Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

anit

3

V Praze, v sobotu 27. března 1909.

Praha

4

Číslo 86.

5 article

Na ranla večerní liety pěsdplácí se V Peaze v administraci: na niáse. na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškon; na měsic. . .. ne fert leta . . . . 7 K 6z2k ve filiálkách na nělo. . . . . . 2 K 30h Poštou: na něsle. riet : . . . s K eoi s dvoji zásilkou a mě vrt iota . . . 1i k o

6 article

boe o

7 article

števsr se

8 article

ecerní dání.

9 article

V drobném proďejií ranni člslo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za sk Ve fliálkách na venkově ranní vislo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5 b lnseráty plati se hotově napřed Předpleceni a inserty přijimá administrace v Marianské ul., s Tam nacházějí se těž Pedskoe. tiskárna a ekpedine „Národnich Listů- Rukoplsy so novracejl. noe

Pedskoe Tama

10 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Následník trůnu u barona Achrenthala. Z Vídně, 27. března. »N. Fr. Pr.« ozna- muje : Následník arcivévoda Františe k Fer- dinand dostavil se včera večer o 6. hodině do ministerstva zahraničních zá- ležitost! a měl tam s bar. Aehrenthalem hodiny trvající konfersnci. Program povelikonočního zasedání poslanecké sněmovny. Z Vídně, 27. března. Jak se dovídáme. jest úmyslem vlády svolati poslanecko sněmovnu po Velikonocích na úterek 20. dubna, předpokládaje ovšem, že nedojde k válce. Na jednací pořad první schůze po Ve- likonocích položen bude: zákon o pra- covní době pomocníků obch o dní ch Dva dni dříve sejde se výbor pro s ociá ln pojišťování. Pracovní program kampaně povelikonoční jest 1. zákon bosensko- hercegovský, 2. řádný rozpoče na rok 1909; 3. sociální pojišťo vání. Žádná už finanční opatření bez svolení parlamentu. Z Vídně, 27. března. Ministerský předse bar. Bienerth — podle »N. Wr. Tagblttu.« — včera tázán byl ve sněmovně po finan- čntch opatřeních pro případ války Odpověděl, že říšská rada sejde se neprodleně, ukážou-li se taková opatření nutnými a potřebnými. Na soukromý dotaz poslanců prohlásil ministn financí ryt. Biliňski, že vláda bez s ouhla su parlamentu nepodnikne žádný ch operací úvěrních, kdyby se ukázala toho potřeba. Budou-li nutnými, bude sněmovna ne- prodleně svolána. Deputace. z Vídně, 27. března. Mešká zde deputa ce z Bělě pod Bezdězem, sestávající ze starostyp Jeřábka a notáře Hofmeistra. Byla uvedena poslancem drem. Čelakovským k ministrům drům Bráfovi a Žáčkovi a do ministerstev pro veřejné prá ce a železnice v zálezilosti z lízení školy m ly nářské a železničního spojení na Ka tusiee.

Achrenthal Františ Bienerth N Wr Jeřábek Hofmeistra Čelakovský Bráf Žáček Vídeň Francie Fery Běl pod Bezděz poslanecký sněmovna

11 article

Ministr Košut. Z Pešti, 27. března. (K. k.) „Budapesť“' píšet Ve lravolním stavu stále ještě churavého ministra obchodu Františka Kozuta nastalo potěšitelně, snad trvalě zlepšení a ministr mohl včera a dnes krátkou chvíli ztrávili mímo lůžko. Pohříchu, není toto zlep- šení prozatím takové, aby ministr v nejbližší budoue nesti mohl pomýšleti na provedení jakéhokoliv pra- covního programu. Po té stránce se vyskytnuvší kom- binace jsou tudíž předčasny. Je však přirozeno, z ministr, dovoli-li toho jeho zdraví a nebude-li zahra- niční situace míti rušivého vlivu na vnitřní politiku. přikročí neprodleně k rychlému a naléhavému prove- dení agend, které naň čekají při úpravě nerozřeše ných olázek a při vyjasňování silunce. Rifnat paša ve Vídni. Z Vídně, 27. března. (K. k.) Dnes ráno přijel sem lurecký ministr zahraničních záležilostí Rifaat paša Dr. Theodor Haase. Z Vídně, 27. března. Z Těšína dochází zpráva ře bývalý poslanec na řišské radě a nynější člen pan ské sněmovny superintendent dr. Theodor Haa se jenž po několik let už byl nemocen, zemřel dnes. maje věku 75 let. Odbyv studia v Německu, jmeno- ván pyl evangelickým farářem v Bílsku. Roku 1865 zvolen seniorem, r. 1876 stal se farářem v Těšíně r. 1882 jmenován superintendentem moravsko-slezské superintendence. Roku 1873 po zavedení přímých voleb zvolen byl městem Bilskem do poslanecké sně- movny, jejímžto členem zůstal do 18. srpna 1905 kterého dne jmenován doživotním členem panské sněmovny. Zasedal také v zemské školní radě, kdež působil zavilým nepřátelstvim proti všemu, co jest českého a polského

Košut Kozut doktor Haas Haa Pešť Vídeň Těšín Německo Bílsko panská sněmovna

12 article

Byl znamenitým řečníkem, ale byl vášnivým ne- návistníkem Slovanů. Bezpočtukráte srazil se ve snč- movně s Karlem Adámkem a drem. Slámou. Z uherského říšského sněmn. Z Pešti, 27. března. (K. k) V knize dotazů jes zapsáno několik dotazů, mezi nimi dolaz posl. Ště pána Popa (Rumun) o domnělých nešvarech př poslední doplňovací volbě do všského sněmu v Ora- viezi a dolaz Bozokyho (neodv. levice) o plánovitěn protahování porad o volební opravě. Dolazy budou odůvodněny před ukončením schůze. Po přijetí před- lohy kongruové ve třelím čtení jedná se o řadě před loh ve příčině místních drah. Z portugalské sněmovny. Z Lissabonn, 27. března. (K. k.) Ve včerejší sně movní schůzi byl zamítnut 74 proti 53 hlasům návrh. aby se zavodlo vyšetřování o činnosti finančního mi nistra. Oposice bouřlivě protestovala. Ve schůzi ne- mohlo se pokračovati pro obstrukci. Ve sněmovne pairů prohlásil Wilhena jménem oposice, že se zřete- lem na votum první sněmovny zdrží se celá oposice parlamentních prací. Ministerský předseda Campos Henriques odvětil za pochvaly většiny, že všecko, co se děje, jest politickou otázkou a činy finančního mi nistra jsou tu záminkou.

Adámek Pop Rumun Campos Henriques Pešť Oro portugalský sněmovna Lissabonn

13 article

Z říšské dumy ruské. Z Petrohradu, 26. března. (Duma, po- kračování.) Ministr obchodu praví dále: Protekční systém, k němuž uchýlila se většina států, měl positivní výsledky od let osmdesátých také v Rusku. Při tom nesmí se zapomínati na zachovávání převážného vývozu. Obchodní bilance byla v posledních letech vždy nepříznivější, ježto Rusko blíží se rovnocennosti dovozu a vývozu, což mohlo by míti velmi vážné následky. Ministr jest proto nucen podl porovati protekční systém a přikročiti k revisi celního tarifu. Obchodním smlouvám přikládá řečník se stanoviska zahraničního obchodu velký význam. Rozumnými hospodářskými smlouvami rozumí takové, které spočivají na úplné rovnosti vzájemných výhod a uzavírají se z důvodů ho- spodářských bez zřetelů politických. Další pod- minkou prospěšné působnosti obchodních smluv jest svědomité a loyální plnění vzájemných zá- vazků. Ku podporování domácího průmyslu po- važuje ministr za nezbytno připustiti v největším rozsahu splácení cel. Sdílí názor Capriviův, že jest pro zemi prospěšnějším vyvážeti výrobky práce, než zástupce této práce samy nechávati stěhovati se za hranice. Z Petrohradu, 26. března. (K. k.) V dnešní schůzi byl projednáván rozpočet ministerstva obchodu, při čemž ministr obchodu pronesl dvouhodinnou programovou řeč, v níž pravil, že hlavním úkolem ministerstva jest zvýšiti kvan- titu a zlepšiti kvalitu práce, což jest v úzké souvislosti s dělnickou otázkou, která musí býti rozřešena v nejbližší době. Ekonomické, by- gienické a kulturní poměry dělnictva musí býti povzneseny. Po této stránce poslouží dělnictvu dobře organisace s podmínkou, že vznikajíeí svazy jejich nebudou nástrojí politických bojů.

Petrohrad Rusko

14 article

Z Petrohradu, 26. března. (K. k.) Ministr obchodu prohlašuje dále: Stát musí přirozené bohatství země chrániti před loupežným vykořistováním. Dále byl by na čase, aby byl organisován průmyslový úvěra aby byla zdokonalena zákonná ustanovení o úpravě ruského průmyslu. Aby zvýšen byl zahraniční obchod. jest třeba, aby domácí stavha lodí byla podporována viádou. Aby umožněno bylo co největší rozšíření do bývání petroleje, must býti provedena nová geolo gická šebrení v území kubánském, v Turkestanu, na Krimu, na ostrovech Kaspického moře a na polo- ostrově Sachalinu, při čemž dlužno toho dbáti, aby nové zdroje petroleje připadly jen několika silným kapitalistům, nýbrž také menším živnostníkům. V do- lech mají býti i dělnici připuštění k dozoru nad po měry v dolech. Ministr skončil takto: Máme pře sebou velikou úlohu, ale ta jest nutna pro hospodár ské znovuzrození Ruska, které z valné většiny závisí na úspěších průmyslu. Doufám, že za jednomyslného spolupůsobení ministerstva, společnosti a zákonodár ných institucí překonáme mrtvý bod naší situacea že budeme hospodářsky stejně pokračovati, jako po stránce duchovní a politické. (Pochvala.)

Krim Petrohrad Turkestán kaspický moře Sachalin Rusko

15 article Nový španělský prine.

Nový španělský prine. Z Madridu, 26. března. (K. k.) Infantka Marie Terezie povíla ve 21/K hod. ráno prince. Ve 3 hod. konala se v paláci infanta Ferdinandu presentace novorozeného prince. Stav matky i dítěte je uspokojivý. Král a královna budou státi novorozenému infantovi při křtu.

Marie Terezia Ferdinand Madrid

16 article Po stávce poštovních a telegrafních

Po stávce poštovních a telegrafních úřadníků v Francii Z Paříže, 26 března. (K. k.) Sněmovna. Posl Ronanet (soc.) interpeluje pro disciplinární stíhá- ní, jež bylo usneseno proli stávkovému výboru po- štovních a telegrafních úřadníků. Ministr Barthou připomíně, že vláda sice sll- bila, že nikoho nepropustí po stávce, že však ne- může nechali bez trestu nekázeň, která se jeví plakáty vyvěšenými v den po opětném zahájení práce. Z Pařiže, 26. března. (K.k) Ministr Barthou po zval k sobě na zítřek ráno delegáty poštovních úřad- níků. Z Paříže, 26. března. (K. k.) Ministerský předse da Clémenceau prohlašuje, že uznává dobro vůli delegátů stávkujících, dělali však před ministrem koncese formou, která se nemůže připustiti na ve- řejných schůzích. Clemenceau prohlašuje, že nepři znává poštovním úřadníkům právo svrhovati své mi- nistry a statní podtajemníky. (Pochvala na levici. Plakáty možno považovati za poslední čin stávkářů avšak žádná vláda nemůže připushiti, aby poštov- ní úřadníci zahajujice opět práci, pro- hlásili, že Simyana neuznávají již za svého chefa. Taková vláda dopustila by se zrady. (Pohnutí.) Sněmovna vysloví, byla-li vláda v právu či v neprávu. Pochvala na některých lavicích levice, hluk na lavicích středu a krajní le vice.) Sněmovna zamítá pak 298 proti 181 hlasům jednací pořad, jímž se stávka úřadníků odsuzujea lituje se neurčitého chování vlády. Ministerský před- seda vyslovuje se proti prostému jednacímu pořadu a prohlašuje, že nechce nikoho pronásledovati, že však si zachová své disciplinární prá- vo. (Hlučná pachvala.) Prostý jednací pořad zamítá se pak 277 proti 202 hlasům. Clemenceau přijímá jednací pořad, v němž vyslovuje se rozhodnutí dáti úřadnictvu zákonný statut, který vylučuje stávku vládě vyslovuje se důvěra.

Posl Ronanet Barthou Clémenceau Francie Paříž Simyan

17 article

Z Paříže, 26. března. (K. k.) Posl. Violet upo- zerňuje sněmovnu na závažnost vole, které má tín vysloviti. Snaží se dokázati, že si řeč ministra Ba- thona, který mluví jen o podmínečném stihání úřad- níků, a ministerského předsedy, ktorý jest stoupen- cem přísných opatření, navzájem odporují. Táže se chce-li vláda stihati úřadníky, klelí podepodli pro- volání „Mercy Ministr Barthou odpovídá, že to bude závi- seti na výsledku vyšetřování. Posl. Violet praví, že vláda, uznavši prohlá- šení za věe stávkovou, zavázala se nikoho nestíhati Minisl, předseda Clemenceau chce odpo- věděti, avšak krajní levice nepřipoušt hoke slovu, pískajíc a syčíc. Mezi posl. Sarrautem a posl. Rouane tem sirhla se slovní potyčka, z níž málem byla by bývala rvačka, kdyby byli nezakročili jiní posla nci.

Posl Violet Clemenceau Sarraut Paříž

18 article

Státní podtajemník Simyan táže se především Jaursa, zodpovldá-li za urážky státního podlajem- níka, obsažené v „Humanité Jaurěs odpovidá: Přijímám vůči vám a všem zodpovědnost za všechno, co se za mého vedení na- psalo. Má zodpovědnost jest lehčí, než ta, která lp na vás. (Fochvala na krajní levici, neklid v oslatnich lavicích.) Jaurěs prohlašuje, že chce vyloučití všech- ny osobní, všechny ministerské a protiministerské otázky. Olázka není zdo, nýbrž venku. Jednacím pořadem se taková věc nevyřídí. Řečník mluví jmé- nem tisíců, kteří důvěřují vládě. Jaurěs napad pak Simyana pro jehe přísnost u per sonálu a dovolává se vlády, aby zabránila smul- ným následkům, o nichž celý svět má předtuchu Řečník praví na konec, že vláda přece nechce snad ještě více rozčilovati mysli rozechvěné již jejím ne- rozvážným skutkem Ministerský předseda Clemenceau volá: To jste vy, který rozčiluje a republice za- sazuje ránu, jež může jí býti smrtelnou

Clemenceau

19 article

Sněmovna schvaluje povstáním z míst první část jednacího pořadu Chai- gnova, dle něhož je sěmovna rozhodnuta dáti úřadníkům zákonný statut Druhá část, ktorá formálně vylučuje práv ke stávce přijímá se 470 hlasy proti 63 Ministorský předseda připomíná, že je jeho po- vinnosti chrániti práva vlády, že však si přeje v pod- statě smíru. Nechť raději je podporována vláda, nez aby se štvalo ke všeobecné stávce Na konec přijímá se také třeti část jednacího po- řadu, kterou se vládě vyslovuje důvěra, 341 Mlasy proti 147. Schůze pak konči. Z Paříže, 26. března. (K. k.) Několik tisíe poštovních úřadníků konalo včera schůzii řečníci prohlašovali, že stávka zase začne, bu- de-li jediný úřadník suspendován. Shro- máždění přijalo resoluci, jíž se vyslovuje pevná solidarita poštovních zřízenců a zdů- razňuje se, že jsou ochotni bojovati do krajnosti za svá práva a svou čes

Paříž Chaignův

20 article Krise na Balkáně.

Krise na Balkáně. Na celé čáře hlásá se dnes zase mír. Stav věci zlepšil prý se tou měrou, že lze bezpečně doufati nejenom v zachování evrop- ského míru, nýbrž také ve smír- né a hladké urovnání hrozivého dosud rakousko-srbského sporu. Rozhodnutí se ovšem nestalo ještě žádné, ale příznaky dostavily prý se velmi přiznivé. Dle všech těchto optimistických raportů jeví se stav věcí dnes takto: Velmoci vyjednávají dosud, vedením Anglie, o formě i obsahu totož- ného zakročení v Bělehradě- Shoda není ještě ve všem všudy docílena, ale stalo prý se již takové zásadní sblížen stanovisek, že naděje na docílení plného souladu už více než oprávněna jest. Následkem tohoto šťastného průběhu nebo obratu věcí od- ročilo Rakousko-Uhersko ještě o nějaký den podání svého tak zvaného ultimata v Bělehradě. Nóla byla už ve čtvrtek vyslanci do Bělehradu poslána, ale včera dostal hrabě Forgáč telegra- fieký pokyn, aby s odevzdáním ultimata proza- tím ještě posečkal, ježto se diplomatická akce zase do nového proudu dostala. Obdržev tuto depeši odebral se hr. Forgáč k srbskému ministrovi zahraničních záležitostí, panu Milovanoviči a měl s ním dlou- hou, prý dvě hodiny trvavší roz- mluvu. Tuto rozmluvu pak považují opti- misté mezi žurnalisty i diplomaty za počátek nebo předehru přímého vyjedná- vání mezi RakouskoUherskem Srbske m. Oplimisté tito očekávají důvěrně, že srbská vláda snad ještě dříve, než by hr. Forgach po- dal přichyslané ullimatum, zašle do Vídně nótu, v níž způsobem pro Rakousko uspokoji- vým vyloží nebo pozmění svoji dřivější, dne 9. března danou odpověď na pozvání hr. For- gacha k zahájení přimého vyjednávání o hospo- dářských stycích s Rakousko-Uherskem. To je arci jenom pořád ještě snad více nebo méně důvodná naděje.

Forgáč Milovanovič Forgach Balkán Anglie Bělehrad RakouskoUhersko Vídeň Rakousko RakouskoUhersko Srbske m

21 article

Předovším musí se vyčkati, jak skončí nove období, nová »fáze« diplomatického jednání, jež anglická vláda ve Vídní zahájila za účelem zprostředkování rakousko-srbského smíru. Vý- sledku této akce dlužno vyčkati již profo, že Anglie a také Francie prý svoje uznání bosen- ské annexe činí závislým na zjednání přátelské shody mezi Bělehradem a Vídní. Avšak tu pro- slýchá se z okolí vídeňského zahraničolho úřadu, že Rakousko-Uhersko už žád- ného delšlho průtahu nestrpí nebude-li diplomatická formule ve Vídní do zej třejšího večera nalezena a nezašle-li snad srbská vláda do téže doby nějaké uspokojivé vysvětlení svojí odpovědi ze dne 9. března, že hr. For- gach v pondělí ultimatum v Běle- hradě pod á. Co se týče Srbska oznamují depeše německých časopisů všech téměř barev, že tam zavládl duch smíru. Ruské rozhodnutí učinilo prý na všechny politické strany srbské dojem zdreující a ve vládních kruzích prohlašují prý jakmile se Anglie a Rusko dohodly a Rakousko věcně uspokojily, nemůže Srbsko déle v zdorovati. Tak jeví se tedy, jak už praveno, stav věeí ve světle názorů a zpráv optimisti- ckých. Avšak ozývají se přec ještě tu a tam hlasy nevěřících Tomášů a pessimistů kteří nebezpečí válečného kon Iliktu, aspoň mezi Rakouskema Srbskem, neuznávají ještě za za- žehnané. A jsou to namnoze lidé, jak se říká. u samého pramene. Tak na př. pravil víden- skému dopisovateli berlínské „Tägl. Rund- schau“ jistý aktivní státník prý v ministerstvě zahraničních záležitostí: „Bojím se, že s por mezi Rakousko-Uherskem a Srb- skem jenom válkou bude moci být

Tomáš Srb Vídeň Anglie Francie Bělehrad Rakousko Uhersko Běla Srbsko Rusko Rakouskema Srbsko

22 article

rozhodnut. Nenáležím k žádné tak zvaně straně válečné, avšak ve vnitřních po- měrech Srbska vidím nemožnost nějakého jiného východiska. Již samo odzbrojení srbských povsta- leckých čet, těchto hlavně z Makedonie při- volaných novodobých „landsknechtů“, bud asi těžší, než dovede zmoci srbská vláda. Srbsko vydržovalo tyto čety, jež nej- méně 18.000 hlav čítají, po celou zimu a dá- valo jim také žold. Jakmile bude tento poplatek- zastaven, obrátí se čety proti srbské vládě, anebo začnou operovat na vlastní pěst a způsobí takto stav, jenž nutně vyžadovati bude rakou- ského zakročení. Kromě toho je v Srb- sku mnoho politiků, kteří z různých důvodů na- zpět již nemohou, stoupenci korunního prinee a t. d. My pak máme před sebou neodbytnou nutnost, aby srbská otázka pro nás na vždy byla rozřešena.“ — K těmto a podobným skep- tickým projevům druží se znepokojivé pověsti o hrozící ministerské krisi v Srb- sku, jež prý způsobena bude nacionalistickými a pokrokovými poslanci, kteří usilují, aby Srb- sko nikterak neodzbrojovalo, ba dokonce i sle- chy o chystaném prý svržení dyna- stie Karadorděvičů a t. d., tedy o udá- lostech, jež by celé diplomatické dílo rázem zvrátily. Slech o pádu nynější srbské dynastie. Z Berlína, 27. března. „Lokal- anzeiger“ oznamuje z Petrohradu: Zde očekává se, že dynastie Koraďorděvičů v Srbsku bu- de svržena a soudí se, že černohorský princ Mirko prohlášen bude za srbského krále. Vládní orgán uherský o rakousko-uherském zakročení v Srbsku.

Srb Mirka Makedonie Srbsko Berlín Petrohrad Koraďorděvič

23 article

Z Pešti, 27. břézna. (K. k.) »Pester Lloyde praví: Nejpozději do neděle očekává se odpověď kabinetu a ne glického na náš návrh o obsahu nóty, kterou velmoci chtějí podati v Bělehradě. Jestliže v tomto směru ne- bude do pozejtří docfleno dohody, vyčká R a- kousko-Uhersko, až velmoci za- kroči v Bělehradě a jaké účinky bude toto zakročení míti. Kdyby ze zprávy anglické, která se očekává v neděli, se seznalo, že nebylo doclleno dohody o obsahu kolektivní nóty, učin Rakousko-Uhersko, nedbajlc na případné pokračování dotyčného vyjednávání, samo v Bělehrad krok prostřednictvím hrab. For- gače, poněvadž další otálení není žádoucí a poněvadž by jinak vel- moci měly ve své moci, aby odkla- dem vyjednávání o kolektivním zakročení překazlly provedení na- šeho rozhodnutí, zakročiti samostatně v Bělehradě. Toto zakročení nemůže býti déle odkládáno, nýbrž musí býti pro- vedeno v nejbližších dnech a bude to bu kolektivní krok velmocl, jestliže An- glie přistoupí na naši proposici, anebo j edno- tlivý krok Rakousko-Uherska, jest- liže na tuto proposici Anglie nepřistoupl. Z Pešti, 27. března. (K. k.) »Pester Lloyd« praví: Dosavadní srbská poli- tika, která netoliko otravuje po- měr mezi Rakousko-Uherskema Srbskem, nýbrž utvořila povážhvou situaei pro dynastii, musí se důkladně změniti. Sehskému kabmnetu bude poskyinuta příležitost dokázati svou dobrou vůli pro obrat. »Az Ujszag« praví: Jednou z nejtěžších ale nejvděčnějších úloh naší zahraniční politiky by bylo, vykořeniti myšlenku odvety na Balkáně. Jestliže nynějším rozřešením bu-

Ujszag Pešť Bělehrad kouskoUhersko RakouskoUhersko Anglie Rakousko Balkán Uherskema Srbsko Pester Lloyd

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. nen Rozmach moderního dramatu kontrastuje neoby čejně u přirovnání k jeho počátkůn a to tím více jdeme-li pro jeho vznik až do stiedověku, až ku pri- mitivním hrám lilurzickým a a nich se vyvinuvším hrám svělským. A přece nemůžeme odděliti komedie Moličrovy na př. od středověké farce. Vývoj elementu tramatu sledovati jest již v nejútlejších počátcíca lidové scěny středověkě, v oněch hrách, jichž typem jest Rutebeufova 1' Herberie, abychom pochopili původ komedie moderní. Prostě písně a povídky charaklerní písně a monolozy, všechno to umění dry áčnické a kejklířské tvoří důležitý prvek komnediea působí mocně na její vývoj. Primitivní hry masti- čkářské s celým tím aparátem sprostoty svého pro- slfedí obsahují v podstatě své začátek živlu komi- ckého, který se u různých národů různě vyvíjí, dále dle povahy jejich. Francouzská farce lidová značí ve- liký krok ku předu. Není dílem literárním, jest gen- rem zcela lidovým, vytrysknuvším z ducha lidu. Hru- bost a sprostola v ní ještě převládá, ale vedle toho již důležitou složkou její jest veselost, ona veselost. jež neštítí se prostředků, jimiž se projevuje. Musím se vmysliti v ducha střodověku, neschopného citů něžnějších, v ducha, jemuž rána jest zalichocením, abychom nezarazili se nad bezohledností, s jakou farce napadá mnichy a jeptišky a nad surovostí, ji projevuje svým výsměchem. Publikum buržoasské

Rutebeufův

25 article

i nejnižších tříd jest pánem scěny a výběr sujetů must se říditi dle jeho vkusu. Tři zjevy života každo- denního tvoři obsah farce: jde o kůži, o peněženku a o ženu. Viděti, že jiný byl spráskán, okraden podveden, dovede vznítiti neobyčejnou veselost d- váka pod jedinou záminkou, že nebyl to on, že t byl jiný, jehož nehoda stihla. A přechodem od farce, jež nezná ještě vývojo charakterův ani uspořádání situace, ke komedii do- konalé, jež dochází inlerprelace v Moličrovi, jes Farce de Maltre Patelin z konce stol. 15 Možno tvrditi, že Patelin, nehledě k titulu, jest již komedií. Z rámce prostého děje vyzírá tak silný výron veselosti, tolik jemnosti a propracovanosti ve výraze charakterů, že již prolo Patelina možno považovati za nejdokonalejší dílo starého dramatu. Dě, Patelina jest prostý. Povedený kupec napálen jest povedeným advokátem, jehož zase napálí pove- dený venkovan, jemuž advokát byl poradil, jak ma vyzráti nad týmž kupcem. Advokát Petr Patelin jest typiskou figurkou středověkých obhájců, jichž život neměl zrovna ustláno na růžích, ale kteří přece svým vlipem a chytrou vynalézavostí dovedli vzbuditi ob- div a slepou důvěru svých méně chytrých spoluobča- nův. V poměru k jeho ženě Vilemíně jest sice dost ještě rozháranosti, ale přece již oproti scěnám man- želským ve starších hrách mastičkářských a v jinýel farcech nedovedeme celému výstupu Patelina a jeho ženy upříti jisté olegance a harmonického souladu Otázka finanční, důležitý prvek všech her slředově- kých, nezůstává ani v Patelinovi na posledním místě nýbrž tvoří i zde „causam movens“ veškeré vynalé zavé spekulace hrdinovy, klerá svou povedeností

Maltre Patelin Patelin Vilemína Moličr

26 article

originálností opravdu musila strhnouti veškeré obe- censtvo ke smíchu. V prvním výslupu stěžuje si Vilemlna Petrovi na špatný stav jejich jmění, jehož příčinou jest jeho ne- tečnost v poslední době. Obět Patolinovy chytrosti, soukeník Vílém Jo- ceaume, jehož Palelin, okouzlí způsobem, který tak dobře charakterisuje potom Vilemína povídkou „o ha vranu a lišákovi“, jest zase promyšleným typem bur žoasského obchodníka, který úzkostlivě lpí na tra- dicích svého rodu a houževnatě trvá na zásadě, pro dávati pouze „z ručky do ručky“. Výstup soukeník s Patelinem při koupi prodchnut jest tak origináln lehkostí a jeví tolik známek komického zauzlení, že v ničem nezadá moderní komedhii. Vybranými slovy Patelin, nemaje ani haléře, zaslepí opatrného kupce takže neloliko zboží ochotně mu na úvěr vydá, ny- brž že ještě se raduje, jak Patelina napálil: „Šibal — nemá ruce skoupě. za loket když tolik plalí, jenž nemůže dvacet státi.

Petro Patolinův Vílý Vilemína Patelin

27 article

Gurnanství, které Patelin v kupci vznitil tím že pozval jej na oblíbené jídlo — pečenou husu a n sklenku dobrého vína, nehraje při rozhodnuti kupcově poslední rol. Vedlo by nás příliš daleko, kdybychom chtěl podrobně rezebírati celé zauzlení a rozřešení farce Stačí jenom zmínka o výstupu, kde Patelin v simulo- vané horečce drmolí všechny možné dialekty, jimi poplete rozezleného soukeníka do tě míry, že sán sebe považuje za blázna, nebo o výslupu před soud oem, kde Patelin promyšlenou machinací splele ne- jea po druhé soukeníka, nýbrž dovede oklamat i n stranného a přisného soudce — abychom si ulvořil jasný obraz o úspěchu, jakému se farce těšila. Veškeré „pěle-měle“ současného sporu „souke ník — contra Jehňátko“ a „soukeník — contra Pa- telin“ zpracováno jest s lakovou promy šlenostía s takovou vypočteností, že publikum, které jedin udržuje v rukou nit celě souvislosti, napjalo jest buj- nou veselostí v nekonečnou sympatii vůči hrdinoví děje. Závěrečný obral, v němž venkovan Jehňá tk vyzraje nad svým mistrem Patelinem, vyvrcholuje komiku. Patelin pomohl pastýři ve sporu, který prot němu soukeník zahájil pro to, že mu kradl ovce tím, že mu poradil, aby před soudem vydával se zn blázna a neodpovídal jinak, než hlasem svých stád „Bée“ na všechny mu kladené otázky. Jehňá tko sp šťastně vyhraje, ale místo, aby zaplatil svému obháje slíbenou oděnu, na jeho dotaz po penězích odpov týmž „Bée“ a vezme nohy na ramena.

28 article

Morální farce Patelin není. Jako nemorální po jímá ji Ernest Renan ve svém „Essais de morale eh de critique“. Louis Ganderaux v Revue de Deux-Mon- des, 1881, str. 694, ohražuje se proti tomu mínění „Není nemorální; v tom ohledu byly by bajky L Fontainovy a většina komedif Molierových nemorál- ními rovněž. Lišák boztrostně bere havranovi sýr vlk klidně rozsápe jehně; Angélique může dále kla- mati George Daudina“ atd. Autor farce Patelin znám není. Učenci přisuzo vali ji několika spisovatelům francouzským z konce 15. stul., ale nejpravděpodobnější zdá se mínění Fournierovo: „Patrně byl autorem některý herec farce, jehož příjmí bylo Patelin jakožlo jměno diva- delní a jenž jinak nebyl znám. (Théátre francais avan la Renaiszance, Pařiž, 1872, str. 97.

Renan critique Ganderaux Molierův Lišák Angélique Daudin Fournierův revue jít DeuxMona L Fontainův

29 article

Farce Patelin byla v neobyčejně oblibě. Již kon- cem stol. 15. a během stol. 16. jest známo více neh dvacet pět vydání Palelina. Řada spisovatelů: Rane- lais, Verville, Noěl du Fanl, Bourdizné, Marot, Pierre Gringoire a j uvádějí četné narážky na Patelina. Moliěre seznamuje se » farce patrně již v RRouenu. odkud se datuje jedno vydání Patelina z r. 1656. Záhy na podkladě téže látky vznikají francouzská zprace- vání „Nového Patelina“ a „Závěti Patelinovy“, latin ské zpracování Patelina od Alexandra Couniberta a německé hry: Reuchlinův „Henno“, komedie Hlans Sachse, komechie Rehoře Waznera a Lucernská hra Nového roku. Látka oživuje i na moderním jevišti francouz- ském jako L'avocat Patelin ve zpracování Brueysově a Palapratově; došla ve formě tě neoby čejných úspěchů na repertolru divadla „Thěatre-Fran- cais“, přijata byla ve zpracování hudebním i na re pertoire „Opéry-comique“ a dnes ještě objevuje s na repertciru „Comědie Francaise“. U nás chystá se předvěsti ji právě „Alliance Francaise“ Zajímavo jest, že vedle překladů moderních Far- ce Patelin, jichž výpočet by nás zdržoval, také lidová tvořivost zmocnila se základního sujetu děje zmíněné farce. Nalézáme látku tu zpracovánu nejen v lido- vých povídkách národů románských (sr. dr. Stanislar Prato, La scěne de TAvocat et du Berger, Revue daa Trad. populaires, IX, str. 537), nýbrž, co více překva puje, i u národů slovanských (srov. Otton Dubský, Deux contes populaires des Slaves du Nord en rap- port avec le sujet de la farce: Maitre Patelín, ibid. XXIII., str. 428). Sledovati postup a vývin známě té látky v tradicích lidových vede k neobyčejně vděčs

Verville Noět Fanl Bourdizný Marot Gringoire Counibert Hlans Sachs Wazner Patelin doktor Stanislar jít TAvocat Berger Trad Nord Maitre Patelín Comědie Francaise Alliance Francaise L ' avocat ThěatreFran sujet jít le farce

30 title

Farce Patelin.

31 title

Outon Dubslí. ným výsledkům

Outon