5
article
Dvůr čínský.
Ze Šanchaje, 11. září. (Reuter.) Dle
zpráv ze spolehlivého pramene dlí císař, císa-
řovna-vdova a prine Tuan v Tatanu, v pro-
vincii Šansi, hde pobudou krátkou dobu. Odtu
chtějí se odebrati do Taj-juenu, kde hodlají zů-
stati, nebudou-li tam ohrožováni.
Operace spojencův.
Z Londýna, 13. září. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje z Pekina 5. t. m.: Oddí
americké jlzdy, jež byla poslána k ochraně
transportu dobytka, překvapil v chrámuu
Šaha 300 čínských vojáků, z nichž
30 bylo zabito a ukořistěno 125 ručnie. Ne-
přítel prchal k severo-západu.
Asi 500 boxerů napadlo dvě setni ny
Rusů, již tvořili ochranu vojska, zaměstnaného
stavbou železniee 7 mil jižně od Mašjapu. Jak
došly posily, boxerové rozprehli se. Dva Rusové
byli raněni. Boxeři byli ozbrojeni šavlemi
pikami. Ruská jízda pustila se za boxery do
polí (kde se v obilí skrývali) a mnoho jich roz-
sekala. Také vůdce boxerů padl. Jeden ruský
důstojník byl raněn a 2 kozáci zabiti.
Rus
Londýn
Šah
Reuter
Reuterův
6
article
Proto že případ neudál se poprvé, vyslána
pokutná výprava, pod plukovníkem Tr-
ťakovem, jež má potrestati města v okoli Maš
japu. — Admirál Alexějev přijel sem na
inspekci vojska.
Z Berlína, 13. září. (Wolff.) Druhý ad-
mirál lehkého loďstva oznamuje z TTaku 11. t. m
Pohl vrátil se zdráv s »Hanso u«. Mužstvo
jest ještě v Tjencině, ale bude přivedeno do
Cintau. Mužstvo oddilu má mnoho strapace
trpí částečně břišními nemocemi. — Loď »Sa-
voja« je připravena převězti pí. Ketitele ro-
vou do Japonska.
Z Londýna, 13. září. (C.-B.) »Reut
kancelář« oznamuje z Tjencinu ze dne 10.
t. m.: Smíšená výprava, jež byla odtud dřive
již do Paotinu chystána, odložila pro deště
odehod svůj do soboty. Po té vytrhla jedna
kolona na západ, jiná na jiho-západ. Po po-
chodu 15 mil tábořilo vojsko u Jouliněanu, zá-
padně od Tjencina urazivše čestu až sem bez
boje. Dnes ráno vydali se dále na pochod do
Masčanu. Ruské prapory vztýčeny na troskách
činských domů, jež se táhnou poděl řek prot
britské osadě.
Alexějev
Wolff
Pohl
Berlín
Japonsko
Londýn
Reut
jihozápad
Hansa
7
article
V Pekině a okolí.
Z Londýna, 13. září. (Zvl. tel. » N. I.)
O průchodu vojska spojenců za-
povězeným městem v Pekině sdělují
se ještě tyto podrohnosti: Tento vojenský průvo
učinil mocný dojem na Čiňany. Když byo
u konce, vrátili se vyslanci a genorálové do
paláce a prohlíželi si síně audienění. Šest man-
darinův a jeden úřadník zahraničného minister
stva byli při tom. Cisařský paláe sestává z cel
řady nepravidelně stavěných domů, k nimž při-
chází se dvory, porostlými travou. Jest tu
mnoho krásných schodišť mramorových; vehody
zdobeny jsou dveřmi bronzovými a draho-
cennými vásami. Císařský trůn stojí v malé
budově, jest obklopen piedestaly, na nichž stojí
koše s listy, obsahujíelmi různá, k trůnu pro-
nesená přání. Listý ty otvírají se ale vždy až
po smrti pisatele. Komnaty císařské rodiny byly
zavřeny a nebyly otevřeny. Na nic vůbec ruky
nevztaženo.
Rusově opouštějí P'ekin.
Z Petrohradu, 13. záři. (C.-B.) Křižák
»Dimitrij Donský« s rodinou pekinské ho
vyslance Giersa odplal 5. t. m. z Taku
a přibyl 8. t. m. do Nagasak.
»Nov. Vremja« oznamuje, že v Tje
cině jsou již objednány byty pre
ruské vojsko, jež odchází z Pekjna.
Některé oddily odtáhnou do Taku, kde zůsta-
nou; valná čásť vojka vrátí se d
Port-Arturu a Taljenvanu na
zimnl pobyt.
Saratovské noviny oznamují, že
tamní batterie, jež byly připraveny na vý
pravu do Číny, neodjedou a je také za
stavena koupě vojenských koní.
Rusův
Donský
Artur
Londýn
Pekina
Petrohrad
Čína
8
article
Ostatní Čína.
Ze Šanchaje, 12. září. (Wol.) Guvernen
Juansikaj telegrafoval německému vyslane
Mummovi, že po jeho žádosti posťaral se
o ochranu tuolské misse a potrestal provinílce
Z Berlina, 13. září. (C.-B.) Jak »Wolr
kanc.« ze Šanchaje ze včerejška oznamuje, vy
sadili tam Japonci na břeh 600 mužů a dv
děla. (Bylo již včera ze soukroměho pramene.
Z Paříže, 13. září. (C.-B.) Francouzsk
konsul v Šanchaji telegrafuje ze dne 11. 1. m
že na žádost jeho Lihunčan a místokrál nan
kinský učinili opatření na ochranu belgických
jiných missionářů v Sansi a V Chee
Přípravy.
fson
Z Vídně, 13. září. (C.-B.) Velitel v
chodoasijského loďstva oznamuje, že lod
»Alžběta« a »O spryz připluly již 8. t.m
do Táku. Velitelská vlajka je vztýčena na d dodi
»Marie Terazie«. Poručik Kolář s původním
pekinským oddilem a námořní kadet Boynebur
vrátili se. Námořní kadet Mayěr onemocněl zá
nětem pohrudnice a zůstal v Tjencině.
kanc
Japonec
Alžběta
Marie Terazie
Mayěr
Čína
Šanchaj
Berlín
Paříž
Sansi
Vídeň
9
article
Němci v Číně.
Z Berlína, 13. záři. (C.-B.) »Nord-
dentsche Allgemcine Zeitung« píše: Dle t jen
cinských zpráv z konce července je v
zájmu tamějších německých a cizích obchod-
níků, aby velké obchodní domy čínské v Tjen-
cině byly zachovány a potom bude naděje, že
tjencinský obchod přežije nynější krisi bez při-
lišně újmy. Náležitá ochrana činských obchod-
ních domů je také přáním německých obchod-
níků. K ochraně pořádku v čínské čtvrti zří-
zeno zvláštní městské velitelství, do něhož jme-
noval každý ze spojenců jednoho důstojníka —
Angličané, Japonci a Rusové po plukovníkovi.
Tito jeví úplný smysl a nejlepší vůli pro
ochranu obchodních zájmů. Němečtí interes-
senti mohou oznámiti plakáty na domech svých
obchodních přátel činských, že jsou pod ně-
meckou ochranou. Podobné učinili Angličané
a Japonci. Mimo to přiděleni činským firmám
k ochraně mladší němečul obchodníci, nebot
většinou stači v činském obchodě přítomnost
Evropana, aby nebyl drancován. Tjencinské
obyvatelstvo je klidné a cizinci mu nejsou od-
Parník »Halle« s vojskem přibyl dne
porni.
do Taku
Vrah Kettelerův.
Z Londýna, 13. září. Japonei zatkl
vraha Kettelerova, který se
přiznal k činu. Vrah odevzdán byl ně
meckému velitelství. Byl zatčen, když prodáva
hodinky s inicialkami Kettelerovými japonskému
důstojníkovi. Udal, že mu bylo čínskými úřady
nařízeno, by vyslance německého zabil.
Z Berlína, 13. záři. (C.-B.) Z Taku ozna
mují 12. t. m.: Dle pekinské zprávy gam
Hoepfnera ze dne 2. t. m. konala se zádušní
slavnost na místě, kde byl vyslanec bar. Kettelen
zavražděn.
Němec
Angličan
Japonec
Rus
Evropan
Kettelerův
Hoepfner
Čína
Berlín
Nord
Halle
Londýn
Allgemcine Zeitung
10
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 13. září.
Již tedy není přece jen pochyby o tom, že
Krüger, stařičký president republiky transvaalské
předmět tolikeré uetivosti zasloužené i legen
dární, opustil půdu vlasti své a uchýlil se na
půdu portugalskou. On, jenž od mládí svého
hned jako malý hoch s pověstnými »tracky«
burskými opět a opět bloudil z místa na místo
před hrabivostí a panovačností anglickou, i nyní
takřka na sklonku živola svého, stařec sil pod-
lomených, štván jest z vlasti své, ze státu, jejž
pomahal založiti a jejž přivedl k značnému po-
mérně stupni rozkvělu a dobrého bytu. Jako
kdys emigranti čeští i on nebude za krátko
snad míti ani místečka, kde hlavy skloniti . .
V tragické této pro něj chvíli nieméně ani
John Bull neušetřuje jeho ani úštěpku svěho.
Ličí jej jako uprchlíka zbabělého! Dle pravdy
věru naopak by nebylo žádnou statečností, dáti
se zajati a odsouditi k tak malomocnému, ale
pohodlnému klidu. Naopak, Krüger uniknuv za-
jetí anglickému, doufá a může prospěti vlasti
své mnohem více na svobodě, putuje od státu
k státa bude Evropě neuslále připomínati po-
vinnost její, obnoviti samostatnost burskou. Pro
guerillu burskou, jež vyžaduje neobyčejné
hybnosti tělesné, nebyl by pak vhodným věru
již vůdcem vetchý stařec: že pak piravi-
delné operace větsích vojů burských schylnj
se ke konci, o tom nemůže býti již na základě
dnešních depeší žádné skorem pochybnosti
Guerilla burská potrvá však ještě as drahné
doby — nuže, aby statní ještě mužové buršu
nekrváceli nadarmo, o to stařec Krůgerse
známou obratností a bystrosti svou pečovati
bude před forem Evropy.
Krüger
John Bulla
Praha
Evropa
11
article
Telegramy.
x. Z Londýna, 13. září. Generál Botha
vzdal se s hlavní armádou Burů generálu Bul
lerovi. Bližších zpráv ještě nedošlo.
Z mnohých stran vyslovuje se zde obava
že president Krüger v Evropě nalezne sym
palie, kteréž by se mohly po případě státi Angli
nebezpečnými.
Transvaalský státní podtajemník pro zahra-
niční záležitosti Grobler vyžádal si šestiměsíčn
dovolenou a otebral se dne 24. m. m, po par
níku do Evropy.
Z Londýna, 13. září. (C.-B.) »Daily
Mail« oznumuje z Lourenco Marguezu ze vče-
rejška: V. družině Krügrově nalezá se také
generální auditor M ara s. Tento přivezl všecky
své úřadníky a knihy s sebou. Na Krügrov
jest pozorovati převeliké duševní útrapy poslední
doby. Jak »Daly Nows« oznamují, dal se Krülger
prohlednouti dvěma lékaři. »Times« sděluji
Zvláštní vlak s Krügrem nevjel do stanice, nýbrž
byl dopraven na poboční kolej blíže domu nizo-
zemského konsula Potta. Generální pokladník
Malherbe očekává se dnes večer v Löurengo
Marquezu. Dle telegrafické zprávy »Daíly Te-
legraphu« střeží zvláštní oddělení portugalské
policie dům konsula Potta. Guverněr v Lourene
Marquezu navštívil včera ráno presidenta Krügra.
Z Londýna, 13. září. (C.-B.) Časo
pisy praví souhlasně, že útěk president
Krügra jest pro Angličany mnohem pohodl-
nější, nežli Krůgrovo zajelí, poněvadž tím byly
odvráceny vážné zápletky. Míní, že tento od-
chod Krügrův způsobí legendám i Krügrovi ne
napravitelnou škodu.
Both
Krüger
Krügr
Malherb
Angličan
Krůgrův
Londýn
Evropa
Löurengo Marquez
Louren Marquez
Daily Maila
M ara s
Daíl T
12
article
Z Londýna, 13. září. (C.-B.) Večern
noviny oznamují z Pretorie ze dne 11, t. m.,
že lord Roberls vydal proklamaci, jíž zavádí se
v celém Transvaalsku vále č ne
právo.
Z Lissabonu, 13. září. (C.-B.) Lourengo
marquezský guvernér dostal instrukce stra
presidenta Krügra, jenž zůstane pod ochrano
a dohlídkou portugalských úřadů
Z Londýna, 13, září. (C.-B.) »Reuterov
kancelář« oznamuje z Noodgedachlu včera
Polecarew táhne sem po řece Elandu; ge
nerál Freneh postupuje na pravém křídlea
je v tuhém boja. Hutten mu spěchá na
pomoc.
Z Pretorie, 13. záři. (Reuter.) Lord
Roberts odebral se dnes opět do východ-
ního Transvaalska.
Cisařské manévry v Haliči.
Z Jasla, 13. září. (C.-B.) O včerejším ma-
nevru byla vydána obšírná zpráva, dle níž př
provádění postupu na obou stranách došl
v dopoledních hodinách k tuhé srážce mezi Xl
a VI. sborem, jenž musil ustoupit, a k porůz-
ným šarvátkám jízdy. V jedné bylo obklíčeno
přesilou pět škadron východní armády a po
rozhodnutí soudu 2 hodiny nesměly se zúčast-
niti dalšího manevru.
K 1 hod. odpol. VI. sbor ustupoval v po-
řádku na Chorkovku, boj ustával a vojsko vra-
celo se na odpočinek.
Dnes byl klid.
— Na hostinu u císaře pozván dnes kromě
denních vojenských hostů místodržitel hrabě
Piniňski, zemský maršálek hr. St. Baden
a arcibiskup Isa ko vi č.
Pretorius
Roberls
Krügr
Roberts
Xl
Piniňski
Londýn
Halič
Chorkovka
St . Baden
Isa
Reuter
13
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K volbám.
Z Vídně, 13. září. Nyní vypsány jsou
již volby do sněmovny poslanecké v šesti
korunních zemích, ve všech koruny svato
václavské. V žádné nekonají se před novým
rokem.
Zemští presidenti slezský a krajinský
br. Jos. Thun a bar. Ilein, sem přibyl
ve příčině vypsání voleb.
n. Z Brna. 13. září. Dosavadní ně
mecko-nacionalní říšský poslanec Max Budi
kandidovali jiz nehodlá.
Z Celovce, 13. září. (C.-B.) Zemská
vláda ustanovila říšské volby ve vše-
obecné voličské třídě na 5. leden, ve ven
kovských obcích na 10., v městech a mě
stysích na 12., v obchodní komoře na 14
a ve velkosta tcích na 15. leden.
Z Aše, 13. září. Konala se zde vo-
ličská schůze, svolaná posl. drem. Bareu-
threm. Tento projevil přesvědčení, že také
nová sněmovna nebude práce schopna
Trváme na stanovisku, pravil dále, že v ně-
meckých dědičných, dříve spol-
kových zemích náleží vůdčí postavení
Němcům. Němčina musí býti jazykem státu,
úřadů, parlamentu a armády. V Rakousku
musí býti vládnuto německy
Posl. Wolf jmenem skupiny Schönererovy
zavrhoval svatodušní prográm německý, po-
něvadž je v některých bodec
příliš skromný. Za žádných okolnost
nemůže býti upuštěno od požadavku německé
státní a armádní řeči, neboť jen jeho stano-
vením může nastati v Rakousku pořádek.
Přištím rokem musí býti státní nezbyt
nosti postaveny za nezbytnosti lidu. Vo
bám do delegací musi býti za-
bráněno, daně a rekruti mus
býti odepřeni a sice potud, až vláda
konečně nahlédne, že v Rakousku ne si m
se již vládnouti proti Němeůml-
Na to ujal se slova předseda výkonného
výboru strany Schönererovy, redaktor Tins
jenz pravil, že resoluce schůzi předložená
jest odpovědí na appell vlády k voličům.
Thun
Budi
Barea
Němec
Posl
Wolf
Schönererův
Tins jenz
Vídeň
Brno
Celovec
Aš
Rakousko
Němeůml
strana Schönererův
14
article
Přijata po tom resoluce, v níž se praví
Jestliže politické postavení Němců rakou-
ských dnes přes stálé útoky spojených ne
přátel aspoň se nezhoršilo, je to zásluha
v první řadě nových mužů, kteří dovedl
užiti vhodných prostředků, jednalo-li se o to,
aby dobyté postavení bylo zachováno, kter
nepřátelskými útoky a kolísavostí některých
německých stran bylo povážlivě otřeseno
Těmito muži byli členové skupiny Schöne
rerovy.
s. Ze Štyr. Hradce, Krajský sociali
stický výbor styrskohradecký bude míti 15
t. m. poradu ve příčině voleb říšských; tak
též — 15. t. m. — celovecký Čtenářský li
dový spolek.
Rovmluva s drem. Luegrem.
Z Vídně, 13. září. »N. W. Journale
uveřejňuje rozmluvu se starostou drem.
Luegrem o nových volbách. Dopisovatel se
tázal: »Sdílíte, pane starosto, názor, že by
neměly strany německého souručenství svá-
děti na vzájem boj o své državy ?e
Dr. Lueger: »Otázka tato bude bez
pochyby hlavním předmětem konference pře
dáků souručenství, svolané na 18. září. My
slím však, že rozhodnutí v konferenci te
se nestane, nýbrž že poslední slovo pone
cháno bude důvěrníkům.«
»Jaké stanovisko zaujímáte osobně, pane
starosto, v této otázce ?«
Dr. Luager: Přírozeně musím vyčkati
jak se zachovají ostatní strany. Nesmíte pře
hlednouti, že boj dosud byl vždy namířer
proti naší straně. Na všechen způsob všal
doporučuji, aby, bude-li se již bojovati
kandidáty německému souručenstvu náležejí
cími byly zachovány jakési hranice loyality
a aby boj volební vůbec byl lokalisován.
Němec
Schön
N W
Luegr
doktor
Lueger
Luager
Hradec
Vídeň
15
article
»Jaký výsledek předpovídáte volbám
v páté kurii ve Vídni?«
Dr. Lueger: »Všeobecná volební oprav
je velikým otazníkem. Uvažuji li, že při po-
sledních volbách byla difference pro kře-
sťanské sociály velmi silnou a že se v orga-
nisaci naší silně pracovalo, myslím, že se
zatím difference ta obrátí v náš prospěch
Na každý způsob se postaráme, abychom ve
velkém boji mezi křesťanskými sociály a so-
ciálními demokraty zvítězili na celé čáře.«
»Pokládáte, pane starosto, rozpuštěn
poslanecké sněmovny za účelné ?«
Dr. Lueger: Sněmovna byla rozpuštěna
patrně z té příčiny, aby vláda vyvázla
z okamžitých nesnází. Nestane-li se nic
jiného, než nové volby, tu přírozeno, bude
nový parlament jen zhoršeným vydáním sta-
rého parlamentu. Domnívám se totiž, že radi-
kální Čechové budou při nových volbáche vy.
konávati silný vliv a doufám také, že i n
dále potrvají politické vášně a to těž, abych
byl spravedlivým, platí o těc
částech německého území, ve kte-
rých národnostní boj je nejvíce pociťován.
»Jaký politický útvar pro Rakousko lze
předpovídati, jestliže příští říšská rada bude
rovněž práce neschopna ?«
Dr. Lueger: Jsem přesvědčen, že nikdo
naprosto nikdo v Rakousku, nevyjímaje an
státní hodnosty a parlamentáře, nemůže an
tušiti postup dalšího rozvoje. Mně ovšem
tane na mysli plán, jakým by se krise mohla
rozřešiti, avšak bylo by nerozumno, kdybych
již v tomto politickém stadiu chtěl se o tom
šířiti. Ale hlavně jednoho je v Rakousku po
třebí: »Trochu více energie také prot
Čechům.« (l)
doktor
Lueger
Čecho
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
16
article
Szell a rakouská krise.
Z Vídně, 13. září. Před několika dny
uveřejněna byla v »Bp. Tagblattu« stať, ve
které se četlo: Vychází nyní na jevo, že
maďarská politika dosáhla také při této při
ležitosti —— míněny jsou nové volby — vel
kého úspěchu a že tento úspěch dlužno dě
kovati moudré radě Kolomana Szella.
Zájem monarchie žádá a je to také pří-
kazem koncepce Františka Deáka ve příčině
dualismu, aby Uhersko nalezalo se v tésném
svazku jen s konstitučním Rakouskem. Kolo-
man Szell jako nejvěrnější strážce tradie
deákovských to byl, který zastupoval stano-
visko toto ve Vídni a jedině jeho uhajením
podařilo se mu vymoci, že hned po rozpu
štění říšské rady vypsány byly nové volby
Dr. Ebenhoch v obrněné stati line
ckého svého »Volksblattu« obrací se prot
tomuto zasahování maďarského ministr-pre-
sidenta do vnitrorakouských záležitostí. » Tím
je podán makavý důkaz — praví dr. Eben-
hoch — že pan Szell nenalezl ve vídeň
ských vládních kruzích pro rozpuštění par
lamentu příznivé půdy a že se podařílo v
Szell
Deák
doktor
Ebenhoch
Eben
Vídeň
Uhersko
Rakousko
17
article
nufiti rozpuštění poslanecké sněmovny jen
povědomému vlivu nynějšího uherského
ministr-presidenta. Zajisté však toto věčne
pletení se Uherska do vniterných věcí ra-
kouských stává se takřka nesnesitelným
Máme tím větší právo, protestovati proti ta
kovémuto zasahování, ježto je dokázáno, že
pan Szell je sluhou jediné strany, německo-
liberální. Připomínám toliko klausuli Szel
lovu: Ve smlouvě išelské bylo stanoveno
že celní a obchodní smlouva mezi oběma
státy trvati bude také přes rok 1904, ne
bude-li do tohoto terminu oběma parlamenty
zjednáno definitivum. Pro tento případ dár
také souhlas, aby nový statut bankovní mě
platnost přes rok 1910.
Szell
Uhersko
18
article
Tomuto závaznému dohodnutí mezi bar
Bánffem a hr. Thunem, kterému dala sankc
také koruna, přisvědčila též uherská vládn
strana ve své převážné většině. Tu všal
přišel pan Szell, vítěz nad maďarskou ob
strukcí, Podal pro liberály na obou stranáeh
Litavy vnadidlo: skonstruoval si svou klau
suli. Podle ní obchodní smlouva zůstat
má v platnosti pouze do konce roku
1904. Bankovní dohodnutí však do roku
1910. Ba tato klausule sama obsahuje ještě
jednu klansuli. Obchodní smlouvy celé říše
se státy cizími r. 1903 výprší. Podaří- lise
včasná obnova, potem vyprší také celní do-
hodoutí s Uhrami tolikéz r. 1903. Pan Szel
tudíž nedbal úmluvy pro obě části závazné
a konstruoval si svou vlastní klausuli pře
hlavu hr. Thuna. Je známo, jak energicky
se tenkráte hr. Thun opřel těmto maďarským
přehmatům a částečně také s úspěchem
Avšak ví se také, že již tenkráte byly spo
čteny hodiny života hr. Thuna jako ministr
presidenta. Panu Szellovi dostalo se patrně
mimo maďarské kruhy úkolu, ministerstvo
Thunovo povaliti a připraviti liberátní. Ap
Szell — to se musí přiznati — byl horlivým
v díle a při porážení kabinetů zdejších by
od éry Thunovy vždy po ruce. Snažíse
zhostiti se úkolu, který mu byl německo
liberální stranou dán. Je dobře konstatovati
tato fakta. Budou alespoň vysvětlením, pad
ne-li budoucně zas někdo«.
Thun
Szell
Szel
Thunův
Litava
Uhry
19
article
O audiencích.
Z Jasla, 13. září. (C -B.) Císa
přijal dnes dopoledne duchovenstv
vedené arcibiskupem Isakovičem a rozprávěl
se všemi členy deputace.
Zvláště slavné bylo přijetí d vo řanů.
šlechty a poslanců, již provolával
při panovníkově přichodu »Něch žije!« Zem-
ský maršálek hr. St. Badeni ve svém
proslovu ubezpečoval císaře nezlomnou vér-
ností a svrchovanou oddaností, jež je pra-
vidlem haličských zástupců a prosil mocnáře
o další přízeň k Haliči.
Císař odvětil povděkem nad osvědče-
nou věrností a oddaností. Milerád přijel za
vojenským cvičením části své armády, do
země, jež — pravil — oplácí mou stálou
péči tak věrně nejpevnější oddaností k mému
trůnu. Četně nehody, jimiž byla k měmu
zármutku tak záhy po sobě stižena, jsou dal-
ším podnětem pečovati také budoucně vše-
možně o její zájmy a vývoj. Rád, třeba
jen na krátký čas, dlím v této zemi, jejíž
zástupci mají vždy na paměti blaho říše a
vždy ochotně a rozšafně vyhovovali státním
potřebám. Sdělte celé zemi můj upřímný
dík a srdečný pozdrav a oznamte mým jmé
nem, že budu vždy bdíti nad jejím blahoby
tem, neboť je mým vroucím přáním, by tatc
země vzkvétala a prospívala.
Panovník oslovil potom všecky deputace
vyptával se po zemských poměrech, zvlášte
následcích povodní.
Císa
Isakovič
Baden
Halič
Něch žít
20
article
Přijímaje samosprávné úřady, císař opa
koval svůj povděk, že mohl navštiviti Halič
a vyslovil svou spokojenost s ochotoua
přízní obyvatelstva k manevrujícímu vojsku.
Z Vídně, 13. září. Dnes byl den ve
likého přijímání polských občanských repre
sentantů císařem v Jasle. Náležela k nim
také deputace lvovské obecní rady a vn
nezbytný dr. Byk, říšský poslanec. Jak sem
ze Lvova telegrafují, obrátil se mocnář z
audience autonomní representace lvovske
k posl. Bykovi s dotazem« »Byl jste delš
dobu na radě říšské?« Tázaný odvětil: » Byl
jsem na říšské radě od r. 1891. Až do
r. 1897 jsme pracovali, od té doby byli jsme
jen diváky.«. Načež císař: »Je to, bohužel
pravda. A není naděje, že by brz
bylo lépe.« Dr. Byk: »Poláci vynasna
žovali se ve všech oddílech těchto smutných
tří let, aby se říšská rada stala dělnou.
Císař dodal: »Ano, mně je to dobře
znůmo.«
Ze Lvova, 13. září. »Slovo polské
sděluje: Císař při dnešních audiencíc
pravil ryt. Jaworskému: »Rozpuštění
parlamentu a vypsání nových
voleb je posledním ústavním
prostředkem, jehož vlá da po
užije.«
K. Z Jasla, 13. září. Císař přijal de-
putaci obecní rady Ivovské. Na poznámku
starosty Malachovského, že frekvence kadetn
školy od Nového roku zvláště z Haliče silně
vzrostla, odpověděl císař: »To mě těší
neboť potřebujeme polských dn
stojníkův.s
Byk
doktor
Polák
Jaworský
Jasl
Malachovský
Halič
Vídeň
Lvov
obecní rada
Ivovský
21
article
Hlas »Vaterlandu« o dějích olomou
Hlas »Vaterlandu« o dějích olomou
ckých.
Z Vídně, 13. září. »Vaterlandu« se
píše z Olomouce vzhledem na zprávu » Neue
Freie Presse« o výtržnostech při tamější vý-
pravě sokolské: »Zpravodaj »Neue Freie
Presse« neměl jiného účelu, než bývalého
okresního hejtmana olomouckého, nyní mí-
stodržitelského radu v Brně na vyšších mí-
stech denuncovati. Zmíněný místodržitelský
rada měl několik konfliktů s obecním zastu-
pitelstvem olomouckým, ale jen proto, že ne-
mohl schvalovati jeho nespravedlivé a násil
nické jednání proti zdejší české menšině
Čechové se chovali docela slušně, jak ostatně
sám židovsko liberální starosta olomoucký ve
schůzi obecního zastupitelstva veřejně doznal
Vojáci nezatkli a nezranili ani jednoho Čecha.
za to však musili k rozumu přivésti bodá-
kem německého štváče Krzetschka ze Slavo-
nína. Výtržnosti byly způsobeny toliko ně
meckou luzou, sehnanou a zbubnova nou
z okolních vesnic německých. Proti té ne-
zakročil ani starosta olomoucký Brandhuber,
ani jeho náměstek. Za srážky, jež byly sve-
deny, je zodpovědna toliko správa města,
jež pouze brutalitou vládu svou udržuje.«
K bulharsko-rumunskému sporu.
Z Vídně, 13. září. Dnes odpoledne
byly zde ve Vídní rozšířeny nejrůznější a nej-
poplašnější pověstí o průběhu sporu bulhar-
sko-rumunského. Zvláště se pravilo, že mezi
rumunskou a bulharskou vládou vyměněny
Velmi ostré noty, tak že se již diplomatické
spojení mezi oběma státy nedá na dále udr-
žeti a že v nejbližší chvili již rumunský zá-
stupce ze Sofije odjede.
Jak »Wiener Allgemeine Ztg.s
na základě kompetentních informací ujišťuje,
neshodují se tyto pověsti se skutečností.
Čecho
Krzetschka
Slavo
Vídeň
Olomouc
Brno
Neue Frei Presse
Wiener Allgemeine Ztg
22
article
Ujišťuje se, že diplomatické styky obou vlád
jsou neporušeny a že je naděje, že spo
zase bude urovnán. Vyjednávání mezi
oběma vládami má prý normální průběh
a nenastanoudi neočekávané příhody, bude
prý věc v nejbližší době s uspokojivým vý-
sledkem vyřízena.
F. Z Vídně, 13. září. Szepsův »Abend-
blatt« otišťuje z Bukurešti tuto zprávu:
Ministru vojenství bylo velitelem mysliveckého
praporu v Černé Vodě sděleno, že, když
jeden důstojník se setninou vojáků chtěl vy-
střídat straž na bulharských hranicích, byl
jeden voják zastřelen ranou z bulharské
strany. Koule vnikla vojákovi do pravého oka
a on zemřel v náručí svých druhů. Minister-
stvo vojenství vyslalo ihned zvláštní komisi,
aby zavedla vyšetřování.
Mobilisační rozkaz (?), který je nalepen
na ulicích, působil velké pobouření a to tím
více, ježto se s určitostí proslýchá, že rumun-
ský diplomatický agent v Sofiji byl již od-
volán.
Z Bukurešti, 13. září. (Zvl. tel.)
Aktivní divise, v Dobrudži ležící, byla sesí-
lena 2 pluky dělostřelectva a 1 plukem že-
nijního vojska.
Včera provedeno několik prohlídek do-
movních. Zatčen při jedné z nich prý 1
spoluvinník Dimitrova při zavraždění Mihai-
leanna. Týž psal právě list, když policie
k němu vnikla. Spolkl prý jej a jen kousek
papírku podařilo prý se policii mu vyrvati.
Ze Sofle, 13. září. (Ag. telegr. bulg)
Záložníci posledních osmi ročníků vojen-
ského okruhu dersterského nebyli
dosti dlouho evičení, pročež svolávají se dle
zákona na tři neděle na cvičení ve
zbrani.
Dimitrov
Vídeň
Bukurešť
Minister
Sofija
Dobrudža
23
article
Persekuce Poláků.
Z Vídně, 13. září. Německé časopisy
poznaňské sdělily před nedávnem, pojedná-
vajíce o zrušení poznaňské pevnosti, tato
slova ministra financí: »Nechceme, aby Po-
znaň se stala průskou Prahou!« V příčině
té se píše jednomu zdejšímu listu: »K slovům
svrchu uvedeným připojují venkovské listy
v provincii poznaňské vážné napomenutí, aby
státní vláda učinila vše k ochraně co nej-
více prý ohroženého němectví v poznaňských
městech a především v hlavním městě Po-
znani.«
Zabavená brožura.
Z Berlína, 13. září. V Lipsku byla
konfiskovana brožura hr. Wedellové »Muj
poměr k císaři Vilémovi II.« pro urážku
císaře.
Vojenská slabost Anglie.
x. Z Londýna, 13. září. Lor
Wolseley prohlásil při prohlídce Doweru,
že tamější pevnosti jsou ve stavu směšně
ubohém a že nemají žádné vojenské ceny.
Nové poměry v Italii,
a. Z Říma, 13. září. Ostřejší církevní
politika vlády, jež projevuje se v častějších
trestech proti duchovním státu nepřátelským,
připisuje se králi Viktoru Emanuelovi. Soudí
se, že král zúčastní se osobně slavnosti 30.
výročí vymanění Říma z panství papežského.
Polák
Vilém II
Wolseley
Viktor Emanuel
Vídeň
Praha
Berlín
Lipsko
Anglie
Londýn
Řím
24
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Důtka arcibiskupu Stadlerovl.
Z Pešti, 13. září. (C B. maď.) Ředitel
kabinetní kanceláře ryt. Schiessl poslal sara-
jevskému arcibiskupu dru. Josefu Stadlerovi
tento list ze dne 8. t. m.: »Obšírné zprávy
novin o nedávném katolickém sjezdě v Zá-
hřebu obsahují mezi jiným sdělení, že Vaše
biskupská Milosť o hostině, jíž byl sjezd
ukončen, ve vroucí řeči vyslovila přání po
brzkém co možná sloučení Bosny s Chor-
vatskem. Protože tato otázka je čistě poli-
tická, teda daleka posvátného povolání Vaší
biskupské Milosti, a její řešení spadá jen do
oboru určitých světských činitelů, zejmena
však a v první řadě do vrchnostenských práv
našeho nejmilostivějšího pána, byla by opráv-
něna domněnka, že výš uvedená zpráva za-
kládá se na omylu a Vaše bískupská Milost
onoho výroku neučinila. Stalo-li se tak však
přece, musil bych na nejvyšší rozkaz Vaši
biskupskou Milosť přísně napomenoutia
oznámiti, že Jeho Veličenstvo náš nejmilo-
stivější pán očekává, že Vaše biskupská Mi-
losť budoucně ve svých projevech i skutcích
bude se vystříhati politických otázek«.
Stadlerovl
Schiessl
Stadler
Pešť
Zá
C B
25
article
Z Vídně, 13. září. (C.-B.) »Pol. Corr
oznamuje z Pešti: »List sarajevskému arci-
biskupu poslán — jak se proslýchá — z vůle
samotné koruny. Ve všech politicky rozvaž-
ných kruzích uznají zajisté blahovolnou in-
tenci J. V. pro Chorvatsko, o níž svědčí
také tento list, neboť důtka v něm obsažená
platí pouze nadržování velkochorvatské agi-
taci, již všichni státu věrní obyvatelé Chor-
vatska rozhodně odsuzují jako utopistický
pokus o státoprávní převrat. Krále jako
vrchní strážce ústavy byl poslední demon-
strací arcibiskupa dra. Stadlera nucen odká-
zati do náležitých mezí aspirace, jež kali
vnitřní mír a mohly by způsobiti na venek
nedorozumění o úmyslech řídících kruhů.
Carská rodina,
Z Petrohradu, 13. září. (C.-B.) Cnn
s chotí a dětmi odjel 11. t. m. z Běloveze
do Spaly.
Pol
Corr
Král
Stadler
Vídeň
Pešť
Chorvatsko
Chor
Petrohrad