1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 240. ze dne 3l. srpna 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= O požáru petrolejových lodí v Antverpách
oznamují se následující podrobnosti: Požár, jak již
telegraficky oznámeno, nabyl rozměrů ohromných.
V sobotu sálaly plameny již na ohromné ploše. V pátek
večer, když vítr hnal dým přes město, byla obloha
tak zatemněna, že ve krámech ve středu města musila
býti rozžata světla. Jeden z dělníků vypravoval, kterak
proplul proudem petroleje částečně již hořícího. Na-
lezal se se čtyřmi soudruhy na lešení, aby načal
nadržku petroleje, když nastal výbuch. 5000 tun pe-
troleje vyrazilo jediným rázem z lodi. Voda za pří-
livu měla hloubku jednoho metru. Dělník za výbuchu
držel se lešení, svezl se pak po laně na vodua
zachránil se, proplovav proudem oleje. Dva z jeho
soudruhů se udusili a uhořeli. Třetí uchýlil se na
střechu a i s ní vyletěl dvě minuty potom do po-
větří. Očitý svědek se obává, že patnáct dítek, jež
při vypuknutí požáru hrály si na blízku, v plamenech
zahynulo. Kromě toho zdá se, že zasažena byla po-
žárem prodavačka, jež donášela dělníkům jídlo. Dělníci
páčí množství hořícího oleje na 120 millionů litrů.
Ohromná ta spousta rozlila se ihned po celém okolí
a zaplavila několik bytů, jichž obyvatelé při útěku
těžce byli popáleni. Vedro bylo tak ohromné, že dla-
žební kameny v obvodu požáru úplně zvápenatěly
Hasičům nezbylo než kopáním příkopů obmeziti ší-
ření se požáru. Při tom přihodila se nehoda, že jedna
z hadic sklouzla do jámy plné petroleje, tak že stříkala
do plamenů olej.
Požár
Antverpy
4
article
= Rázné baletky. Rozsudek vskutku šalamoun-
ský pronesl těchto dnů jakýs soudce v Římě. Dvě
hezké baletky z Milána, Cesarina a Teresa, jež vy
stupují v divadle Costanzi, ubytovaly se u jakés mě-
šťanské rodiny. Avšak mezi nájemnicemi a kvartýr-
ským došlo k hádce a majitel bytu byl tak nega-
lantní a — pošetilý, že obě dámy vyhodil z pokoje
Tu však Cesarina a Teresa rozzuřeny vrhly se n
nešťastníka jako furie a poškrábaly, ztloukly jej pěst-
mi a pokopaly jej tak, že omdlel. Ba milá Česarina,
jak signor Taddei ujišťuje, ohrožovala prý ho dokonce
nůžkami. Soudce zjistiv, jak se věc má, propustil obě
rázné baletky z obžaloby a odsoudil signora Taddeia
na 15 dnů do vězení.
= Zemětřesení na ostrově Samosu. Přítel našeho
listu píše nám z Vathy: Zemětřesení, o kterém jsme
posledně podali zprávu, způsobilo mnohem větší škody
a zkázy než se dalo prvé dny předvídati. V městyse
Chora, čítajícím asi 650 domů, sřítilo se jich 208a
ostatní jsou všechny rozpukány, většinou k obývání
nezpůsobilé. Čtyři obyvatelé byli usmrceni a 27 jich
bylo raněno. Není ani jedné osady, kde se nesřítili
domy, nebo nebyly více méně poškozeny a takřka
v každé bylo několík lidí usmrceno nebo raněno.
I velké množství dobytka zahynulo. Většinou žijí nyní
obyvatelé pod širým nebem, neboť otřesy se ustavičně
opakují a každý se obává, že způsobí nové kata-
strofy, bojí se vstoupiti do domů, jež hrozí každým
okamžíkem spadnouti a pohřbíti ho v ssutinách. Jen
náhodou unikl smrti sám kníže, Vithynos. Když se
odebral do budovy určené pro sněm, kde se nalezá
telefon, by si vyžádal zprávy z venkova, sesypal se
její strop náhle a jen rychlým útěkem se mohl spasiti.
Teresa
Česarin
Taddei
Řím
Milán
Cesarina
Samos
Costanz
5
article
Panují obavy, že povstanou nemoci, neboť obyvatel-
stvo jest vydáno nesnesitelnému žáru slunce a trpí
již hlada Na zádost řeckého konsula poslala řecká
vláda sto polních vojenských stanů a dvacet tisíc
franků, sultan pak dal sem poslati z Efesu sto stanů
a mnoho jiných potřeb. Kníže svolal sněm, který
zvolil výbor, určený uspořádati sbírky k ulehčení trpí-
cích. Ač bohatí Řekové, žijící v cizozemsku a nev
Řecku, jsou v té příčině velmi štědří, nebudou pří-
spěvky ty velmi valné, neboť z nesčetných zkušenosti
vědí, že velká čásť darovaných peněz zmizí vždyv
kapsách lidí, pro které nejsou určeny.
= Podivné úkazy na moři, podobné poněkud elek-
trickým výbojům při ohni sv. Eliáše, jenž zpozoro-
ván na anglické lodi „Mohican“, plující do Filadelfie
na šírém moři, podal zprávu americký parník „West-
moreland“, jenž právě přibyl do Queenstownu. Bylo
to 1. srpna, když loď pojednou byla zahalena hustým
oblakem podivně světélkujícím a všechen kov na lodi
stal se magnetickým. Loď sama a mužstvo lodí zdáli
se světélkovati. Když se podívali na kompas, shledali,
že magnetická jehla neustále sebou rychle kmitá. Ka-
pitán nařídil mužstvu, aby odstranilo, železné řetězy
ležící na palubě. To však bylo nemožno, ačkoliv jed-
notlivé řetězy vážily toliko sedmdesát pět liber. Vše
zdálo se býti jako přibito. Oblak byl tak hustý, že
nebylo možno plouti dále, poněvadž nebylo lze do-
hlednouti ani přes okraj parníku. Vše světélkovalo
jakoby loď byla v moři plamenů. Pojednou zvedl se
oblak, světělkování na lodi ochablo a ještě několik
minut bylo vidět oblak táhnoucí se nad vodou.
Kníže
Řek
svatý . Eliáš
Efes
Řecko
Filadelfie
Queenstown
Ka
Westmoreland
6
article
= Těžké obvinění kapitána. Před policejní soud
v Bowstreetu pohnán byl kapitán Gabrielson, jsa ob-
žalován, že v zločinném úmyslu potopil norskou barku
„Sigrid“. Vůdce rybářského parníku „St. Clair“
z Hullu udal, že v dubnu zpozoroval velkou plachetní
loď, jež neměla již stožárů a těžce se kymácela. Ka-
pítán plachetní lodi Gabrielson žádal, aby parník zů-
stal na blízku. Druhého dne ráno vyslal parník ku
plachetní lodi člun a vzal mužstve lodi na palubu
mimo kapitána a dva plavce, kteří zůstali na pla-
chetní lod. Kapitán parníku nabídl se, že dovleče
loď do nejbližšího přístavu, ale kapitán Gabrielson
prohlásil, že raději nechá loď potopit, ačkoliv trup
lodní byl dosud úplně neporušen. Brzo potom zpo-
zcroval kapitán parníku, že z boku „Sigridu“ vy-
raženy byly z vnitřku čtyry fošny. Loď naplnila se
rychle vodou a kapitán s oběma plavci odebrali se
záchranném člunu na parník. Obžalovaný neměl
nijaké jiné omluvy, než že nechtěl loď svěřit angli-
ckému kapitánu. Líčení bylo odročeno.
Gabrielson
Sigrid
Hull
St . Clair
Ka
7
article
= Ukradený velbloud. Toulonská policie pátrala
těchto dnů po zlodějích, kteří byli ukradli dva vel-
bioudy. Před dvěma dny přibyl z Alžíru na parníku
do Toulonu Arab Sidi ben Azer se dvěma velbloudy,
jež byla vláda za značnou cenu zakoupila pro zoolo-
gickou zahradu pařížskou. Když zvířata opustila lod,
zanechal je Arab v najaté stájí pod dozorem alžírského
sluhy a vyhledal si pak hotel. Druhého dne zmizeli
velbloudi i se sluhou. Vyšetřováním bylo toliko zji-
štěno, že druhého dne viděli venkované oba velbloudy
v okolí Toulonu vedené dvěma muži. Záhada vysvě-
tlila se teprve následujícího dne. Příbuzný alžírského
Araba, známý opilec, přišel si v noci pro velbloudy,
udávaje, že je chce dopraviti dále do Paříže, ve sku-
tečnosti však chtěl je ukazovat na blízkém výročním
trhu, aby tak získal trochu peněz a pak je vrátit. Ne-
daleko Joinvillu zastavil s velbloudy a čeledínem pod
širým nebem, aby se vyspal z opice. Když druhého
dne se vzpamatoval, nařídil čeledínovi, aby na něho
čekal a práskl prostě do bot. Mladý Arab čekal se
stoickým klidem, až večer přišla policie a milé vel-
bloudy vítězoslavně odvedla. Teď už jsou v Paříži.
Sidi
Azer
Alžír
Toulon
Paříž
8
article
Zemřelí v Praze
Dne 25. srpna 1904: Kafková Josefa, manželka
krejčího, 64 roky, 499—I. Fišerová Anna, obchodnice
s ovocem, 62 roky, 811—I. Srdínková Rozina, vdova
po úřadníku, 84 roky, 40—II. Knappová Anna, sou-
kromnice, 76 roků, 1912—II. Havlíčková Josefa, poslu-
hovačka, 56 roků, 248—V. Poschusta František, děl-
ník, 16 roků, 479—VIII. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Bernard František, kovář, 50 roků. Bi-
skupová Veronika, nádennice, 62 roky. Jeřábkova
Anna, dcera rolníka, 1 rok. Vokoun Matěj, 28 roků.
Zloch Antonín, hostinský, 56 roků. — U Milosrd-
ných sester: Cihlářová Jana, vdova po tesaři,
92 roky. Černá Anna, vdova po dělníku, 64 roky. Ho-
loubková Marie, dělnice, 66 roků. Krausová Jana,
vdova po zámečníku, 63 roky. Vlk Antonín, učeň pasíř-
ský, 16 voků.
I Fišerová
Anna
Havlíčková
V Poschusta
Bernard František
Veronika
Jeřábkův
Vokoun
Zloch
Antonín
Marie
Krausová
Jan
Praha
Kafková Josef
U Milosrd
Cihlářová Jan
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 31. srpna.
O 3/43. hod. odpol.
Pohádka o Honzovi.
Baletní pantomima o pěti obrazech. Složil Oskar
Nedbal. S libretem od F. K. Hejdy.
Dirigent Moric Anger. Režisér Josef Šmaha.
Ve středu 31. srpna.
248. hra v předpl
(4. čtvrtka.)
Slušnost.
Veselohra o jednom dějství. Rusky napsal V. V. Bi-
libin. Přel. F. J. Matěcha.
Režisér Florentin Steinsberg-
Plesové střevíce.
Komedie o jednom dějství. Francouzsky napsal
Octave Gastineau. Přeložil Bedřich Frida.
Režisér Josef Šmaha.
Anglicky snadno a rychle.
Komedie o jednom dějství. Francouzsky napsal Tri-
stan Bernard. Přeložila Vilemina Nováková.
Režisér Karel Mušek.
Po druhé hře přestávka.
Začátek o 7. hod.
Král
Honz
Nedbal
F K Hejda
Anger
Šmaha
V V
F J Matěcha
Steinsberg
Octave Gastineau
Bedřich Frida
Bernard
Vilemin Nováková
Karel muška
Praha
Rusko
národní divadlo
10
article
Konec po 9. hod.
11
article
LIdové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy.
LIdové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 31. srpna.
Poprvé
Rodina Pont-Biquetova.
Praha
lidový divadlo
Uranl
PontBiquetův
12
article
Aréna na Smíchová (bliže Palaokého
Aréna na Smíchová (bliže Palaokého
mostu).
Ve středu 31. srpna.
Začátek o 7. hod.
Cyklus frašky XVIII
Nově studováno.
Kráska z New-Yorku.
NewYork
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohrancch
Pištěkovo lidové divadlo vinohrancch
a Král.
Ve středu 31. srpna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí
Černý kříž v lese.
Král
Pištěkův lidový divadlo
15
article
Komandant Tardin sledoval v patách přítele svého.
Bídník, stále ještě na kolenou, chýlil čelo své též
k zemi.
Slyšet bylo nyní jasně vzlykot jeho.
Celé jeho tělo od hlavy až k patám zachvívalo se
škubáním mocným, křečím podobným.
Vztýčen jsa před touto bytostí, hanbou shroucenou,
pan de Riverolles ve vojenském kroji svém, s pláštěm však
pootevřeným, tak že bylo viděti jeho kříž čestné legie,
kterýž na tmavé půdě jeho kabátce svítil jak krev, jak
krev vlastního srdce jeho — zdál se růsti ještě více
do výše!
Nyní sklonil zraky své na toto těleso žalostné a
bídné, jež slulo člověkem!
Hlasem pevným děl velitelsky:
»Povstaňte !«
René de Riverolles se ani nepohnul, vzlykal ale na-
dál hlasitě.
Plukovník de Riverolles velel tudíž hned potom
oběma agentům:
»Zvedněte jej !«
Riverolles
16
article
Beryllon a Rochemond nadzvedli na vojenský povel
Beryllon a Rochemond nadzvedli na vojenský povel
ten hned mladého muže.
Jim samým zděšeným výstupem tím chvělo se
dosud srdce.
Drželi Renéa de Riverolles nadzvednutého, ale tak,
že kolena se mu vláčela dosud při zemi, kdežto zrak
jeho rovněž stále se jen k zemi klopil.
Při tom se celá postava Renéova třásla v rukou
Plukovník de Riverolles obrátil se nyní poznovu k
synovci svému:
jejich.
Jim
Riverolles
17
article
Nešťastník byl té chvíle zachvácen jakýmsi strašli-
vým
nepokojem.
Tělo jeho chvělo se strachy od hlavy ku patě.
Nejistý zrak jeho rozhlížel se po nevelké komnatce
komandantově.
Zároveň pot chladný zrosil jeho čelo.
Co mu chtěli?
Proč přivedli jej sem?
Měl snad výslech s ním počíti už dokonce zde na
palubě lodi?
Až dosud byl odpíral na některé otázky, jež mu
Rochemond byl kladl, odpověď, ale ani jedenkráte nebyl po-
přel zločin svůj
Jeho mlčení, jeho celé chování byly vlastně do-
znáním.
Ostatně v duchu jeho nebylo žádné myšlenky určité
a vyhraněné; vše bylo v něm jen v jakémsi stavu zmatku
— zmatku, v němž mísily se zděšení, výčitky svědomí a
zoufalství.
18
article
Náhle otevřely se dvéře malého salonku velitelova.
Náhle otevřely se dvéře malého salonku velitelova.
Komandant Tardin jimi vstoupil.
Sotva že důstojník upřel pohled svůj na rysy vězně,
v salonu sedícího, již se rtů jeho ozval se výkřik, kterýž
nedovedl v rychlém tom vzrušení svém potlačiti.
Zvolal bolestně:
»O, toť strašné !«
Přes obvyklou chladnokrevnost Tardinovu nohy se
pod ním zapotácely.
Opřel se tudiž o samé dvéře.
Za komandantem Tardinem ale jiný již obličej vy-
zíral z přítmí.
Zaprodáni nepřítel.