ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 de2948f0-661b-11dc-9403-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 74, place 44, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. září 1901.
4 masthead
Císlo 263
5 article
k tomu, aby se veškeré, byť i se křižujíeí zájmy srovnaly smirnou cestou a aby celek, národní jednota, zůstala celou. Nemám za to, že jsmo již v takovém nebezpečí, bychom se rozdrobíii. A jsem přesvědčen, nestane-li se dohoda do voleb, až horečka přejde a ti, kteří propadli, budou pochováni, ti pak, kteři zvítězili, budou tu, aby provozovali politiku národní, že si řek- neme jednou: »Napřed jsme se mazali, teďse budeme libat! Dejž to pánbůh nebeský! (Hlučná, dlouhotrvající veselost a potlesk). Panu Čepkovi nelíbí se výtka straně agrární nčiněná, že započala nový boj. Nikoli. Strana ta přeje prý jak živnostníkům, tak děl- níkům, tak intelligenci. Tito však jsou prý od- vislými a proto lépe kandidovati rolníka. Ostatně — a to řečník znova prohlašuje — bylo by v zájmu společné věci ná- rodní uzavříti kompromis a na základě jeho voliti jen lidi nej- schopnější. Pan Kindl vyžádal si slovo jako pří- slušník stavu rolnického. Stručnými, ale tím pádnějšími důvody dokazuje bezpodstatnos základů, na nichž zbudována strana agrární.
Čepek Kindl
6 article
Kdyby strana agrární sledovala cíle odborné věcné a jako strana politická kráčela s ostatním českým lidem ruku v ruce, byla by se vyšinula na vysoký stupeň. Toto stanovisko však strana agrární opustila a vrhá vše zlo na protistranyv pravo i v levo, aby lid rozštěpila. Toto sta- novisko — prohlašuje řečník — j a ko český sedlák schvalovati nemohu a nebudu. Sitavu rolnickému ne- daří sedobře, pravda Ale příčinou toho je světová konkurence, které nezadrží nik do. A vytýká-li pan Čepek hříchy straně mlado- české, pak prohlašuji já, že strana tato jako strana starší může hříchů takých míti. Ale to nepopřo pan Čepek, že strana agrár ní, ač nejmladší, má hříchů mnohem více, že na stavu našem se pro- hřesiha a že nepočínala si na říšské radě s energii takovou, jakou před volbami slí- bovala. My jednomyslně voliti budeme p. dra. Herolda. (Bouřlivý souhlas.) Argumenty páně Čepkovy sdíli též agrárnik p. Mažek z Ostrova, dovozuje, že straně svo- bodomyslné prý pro jiné, politické záležitosti nezbývá času k hájení zájmů rolnických. Proto měla by prý ponechati místo šelským zástup- cům. Že agrární postanci na řišské radě mál vykonali, je prý vinou strany svobodomyslné, která prý jejich návrhům odpírala podpisy Ostathě přý jsou agrárnici stranou mladou, jakou prý vítal ještě r. 11898 dr. Engel. Ač protis kan- dídatuře dra. Herolda, jehož činnost uznává, ni- čeho nemá, přimlouvá se za kandidaturu agrár nickou.
Čepek Herold Čepkův doktor Engel Ostrov
7 article
Pan dr. Ierožd: Děkuji panu Maškov za jeho uznání již proto, že byl dříve take hor- livým ihým voličem v této skupiné. Ale mrzí mne, že pan Mašek mne posilá z okresu pryč. (Hlučná veselost.) Já jsem také voličem tohoto okresu, prodělal jsem v něm volby několikrát a předkládám si proto otázku, proč mám zrovna já jíli odtud pryč? Co jsem zlého vyvedl? Pravda, nejsem rolníkem, ale budete zajisté se pamatovat, že v tomto okresu volebním mají nerolníci ohromnou většinu. A tito nerolníci mne neposílají pryč. (Hlučná veselost.) Pan Mašuk se ale zajisté také dobře pa- maluje, že i v tomto okresu byla nerolníky při- jata kdysi s jásotem kandidatura rolníka Heř- mana Jandy. Nikdo se neptal, čím je, nýbrž plal se každý jen, jakým je. Ostatně dozná- vádli pan Mašek, že bych byl dosti dobrým poslancem pro tento okres, douřám, že — dá mně hlas také. (Bouřlivá, dlouhotrvajíef veselost a potlesk.) Pan dr. Havelka z Král. Vinohradů, který prohlašuje, že država statku v nedalekém sousedství usedlosti páně Čepkovy propůjčuje také jemu právo, promluviti jako člen stavu rolnického, postrádá ve vývodech agrárního protikandidáta vysvětlení příčin, z nichž by strana agrární mohla ve prospěch stavu rol- nického více učiniti, nežlí strana starší, mlado- česká a žádá pana Čepka, by voličstvu uvedl skutečné činy strany agrární, aby mělo aspon důvod, dáti straně této svoje hlasy.
doktor Ierožd Maškov Mašek Mašuk Heř Janda Havelka Král Čepkův Čepek
8 article
Pan Čepek znova dovozuje potřehu vzá- jemné dohody, ovšem, budou-li za zástupce po- volány sily nejlepší. (Hlasy: Jen když to bude agrárnik!) Aby nedošlo knovým Lipanům, mělo by dojíti k dohodě. Posl. dr. Herold: O kompromis mluvil pan Čepek, a zejmena také o tom, ja- koby byla strana agrární nabízela nám ruku ke smíru. Toho však dosud se nestalo. Kon- statuji, že v pátek dostali jsme jenom přípis výkonného výboru strany agrární, bychom po vykonaných volbách utvořili společný státoprávní klub. Výkonný výbor naší strany usnesi se v pátek: 1. že mne zmocňuje, bych se stranou agrární v tomto smyslu o mo- dalitách společného takového klubu vyjednával a zároveň se také usnesl, vyjednávati o tom, je-li možnosť nějaké dohody ješte před volbumi. Kdybych měl jistotu, že pan Čepek mluví jmenem vedení jstrany agrární a že tato s jeho appellem souhlasí, mohl bych plným právem jmenem celého našeho výkonného výboru říci: »Ano, to uděláme!« Ale já vyčkám, jak v úterý usnese se výkonný výbor strany agrární a nebude-li činiti přepjaté poža- davky, se kterými by důstojnosť naše a naší strany se nesrovnávala, pak dohoda je možná. Více říci nemohu. Slibuji se své strany, že pokud vliv můj sahá, přičiním se o dohodu, prosím jen, aby pan Čepek také se své strany totéž učinil. (Hlučná po- chvala.) Pan Čepek pravil, že nemluví řeč kandi- dátní a kdyby chtěl mandát, že by kandidova) v okresu, kde by mandátu mohl dosáhnouti.
Čepek Posl doktor Herold Kon strana agrární
9 article
Pan Čepek a všichni stoupenci jého strany jsou zajisté pevně přesvědčeni, že v tomto okresu to nepůjde a že vílézství skloní se ke strane svobodomyslné. Když to však pan Čepek ví, proč volebnt zápas v tomto okresu, který volil Tilšra, Kou- nice, Čecha a Jandu, podstupuje? (Hlučný. dlouho trvající potlesk.) Já býti panem Čepkem, řekl bych: »Přiteli, já nekandiduji!« a , vyzval bych voliče, by ve smyslu jeho slov ke svorné opravdu volbě podali si ruce. Tak pojímám aspoň pravé vlastenectví já. (Bouřlivá pochvala.
Čepek Čecho Janda Kou
10 article
Při hlasování byla kandidatura pana dra. Herolda všemi proti pěti hlasům agrárním přijata. Hlučnou veselost vzbudilo, že proti kandidatuře Heroldově zdvihl ruku také p roti- kandídát jeho pan — Čepek. Zdařilá schůze skončena potom za nadše- ných ovací dru. Heroldovi. Car ve Francii. Poslední dojmy. Vlastně nutno zmíniti se předem o dojmech předposledních. Ty byly nepopíratelně trpky- Trpkost ta vyplynula z velikého zklamání sla- tisícův Pařižanů nad tím, že car metropole jejich nenavštivil. Ač jest jasno, že car, jenž neobával se cesty do Německa i v sousedství města Pařiže, nebyl by se lekal také návštévy Paříže, kdež dokonce organisace policejní př znalosti »terénu« bezpečněji fungovati může, přece hlasy vládní hledí dnes, věru ne dost ta ktně, zodpovědnost za toto »opomenutí« Paříže svalovati na cara. Jen z jeho rozhodaut byla by prý mohla vyplynouti návštěva taká. Ale zrovna tak pravda jest, že k tomuto roz- hodnutí carovu bylo by mohlo dojíti jen, kdyby byla dala vláda francouzská sama k němu podnět, poněvadž bez její účastenství byla by návštěva carova vypadala jako vmísení se do vnitřních sporů a problemův Francie. Jistě ale car při opomenutí návštěvy hlavníh města, zvláště když panem Loubetem pozván byl pouze k manévrům na moři a souš a když i v Německu i jinde hlavním městům se vyhnul, neosvědčil žádné zaujatosti prot nacionalistům.
Herold Heroldův Čepek Loubet Francie Německo Pařiže Paříž
11 article
Neměl k tomu příčiny, ano dal taktně na jevo dost, že chce věřiti všem stranám fran couzským stejně a že neosobuje si role rozhod čího mezi nimi i tím, že nijak nevyhýbal se návštěvě radnice remešské, ač ji mohl z pro- gramu prostě škrtnouti a ačkoliv starosta tamní jinak ale i millionář — jest socialistou, kterýž v textu svého oslovení k carovi přísně se vyhnul i také jen toho slůvka »Vaše Veli- čenstvo«. Car vyznamenal pak také socialistu Milleranda stejně řádem jako ostatní ministry a a přizvav k sobě zvláště na rozmluvu i so- cialistického ministra Boudina, dlouho se bavil s ním, a vzpomínal s ním tak do podrobna své návštěvy v Paříži 1896, kdy tam ještě Boudin byl předsedou obeení rady, že tento bezděčně projevil obdiv nad detailní paměu carovou. Mikuláš II. ovšem tu odvětil řízně;
Millerand Boudin Mikuláš II Paříž
12 article
»Musil bych trpěti slabostí paměti, kdybych všeho toho byl zapomenul . . . .« Osvědčil-li tedy takto nestrannost svou vůči stranám fran- couzským, také proti socialistům, tím měně byl by dal cítiti nepřízeň svou k nacionalistům, kteří to byli, již především usilovali o spolek franko-ruský a k němu i nynější vládní straný francouzské dohnaly. Ne u cara, ale j in de nebylo vůle uskutečniti návštěvu Paříže.A řekněme to prostě: Pan Waldeck - Rousseau, jenž ještě minulé neděle dal žurnalistického mluv- čího svého pana Pressensé mluviti na ve- řejném táboře proti návštěvě ca- rově, byl by tím méně snosl, aby can dokonce navštívil radnici pařížskou a nynější hlavu její pana Dausseta, kteréhož byl te- prve nedávno týž pan Waldeek Rousseau zbavil úřadu professorského jen proto, že pan Dausset dovolil si ostré slůvko o dreyfusardech. Této druhé satisfakce po zvolení jeho volbou svo- bodnou v čelo hlavního města pan Waldeck- Rousseau panu Daussetovi dopřáti nechtěl. Tím se vysvětluje vše. Dokazuje to také, jak se choval k předsedovi obecní rady prvního města
Musil Waldeck Rousseau Pressensé Dausset Waldeek Rousseau Paříž Waldeck obecní rada
13 article
Evropy v Compigne. O tom vyslovuje úsudek svůj ostatně i sama pařížská »La Presse« takto; »Roztomilí lidé urážce, jež učiněna byla zá- stupci Paříže, se usmějí. A my panu Daussetovi dokonce blahopřejeme k urážce tohoto pů- vodu, nesmlčujíce při tom nijak, že původce ta- kové hrubosti choval se prostě řečeno: klacko- vitě.. . .« »Presse« vyzvala pak i obyvatelstvo pařížské, aby panu Waldeck-Rousseauovi pro- jevilo své city manifestacemi protestními. Na- cionálisté pařížští tedy sami již pochopují, že nespadala vina na cara, bylo-li »město světlae jím opomenuto. Pocit trpkosti jejich pak roz- ptýlil se zajisté taktním ujištěním carovým, že bude Paříž příště officiálním a jediným cílem jeho cesty do Francie. Ještě více pak trpkost ona byla vyvážena při- pitkem carovým, před samým odjezdem z Francie proneseným, v němž s takým důrazem a s ta- kou vroucností promluveno bylo o spolku s ná- rodem — netoliko s vládou! — francouz- ským. Zvlástě připomenutí carovo, že spolek ten jest silným dost, odmítnouti všeliké sáhnut na práva obou národů, vzbudí jistě v celé Francii a v celé Paříži opravdové nadšení. Ohlas přípitků těch, velevážného to příznaku pro celou situaci mezinárodní, ve francouzkém tisku shlednouti může čtenář ovšem teprvev pařížských depeších. Jsme ale přesvědčeni, že předposlední snad trpké dojmy Pařížanů zaměnil dojmem závěrečným, dojmem co nejpříznivějším a dojmem nejkrásnějším, poněvadž přípitek ten přináší celému národu francouzskému pocie bezpečnosti, důvěru v budoucnost a plné, hlu boké vnitřní uspokojení.
Dausset Waldeck Rousseau Pařížan Evropa Compigne Paříž Francie Le Presse
14 article
Poslední projev a dary carovy. V okamžiku, kdy car Mikuláš II. překroči hranici francouzskou, poslal na rozloučenou Loubetovi tento telegram: »Za skvělého dojmu několika dní ve Francii ztrávených přejeme si, carová a já, projeviti Vám ještě jednou city, jimiž jsme prodchnuti. Opouštějíce francouzskou půdu, pro- síme vás, hluboce dojati, byste přijal ujištění naší upřímné vděčnosti a abyste tuto tlumočií všem, kteří s dojemnou srdečností zúčastnili se všech projevů, jichž předmětem jsme byli. Jest to Ruskem tolik milovaný a tolik vážený národ francouzský, jemuž posíláme upřímný dík svůj zároveň s naším nejvroucnějším přáním zdaru.« Car věnoval chudým města Paříže 100.000 franků, chudým v Dunkerku 15.000, v Compigne 15.000, v Remeši 15.000 a obětem výbuchu v Ripaultu u Toursu 5000 franků. Při návratu pana Waldeck- Rousseaua do Paříže zástupy lidu prozpěvovaly dle známé jedné melodie: »Oů est le Tsar?« — »Kde jest car ?e
Mikuláš II Waldeck Rousseau Francie Rusko Paříž Remeš Ripaulta Tours O est le Tsar
15 article
Do pohraničné stanice Pagny sur Moselles přibyl carský vlak v sobotu v pozdních hodinách večerních. Německými úřady nebyl zde uchystáno žádné uvítání. Také nebyla učiněna na německém území žádná mimořádná opatření pro bezpečnost carovu. Carský vlak projel německým územím jako jiný vlak obýčejný. Zámek Compigne bude ponechán obecenstvu k volné návštěvě v nynější jeho úpravě po celý měsíc olovřen. K sobotní přehlidce vojenské u Remeše vyslán byl z Paříže, jak jame už sdělili, bez- počet vlakův zvláštních. Při odjezdu jich zpí valo obecenstvo v nich střídavě ruškou hymnu a marseillaisu. Z Paříže odebralo se k přehlídce přes 50.000 osob. K snídani po přehlidce vvojenské, při ní proneseny byly sdělené již velevýznamné při- pitky Loubetem i carom, přizváno bylo 500 osob. Snídaně podávána byla ve volkém stanu. do jehož stěn vloženy byly velké desky skle- něné a při jehož vchodu vztyčovaly se vysoké pylony, zdobené brněním a přilbicemi. S vrcholu jich vlály ruské a francouzské prapory. Stoly zdobeny byly růžemi »La France« a orchide- jemi, Ve středu »čestného stolu«, jenž měl po- dobu podkovy, sedéli carští manželé, po boku cara paní Loubetová, po boku carové p. Loubet. Na stole před sebou nalezla carova i kytičku protěže, na jejíž růžové stuze zářila slov »Porte bonheur«. Protěž a vřes jsou oblíbe- nými květinami carové. Kylici takovou nalezla carova na stole den co den za svého pobytu ve Francii, jen barva stuhy střídala se vždy dle dekorace síně.
Remeš Loubetová Pagna Paříž Le Franca Protěž Francie
16 article
Boisdeffre u cara. Generál Boisdeffre, jenž od té doby, kdy vláda Waldeek Rousseanova pro jeho ostré po- stupování proti Dreyfusovi a jeho procesům dala jej do příkaznosti, žije v ústraní na svém zámku Boisdeffru, byl, jak již sděleno, carem v pátek odpoledne přijat na žádost svoji vel sly- šení. Generál přišel v černém občanském oděvu. O 12. hod. odpoledne uveden byl do síně audienční. Jeho rozmluva s carem byla neobyčejně dlouhá, trvala dle »Gauloisa« celou hodinu (dle vládních depeší 20 minut). Boisdeffre odepřel zpravodaji listu »Gaulois« všeliké šdělení o obsahu hovorů svých s carem, projevil ale uspokojení své nad tím, jak jej car přijal. Dal prý lichotivě výraz své vážnosti k hěmu, ke generálu, jenž jako někdejše náčelník generálního štábu »tolik byl uč- nil pro rozvoj francouzské ar- mády a pro franko-ruskou allianei.« Audience měla, pravil Boisdeffre dále, nejšrdečnější, ano »něžný ráz«. Car připomenul Boisteffrovi jeho činnost v Petrohradě, kdy s Alexan- drem III. tři dni a noci pracova nepřetržitě na rusko-řrancouzske vojenské smlouvě. Potom mluvil can o francouzské armádě s velikým úspokojením, ano s nadšením a vyslovil se zvláště o no- vém rychlopalném dělu frahcouzském, že jest to »dělo skvostné«. V okamžiku tom, byvši ovšem požádána vešla i carová a podala ruku gen. Boisdeffrovi. Rozmlouvala s ním hlavně o svém pařížském pobytu. Když gen. Boisdeffres opouštěl andienční síň, byl všemi přítomnými ruskými generály okázale pozdraven. »Byl to diskretní, ale významný projev, kterýž platil — končí »Gaulois« zprávu svou — nejen gen. Boisdeffrovi, ale i celé francouz- ské armádě. Vládní kruhy jsou udiveny, zdr- ceny vznešenou iniciativou carovou, jež off- ciátní internacionalisty a utrhačně politiky těžce stihla.«
Boisdeffre Waldeek Rousseanův Dreyfus Petrohrad Alexany
17 article
Diplomatické porady. Mezi Loubetem a Mikulášem II. konala se, jak se nám sděluje, před polední hostinou opětná delší porada. Trvala colou hodinu. Po divadelním představení v pátek — v noci již — pozval Mikuláš II. z no va k sobě do komnat svých francouz- ského ministra zahraníčních věc Delcasséa a prodlel s ním delš dobu v důvěrných úradách. Dopoledne pak v sobotu před samým o jezdem k vojenské prohlídce remešské konaly se nové důvěrné porady mezi o b - ma ministry věcí zahraničnýc h. Telegramy. Z Paříže, 22. září. (C.-B.) Pres. L o ube zaslal ministrovi námořnictví L anes sl an o v list, v němž klade důraz na to, že průplavní loďstvo očekávání vládou a parlamentem v ně skládané vždy v plné míře splnilo a že mu k jeho výkonům blahopřeje. V jiném listě, zaslaném ministrovi války Andréovi se praví: Manévry podaly skvělý důkaz o vojenské zdatnosti Francie. Defilování u Bětheny bylo provedeno s uznání hodnousi- lou a přesností. Armáda dobyla si znovu váž- nosti našich vznešených hosti a důvěry vlasti.
Mikuláš II Paříž Francie Běthit
18 article
List končí blahopřáním presidenta Loubeta armádě. Z Hamburku, 22. září. (C.-B.) Císat Mikuláš a císařovna Alexandra přijel sem dnes o l4. hod. odpol. a po několika mi- nutách odjeli zase dále do Kielu. Ruský mi- nistr zahraničních záležitosti hr. Lamsid orft opustil dnes vlak, aby se odebral do Berlína, odkud bude dnes večer pokračovati na cestě do Petrohradu. Z Kielu, 22. záři. (C.-B.) Ruští cla r šti manželé přijeli sem dnes o 47. a byli při- vítáni princem a princeznou Jindřichovou, velkovévodkyněmi-dcerami, věvodou a vévodkyní Petrovou z Oldenburku, jakož i prin- cem Mikulášem Řeckým. Po přivítání odebrali se carští manželé do zámku. Z Pagny sur Moselle, 21. září. (C. -B.) Císařský vlak přejel v ustanovenou hodinu hranici. Krátce před tím zaslal car následující telegram presidentu Loubetovi: Pod skvé- lým dojmem ve Francii prožitých dnů cílíme, eisařovna a já, potřebu opětovati Vám živě výraz pocitů, jež nás ovládají. Hluboce pohnuti, opouštějíce půdu francouzskou, prosíme Vás, abyste přijal výraz neší upřímné vděčnosti a vy- řídil jej všem, kdož se zúčastnili s tklivou srdečností projevů sympatie k nám. Ruskem tolik milovanému a váženému národu francouz- skému vzkazujeme svůj upřímný dík a připoju- jeme naše nejsrdečnější blahopřání. Mi kulás.
Loubet Jindřichová Petrův Oldenburk Mikuláš řecký Hamburk Kiel Berlín Petrohrad Pagna sur Moselle Francie Rusko Císat Mikuláš Loubet
19 article
Z Paříže, 22. září. (C.-B.) Po ukončené včerejší vojenské parádé požádal president pa- řížské municipální rady Dausset o slyšeníu cara Mikulášo, jež mu bylo povoleno. Dausset vzdal císaři hold městské rady a tlumočil zároveň litost obyvatelstva pařižského, že nemohlo císaře pozdraviti jako v roce 1896. Císař poděkoval a zmocnil Dausseta, aby vyřídil svým kollegům dík za pozdravnou adresu městské rady, kterouž obdržel v Dun- kerku. Po snídaní byl Dausset opětně přijat ve slyšení carem, jenž vyslovil politování nad tím, že tentokráte nemůže do Paříže přijeti, ale jest prý jeho přáním opět brzy hlavní město Francie navštíviti.
Dausset Mikulášo Paříž Francie
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. l V Praze, 22. září. (Sch vádle n zemský zákon. Zákon, přijatý sněmem království českého, jímž se udilí právo veřej nosti městské nemoenici v Děčíně, byl eísařem schválen dne 13. t. m. Politické zprávy zahraničné. Attentát na Hannu. Nejdůvěrnější přítel Mac Kynleyův, ba jeho »zlý duch«, jak všeobecně zván býval, jenž také milliony svými prosadil jeho volbu, — se- nátor Hanna byl by stal se nyní málem rovněž obětí attentátu. Při jeho návratu z Mae Kin- leyova pohřhu hozeny byly dva těž ké kameny do vozu jeho. Útočník nebyl vypátrán. Roosevelt jest přes svůj nodpor (zdaž pravdivý či líčený ?) neustále střežen celým zá- stupem tajných policistů, kteří ho všude půšky, v povozech i na kolech doprovázejí.
Hanna Mac Roosevelt Praha Děčín Mae kino
21 article
Nejnovější úspěchy Burů zjitřily velice veřejné mínění anglické. Toto stále ostřeji obrací se proti vládě Chamberlainově, zvané Salisburyovou, a činí ji zodpovědnou za tyto porážky. Zvláště ostré posudky pronášejí se o výcviku důstojníků. Ku podivu, vytýká se vládě i spořivost nemistná, ač válka stála již mil- liardu. Ovšem byla ze spořivosti zanedbána různá opatření k rychlejšímu vedení války, ale spoři- vost ta nijak nevadila, aby důstojníci zahrnováni byli skvělými platy, a opatřováni hojným slu- žebnictvein a všemi možnými na válečném pol zbytečnými titěrnostmi. Budelli musíti vláda an- glická nyní žádati za další značné obnosy k vážnějším účelům válečným, dostane se jí za to v parlamentu za dosavadní její z vl áš t n »spořivost« ostrých a oprávněných výlek. »Rhein.
Chamberlainův Salisburyová
22 article
Vestf. Zig.«, jež bývá často mluvčím transvaal- ského vyslanectva, ohlašuje nyní, že bude sku- tečně teď na prospěeh Burův u Anglie zakro- čeno. Nikoli prý ale carem (snad tedy vládou holandskou, Rooseveltem či haagským soudem smírčím V), nabpak prýcar slib svůj, daný krá- lovně Viktorii, že zachová v tomto velkém sporu neutralitu, obnovil za schůzky své nedávné ve Fredensborgu i vůči Edvardovi VII. a od té doby také počínaly prý si listy anglické opět troufaleji. Tak zmíněný list. Mluvíli ostatně i tentokráte za transvaalské vyslanectvo, jent-dosti pochybno. Napak některé burské kruhy vykládají si vý- roky carovy v posledních jeho přípitcích, že dvojspolek chce mír, ale že chce také dbáti spravedlnosti a rovnováhy sil, jako ohlášení nějaké třeba sebe mírnější inter- vence carovy. Náleží však i k tomu silná dávka optimismu. Bohužel, ale jen tato intervence mohla by Burům prospěti. Intervenci holandské vlády neb haagského soudu smírčího, Anglie by prostě odmitla, Roosevelt pak bude od inter- vence zdržen jistě svým okolím. Burové budou se tedy musit ještě i nadále spoléhati jen n v lastní sily. Na štěstí nejsou tyto ještě ani z daleka vyčerpány. Poslední úspěchy jasnět prokázaly.
Roosevelt Edvard Bur Burová Anglie
23 article Volební ruch.
Volební ruch. Důvěrníci strany svobodomyslné v So- botce usnesli se kandidovati za poslance na zemský sněm království českého za skupinu měst Nová Paka, Lomnice a Sobotka pana Jin- dřicha Maštálku, městského tajemníka v So- botce a říšského poslance. Z Klatov, 22. září. (Tel. »N. Lře) V dnešní schůzi voličů okresu klatovského přijatu po řečech pp. Kovaříka a dra. Dyka, s nadše- ním přijatých, jednohlasně kandida- tura poslance Kovaříka. V posledním čísle »Náchodských Listů« ze dne 20. t. m. uveřejněna byla patrně na základě nesprávné informace s některé strany mylná zpráva, že vyslovil dr. Jan D vořák z Opočha agrární deputaci ochotu, že přijal by nabízenou mu »samostatnou« kandi- daturu. Jedním ze členů řečené deputace doví- dáme se zcela autenticky, že pravdou jest pravý opak řečeného tvrzení. Uznala totiž řečená deputace úplně důvody pana dra. Dvořáka pro odmítnutí samoslatné kandida- tury jakož i motivy, že nebylo by ani slušné ani pro voličstvo prospěšné, aby poslanec za účelem dosažení mandátu trhal svazky se stra- nou, k niž dosud náležel. V příčině nabízené kompromisní kandidatury deputací řeče- nou ponechal p. dr. Dvořák voličstvu na vůli, nechť samo rozhodne, zdali novou volbou chce mu projeviti důvěru a dáti zadostučinění nebo nikoliv.
Jin Maštálek Kovařík Dyk doktor Dvořák Nová Paka Lomnica Klatovy
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Neobyčejně poutavé jest stanovisko stran, mimo kompromiss národních skupin sto- jíeích, jak se jeví v zrcadle jich duší, včerejším jich tisku. Co nejvíce zaráží samostatné podni- katele volební spekulace, jest ta okolnost, že zahájením národní jednoty, jmenem kteréž kom- promisní tři strany národní do zemských vole vstupují, vzata všechna oprávněnost separatismu od národního tábora, nechť se děje pod jakou- koli záminkou. Všeobecně cítí se, že český lid má dnes právo netrpěti žádných výkrutů. jmenem jichž staví se určité strany mimo ná- rodní státoprávní šik i připravují tak společnému nepříteli zadostučinění, že jednota českého národa, uzavřená vůči všeněmeckému nebezpečí, přece jen není úplná. Lid český srostění sil svého bu doucího zastupiřelstva uvítá přirozená s napro le
český národ
25 article
stým zadostučiněním i ochotně potlačí hořkosti, vznikající z intimních obětí, jaké jej kompro- miss stál působením různosti strannických, ve prospěch společné věci národní odstavených. Strany, kteréž nad tuto společnou věc národní kladou ještě stanovisko stavovského prospěchu a nejsou s to, sociální čásť svého programu myšlence národní jednoty podříditi, těžko nyní obstojí před tváří národního voličstva. Mocné dvě události politické, kompromiss v kurii velko- statkářské a jistota, že velká většina německého zemského zastupitelstva bude všeněmecká, způ- sobily ve veřejném mínění českém obrat jedno- tící a vše, co ve vlastním národě českém bude ve volebním hnutí působiti rozkladně na tento útvar, stiženo bude příhanou rozkolnictví. Zcela na licho vyzní tudíž včerejší, úder na národně- sociální buben, jímž má býti uzavřený kompro- miss v české veřejnosti diskvalifikován. Národně- socišlní vůdcovstvo v duchu vidi už velitel- ský posunek národa, jímž se ukazuje cesta zmizení z jeviště všem dissidentům, kteří živou mocí nechtějí pochopiti, že v tomto oka- mžiku vypadají už jen jako neoprávněná těžíř- stva zlatých mandátů ze sloje důvěry národní, a proto podkládá kompromissu podněty nanejvýš sobecké, namitaje, že byl uzavřen v zájmu stranniekém, nikoli však v zájmu národa. Strana a lidé, kteří politiku národa považují nejvýse za prostředí, na jakém by nejlépe opravili svou pohmožděnou fortunu, nejsou schopni oceniti boje, kteréž nutno bylo prožiti nejen vedení strany — v tom případě mluvíme o straně mladočeské — ale i spolupracovníku jejímu, kterýž nejen při vzniku, ale při vyvreholení vývoje strany stál po jejím boku jako sou- činitel rovnocenný, a tu mluvíme za sebe l
26 article
V té chvíli, kdy. jedině poznané dobro národa rozhodlo — mluviti o sobectví národní strany svobodomyslně bylo by mrzké, kdyby stunovisko národně-sociální nebylo tak živým výrazem volební úzkosti, jejímž výkřikem jes celý včerejší její článek. Co se týče pak zjevů jinostranných, dlužno zajisté k tomu poukázati, že slib přistoupení k jednotě národa — po volbách jest přespřiliš průhlednou záminkou k roze- štvání jednoty národa před volbami. Je-li meč národní jednoty výborem celého národa prohlá- šen za jedině výdatnou zbraň proti Němcům, postupujícím s výbojností dosudo nepoznanou, že se má před volbami rozbíjeti, aby se potom namahavě z kusů zase spájel ? Strany, kteréž nabízejí ruku k smíru povolebnímu, s pod- mínkou jenom, aby jim bylo popřáno volebního vybouření, už nemohou ani dáti pádnějšího do- kladu o tom, že volební osudí považují vý- hradně jen za osudí stěstěny svých vlastních vzácných osob! Kdo s takovým heslem po- velební svornosti a jednoty národní vstupuje do voleb, ukazuje, že se mu jedná jen o boj a o takové rozeštvání protiv, že jich smíření po volbách bude ještě velikou otázkou, na niž dnes z těžka lze přisvědčiti s neomylnou pravdě podobnostíl
Němec
27 article
— Jak vypadů to u souseda? Máme dost činiti se svou vlastní domácností, tak že sí příliš nevšímáme toho, jak vypadá to u sou- seda. A přece děje se tam leccos, co by za- sluhovalo—našfpozornosti Předevěfm pudi k tomu poukázáno, že se Schönerer se svým heslem: »Chceme spolknout celé Čechy a ne jen kraj německý«, ukvapil. Všeněmei eítí ne- udržitelnost jeho a stydlivě, jakkoli znatelně se znenáhla od ného emancipují. Zdá se ostatně, že chance jejich nejsou tak skvělé, jak z po- čátku se za to mělo. Dle výpočtu, ovšem že listů pokrokovýeh, bude prý výsledek voleb asi následující: Pokrokářům připadne prý mandátů 23, rovnéž tolík Všeněmcům, německým nacio- nálům 18 a německým agrárníkům 4. Dva mandáty, mezi nimi budějovický, nejsou prý jisty. Dle toho patrno, že němečtí sedláci ne- dají se svésti k nějaké formaci stavovské, kterou by se myšlenka národní poškodila. Lu- xus ten domnívají se že mohou si dovoliti jen někteří rolníci naši.
Čechy
28 article
— Sestupování se různých českých stran v jedno není nepřátelskému tisku dva- kráte po chuti. A je přirozeno, že také t z české společnosti, kteří do kompromissu státo- právních stran nebyli pojati, prohlašují to, co se bylo stalo, za kapitulaci strany svobodo- myslné. O tom mohou míti jiní ovšem názory jaké se jim zlíbí, jenom když strana sama jest si vědoma toho, že o čemsi podobném nemůže býti řeči. Svírá-li odpůrce řady, musí toho býti přirozeným následkem, že ve sťraně, druhé seyrou se také, tím spíše ale, když ten jenž nám býti měl v zápasu pravým křídlem, o něž jsme dle své politické ordre de bataille měl se opírat, na svůj vrub uzavře shodu s ne- přítelem. Na příště ve třech nuancích a v při- rozeném rozvrstvení politiekých stran postupo- vati bude naše národní armáda. Pevné a mocné mladočeské centrum, pohyblivé odvážné levá křídlo a temperující křidlo pravé. Společným heslem pak všech tři proudů zůstane rovné právo národa našeho, státoprávní neodvislosta politická volnost. Německé listy, jež nejsou zvyklé diplomaticky tajiti úspěchy své a po- rážky, oceňují význam českých kompromissů, z nichž ovšem nejvíce se jim libi kom- promiss, uzavřený s německými velkostatkáři.
strana svoboda
29 article
»N. Fr. Presse« ovšem význam popírá a do- kazuje, že prý to, co na říšské radě stalo se na náš návrh, nemůže býti na sněmu nám křivdou, naopak, že prý kompromissem a uzá- koněním nového volebního řádu jen získáme, poněvadž naše majorita bude na sněmu trvalá. Zdali to sesílením vlastních řad, když se z nich povoluje hned 21 míst nepříteli, o tom nemůže býti přece dlouhých řečí, zejmena když se tak stane v okumžiku, kdy nepřítel ten prohlašuje se i proti nejmenšímu spravedlivému ústupku uti- skovanému národu našemu a když staré heslo vymě- ňuje za nové, jež zní: národ český musí býti zničen. Velkostatkářům 17. říjen 1899 ovšem nic ne- znamená, byli by šťastnějšími, kdyby vůbee jiného úřadování a jiných škol než německých zde nebylo a kdyby národ český vů- bec nebyl národem ve smy slu ethnografickém, nýbrž jen náro- dlem politickým, u nás ale pod dojmem této události, která nás poučila, že diktátu německo-nacionálnímu kloní se i státní autorita i když o to jde, zlomit právo, na všechino jinak pohhižíme než před tím. Ž viládě také s olsiku pleni čes ký ck