1
article
v8 v německým jazykem vyučovacím v Praze su-
plentku na tomto ústavě Leopoldýnu Pospischi-
lovu; dále učiteli hudby: na učitelském ústavě v Li-
toměřicích učitele hudby z učitelského ústavu ve
Stříbře Vojtěcha Gattermanna, na učitelském
ústavě ve Stříbře cvičného učitele z učitelského ústa
vu v Chomutově Jindřicha G russa.
Gattermann
Praha
Chomutov
Leopoldýn Pospischilov
3
article
Z Vídně, 22. srpna. (K. k.) „Fremdenblatt“ píše
Nedávné zprávy některých vídeňských a pešťskýc
listů o rozpočtuvojenské správy na r. 1909
zakládají se, jak se dovídáme s kompetentního místa.
na pouhých kombinacích.
Vídeň
4
article
Bozdrátová telefcnie.
5
article
Z Frankfurtu, 21. srpna. (K. k.) „Frankfurter Zei
tung“ sděluje z Nového Yorku: Společnost Deforest
Radiotelefon uzavřela smlouvu k zavedení bezdrá-
tového spojení telefonického mezi obec-
ním domem o 46 poschodích a Eifelovou věží. Fran-
couzské ministerstvo vojenství schválilo tuto smlou-
vu. Spojení bude provedeno během dvou let.
Korunni princ německý a vojenská vzduchoplavba
Z Berlína, 21. srpna. (K. k.) Korunní princ a
korunní princozna přijeli dnež na cvičiště vzducho
plaveckého sboru a přihliželi ke cvičení vojen
ské vzducholodi a balcnu „Parsevala
Korunní princ podnikl pak se svým po
bočníkem plavbu ve vojenském balo ně
Setník šl. Kehler vystoupil s „Parsevalem“, aby ko
runnímu princi a princezně znázornil plavbu, sestup
atd. Korunní prino slíbil, že příště vystoupí v „Par
sevalu“-
Dozvuky rusko-japonské války.
Z Cingtau, 21. srpna. (Něm. kab. spol.) Milionová
žaloba o parník „Anhalt“, který od rusko-japonské
války jest ve zdejším přístavě, byla přiká zána ham-
burskému soudu. Ruský konsul podal proti tomu ná
mitky.
Události v Marokku.
Z Tangeru, 21. srpna. (K. k.) Dle zprávy z Mara-
keše bez data byla část vojska sultána Ab
dula Aziza poražena kmenem Zemranu
Pronásledující Zemranové byli u tábora zadrženi dě-
lostřelectvem. Šaujové v Hafidově mehale ani jednou
nevystřelil.
Fran
Kehler
Parseval
Aba dout Aziza
Zemran
Frankfurt
Nový York
Berlín
Cingtau
Německo
Anhalt
Maroko
Tanger
Frankfurter Zei
Deforest radiotelefon
6
article
Dr. Bohumil Jan Eiselt.
Dr. Bohumil Jan Eiselt.
Dochází nás truchlivá zpráva, že dnes
o 1. hod. s půlnoci ve svém bytu na Smíchově.
Ferdinandovo nábřeží č. 4, zemřel proslulý
lékař, profesor české university v. v. a na slovo
vzatý odborný spisovatel český, dvorní rada
dr. Bohumil Jan Eiselt. Zesnulý právě
učenec narodil se dne 28. srpna 1831 v Poličce,
studoval gymnasium v Jindřichově Hradci a Ji-
číně, potom na filosofickém ústavě a na lékař-
ské fakultě v Praze a stal se r. 1855 dokto-
rem lékařství, chirurgie a magistrem porodnictví
V letech 1855—59 byl asistentem na klinice
profesora Hally a habilitoval se r. 1860 jako
docent speciální pathologie a therapie nemoeh
vnitřních. Roku 1863 jmenován ordinujícím
lékařem v oddělení pro nemoci prsní ve vše-
obecné nemocnici, r. 1866 mimořádným profe-
sorem vnitřního lékařství, r. 1870 profesorem
české kliniky lékařské a r. 1881 řádným pro-
fesorem I. lékařské kliniky a primářem I. od-
dělení vnitřního. Dr. Boh. Eiselt by
prvním českým učitelem na lé ka -
ské fakultě pražské university; od své
habilitace konal přednášky výhradně české a po
35 let byli všichni čeští lékaři jeho odchovanci.
doktor
Eiselt
Boh
Smíchov
Polička
Jindřichov Hradec
Ferdinandův nábřeží
ský fakulta v Praga
profesor Hall
ský fakulta pražský univerzita
7
article
Začal po česku přednášeti v době, kdy nebylo
ještě téměř pražádných českých spisů lékařských
ani českých odborných ústavů nebo zřízení
kdy tedy nemohl očekávati odnikud žádné
přízně za svoje úsilí. Když jmenován byl roku
1866 mimořádným profesorem a ohlásil první
řádné klinické přednášky české, shromáždil ko-
lem sebe tak četné posluchačstvo, že se obě
německé kliniky téměř vyprázdnily. Německý
profesorský sbor však vymohl si, že hned p
prvních týdnech ministerským výměrem Eisel-
tova klinika prohlášena byla za neobligátní. Ale
přes to zůstal počet Eiseltova posluchačstva ne-
ztenčen, jelikož Eiselt poutal hloubkou obsahua
dokonalou formou přednášek, jelikož tehdá již
byl proslulým jako znamenitý diagnostik. Téhož
roku odmiti čestné vyzvání na universitu
v Charkově, aby neosiřela jediná česká stolice
na lékařské fakultě pražské. Kolej Eiseltova se
stále šířila, ačkoli vláda na popud zárlivých
německých profesorů Eiseltově působnosti všeliké
překážky činila,
Po mohutném úsilí veřejnosti o české před-
nášky na universitě vůbec byl Eiselt r. 1870
konečně jmenován profesorem české kliniky,
ale teprve po 21letém působení dostalo se mu
profesury řádné. Eiselt byl od počátku své čin-
nosti horlivým organisátorem českého ruchu lé-
kařského a lékařské práce vědecké, od něho
vycházely popudy ke všem důležitějším toho
druhu podnikům. Již r. 1860 vypracoval s drem.
Eiseltův
Eiselt
Charkov
lékařský fakulta
8
article
Ed. Grégrem stanovy spolku českých lékařů,
stal se jeho sekretářem a později mnoholetým
předsedou. Založil také r. 1861 první český
vědecký orgán český »Časopis českých lékařů«,
uvázav se s drem. Podlipským v jeho redakci.
Roku 1863 navrhl Eiselt vydávání české od-
borné pathologie a therapie, vypracoval plán
pro ně u naznačil také spolupracovníky, ale
teprve po 15 letech mohl přikročiti k dílu a
vydal pak svojí redakcí šest velkých svazků
»Odborné pathologie a therapie«, kteréžto dílo,
ač nedokončeno zůstalo, přece se stalo základem
naší odborné literatury lékařské. — Vypsání
další a plné Eiseltovy působnosti na universitě,
v lékařském stavu a v literatuře zůstavujeme
zvláštnímu pojednáni. Připomínáme zde jenom
ještě, že z Eiseltovy školy vyšla skvělá řada
praktických lékařů a vědeckých pracovníků,
z nichž někteří jsou nyní chloubou české uni-
versity a sloupy našeho lékařského vědeckého
ruchu. Nejenom u nás, také ve slovanském
světě oceněn význam Eiseltovy činnosti plnou
měrou, ba ani německý vědecký svět neodepře
mu svého uznání, Eiselt, jenž se teprve r. 1902
odebral na trvalý odpočinek, byl každým způsobem
velikánem své doby a svého oboru, vynikajícím
činitelem v našem kulturním životě a zasloužil
si velkou, úspěšnou a požehnanou prací svou, aby
mu v dějinách našeho národního rozvoje vy-
hrazeno bylo přední místo čestné, v mysli pak
a v srdcích českého lidu aby mu zachována
byla nehynoucí pamět
Grégr
Eiselt
Eiseltův
spolek český lékař
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ohlas článku vídeňského »Zeilu« ve
vládním tisku českém. V dnešním ranním úvod-
níku obeznámili jsme čtenáře s »nejspolehlivější
informací« vídeňského »Zeitu«, z níž vyplývá,
že vyrovnání v Čechách jest úplně
připraveno, že o jeho rozhodujících zása-
dách mezi jednotlivými členy kabinetu panuje
úplný souhlas, že zejmena jazykový zákon má
tento souhlas českých i německých ministrů až
na některé drobnosti, jež v osnově napraviti
zůstaveno dvěma odborným chefům. Ze sdělení
»Zeitu« vysvítá dále, že odpor Čechu
proti zřízení krajskému, prolti
ohraničení krajů podle národno-
stí jest za jisté kompensace pře-
konán, čili že Čechové dali svůj souhlas
k národnostnímu rozdělení země. Překonáním
tohoto českého odporu překonána byla podle
informací »Zeitu« největší potíž, jež byla na
závadu zákonné úpravě jazy ko-
vých poměrů v Čechách. »Žeit« sice
neuvádí obsah tohoto jazykového zákona, ale
podle toho, co řiká, nachází se osnova ja-
zyková v souladu s národnostním
ohraničením krajů. To jsou zprávy,
vůči jichž dosahu umlká každá jiná sensace
dne. Na podzim bude říšská rada rozho-
dovati o národnostním rozděle n
země, o jazykovém zákonu s ním
shodném. Jest pochopitelno, že co nejdychti-
věji očekávány dnešní orgány oněch Čechů, jichž
souhlas s národnostním upravením krajů v Če-
chách a takovou jazykovou osnovou prý poda-
řilo se získati. Co dí k tomute obvinění přede-
vším orgán ministra krajana J. E. pana Práška,
o němž „Zeit“ dí, že dal souhlas k rozhodujícím
zásadám osnovy a že jeho námitky jsou toliko
podřízeného rázu?! Ale „Venkov“ zprávu
Zeil
Zeit
Čech
Čecho
Prášek
Čechy
10
article
„Zeitu“ vůbec ani nezaznamenává, na-
tož aby ji popíral. List národně-svobodo-
myslného křídla českého vládního bloku podává
sice stručný výtab z „Zeitu“, ale vše, co k ně-
mu přičiníl, jest toto: „Stanovisko národní stra-
ny svobodomyslné k těmto předlohám, vztahu-
jícím se k reformě vnitřní správy v Čechách.
bylo známým memorandem dra. Herolda přesné
formulováno. Přiblížilo-li se, či teprve přibliži
zásadám v něm obsaženým, budou naší poslane.
o vládních osnovách jednati.“ „Zeit“ tvrdí, žo
odpor českých vládních stran a českých ministru
prcti oběma zákonům, o krajském zřízen
i jazykovém již jest překonán. Stačí to, ce píle
„Den“ na vysvětlení, anebo dokonce na vyvrá-
cení těchto vídeňských zpráve
— Říšsko-německé lavice do c. k. českéh
státního gymnasia! Podle zpráv německo-brod-
ského „N. K.“ byly v učebnách tamějšího če-
ského státního gymnasia postaveny nové lavice
s nápisem: „D. R. P., Charlottenburg,
Berlin.“ Jsou tedy lavice tyto výrobkem říš-
sko-německý m. Nestály sice tři miliony
korun, jako mají státi roury pražského vodovodu,
ale v době, kdy všechen vládní a německý tisk
bije do Prahy, poněvadž její vodárna hodlá po-
trubí objednati ve Francii, není zprávička tato
bez pikantní zajímavosti.
N K
Čechy
Zeit
Charlottenburg
Berlín
Praha
Francie
národní stra
11
article
Rodinné zprávy. Pan Alois Získa l, úřadník
Městské spořitelny na Král. Vinohradech a paní
Mazie Získalová roz. Veverkova slavili dne
19. t. m. svůj sňatek.
— C. k. okresní hejtmanství litoměřické béře
v ochranu provokující buršáky v Třebenicích. Z Tře-
benic, 20. srpna. (Dopis.) Jak již známo, hledí dr.
Titta přilákati do Třebenic německé studentstvo
k bezplatným pracím v zdejším »Volksratu« po dobu
prázdnin. Zvláště však směřuje úmysl jeho ku pořá-
dání provokací, aby pak do světa hlásati mohl, ja-
kého útisku Němci tu doznávají a získati tím více
marek jemu vždy potřebných. Asi 10 dní už jsouu
zdejšího »Volksratu« zaměstnání 2 buršácí z Prahy.
jménem Pergelt a Greiffenegg. Jak obecně známo,
vyznamenávají se buršáci pitím a provokacemii
hledí se také zde tímto způsobem uplatniti. V minu-
lém týdnu za tiché noci bylo obecenstvo blíže evan-
gelického kostela bydlící hlučným povykem probu-
zeno. Jistý občan poznal v provokujících dra. Tittu,
zřízence »Volksratu« Ebrlicha, pastora Rein-
mana a předem jmenované 2 buršáky. V ranních
hodinách na místě povyku objevená kaluž k rve
nasvědčovala nejlépe, jak ušlechtile se pá ni
bratří bavili. Každého večera hledí tito dobří
lidé nějakou provokaci způsobiti. Zřízenec »Volksratu«
Ehrlich, mladíček Frass, sklepník a předem uvedení
buršáci, buršáckými čepicemi, velkoněmeckými triko-
lorami a klacky opatření, chodí co den po celé
šířce chodníku, do českých lidí vrážejíce, při čemž
jim vydatně pomáhají slečny Meisnerova ml.,
poštovní úřadnice a Wernerova, dcera kupce.
neděli dne 16. t. m. udeřil dokonce sklepník
Frass jistého zdejšího obchodního příručího hůl-
kou do obličeje a způsobil mu zranění. Dne 19. t. m.
přesvědčili se na vlastní oči zemský poslanec pan
Získa
Král
Získalová
Veverkův
Titt
Němec
Pergelt
Greiffenegg
Ebrlich
Rein
Volksra
Ehrlich
Frass
Meisnerův
Wernerův
Vinohrady
Třebenice
Praha
12
article
Slavík a starosta města pan Kalous, jak Ehrlich do
jistého živnostníka, před nimi pokojně jdoucího, vra-
zil a když živnostník mírným způsobem se ho otá-
zal, zdali se vyhnouti nemuže, napřáh! Ehrlich ruku,
chtěje tazatele udeřit. Teprve k osobnímu zakročení
pana starosty od svého úmyslu upustil. Ač měl pan
starosta právo provokatéra Ehrlicha ihned strážníkem
dát odvésti, nedošlo přece k zcela žádné demonstraci
obyvatelstva českého. Z těchto případů lze seznati,
kde vina spočívá a přece ukázalo hejtmanství lito-
měřické, jak pokorně rozkazy páně Tit-
tovy vykonává. Provokatéři němečtí měli totiž
ještě tolik smělosti, že žádali u hejtmanství za čet-
nickou ochranu! Toto Němcům vždy po vůli jsoucí
hejtmanství vyzvalo telegraficky dne 18. t. m. zdejší
četnickou posádku, aby městem patrolovala a v zá-
pětí byli zdejší 4členné četnické stanici ještě 2 čet-
níci na posilu vysláni. Od 18. t. m. vypadají tedy
Třebenice, jako kdyby tu bylo prohlášeno právo
stanné, což na cizince hrozným dojmem působí. Od
večera do pozdní noci chodí městem četnické pa-
troly s nasazenými bodáky a za jejich ochrany pře-
dem jmenovaná provokatérská společnost s buršá-
ckými čepicemi a ve vzduchu točenými klacky obe-
censtvo české dále provokuje. Titta namluvil hejtma-
novi litoměřickému, že v Třebenicích jsou Němci
ohroženi a hejtman ho arci poslechl. Není známo
panu hejtmanovi, že četnictvo posílá se tam, kde
místní policie veřejný pořádek udržeti nemůže ? Není
známo, panu hejtmanovi Czernému, že se má dříve
u městského úřadu informovati? Však nedivme se!
Všemocný dr. Titta poroučí — pan hejtman pokorně
poslouchá!
Slavík
Kalous
Ehrlich
Němec
Czerný
Titt
Třebenice
pán Tit
13
article
— Boj o českou školu v Hylvátech přesunuje
se na stranu hospodářskou. Zcela nepokrytým způ-
sobem Němci chtějí ničit existenci českého továr-
níka. Německé listy dne 19. srpna 1908 přinesly
tuto zprávu: »Továrník Lonek, firma Daniel Lonek
v Hylvátech u Ústí n. Orlicí jest vůdcem snah, které
směřují k tomu, aby v německých Hylvátech zřízena
byla ceská škola. Poněvadž týž odbytem jím vyrábě-
ných stavů jest odkázán na německý průmysl, upo-
zorňujeme na tento fakt.« Továrník Lonek spáchal
hrozný čin; při šetření o zákonném počtu dětí pro
českou školu dnes již v českých Hylvátech zastal
se rodičů českých proti násilnostem německého zu-
řivce řed. Praussa a jeho panoše starosty Tschepy,
jehož bratr v Ústí n. Orlicí hraje roli českého ob-
čana, a který sám je na český odbyt odkázán. Jest
povinností českých průmyslníků textilních, aby svou
potřebu stavů u firmy »Daniel J. Lonek v Hylvátech
u Ústí n. Orlicí« hradili. Obratí-li se boj na pole ho-
spodářské, mohou býti němečtí štvači jisti, že ztráty
z toho neodneseme tentokráte sami.
Němec
Lonek
Tschepa
Daniel
Hylváty
Ústí
Orlice
německý Hylváty
český Hylváty
14
article
— Kulturní povýšenost německých učitelů. K ne-
slýchané aféře německého učitele Raaba v Hylvátech
oznamují se nám tyto další podrobnosti: Dne 21.
srpna 1908 konalo se v Hylvátech za přítomnosti
německého školního inspektora z Lanškrouna šetření
v příčině záležitosti učitele Raaba, jemuž bylo soudně
dokázáno, že českým dětem plival do úst. O 10. hod.
dopolední mělo býti řízení zahájeno a byli k němu
také rodiče postižených dětí předvoláni. Slavná ko-
mise se ovšem opozdila patrně následkem předchozí
válečné porady. Když konečně bylo jednání zahájeno,
posílal řed. Prause rodiče dětí pryč, poněvadž jich
prý není třeba. Rodičové ovšem odepřeli se vzdáliti
a vytrvali při jednání. Vyslýcháni byli školáci Bar-
vínek, Nestrašil, Vreger a Jirů. Výslech započat byl
žákem Barvínkem, který chtěl vypovídat česky. Tomu
ovšem zabránil řed. Prause, který s podporou p. in-
Raab
Praus
Barvínek
Hylváty
Lanškroun
kulturní povýšenost německý učitel