2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
12. února 1909.
5
article
Marocká dohoda francouzsko-německá.
Dopisovatel »Berl. Tagbl.« interviewovalo
marbeké úmluvě bývalého presidenta Paula De-
sehanela, který, jak známo, je vynikajíeí
sutoritou v otázkách zahraniční politiky, je
předsedou sněmovní komise pro zahraniční věci
s zasáhl významnými řečmi do marocké debaty.
»Berl. Tagbl.« nazývá tohoto politika, který je
zněm svými sympatiemi k Čechům, »mužem
budouenosti«. Deschanel pravil o dohodě: »Ted
je konec napjetí, které bylo trapné pro Evropu
i pro říši šerifovu. Dohoda precisuje znovu
naše zájmy a naše práva. Téšíme se z ni ne-
toliko z tohoto důvodu, ale především proto,
poněvadž jsou teď obnoveny normálni
diplomatické sťyky obou států
Ať maji obě země mezi sehou řešiti jakékoli
problémy, je nanejvýše žádoueno, aby obě vlády
se zpříma vyslovily, co se týká jejich politiky
a co může míti vliv na evropský mír. Je to
proto nutné, poněvadž dějíny vytvořily pro oba
návody zvláštní situaci. Ostatně podobná ujed-
nání nejsou nová. R. 1880 vyjednával Frev-
cinet, Gambettův »lieutenant« z r. 1870,
s Německem o Marokku. Od té doby do
r. 1904 dá se uvésti celá řada příkladů. Styk
dvou velkých států musí spočívati na vzá-
jemné úctě. Má-li se proto najiti formule,
musí zníti: chladná krev, upřímnost
a mir a.«
O náladě, vzbuzené v Paříži dohodou,
sděluje se: Veškeré žurnály pozdravují dohodu
jako velkou, prospěšnou událost. Velká většina
politiků francouzských projevuje spokoje-
nost s úmluvou, sle ozývají se též hlasy, že
Německo docililo dohodou větší z isk.
Berl
sehanel
Čecho
Gambettův
Evropa
Německo
Maroko
Paříž
6
article
Clemenceau pokládá dohodu za fran-
couzský úspěch. Znamená, že Německo se
zřeklo politického vlivu na Ma-
rokko a znamená, že je konec politiky bo-
dání jehlou. Ciemenceau napomíná veřejnost,
aby zachovala důstojnost a netriumfovala.
Deleassé doplňuje své výroky, jak jsme
je včera zaznamenali, v »Eeho de Paris«. Myslí,
že dohoda na první pohled je uspokojivá. Je
zdokonalením anglicko-francouzské smlouvy z roku
1904 Je významně, že popud vyšel z Německa.
Ribot, jeden z vůdců mírné levice, pokládá
dohodu za šťastnou předzvěst. Bývalý
ministerský předseda Dupuy chee vyčkati, jak
se věci vyvinou. Posl. Chaumet pravil;
»Společné přání loyálního dorozumění zavádí novou
éru důvěry a míru, Nesmíme však za-
pomenouti, že s Německem budeme míti tím
přátelštější styky, čím měně se ho bu-
deme musiti báti.«
Z hlasů žurnálů uvádíme některé nejpozoru-
hodnější. »Radical«, blízký ministru vnitra.
není zcela spokojen. »Pruská rovnost
není výhodou pro nás,« píše list, »budou tím
dostatečně nahraženy oběti, jež
jsme přinesli na lidských životech
i penězlch? Můžeme se těšiti z dohody,
ale nebuďme příliš nadšeni. Blizká budouenost
nás poučí, zdali jsme jednali správně.« —
»Aurora« píše: »Dohoda není smlouvou dvou
států, ale je dohodou pro mír Evropy.« »Petit
Parisien«: »Smlouva dalekosáhlého významu,
která bude v přítomné době mocně působiti.«
Clemenceau
Deleassé
Ribot
Posl
Petit Parisien
Německo
Ma
Ee jít Paris
Evropa
Dupuy
7
article
»Figaro«: »Smlouva nedopouští nějakého ne-
dorozumění. Připravuje se akce normálních
a stejnoměrných styků obou zemí.«
»Gaulois«: »Můžeme býti spokojení s roz-
lustěním marockého problému.« »Eelair«:
»Smlouva je zadostučiněním pro veřejné mínění.
ale je příliš draze zaplacena.« »So-
lenle: »Dohoda je vltězstvím německé
politiky v Marokku.«
O doručení zprávy o dohodě sultánovu zá-
stupci El Gebbasovi v Tangeru oznamuje se
komická episoda. Když přijeli jezdci do
domu El Gebbasova, oznamujíce, že dr. Rosen
a Saint-Antoin, zástupci Německaa
Francie, přijdou společně k návštěvě, dostal E
Gebbas strach. Věděl, že Německo a Franci
stály vždy proti sobě v Marokku chladně a ne-
tušil nie dobrého ve společně návštěvě zá-
stupců obou států. Proto dal oznámiti, žeje
nemocen, aby zatím mohl získati bližších in
formaci, sle když přece se dal pohnout ku při
Figaro
doktor
Rosen
Německaa
Franek
Gaulois
Eelair
Maroko
Tanger
SaintAntoin
Německo
El Gebbas
El Gebbasov
8
article
Všechny práce rekonstrukční předního trak-
tu spějí rychle ke svému dokončení a již dnes
možno se přesvědčiti o díle, jež může právem
sloužiti vzorem, jak lze sloučiti uměleckou sna-
hu o zachování staré památky stavilelské s prak-
tiekými zřeteli a požadavky novodobého, ba
zcela moderního komfortu. Podle původní do-
hody mistra Klusáčka s Uměleckou Besedou má
celý tento přední trakt sloužiti účelům besed-
níim, vedle níž některé mísínosti pronajaty bu-
dou korporacím příbuzným, Klubu za Starou
Prahu a Spolku přátel starožitností. Se zřotelem
na praktické potřehy Umělecké Besedy byla také
celá rekonstrukce prováděna a není pochyby
o tom, že původní myšlenka dohody všech těch-
to činitelů byla šťastná a zdravá: v několika
málo týdnoch budo tu jedna z nejzajímavějších
stavitelských památek pražských (z domů sou-
kromých), s největší pietou, s uměleckým vku-
sem a vtipem znovuzřízená, hotová státi s ruš-
ným a ideálně pohodlným, komfortně zařízeným
spolkovým domem (s ústředním topením, elek-
trickým osvětlením, vodovodem atd.). Po tolika-
letém platonickém našem borování proti sou-
stavnému ničení a propadávání starých památek
pražských bude tu přece jednou praktická ukáz-
ka toho, jak třeba se chopiti díla, aby se ko-
nečně již od slov přešio k činům.
Klusáček
Praha
spolek přátelit starožitnost
9
article
V zadním, dvorním traktě domu „u Vej-
vodů“, kde dříve kdysi stával malý ruční pivo-
var, podnikavá mysl nypějšílo najitele staví ve-
likou třípatrovou budovu s rozsáhlým výstavním
sálem (s vrchním světlem), který i s předsálím
zaujme plochu asi 360 m2. Stoji za povšimnuti
i tento moment, jak prakticky a účelně zároven
řešeny tu na jednom komploxu stavebním
zřetele historieko-umělecké se životními zájmy
příte mnosti: spahy zastanců Staré Prahy často
se potkávají s výtkumi, že staré čtvrti městské
se vylidňují upřílišněnými zájmy historicko-umě-
leckými. Tady ukázáno prakticky, jak při dobré
vůli možno spojiti zájem obojí, zacbrániti sta-
rou, cennou památku a spojiti ji s moderní
novostavbou, která přilivu populace jenom
slouží.
m 2
10
article
V posledních dnech vynořily se na veřej-
nost zprávy o neshodách podnikatele rekon-
strnkce mistra Klusáčka s výborem Umělecké
Besedy, jichž nutno z zájmu původní myšlenkr
jetí sdělení, byl velmi překvapen. Vy
slovil svou radost a očekávání, že dohoda pro
spěje blahu Marokka.
O předběžné historii marocké dohody ozna-
muje se z Paříže: Vyjednávání vedlo se v nej
větší tajnosti. V Paříži zachovalo německé
vyslanectví i ministerstvo zahraničních věcí pří-
sné mlčení a několik žurnalistů, kteří dozvěděli
se ze zvláštních pramenů o jednání, pokládalo
za svou povinnost v zájmu věci, zadržeti své
zprávy. Toto taktní jednání mělo dobrý následek,
že vyjednávání nebylo zdržováno hašteřivým po-
vídáním novin a že rychle dospěla dohoda ke
konci a mohlo se její uveřsjnění položiti na
den návštěvy krále anglického
v Berlíně, což má též svůj význam.
Klusáček
Maroko
Paříž
Berlín
11
article
Základem dohody byla algecirasská
s mlouva. Po vyloučení všech ustanovení,
která byla uznána bez změny a diskuse, sjedno-
tili se svob. pán Schön a vyslanec Cambon
o ostatních bodech, jež též v rámci alge-
cirasské smlouvy mohly vésti k nedoroz
umění. Bylo vyšetřeno, kde vězí kořen všech
posledních nesnází a sporů. Bylo vše vysvětleno,
při čemž vůděl myšlenkou bylo, že pro
Německo jsou rozhodující zájmy ho spo-
dářské, kdežto pro Francii, již vzhledem
k blízkosti Alžíru, jsou v první řadě platné
zájmy politické. Bylo ovšem předpoklá-
dáno, že němečtí štváči budou vidět v tom poli-
tické skrácení Německa a že francouzští štváče
budou vytýkati poškození hospodářských zájmů
Francie. Význam dohody roste přes hranice
marocké otázky. Je to velká událost, ž
byla konečně odstraněna příčina stálých sporů
obou států a že Francie a Německo mohly se
ve společné snaze prospěti míru, dorozumět
o sporné otázce, která je rozdvojovale
a rozčilovala od pěti let.
Schön
Cambon
Německo
Francie
12
article
Též ruský úřadní tisk vítá a potěšením do-
hodu. Jak se telegrafuje z Petrohradu, uveřejní
zejtřejší poloúřadní »Rossija« článek, který je
výkladem smlouvy francouzkoně-
mecké. Ruský list vítá upřímně smlouvu, po-
něvadž stejně pro Rusko jako pro ostatní vel-
moci jest velice potěšitelno, že z politiky byla
odstraněna příčina znepokojení a nedorozumění.
kterou otázka marocká byla. List soudí, že upři-
mné a důsledné jednání Francie v marockých
záležitostech bude uznáno také Německem, které
přeje si neméně upřímně, aby otázky, které se
vynořily mezi ní a Francií v Marokku, smírně
byly vyřizeny. List končí, že odstranění příčiny
různosti názorů musí oběma velmocem umožniti
aby na dále spolupůsobily na smírném rozřešení
otázky blízkého Východu.
Madridský list »Heraldo« ve článku » Trium
Francie«, píše, že dohoda francouzsko - německa
musí naplniti radostí celý civilisovaný svét, nebo
jí je dán trvalý základ světového míru.
Válka s Japonskem a Roosevelt mezi bojovníky
jejími.
President Roosevelt snaží se všemožn
lichomořské státy Unie pohnouti k tomu, aby
upustily od protijaponských zákonů. Konají se
denně u něho konference v této příčině, ale
presidení sám jest pessimistou co do výsledku
jich. Jednomu žurnalistovi pravil, nepodaří-li se
mu obmezili nebezpečnou agitaci onu, že
nutno potom myslit na možnos
války s Japonskem; nejsmutnějším prý
jest ale, že Amerika bude musit přičísti si sama
vinu na tom, že konflikt ten vybuchl, poněvadž
porušila smlouvy o největších výhodách.
Ovšem ale, kdyby k válce došlo.
nebude on scházeti vřadách boju-
jících vojá ků.
Japonský generální konsul uveřejňuje stati-
stiku, podle které se v měsíci prosinei 1909
přistěhovalo do Ameriky 300 a z Ameriky od-
jelo 1007 Japonců.
Roosevelt
Japonec
Petrohrad
Rusko
Francie
Německo
Maroko
blízký východ
Japonsko
Amerika
13
article
Politická vražda ve Vých. Indii.
V Aliporu v Britské Iadii zastřelil mladý
Bengal veřejného žalobce v posledním proceau
proti spíklencům, Arsita Basvu. Útok proveden
v soudní síni, kdež útočník též hned zatčen
samotné, v jádře tak šťastné a zdravé, litovati.
Zprávy tyto byly dokonce v některých listech ši-
řeny dle informací jistě jednostranných, ne-li
příno zlomyslných. Umělecká Beseda svolává
právě na příští týden mimořádnou valnou hro-
madu, kde má se rozhodovati definitivně o ne-
vých jejích místnostech, a bylo by si jenom
přáti, aby dobrou vůlí s obou stran uskutečnění
původní dobody bylo docíleno. Beseda získala by
tak za nájem poměrně velmi levný (6000 K)
celou řadu krásných místností pro svoje člen-
stvo: krám v přízemí, celé první patro, které
má rozsah asi 350 m2, téměř celé druhé patro
(až na místnosti Klubu za Starou Prahu a přátel
starožitností), a kromě toho v zadním (novém)
traktu velkou dvoranu pro účely spolkové (pr
výroční výstavy šestinedělní, i každé druhé pon-
dělí pro své koncerty a přednášky).
Bylo by toho jenom litovati, kdyby osobní
neshody a nevraživosti měly zabiti v Čechách
zase jednu dobrou myšlenku.
Arsita
Indie
Praha
Čechy
m 2
14
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert smyčnového kvarteta. V neděli dne
14. t. m. o 5. hod. odpol pořadá na Vackově
Žižkova smyčcové kvarteto, sestávající z pánůJ.
Stecknera, prvního koncertního mistra carské fll-
harmonie v Petrohradě, Filipa a Vlad. Milinov-
ských a J. Kratoch víla, koncert. Mimo tři-
náct čísel solových J. Stecknera a zpěvných jest na
programu Scbubertovo Adagio a balada Smrt a panna
Dvořákův Vatčík a Slov. tanec, Čajkovského Andante
cantabile a Smetanovo Rozmysli si, Mařenko, v úprav
p. Karhánkově.
+ Slečoa Mařka Sokolova, absolventka operní
školy pí. Neumannové-Procházkové v Praze, jest o
příšíí sezony engažována k městskému divadlu
Mülhausenu v Eisnsku pro obor koloraturní.
+ Konoert prof. Sergěje Kusevilského v Prane.
Ruský umělec, nejslavnější vírtuos na kontrabas ny-
nější doby, uspořadá v neděli dne 21. t. m. o 5. hod.
odpolední koncert v Rudolfině, za spoluúčinkován
virtuosa na violu d' Amour, Henri Casadosusa
virtuosa na klavír Fr. Lindemanna. Předprodej listků
v cenách od 3 do 5 K na sedadla a 1 a 2 K k stání
lože 20 K v hudebním a klavirním závodě Mojmíra
Urbánka v Praze II., Hlávkův palác.
+ Konrád Ansorge. Beetbovenův večen
bude uspořádan v pondělí dne 8. března v Rudol-
fině. Záznamy přijímů budební závod Em. Wetzler
na Ferdinandově třídě čís. 36. Telefon 2457.
Vackův
Steckner
Filip
Vlad
J Kratoch
J Steckner
Smrt
Smetanův
Mařenka
Karhánkův
Sokolův
Neumannová
Procházka
profesor
Kusevilský
Casadosus
Lindemann
Urbánek
Ansorge
Beetbovenův
Wetzler
Ferdinandův
Žižkov
Petrohrad
Praha
Francie
Praha II
Hlávkův palác
Rudol
Dvořákův Vatčík
Čajkovský Andante cantabile
Mülhausen
d ' Amour
15
article
Porážka italské vlády při volbách.
Řada členů vládní většiny nynější zříká s
nyní již kandidatury pro beznadějnost její,
mezi nimi býv. ministr orby Malvezzi a tři býv.
st. podtajemníci. Z členů vlády samé jest až
dosud jisto jen znovuzvolení ministra vyučování
Ravy. Bývalý ministr-president Fortis prchá
z ohroženého svého volebního okresu Poggie
do Abruzz, do okresu Cittadaeole. Oposice, jež
vytýká vládě, že nechce hnáti věc
s Rakouskem do krajnosti, zdá se
býti na postupu. Také klerikálové v ho-
řejší Italii úsilně agitují.
Malvezzi
Abrozzo
Rakousko
Fortis
16
article
Zemský výbor a jazykové osnovy
bar. Bienertha.
Zemský výbor a jazykové osnovy
bar. Bienertha.
Málokdy jedná zemský výhor království
českého o otázkách tak vyníkajících a zásadné
tak důležitých, jako jsou otázky, kterými se
na podnět přísedícího dra. V. Škardy zabýval
ve středu 10. t. m.
O jednání tom podali jsme již dvě zprávy,
dle soukromých informací zpracované; význam
i vážnost věci však vyžaduje toho, by nyní
uveřejněna byla zpráva ofleiální, včera vydaná
zemským výborem samým. Zní doslovně takto;
»V průběhu schůze přihlásil se ke slovu dr.
Škarda a poukázal k tomu, že právě před týdnem
předložila vláda říšské radé dvě přediohy, o nic ě
třeba, aby zemský výbor zaujal svoje stanovisko.
toliž předlohu o zřízení krajských vlád v Čechách
o užívání jazyků při státních úřadech v královstv
českém. Předsvším ve příčině osnovy zákona jazy
kového prohlásil dr. Škarda jménem svých politi-
ckých sloupenců v zam. výboru a s předpokladen
souhlasu se strany přísedícího Ždárského, že pova
žují za kompelentní k usnášení se o zákonu jazy-
kovém toliko zemský sněm, a poukázal k odůvod
nění tohoto stanoviska zejména na předpisy článků
11. a 12. o zastupitelstvu říšském; dále poukáza
na čl. 19. základních zákonů státních, ve příčin
jehož není vyhrazeno zákonodárství říšskému, aby
vydalo snad bližší předpisy provaděcí, jakož i na
to, že r. 1867 ve sněmovně poslanecké sám referont
dr. Sturm byl toho náhledu, že uprava jazykové
olázky náleží do kompetence zemského sněmu
Dále poukázal dr. Škarda na stálou praxi soudu
nejvyššího i říšského, dle kterého čl. 19. zákl. zák.
statních nepotřebuje bližších předpisů prováděcích.
Bienerth
V Škarda
Ždárský
Sturm
Čechy
17
article
Podotkl, že sama vláda uznávala vždy kompetene
sněmu zemského ku vydání jazykového zákona.
jelikož sama r. 1871 předložila sněmu král. českého
přislušnou osnovu zákona upravujícíbo též jazykové
poměry u státních úřadů a jelikož také všechny
předpisy o uživání jazyků byly vždy uveřejňovány
zákonnicích zemských a nikoli v zákonníku
řiěském.
V příčině osnovy zákona o zřízení krajských
vlád upozoril dr. Škarda, že dle platných předpisů
dležno vyžádali posudek sněmu zemského, a dále
poukáza! k tomu, že dle § 2. zák. o okresních za-
stupitelstvech dlužno požadovati dokonce přímý sou-
hlas zemského zákonodárství, jelikož obvody sou-
ních okresů musí se shodovati s obvody okresních
zastupilelslev.
Konečně poukázal k tomu, že dle zpráv na veřej-
noet proniklých zamýslí vláda podali zemskému sně-
mu předlohu o krajských zastupitelstvech, a poněvada
obě předlohy, totiž posléze zmíněná a předloha zá-
kona o krajských vládách, jsou v úzké souvislosti
bylo by v zájmu věci nutne, aby obě osnovy byly
předloženy sněmu král. českého.
18
article
Vzhledem k tomu učinil návrh, aby zemský vý-
bor uonesl se na tom, podati vládě ohražení prol
všem pokusům rozhraničovacím bez vyslyšení zem-
ského zastupilelstva, a aby vládu požádai, aby talo
dřive, nez nějní ron
ení zaní-
něných osnov, sdölila zemskému výboru všechny
elaboráty, týkající se navrhovaného rozhraničení.
jakož i osuovy zákonů o krajských vládách a zaslu-
pilelstvech, aby zeinský výber muhí zem. sněmu
v té příčině předležili své návrhy.
V debatě na to následující prohlásil J. E. hrab
Schönborn, že souhlasi s vývody dra. Škardy.
pokud se týkají osnovy o zřízení krajských vláu
a ohraničení soudních okresů, že však nesdili úplně
slanevisko dra. Škanly v příčině kompetence k vy-
dání jezykového zákona. Poukázal k tomu, že před-
pisy o kompelenci sborů zákonodárných v télo, věci
připouštěji různý výklad a že vyskyluje se též ná-
hled, že kompelence ta jest smíšena a dovolával s
ve věci té také náhledu, projeveného býv. nejvvšším
meršálkem zemským kniželem liřím Lobkovicem
Vzhledem k tomu navrhl, aby vláda byla požádana.
aby předložila sněmu král, českého ku projednání sve
návrhy ve příčině rozhraničení okresů a zřízení kraj-
ských vlád zároveň a návrhy na zřízení krajských
zastupitelstev.
Schönborn
Lobkovic
19
article
Dr. Eppinger poukázal především k tomu
že vláda tu učinila vážný pokus o dobodu mezi obě-
ma národnostmi a prohlásil, že návrhy vládní, třeba
by v mnohém ohledu nevyhovovaly, přece mohou
býti podklalem pro jednání a zasluhují tedy sympu-
lického přijelí. Dovezoval pak, že vydání zákona
jazykového náleží do kompetence rady říšské, poku
se jedná o uživání jazyků u útadů státních, poulěvadž
jedná se tu o základní zásady organisace slátních
úradů (Grundzůze der Organisajion der Stantsbe-
hörden). Poukázai v té věci k tomu, že i u c. k
mislodrzilelství bude v té přičině třeba provésti různé
organické změny (kvalifkační komise) a tvrdih, ze
tudiž vydání jazykového zákona náseží do kompe-
tence rady líšské. Také zákon o krajských vládách
by dle náhlodu rečníkova mohl býti vydán jen radou
ríšskcu, poněvadz jedná se o změny v úřadech stát-
ních. Dobrozdání sněmu by bylo nulným jen tebdy.
kdyby změna taková měla se provésti cestou neři-
zovaci. V pšípodě přílomném však jedná se o vydání
zákona, a proto slyšení sněmu odpadá, Hřeba že reč-
nik uznává, že bude nulno zlyšeli místní interesenty
a po připadě pok prediohy opraviti; v té věci plip-
míná zejměna dle jeho náhiedu bezdůvodné zrušení
krajského soudu v Lileměřicích. Cestu, jakou vláda
volila, považuje za vhodnou k dohodě a má za to.
že nelze vávati se na formalistické konipelenční po-
chybnosli, má-li se s dehodou počíli. Prohlašuje.
že bude hlasovati proti návrhu dra. Škardy
doktor
Eppinger
Škarda
Grundzůz der Organisajion der Stantsbe
20
article
Dr. Werunsky poukázal k tomu, že čl, 19
zákl. zák. slátních jest vělou dle jeho náhledu „pla-
tonickou“ a že, má-li býti proveden, dlužno, aby byl
vydán říšský zákon prováděcí, tak jak tomu bylo při
jiných slátních základních zákonech. Také v příčině
zřízení krajských vlád má za to, že, děje-li se zá-
konem, není třeha slyšení sněmu, pri čemž však
uznává, že zřízeni krajských zastupitelatev a změna
okresních zaslupitelstev by mohla býli provedena
tolike zákonem zemským
doktor
Werunsky
21
article
Dr. Pinkas požádal hr. Schönborna, aby změ-
nil návrh svůj v ten smysl, že by akcentován byl
moment proteslu, že pledlohy, o něž se jedná, ne-
byly pledloženy sněmu, nýbrž říšské radě.
Vůči vývodům dra. Eppingra a dra. Werunského
poukázal k tomu, že oba pánové zapomenuli na usla-
novení § 2. zák. o zast. okresních, z něhož vysvíla
odůvodnění kompetence sněmu zemského, a pouka-
zuje dále na judikaturu newyšších tribunálů, dle ní
nijak nelze čl. 19. zákl. zák. státních považovati z
rámec bez obrazu.
ThDr. Burian má za to, že osnova o zřízen
krajských vlád náleží před forum zem, sněmu; v pří-
čině osnovy zákona jazykového kloní se též k ná-
hledu, že zákon, jenž týče se království českéno
patrí do kompetence sněmovní.
J. E. hrabě Schönbern prohlašuje změnu
návrhu svého polud, že prohlásí se ohražení zem
výboru proti podání předloh mimo předlohy jazy-
kové) radě říšské a podotýká, že by si osobně tez
přál, aby dotyčný zákon jazykový předložen byt sně-
mu, nemůže však soublasiti zvláště s odůvodněním
návrhu dra. Škardy.
Přís. Adámek poukázal vůči dru. Eppingrov
na to, že předlchy ty nemohou se strany české při-
jaty býti s radostí. Poukazuje k tomu dále, že by
o věci té vedle poslanecké sněmovny jednala i sně-
movna panská a vytknu, že vláda chce upraviti to-
liko noměry v Čechách, že však pouští se zřetele
zájmy národa českého na Moravě, ve Slezsku av
Dolních Rakousích. Předloha vládní znamená obělo
doktor
Pinkas
Schönborn
Werunski
Schönbern
Adámek
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní Rakousy
poslanecký sněmovna
22
article
všní českých menším. Vytvořeně již indíviduafiíy
hospodářské a kulturní (jako okresy) se zcela mecha-
nicky trhají. Dle řečníka má zemský výbor povin-
nost zaujmouti stanovisko vůči vládnímu pokusu.
Přís. Žďárský projevil úplný souhlas a ná-
vrhy dra. Škardy a poukázal k tomu, že vláda to se
svým pokusem ani nemůže vážně mysliti, jelikož
by jinak nebyla opomenula zemskký výbor. Návrhy
krajů, obsaženě ve vládní předloze, jsou ostatni
z důvodů dopravních a hospodářských neprovedi-
telny.
Dr. Škarda poukazuje k tomu, že z projevi
býv, nejv. maršálka zemského možno spíše čerpat
doklad pro kompetenci sněmu zemského, a odůvod-
ňuje požadavek rovnoprávnosti jazyků.
Na to přikročeno ke hlasování a sice hlasován
nejprve o návrhu dra. Škardy
Pro návrh ten hlusovali přísedící: dr. Škard.
Adámek, dr. Pinkas a Žďárský. Proti návrhu: dr
Eppinger, dr. Werunský, hr. Schänborn a dr. Burian
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil, že lituje, že
nebylo v příčině stylisace návrhů dra. Škardy a hr.
Schönborna, pokud věcně souhlasí, dosaženo de-
hody a rozhodl svým hlasem proti návrhu dra.
Skerdy.
Na to hlasováno o návrhu hr. Schönborna, jenž
pak přijat šesti hlasy proti hlasům dra, Eppingra
dra. Werunského v tomto zněnít
„Zemský výbor ohražuje se dle povinnosti sv
proti každému zasuhování do kompelence sněmovní
a žádá zejména, aby c. k. vláda předložila své ná-
vrhy v příčině rozhraničení okresů a zřízení kraj-
ských vlád zároveň a návrhy na zřizení krajských
zastupitelstev slavnému sněmu král. českého k pří
slušnému projedná ní.
Žďárský
Škarda
Adámek
doktor
Pinkas
Werunský
Burian
Schönborn
Werunski
doktor Eppinger
23
article
Usnesení zemského výboru způsobilo při-
rozeně mocné vzrušení; „Prag. Tagblatt““ pak
včera jásal, že české stanovisko bylo ve středu
v zemském výboru poraženo. Vzhledem k to-
mu vyžádali jsme si od přísedicího z. v. dra.
V. Škardy o věci vysvětlení. Dostalo so nám
ho v podstatě takto: Některé časopisy německé
— pravil dr. Škarda — vyvozují ze středeční
debaty o předlohách Bienerthových v zemském
výboru nesprávné důsledky. Je to n-
sledek toho, že zprávy o průběhu rokování n-
byly úplné, takže stručná reprodukce řečí při te
příložitosti promluvených svedla německé
listy k úsudku zcela nesprávné-
mu, že se velkostatkářští přísedící vyslovili pro
kompotenci říšské rady a proti kompetenci sně-
mu pro řešení jazykového zákona
Bienerthův
24
article
Ale hr. Schönborn v prvé své řeči výslovně
konstatoval, že v otázce kompetence pro roz-
lwraničení a zojména zřizování krajův a okresů
plně se srovnává s drem. Škardou. Částečně jiný
názor vyslovil br. Schönborn, pokud jde o otáz-
ku jazykovou. Pravil však, že jeho míněn
a jeho osobní přání kryje se se sta-
noviskem dra. Skardy i v otázce kompe-
tence sněmu zemského pro otázku jazykovou
také pokud jde o státní úřady. Dodul však, že
platné předpisy připouštějí různý výklad. Dále
pravil, že, ačkoli uznává důvody dra, Škardy.
ejména jeho poukaz na postup vlády r. 1871,
kdy tehdejší vláda předložila sněmu zákon jazy-
kový, i státních úřadů se týkající, i důvod ten,
že všeohna jazylová nařízení byla dozud uve-
řejísována v zákonnících zemských, že přece
někteři stoupenci jeho strany přiznávají jazy-
kové otázce smíšenou kompetenci, t. j. dílem
kompotenci sněmu, dílem říšské rady. Při tom
poukázal hr. Schönborn na stanovisko zesnu-
lého maršálka kn. Jiřího Lobkovice a dodal, že
dle jeho přesvědčení musí zemský výbor hájití
zkosttive své kompetenee, uby ve mu nemohi
vytýkati, že kompotenci svou překračuje; z té
přičiny že není pro to, by zemský výbor
činil usnosení o jazykovém zákoně.
Lobkovic
Schönborn
25
article
V druhé řečí projevil hr. Schönborn vý
slevně své přání, by vláda předložila sněmu
zemskému osnovu jazykového zákona,
Druhý zástupce velkostatku prelát dr. Bu
rian nepokrytě se stotožnil s názorem dra.
Škardy, jejž zaujal v otázce jazykové, dodav.
že se zastával kompetence říšské rady pro zá-
kladní zásady organisace stálních úřadů, pokud
jde o instanění postup, kvalifikaci úřadníků atd.
že však vydání jazybových předpisů rozhodně
náleží sněsnu zemskému.
Dr. Škarda vyložil ve své druhé řeči, že se
projev zespulého kníž. Jiřího Lobkovice vykládá
nesprávně, chce-li se z něho dokazovati, že
hájil kompotence říšské rady, pokud jde o ja-
zykovou otázku státních úřadů.
Bývalý maršálek totiž vyslovil v r. 1900
v „Pester Lloydu“ mínění, že nemají pravdu
kdož tvrdí, že sněm je výhradně oprávněn
řešiti otázku jazykovou, nýbrž že se musejí
rozeznávati rozdily, že totiž každý zákonodárný
sbor jest oprávněn pro svou působnost stano-
viti jazykové předpisy, tedy na př. že je ne-
sporno, že delegace jsou kompetentní upraviti
jazykovou otázku pro sebe, říšská rada pro zá-
ležitosti své působnosti a sněm nepochybně pro
orgány samosprávné.
Schönborn
doktor
Lobkovic
Lloyd
26
article
Tomuto názoru dává dr. Škarda výkla
ten, že vzhledem k tomu, že říšská rada je
kompetentní, jenom vydali základní pravidla
pro organisaci státních úřadůů („Grundzůge der
Organisation der Verwaltungsbehörden“), je pa-
trno, že ostatní jazykové předpisy podle mínění
knéž. Jiřího z Lobkowicz náleží stanoviti sněmu.
Dr. Škarda při tom poukázal na vynikající půso-
bení Jiřího z Lobkowicz při vládní osnově roku
1871, která byla předložena sněmu, z čehož je
zřejme, že mínění kníž. Jiřího Lobovice kryje
se se slanoviskem dra. Škardy a ostatních lido-
vých přísedících českých.
Po středeční debatě konstatoval ny-
nější nejv. maršálek princ Ferdi-
nand Lobkovic, že ve věci není roz-
dílumezi stanovískem českých přl-
sedících a přísedících konserva-
tivního velkostatku, a že tedy jde jen
o úvahu, jak má býti formálně postupováno. Bli-
že však své osobní mínění novyslovil. Je všal
na jevě, že jak lidoví přísedící čeští, tak také
velhostatkářšli jsou v záležitosti kompetene
pro otázku jazykovou mínění stejného.
Z toho je patrno, že nesprávný je výkla
německých časopisů o zásadním rozporu mezi
lidovými a velkostatkářskými přísedicími v těch-
to otázkách. Když většina zemského výboru vy-
slovila, že mají obě osnovy, jak jazyková, tak
i o změně soudních a politických obvodů zá-
roveň býti předloženy sněmu, znamená to, že
vyslovuje mínění, že sněm má rozhodovati
o celku těchto předloh.
Jiří
Lobkowicz
Jiří Lobovice
Škarda
Ferdi
Lobkovic
Grundzůge der Organisation der Verwaltungsbehörden
27
article
Z akčního výboru národní strany sovbodo
myslné byla o věci vydána zpráva, jež zní:
„Některé časopisy, zejména německé, vyvozuj
ze včerejší debaty v zemském výboru o Bienertho-
vých předlohách nesprávné důsledky; jest to násled-
kem loho, že zprávy o průběhu rokování nebyly
úplné, takže stručné podání rečí nevystihuje jich sku
tečný význam. Naprosto jest nesprávný úsudek n
meckých listů, Ze se velkoslafkáři výslovili pro kome
petenci říšské rady a proti kompelenci sněmu v pří-
čině jazykového zákona. Hrabě Schönborn v první
své řeči výslovně kenstatoval, že co se rozhraničení
týče, souhlasí naprosto s drem. Škardou. Co se jazy-
kové otázky týče, je poněkud jiného náhledu; po-
dotknuv, že jeho mínění a osobní přání kryje se se
stanoviskem dra. Škardy o kompelenci sněmu pro
jazykový zákon v příčině státních úřadů v král. če-
ském, doložil, že platné předpisy připouštějí různý
výklad. Ač on uznává důvody dra. Škardy, zejména
pokud se odvelává na to, že vláda roku 1871 předlo-
žila osnovu jazykového zákona zemskému sněmua
že všechna dosavadní jazyková natízení uveřejňována
byla v zemských zákonnících, připomíná, že někteří
stoupenci jeho strany uznávají sríšenou kompetenci,
dílem sněm, dílem říšskou radu. Při tom poukazuje
na stanovisko býv. maršálka kníž. Jiřího z Lobkovic.
Schönborn
Škarda
Jiří
Lobkovice
akční výbor národní strana
28
article
Jen z toho důvodu, aby nemohlo být vylýkáno zem-
skému výboru, že překročuje svou kompetenci, ne-
souhlast s tim, aby zemský výbor o kompetenci
jazykové otázce učinil usnesení. V druhé své řeči vý-
slovně projevil přání, aby vládu osnovu jazykového
zákona předložila sněmu. Dr. Burian uvedl, žev
příčině jazykové olázky souhlasí s drem. Škardou, že
říšská rada nanejvýš může ustanoviti všeobecné před-
pisy, kdežto podrobná ustanovení pro král. české
může uřiniti jen zemský sněm. Dr. Škarda v druhě
své řeči poznamenal, že stunovisko knížele Jiřího
z Lobkovic, jež vyslovil v Pester Lloydu r. 1900,
nesprávně se vykládá ve prospěch kompelence Iíš ské
rady pro jazykový zákon v příčině stálních úřadův
doktor
Burian
Jiří
Lloyd
Lobkovice
29
article
Čechách. Jmenovaný toliž konslatoval, že nemají
pravdu ti, kdož mají sněm za výlučně kompetentní
pro řešení jazykové otázky. Dle platné úslavy sluší
rozeznávati kompetenci různých zákonodárných sbo-
rů, ježlo není pochyby, že delegace jsou příslušny
k úpravě jazykové otázky pro obor své působnosti;
řišská rada naproti tomu pro záležitosti, jež jsouii
vyhraženy a na druhé straně, že sněm jest nesporně
příslušný pro vydání jazykového zákona pro úřady
samosprávné. Z toho mínění vychází, že kníže Lob-
kovie připouštěl pro říšskou radu jen v oboru jazy-
kového zákona stanovení základních pravidel pro or-
ganisaci správních úřadů, ale že všechny podrobné
předpisy o užívání jazyků při stálních úřadech patř
před fcrum zemského sněmu. Tento výklad potvrzuje
spolupůsobení jeho při osnově jazykového zákona,
iež vláda podala r. 1871 sněmu král. českého. Nej-
vyšší maršálek na konci debaty konstatoval, že ve
věci samé není mezi českými přísedícími a kon-
servativního velkostatku rozdílu a že jde jen o úvahu
v příčině formálního postupu. Z řečí těchto vychází,
že nejen čeští lidoví přísedící, nýbrž i přísedící vel-
kostatkářští zaujali stanovisko pro kompetenci zem-
ského sněmu k vydání jezykového zákona pro slá tn
úřady v král. českém. Veškeré výklady německých
listů v opačném směru postrádají podstaty.
Čechy
30
article
Středeční jednání zemského výboru vyvolal
již odezvu v českém občanstvu a v českých sborech
samosprávných. Stanovisko dra. Škardy dochází ve-
směs nadšeného souhlasu.
Již v první chvíli došly tyto projevy:
Presidium rady král. hlav. města Prahy, zaklá-
dajíc se již pevně projeveným stanoviskem rady
městské ku předlohám vládním o zřízení krajském
a o otázce jazykové s plným zadostiučiněním i uspo-
kojením vítá zdůrazněný projev přísedícího pana dra.
Václava Škardy, učiněný dne 10. t. m. v zasedání
zemského výboru král. českého jakožte korporaci,
přímo zákonem i ústavou povolané hájiti nezadatelná
práva sněmu království českého a žádá zároveň dů-
tklivě pány přísedící zem. výboru, kteří, paměllivi
práva i platných zákonů, pro návrh ten hlasovali, by
na stanovisku svém v zájmu svatých práv jazyka če-
ského a nedilnosti českého království neochvějně
zetrvali.
E Kulína. K projevu, učiněnému českými lido-
vými přísedícími ve schůzi zemského výboru krá-
lovství českého, dne 10. února 1900 konané, o vlád-
m návrhu zákona o uživání jazyků v královelví
českem a o territoriatnit poztořerií Úradů, rerelelm
městská rada nejvyššímu maršálkovi zemskému tento
telegram: Městská rada v Karlíně vyslovuje českým
lidovým přísedícím zemského výboru, zejména
panu dru. V. Škardovi, díky a uznání za ne-
ohrožené hájení práv národa našeho a příslušnose
zemského sněmu v olázkách, o nichž jedná vládní
návrh zákona o užívání jazyků před úřady v králov-
ství českém a zákona o novém territoriálním rozdě-
lení úřatlů. Městská rada re stanoviskem jejich vy-
slovuje plný souhlas. Starosta: J. Ronz.
doktor
Škarda
V Škarda
J Ronz
Praha
Karlín
zemský výbor král
městský rada
31
article
Přísedícího dra. Václava Škardy došel z Tábora
následující telegram: Vaší slovutnosti a všem českým
lidovým pánům přisedící výbaru zemského vyslo-
vuje vřelé díky a naprostý souhlas s oprávněným
prolestem proti předloženým vládním osnovám jazy-
kovým a zřízení krajského rada král, města Tábora
E Něm. Brodu. Vyslovuji naprostý souhlas s jed-
n4ním českých lidových přísedících v sezení zem-
ského výboru o jazykových předlohách Bienerlho-
vých, jež pro český národ jsou nepfřijalelny. — Dr.
Šubrt, zemský poslanec.
Z Něm. Brodu, 11. února. (Zvl. lelegr. „Nár.
Listů“.) Rada král. města Německého Brodu proje-
vuje plný soublas s ohražením českých lidových při-
sedících zemského výboru proti kompolenci říšské
rady pro vydání zákona jazykového pro králevství
české a proti všem pokusům rozhraničovacím. Dr.
Šubrt, starosta města.
E Pardubic. (Zvl. telegr. „N. L.“) Rada král.
kom města Pardubic, zvěděvši, že ve včerejším za-
sečání zemského výboru zamílnut byl návrh příse-
dícího JUDra. V. Škardy, jímž měl zemský výbor
ohraditi se proli všem pokusům vlády, rozhraniču-
jícím území našeho království a proteslovati proli
porušování kompetence zemsíkého sněmu, vzalas
hlubokým politováním na vědomi toto usnesenía
vyslovuje svůj podiv a překvapení nad tím, jak
v korporaci tak vývnamné mohlo býti takto příno
schváleno nezákonné zasahování vlády do vlastní
působnosti našeho sněmu. Při tom vyslovujeme plný
souhlas s postupem českých přísedících zemského
výboru a jmenovitě doslova souhlasíme s vývody
dra. V. Škardy. — V Pardubicích, dne 11. února 1909.
Starosla J. Kuchynka.
Škarda
doktor
Šubrt
V Škarda
J Kuchynka
Tábor
Německo
Brod
Německo . Brod
německý Brod
Pardubice
zřízený krajský rada král
Rada král
E Pardubice
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dra. Herolda srovnává orgán realist
s — drem. Boučkem! Tím podniká na památku
dra. Herolda útok, který nemusí býti ani odmí-
tán. Je pouhým pokračováním kalumnií, jimiž
místo věcných důvodů z nízké strannické nevra-
živosti a zášti bojovali proti dru. Heroldovi lidé,
kteří jeho záslužnou činnost v zájmu veřejném
a národním ani pochopiti, nořku-li posouditi ne-
dovedli. Dnes, po smrti dra, Herolda, kdy na
všech stranách jeho ztráta se pociťuje, nemohou
útoky Masorykova orgánu, byť byly sebe sur-
vější a ničemnější, ničeho změniti na faktu, že
dr. Herold za jediný den pro českou věc více
vykonal, než rozliční Boučkové za celý svůj
život. Proč orgán realistů otřel se o mrtvého,
stručně dá se říci tak: Rozbili jsme okno svě-
domí českého obhájce Němce Kestranka,
první, kdo o střepy se pořezal, jako vždy při
takové příležitosti — byl „Čas“. Chytil se
zmínky předvčerejšího „Pr. Tagblattu“ o zesnu-
lém dru. Heroldovi a napsal včera paralelu
„Dr. Bouček a dr. Herold“, která vyniká
sice napadáním mrtvého, ale postrádá logického
závěru z toho všeho — o živém dru. Bou-
čkovi. Realistický list napsal: „Nemáme styků
redakčních s drem. Boučkem, ale tu službu pro-
kážeme ochotně jemu i všem příštím obhájcům
okolnostech podobných, že „Náredním Ii-
stůn“ vyslovíme jméno dra. Herold a.“ Dr.
Bouček
Herold útok
Herold
Masorykův
doktor
Němec
Kestranka
Nárední ia