ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 dd3538c0-7631-11dc-b5cd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 241, place 121, org 22, work 9
1 masthead
5 prosince 1908.
2 masthead
Číslo 333.
3 masthead
NÁRODN LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
Smutný byl to večer pro menšinu v České
6 article Lípě.
Lípě. Z Teplic, 1. prosince. (Pův. zpr.) Včerejší noc zůstane Čechům teplickým v hrozné paměti. Dav zfanatisovaných zběsilců německých hrůzně zde řádil. Národní dům, hostinec u Hopfen- stoku a obchod pana Šubrta skytají hrůzný po- hled. V Národním domě je taková spousta, že není pamětníka, který by něco podobného kdy viděl! Okna až do druhého patra vytlučena, rámy úplně vytrhány a zpřeráženy, domovní dvéře zcela rozbity, kulečník roztrhán, i mra- morová deska značně poškozena, zkrátka jako po vyhoření. V místnosti jest spousta celých cihel, dlaždic a kamenů. Celý trám vhozend místnosti. Stalo se to v noci as o půl 11 hod Bombardování trvalo více než 20 minut. Pro slýchá se, že zde bude vyhlášeno stanné právo. Z Nového Jičína, 2. prosince. Všechna okna ve škole Ústřední Malice 3kolské až na jedno byla vytlučena.
Šubrt Teplice Hopfen Nový Jičín národní dům ústřední Malice
7 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 2. prosince. (Nový madar- ský návrh, jak rozřešiti bosen- skou otázku.) Pešťský advokát dr. Tetét- leni vydal brožurku, v níž se zabývá státc- právní příslušnosti Bosny a Hercegoviny. Bro- žurku zaslal sněmovnímu výboru pro bosenské věci a výbor prý ji uznal za hodnou pozornosti. Pisatel praví, že slova manifestu, v němž se panovník dovolává „práv slavných předchůdeů na trůně uherském“, nesmějí se vykládati jako rozhodnutí o státoprávní příslušnosta zabraných zemi. Bylo jich patrně užito jen proto, aby se ospravedlnilo rozšíření suverenity také na za- brané země. Autor má dále za to, že soupeřství mezi Rakouskem a Uherskem činí téměř ne- možným pokojné rozřešení otázky, komu má Bosna náložeti. Chtěje prý všem stranám vyho- věti, zároveň pak Uhrám „za jich nepopíratelné nároky“ dáti náhradu, navrhuje, aby se Bosna a Hercegovina připojily k Chorvatsku, za to však aby Chorvatsko postoupilo Uhrám severo- západní pruh od hranic uherských k Rěce podél moře až k Seni. Takové rozřešení mělo by dle mínění autorova dvě výhody. Chorvatsko nabylo by připojením Bosny obšírného pole na provádění svých politických aspiraci, jež by pak přostaly býti věčným jablkem sporu v uherské sněmovně; Uhry však by ziskaly nerušeného spojení s Rěkou a skutečně maďarského meř- ského pobřeží. Spojením železnice, jdoucí z Uher do Rěky, podél pobřeží s dalmatským drahami zabezpečila by se Rěce, ktorá by měla skutečné maďarské pozadí, skvělá budouenost.
doktor Tetét Bro Sen Praha Bosna a Hercegovina Rakousko Uhersko Uhry Chorvatsko Bosna Rěky
8 article
Návrh Tetétlenův jest patrně onen maďar- ský návrh na rozřešení bosenské otázky, o kte- rém psal „Pokret“ a o němž jsme se ondyno zmínili. V Praze, 1. prosince. (V Uhrách ne spokojeni s Achrenthalovou poli tikou.) Posl. Bela Rakovszky podá v nej bližších dnech v uherské sněmovně dotaz v němž chce uvésti na přotřes celou nynější za- hraniční situaci. V dotaze bude se hájiti názor že annexe Bosny a Hercegoviny nebyla náležité připravena, jak vidno už z boykotu rakouského zboží v Turecku, jímž rakouskému průmyslu způsobeny nenahraditelné škody. Rakovszky po- žádá mimo jiné také za vysvětlení, proč nedošla dosud od italského a ruského dvora odpověd na listy, jimiž rakouský panovník ohlásil zábor Bosny a Hercegoviny. Poněvadž dotazem má býti učiněn útok jak na ministra vnějších věcí, bar. Aehrenthala, tak i na vládu uherskou, Ra- kovazký chce si vyžádati svolení lidového klubu k tomuto dotazu. Kdyby klub svolení odmitl vystoupí prý ze strany, aby byl prost klubovníeh závazků a mohl dotaz podati samostatně. Dle pešťských zpráv není Rakovszky samoten v svých názorech na annexi, ježto i četní jiní po- slanci si přejí, aby se v parlamentě důkladně promluvilo o politice Aehrenthalově.
Tetétlenův Achrenthalová Posl Bela Rakovszky Rakovszky Praha Uhry Bosna Hercegovina Turecko Bosna a Hercegovina
9 article
V Praze, 2. prosince. (Jazy kový program Bienerthův.) Poláci, důslední obhájci zemské autonomie, zazlívají bar. Bie- nerthovi, že se se svým úřadnickým kabinetem svůj umělecký talent.“ Výslech trval sedm hodin a p něm vrátila se zatčená spokojeně do své cely. Z Paříže, 2. prosince. U vyšetřujícího soudce přihlásil se advokát Monleil, bydlící v sousedslvi Steinheilova domu a udul, že dne 31. května o 1. hodině z rána, ledy bezprostředně po vraždě, když šel domů, spatřil, že mladík, oděný po způsobu pa- řižských „apašů“, vyšel ze Steinheilova domu oolovil elegantně oděného mladšího pána prostřední postavy, poněkud otylého, jenž měl limec u kabátu vyhrnutý a když viděl, že je pozorován, obrátil se a mluvil chvilku s podezřelým mladíkem, který měl čepici hluboko staženou na obličej. Advokát myslil. tehdy, že jde o nějaké milostné dobrodružství, nyní však, když čell v novinách popis osoby jednoho mi- lence paní Steinheilové, připomenul si opět ono noční selkání. Monteil bude s dolyčným mužem koníron- tován. Také nádoba s vnilřnostmi Steinheilovými které byly vyňaty při první soudní pilvě, byla prý již nalezena
Bienerthův Polák Monleil Steinheilová Monteil Praha Paříž Steinheilov dom
10 article
Srážka vlaků. Z Brusselu, 1. prosince (K. k) Expresní vlak Lutych-Turnai narazil dnes dopoledne za mlhy ve stanici Charleroi na prázdný osobní vlak. 17 osob bylo poraněno — Sebevražda náčelníka policie. Z Londýna 2. prosince. (K. k.) „Daily News“ sdělují ze San Francisca, že náčelník policie, William J. Bigzey skočil včera na zpátoční cestě z Belvederu s poli- cejního kontrolního čiunu do zátoky a utonul. Sebe vražda Biggeýova souvisí s nynějším vyšetřováním. zavedeným pro korupci v míslní správě. = Zomětřeseni Z Regia di Calabria, 2. pro- since. (K. k.) Ráno pocítěn v Miletu dosti silný otřes země, jenž obyvatelstvo velice poděsil = Oběli vídeňského osvěllení. Z Vídně, 2. prosince. (K. k.) Za osvětlení a po něm zemřely osoby srdeční mrtvicí. Jedné z nich bylo zlomeno laké několik žeber. Celkem byly 104 nehody = Hr. Zeppelinovi bylo nyní vyplaceno 1,500.000 marek za vzducholoď Z. I., zakoupenou pro říši. = Cholera v Rusku. Z Petrohradu, 2. pro- since. Přes to, že nastala chladná roční doba, trvá posud cholerová epidemie. Zdravotní úřady petro- hradské vidí příčinu v závadách vodárny, která zá- sabuje město. Do rozsáhlého obvodu rozvádí se vodn z Něvy, otrávená odtoky z nemocnic a továren. M býti opatřen prozatímní filtrační syslěm, jedinou záchrannou pro budoucnost jest však přivádění vody z Ladožského jezera. = Nejstarší generál na světě. V Charlollenburku u Berlína zemřel nedávno 103 roky starý generál v. v. Frank. Slarý tenlo vojín byl pouze jeden den ne- mocen. Dne 30. listopadu 1905 slavil sté narozenin a 24. března 1906 své osmdesátileté důstojnické ju- bileum, při čemž se mu dostato od císaře německého zviáštních vyznamenání.
William Bigzey Biggeýův Zeppelin Frank Brusel Lutych Turnai Charleroi Londýn San Francisko Belveder regium di Calabria Vídeň Hradec Rusko Petrohrad Něva Berlín Daily News
11 article
pokouší rozřešiti také česko-německou otázku. Takový úkol — píše „Gaz. Narod.“ — vůbe se nehodí pro kabinet, ve kterém zasedá více odborových přednostů než ministrů. A mimo to parlamentní vyřízení říšského jazykového zá- kona potrvá mnoho měsíců, snad několik let a nedá se tedy provésti v několika týdnech, jež jscu vyměřeny úřadnické vládě. Bar. Bienerth měl by se spokojiti úpravou půdy, na kteréž by příští parlamentný kabinet mohl zahájiti vyjed- návání se stranami o úpravě jazykové otázky. Vlastní úprava jazykové otázky, projednání ja- zykových zákonů, nenáleží říšské radě, nýbrž spadá jedině v pravomoc zemských sněmů. V Praze, 2. pros. (Kritika Aehren- thalovy politiky.) V posledních dnech objevily se v tisku opět projevy státníků něko- lika signatárných velmoci, jež nejsou nikterak na prospěch politiky bar. Aehrenthala. Demo kratická „Nov. Ref.“ zavírá z těchto projevů, že rakodsko-uherská diplomaci utržila v otázce bosenské annex důtklivou porážku. Uknzuje se nyní, že otázka tak významná nebyla náležitě připravena a s představiteli jiných velmocí projednána. An- nexe Bosny překvapila veřejné i politické mí- nění celé Evropy. Vyslanci všech států, nevyjí- maje ani Německa a Italie, popírají, že by byli dali svolení k rakouským plánům na zabrání Bosny. Také jediný vážnější vývoz rakouského průmyslu na Balkán je ochromen na dlouhou dobu, a kdo ví, zdali ne na vždy. Evropská diplomacie, pokud se nechová k Rakousku pří- mo nepřátelsky, ukazuje na dobrovolné doroz- umění s Tureckem jako na jedinou možnou cestu. Slovem Rakousko počíná v evropském koncertě hráti roli přímo pokořující. Nejlépe tuto osudnou sitnaci pociťuje vídeňská bursa, jež už po několik dma prozrazuje značné roz- čilení.
Bienerth Praha Evropa Německo Italia Bosna Balkán Rakousko Turecko
12 article
Z Lublaně, 30. listopadu. (Ja k se poslo- vanšťují Korutany.) Celovecký „Mir“ přinesl tyto dni malý doklad, jak se Korutany poslovanšťují. Letos při obecních volbách zvítě zili Slovinci v Rožku a jiných sedmi, velikou většinou slovinských obcích, ale vyjma dvě obce, které si odbyly již celou instanční cestu ani jedno nové obecní zastupitelstvo se nemohle ustaviti, protože Němci proti všem volbám z dů vodů nejmalichernějších podali protest a pro testy se nevyřizují. Obec Medgorje volila letos už třikrát, ale po třetích volbách podán protest a bude se tedy voliti po čtvrté, poněvadž obee tato nesmí patrně dostati zastupitelstvo většinou slovinské. Slovinská škola ve Sv. Jakubu mohia se otevřiti teprve tehdy, když obec své práve na školu proti zemskému školnímu výboru ob- hájila u správního soudu. Týž soud byl nucer donutiti také zemský výbor korutanský, aby při jimal a vyřizoval podání obce Sele, psaná v ja zyku slovinském. Dříve zemský výbor podání ta vracel neotevřená! Každé, u korutanských soudů promluvené slovinské slovo má v zápět stížnosti a žaloby až k nejvyšším instancím, poněvadž zemský soud celovecký neuznává slo- vinčinu, ve které mluví třetina všeho obyvatel- stva, za jazyk zemský. A za takových poměrů němečtí poslanci z Korutan se neostýchají vy- týkati ústřední vládě, že Korutany poslovanšťuje.
Slovinec Rožek Němec Medgorje Jakub mohia Lublaň Mira Korutany Selo
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. prosince. Minění cara Mikuláše o záboru Bosny a Herce goviny. (Pův. dopis „Nár. L.“) I. S. Z Petrohradu, 30. listopadu. Rakouskouherská diplomacie vyhodila proti ruské trumf, odvolávajíc se v příčině otázky zá- boru Bosny a Hercegoviny na tajná ujednání mezi oběma státy, která se stala v letech sedm- desálých. Ruská diplomacie těchto ujednání, platných do konce války rusko-turocké, dávno zapomněla. Pro nynějšek závazna nejsou. Za dní našich pozoruje se jistá reforma v ruské diplomacii, založená na upřímnějš snaze, sloužiti národu. Kdyby se Rusko n věky dalo poutati tradicemi staré, nenárodní diplomacie, nikdy by nemohlo zabočiti do kolej novodobých reforem. Nynější ruské diplomacii jest ukazatelem směru mínění carovo v otázkách zahraničných. A otážete-li se kteréhokoli vážného a dobře in- formovaného ruského politika, jaké že jest mí- nění cara Mikuláše v příčině záboru Bosny a Hercegoviny, vždy dostanete odpověd: Car je proti záboru. Fakty, o které se toto tvrzení opírá, jsou 1. Srbský králevič následník Jiři, navrátiv se z Petrohradu do Bělehradu oznámil, že si z rozmluvy s carem vynesl nej hlubší přesvědčení, že Rusko zá bor Bosny a Hereegoviny neuzná avšak ruské nouznání nikterak nesmí míti tako vou formu, která by mohla býti příčinou války 2. Mimořádný srbský posel Nikola Pa- šič před svým odjezdem z Petrohradu řekl ně kterým ruským i zahraničným dopisovatelům že po slyšení u cara opouští Petrohrad „na- plněn nejlepšími nadějemi“, že zábor Bosny Hercegoviny Ruskem uznán nebude.
Mikuláš Jiř Praha Bosna Petrohrad Bosna a Hercegovina Rusko Bělehrad
14 article
3. Předseda hosudarstvenné dumy Chom- jakov řekl mnohým ruským politikům, když byl předposledně u cara a když se tu rozmluva zavedla na Bosnu a Hercegovinu, že car se vy- slůvil: Hrabě Vladimír A. Bobrinský velmi ohnivě mluvil v dumě o ruské zahranščné poli- tice. — „Bobrinský“, odpověděl Chomjakov caru, „jako dobrý Rus a Slovan bojí se, aby Rusko nebylo notárem, který svým podpisem potvrdí špatný akt. Vaše Veličenstvo, nejen hrabe Vladimír A. Bobrinský, nýbrž žádný poctivý Rus nemůže souhlasiti, aby Rusko schválilo zábor Bosny a Hercegoviny.“ — „Ro zu mí se, rozumí se, to nemůže býti,“ odpo- věděl car. 4. Ve schůzi Slovanského spolku petrohrad- ského dne 8. listopadu t. r. gen. Kirjejev známý slavjanofil řekl před několika svědkyo že jsou nepravdivé zprávy, žo Eusko uzná zábor Bosny a Hercegoviny; naopak že on sám „na nejvyšším místě“ slyšel slova, která nepřipovštějí žádné pochybnosti, že záboru Bocny a Hercegoviny vu- ského schválení se nedostane. 5. Několik dní tomu měl u cara slyšení druhý syn srbského krále, králevič Alex- andr, a také on z rozhovoru s carem vynesl si pevné přesvědčení, že zábor Bosny Horeogoviny Ruskem uznán ne- b ude. 6. Kromě toho všeho sluší zaznamenati, že ve všech vrstvách ruského národa zakotvila se povná víra, že car Mikuláš II. záboru Bosny a Hercegoviny neuzná, aby nejednal proti tradi- cionálné politice svých předků a nepodkopal ve- liký význam Ruska ve Slovanstvě i na blízkém Východě.
Vladimíra Bobrinský Chomjakov Alex Mikuláš II Bosna a Hercegovina Rus Rusko Bosna blízký východ Bocen Hercegovina
15 article
Ruské odmítnutí rakousko-uherského diplomati ckého odhalení. Ruská diplomacie odpovídá v »Novém Vre- meni« na známé odhalení Doczyovo v »N. P. Journ.«, že Rusko před okupací několika úmlu- vami s Rakousko-Uherskem se zavázalo sou- hlasiti s tím, když si Rakousko-Uhersko vezme Bosnu a Hercegovinu, z čehož rak.-uh. diplo- macie vyvozuje, že Rusko nyní nemá práva protiviti se záboru. Rusko přiznává, že podobné úmluvy byly, ale s podmínkou. Tou podmínkou bylo, bude-li dosaženo připojení Kréty a Thessalie k Řecku, budou-li Bulharsko a Rumelie učiněny nezávislými a Cařihra svobodným městem. Kdyby těchto pod mínek bylo dosaženo, Rusko slíbilo ne- protiviti se, aby Bosna a Hercego- vina připojeny byly ke královstv chorvatsko-slavonskému. Tyto úmluvy vesměs staly se před r. 1878. V tomto roce Rakousko-Uhersko ve spolku s druhými velmocemi postaralo se, aby Rusku bylo vyrváno ovoce vítězné vál ky. svatoštěpánský mír. Podmín ky splněny nebyly, úmluvy mezi Gor- čakovem a Andrássyem staly sle neplatnými. Miliarda ročních břemen více pro poplatniky Německa!
Journ Rusko RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Kréta Řecko Bulharsko Rumelie Bosna Německo Cařihr svobodný město Andrássy
16 article Řišský sněm německý pokračoval v prvním
Řišský sněm německý pokračoval v prvním čtení finanční reformy. Posl. Müller (svobodomyslná strana li dová) žádá, aby výzvy posl. hr. Schwerina- Löwilze k obětavosti uposlechli především konser- vativci sami. Oni právě odmítali vždycky jakou koliv přímou říšskou daň. Také panov níe měli by se vzdáti výsady bern volnosti. Vedle daně z pozůstalosti, prav řečník, žádáme též říšskou daň z majetku V první řadě brojíme proti dani z elektřiny z insertů. Daň z elektřiny jest politickou pošeti losti. Zvláště Bavorsko jest tím značně po- drážděno. Kníže Bülow nspomínal ke spořivosti, proč se nespoří u vojska? Dokud tajemník stát- ního pokladu není zodpovědným ministrem říšských financi, není ničím jiným, než kalkulá- torem říšských daní. Musíme ven z tohoto par- lamentního zmatku, s jeho zdánlivým konsti- tucionalismem. Proto žádáme ve spojení s finanční reformou ústavní záruky. (Pochvala na levici.) Posl. Schmidt (mírný konservalivec) po- ukazuje k lomu, že větší břemena něme- ekého lidu, jež bude míti v zápětí reforma řišských financi, bude činiti i s pravděpodob- nými dávkami jednotlivých států přes 1 mi- liardu ročně. Posl. Monsen (svobodomyslné sdružení má za to, že jest správné, aby Německo, jak to prohlásil říšský kaneléř, neslo větší břemena, ale jest nutno tato břemena řádně r o z děliti
Posl Müller Bülow Schmidt Schwerin Löwilha Bavorsko Německo
17 article
Papež vážně nemocen. Papežův stav se dle soukromých zpráv zhoršil. Má sice lehkou jen horečku, ale při vysokém stáří papežově nejsou nebezpečn komplikace vyloučeny. Úžasná nedbalost ve francouzském námořnictvu. Vzhledem na pověsti, že zásoby střeliva jsou u válečného loďstva velmi nedostatečné prohlásil velitel středomořského loďstva adminál Germinet několika zpravodajům, že pověsti tyto zakládají se, bohužel, na pravdě. Na lodích jest prý polovina předepsaných zásob, tak že po tří- hodinné palbě musily by upustiti od dalšího boje.
18 article
Smlouva americko-japonská. K uzavření smlouvy americko-japonské píše »Rossija« v úvodniku, že tento nový mezinárodní akt má nejvážnější význam politický, jednak prolo, že rozplyluje teskné obavy, které byly častěji vyslovovány tiskem před možností blízké války mezi oběma tichomořskými velmocemi jednak vzbuzuje naději, kdyby vypukla v Číně ve spojení s posledními událostmi vážná nedo- rozumění, že nevedla by k mezinárodním zá- pletkám. Nynější v souvislosti s úmluvou, již uzavřelo Japonsko v roce 1907 s Ruskem současně s jeho spojencem Francil, jakož i ruská doboda se spojencem Japonska, Anglil, vzbuzují nejbezpečnější důvěru, že existuje pevná záruka politické rovnováhy na východo-asijském území. s Ruskem hraničícím. »Rossija« vítá novou úmluvu se stanoviska ruských zájmů a připo- míná, že Spojené státy a Japonsko připojily se jí jen k zásadám, jež Rusko prohlásilo v roee 1907. Nová smlouva bude bezpochyby i Činou uvítána. Za ochrany všech lěchto mezinárodních úmluv může se čínská vláda věnovati s větším ještě klidem vybudování chystaných dalších stát- ních reforem. Haitská revoluce Město Los Cayes v středoamerické ostrovn republice Haiti, kdež generál Simon vyhlási odboj nynějšímu presidentu republiky Alexisovi jest v rukou povstalců. Vládní úřadníci uprehli na německý konsulát. Město jest ale se strany mořské i pozemní obkličeno dosud vládním vojskem. Také ale celý jih ostrova jest za chvácen revolucí. Obyvatelstvo žádá, aby presi- dentem byl vyhlášen generál Fouchard, jenž žije ve vyhnanství. Pařížský »Journal« sděluje, že francouzská vláda rozhodla se vyslati na Haity křižáky »Duguay« a »Trouin«, které jsou u Antil, do Port-au-Prince a Cayesu.
Francil Simon Alexis Fouchard Antily Čína Japonsko Rusko Anglit spojený stát Los Cayes Haiti Port
19 article
Anglo-ruské přátelstvi i akce v Persii. (Ruské vojsko a britské loďstv proti šachu.) Dle zpráv do Tavrizu došlých o bsadil povstalci Choi bez zvláštn íb o dporu. Jak vidno, protiústavní kousek šaohův po- máhá revoluci jen k novým vítězstvím. Bylo tedy nejvýše na čase, že Anglie a Rusko dohodli se právě zůplna o společ- ném postupu v Persti i. Státní převrat šachův, který stal se proti radám Ruskai Anglie, pokládán jest ve státech těch za urážku tak hrubou, že uvažuje se v nich vážně již, aby Rusko demonstrovalo vojen sky na hranicích »říše slunce« loďstvo anglické na její březlch. Perská osada v Cařihradě uspořádala v divadle Odeon velikou schůzi protestní, v níž usneseno žádati šacha za ústavu, provedení rovnosti, vše- obecné právo hlasovací a okamžité svolání par- lamentu. Schůzi předsedal liberální synovec sul- tánův prine Sabah Edin a to jest právě nejza- jímavější. Není vyloučeno totiž, že Turecko. uklidní-li se poměry v evropské državě jeho, použije zmatků v Porsii k novému vpádu d nešťastné říše. Včera konala se v Petrohradě, kam byl povolán ruský vyslanec z Teheranu, porada mezi ním a ministry vnějších věcí, vojenstvía financi. Nynější ruský vyslanec nevráti prý se již do Teheranu, poněvadž neprováděl prý vliv svůj ve smyslu loyalní kooperace s Anglií, jak sí ruská vláda přeje. Bude tam vyslán za něj tudíž prý I. tajemník ruského vyslanectva v Lon dýně, Poklenský, osobní přitel krále Eduard a veliký anglofil. Opět úspěch diplomacie an- glickél
Edina Eduard Persie Anglie Rusko Cařihrad Turecko Petrohrad Odeon
20 article Slavnostní výroční shromážděni České Akademie.
Slavnostní výroční shromážděni České Akademie. V Pantheonu musea král. českého bylo včer o 5. hod. odpol. zahájeno slavnostní výroční shro- máždění České akademie císaře Františka Josefa pr vědy, slovesnost a umění za přítomnosti zástupců samosprávných i státních úřadů, mnoha hodnostů duchovních i vojenských a řádných i mimořádných členů Akademie. Rozsáhlé galerie plnily hojným po- čtem dostavivší se dámy. Slavnostní řeč pronesl president České akademie ministr m. sl. dr. Antonín rytíř Randa, jenž po- ukázal na jubileum císnřské a potom v delší řeči vzpomenul založení České akademie za panován clsoře a krále Františka Josefa, jež, plníc povinnos vděčnosti, na památku 60. výročí panování mocná- řova věnovala 12.000 korun na ceny za nejlepší prá- ce vědecké, slovesné a umělecké, v tomto jubilejním roce vykonané, a provolal cisaři a králi slávu, což po třikráte shromážděním nadšeně bylo opakováno Potom vzpomenul veliké a nenahraditelné ztráty kterou Česká akademie utrpěla úmrtím svého za- kladatele, velkomyslného mecenáše Josefa Hlávky S povděkem pak konslatoval veliký vědecký rozvo.
doktor Antonín rytíř Randa František Josef Hlávek Český akademie muzeum král Český akademie císař František Josef pr věda Český akademie ministr
21 article
Akademie, jež také v minulém období zdárně pra- covala ve prospěch kuliurního pokroku našeho ná- roda, kdy nově proká záno, že český národ skorem v všech oborech lidské práce směle může soutěžili činností nejpokročilejších kulturních národů. Oběla- vostí prozíravých českých vlastenců dostalo se České akademii i letošního roku hojně hmotné podpory která velice přispěla k rozšíření i prohloučení vě- decké a umělecké její činnosti. Mimo jiné přibylo znamenitě rozmnožení majetku Akademie velkomy- slným odkazem 200.000 K bratra zesnulého presi denta, dv. rady Antonína ryt. Hlávky a p. Jos. Janen Fričem darováno Akademii 10.000 K ku pěstování astronomie. Česká akademie, pokračujíc na započaté dráze — koněil president — roste a mohutní ke slávě a zdaru českého národa. (Hlučný pollesk) Pamětní řeči o zesnulých členech Akade mie: André Viktoru Conilovi, Bohumilu Janu Eisel tovi, Karlu Pelzovi, Karlu Václavu Zengerovi, Janu Kvičalovi a Antonínu Truhlářovi pronesli generální tajemník Akademie prof. dr. Raýman a prof, dr. P Novák. Z výroční zprávy Akademie, předneseně gener. tajemníkem prol. drem. Raýmanem, zazzna- menáváme: Koncem r. 1907 měla Česká akademie 240 členů a to 3 čestné, 42 přespolní (19 v I. tř.,z v II., 14 v III., 2 ve IV.), 50 řádných (15 v I. tř 13 v II., 8 v III. a 14 ve IV.), 53 mimořádné (15 vl tř., 15 v II.., 8 v III. a 15 ve IV. tř.), 92 dopisujíc (22 v I. tř., 25 v II., 18 v III. a 27 ve IV. tř.).
Antonín Hlávek Jos Janen Frič André Viktor Conil Eisel t Pelz Zenger Kvičal Truhlář profesor doktor Raýman P Novák Český akademie
22 article
Za nové členy byli zvoleni: ve valném shro- mážděni 30. listopadu 1907 za přespolního člena I. trídy: Ivan Savič Palmov, prof. církevních dějin slo- vanských v Petrohradě. Dne 29. února t. r. zvolen předseda Akademie vídeňské prof dr. Ed. Suess přes- polním členem II. třídy. Dále zvolen prof. dr. Karel Domalíp řádným členem II. tř. Ve valném shromá- ždění dne 3 července t. r. zvoleni za řádné členy II . Jan Sobotka a Ph. dr. Bohumil Němec, profesoři české university Za řádné členy III. tř.: Th. dr. Rudolí Dvořák Ph. dr Hynek Vysoký, Ph. dr. Josef Král a Ph. dr Frant. Pastrnek, profesoři české university.
Savič Palmov doktor Ed Suess profesor Domalíp Sobotka Bohumil Němec Dvořák Vysoká Král František Pastrnek Petrohrad
23 article
Za mimořádného člena III. tr.: prof Dh. dr. Vá clav Flajšhans. Ve valném shromáždění 28 listopadu t. r. zve leni: za řádného člena II. tř.: Dr. Albert V Ve. flík c. k. dvorní rada. Za řádné členy III. tř.: Ph. dr. J Zubatý a Ph. dr. Jiří Polivka, profesoři české uni versity. Za řádného člena IV. tr.: Mikuláš Aleš, akad malíř. — Za členy mimořádné: II. tř.: MUDr. Otakan Kukula, prof. české university: III. tř.: Pla. dr. Jan Michal a Ph dr. Jaroslav Vlčsk, profesoři české uni- versity, Antonín Havlík, prol. c. k. české reálky ma lostranské a Ph. dr. Emii Smetánka, mimořádný profesor české university Za členy dopisující III. tř.: Ph. dr. Frantisel Groh, prol. české university a Ph. dr. Josef Jíanuš docent české university. Výroční ceny, jež IV. třída udílí, přisouzeny byly v odboru literárním: První cena (200 kor) rozdělena stejným dílem na dvě ceny po 1600 a tyto uděleny: dru. Z. Wintrovi 1000 K za II. dí „Mistra Kampana“, Antalu Slaškovi 1000 K za romá „Na rozhraní“. Druhá cena 800 K udělena Antonin Sovovi za knihu básní „Lyrika lásky a života“. Třet cena 500 K nebyla udělena, místo toho dostalo se 600 K Jaroslavu Kvapilovi za cyklus „Závoj“ ze sou- borného vydání jeho básní.
Flajšhans doktor Albert Jiří polívka Mikuláš Aleš Otakan Kukula profesor Pla Jan Michal Vlčsk Havlík Smetánka Frantisel Groh Jíanuš Z Winter Kampan Slašk Sova Kvapil profesor dh MUDr
24 article
V odboru hudebním: První cena 2000 udělena byla Vítězslavu Novákovi za symfon. báser „Toman a lesní panna“ a za ouverturu „Godiva“ Bruhá cena 800 K Františku Ondríčkovi za smyřcov kvarteto z As-dur. Třelí cena 500 K Františku Pickov za skladbu „Missa Festiva“ pro smíšený sbor a or chestr V odboru výtvarněm upuštčno od udělen první ceny; na místě toho uděleny dvě ceny po so kor malíři Aloisu Kalvodovi na souhrn prací jim předložených a sochaři Josefu Kalvodovi na „Torso? a „Dívčí hlavu“. Cena III. částkou 500 K přiřknuls malíři Karlu Langrovi na obraz „Tovární louka Kromě toho přisouzenaa byla cena mimořádná částce 1000 K malíři Rudolfu Bémovi za soubor prae jím předložených a roku minulého v Praze vystave ných Na práce vědecké, literární a umě lecké uděleny podpory: Po návrhu I. třídy: Prof. dr1. Aloisu Musilovi na výzkumnou cestu do Arabie (z dotace r. 1909, 1910) 2000 K, redukci „Sborníku věd právních a státních“ a „Knihovně“ Sborniku 1000 K, „Č-skému časopisu historickému“ 600 K redakci „Českého Lidu“ 400 K. „Národopisnému sbo rniku českoslovanskému“ 350 K, „Obzoru národo- hospodářskému“ 400 K, „Slovanskému přehledu“ 200 kor., „Sborníku české společnosti zeměvědné“ 300 kor, Jednotě filesefické na vydávání „České Mysli“ r. 1908 400 K. Jednotě moravských právníků na vy- dávání „Zpráv“ r. 1908 150 K, redakci „Pravěku“v Kojetíně 200 K, Komisi pro vydávání „Sbirky pra- menů českého hnutí náboženského ve stol. XIV.a XV.“ pro rok 1908 500 K, prof. Rud. Dvořákoviv Brně na vydání spisu „Poslední robotní vzpoura na Moravě“ 300 K, prof. Josefu Veverkovi v Chrudime na vydání překladu Buzeskulova „Úvod do řeckých dějin“ 400 K, Ph. dru. Zdenku Tobolkovi na vydán „Česk: bibliozrafie“ dll IV. (za rok 1905) 400 K. pro
Novák Ondríčk Pickov Festiva Kalvoda Langr Bém profesor Musil Veverka Tobolka Praha Arabia Kojetín Morava Český mysl Dvořákoviv Brno Toman a lesní panna Asadur
25 article
dru. Em. Peroutkovi na vydání spisu „Dějiny řeck 800 K, Adolfu Srbovi, rědakloru, na vydání III. „Politických dějin náreda češkého od r. 1861“ 500 prof. dru. Jos. L. Píčovi na vydání prvního svaz III. díla „Starožilnosti“ 900 K. Třída II.: Sekce chemickofysikklní Prof. dru. Mloisu Musilevi na výpravu do Aralae 1000 K. Laboratoři prof E. Votočka na zakoupe glykosidů a pokračování v jich výzkumu 300 K. M Rychlíkovi na studia mathematická v Paříži 300K Ph. dru. Jos. Bělohlavovi na práce mapovní 200 K Sekce přírodovědecká: Doc. dru. Karlu Do minovi stipendium ke studijní cestě na Javu 400 K Ph. dru. Stanisl. Hlavovi na studhum vířníků 300 K . V. Želizkovi na sludia palaentologická a geologi- cká v Čechách 300 K. Prof. dru. Alcisu Musilovi na výpravu do Arabie 1000 K. Sekce lěkařská: MUDru. Fr. Votrubovi na studium nervových drah v míše slipendium 400 K. Prul. dru. Aloisu Musilovi k účelu shora dotčenému 1000 K- Po návrhu III. třidy: Reduakci „Českého Lidu“ na rok 1908 400 K. Časopisu „Slovansý Přehled“ r. 1908 200 K. Na vědeckou a vydavatelskou činnost Společnosti Národopisného musen českoslovanského 200 K. Komisi pro vydávání „Sbírky pramenů če- ského hnutí náboženského ve stol. XIV. a XV.“ na rok 1908 500 K. Ph. dru. Zd. Tobolkovi na cestu do Pařiže a Londýna 600 K. Dru. Vilému Mathesiovi na studijní cestu do Anglie 400 K. Prof. K. Štěpánkovi na studia v oboru ruské slovesnosti 100 K. Ph. dru.
Peroutka Srba doktor L Píč E Votoček K M Karel Hlava Želizk Musil Mudra František Votruba K Prul Zdeněk Mathesius profesor K Štěpánek Paříž Čechy Pařiže Londýn Anglie Java 400
26 article
Zd Tobolkovi na samostatné pokračování „Česká bibliegrafie“ 500 K. Prof. Ot. Janotovi na studnjní ce- stu do Španělska 200 K. Prof. dru. Musilovi na vě- deckou výzkumnou cestu po Arabii 1000 K. Prof. Jos. Veverkovi na vydání překladu Buzeskulových řeckých déjin 300 K. Třida IV.: Prof. dru. Aloisu Musilovi na výprav do Arabie 1000 K. Jakubu Arbesovi na nové romu- netto 200 K. Adolfu Černému na vydávání časopisu „Slovanský Přehled“ (r. 1908) 200 K. Dru. Čeňku Zibrtovi na sborník „Český Lid“ (roč. 1908) 200 K. Jindřichu Jindřichovi na další skladby 200 K. Frant. Součkovi na další hudební studia 150 K. Rudolfu Karlovi na další hudební studia 150 K. V. Tulichovi na další hudební studia 150 K. R. Kierovi na další hudební studia 150 K. Fr. Doskočilovi na další hu- dební sludia 150 K. Spolku výtvarných umělců „Ma- nes“ na vydávání „Volných směrů“ 200 K. Jednotě výtvarných umělců na časopis „Dílo“ 200 K. Frant. Černému, prof. při konservatoři, na vydání díla „Ško- la virtuosní“ (III. díl) 200 K. Karlu Hampejsovi, ře- díteli kůru v Nuslích, na další hud. skladby 200 K Cyrillu Hra zdirovi, učiteli hudby ve Velkém Meziříčí, na další práce 150 K. Národopisnému museu česko- slovanskému v Praze na činnost publikační 200 K Stipondia po návrhu I. třídy udělena: PhDru.
Tobolka profesor Otakar Janota doktor Musil Jos Veverka Buzeskulový K Třid K Arbes K Černý Zibrt Souček Tulich Kier Doskočil Černý K Hampejs Cyrilla Stipondium Španělsko Arabia Ma Nusle Velký Meziříčí Praha Ško národopisný muzeum
27 article
Vlastimilu Kybalovi na pokračování ve studiu o če- ských a evropských dějinách v době předbělohorské 400 K, PhDru. Jarosl. Bidlovi na sbírání materiálu pro III. díl spisu Jednota bratrská 400 K, JUDru. a PhDru Viktoru Dvorskému na studium hospodář- ských poměrů v území černohorsko-albánském 400 K. Josefu Pelelovi, redaktoru, na cestu po jižních ze- mích slovanských akcessit 300 K- Po návrhu IV. třídy: F. V. Krejčímu na dalš studie literární 400 K, Jar. Stillerovi za melodram „Dívka z Lochrovamu“ 400 K, Frant. Úprkovi na základě předložených prací sochařských 400 K. Z fondu JUDra. Gustava Sudy k odměňování vynálezů a spisů z oboru fysiky a mechaniky při- soudila II. třída cenu 1000 K p. L. Vojáčkovi, inže- nýru, za projekt lodního lopníkového propelleru. Z fondu MUDra. Josefa Šíchy: MUDru. Jos. Zno- jemskému na experimentálnou práci 800 K, MUDru Stanislavu Tobiáškovi na vědeckou cestu 600 K MUDru. Ot. Lešerovi na materiál ke studiu ophthal- mologickému 500 K. doc. dru. J. Janskému na expe- rimentální studia histologická 500 K, MUDru. V. Li- benskému na sludium chorob flexurae sigmoideae
Kybal Bidlo PhDr Dvorský K Pelel F V Krejčí Stiller František Úprka Sud L Vojáček Šícha Mudra Tobiášek Otakar doktor J Janský Mudra
28 article
Dále udělena cesfovní stipendia: Karlu Telch- mannovi 400 K: po 300 K Josefu Machovi. Jos. Můld- nerovi a Václ. Vitingerovi; po 200 K C. R. Opočen- skému, Kanu de Wetterovi a Zd. Bromanovi. Z londu JUDra. Jana Kaňky ku podpoře umělců a spisovatelů české národnosti udělena byla roku le- tošního cena 1600 K Jaroslavu Vrchlickému za ve- škeré jeho dosavadní dílo. Z fondu Klementy Kalašově pro mladé hudební skladatele propůjčen roční požitek (200 K) Viktoru Veselému na základě předložených ukázek skladby z oboru hudby komorní, vokální a klavírní. Z fondu Sv.-václavského, jenž zřízen byl zvěč- nělým presidentem České akademie drem. Jos. Hláv- kou a dosud spravován jest Zemskou bankou král. českého, přisouzeny byly požitky v obnosu 4300 K třem vynikajícím umělcům, jakožto česlné honoráře na rok 1908. Z fondu dvorního rady Malěje ryt. Havelky, jeho choti Růženy a vnuka Karla ryt. Pippicha-Havelky udělena cena 1000 K, vypsná na epickou báseň epické básni Fr. S. Procházky „Král Ječmínek““ a druhá cena 600 K dru. Jaromíru Boreckému za ruko pisnou sbírku básní „Zpěvy živola“ Z fondu Leopolda Schmidta přisouzena cena 960 K malři Františku Šimonovi za kolekci leptů. jím předložených. Slavnostní přednáškou dvor. rady Alberta Vel- flíka: „Život a působení architekta dra. Josefa Hlávky s přehledem pokroku umění stavitelského za jeho života“ bylo shromáždění zakončeno.
Karel Tel Mach Václ Wetter Zdeněk Broman Kaňka Vrchlický Kalašův Veselý Havelka Růžena Karel Pippich S Procházka Borecký Schmidt František Šimon Albert Vela Hlávek Opočno Kano Francie Český akademie Král Ječmínek
29 article
Vyznamenání vystavovatelů na jubilejní výstavě obvodu ob- chodní a živnost. komory v Praze r. 1908. (Pokračování.) Třída IX. Železo. jiné kovy nedrahé zboží z nich. — Hors concours: Mori Arndt v Čeňkově. L. G Bondy v Praze, C T. Petzold a spol., želevárny v Komárově, Rudolí Stabenov Čelakovicích, J. Novolný, továrna na střelné zbraně v Praze. Čestný diplom: F. Kasl, tov. na acelyle- nové aparáty, klempiřství na Král. Vinohradech. Měďárna, Rakousko, v Praze. Ant. Vendler, tov. na drál. pletivo a dirkované plechy v Praze, V. Mašek, uměl. slévárna v Karlině, Waldes a spol., tov. na knofl ky ve Vršovicích. Diplom zlalé medaile: Jarosl. Hustoles, zámečník na Smíchově, Karel Kauble, výr. pokladen na Smíchově, Bedřich J. Bartošek, klempíř ve Smiři- cích, Josef Kostka, výr. průbojnic v Praze, Bohdan Tom. Srpek, uměl. slévárna kovů v Brandýse n. L Váci. Schmidta syn a spol., továrna na smalt. nádobí a slévárna v Hořovicích, J. Dufe, nást. Ant. Páv. uměl, zámečnictví v Praze, V. Broulín, továrna email labulí v Praze, Bratří Čermákové, slévárna kujné liliny v Hořovicích, Karel Jeřábek, tov. na kovové zboží v Praze, Jan Kaliba a syn, tov. na železné sporáky v Praze-Pankráci, Zemská jednota společen- stva kovářů a podkovářů v král. českém, Fr. L. Le sák, puškař v Poděbradech, Adolf R. Pleskot, tov. na vodoměry, olov. trubky atd. v Praze, Staněk a Ponec. tov. na šrouby v Hostivicích, Vojt. Pelikán a syn, tov. na věhy v Praze, Jos. Klika, velkovávod kovo- tlačitelský na Král. Vinohradech, L. Köppel, tov. na opřád. drát v Praze, EJ. Lokesch a syn, tov. na kno- flíky v Praze.
Čeňkův L G Bond T Petzold F Kasl Král Vendler V Mašek Waldes Hustoles Kauble J Bartošek Kostka Bohdan Tom Srpek Vác Schmidt J Dufe V Broulín Čermák Jeřábek Kalibos R Pleskot Staněk Ponec Pelikán L Köppel Praha Komárov Rakousko Karlin Vršovice Smíchov Smiř Brandýs Hořovice PrahaPankrác Francie Poděbrady Hostivice Mori Arndt Rudolit Stabenov Čelakovice Jos
30 article
Dipiom stříbrné medaile: Frant. Kačer, soustr. a slévárna kovů ve Vršovicích, Frant. Lsun, klempiř v Praze, Albin Mužík, klempiř v Praze, Jar. Blovský, kovář v Praze, Jar. Riedl, správce obec. dvoru v Praze, Václav Vayroň, kovář na Smíchově, Václav Železný, kovář v Žižkově, Ant. Wagenknecht. zámečník na Smíchově, Vítězslav Vondřicn, pilniká v Praze. V. Červený, lov. na váhy v Žižkově, Ant. Bárta, výr. kov. na dýmky v Proseči J. Bruck a sp nást., tov. na váhy v Praze, Jan a Jos Czada, slato- tepec v Praze, Goldberger a spol., továrna na ko- vové zboží v Praze, Emnan. Hájek, výroba kovového zboží v Radotíně, J sef Hecht, výr. vah na Král. Vinohradech, Otto Hofmann, tov. na kamna a slé várna v Huřovicích. Jos. Hochmann, strojní zámeč- nictví v Praze, Rud. Huleček, uměl. zámečnictví na Král. Vinohradech, Horák a Ulmann, tov. na regul kamna v Praze, Jar. Jehlička, tov. na email v Praze Lndvík Hájek, klempíř v Praze, Josef Helebrant. klempíž v Praze, Al. Janák, klemplř na Král. Vino- hradech, Josef Klika, kovollačitel na Král. Vinohra- Dych, Václav F. Stefan, klemplř v Praze, Josef Wol gann, klempit v Praze, Václava Klicpery synové
František Albin Mužík Blovská Riedl Vayroň Železná Antonín Wagenknecht Vondřicn V Červená Bárt J Bruck Jan Czada Goldberger Hájek Hecht Král Hofmann Hochmann Horák Ulmann Helebrant Janák Klik Václav Stefan Wol Klicpera Vršovice Praha Smíchov Žižkov Proseč Radotín Lndvík Hájek Dych