším sklamáním.
Vykládá, že roku 1914 vyprší smlouva troj-
spolková, že však jest pravdě nepodobné, že
do té doby Rusko finančně a vojensky bude
zase posilněno. Nehledě k tomu, nemá Rusko
žádné chuti rozdvojiti se a Německem, které
jest solidárním s Rakouskem. Cantalupí naopak
projevuje mínění, že v době nedaleké Rusko
smířl se opět s Rakouskem a že toto učiní po
té stránce vše, jakmile jenom mine rozladění na
Rusi, aby došlo k dohodě. Veřejné mínění Italie,
které doznalo právě morální satisfakce nebývalé,
nechať vyvaruje se všech nebezpečných illusí.
Cantalup
Vídeň
Řím
Rusko
Německo
Rakousko
Rus
Italia
9
article
Jubilejní sjezd spolku pro zřízení katolické universily
Ze Salopurku, 24 října. (K. k.) Spolek pro zři
zení katolické university v Solnohredech zahájil dnes
oslnvu svého 25letého trvání, která byla dopoledne
započata slavnostní pontifikální mší, již sloužil kardi-
nál kníže arcibiskup dr. Katschthaler za velké asi-
stence duchovních v metropolitním dómu. Slavnostní
kázání pronesl biskup dr. Napotnik z Mariboru. Odpo
ledne konala se ve velkém lázeňském sále za před
sednictví kardinála dra. Katschtnalera a za přitom-
nosti biskupů z Lince, Mariboru a Tridentu, četných
vysokých duchovních hodnostů a neobyčejně četného
obecenstva ze všech krubů obyvalelstva jubilejn
slavnostní schůze. Kardinál dr. Katschthaler uvitai
shromážděné proslovem, v němž vyslovil potěšen
nad dosaženými dosud úspěchy, vyzval k další hor
livé práci a oznámil breve došlé od Svatého Olce.
které bylo slovně čteno a vyslechnuto shromážděním
stoje. Papež vyslovuje v breve svoji radost a uznání
nad vykonanou dosud prací, připomíná nutnost zřl-
diti katolicvou universitu, doporučuje podporovati
akci a posílá kardinálovi jakož i celému shromáždění
apoštolské požehnání. Papeži, císaři a p. arcivévodovi
Františku Ferdinandovi byly zaslány holdovací tele-
gramy. Blahopřejné lelegramy poslali m. j. arcivé-
vodkyně Marie Valerie, kardinálové dr. Gruschaa
dr. Kopp, nuncius Granito di Belmonte, ministr ob-
chodu dr. Weiskirchner, starosta dr. Lueger ald. Jmění
spolku obnáší nyní 4,550.000 K.
doktor
Katschthaler
Napotnik
František Ferdinand
Valerius
Gruschaa
Kopp
Granito
Belmonte
Weiskirchner
Lueger
Salopurk
24 říjen
Solnohredy
Maribor
Trident
spolek pro zřízený katolický universit
spolek pro zřít zení katolický univerzita
10
article
Uherská krise.
11
article
Z Pešti, 25. října. (K. k.) Ministr obchodu
Košut je opětně churav. Má bolesti v nohou
následkem toho nemohl se dnes odebrati do mi-
nisterstva obchodu. Během dopoledne přijal
státního sekreláře v ministerstvu obchodu šl.
Szterenyia a několik členů strany neodvislosti.
Z Vídně, 25. října. »N. Wr. Tagblatte
uveřejňuje zprávu od uherského sedmašedesát-
nika, který zde meškal za poslední ministerské
konference, jež konala se na dvorním hradě.
Oznamuje, že Košut jako ministr obchoduza
své činnosti 3 a půlletě pracoval nejen veřejně.
nýbrž tajně pro hospodářskou rozluku Rakouska
a Uherska a že se cisař k těmto snahám choval
shovívavě. Podle soudu tohoto státníka přidalo
se k hr. Andrássymu na 100 poslaneů strany
Košut
Szterenyia
N Wr
Andrássy
Pešť
Vídeň
Rakousko
Uhersko
12
article
neodvislosti. Tento by si mohl opatřiti většinu
v říšském sněmě, aniž by podnikl volby nové
Slavnostní olevžení moderní kovárny v Bosně
Z Krešova (Bosna), 25. října. (K. k.) Dnes
byla zde za přítomnosti odborového přednosty
šl. Mikuly, duchovenstva, zástupců okresních
místních úřadů, jakož i obchodní a živnostenské
komory slavnostně otevřena moderními stroji
opatřená kovárna, kterou zemská vláda zřídila
za tim účelem, aby byl povznesen domácí ko
vářský průmysl. Vysvěcení vykonsl kvardián klá-
štera Frantiskánů v Kreševu. Slavnosti bylo pří-
tomno veliké množství lidu.
Bulharský král v Srbsku.
Z Bělehradu, 25. října. (K. k) Král Fer
dinand Bulharský přibyl dnes v 6 hodin ráno
zvláštním dvorním vlakem ze Sofije do Kru-
ševce a byl zde na nádraží uvítán v zastoupení
krále Petra korunním princem Alexandrem,
v jehož průvodu nalézali se ministr vnitra Sto-
janovič a universitní profesoři Zvijič, Uroševič
Košanin. Hned po příjezdu do Kruševce pokra-
čoval král automobilem v jízdě do Brusy.
V Brůse vsedne král na koně a pojede do hor
Kopavnických a Suvo-rudištských, kde budou
prohlédnuty krajiny, po stránce vědecké zají
mavé. Noc ztráví král Ferdinand na úpati hor
a ráno odebéře se s korunním princem Alexandrem
do Kruševce, starého města srbského, kde
budou prohlédnuty pamělihodnosti. Po večerní
hostině odjede král Ferdinand zvláštním dvorním
vlakem do Sofije.
Z Bělehradu, 25. října. (K. k.) Pobyt krále
Ferdinanda Bulharského v Srbsku vílá se jako
předzvěst jeho ofieiální návštěvy v Bělehradě
V politických kruzích se doufá, že kabinetu
Pašíčovu se podaří navázati s Bulharskem ony
srdečné styky, které trvaly až do upuštění o
srbsko-bulharské celní unie.
Mikul
Zvijič
Ferdinand
Bosna
Srbsko
Bělehrad
Fery
Kruševac
Suva
Bulharsko
Uroševič Košanin
13
article
K poměrům v anglickém válečném loďstvu.
Z Londýna, 25. října. (K. k.) Admirá
Charles Beresford uveřejňuje korespondenei
s ministerským předsedou Asquithem, v nížs
stěžuje, že admiralita zbavila dva kapitány místa
a dala jim polovic služného, ač ministerský
předseda ujistil, že nebude ničím dotčena kari-
era důstojníků vyslechnutých svědečně za ne-
dávných anket o poměrech v námořním vojsku.
K dotazu oznámil Asqnith Beresfordoví prohlá-
šení admirality, v němž se dovozuje, že oba
důstojníci byli dání do přikaznosti řádným slu-
žebním postupem. Beresford prohlašuje, že vy-
světlení admirality nevyhovuje poměrům a uvádl
ještě další příklady, kterými se po jeho soudu
dokazuje, jak velice se do admirality vžil system
zastrašování po případě favorisování.
Z ústavního života v Číně.
Z Pařiže, 23. října. (Pův. zpráva »N. L.-)
»Journa!« uveřejni! s nadpisem »Probuzení ná-
roda« článek o volbách generálních rad, které
se právě konaly v Číně. Zvolení jmenují opět
ze svého středu zástupce, kteří společně s úřad-
niky, jmenovanými již vladařem, budou tvořiti
senát. Nový volený sbor má za základ zároveň
census i hodnost, voličové totiž musí platiti
určitý obnos daně nebo míti jisté universitní
tituly.
K situaci ve Španělsku.
Z Madridu, 24 října. (K. k.) Zde i v Sa-
ragose a Bulbau uspořádány byly veřejné pro-
jevy proti politice odstouplého konservativního
kabinetu. Neudála se žádná přihoda.
Španělové v Marokku.
Z Madridu, 25. října. „Correspondenzia
oznamuje, že vláda ustanovi generálního setníka.
kterým dá vojenskou situaci v Marokku vyšetřiti.
List dodává, že není peněz ku pokračování ve
válce a že za nynějšího deštivého počasí dlužno
se připraviti na útok Kabylů.
Beresford
Asquith
Španěl
Kabyl
Londýn
Čína
Pařiže
Journo
Španělsko
Madrid
24 říjen
Maroko
14
article
Z Madridu, 25. října. Na bojišti Bouře pře-
staly. Vojsko zažilo veliká muka. Ustavičně do-
vážejí se do Melilly nemocní. Ve městě jsou ko-
stely a kasárna proměněny v nemocnice.
Marocká likvidační půjčka
Z Kolína n. R., 25. října. (K. k.) V ber-
línském telegram »Köln. Zlg. « se praví: S
zřetelem k neustálému průtahu v uskutečnění
marocké likvidační půjčky a za vyjednávání ve-
deného právě v Paříži mezi Francií a Marokkem
uložila německá vláda opětně císařským zá-
stupeům v Tangeru a Fezu, aby marocké vládě
a sultánovi nalehavě poradili, by nečinili obtize
likvidační půjčce, o níž mezi Německem
Francil jest úplná shoda. Vláda jedná také ve
smyslu přání čelných německých firem v Ma-
rokku, která v poslední době opětně bylají
tlumočena.
Brožura o procosu Ferrerově.
Z Madridu, 24. října. (K. k) Dnes vyšla
brožura o procesu Ferrerově, ohlášená dřivějším
kabinetem. Obsahuje mimo spisy o procesu
články vojenského trestního zákonníka a různé
záruky, které se poskytují osobám ve vyšetřo-
vaci vazbě se nalezajícím v řádném procesním
Köln
Ferrerův
Madrid
Kolín
Paříž
Francie
Maroko
Tanger
Německo
Ma
15
article
Zmařený afentát v lissabonském kostele.
Z Lissabonu, 24. října. (K. k.) V kostele
Corpo Santo, náležejícím irským dominikánům.
byla dnes nalezena puma, která však nevy
buchla, ježto kostelník v čas uřízl zapálen
hořák. V souvislosti s tím byly zatčeny dvě
osoby.
Alentát v kostele v Aubervilliersu.
Z Paříže, 24. října. (K. k.) Odpoledne
vyskočil v kostele v Aubervilliersu na lavie
jakýsi muž a vystřelil na věříci třikráte z revol-
veru. Nikdo nebyl raněn. Útočník, který mě
u sebe členskou legilimaci protimilitaristického
spolku na jméno Lane znějící, byl zatčen.
Francouzský tisk o změně ministerstva
ve Španělsku.
Z Paříže, 23. října. (Pův. zpráva »N. L.e)
Listy komentuji zprávu o demisi kabinetu Mau-
rova dle své politické barvy, všeobecně však se
uvádí, že po prudkých útocích ve sněmovně se
odstoupení ministerstva dalo očekávati.
V »Paris-Journal« plše Gérauit-Richard
»Pád Maurův je důkazem, že národové vykoná-
vají na sebe vzájemný vliv.«
»Petite République« píše: »Radujme se
s hlediska lidskosti nad pádem Maurovým.«
V »Eelsíru« praví Judet: »Ve vzduchu
bylo šílenství; je dobře, že rozum zvílězil.«
»Journal« podotýká: »Mezinárodní projevy
vzbuzené popravou Ferrerovou, utvořily takovou
situaci, že další vláda Maurova byla nemožna.«
»Figaro« klade důraz na to, že král Alfons
nejen přijal demisi Maurovu, nýbrž požádal Mo-
reta, aby sestavil nové ministerstvo. »Není to
tedy pouhá změna ministerstva, je to odsou-
Pierro Rocheverre-
řízení.
V Paris
Richard
Pád Maurův
Petit République
Maurová
Judet
Ferrerův
Maurův
Figaro
Alfons
Rocheverre
Aubervilliers
Paříž
Španělsko
Gérauit
Corpo Santa
16
article
zenl.«
Rusko-ilalská dohoda.
Z Paříže, 25. října. (Pův. tel. »N. Listů«.
Guglielmo Ferrero píše dnes v » Matinu«, že
pokládá dohodu mezi Italil a Ruskem za pro-
spěšnou pro svou zemi, ale skutečné dilemma
pro Italii není prý Rusko nebo Rakousko, nýbrž
Francie nebo Némecko.
Otázka nemohla být takto ještě položent
následkem různosti mínění vedoucích tříd, v nichž
lze nalézti frankofily i germanofily, ale nadšení
pro Rusko, projevené nyní italským národem,
jest významno pro budoucnost.
P. Rocheverre.
Ministr Pichon pozdravi cara.
Z Paříže, 25. řijna. (K. k.) Ministr zahra
ničních záležitostí Pichon pojede ve zvláštním
Guglielmo Ferrera
Matin
P Rocheverre
Pichon
Paříž
Rusko
Rakousko
Francie
Italia
17
article
vlaku cara Mikuláše z Modane do Chambery
vrátí se pak do Paříze.
Z Paříže, 24. října. (K k) Ministr zahra
ničních záležitostí Pichon odjel do Modane, kde
zejtra uvítá cara Mikuláše, vracejícíhos
z Italie.
Schůze ruského cara s králem
italským.
Z Racconigi, 24. října. (K. k.) Za slav
nostní hostiny povstal italský král a pro-
nesl tento přípitek: Rudostně pozdravuj
Vaše Veličenstvo jako hosta Italie i hosta svého,
neboť návštéva V. V. jest upevněním upřímného
přátelství a shodných cílů, které víží naše ro-
diny, naše vlády a naše země. Společnost zájmů
a city sympatií, k jichž oživení přispělo nadšení
a obětavost statečných ruských námořníků pi
našem nedávném velkém neštěstí, vždy více
sblížily Rusko a Ilalii. Ruský a italský národ
naozájem se poznaly a ocenily, naše pak styky
projevily to dílem, které podnikly s ostatními
mocnostmi k zachování míru. Chovám pevnou
naději, že budu moci spolupracovati s V. V.,
abychom svým národům zabezpečili toto dobro
diní. Děkují živě V. V. za návštěvu a vyslovuj
současně politování, že nevidím po Vašem boku
Vaši vznešenou choť, již přeji co nejvřeleji
uzdravení. Zdvihám číši na počest V. V., n
slávu Vaší vlády, za zdraví J. V. carevny Marie
Feodorovny a carevny Alexandry Feodorovny
oelé carské rodiny, jakož i na velikost a zdar
Ruska.
Hudba zahrála ruskou hymnu.
Mikuláš
Pichon
carevna
Marie Feodorovna
Alexandr Feodorovna
Modane
Chambery
Paříz
Mikuláš
Rusko
Italia
18
article
Car Mikuláš odpověděl tímto francouz
ským přípitkem: »Jsem upřímně dojat
srdečností, s jakou mne právě uvitalo Vaše Veli-
čenstvo. Přišed do Vaší krásné země, uskutečníl
jsem vřelou touhu své duše, kterou jsem již
dlouho choval. Lituji jedině, že zdravotní stav
carovny nepřipouštěl, aby mne doprovázelan
této cestě a poděkovala se mnou Vašemu Vel-
čenstvu za návštěvu, již Jste mi laskavě učini
v Petěrhofu a na níž velmi rád vzpomínám
Sympatické přijeti, jehož se mi dostává v Italii.
odpovídá úplně upřímnému přátelství a společ
nosti názorů i zájmů, které pojí naše rodiny.
naše vlády a naše země. Živá účasť, kterou
celé Rusko projevovalo na neštěsti, stihnuvším
v minulém roce Italii, a ohlas, jaký vyvolaly
lyto počity v Italii, jsou nejlepším znamením
sympatif, stále vzrůstajících mezi oběma národy.
Pevně důvěřuji, že se naše vlády účinně vyna
snaží podporovati tyto sympatie a že stálou
a důvěryplnou součinností přispějí nejen ke
sblížení mezi Italií a Ruskem, jak odpovídá
to vzájemným zájmům obou zemí, nýbrž také
ke všeobecnému dílu míru. Je mi zvlášť milo.
že mohu dnes ve svatební den Vašeho Veličen-
stva zde prodlévati a povznáším z celého srdce
svou číši na blaho Vašeho Veličenstva, na blaho
Jejího Veličenstva královny Heleny a královny
Markéty, jakož i celé královské rodiny a připi-
jím velikosti a zdaru krásné země, jejíhož po
hostinství v této chvíli požívám.
Mikuláš
Helena
Markéta
Petěrhof
Rusko
Italia
krásný země
19
article
Hudba zahrála italskou hymnu.
Přípitky byly vyslechnuty stoje.
Z Racconigi, 24. října. (K. k.) Po hostině
konali mocnáři krátký cercle. Pak odebralise
panovníci s princi, princoznami a ministry do
zámeckého sálu, kde za účinkování vynikajících
umělců a umělkyň, také Petra Masesgniho
uspořádán byl koncert. Po něm pozvali k sobě
panovníci umělce a umělkyně a vyslovili jim
lichotivé uznání za jich výkony.
Z Pařiže, 25. tíjna. (K. k.) Zvláštní zpra-
vodaj časopisu »Echo de Paris« v Racconig
sděluje svému listu, že při schůzce mocnáře
bylo jednáno také o otázce krétské. Lze mii
za to, že se podarilo Italii příznivě naladiti pro
řecké zájmy. Bylo prý také jednáno o projektu
dráhy dunajsko jaderské, jejiž provedení závisí
jenom od příznivých politiekých poměrů.
O čem se jednalo při schůzi v Racconigi.
Z Říma, 25. října. »Tribuna« oznamuje
z Racconigi, že car měl předevčírem
třlhodinnou poradu s králem ital-
ským, Tittoni pak s hr. Izvolským
dvouhodinnou. Konference konaly se na
tomto podkladé: Na italské straně trvá se na
tom, aby trojspolek byl zachován, který však
nevylučuje ujednání, neodporuj le
trojspolku. Na ruské straně žádá se, aby
uznalo se právo ruského cara, chrá-
niti slovanské zájmy na Východě.
Rusko chcetam opět obnoviti roz-
hodnou politiku, při které by se však
dosavadní stav zachoval.
Petro Masesgni
Tittoni
Pařiže
Řím
Rusko
echo jít Paris
20
article
Politický genius
Politický genius
realistického orgánu ujal se sám včera slova
proti „Národním Listům“.
„Národní Listy“ napsaly — opakuje po
nich úvodníkář „Času“— že vláda připravuje re-
žim na základě § 14., leč věc asi není ještě
jista; poslancům českým nastává rozhodující
zápas s vládou, při němž musejí zůstati pevni,
upuštění od zásady „beze sněmu žádná říšská
rada“ znamenalo poloviční porážku v protivlád-
ním boji českém, dlužno uvažovati o taktice, již
by nynější systém byl pravděpodobně nejjistěji
poražen.
To jsou věty z pěti úvodních článků „Ná-
rodních Listů“ a úvodníkář „Času“ hodil je
jedním rázem všecky společně do koše frází,
řka, že taková publicistika je pouze politikaře-
ním u džbánku a že čeští poslanci se vyhnou
takovému politickému primitivismu.
Současně s touto kritickou úvahou „Času“ vy-
šly dva význačné projevy dra. Kramáře a Udržala,
tedy dvou vůdčích mužů v politice „Českého
svazu“, jehož členy jsou též oba poslanci reali-
stičtí, profesoři dr. Drtina a dr. Masaryk.
Kramář
Udržal
doktor
Drtina
Masaryk
Český svaz
21
article
Pan dr. Kramář jistě není mužem, který
by přísahal na výklady „Národních Listů“. Přes
to napsal:
„Jen jedno si řekněme u nás v Čechách do-
cela upřímně! Je možno, aby se vrátili
s klidným svědomím čeští poslanei
do Čech, kdyby nechali říšskou
radu klidně pracovat a na smě mu
zase začala německá obstrukce
To už ať má kdo chce jaké strachy: tak slab
nejsme, abychom si musili dáti líbiti i tento
úžasný, ponižující triumí— dr zosti
a vyděračství německého kasina
v Praze. Tak domů češti poslane
nesmi!
A co se vlády týče, také by sotva i roz-
umní a opatrní lidé v Čechách pochopili, kdyby-
chom pánům Schreinerovi, Hochenburgerovi et
cons. dovolili, aby se se svých ministerských
křesel spokojeně dívali, jak parlament pilně pra-
cuje a jak Slovanská jednota plahočí se za mo-
rálními triumfy ostré oposice, a vláda jak (řeb
dvěma hlasy — ale přece vyhrává při hlasováni.
To přece dobře nejde po všem, co se za celá
léta, a vůbec od poštovních výnosů stalol
A tak je přirozeno, že je těžko dou-
fati na dělnost parlamentu, nebude-li
zaručena dělnost českého sněmu a ne-
o dej do-li nynější kabinet. Ostatně, kdo
chce se potěšiti zbytečnými nadějemi, ať se po-
Předseda klubu české strany agrární, posl.
Frant. Udržal — jistě také není mužem,
který by přísahal na výklady „Národních Listů“
Přes to napsal.
„. . . . Bar. Bienerth činy svého něme-
ckého ministra krajana vypověděl všem Slova
těší.“
doktor
Kramář
Schreiner
Hochenburger
František
Udržal
Bienerth
Čechy
Praha
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Bezděčná pomsta.
Jednou měl jsem se svým otcem jakési
nedorozumění a v jeho průběhu uznal jsem, že
bude nejlépe, když se schovám pod postel.
Jindy jsem pod postel nelézal a proto byl jsem
jist, že mne tam tatínek hledat nebude a že
takto bouře mine bez obvyklé srážky. A takse
i stalo. Otec hledal mne všude, ale nenašel
Když jsem tak pod posteli ležel a na každý
šramot s utajeným dechem naslouchal, vešei
otec do pokoje, posadil se vedle matky a —
jakoby ho všechna zlost byla přešla — začal
s ní vesele žertovat. Matka, která jinak vůče
otci příliš mnoho smělosti neměla, dodala si
odvahy a pravila po chvili-
»Vážím si tvých vychovatelských zásad,
ale soudím přece, že bys Tonika neměl tolik
mrskat. Je-li to však pro jeho budouenost ne-
zbytno, měli bychom mu také někdy udělati.
jak se říká, dobrý den. Neučiníme li tak, bude
miti ten nebohý hoch na svoje mládí jenom
špatné upominky. Karabáč a dlouhý troubel
tvojí dýmky utkvl v jeho paměti jako hlavní
znaky uplynulého dětství. Přemýšlela jsem o
tom pilně a dospěla jsem ku přesvědčení, že je
radno, natrousiti do kárné přísnosti také trochu
vlídné laskavosti. Na příklad myslím, že by mělo
dobrý účinek, kdybychom mu slibili, to jest
kdybys mu dal naději, že si bude smět o svých
jmeninách sestaviti oběd sám dle svojí chutia
libosti. Jsem jista, že ho tato příjemná vyhlídka
aspoň na těch několik dní do svátku přemění,
že si bude hoch celý týden dávat pozor, aby
tě nepohnéval a tak bude dosažen aspoň dobrý
začátek. A dobrý začátek je, jak sám řikáš, po
dila hotového.e
nne.
23
article
Otec poslouchal klidně a odpověděl pak
»Máš pravdu. Uděláme ten pokus — star
se, jak si přeješ!«
Rodiče odešli do zahrady a já jsem z
svého úkrytu pod posteli vylezl.
Byl jsem velmi spokojen a matce povděčen,
že tatínka na můj prospěch tak oblomila. Umí-
nil jsem si, matčinou řečí dojat, že budu na-
dále hodným, pilným a způsobným hochem, aby
měli rodiče ze mne radost a abych se sta
»užitečným členem lidské společnosti«, jak pan
učitel řikal, ačkoli jsem neměl ani tušení, coto
je. Popadl jsem tedy školní knihu, sběhl jsem
dolů před dům a obcházeje kolem průhledného
plotu u zahrady, začal jse hlasitě odřikávat.
Křičel jsem více, než bylo potřebí, ale tak
mladý hoch nedovede ve svých podnieích určiti
a udržeti pravou míru. Toho dovedou jenom
dospělí, a i ti — prý — jenom někdy !. Nu.
ať je tomu jakkoli, tatínek nechtěl svým očím
a svým uším ani věřit! Ale když se přesvědčil,
že se to opravdu jeho malý Tóna tak horlivě učl.
usmál se spokojeně a schoval svoji dlouhou
dýmku, abych se snad nelekl, že dostanu také
za to svoje okázalé učení troubelem přes záda
a aby takto snad ten »dobrý začátek« nebyl
pokažen.
Po večeři, když jsom se byl zase školní
knihy chopil, vzal tatinek na se jakousi slav-
nostně vážnou tvář a pravil: »Budeš-li stále
hodným a pilným, budeš si smět v den svých
jmenin a narozenin vždy sám určit, z jakých
jídel má sestaven býti nás všech sváteční oběd.
Maminka dá vše uvařit, jak si budeš přáti.«
Zdali jsem v následujících dnech skutečně
hodným byl, ani už nevím; tak docela vzorným
moje chování asi nebylo, neboť uznal jsem tou
dobou ještě dvakráte za dobré vlézti pod postel,
ale tatinek si to patrně nezaznamenal, nebo
v předvečer mého svátku byl jsem vyzván, abych
si diktoval jídelní pořad.
24
article
Prosil jsem nejdřive o polévku z čerstvých
hub, ale maminka namítla, že je právě dob
mladého zeleného hrášku a že se tedy hrášek
a hrášková polévka musí jísti. Za druhé žádal
jsem za ragout z račích ocásků, ale tatínek na-
mitl, že je to jídlo přílis těžké, že jsou te
právě laciné candáty a že se může tedy udělal
candát na másle. Pravil to tak určitě, že jsem
se neodvážil odmlouvat. Při třetím jídle projevil
jsem přání, aby se udělala nadivaná holoubata
Ale tatinek soudil, že je skoro nelidské, dusio
tak mladá pláčata, jejichž maso beztoho není
zvláště chutné a tak dále. Byl bych se dal má-
lem do pláče, ale maminka, vidouc moji smutnou
náladu, rozhodla konejšivě:
»Nuže dobrá. Poněvadž si toho Tonouš
přeje, uděláme nadívaně lelecí hrudí. Já jsem
je beztoho už koupila.«
Tatínek souhlasil a já jsem se podrobil,
ačkoli teletina nebyla zrovna mojí největší
libůstkou. Jakožto moučník navrhoval jsem dort
z liskových ořišků a maminka byla by jistě při-
svěděila, ale ona neměla doma žádných oříšků
a kupovat je teprv? Rozhodla se tedy pro »střl-
kané kobližky« a to z ohledu na tatínka, který
je rád jedl. A tak tedy druhého dne oběd sku-
tečně dopadl. Bylo mi také povoleno, píti při
obědě víno, ale služka přinesla omylem stáčené
pivo a takž pilo a nepilo se pivo.
Nepotřebuju se zajisté ani dušovat, že s
mi tento oběd nelibil, hlavně proto, že jsem
byl ve své růžové naději trpce sklamán. Citil
jsem se jaksi uražena, nejedl jsem skoro nic
dělal jsem kyselé »obličeje«. Za to mi tatínek
pořádně natřepal a takž byl můj svátek velko-
lepě oslaven.
Nejzajímavější věcí bylo pak, když se po
zději moje chování rodičům nezdálo býti zcela
slušným a okolnostem přiměřeným, že mi bylo
s vážnou tváři hrozeno: »Nebudeš-li způsob-
ným, nebudeš si smět ke dní svých narozenin
25
article
určit svoje zamilovaná jídla«. Výroční den mého
narození se přiblížil a poněvadž je maminka
protestantka a protestanti narozeniny zvlástě
oslavují, kynula zase velká funkce. Ale ta za-
stala mne v postavení velmi choulostivém. Ně-
kolik dní před slavností strhlo se totiž mez
tatínkem a maminkou jakési nedorozumění,
jehož následek jsem já odnesl a dosud n
hrbetě eltil. Ale navzdor tomu byl jsem vyzván,
abych ohledně »jídelního lístku« projevil svoje
přání. Mně vybavilo se z paměti sestaven
oběda o jmeninách a v trpkém pocitu této upo-
mínky dovolil jsem si ironickou odpověd:
»Proč pak bych si zase oběd seslavoval —
vařit se bez toho zase nebude, co rád jim!e
Matka leknutím zbledla a tatínek sáhal bez
řeči po něčem; já však nevyčkal jsem, co to
bude, nýbrž vyraziv prudce ze dveři, utekl jsem
k babičce a zůstal tam až do večera. V noe
pak plakal jsem a dával při tom bedlivý pozor,
abych ani chvíli neležel zády na vrch — takový
byl ve mně pud sebeochrany ! Svého pichlavého
výroku jsem ovšem nelitoval, neboť se ukázalo
že měla maminka pro slavnostní oběd dva dni
napřed již všechno nakoupeno.
Uplynulo trochu vody a přibližil se opě
den mých jmenin. Trásl jsem se strachem, že
si budu musit zase určit jidlo pro slavnostní
oběd a zažehnával jsem v duchu všechny po
dobné výsady, jež rodičové dětem svým povo-
lují nebo udilejí. Ale tu napadla mi šťastná
myšlenka: umínil jsem si, že navrhnu k obědu
jenom krmě, které tatinek nejradši ji; tlm
zbavím se nebezpečí, že dostanu zase výprask
a krom toho doellím, že bude mým přáním sku-
tečně vyhověno.
Slavnostní akt se blížil a páni rodičové
položili mi otázku, čeho že si přeji k obědu
»Nejdřive hrachovou polévku s prasečím
oušky.«
26
article
Maminka chtěla něco namítnouti, ale ta
tínek zvolal:
»Výborně! To si dáme !«
»Po hrachové polévce« — pokračoval jsem
— »pstruhy na paprice«,
Maminka, kteréž se talo krmě zdála patrně
přiliš drahou, spráskla ruce nad hlavou, tatinek
však zabránil jejímu protestu slovy
»Ale dopřej hochovi přece té radosti ! To
se rozumi, pstruhový paprikáš a to čím více,
tím . . .«
Otcova tvář začala zářiti radostí a on hleděl
na mne zrakem plným lásky.
»Pak bych doporučoval roštěnou pečeni se
slaninou«, zvolal jsem a byl bych se dal málem
do smíchu.
»Ale dítě, co pak ti to napadá ? Tak těžká
jídla !« namítala matka. Ale tatinek podíval se
káravě na ni a prohlásil určitě:
»Nepochopuju tě! Toník slaví přec zítra
narozeniny a on má právo si voliti. Proč pak
tolik protestuješ? Jeho přání se splní a basta !«
»Na konec pak«, uzavřel jsem svůj diktát,
»chtěl bych pepřený moučný závin s kapustou.«
Tatínek zajásal radostí a jednání bylo
skončeno.
Rozumi se, že všechna mnou navržená
jídla přišla na stůl a talínek, chudák, jedl tolik,
že se potom musilo poslat pro lékaře. Po skon-
čeném obědě, když mu ještě nebylo zle, vtiskl
mi do ruky zlatník a pravil:
»Zde máš hochu něco ke svátku. Ozna-
muju ti, že chci, abys na příště nejen o svých
jmeninách a narozeninách, nýbrž vůbec o vel-
kých svátcích určoval pořad jidel. Sllbil jsem
ti to, a víš, že ti vždy stojím ve slovu !«
Potom mne políbil, a vzdychl si, že se mu
dělá na nie-
Madarsky napssl Karel Mesrai
Mesrai