1
masthead
V Praze, v sobotu dne 3. září.
Praha
2
masthead
K čislu 243.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
Praha
Pošton
4
article
Válka.
Válka.
Po bitvě u Ljaojanu.
Události v Mandžursku ženou se nyní dra-
vým proudem. Veliká bitva u Ljao-
janu, o kteréž se říkalo, že bude anebo že
jest bojem rozhodujícím, ale která rozhodným
nikterak nebyla a nebude, je pro Ru sy
z tracena. O tom není pochybnosti. Nejisto
však je dosud, jaký rozsah japonské vítěz-
ství má a jaký bude míti dosah. Kuropatkin
opustil Ljaojan, jejž dříve dal zapálit a zahá-
jil ústup na Mukden. Avšak než japon-
ské přesile ustoupil, svedl obrovský zápas, boj,
který už nyní, ačkoli jenom hlavní rysy jeho
dějů známy jsou, obecně se zařaďuje mezi nej-
větší bitvy světových dějin a mezi nejskvělejší
výkony vytrvalosti, statečnosti a chrabrosti.
Japonci vešli do hořícího Ljaojanu, udusíl
dle možnosti požár a přeložili tam
ihned hlavní stan svého vrchního
velitelství. Armáda Kuropatkinova ustu-
puje tím časem, jsouc stíhána vojskem gene-
rálů Okua, Nodzua a Kurokia a obletována
jízdnými tlupami nepřátelských Chunchuzů,
zvolna a za stálého ještě boje na sever k Muk-
denu, tedy do posic, o nichž někteří strategové
tvrdí, že nejsou příliš vhodny k tuhé a téžké
obraně.
V Tokiu jásají nad těžce dobytým vítězstvím,
očekávajíce s pochopitelným rozčilením zprávy.
zdali se ku předu vyslaným oddílům Kurokiovy
armády podařilo, zaskočiti hlav ní vo
Kuropatkinovy armády a za me zit
mu ústup na hlavní silnici i na
železné dráze. Doufejme, že čekají v
Tokiu na tuto zprávu marně.
Rozkaz k ústupu dal Kuropatkin ve čtvrtek
ráno a vojska ze středu a z pravého, tedy jiho-
západního křídla jeho fronty hnula se k silnici.
vedoucí k řece Taici. Před tím však zapálil
Rusové Ljaojan a zapalovali také cestou vše
chny vesnice, rozložené poděl hlavní silnice.
Kuropatkin
Ljaojan
Japonec
Kuropatkinův
Nodzu
Kurokia
Rus
Ljao
Tokio
5
article
Při přechodu přes řeku dohonila je čásť japon
ské armády, tak že přechod proveden býti mohl
jenom po tuhém zápasu a s opětnými ztrátami.
— Japonci zmocnili se posic od Rusů opuště
ných a jali se s velkým chvatem bombardova
nádraží ljaojanské, od města slušně vzdálené.
za tím účelem, aby překazili vstupování ruského
vojska do vagonů a tedy jeho odjezd po dráze.
Čásť Kurokiovy armády, o níž se shora
zmínka stala a která ve středu večer přes řeku
Taici se přepravila a pak po hlavní silnici
Mukdenu postupovala, narazila již ve čtvrtel
dopoledne o 11. hodině na ustupující hlavn
voj Kuropatkinův, na severozápadní straně Ljao
janu a vzala si za úkol, zatlačiti Rusy k řece
Taici, jež tudy téměř rovnou čarou na západ
teče. Zdali se jí to podařilo, očekává se právě
s velkým napjetím v Tokiu i jinde, neboť tím
byla by porážka Rusů dovršena.
Z Paříže, 3. září. »Temps« dostal celou
řadu depeší z Tokia, jichž obsah jest násle-
dující:
Ve čtvrtek časně ráno začal
Rusové opouštěti postavení na
jihu a západě od Ljaojanu. Přechod
před řeku Taici dál se za velikého zmatku
Japonci pronásledovali ruské voj-
sko a dobyli několika děl, jež obrátili pak
proti Ljaojanu. Rusové snaží se udržetí
ve své moci železniční trať. Japon-
ská armáda označuje se takto: Kuroki ov
= pravá, Nodzuova = levá a Okuov
= střed. Pravá armáda japonská napadl
včera Rusy v Jantai, 15 mil severovýchodně o
Ljaojanu.
Z ruského pramene došel jediný
telegram z Petrohradu ze dne 2. září. Hlásá,
že generální štáb o bitvě u Ljaojanu nedosta
doplňujících zpráv. Telegram, zaslaný Kuropatki-
nem carovi, dnes přibyl. Pošta přijímá dosud
telegramy pro Ljaojan.
Japonec
Rus
Kurokiův
Temps
Ljaojan
Tokio
Paříž
Taice
Petrohrad
Kuropatkin car
6
article
DNl
DNl
Z Tokia, 3. září. Nesčetné zástupy lidu
proudily již včera večer městem, očekávajíce
s jistotou zpráv o velkém vítězství. Úřadní tele-
gramy neoznamovaly ještě ani večer dobytí města
Ljaojanu, nýbrž jenom dobytí okolních posic.
Levému křídlu a středu japonskému podařilo se
po celodenním nadmíru tuhém boji zabrati a za-
jistiti si posici jižně od Čimintulu, která měla
nesmírnou důležitost pro dobytí konečného vítěz-
ství. Čásť centra tlačila Rusy k železnici a část
levého křídla odrážela celou řadu ruských útoků.
O 3. hod. odpolední objevilí se Rusové 5 mil
západně od Šusantu. Japonci napadli je zoufale.
Boj trval tu, Jak se ráno z Toki
oznamuje, nepřetržitě. Japonci nepo-
skytli Rusům ani chvilky oddechu.
Rus
Japonec
Tokio
Ljaojan
Čimintul
Toki
7
article
Ve čtvrtek odpoledne zahájily japonské
přední kolony levého křídla a centra útok na
železniční stanici v Ljaojauu, aby za-
mezily odjezd vlaků s válečnými potřebami. Ru-
sové stanici dlouho bránili, aby mohly vlaky
odjeti.
Z Tokia, 2. září. (C.-B.) »Reuterova kan
celář« oznamuje: Telegram náčelníka generál-
ního štábu levé armády, jež na Ljaojan útočně
udeřila, oznamuje, že generál Oku ru-
ské pravé křídlo a ruský střed
nočním útokem překvapil. Japonei
zaujali ve středu pevné postavení nedaleko
Hsinmintunu. Náčelník generálního štábu ozna-
muje dále, že Japonci ve čtvrtek ráno o 3. ho-
dině obsadili návrší u Hsinmintunu na západní
straně Šušanu, provedše před tím
úspěšný noční útok na tuto ru-
skou posici. Ruská děla, kterých
Japonci nyní v Ljaojanu užívají,
označují se jako děla 10 centimetrová. Počet
ukořistěných děl není dosud zjištěn.
Z Tokia, 2. září. (C.-B.) »Reuterova kanc.«
oznamuje: Bitva u Ljaojanu vedena dnes za
svítání dále. Osud ustupující ruské
hlavní moci závisí na udatnost
ruského levého křídla. Než Kuropatkin
rozkaz k ústupu dal, sesílil své le ve
křídlo na východ a na sever v na-
ději, že tím Kurokiův postup za-
drží a se záměrem, aby si zabezpečil
volný ústup a spojení svých sborů
Zdá se, že je jádro vojska, jež Kuropatkinov
ústup krýti má, shromážděno nedaleko Hajintaje,
na kteroužto posici Kuroki ve čtvrtek o 11.h.
dop. udeřil.
Japonec
Reuterův
Tokio
Reuterův
8
article
Výsledek boje na tomto místě svedeného
není ještě znám. — O stíhání ustupu-
jícího ruského pravého křídla je
známo jenom něco málo podrobností. Zdá se,
že Rusové ustupují zvolna, zápolíce
s Japonci stále o území. — Ze všech
telegrafických zpráv vysvítá, že měli Rusové
ještě dnes (ve čtvrtek) ráno Ljaojan ve své
moci. Japonci ztratili dle dosavadních zprávv
bojích o Ljaojan více než 25.000 mužů,
mrtvých a raněných.
Oblehání Port Arturu.
Z Londýna, 3. září. Z Tientsina se sdě-
luje: Bombardování Port Arturu
trvá již tři měsíce. Dne 26. srpna
bylo bombardováno vojenské skladiště a večer
lodi v přístavu. Dne 27., 28. a 29. srpna bylo
všeobecné bombardování, prová-
zené útokem, při kterém Japonci utrpěli zase
těžké ztráty. 30. srpna nebyl dán žádný vý-
střel; od 31. srpna střílí se dále.
Rusové popírají, že by Japonci byli dobyli
některých posic. Silné japonské oddělení
pohybuje se jižně od Liotešanu, aby
město přísně uzavřelo.
Generál Rennenkampf.
Z Petrohradu, 2. září. (C.-B.) »Ruská
telegr. agentura« oznamuje z Vladivostoku z
dneška: Stav generála Rennenkampfa se
značně zlepšil.
Rus
Japonec
Ljaojan
Artur
Liotešan
Rennenkampf
Londýn
Petrohrad
Vladivostok
9
article
Po 10 denním přerušení došla dnes opě
pošta z Evro py.
Po 10 denním přerušení došla dnes opě
pošta z Evro py.
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
marianský
10
article
»Askold« a »Grozovoj«.
Z Čifu, 3. září. Čína nařídila, aby mužstvo
»Askolda« a »Grozovoje« na čestné slovo bylo
posláno do Ruska, ale japonský konsul v Šan-
chaji sdělil, že každá loď ruská, jež by vezla
mužstvo, byla by Japonci chycena.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně).
Japonec
Čína
Rusko
Šan
11
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
K útěku princezny Louisy Koburské.
Z Vídně, 3. září. Jeden zdejší list ujišťuje,
že v afféře princezny Louisy má úča-
stenství též říšský poslanec hr. Vojtěch
Sternberg, přítel Matasičův, s nímž hrabě
měl časté styky. Poslední dobou byl prý hrabě
dvakráte v Marianských Lázních a v Elsterua
chce prý celou tuto záležitost přivésti na pře-
třes v parlamentu.
Louisa
Sternberg
Matasičův
Vídeň
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Nový professor chirurgie na české
universitě.
Z Vídně, 3. září. (C.-B.) Císař jmenoval
mimořádného professora dra. Otakara Kukulu
řádným professorem chirurgie na české univer-
sitě v Praze.
(Dr. Otakar Kukula narodil se (jak jsme
před nedávnem již oznámili) v roce 1867v
Jičíně jakožto syn místního lékaře a majitele
proslulého sanatoria. Vystudovav gymnasium ji-
čínské, věnoval se medicině, k níž přilnul ne-
obyčejnou láskou již od svého útlého mládí.
Roku 1890 se stal doktorem lékařství a přiučiv
se cizím jazykům, zejmena ruštině, frančiněi
angličině, pokračoval ve studiích odborných.
Jako 10letý hoch osvojil si, pobádán svým otcem,
praxi zubařskou, jako 13letý jinoch assistoval
již při operaci berce v sanatoriu otcově.
Na pražské chirurgické klinice činným byl
od let devadesátých. V roce 1894 stal se assi-
stentem, habilitovav se r. 1897 pro pathologii
a therapii nemocí chirurgických. Před tím byl
operačním elevem prof. Weisse, jehož přiznia
oblibě těšil se pro svou neobyčejnou dovednost.
Za éry Maydlovy poznal dr. Kukula reformy,
jichž provedením se nezapomenutelný učitel jeho
zanášel. Vedením Maydlovým napsal 23 práce
české a 13 pojednání francouzských i něme-
ckých.
Kukula
doktor
profesor
Weiss
Maydlův
Vídeň
Praha
Jičín
13
article
Prof. Kukula vynikl na klinice chirurgické
jako histolog, chemik i bakteriolog. Nebyl jen
technikem operačním, nýbrž i diagnostikem,
neboť pomocné vědy ovládal do nejpřesnějších
podrobností. Neobyčejnou technikou, již osvojil
si jakožto assistent prof. Maydla, upoutal k sobě
pozornost vědeckých kruhů ciziny, najmě Francie,
i byl prvním lékařem, jenž navrhl a provedl
operaci při hnisavých katarech měchýřových
vlastní methodou, kteráž se na různých klini-
kach s nejlepším výsledkem provádí. Na české
chirurgii zdárně počal zaváděti prostatotomi
pomoci přístroje Bottiniho i jest také otcem
moderní methody v přišití ledviný bloudivé.
V době, kdy Kukula prof. Maydla na kli-
nice zastupoval, přičinil se o zavedení absolutní
assepse dle vzorů nejlepších klinik světových.
Na cestě po severní Americe konal ve věde-
ckých společnostech přednášky, navštívil světo-
známé kliniky v San Francisku, Novém Yorku
a jinde. V roce 1896 zdržoval se po čtyři
měsíce také v Petrohradě, navázav tam styky
s nejpřednějšími specialisty lékařskými.
Prof. Kukula užívá nové a zvláštní ope-
rační methody při gastropťose, s obdivuhodnou
bravurou provádí operační techniku při drcení
měchýřových kaménků a pracuje na obsáhlém
díle o appendicitidě (zánětu slepého střeva).
Po osobní stránce vynikal prof. Kukula již
jako assistent přímosti povahy a je znám mezi
kollegy jakožto muž dobrého, sdílného srdce.
Mladší lékaři obraceli se k němu v otázkách
odborových vždy a plnou důvěrou a kladli
profesor
Kukula
Maydl
Francie
Amerika
San Francisko
Nový York
Petrohrad