2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. prosince 1908.
5
article
Poněvadž se bouřlivé výjevy v různých čá-
stech města opakowaly ve stále větší míře, byl
povoláno
pěší vojsko.
eby ulice vyprázdnilo. Pěšáci pěš. pluku č. 102
táhli ulicemi a zatlačovali demonstranty, kteř
lucerny zhasínali a německé tabulky sirhovali
Různé výjevy.
Na Ferdinandské třídě, u Spálené ulice.
byla na kanddelábru vyvěšena figura buršáka
zástup před ní zpíval.
Před 9. hod. večerní byl u Marianské ulice
zastaven motorový vůz elektrické dráhy, obe-
censtvo musilo vystoupit a prázdný vůz pro-
puštěn ku Příkopu.
O 10. hodině v poci Krakovská ulice vy
prázdněna jízdou s tasenými šavlemi.
Restauratér „na Košíku“ z rozkazu důstoj-
níka měl sláhnouti želozné záclony. Poněvadž
to odepřel, policie sama záclony stáhla.
Krveprolití na Král. Vinohradech.
Král
Ferdinandský třída
6
article
Zástup demonstrantů byl z Václavského ná-
městí zatlačen na Král. Vinohrady, kde shro-
máždil se na Tylově náměstí, před německým
gymnasiem. Oddělení policistů bylo tam vy
sláno a za nedlouho již soukromé zprávy telefo
nické sdělovaly, že stalo se tam strašlivé krve
prolití. Policisté stříleli z revo
a lleolhu özines
verůl
Dle sdělení policejního ředitolství bylo o
dělení stráže prý obklopeno demonstranty a ka-
monováno, proto prý použilo revolverů.
Z policejního řoditelství byl tam v automobilu
vyslán centrální inspektor Rehne, aby zjistil, co
se stalo.
Mezitím záchranná stanice pražská byla
povolána na pomoc, neboť bylo mnoho osob po-
střeleno. Jeden muž postřelen byl těžce a od-
vezen do všeobecné nemocnice
Další tři postřelení lidé byli od lékařep
dra. Schulze ošetřeni a ponechán
v domácím ošetřování. Jména zraně-
ných nebyla zaznamenána.
Při téže srážce byl šavlí posekán dělník
jemuž poskytl první pomoc lékař záchranné sta
nice p. dr. Fiala. Zranění dělníka jest těžké
Kromě těchto bylo zraněno ještě velké množ
ství jiných, neznámých.
Král
Schulz
doktor
Fiala
Tylův náměstí
7
article
Po schůzi státoprávních pokro-
kářů.
Na Střeleckém ostrově konala se včern
schůze státoprávních pokrokářů, na níž promlu
vili pp. Fišer, Riedl, dr. Hajn, V. Štěpánek
K. St. Sokol. Po 10. hodině v noci ubírali se
účastníci schůze za zpěvu národních písní Fer
dinandskou třídou, kde nastal shluk z té při-
činy, že domněle bylo hozeno kus zdiva z okna.
Zjistilo se však, že opadla omítka, o níž se zvě-
davci z okna opřeli. Po té nastal za zpěvu
písní rozchod Spálenou ulicí.
Cís král korespondenění kancelái
oznámila nám po 10 hodině v noci,
že sluhové její nemohou donášeti
v čas do redakcí zprávy, jelikož je
prý nechtějí propouštěti kordonem
a musí ze Štěpánské do Marlanské
ulice velikou oklikou.
Bledají se svědkové. V neděli dopoledne po 11
hod. byl na nároží Přísopu a Václavskébo náměsti
zatčen účetní p. V. P. z Malé strany a zavedeno je
s ním vyšetřování pro neuposlechnutí stráže a pro-
volávání výroků pobuřujících. Pan V. na cestě dostal
se skutečně do zástupů demonstrantů, kteří podle
něho provolávali různé výroky, leč on sám nezúčast
nil se této demonstrace, byl však přece zatčen. Pros
proto, aby laskavě ti, kdož byli svědky tohoto vý
jevu, přihlásili se v kanceláři dra. Al. Rašína, Praha
II., Příčná ul. č. 2 n.
Fišer
Riedl
doktor
Hajn
V Štěpánek K
Rašín
Marlanský ulice
Sokol
Praha II
Fery dinandska
8
article
Na pražských nárožích byla včera večen
nalepena tato
Na pražských nárožích byla včera večen
nalepena tato
Vyhiáška.
Jakákoliv shromáždění a průvody po ulicíeh
a náměstích zakazují se co nejpřisněji.
Jest povinnosti jednoho každého, abys
účastenství na nich vystříhal, jakož i v témže
smyslu na členy své rodiny, čeleď, živnostenské
pomocniky a učně, jakož i spolubydlici vůbe
působil a tyto bez nutnosti, zejména v hodinách
večerních z domu nepouštěl.
Všech nařízení úradních orgánů budiž
ihned a bez odmluvy uposlechnuto.
Vrala domovní, pak veřejné a obchodní
místnosti buďtež v případě vyklizování dotyčných
ulie a náměsti aneb k vyzvání úřadních orgánů
ihned zavřeny.
Z c. k. policejního ředitelstvi
v Praze, dne 1. prosince 1908.
Křikava, v. r.
Bude-li tento zákaz přesn
plněn nesměl by se ovšem an
buml konatil
Protičeské bouře ve zněmčenén
území.
Česká beseda v České Lípě vy-
tlačena.
Z České Lípy, 1. prosince. Zdejší besed
byla dnes německými výtržníky vytlučena.
Všechna okna besedního demu byla rozbita.
Zdejší česká menšina napjatě očekává, jaké se
jí dostane ochrany, když provokacím pražských
buršáků dostává se největší možné ochrany
zbraní.
Křikava
Praha
Český beseda
Český Lípa
9
article
V Teplicích.
Z Teplic, 1. prosince. (Zvl. tel.) Včera byl
opět Němei ničen český majetek. V »Nár
domě« a u obchodnika Šubrta vytrhán
okna a dvěře. Ochrany policil a hejtman-
stvím se českému obecenstvu nedostalo žádně.
Z Teplic, 1. prosince. (Pův. telef. zpráva
»N L.«) Také včera (1. prosince) vypuklyv
Teplicích ohromné demonstrace, při kterých
byla spustošena německými násilníky redakce
»Saveročeského Dělníka«. Při tom byl uhozen
jeden policejní strážník cihlou do hlavy, takže
dnes kolovala pověst, že již jest mrtev.
Do dnešního dopoledne vědomí nenabyl. Jižv
polednách byli klidně chodicí Češi na ulicíeh
přepadáváni a ztlučeni.
Nové demonstrace v Ústi nad Lab.
Z Ústi n. L, 1. prosince. (Pův. zpráva
»Nár. L.«) Jak se dalo souditi ze štvavého tónu
místních časopisů, nemohl zde klid na dlouho
Šubrt
Čech
Teplice
ústit nad Laba
národní dům
N L
10
article
býli zachován. Včera konala se v »Turnhalle«
protičeská schůze, ve které byly v protičeském
smyslu přepjaty události pražské, jen aby v lidu
německém vyprovokováno bylo další protičeské
záští, jevící se v surovém rozbíjení českého
majetku a českých lebek. Schůze, která navští-
vena téměř 2000 osobami, zúčastnil se také
zdejší c. k. notář dr. ryt. Kopetz, zemský po-
slanec ústaváckého velkostatku. Schůzi zahájil
dr. Lodmann, jehož buřičská řeč neobsahovala
nic jiného nežli hrubé nadávky na »tchechische
Pöbelhorden«
Po něm řečnil známý štváč, »Schriftleitere
Patzelt, jenž skončil za prohlášení, že za
poměrů nynějších nezbývá Němcům nie jiného,
leč 2. prosince na ulicích mo
svojí dokázati.
Na to zazpívána »Wachť am Rhein«. Dle
úmluvy mají se nynější demonstrace
protičeské denně opakovati, z kte-
réžto příčiny byla již zdejší česká menšina nu-
cena žádati o vydatnou ochranu. Den nedělní
dokázal, že obavy zdejších Čechů nebyly ne-
oprávněny. Nebýti četníků, kteří konali hlídku
před budovami českými, jež byly při dřívějších
demonstracích demolovány, byl by je stihl týž
osud znova.
doktor
Lodmann
Schriftleitere Patzelt
Němec
Čecho
Wachť be Rhein
11
article
Zástupy německých nacionálů, ve kterých
nechyběli stálí demonstranti, totiž žáci zdejší
německé Obchodní akademie a úřadníci zdejších
firem německých, shromáždily se na Tržním
náměstí, kdež k nim štvavou řeč promluvii
známý »Schrifileiter« Knirsch, který postvav
řečí svojí lid, docílil toho, že před hejtmanstvím
voláno: »Pryč s vládou!« »Fuj české luze z
Prahu!« atd. Od hejímanství táhl zástupi k »Če-
ské besedě«, by ji demoloval, ale četnietvem
bylo tomu zabráněno. Potom odtáhl zástup ku
pomníku císaře Josefa II., kde zazpívána »Wach
am Rhein« a zvláště významně zazpivána
»Deutschland, Deutschland über Alles«. Po slibu
»Na shledanou!« rozešly se zástupy na všechny
strany, by každého česky mluvicího člověka in-
sultovaly a tak mu vštěpovaly záříci německou
kulturu.
Mnoho Čechů bylo na ulicích
přepadeno, pobodáno a býkove
zmláceno. Vystoupení zdejších kulturníků
donutilo zdejší c. k. hejtmanství ku povolán
dalši posily četníků, klerých sem při
bylo na 40. Zástupy německých zuřivců táhly
i včera Teplickou třídou k besedě, by vykonaly
po čem práhne jejich krvežlznivost, ale četnictvo
zabránilo násilí jejich. Ovšem i včera byli četní
Čechové krvavě zbiti. S velikými obavami oče
kávají se dny příšt.
Prapor zemských barev v Žatci nedovolen!
Knirsch
Josef II
Čecho
Praha
Deutschland
Žatec
Wach be Rhein
Deutschland übry Alle
12
article
Ze Žatce, 1. prosince. Na domě brat
Holých vyvěšen byl vedle rakouského praporu
také prapor zemských barev. Ten však německé
krocany pálil tou měrou, že nařízeno městským
úřadem za svolení komisaře od hejtmanství, aby
byl odstraněn a když dobrovolně se tak nestalo.
provedli tento čin policajti sami. Zástupy lid
hromadí se na náměstí.e
Nacionálové rozhodili letšky, vyzývající lid
aby se sešel v 7 hodin večer na náméstí
skutečně v tu dobu bylo již náměstí přeplněno
obecenstvem, které počalo zpívati »Wachti am
Rhein« a za provolávání různých prolirákouských
a protičeských výkřiků, jako »Nieder mit den
Čechen« atd, chodilo městem. K ochraně če-
ských domů, spolku »Vlastislav«, české školy
firmy Bratří Holých vysláno četnictvo, které de-
monstranti přivitali pískotem. Četnictvo snad za-
brání, že nebude český majetek demolován, což
jinak určitě by se stalo. Hloučky lidí za zpěvu.
nadávek Čechům a pískotu procházejí ulicemi.
Pražské událosli a německá říšská rada.
Z Berlina, 1. prosince. »Neueste Nachr.«
sdělují ze zvláštního pramene, že událo st
pražské budou míti silnou ozvěnu
v řišském sněmě německém. Někteří
poslanci chtějí prý zvěděti od vlády, co pod-
nikla pro bezpečnost řlšských pří-
slušníků německých, v Praz e dlících
nebo žijícíeh? Od zamýšlené dřive inlerpelace
v říšském sněmě německém bylo vzhledem na
vladařské jubileum císaře Františka Josef
upuštěno.
Německá vláda říšská neučiníla
dosud ve Vídni rozkladu pro události pražské
Proslýchá se však, že kanelé“ kn. Büi ov
bud- o pra ských vdálost ch ko fe-
rovati s rakouským velvyslancem
Szögyenyem Marichem.
Výtržnosti v Opavě.
Z Opavy, 1. prosince. Došlo zde k veli-
kým demonstracím, při kterých policie
tasila zbraň. Všechna okna če-
ského gymnasia byla roztříštěna
Demonstrace trvaly pozdě do noci.
Holá
Vlastislav
Čecho
František Josef
Szögyeny Marich
Žatec
Berlín
Vídeň
Opava
Neueste Nachr
Wacht be Rhein
13
article
Násilnosti na českýchi poštovních zlízenicích
v Chebu.
Násilnosti na českýchi poštovních zlízenicích
v Chebu.
Z Chebu, 1. prosince. (Zvl, tel. zpráva „Nár
Listů.“) Dnešního dne byly příbytky če
ských ambulaněních sluhů poštovních
vydrancovány, spustošeny a sluhove
z nich vyhnáni
Útok na byt presidenta krajského zoudu.
Z Chebu 1. prosince. (K. k) Dnes po 1/48. hod
došlo zde k velikým shluknutím. Zástupy lidu táhly
lomozně různými ulicemi a náměstími. V bytě pre-
sidenta krajského soudu dverního rady dra. Urban
byla vzdor zakročení ztráže vytlučena četná okna a
rovněž i v jednotlivých domech, kde se
předpokláda1o, že bydlí Češi. Když zá-
stupy táhly poznovu k bytu president
krajského soudu, zakročilo četnictvo za ve-
dení politických úřadníků. Násilné výtržnosti trvaly
až do 1/411. hod. v noci. Vojsko bylo za výtržností
požádáno o zakročení.
Čech
Cheb
Urbana
14
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Naše zprávy z Bělehradu.
Sp. Z Bělehradu, 1. prosince. (Pův. telegr
»Nár. Listů«.) Proti lžívému psaní vídeňských
listů úřadně se prohlašuje, že je srbská vláda
úplně spokojena s výsledkem cesty ministra
Milovaoviče. Dle příkladu Turecka byl za-
hájen boykot rakousko-uherského zboží v Srbsku.
Do Zemunu přibyly dnes opět dvě lodi s muniel
a zbraní, určené pro Bulharsko. Dle spolehlivých
zpráv z Bosny, budou tam ve dvanácti dnech
železničné trati uzavřeny pro dopravu zboží a ce
stujících. Železnice bude vybražena dopravo
vojska.
Tajná smlouva rusko-rakouská.
Z Petrohradu, 1. prosince. (K. k.) Od-
stavec tajné smlouvy o Bosněa
Hercegovině, uzavřené mezi Ra-
kousko-Uherskem a Ruske m,
uveřejněný v dnešním článku » Rosije«, znl
takto: Carská ruská vláda zava-
zuje se nečiniti žádných ná-
mitek, kdyby následkem případných obtíží,
vyplývajících z turecké správy sandža ku
novopazarského, bylo Rakousko-
Uhersko snad nuceno obsaditi defini-
tivně toto území, jakož i ostatní
části Bosny a Hercegoviny.
Srbsko a Rusko.
Z Pelrohradu, 1. prosince. »Nov. Vremeni« sdě
luje jeho bělehradský zpravodaj, že by
28. listopadu přijat srbským králem Pe-
trem, který vyslovil díky ruským časopisům za
jejich směr při projednávání srbských otázek. Král
projevil přání, aby bratrský národ ruský poznal ze-
vrubnějí Srbsko a přesvědčil se, že Srbsko bájí
pouze svých práv.
Milovaovič
Balkán
Bělehrad
Turecko
Srbsko
Zemun
Bulharsko
Bosna
Petrohrad
kouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Rusko
Pelrohrad
Bosně Hercegovina
Ruske m
15
article
Děla na Sutormanu.
B. Z Barn na Černé Hoře, 1. prosince.
(Zvl. tel. »N. L.«) Jsme překvapaní dokonanou
události, že temeno Sntormanu (vysoká a
široká hora, vévodici nad Barem a černohor-
ským pomořím) je posázeno těžkými
děly, namířenými na moře. Byli jsme
dosud neklidni, že ministerstvo vojenství ničeho
nedělá k naší obraně. Rakousko-uherské válečné
lodi krouží po moři.
Černá Hora před válkou.
Dopisovatel, který tyto dni opustil Černou
Horu, vyslovil se: Černohorské válečné přípravy
podobají se japonským. Nedělá se tolik hluku
jako v Srbsku, ale tím více se koná.
Při hranici a Bokou Kotorskou až po ce-
tyňské pole válečný ruch nebije v oči, ale ve
vzdálenějších krajích, zvláště v okoli Nikšiče,
Šavníku a Pivy, kde jest osazeno velmi mnoho
hercegovských úskoků, všechno plane dychtivosti
boje. Staři hercegovští vojvodové, kteří se po
nezdařeném povstání r. 1882 utekli na Černou
Horu, nemohou se dočkati jara a byli by nej-
raději, kdyby Rakousko-Uhersko setrvalo na
odmitnuti návrhu konference a ještě v zimě
započalo vojnu. Kníže Nikola a vláda museje
všecku autoritu vynakládati, aby je udrželi na
uzdě. Zvykli na »četování« (partisánskou válku),
jež provozovávali za časů tureckých, rádi by
utvořili několik set čet, které by se tajným
cestami prokradly do všech konců Hercegoviny
i Bosny a konaly by své dílo. Jsou přesvědčeni,
že všechna rakousko-uherská opevnění, která
stála sta milionů, a všecky podminované cesty
nedovedly by je zadržeti.
V Americe bylo 23.000 černohorských vy-
stěhovalců. Ti se nyní každodenně vracejí, aby
se zúčastnili obrany, vlasti. Činí to jako prav
Černohorci o své vůli, bez mobilisačního roz
kazu, a co je zvláštního obdivu hodno: úspory
své, obnášející průměrně 1000—5000 dolarů.
kladou na oltáť vlasti, do vojenské pokladny
státu.
Nikola
Černohorec
Černá hoře
Srbsko
Nikšič
Šavník
Černá Hora
Rakousko
Uhersko
Sntorman
černohorský ty
16
article
Po celé Černé. Hoře jde hlas: Bude t
vojna lítá a strašná o jaké neví paměť lidská
o ní budou vyprávěti daleká pokolení.
Korunní prine srbský o velkosrbské
ideji.
V londýnském »Observeru« obsažena je rozmluv
jeho bělehradského dopisovatele s korunním princem
srbským o annexi Bosny a Hercegoviny. Princ pravil
prý mimo jiné: »Otázka Bosny a Hercegoviny nen
taková, jako otázka elsaská nebo terstská; je to
otázka nejvnitřnějšího středu národa srbského. Špíše
je myslitelno Rusko bez Moskvy než Srbsko bez
Bosny. Mluvím-li o Srbsku, nemám na mysli tř
miliony Srbů, bydlících v úzkých hranicích státních,
nýbrž míním tu skutečný srbský národ, jenž ma
deset milionů vlastenců, kteří se prostirají od Terstu
až hluboko do Makedonie a na pobřeží Jaderského
moře až k bulharské hranici. Bělehrad a Cetyně
znamenají srbskému národu tolikéž, co moslimům
Catihrad.«
Za obsah zprávy ručí ovšem pramen, z kterého
e čerpána.
Černá
Srba
Bosna a Hercegovina
Rusko
Moskva
Srbsko
Bosna
Terst
Makedonie
Bělehrad
Catihrad
Observer
17
article
Jak může býti změněn právn
stav Bosny a Hercegoviny.
Jak může býti změněn právn
stav Bosny a Hercegoviny.
Z Petrohradu, 1. prosince. (K. k.)
Poloúřadní »Rossija« pojednává v delším úvod
níku o zpravách otištěných za poslední doby v za-
hraničních novinách o tajných úmluvách mez
Rakousko-Uherskem a R skem a zvlášť o článku
»N Pest. Journalu«, jehož autorem je zdánlivě ra-
kousso-uberský diplomat, znající průběh berlinskéno
kongresu. Piše: Vzhledem na taková odhalení z Ra
kousko-Uherska, jichž účel je dostatečně zřejmý, po-
važujeme za nutné upozorniti, že zatajov a né
kdysi úmluvy mezi Rakousko - Uher
skem a Ruskem z r. 1876 a 1877 nebyly
dosud doslovně uveřejněny, avšak ne-
jsou již dávno žádným lajemství m.
Obsah jejich byl uveřejněn v II. svazku Tahiščeva
»Dějin Alexandra II.«, rovněž pojednano o něm
obšírně předloní v článku ředitele archivu minister
stva zahraničních věcí Gorjanova o otázce bosporsko
dardanellské.
Listuvádí dále dějiny vzniku a fakla tajné zákupské
smlouvy z r. 1876 mezi Rakousko-Unerskem a Ru
skem a změny z počátku r. 1876 nikoliv n
prospěch Ruska a Slovanů na podmln
kách původně v Zákupech navržených
Příčinou těchlo změn byla nezbytnost ozbrojeného
zasáhnutí Ruska do boje Jihoslovanů s Turky a na
prostá nutnost zabezpečiti přátelskou neutre litu Ra-
kousko-Uherska. »Rossija« odvolává se tu na tajnou
vojenskou smiouvu s Rakousko Uherskem ze dne
3.15. ledna 1877 a na politickou smlouvu ze dne
6 18. března, která byla podepsána pouze měsíc před
začátkem rusko turecké války.
Jihoslovan
Ruska
Bosna a Hercegovina
Petrohrad
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhry
Rusko
Zákupy
Rakousko Uhersko
Rossija
Ra kouskýUhersko
Slovan
RakouskýUhersko
Rossija
18
article
Teritoriální rozmnožení vyhražené
louto smlouvou oběma mocnostem, nabylo později
na berifnském kongresu jen pro Řusko formy defin
tivního přivtělení, kdežto pro Rakousko- Uhersko byla
annexe Bosny a Hercegoviny, o níž mlu-
vilo se ve smlouvě, uzavřené v r. 1877 mezi Ra-
kousko-Uherskem a Ruskem, změněna dle 8 25.
berlínské smlonvy jen v okupaci s prá-
vem miti vojenské posádky také v No-
vopazarsku
K těmto již známým faktům přibyl indiskretno
stí jistého rakouského diplomata nyní ještě nový
»N. Pest. Journal« ví něco orusko-rakousko-
uherské zvláštní smiouvě. Lze pochybovat
o prospěšnosti a účelnosti takových odhalení. Je-li
však obsah lajného aktu uveřejněn osobností, která
tím byla pověřena, soudlme, že je nejlépe —
má-li se předejíti všem nedorozumě-
ním — reprodukovati přesné výraz
tajné akty. Nam je známo, že v Berlíně dne
1. 13. července kn. Gorčakov (nikoliv Su
valov a Urbi) a hr. Andrássy skutečně
podepsali tajnou deklaraci. »Rossija« uvadí
údaj.
Nam
Gorčakov
Andrássy
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Ra
Uhersko
Rusko
Berlín
19
article
příslušná místa deklarace a na konec praví: »Ne
přejeme si polemisovati s autorem článku »Ne Pest.
Journalu«; dle našeho přesvědčení je to lhostejno.
Ať je skutečný význam akty jakýkoli, nemůže při
rozeně míti vlivu na nynější postaven-
v otázce Bosny a Hercegoviny. Žádné
zvláštní smlouvy — jako na př. byly smlouvy.
uzavřené před 30 lety mezi Rakousko-Uherskem
Ruskem — nejsou s to, povšechný evrop-
ský ráz olázky té nějak změniti. Správ-
nost tohoto názoru potvrzují zásadná usnesení zá-
stupců všech velmocí na londýnské konferenci
r. 1871, jimiž splnomocněné mocnosti stanovily pod-
statnou zásadou mezinárodního práva, že
žádná mocnost nemůže se vyhnouti zá-
vazkům na základě smlouvy převzatým,
aniž může tato usnesení změnit jinak
než za souhlasu smluvních mocností. Proto
právní stav, Bosny a Hercegoviny jako
právní stav na berlínském sjazdu na zá-
kladě všeobecné evropské dohody ofi-
ciátně stanovený, může býti zákonně
změněn jen novou obecně svropskou
smlouvou.
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Uhersko
Rusko
Bosna
Hercegovina
evropský dohoda ofi
20
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 30. listopadu. (Ruské kluby
a nová vláda.) V některých, zejména i pol-
ských listech se tvrdilo, že rusko-národní klub
je získán pro politiku ministerstva Bienerthova.
„Galičaninu“ píše se z Vídně, že pověst ta
ková nemá nijakého podkladu, poněvadž ru-
sko-národní (staroruský) klub vstoupí proti
nové vládě do oposice. Za to však poměr u kra-
jinského klubu k bar. Bienerthovi stává
se přátelstějším a tvrdí se o něm, že se k nové
vládě bude chovati tak, jak si budou přáti halič-
ský mistodržitel prof. Bobrzyňski a zemský
maršálek hr. Badeni.
Z Pešti, 29. listop. (Předseda Jul sth
pro samostatnost uher. banky.) Otáz-
ka uherské cedulové banky, s níž souvisí také
zamýšlená fuse koaličných stran, jest nyní před-
mětem stálých rozhovorůmaďarských poslanců.
Předseda poslanecké sněmovny Justh náleží
také ke stoupencům samostatné cedulové banky
uherské. V rozmluvě s redaktorem „N. P. Jour-
nálu“ pravil: Prohlásil jsem už několikráta
trvám na tom i nyní, že neni možna nijaké fuse,
nebude-l zabezpečena hospodářská samostatnost
Uher se samostatnou cedulovou bankou. Fusi,
která by nastala za jiných podmínek, potíral
bych bezohledně a také strana neodvislosti sdíll
mé mínění. Rozhodnutí v této věci spočívá
v našich rukou a nijakého smlouvání býti ne-
může. Kdyby přese vše očekávání věc vypadla
jinak, odvodil bych z toho všechny důsledky
vstoupil bych do oposice a potíral bych s ve-
škerou energií každé jiné rozřešeni bankovní
otázky, než je samostatná cedulová banka. Ne-
pravím tím ovšem nic nového; je to mé dávné
politické vyznání víry.
Bienerthův
Bienerth
profesor
Bobrzyňski
Baden
Jula
Justh
Jour
Uher
Fus
Praha
Vídeň
Pešť
národní klub
skýnárodní
poslanecký sněmovna
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. prosince.
Zmařený německý vpád do Petrohradu.
Německé turnerské spolky v Rusku, zvlášlo
v baliických guberniích, počtem dvacet dva.
chystaly v Petrohradě taktikou, v Čechách ob
vyklou, veliký »turnfest«, jenž svou výlučnost
měl ukázati po jedně stránce sllu Němectva
v Růsku, čili tlouštku německého hřebu v ru-
ském těle.
Záměr byl brzy zpozorován a oceněn. N
slavnosť nepozvány ani ruské, ani české sokol
ské spolky v Rusku. Pozvání vydána výbradně
v německém jazyku. Plakáty mají velkoněmecko
trikoloru za obrubu a v čele stkví německý bun
se známým znakem ze čtverého F. Aby ru-
ským úřadům zalepili oči, Němci dali si na
program sjezdu jednání o pěstování tělocviku na
ruských školách a kým obsaditi místa cvičítelů.
Chtěli se chytře tohoto dlla zmocniti a provo-
zovati gymnastikou v ruských školách vliv n
ruskou mládež.
Ruské těloevičné, athletieké a sportové
spolky v Petrohradě a petrohradský český » Sokole
podaly protest proli konání této všeněmeck
slavnosti v stoličném městě Ruska. Na pro-
testní schůzi A. A. Stachovič ukázal na to.
že na slovanské konferenci v Praze bylo usne
seno mezi jiným organisovati sokolské dílo v Ru
sku a že úkol tento vybrazen je Čechům.
Ruské protesty budou podány petrohrad-
skému gradonačalniku a ministru vnitru. Nen
pochyby, že jim bude vyhověno, neboť nynějš
oblíbená taktika Němců, tvořiti si v každé zem
a v každém národě »uzavřená území«, je zřej-
mým a všeobecným nebezpečím, jemuž prohlé
davý národ brání hned v počátku.
Němec
Stachovič
Čecho
Praha
Petrohrad
Rusko
Čechy
Nen
Sokol
22
article
Vyznamenání vystavovatelů
na jubilejní výstavě obvodu ob-
chodní a živnost. komory v Praze
r. 1908.
Třída I. Komora a ústavy jí zřízené
Komoře jakožto pořadalelce výstavy odpadá udělen
vyznamená ní
Třída II. Výstava měst: Všem městům
komorního obvodu pražského, která se zůčastnil
jubilejní výstavy, přiřkla hlavní porota výstavní udě-
lení diplomu s pochvalným uznáním. Pravidelná vy-
znamenání výstavní udělena byla jak následuje:
Čestný diplom: Český zemský svaz ku po-
vznešení návštěvy cizinců v království českém v Pra-
ze. Klub za Starou Prahu. Svaz českých spolků okra-
šlovacích v Praze. C. k. konservátor Jan Heramv
Praze. A. Neumann v Praze.
Zlatá medaite: Odbočkám Českého zem-
ského svazu pro povznesení návštěvy cizinců v Bran-
dýse n. O., v Čáslavi, v Litomyšli, v Přelouči. L.ázně
Brandýs n. O.
Diplom stříbrně medaile: Spolek pro
české feriální osady města Prahy a jich předměst
Sdružení lázeňských lékařů v Praze. Lázně Bohdaneč
u Pardubic. Ústav pro fysikální léčbu a zástupce tázní
Píšťan tv Uhrách) MUDr. Vratislav Kučera v Praze
Dra. Procházky léčebné ústav v Praze. Sanatorium
abstinenční dra. Šimsy v Krči.
Heramv
MUDr
Kučera
Šimsa
Praha
Bran
Čáslav
Litomyšl
Přelouč
Brandýs
lázeň Bohdaneč
Pardubice
Píšťany
Uhry
Krč
Český zemský svaz
svaz český spolek okra
sdružený lázeňský lékař
léčebný ústav v Praga
23
article
Třída III. Obchodní a živnostenske
korporace. a) Oddělení spolků: Čestný di-
plom: Obchodnický spolek „Merkur“. Českoslovan-
ská obchodnická beseda v Praze. Jednota ku povzbu-
zení průmyslu v Čechách. Jednota průmyslníků cb-
vodu obchodní a živnostenské komory v Praze. Vý-
vozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko.
Diplom zlaté medaile: Bratrstvo vzá-
jemně se podporujících řemeslníků a živnostníků
v Praze. „Domácnost“, česká škola kuchařská v Pra
ze. České obchodní museum. Ktemeslnicko-živnosten
ská beseda v Praze. Spolek českých obchodních ce
stujících v Praze. Zemská jednota soukromých úřad
níků v království českém. Spolek pražských obchod
ních cestujících (Verein der Prager Geschäftsreisen
Diplom stříbrně medaile: Česká spo-
lečnost národohospodářská. Stálá výstava a tržnice
řemeslných výrobků v Praze. Deutscher kaufmánni-
scher Verein, Prag. Ústřední jednota česk oslovan-
ského číšnictva „Otakar“ v Praze. Ústřední spolek
číšníků v Praze.
den)
Praga
Otakar
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
živnostenský komora v Praga
spolek pro Čechy
SF der Prager
Geschäftsreisen
24
article
Diplom bronzově medaile: Ústřed
spolek českých kupců. Ústřední jednota „Hostimil“
Všeobecný spolek drogistů rakouských se sídlen
v Praze. Klub českých obchodních jednatelů v Praze.
Sdružení českoslovanského úřadnictva ústavů pez
něžních v Praze. Ústřední svaz absolventů c. k. slát-
ních průmyslových škol v Praze. „Záchrana“, vzáí
jemně dobrečinný obchodní spolek. Verein deutschen
Handelsangestellten, Zentralverein kaufmännischer
Agenten.
b) Oddělení společenstev: „Hors concours“:
C. k. ministerstev obchodu instruktoři živnostenských
společenstev. Pražské obchodní gremium.
Čestný diplom: Nové obchodní gremium
král. hlav. města Prahy.
Diplom zlaté medaile: Obchodní gre-
mium v Karlině. Měšťanské společenstvo hostinských
v Praze. Společenstvo mistrů kominických. Zemská
jednota řemeslných a živnostenských společenstev
v Praze. Zemská jednota komorních společenstev mi-
strů kominických
Diplom stříbrné medaile: Společenstve
čalouníků v Praze. Společenstvo knihařů atd. v Praze
Společenstvo živnosti stavebních na Kladně. Zemská
jednola českých obchodních gremil v Praze
Diplom bronzowé medaile: Obchodní
gremium na Smíchově. Obchodní gremiumí Vršovice,
Společenstvo různých živností, Ouvaly.
Třída IV. Ústavy a zařízení ve pree
spěch zaměstnaných: „Hors concours“: Zem-
ský výbor v království českém. Sprostředkování prá-
ce Stravovny. C. k. živnostenská inspekce, Úrazová
pojišťovna dělnická pro král české v Praze. Wohan-
ka a spol. v Praze. F. Ringhoffer, Praha. Elektrot sclri
nická akc. společnost dř. Kolben a spol., Vysočany.
Karlin
F Ringhoffer
Kolben
Praha
Kladno
Smíchov
Vršovice
Vysočany
Ústřed spolek český kupec
všeobecný spolek drogista
ne průmyslový škola v Praga
SF deutschen Handelsangestellten
Společenstve čalouník
25
article
M. Grab synové. Praha. Ústav pro všeobecné hezplat-
né sprostředkování práce král. hlav. měsla Prahy.
Waldek a Wagner v Praze. Br. Haase, továrha na
papír, Vrané. Br. Perutzové, Praha. Pražská továrna
a gumové zboží ve Vysočanech. Sellier Bellct,
Žižkov. Jos. Inwald, sklárny, Zlíchov. Augustia Ro-
dena, Praha. Rosicho-pardubická rafinerie cukru H.
Benies. Akc. společnost železárny v Lihšicích n. Vlt.
M. Fischl synové, Zlichov. H. Grossmanna synově
v Ousobí, Fried. Kubinzky, Beroun. Arnošt Mauihner,
Bubeneč. Pražská akc. strojírna dř. Rusíon a spol.
Praha. Roubitschek a Fischer. Praha. Schöller a sp,
cukrovar v Čakovicích, F. Sobotka a syn, mech. tkal-
covna v Kerharticích, Josef Sobotka a spol., přádelna
a tkalcovne v Lodenicích, Umrath a spol., továrna
hospodálských strojů v Praze. Dr. A. z Wertherů, cu-
krovar v Radotíně. Závodní pokladna nemocenská
firmy F. Ringhoffer, Smíchov.
Čestný diplom: Herm. Pollak a synevě
v Párnkku u České Třebové. Živnostensko-hygienické
museum ve Vídni, Janka a spol., továrna na venti-
látory a exhaustory. Český pomocný zemský spolek
pro nemoce s plicními chorobami v král. českém.
Německý pomocný zemský spolek pro nemoce s plic-
nimi chorobami v Čechách. Waldes a spol., Vršovice.
Díplom zlaté medaile: „Luxfer“, továrna
lux. hrnolů, Vídeň, zást. Praha V. Václav Jelinek
a syn, chem. prádelna a barvíma, Praha. Jednola
okres. nemocen, pokladen v obvodu úrazového poji-
šťování dělnického. Ústřední umísťovací odbor Česko-
slovanské obchodnické besedy, Praha. Časopis pro
živnostenskou hygienu, zam. úr. Elah. zařízení ve
Vídni. Kralupská rafinerie minerálních olejů Lederer
a spol.
M Grab
Waldek
Wagner
Haas
Perutz
Sellier
Inwald
H Benies
M Fischl
Zlichov
H Grossmann
Fried
Mauihner
Roubitschek
Fischer
Schöller
F Sobotka
Sobotka
doktor
F Ringhoffer
Pollak
Waldes
V Jelinek
Lederer
Praha
Vysočany
Žižkov
Zlíchov
Rosicho
Lihšice můj
Vltava
Ousobit
Kubinzky
Beroun
Bubeneč
Čakovice
Kerhartice
Lodenice
Werther
Radotín
Smíchov
Český Třebová
Vídeň
Čechy
Vršovice
ústav pro všeobecný hezplat
Herm
Párnkko
hygienický muzeum
Augustia Ro
26
article
Diplom střibrně medaile: Zemský spo-
lek proti alkoholismu v Čechách. Spolek pro něm ecké
feriální osady. Nemocenská pokladna Nového v bchod-
ního gremia v Praze. Schnobel 4 Co. Succ, v Terstu
(zástupce inž. M. Rabínek, technická kanc.. Všeobec-
ná nemocenská pokladna v Praze. Spolková pokladna
nemocenská ku podpore dělníků a úřadníků v to-
várnách strojnických v Praze a okolí.
Diplom bromnzové medaile: W. Egeling.
Lipsko. Rudolí Schmidt a spol. Vídeň. Al. Neumann,
ředitel skláren ve Smrčné. Organisace společenstev
nemocenských pokladen v Praze. Obchodní a úřadni-
cká pokladna v Praze. Okresní pokladna nenocenská
pro okres smíchovský a zbraslavský. Spolek pokla-
denských lékařů v Praze.
Třída V. Školstv!: Talo exposice jake
celek jest hors concours.
Třída VI. Ústavy peněžní, úvěrní
pojištovací: Tato exposice jest jako celek hor
concours
Třída VII. Dopravnictví (viz tída XxII.
inženýrství a stavitelství).
Třída VIII. Hornictví: Hors cocours: C. k.
horní ředilelství v Příbrami. S. Fischmann a synové
v Praze.
Čestný diplom: Inž. Ot. Novák, horl
inspektor, docent české techníký v Praze, Rtudolí
Vambera, c. k. prof. vys. škol montanních v Příbrami.
Diplom stříbrné medaile: Anglo-české
kamenouhelné těžařstvo Lány u Kladna, Pražská
úvěrní banka v Praze. Rakouská zeměvrtací společ-
nost Langer o spol. v Praze.
Diplom bronzové medaile: Viklor No-
back, Praha.
(Pokračování.)
Rozpočet král. hlavního města Prahy
na r. 1909.
Ing
W Egeling
Schmidt
Neumann
V Školstv
Tala
S Fischmann
Otakar
Novák
Vambera
profesor
Langer
Čechy
Praha
Terst
Lipsko
Vídeň
Smrčná
Příbram
Lány u Kladno
Schnobel 4 Company
úvěrní banka
Viklor noback
27
article
Řádná polřeba důchodů obecních roz-
počtena jest obnosem 13,831.859 K (loni
12.681.040 K), řádná úhrada 8,624 255 K
(loni 7,671.498 K), řádný sch o dek 5,207 604 K
(loni 5,009.542 K). Schodek bude uhražen při-
rážkami v dosavadní výši, což vynese 5,212.114 K,
takže jeví se přebytek 5510 K.
Mimořádná potřeba rozpočtena obnosem
2,252.498 K, úhrada 1,545 997 K, schodek
706 501 K, jenž se uhradí z druhého reservního
fondu.
K provedení různých projektů bude sboru
obecních starších předložen návrh na uzavření
nové obecní výpůjčky v obnosu
přes 6 mil. K. Zejména bude zapotřebí na
zřízení nových vodovodů a rozšíření strojního za-
řízení ve vodárně v Podole 332 500 K. Na zři-
zení lidových lázní a pod. 180 000 K.
Na stavbu radnice na Linbartském náměsti,
na rekonstrukci v paláci kdysi hr. Sylva Ta-
roucey, dále na stavbu městské knihovnya
úpravu Štvanice 1,138 125 K. Na stavbu kasá-
ren pro pěchotu na fortifikačních pozemcích
400 000 K, na regulaci Podskalí, zřízení no-
vých silnic a prokopání Letné 2,340.443 K. Na
koupi stanoviště pro gymnasíum na Malé straně,
pak budovu pro řemeslnické pokračovací od-
borné školy 781 797 K. Na soustavnou kanali-
saci 1,371 610 korun. Celkem jest zapotřebl
6,171.183 K, kterýž obnos má býti opatřen
výpůjčkou.
Sylva
Podol
Letná
Podskalí
28
article
Na účet státní subvence opatří se stavba
nového kamenného mostu u Rudolfina, stavba
definitivního mostu u severozápadní dráby, před-
běžné práce a rozšířením mostu Palackého,v
celkovém nákladu 2,002.500 K. Na stavbu ná-
břeží v Podskalí, na Františku a u Buben, dále
přípravné práce na nábřeží malostranském, sil-
nice do Bubenče a do Troje atd. je zapotřebl
nákladu 1,168.840 K.
U obce pražské zaměstnáno jest 599 úřad-
níků ve statusu, dále 82 kancelistů, 38 techni-
ckých pomocných úřadníků, 32 prozat. prakti-
kantů, 112 písařů, 130 doručovatolů, 13 zřl
zenců v litografii, 25 figurantů, 23 sluhů
17 topičů:
Stav dluhů obce pražské:
plynárna. . . . . . . K 1,600. 527
mosty, nábřeží. . . . . K 64,947.112
elektrické podniky . . . K 23,885. 157
asanace . . . . . . . K 21,280.187
školy české. . . . . . K 5,808.472
602 561
školy německé. . . . . K
Palacký
František
Buben
Podskalí
Bubeneč
Trója
Rudolfinum
29
title
Celkem. . K 118,123 996